◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,

 

 

 

 

   362/2005 Sb.

 

   NAŘÍZENÍ VLÁDY

 

   ze dne 17. srpna 2005

 

   o  bližších  požadavcích  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci na

   pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

 

   Vláda  nařizuje  podle  § 134a odst. 2 a podle § 134e odst. 2 zákona č.

   65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

 

   § 1

 

   Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1)

   a  upravuje  způsob  organizace  práce  a  pracovních postupů, které je

   zaměstnavatel povinen zajistit při práci na pracovištích, na nichž jsou

   zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky nebo pádu do volné hloubky

   (dále jen "práce ve výškách a nad volnou hloubkou"), a bližší požadavky

   na  bezpečný  provoz  a  používání  technických  zařízení poskytovaných

   zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou.

 

   § 2

 

   (1)  Toto  nařízení  se  nevztahuje  na  práce  ve výškách a nad volnou

   hloubkou vykonávané při

 

   a)  hornické  činnosti  a  při činnosti prováděné hornickým způsobem na

   pracovištích  podléhajících  vrchnímu  dozoru podle zvláštního právního

   předpisu^2),

 

   b)   provozování   námořních   plavidel   podle   zvláštního   právního

   předpisu^3),

 

   c)  provádění  záchranných  a likvidačních prací složkami integrovaného

   záchranného systému^4),

 

   d)  přípravě  a  výcviku  složek  integrovaného záchranného systému4) k

   provádění záchranných a likvidačních prací.

 

   (2)  Tímto  nařízením  nejsou  dotčeny  jiné  požadavky na pracoviště a

   pracovní prostředí stanovené zvláštními právními předpisy^5).

 

   § 3

 

   (1)  Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění

   pádu  zaměstnanců  z  výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí

   nebo  k  jejich  bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a

   zajistí jejich provádění

 

   a)  na  pracovištích  a  přístupových  komunikacích  nacházejících se v

   libovolné  výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu

   život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou,

   zadušením,

 

   b)  na  všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud

   leží  ve  výšce  nad  1,5  m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi

   volná hloubka přesahuje 1,5 m.

 

   (2)  Ochranu  proti  pádu  zajišťuje  zaměstnavatel  přednostně  pomocí

   prostředků   kolektivní   ochrany,   kterými   jsou  zejména  technické

   konstrukce,  například  ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná

   lešení,  ohrazení  nebo  sítě  a dočasné stavební konstrukce, například

   lešení nebo pracovní plošiny.

 

   (3)  Prostředky  osobní  ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní

   prostředky  proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje

   použití  prostředků  kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků

   kolektivní  ochrany  s  ohledem  na povahu, předpokládaný rozsah a dobu

   trvání  práce  a  počet  dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na

   bezpečnost zaměstnance dostatečné.

 

   (4) Ochranu proti pádu není nutné provádět

 

   a)  na  souvislé  ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10

   stupňů,   pokud   pracoviště,  popřípadě  přístupová  komunikace,  jsou

   vymezeny  vhodnou  ochranou proti pádu, například zábranou^6) umístěnou

   ve  vzdálenosti  nejméně  1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu

   (dále jen "volný okraj"),

 

   b)  podél  volných  okrajů  otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v

   jednom směru nepřesahují 0,25 m,

 

   c)  pokud  úroveň  terénu  nebo  podlahy pracoviště uvnitř objektu leží

   nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi.

 

   (5)  Zaměstnavatel  zajistí,  aby otvory v podlaze a terénní prohlubně,

   jejichž  půdorysné  rozměry  ve  všech  směrech  přesahují 0,25 m, byly

   bezprostředně po jejich vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti

   zajištěnými  proti posunutí nebo aby volné okraje otvorů byly zajištěny

   technickým  prostředkem  ochrany  proti  pádu, například zábradlím nebo

   ohrazením. Zajištěny proti vypadnutí osob nemusí být otvory ve stěnách,

   jejichž dolní okraj je výše než 1,1 m nad podlahou, a otvory ve stěnách

   o šířce menší než 0,3 m a výšce menší než 0,75 m.

