◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích,

 

 

 

   591/2006 Sb.

 

   NAŘÍZENÍ VLÁDY

 

   ze dne 12. prosince 2006

 

   o  bližších  minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při

   práci na staveništích

 

   Vláda  nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 3 odst. 3, § 15, § 18

   odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 2 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým

   se  upravují  další  požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v

   pracovněprávních  vztazích  a  o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví

   při  činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon

   o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci):

 

   § 1

 

   (1)   Toto   nařízení   zapracovává   příslušné   předpisy   Evropských

   společenství^1) a upravuje

 

   a)  bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

   na staveništích,

 

   b) náležitosti oznámení o zahájení prací,

 

   c)  práce  a  činnosti  vystavující  fyzickou  osobu zvýšenému ohrožení

   života nebo poškození zdraví a

 

   d)  další  činnosti,  které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví

   při  práci  na staveništi (dále jen "koordinátor") povinen provádět při

   přípravě a realizaci stavby.

 

   (2)  Nařízení  se  nevztahuje  na  práce  na  staveništi  prováděné při

   hornické  činnosti  v podzemí a činnosti prováděné hornickým způsobem v

   podzemí^2)  a  na  zemní  práce prováděné za použití strojů a výbušnin,

   pokud  se  na  jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3 horniny, s

   výjimkou zakládání staveb.

 

   § 2

 

   (1)  Zhotovitel  při  uspořádání  staveniště  dbá,  aby  byly  dodrženy

   požadavky  na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem^3) a aby

   staveniště  vyhovovalo  obecným požadavkům na výstavbu podle zvláštního

   právního  předpisu^4)  a  dalším  požadavkům na staveniště stanoveným v

   příloze  č.  1  k  tomuto nařízení; je-li pro staveniště zpracován plán

   bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán"),

   uspořádá  zhotovitel  staveniště  v souladu s plánem a ve lhůtách v něm

   uvedených.

 

   (2)  Zhotovitel  vymezí  pracoviště  pro  výkon  jednotlivých  prací  a

   činností;   přitom   postupuje   podle   zvláštních  právních  předpisů

   upravujících podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci^5).

 

   (3)  Za  uspořádání  staveniště, popřípadě vymezeného pracoviště, podle

   odstavců  1  a  2  odpovídá  zhotovitel,  kterému bylo toto staveniště,

   popřípadě  pracoviště, předáno a který je převzal. V zápise o předání a

   převzetí  se  uvedou  všechny  známé  skutečnosti,  jež jsou významné z

   hlediska   zajištění   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  fyzických  osob

   zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti.

 

   § 3

 

   Zhotovitel zajistí, aby

 

   a)  při  provozu  a  používání  strojů a technických zařízení (dále jen

   "stroje"),  nářadí  a  dopravních  prostředků  na staveništi byly kromě

   požadavků  zvláštních  právních předpisů^6) dodržovány bližší minimální

   požadavky  na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovené v příloze

   č. 2 k tomuto nařízení,

 

   b)  byly  splněny  požadavky  na  organizaci  práce  a pracovní postupy

   stanovené  v  příloze č. 3 k tomuto nařízení, jestliže se na staveništi

   plánují nebo provádějí

 

   1.  práce  spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, včetně jejího

   zhutňování  nebo  jiného  zpevňování,  nebo  spojené  s jinými úpravami

   souvisejícími  s  těmito  pracemi,  které  jsou prováděny při zakládání

   staveb  nebo  terénních  úpravách  za  podmínek  stanovených  zvláštním

   právním   předpisem^7)   a   které  zahrnují  vytýčení  tras  technické

   infrastruktury^8) (dále jen "zemní práce"),

 

   2.  práce  spojené  s  prováděním a demontáží bednění a jeho podpěrných

   konstrukcí,  výrobou,  přepravou a ukládáním ocelové výztuže a betonové

   směsi, včetně jejího zhutňování (dále jen "betonářské práce"),

 

   3.  práce spojené se zděním a úpravami konstrukcí ze zdicího materiálu,

   jakými  jsou  cihly,  tvárnice,  bloky,  tvarovky  nebo  kámen,  včetně

   osazování  prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů,

   spárování  zdiva,  zhotovování  podlah,  mazanin  nebo  dlažeb,  úpravy

   povrchu  stěn  například  sekáním  nebo  dlabáním  (dále  jen "zednické

   práce"),

 

   4.   práce  spojené  s  montáží  a  spojováním,  jakož  i  demontáží  a

   rozebíráním   ocelových,   dřevěných,   betonových,   železobetonových,

   popřípadě  jiných  prvků  různého  tvaru  a funkce, například tyčových,

   plošných  nebo prostorových, do stavebních objektů nebo technologických

   konstrukcí o požadovaném tvaru a provedení (dále jen "montážní práce"),

 