 

   (6)  Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že

   jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu

   bezpečné  proti  prolomení, případně na nichž toto zatížení není vhodně

   rozloženo  technickou  konstrukcí  (pracovní,  popř. přístupová podlaha

   apod.),  bylo  provedeno zajištění proti propadnutí. Ke zvyšování místa

   práce  nebo  k  výstupu  není  dovoleno  používat nestabilní předměty a

   předměty určené k jinému použití (vědra, sudy, židle, stoly apod.).

 

   (7)   Práce   ve  výškách  nesmí  být  prováděna,  jestliže  nepříznivá

   povětrnostní  situace,  s  ohledem na použitou ochranu proti pádu, může

   ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

 

   (8)  Při  práci  ve  výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně

   nebo   samostatně   musí   být  zaměstnanec  seznámen  s  pravidly  pro

   dorozumívání  mezi  zaměstnanci  na  pracovišti nebo pro dorozumívání s

   vedoucím  zaměstnancem. Zaměstnanec vykonávající práci uvedenou ve větě

   první  musí  být  poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže

   pokračovat  bezpečným  způsobem,  a  o  přerušení práce musí neprodleně

   informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.

 

   § 4

 

   Další  požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které

   je  zaměstnavatel  povinen  zajistit  při práci ve výškách a nad volnou

   hloubkou,  a  na  bezpečný  provoz  a  používání  technických  zařízení

   poskytovaných  zaměstnancům  pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou

   jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.

 

   § 5

 

   Účinnost

 

   Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.

 

   Předseda vlády:

 

   Ing. Paroubek v. r.

 

   Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

 

   Ing. Škromach v. r.

 

   Příl.

 

   DALŠÍ  POŽADAVKY NA ZPŮSOB ORGANIZACE PRÁCE A PRACOVNÍCH POSTUPŮ, KTERÉ

   JE  ZAMĚSTNAVATEL  POVINEN  ZAJISTIT  PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU

   HLOUBKOU,  A  NA  BEZPEČNÝ  PROVOZ  A  POUŽÍVÁNÍ  TECHNICKÝCH  ZAŘÍZENÍ

   POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCŮM PRO PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU

 

   I. Zajištění proti pádu technickou konstrukcí

 

   1.   Způsob  zajištění  a  rozměry  technických  konstrukcí  (dále  jen

   "konstrukce")    musejí    odpovídat    povaze    prováděných    prací,

   předpokládanému  namáhání  a  musí  umožňovat  bezpečný  průchod. Výběr

   vhodných  přístupů  na  pracoviště  ve  výšce  musí  odpovídat četnosti

   použití,  požadované  výšce  místa  práce a době jejího trvání. Zvolené

   řešení  musí umožňovat evakuaci v případě hrozícího nebezpečí. Pohyb na

   pracovních podlahách a dalších plochách ve výšce a přístupy k nim nesmí

   vytvářet žádná další rizika pádu.

 

   2. V závislosti na způsobu zajištění a typu konstrukce musí být přijata

   odpovídající  opatření  ke  snížení rizik spojených s jejím používáním.

   Volné  okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu

   vhodně uspořádané, dostatečně vysoké a pevné k zabránění nebo zachycení

   pádu  z  výšky.  Při  použití  záchytných  konstrukcí  je nutno dbát na

   zamezení  úrazů  zaměstnanců  při  jejich zachycení. Konstrukce ochrany

   proti  pádu  může  být  přerušena  pouze  v  místech  žebříkových  nebo

   schodišťových přístupů.

 

   3.  Požadavky  na  uspořádání,  montáž, demontáž, zajištění stability a

   únosnosti, na používání a kontrolu konstrukce jsou obsaženy v průvodní,

   popřípadě provozní dokumentací^7).

 

   4.  Zábradlí se skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy

   (ochranné  lišty)  o  výšce  minimálně  0,15 m. Je-li výška podlahy nad

   okolní  úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem)

   a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo

   více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a

   provozní  podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče (madla)

   nejméně  1,1  m  nad  podlahou,  nestanoví-li  zvláštní právní předpisy

   jinak^8).

 

   5.   Jestliže   provedení  určité  pracovní  operace  vyžaduje  dočasné

   odstranění  konstrukce  ochrany  proti pádu, musí být po dobu provádění

   této  operace  přijata  účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce ve

   výškách  a  nad  volnou  hloubkou nesmí být zahájena, dokud nejsou tato

   opatření  provedena.  Bezprostředně po dočasném přerušení nebo ukončení

   příslušné  pracovní operace se odstraněná konstrukce ochrany proti pádu

   opět osadí.

 

   II. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky

 

   1.   Zaměstnavatel   zajistí,  aby  zvolené  osobní  ochranné  pracovní

   prostředky  odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a

   povětrnostní  situaci,  umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně

   prohlíženy  a  zkoušeny  v  souladu  s  požadavky průvodní dokumentace;

   přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní prostředky, které

   splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy^9).

 

   2. Podle účelu a způsobu použití se rozlišují

 

   a)  osobní  ochranné  pracovní  prostředky  pro  pracovní  polohování a

   prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy),

 

   b)  osobní  ochranné  pracovní  prostředky proti pádům z výšky (systémy

   zachycení pádu).

 

   3.  Osobní  ochranné pracovní prostředky se používají samostatně nebo v

   kombinaci  prvků  a  součástí  systémů a v souladu s návody k používání

   dodanými výrobcem tak, že je

 

   a) zaměstnanci zamezen přístup do prostoru, v němž hrozí nebezpečí pádu

   (1,5 m od volného okraje),

 

   b) zaměstnanec udržován v pracovní poloze tak, že pádu z výšky je zcela

   zabráněno, nebo

 

   c)  pád  bezpečně  zachycen  a zachyceného zaměstnance lze neprodleně a

   bezpečně vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa; k zachycení

   pádu  musí  dojít  v dostatečné výšce nad překážkou (terénem, podlahou,

   konstrukcí apod.), aby se vyloučilo zranění zaměstnance.

 

   4.  Zaměstnanec  se  musí  před použitím osobních ochranných pracovních

   prostředků   přesvědčit  o  jejich  kompletnosti,  provozuschopnosti  a

   nezávadném stavu.

 

   5.  Vhodný  osobní  ochranný  pracovní prostředek proti pádu, popřípadě

   pracovní  polohovací  systém,  včetně  kotevních míst, musí být určen v

   technologickém  postupu.  Pokud  se  jedná  o  práce,  které zpracování

   technologického  postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti

   pádu,  respektive  pracovního  polohování, včetně míst kotvení, odborně

   způsobilý  zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem. Místo kotvení osobního

   ochranného  pracovního  prostředku  proti  pádu  musí být ve směru pádu

   dostatečně odolné.

 

   6. Přístupy v závěsu na laně a pracovní polohovací systémy lze používat

   jen  v  případech, kdy z posouzení rizik vyplývá, že práce může být při

   použití  těchto  prostředků  vykonána  bezpečně  a  že  použití  jiných

   prostředků  není  opodstatněné.  S  ohledem  na související rizika, čas

   potřebný  pro provedení práce a plnění ergonomických požadavků musí být

   přednostně používána sedačka s vhodnými doplňky.

 

   7.  Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále

   možné, jen pokud

 

   a)  systém  je  tvořen  nejméně  dvěma  nezávislými lany, přičemž jedno

   slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované

   poloze (pracovní lano) a druhé jako záložní (zajišťovací lano),

 

   b)  zaměstnanec  používá  zachycovací postroj, který je prostřednictvím

   pohyblivého  zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen

   k zajišťovacímu lanu,

 

   c)  k  pohybu  po  pracovním  laně  se používají výhradně k tomu určené

   prostředky pro výstup a sestup (např. slaňovací prostředky) a připojení

   k   pracovnímu   lanu  zahrnuje  samosvorný  systém  k  zabránění  pádu

   zaměstnance, který ztratil kontrolu nad svými pohyby,

 

   d)  nářadí  a další vybavení užívané při práci je přichyceno k postroji

   nebo k sedačce, popřípadě jinak zajištěno proti pádu,

 

   e)  práce je prováděna podle zpracovaného technologického postupu a pod

   dozorem  tak,  aby  zaměstnanec konající práci mohl být v případě nouze

   neprodleně vyproštěn.

 

   8.  Za  výjimečných  okolností,  kdy  s  ohledem  na posouzení rizik by

   použití  druhého  lana  mohlo  způsobit,  že  provádění  práce  by bylo

   nebezpečnější,  lze připustit použití jediného lana, pokud byla učiněna

   náležitá  opatření  k  zajištění  bezpečnosti  a  součásti systému jsou

   výrobcem k takovému způsobu použití určeny a vyhovují parametrům jejich

   stanovené životnosti.