   5.   práce   spojené  s  rozrušením,  rozpojením,  popřípadě  demontáží

   konstrukce   stavby   nebo   její   části,  které  jsou  prováděny  při

   odstraňování,  popřípadě změně stavby za podmínek stanovených zvláštním

   právním předpisem^9) (dále jen "bourací práce"),

 

   6.  svařování  a  nahřívání  živic  v tavných nádobách podle zvláštního

   právního předpisu^10),

 

   7. lepení krytin na podlahy, stěny, stropy nebo jiné konstrukce,

 

   8.  práce  při  údržbě  stavby^11)  a  jejího  technického  vybavení  a

   zařízení,  jakými  jsou  například  malířské a natěračské práce, mytí a

   čištění  oken,  fasád  nebo  okapů,  dále prohlídky, zkoušky, kontroly,

   revize  a  opravy  technického  vybavení  a  zařízení, jakož i montáž a

   demontáž   jejich  částí  v  rozsahu  potřebném  pro  provedení  těchto

   prohlídek,  zkoušek,  kontrol,  revizí  nebo oprav (dále jen "udržovací

   práce"),

 

   9. sklenářské práce,

 

   10.  práce  spojené se skladováním a manipulací s materiálem, popřípadě

   výrobky,

 

   11. potápěčské práce a práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu,

 

   12.  práce  nad  vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s nebezpečím

   utonutí,

 

   13.   práce  spojené  s  využitím  letadla  podle  zvláštního  právního

   předpisu^12).

 

   § 4

 

   Jestliže po omezenou dobu, zejména v závislosti na postupu stavebních a

   montážních prací nebo při udržovacích pracích, není možno zajistit, aby

   práce   byly   prováděny   na  pracovištích,  která  splňují  požadavky

   zvláštního  právního  předpisu^3), a jestliže při jejich provádění nebo

   během  přístupu  na pracoviště hrozí nebezpečí pádu fyzických osob nebo

   předmětů z výšky nebo do hloubky, zajistí zhotovitel bezpečné provádění

   těchto  prací,  jakož  i  bezpečný  přístup  na  pracoviště v souladu s

   požadavky zvláštního právního předpisu^13).

 

   § 5

 

   Náležitosti  oznámení  o  zahájení prací při realizaci stavby, které je

   zadavatel stavby povinen doručit oblastnímu inspektorátu práce, stanoví

   příloha č. 4 k tomuto nařízení.

 

   § 6

 

   Práce  a  činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života

   nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat

   plán, stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení.

 

   § 7

 

   Koordinátor během přípravy stavby

 

   a)   dává  podněty  a  doporučuje  technická  řešení  nebo  organizační

   opatření,   která   jsou  z  hlediska  zajištění  bezpečného  a  zdraví

   neohrožujícího  pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro

   plánování  jednotlivých  prací,  zejména  těch,  které  se  uskutečňují

   současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky

   realizovatelné  a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění

   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci a aby bylo, s přihlédnutím k

   účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené,

 

   b)  poskytuje  odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na

   zajištění  bezpečné  a  zdraví  neohrožující  práce,  odhadu délky času

   potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na

   specifická  opatření,  pracovní  nebo technologické postupy a procesy a

   potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby,

 

   c) zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a

   místním  a  provozním  podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy

   zpracované  v  podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví

   neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli,

   pokud jsou v době zpracování plánu známi,

 

   d)  zajistí  zpracování  požadavků  na  bezpečnost a ochranu zdraví při

   práci při udržovacích pracích.

 

   § 8

 

   (1) Koordinátor během realizace stavby

 

   a)  koordinuje  spolupráci  zhotovitelů  nebo  osob jimi pověřených při

   přijímání  opatření  k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

   se  zřetelem  na  povahu  stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a

   činnosti prováděné na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti,

   s  cílem  chránit  zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a

   předcházet vzniku nemocí z povolání,

 

   b)  dává  podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení

   nebo  opatření  k  zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro

   stanovení   pracovních   nebo   technologických   postupů  a  plánování

   bezpečného  provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby

   při   realizaci   stavby   uskuteční   současně   nebo  na  sebe  budou

   bezprostředně navazovat,

 

   c)  spolupracuje  při  stanovení času potřebného k bezpečnému provádění

   jednotlivých prací nebo činností,

 

   d)  sleduje  provádění  prací na staveništi se zaměřením na zjišťování,

   zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

   upozorňuje  na  zjištěné  nedostatky  a požaduje bez zbytečného odkladu

   zjednání nápravy,

 

   e)  kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na

   staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám,

 

   f)  spolupracuje  se  zástupci  zaměstnanců  pro  oblast  bezpečnosti a

   ochrany  zdraví  při práci a s příslušnými odborovými organizacemi^14),

   popřípadě s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka^7),

 

   g)  zúčastňuje  se  kontrolní  prohlídky  stavby,  k  níž  byl  přizván

   stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu^7).