 

   9. Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanec provádějící práce při použití

   osobních   ochranných   pracovních   prostředků   proti  pádu  byl  pro

   předpokládané  činnosti  vyškolen, zejména pak pro vyprošťovací postupy

   při mimořádných událostech.

 

   III. Používání žebříků

 

   1.  Žebřík  může  být  použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy

   použití  jiných  bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení

   rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se

   práce  ve  výškách,  použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku

   mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití

   ručního  nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo

   nářadí  jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických

   nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.

 

   2. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen

   obličejem  k  žebříku  a  v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného

   uchopení a spolehlivou oporu.

 

   3.  Po  žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do

   15 kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak^10).

 

   4.  Po  žebříku  nesmí  vystupovat  (sestupovat)  ani  na  něm pracovat

   současně více než jedna osoba.

 

   5. Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů,

   kdy je k takovému použití výrobcem určen.

 

   6.  Žebříky  používané  pro  výstup  (sestup)  musí  svým horním koncem

   přesahovat  výstupní  (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento

   přesah  lze  nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce,

   za  kterou  se  vystupující  (sestupující)  zaměstnanec může spolehlivě

   přidržet.  Sklon  žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí

   být  volný  prostor  alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu

   musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m.

 

   7.  Žebřík  musí  být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po

   celou  dobu  použití.  Přenosný  žebřík musí být postaven na stabilním,

   pevném,  dostatečně  velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly

   vodorovné.  Závěsný  žebřík  musí  být  upevněn  bezpečným způsobem a s

   výjimkou  provazových  žebříků  zajištěn  proti  posunutí  a rozkývání.

   Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup.

 

   8.   U  přenosných  žebříků  musí  být  zabráněno  jejich  podklouznutí

   zajištěním  bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových

   přípravků  nebo  jiných  opatření  s odpovídající účinností. Skládací a

   výsuvné  žebříky  musí  být  užívány  tak,  aby  jednotlivé  díly  byly

   zajištěny  proti  vzájemnému  pohybu.  Pojízdné  žebříky  musí být před

   zahájením  prací  a  v  jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné

   dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat.

 

   9.  Na  žebříku  smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od

   jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost

   chodidel  nejméně  0,8  m,  u  dvojitého  žebříku nejméně 0,5 m od jeho

   horního konce.

 

   10.  Při  práci  na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí

   chodidly  ve  výšce  větší  než  5  m,  zajištěn  proti  pádu  osobními

   ochrannými pracovními prostředky.

 

   11.  Zaměstnavatel  zajistí  provádění  prohlídek  žebříků  v souladu s

   návodem na používání.

 

   12.  Chůze  na  dřevěném  dvojitém  žebříku  (malířské  práce) může být

   prováděna  zaškolenými  zaměstnanci,  pohybují-li  se  po ploše, kde je

   vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku.

 

   IV. Zajištění proti pádu předmětů a materiálu

 

   1.  Materiál,  nářadí  a  pracovní  pomůcky musí být uloženy, popřípadě

   skladovány  ve  výškách  tak,  že  jsou po celou dobu uložení zajištěny

   proti  pádu,  sklouznutí  nebo  shození  jak  během práce, tak po jejím

   ukončení.

 

   2.  Pro  upevnění  nářadí,  uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby

   apod.)  musí  být  použita  vhodná  výstroj  nebo k tomu účelu upravený

   pracovní oděv.

 

   3.   Konstrukce   pro  práce  ve  výškách  nelze  přetěžovat;  hmotnost

   materiálu,  pomůcek,  nářadí,  včetně  osob,  nesmí  překročit  nosnost

   konstrukce stanovenou v průvodní dokumentaci.

 

   V. Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí

 

   1.  Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce

   hrozí  riziko pádu osob nebo předmětů (dále jen "ohrožený prostor"), je

   nutné vždy bezpečně zajistit.

 

   2. Pro bezpečné zajištění ohrožených prostorů se použije zejména

 

   a) vyloučení provozu,

 

   b)  konstrukce  ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce

   ve výšce nebo pod místem práce ve výšce,

 

   c)  ohrazení  ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně

   1,1   m   s  tyčemi  upevněnými  na  nosných  sloupcích  s  dostatečnou

   stabilitou; pro práce nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí

   vymezit  ohrožený  prostor jednotyčovým zábradlím, popřípadě zábranou o

   výšce nejméně 1,1 m, nebo

 

   d)  dozor ohrožených prostorů k tomu určeným zaměstnancem po celou dobu

   ohrožení.

 

   3. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně

 

   a) 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m,

 

   b) 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m,

 

   c) 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m,

 

   d) 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m.

 

   Šířka  ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází

   vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce.

 

   4.  Při  práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné

   roviny  se  šířka  ohroženého  prostoru  podle bodu 3 zvětšuje o 0,5 m.

   Obdobně  se  zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného

   profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu.

 

   5.  S  ohledem  na  vyhodnocení rizika při práci na vysokých objektech,

   například  na komínech, stožárech, věžích, je ohroženým prostorem pás o

   šířce stanovené v bodě 3 kolem celého obvodu paty objektu.

 

   6.  Práce  nad  sebou  lze  provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit

   provedení  prací  jinak.  Technologický  postup  musí  obsahovat způsob

   zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže položeném pracovišti.

 

   VI. Práce na střeše

 

   1. Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti

 

   a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,

 

   b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,

 

   c) propadnutí střešní konstrukcí.

 

   2.  Ochranu  proti  pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků,

   technologických   a   jiných  otvorů,  zaměstnavatel  zajistí  použitím

   ochranné,   případně   záchytné   konstrukce   nebo  použitím  osobních

   ochranných pracovních prostředků proti pádu.

 

   3.  Zajištění  proti  sklouznutí zaměstnavatel zajistí použitím žebříků

   upevněných  v  místě  práce  a potřebných komunikací, případně použitím

   ochranné  konstrukce  nebo  osobních  ochranných  pracovních prostředků

   proti  pádu.  U  střech se sklonem nad 45 stupňů od vodorovné roviny je

   nutno  použít  vedle  žebříků ještě osobní ochranné pracovní prostředky

   proti pádu.

 

   4.  Zajištění  proti propadnutí se provádí na všech střešních pláštích,

   kde  je  půdorysná  vzdálenost  mezi  latěmi  nebo jinými nosnými prvky

   střešní  konstrukce větší než 0,25 m a kde není zaručeno, že jednotlivé

   střešní  prvky  jsou  bezpečné proti prolomení zatížením osobami včetně

   nářadí,  pracovních  pomůcek  a  materiálu, případně není toto zatížení

   vhodně  rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní nebo přístupová podlaha

   apod.).

 

   5.  Stavba  a  oprava  komínů  ze  střechy  se sklonem nad 10 stupňů se

   provádí z bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m.

 

   VII. Dočasné stavební konstrukce

 

   1.  Dočasné  stavební  konstrukce  lze  použít  jen  v provedení, které

   odpovídá  průvodní  dokumentaci  a návodům na montáž a používání těchto

   konstrukcí.  Návod  na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a

   dokumentů, musí být k dispozici zaměstnancům, kteří konstrukci montují,

   používají a demontují.

 

   2.  Pokud  pro  dočasnou  stavební  konstrukci  není  dostupná potřebná

   dokumentace  nebo  tato  dokumentace  nepokrývá  zamýšlené  konstrukční

   uspořádání,  musí  být  odborně způsobilou osobou proveden individuální

   výpočet pevnosti a stability kromě případů, kdy je konstrukce montována

   ve shodě s uspořádáním obsaženým v české technické normě.

 

   3.  V  závislosti  na  složitosti  zvolené  dočasné stavební konstrukce

   navrhne  odborně  způsobilá osoba konkrétní postup montáže, používání a

   demontáže.

 

   4. Dočasné stavební konstrukce lze považovat za bezpečné tehdy, pokud

 

   a) jsou založeny na dostatečně únosném terénu nebo na konstrukci, jejíž

   únosnost je staticky prokázána,

 

   b)  nosné  součásti jsou zajištěny proti podklouznutí buď připevněním k

   základové  ploše  nebo  jiným  způsobem s odpovídající účinností, který

   zajišťuje  stabilitu  lešení;  pojízdná  lešení jsou zajištěna vhodnými

   zařízeními proti náhodnému pohybu během práce,

 

   c)  jsou  provedeny  tak,  aby tvořily prostorově tuhý celek, zajištěný

   proti lokálnímu i celkovému vybočení, posunutí nebo překlopení,

 