 

   (2) Koordinátor během realizace stavby

 

   a)  navrhuje  termíny  kontrolních  dnů  k  dodržování  plánu za účasti

   zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,

 

   b)  sleduje,  zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí

   opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků,

 

   c)  provádí  zápisy  o  zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně

   zdraví   při   práci  na  staveništi,  na  něž  prokazatelně  upozornil

   zhotovitele,  a  dále  zapisuje  údaje o tom, zda a jakým způsobem byly

   tyto nedostatky odstraněny.

 

   § 9

 

   Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

 

   Předseda vlády:

 

   Ing. Topolánek v. r.

 

   Místopředseda vlády

 

   a ministr práce a sociálních věcí:

 

   RNDr. Nečas v. r.

 

   Příl.1

 

   Další požadavky na staveniště

 

   Obecné požadavky

 

   I. Požadavky na zajištění staveniště

 

   1.  Stavby,  pracoviště  a  zařízení  staveniště musí být ohrazeny nebo

   jinak   zabezpečeny  proti  vstupu  nepovolaných  fyzických  osob,  při

   dodržení následujících zásad:

 

   a)  staveniště  v  zastavěném  území  musí být na jeho hranici souvisle

   oploceno  do výšky nejméně 1,8 m. Při vymezení staveniště se bere ohled

   na  související  přilehlé  prostory  a  pozemní komunikace s cílem tyto

   komunikace,  prostory  a  provoz  na  nich co nejméně narušit. Náhradní

   komunikace je nutno řádně vyznačit a osvětlit,

 

   b) u liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých

   se  provádějí  pouze  krátkodobé  práce, lze ohrazení provést zábradlím

   skládajícím  se  alespoň  z  horní  tyče  upevněné  ve  výši  1,1  m na

   stabilních  sloupcích  a  jedné  mezilehlé  střední  tyče; s ohledem na

   místní  a  provozní  podmínky může toto ohrazení být nahrazeno zábranou

   podle přílohy č. 3 části III., bodu 2. k tomuto nařízení,

 

   c)  nelze-li u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních

   nebo  technologických  důvodů  ohrazení  ani  zábrany provést, musí být

   bezpečnost  provozu  a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením

   provozu nebo střežením,

 

   d)  nepoužívané  otvory,  prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde

   hrozí  nebezpečí  pádu fyzických osob, musí být zakryty, ohrazeny podle

   přílohy č. 3 části III. bodu 2. k tomuto nařízení nebo zasypány.

 

   2.   Zhotovitel   určí   způsob  zabezpečení  staveniště  proti  vstupu

   nepovolaných  fyzických  osob,  zajistí označení hranic staveniště tak,

   aby  byly  zřetelně  rozeznatelné  i za snížené viditelnosti, a stanoví

   lhůty  kontrol  tohoto  zabezpečení.  Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým

   osobám  musí být vyznačen bezpečnostní značkou^15) na všech vstupech, a

   na přístupových komunikacích, které k nim vedou.

 

   3. Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově

   postižené  obsaženy  v  projektové dokumentaci, zajistí zhotovitel, aby

   náhradní  komunikace  a  oplocení,  popřípadě  ohrazení  staveniště  na

   veřejných  prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo

   bezpečný  pohyb  fyzických  osob  s  pohybovým  postižením,  jakož i se

   zrakovým postižením.

 

   4.  Vjezdy  na  staveniště  pro  vozidla  musí  být označeny dopravními

   značkami,^16)   provádějícími   místní   úpravu   provozu   vozidel  na

   staveništi.  Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen

   bezpečnostní   značkou^15)   na   všech  vjezdech,  a  na  přístupových

   komunikacích, které k nim vedou.

 

   5.  Před  zahájením  prací  v  ochranných  pásmech  vedení, staveb nebo

   zařízení  technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření

   ke  splnění  podmínek  stanovených  provozovateli těchto vedení, staveb

   nebo zařízení,^17) a během provádění prací je dodržuje.

 

   6.  Po  celou  dobu  provádění  prací  na  staveništi musí být zajištěn

   bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení

   stanoví zvláštní právní předpis.^5)

 

   7.  Přístup  na  jakoukoli  plochu,  která  není  dostatečně únosná, je

   povolen  pouze,  pokud  je  vhodným  technickým  zařízením  nebo jinými

   prostředky   zajištěno  bezpečné  provedení  práce,  popřípadě  umožněn

   bezpečný pohyb po této ploše.

 

   8.  Materiály,  stroje,  dopravní  prostředky  a  břemena při dopravě a

   manipulaci  na  staveništi  nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických

   osob   zdržujících  se  na  staveništi,  popřípadě  jeho  bezprostřední

   blízkosti.

 

   II. Zařízení pro rozvod energie

 

   1. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena,

   provedena  a  používána  takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí

   vzniku  požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny

   před  nebezpečím  úrazu  elektrickým  proudem. Návrh, provedení a volba

   dočasného  zařízení  pro  rozvod  energie  a  ochranných  zařízení musí

   odpovídat  druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a

   odborné  způsobilosti  fyzických  osob,  které mají přístup k součástem

   zařízení.  Rozvody  energie,  existující před zřízením staveniště, musí

   být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny.

 

   2.  Dočasná  elektrická  zařízení  na  staveništi musí splňovat normové

   požadavky  a  musí  být  podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve

   stanovených  intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být

   umístěn  tak,  aby  byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen

   proti  neoprávněné  manipulaci  a  s  jeho umístěním musí být seznámeny

   všechny   fyzické  osoby  zdržující  se  na  staveništi.  Pokud  se  na

   staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat

   z  provozních  důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné

   manipulaci.

 

   3.  Pokud  nelze  nadzemní  elektrické vedení přesunout mimo staveniště

   nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu

   dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li

   provoz  dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit,

   je nutno umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění.

 

   III. Požadavky na venkovní pracoviště na staveništi

 

   1. Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce

   musí být pevná a stabilní s ohledem na

 

   a) počet fyzických osob, které se na nich současně zdržují,

 

   b) maximální zatížení, které se může vyskytnout, a jeho rozložení,

 

   c) povětrnostní vlivy, kterým by mohla být vystavena.

 

   2.  Nejsou-li  podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní

   samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením,

   aby  se  vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo

   jeho části.

 

   3.   Zhotovitel  zajišťuje  provádění  odborných  prohlídek  pracoviště

   způsobem  a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci, vždy však

   po  změně polohy a po mimořádných událostech, které mohly ovlivnit jeho

   stabilitu a pevnost.

 

   4.  Zhotovitel  skladuje  materiál,  nářadí a stroje podle přílohy č. 3

   části  I  k  tomuto  nařízení  a  podle  pokynů  výrobce  a v souladu s

   požadavky  zvláštních  právních  předpisů^18) a požadavky na organizaci

   práce a pracovních postupů stanovenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení

   tak,  aby  nevzniklo  nebezpečí  ohrožení  fyzických osob, majetku nebo

   životního prostředí.

 

   5.  Zhotovitel přeruší práci, jakmile by její další pokračování vedlo k

   ohrožení  životů  nebo  zdraví fyzických osob na staveništi nebo v jeho

   okolí,  popřípadě  k  ohrožení  majetku nebo životního prostředí vlivem

   nepříznivých  povětrnostních  vlivů,  nevyhovujícího  technického stavu

   konstrukce  nebo  stroje,  živelné  události,  popřípadě  vlivem jiných

   nepředvídatelných  okolností.  Důvody  pro  přerušení práce posoudí a o

   přerušení práce rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

 

   6. Při přerušení práce zajistí zhotovitel provedení nezbytných opatření

   k  ochraně  bezpečnosti  a  zdraví fyzických osob a vyhotovení zápisu o

   provedených opatřeních.

 

   7.  Dojde-li  v  průběhu  prací  ke  změně  povětrnostní  situace  nebo

   geologických,  hydrogeologických,  popřípadě provozních podmínek, které

   by  mohly  nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce zejména při používání a

   provozu  strojů,  zajistí  zhotovitel  bez zbytečného odkladu provedení

   nezbytné   změny   technologických  postupů  tak,  aby  byla  zajištěna

   bezpečnost   práce   a   ochrana   zdraví  fyzických  osob.  Se  změnou

   technologických postupů zhotovitel neprodleně seznámí příslušné fyzické

   osoby.

 

   8.  V  místech  s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z

   výšky nebo do hloubky zajišťuje zhotovitel, aby fyzické osoby pracující

   na  takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání

   pro  případ nehody a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného

   poskytnutí první pomoci.

 

   Příl.2

 

   Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a

   používání strojů a nářadí na staveništi

 

   I. Obecné požadavky na obsluhu strojů

 

   1.   Před   použitím  stroje  zhotovitel  seznámí  obsluhu  s  místními

   provozními  a  pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce,

   jimiž  jsou  zejména  únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové

   roviny,  uložení  podzemních  vedení  technického  vybavení,  popřípadě

   jiných podzemních překážek, umístění nadzemních vedení a překážek.