   d)  jsou  dostatečně  pevné  a  odolné vůči vnějším silám a nepříznivým

   vlivům;  jsou schopné přenést předpokládané zatížení a jejich funkce je

   prokázána statickým výpočtem nebo jiným dokumentem,

 

   e) rozměry, tvar a vybavení podlah odpovídají povaze prováděných prací,

   podlahy  umožňují  bezpečný  pohyb  a  výkon  práce  ve vhodné pracovní

   poloze,

 

   f)  podlahy  jsou  osazeny takovým způsobem, aby se jejich součásti při

   běžném  použití  neposouvaly,  v  podlahách  a mezi podlahovými dílci a

   svislou kolektivní ochranou proti pádu nejsou nebezpečné mezery,

 

   g) pohyblivé konstrukce jsou zabezpečeny proti samovolným pohybům,

 

   h)  pracovní  plochy  na nich jsou přístupné po bezpečných komunikacích

   (žebříky, schody, rampy nebo výtahy).

 

   Pokud   nejsou  části  dočasných  stavebních  konstrukcí  připraveny  k

   používání,  například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být

   vstup  na  tyto  části dočasných stavebních konstrukcí zamezen vhodnými

   zábranami a označen bezpečnostními značkami^11).

 

   5.  Dočasné  stavební  konstrukce  lze užívat pouze po jejich náležitém

   předání  odborně  způsobilou  osobou  odpovědnou  za  jejich  montáž  a

   převzetí  do  užívání  osobou odpovědnou za jejich užívání. O předání a

   převzetí  vyhotoví  předávající  na  základě  odborné  prohlídky  zápis

   potvrzující  úplné  dokončení  a  vybavení dočasné stavební konstrukce.

   Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u

 

   a)  typizovaných  lehkých pracovních lešení o výšce pracovní podlahy do

   1,5 m,

 

   b)  pohyblivých  pracovních  plošin,  pokud  při  přemísťování  na jiné

   pracoviště  nebyly  demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž

   se nepovažuje úprava nosných částí do přepravní polohy.

 

   6.   Dočasné  stavební  konstrukce  musí  být  podrobovány  pravidelným

   odborným  prohlídkám  způsobem  a  v intervalech stanovených v průvodní

   dokumentaci.   Pokud  nastaly  mimořádné  okolnosti,  které  mohly  mít

   nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní

   situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.

 

   7. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat

   jen  v  souladu  s  návodem  na  montáž a demontáž obsaženým v průvodní

   dokumentaci  a  pod  vedením  osoby, která je k tomu odborně způsobilá.

   Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni

   a  jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení

   si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o

 

   a)  pochopení  návodu  na  montáž,  demontáž  nebo  přestavbu použitého

   lešení,

 

   b) bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného

   lešení,

 

   c) opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,

 

   d)  opatření  v  případě  změn  povětrnostní  situace,  které  by mohly

   nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení,

 

   e) přípustná zatížení,

 

   f)  další  rizika,  která  mohou  být spojena s montáží, demontáží nebo

   přestavbou.

 

   Obsah  a  četnost  školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce,

   způsob  ověřování  znalostí  a  dovedností  účastníků  školení a vedení

   dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel.

 

   8.  Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení

   s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.

 

   9.  Pro  výstup  a  sestup  mezi  podlahami lešení lze použít i dřevěné

   sbíjené  žebříky  o  největší  délce  3,5  m  s  příčlemi  vsazenými do

   zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem.

 

   VIII. Shazování předmětů a materiálu

 

   1.  Shazovat předměty a materiál na níže položená místa nebo plochy lze

   jen za předpokladu, že

 

   a) místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením

   provozu,  střežením  apod.)  a  jeho okolí je chráněno proti případnému

   odrazu nebo rozstřiku shozeného předmětu nebo materiálu,

 

   b) materiál je shazován uzavřeným shozem až do místa uložení,

 

   c)  je  provedeno  opatření,  zamezující nadměrné prašnosti, hlučnosti,

   popřípadě vzniku jiných nežádoucích účinků.

 

   2.  Nelze  shazovat  předměty  a  materiál  v  případě,  kdy není možné

   bezpečně  předpokládat  místo  dopadu,  jakož  ani předměty a materiál,

   které by mohly zaměstnance strhnout z výšky.