 

   2.  Při  provozu  stroje  obsluha  zajišťuje stabilitu stroje v průběhu

   všech  pracovních  činností  stroje. Je-li stroj vybaven stabilizátory,

   táhly nebo závěsy, jsou v pracovní poloze nastaveny v souladu s návodem

   k používání a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění.

 

   3.  Pokud  je  u  stroje  předepsáno  zvláštní  výstražné  signalizační

   zařízení,  je  signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně

   světelným  výstražným  signálem.  Po  výstražném  signálu uvádí obsluha

   stroj  do  chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily

   ohrožený  prostor;  není-li  v  průvodní  dokumentaci  stroje stanoveno

   jinak,  je  prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem

   jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích

   smí  být  stroj  uveden  do  provozu  až po uplynutí doby postačující k

   opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.

 

   4. Pokud je stroj používán na pozemní komunikaci a je vybaven zvláštním

   výstražným  světlem  oranžové  barvy,  řídí  se jeho činnost zvláštními

   právními předpisy.^19)

 

   5.  Při  použití stroje za provozu na pozemních komunikacích zhotovitel

   postupuje  v souladu s podmínkami stanovenými podle zvláštních právních

   předpisů;^20)  dohled  a  podle  okolností  též  bezpečnost  provozu na

   pozemních   komunikacích   zajišťuje   dostatečným  počtem  způsobilých

   fyzických  osob,  které  při této činnosti užívají jako osobní ochranný

   pracovní prostředek výstražný oděv s vysokou viditelností. Při označení

   překážky   provozu  na  pozemních  komunikacích  se  řídí  ustanoveními

   zvláštních právních předpisů.^16)

 

   6.  Stroje,  při  jejichž  činnosti  vznikají vibrace, lze používat jen

   takovým  způsobem  a  na  takových staveništích, kde nehrozí nebezpečné

   přenášení  vibrací  působících  škody  na  blízkých stavbách, výkopech,

   podzemním vedení, zařízení, a podobně.

 

   II. Stroje pro zemní práce

 

   1. Stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost v takové vzdálenosti od

   okraje  svahů  a  výkopů, aby s ohledem na únosnost půdy nedošlo k jeho

   zřícení. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu,

   stanoví ji zhotovitelem pověřená fyzická osoba před zahájením prací.

 

   2.  Pod stěnou nebo svahem stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost

   v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.

 

   3.  Při použití více strojů na jednom pracovišti je mezi nimi zachována

   taková vzdálenost, aby nedošlo ke vzájemnému ohrožení provozu strojů.

 

   4.  Při  jízdě  ze  svahu  a  při práci na svahu obsluha stroje používá

   bezpečnou  techniku  jízdy  tak,  aby  nedošlo  k nebezpečnému posunutí

   těžiště stroje a ztrátě jeho stability.

 

   5.  Při  nakládání  materiálu  na dopravní prostředek lze manipulovat s

   pracovním  zařízením  stroje  pouze  nad  ložnou  plochou a tak, aby do

   dopravního  prostředku  nenaráželo.  Nelze-li  se při nakládání vyhnout

   manipulaci   pracovním   zařízením   stroje   nad   kabinou  dopravního

   prostředku,  je  nutno  zajistit,  aby  se  během  nakládání  v  kabině

   nezdržovaly  žádné  fyzické  osoby.  Ložnou  plochu  je  nutno nakládat

   rovnoměrně.

 

   6.  Při  jízdě  stroje  s  naloženým  materiálem  je  pracovní zařízení

   ustaveno,  případně  zajištěno  v  přepravní  poloze tak, aby nedošlo k

   nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení výhledu obsluhy.

 

   7.  Obsluha  stroje neopouští své místo, aniž by bylo pracovní zařízení

   stroje  spuštěno  na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v

   předepsané   přepravní  poloze  a  zajištěno  v  souladu  s  návodem  k

   používání.

 

   8. Při hrnutí horniny dozerem nepřesahuje břit jeho radlice nebo lopaty

   okraj svahu nebo výkopu; to neplatí při zahrnování výkopu.

 

   9. Výložník lanových rypadel je přestavován jen s nezatíženým pracovním

   zařízením, nestanoví-li výrobce v návodu k používání jinak.

 

   10.  Převisy,  které  při rýpání případně vzniknou, je nutno neprodleně

   odstranit.

 

   11.  Není-li  v  návodu  k  používání stanoveno jinak, není při provozu

   strojů dovoleno

 

   a) roztloukat horninu dnem lopaty,

 

   b) urovnávat terén otáčením lopaty,

 

   c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.

 

   12.  Lopata  stroje smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na

   místě, kde nehrozí sesuv zeminy.

 

   13.  Při  použití  přídavného  zdvihacího  zařízení  dodaného ke stroji

   výrobcem   platí   vedle  podmínek  stanovených  výrobcem  přiměřeně  i

   požadavky  na  bezpečný  provoz  a  používání  zařízení  pro zdvihání a

   přemisťování zavěšených břemen.^6)

 

   14.   Před   zahájením   zemních  prací  se  skrejprem  jsou  provedena

   zhotovitelem  nebo  jinou fyzickou osobou nezbytná opatření k tomu, aby

   stroj  nenarazil  radlicí  na  vyčnívající  pevné  překážky,  jako jsou

   kameny,  pařezy  nebo  silné  kořeny,  které je nutno předem odstranit,

   narušit,  popřípadě  viditelně  označit. Zařízení technického vybavení,

   například  požární  hydranty,  uzávěry  vody  a  plynu nebo kanalizační

   poklopy, je nutno zabezpečit tak, aby nedošlo k jejich poškození.

 

   15.  Je-li  skrejpr  v  pohybu,  nesmí  se v jeho nebezpečném pracovním

   prostoru před strojem ve směru jeho jízdy zdržovat žádné fyzické osoby.

 

   16.  Není  dovoleno  vstupovat  do  prostoru  mezi  skrejpr  a  tahač a

   přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru.

 

   17.  Při  přesunu  naloženého  i prázdného skrejpru musí být korba vždy

   zvednuta a uzavřena.

 

   III. Míchačky

 

   1.  Před  uvedením  do  provozu  musí  být  míchačka  řádně  ustavena a

   zajištěna v horizontální poloze.

 

   2. Míchačka smí být plněna pouze při rotujícím bubnu.

 

   3.  Při  ručním  vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno

   zasahovat do rotujícího bubnu.

 

   4.  Buben  míchačky není dovoleno čistit za chodu nářadím nebo předměty

   drženými  v ruce. Konce ručního nářadí nesmí být vkládány do rotujícího

   bubnu.

 

   5.  Obsluha  nevstupuje  do prostoru ohroženého pohybem násypného koše.

   Při  opravách,  údržbě  a čištění míchaček vybavených násypným košem je

   dovoleno  vstoupit  pod  koš  jen  tehdy, je-li koš bezpečně mechanicky

   zajištěn  v  horní  poloze řetězem, hákem, vzpěrou nebo jiným ochranným

   prostředkem.

 

   6.  Vstupovat  na  konstrukci  míchačky  se  smí jen tehdy, je-li stroj

   odpojen od přívodu elektrické energie.

 

   IV. Betonárny

 

   1.  Dráha  násypného  koše  musí být zajištěna ohrazením nebo zakrytím.

   Prohlídky,  údržbu  a  opravy,  popřípadě jiné nezbytné činnosti, lze v

   prostoru ohroženém pohybem koše provádět pouze tehdy, je-li násypný koš

   spolehlivě zablokován proti pohybu.

 

   2. Násypný koš nesmí být používán pro dopravu fyzických osob.

 

   3.  Zařízení na dopravu a skladování volně loženého cementu od plnícího

   potrubí, zásobníků až po místo odběru včetně míchačky je nutno používat

   a  udržovat  v  souladu  s průvodní dokumentací tak, aby bylo zabráněno

   nežádoucímu usazování a víření prachu.

 

   4.  Zavážení  i  vyprazdňování  jednotlivých sektorů hvězdicové skládky

   kameniva  se  provádí  rovnoměrně,  aby  nedocházelo  k  jednostrannému

   zatížení  přepážek.  Vstup  fyzických  osob  na  skládku  kameniva a do

   prostoru  ohroženého  pohybem  přihrnovače kameniva není dovolen; místa

   přístupu ke skládce se označí bezpečnostními značkami.^15)

 

   V. Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí

 

   1.   Před   jízdou,  zejména  po  ukončení  plnění  nebo  vyprazdňování

   přepravního zařízení, zkontroluje řidič dopravního prostředku, dále jen

   vozidla,  zajištění výsypného zařízení v přepravní poloze, popřípadě je

   v této poloze v souladu s návodem k používání zajistí.

 

   2.  Při  přejímce  a  při  ukládání  směsi musí být vozidlo umístěno na

   přehledném   a   dostatečně  únosném  místě  bez  překážek  ztěžujících

   manipulaci a potřebnou vizuální kontrolu.