 

   IX. Přerušení práce ve výškách

 

   Při  nepříznivé  povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit

   přerušení  prací.  Za  nepříznivou  povětrnostní situaci, která výrazně

   zvyšuje  nebezpečí  pádu  nebo  sklouznutí,  se  při pracích ve výškách

   považuje:

 

   a) bouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy,

 

   b)  čerstvý  vítr  o rychlosti nad 8 m.s-1 (síla větru 5 stupňů Bf) při

   práci   na   zavěšených   pracovních  plošinách,  pojízdných  lešeních,

   žebřících nad 5 m výšky práce a při použití závěsu na laně u pracovních

   polohovacích  systémů; v ostatních případech silný vítr o rychlosti nad

   11 m.s-1 (síla větru 6 stupňů Bf),

 

   c) dohlednost v místě práce menší než 30 m,

 

   d) teplota prostředí během provádění prací nižší než -10 st. C.

 

   X. Krátkodobé práce ve výškách

 

   Při  krátkodobých  montážních  pracích  ve  výškách  nevyhnutelných pro

   osazení  stavebních  prvků  se mohou stavební prvky osazovat a vzájemně

   spojovat  z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí,

   z  profilů ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných

   ploch, pokud zaměstnanec provádějící tyto práce použije osobní ochranné

   pracovní prostředky proti pádu.

 

   XI. Školení zaměstnanců

 

   Zaměstnavatel  poskytuje  zaměstnancům  v dostatečném rozsahu školení o

   bezpečnosti  a  ochraně  zdraví  při  práci  ve  výškách  a  nad volnou

   hloubkou,  zejména  pokud  jde  o  práce  ve  výškách  nad  1,5  m, kdy

   zaměstnanci  nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah,

   kdy  pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce

   nad  5  m  a o používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při

   montáži  a  demontáži  lešení  postupuje zaměstnavatel podle části VII.

   bodu 7 věty druhé.

 

   1)  Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června

   2001, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích

   na  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  pro  používání  pracovního zařízení

   zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst.

   1 směrnice 89/391/EHS).

 

   2)  Zákon  č.  61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

   báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb.,

   zákona  č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,

   zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb.,

   zákona  č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb.

   a zákona č. 3/2005 Sb.

 

   3) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

 

   Vyhláška  č.  25/2001  Sb.,  o  pravidlech bezpečnosti práce na námořní

   obchodní lodi.

 

   4) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a

   o  změně  některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č.

   20/2004  Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona

   č.  425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona

   č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona

   č.  320/2002  Sb.,  zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

   zákonů  (vodní  zákon),  ve  znění  zákona  č.  76/2002  Sb., zákona č.

   320/2002  Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., zákon č.

   61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)   Například   nařízení   vlády  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších

   požadavcích  na  pracoviště  a pracovní prostředí, vyhláška č. 137/1998

   Sb.,  o obecných technických požadavcích na výstavbu, nařízení vlády č.

   168/2002  Sb.,  kterým  se stanoví způsob organizace práce a pracovních

   postupů,  které  je  zaměstnavatel  povinen  zajistit  při  provozování

   dopravy dopravními prostředky.

 

   6)  §  2  písm.  m)  vyhlášky  č.  324/1990  Sb., o bezpečnosti práce a

   technických zařízení při stavebních pracích.

 

   7)  Nařízení  vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky

   na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů

   a nářadí.

 

   8) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky

   a  o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.,

   zákona  č.  102/2001  Sb.,  zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 226/2003

   Sb.,  nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky

   k  posuzování  shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., nařízení

   vlády č. 78/1999 Sb., nařízení vlády č. 323/2000 Sb., nařízení vlády č.

   329/2002 Sb.

 

   9) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky

   na osobní ochranné prostředky.

 

   10)  Například  nařízení  vlády  č.  178/2001  Sb.,  kterým  se stanoví

   podmínky  ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády

   č.  523/2002 Sb. a nařízení vlády č. 441/2004 Sb., vyhláška č. 288/2003

   Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným

   ženám,  matkám  do  konce  devátého  měsíce  po  porodu a mladistvým, a

   podmínky,  za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu

   přípravy na povolání.

 

   11)  Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění

   bezpečnostních  značek  a  zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.

   405/2004 Sb.