 

   VI. Čerpadla směsi a strojní omítačky

 

   1.  Potrubí,  hadice,  dopravníky,  skluzné  a  vibrační  žlaby  a jiná

   zařízení  pro  dopravu  betonové směsi musí být vedeny a zajištěny tak,

   aby  nezpůsobily  přetížení  nebo  nadměrné namáhání, například lešení,

   bednění, stěny výkopu nebo konstrukčních částí stavby.

 

   2. Víko tlakové nádoby nelze otvírat, pokud nebyl přetlak uvnitř nádoby

   zrušen podle návodu k používání, například odvzdušňovacím ventilem.

 

   3. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být spolehlivě zajištěno tak,

   aby  riziko  zranění  fyzických  osob  následkem jeho nenadálého pohybu

   vlivem dynamických účinků dopravované směsi bylo minimalizováno.

 

   4.  Při používání stříkací pistole strojní omítačky má obsluha stabilní

   postavení.  Při  strojním čerpání malty musí být zajištěn vhodný způsob

   dorozumívání  mezi  fyzickými  osobami  provádějícími  nanášení malty a

   obsluhou čerpadla.

 

   5.  Strojní  zařízení  pro  povrchové  úpravy  není  dovoleno  čistit a

   rozebírat pod tlakem.

 

   6.  Pro  dopravu  směsí  k  čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd

   nevyžadující složité a opakované couvání vozidel.

 

   7. Při provozu čerpadel není dovoleno

 

   a) přehýbat hadice,

 

   b)  manipulovat  se  spojkami  a  ručně  přemisťovat  hadice a potrubí,

   nejsou-li pro to konstruovány,

 

   c)  vstupovat  na  konstrukci  čerpadla  a  do  nebezpečného prostoru u

   koncovky hadice.

 

   8.  Pojízdné  čerpadlo (dále jen "autočerpadlo") musí být umístěno tak,

   aby  obslužné místo bylo přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem

   a potrubím se nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.

 

   9.  Při  použití děleného výložníku musí být autočerpadlo umístěno tak,

   aby  je  nebylo nutno zbytečně přemísťovat a aby byla dodržena bezpečná

   vzdálenost od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek.

 

   10. V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nikdo nezdržuje.

 

   11.  Výložník  autočerpadla  nelze  používat ke zdvihání a přemísťování

   břemen.

 

   12. Manipulace s rozvinutým výložníkem (výložníková ramena s potrubím a

   hadicemi)  smí  být  prováděna jen při zajištění stability autočerpadla

   sklápěcími  a  výsuvnými  opěrami (stabilizátory) v souladu s návodem k

   používání.

 

   13.  Přemisťovat autočerpadlo lze jen s výložníkem složeným v přepravní

   poloze.

 

   VII. Přepravníky a stabilní skladovací zařízení sypkých hmot

 

   1.  Před připojením dopravních hadic nebo potrubí k potrubnímu řadu pro

   tlakové zásobníky, jako volně loženého cementu a podobných sypkých hmot

   (dále  jen  "volně  ložený cement"), se obsluha přesvědčí, zda řad není

   pod tlakem.

 

   2. Dopravní hadice a potrubí je nutno před přečerpáváním volně loženého

   cementu prohlédnout. Funkčně poškozené zařízení není dovoleno používat.

 

   3.  Spojovat  hadice  mezi  sebou  navzájem a s pevným potrubím lze jen

   nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.

 

   4.  V  průběhu  přečerpávání  obsluha  sleduje stavoznak zásobníku, aby

   nedošlo k jeho přeplnění.

 

   5. Při provozu a údržbě přepravníků volně loženého cementu se postupuje

   podle   návodu   k   používání,  popřípadě  podle  místního  provozního

   bezpečnostního   předpisu;   přiměřeně   se  přitom  uplatní  požadavky

   zvláštního  právního  předpisu^6)  vztahující se na stabilní skladovací

   zařízení sypkých hmot.

 

   VIII. Mechanické lopaty

 

   1.  Povrch  terénu,  popřípadě  konstrukce,  po kterém jsou sypké hmoty

   přihrnovány  mechanickou  lopatou,  musí  být  upraven tak, aby nemohlo

   dojít  k  zachycení  lopaty  o  nerovnosti,  pevné  překážky nebo větší

   předměty.

 

   2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být zajištěno

   pojistkou proti přetížení.

 

   3.  Přemisťování  prázdné  lopaty  do  záběru provádí obsluha jen jejím

   tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.

 

   4.  Při  provozu  stroje se nikdo nezdržuje v prostoru mezi navijákem a

   lopatou.  Obsluha  dbá,  aby  se  na  tažném laně nevytvořila smyčka, a

   lopatu v záběru přidržuje oběma rukama. Při odebírání sypkých hmot musí

   být provedeno opatření k zabránění zasypání obsluhy lopaty.

 

   5.  Spojování  tažného  lana  uzly  není dovoleno. Spojení lana v místě

   uchycení  lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými

   spojkami.

 

   IX. Vibrátory

 

   1. Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru,

   která  je  držena v ruce nebo je ručně provozována, musí být nejméně 10

   m.  Totéž  platí  o délce pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a

   motorovou  jednotkou,  jestliže  motorová  jednotka  je  mezi  napájecí

   jednotkou a částí vibrátoru drženou v ruce.

 

   2.  Ponoření  vibrační  hlavice  ponorného vibrátoru a její vytažení ze

   zhutňovaného  betonu  se  provádí jen za chodu vibrátoru. Ohebný hřídel

   vibrátoru  nesmí  být  ohýbán  v  oblouku  o  menším  poloměru,  než je

   stanoveno v návodu k používání.

 

   X. Beranidla a vibrační beranidla - strojní

 

   1.  Při beranění prvků, jako jsou štětovnice nebo piloty, nesmějí být v

   okruhu odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu (dále

   jen "nosič") prováděny jiné práce.

 

   2.   Příprava   prvků  pro  beranění  musí  být  prováděna  v  bezpečné

   vzdálenosti od místa beranění.

 

   3.  Pro nosič musí být zajištěna zpevněná a vyrovnaná pracovní plocha o

   dostatečné velikosti odpovídající rozměrům a typu beranidla.

 

   4. Nosič musí být zajištěn proti převržení.

 

   5. Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu

   určeným zařízením.

 

   6.  Zarážený  prvek  musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak,

   aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.

 

   7.  K  navádění  prvků  musí  být  používány  jen bezpečné a spolehlivé

   přípravky.  Ruční  navádění  je  dovoleno  pouze  u zdvihacího zařízení

   vybaveného mikrozdvihem.

 

   8. Při beranění se nevstupuje pod zavěšené prvky. U zavěšeného prvku se

   může po dobu nezbytně nutnou zdržovat pouze fyzická osoba určená k jeho

   navádění a stabilizování jeho polohy.

 

   9. Pro použití volně zavěšeného beranidla, například pneumatického nebo

   vibračního,   zpracuje   zhotovitel   podrobný   technologický   postup

   zahrnující požadavky k zajištění bezpečnosti práce.

 

   10.  Pokud  není  fyzická osoba vystupující na nosič jištěna proti pádu

   technickou   konstrukcí,   musí   být   zajištěna  osobními  ochrannými

   pracovními prostředky pro zachycení pádu.

 

   XI. Stavební elektrické vrátky

 

   1.  Stanoviště  obsluhy  musí  být  umístěno  tak,  aby nebylo ohroženo

   břemenem nebo nosným lanem a aby z něho bylo vidět na všechna nakládací

   a  vykládací  místa,  není-li  vzájemné  dorozumívání  mezi  obsluhou a

   fyzickou  osobou  na  nakládacím,  popřípadě vykládacím místě zajištěno

   signalizačním zařízením.

 

   2.  Vrátek  musí  být  umístěn  v  bezpečné vzdálenosti od svislé dráhy

   přepravovaného  břemene, chráněn před ostatním provozem na staveništi a

   řádně  ukotven, popřípadě stabilizován. Nestanoví-li výrobce v návodu k

   používání  jinak,  nesmí  být  hmotnost  zátěže použité pro stabilizaci

   vrátku menší než dvojnásobek jeho nosnosti.

 

   3. Kladku je nutno osadit tak, aby její osa byla kolmá na směr navíjení

   lana,  a  nejvýše  do  takové  polohy,  aby při nejnižší poloze břemene

   zůstaly na bubnu vrátku ještě nejméně 3 závity lana.

 

   4.  Vrátek  nelze používat, není-li zajištěno že se jeho chod samočinně

   zastaví,  jakmile  se  závěsný  hák  svou  nejvyšší  částí  přiblíží na

   stanovenou bezpečnou vzdálenost k pevné překážce, například kladce nebo

   tělesu  vrátku.  Nestanoví-li  výrobce  jinak, nastaví se tato bezpečná

   vzdálenost na 0,3 m.

 

   5.  V  místě  odebírání  nebo nakládání materiálu ve výšce je zajištěna

   ochrana  fyzických  osob  proti  pádu z výšky.^13) Pokud by střední tyč

   zábradlí  nebo  zarážka  u  podlahy znemožňovaly bezpečnou manipulaci s

   přepravovaným  břemenem, lze je v nezbytném rozsahu vynechat, popřípadě

   odstranit.   Postup   podle   zvláštního  právního  předpisu  tím  není

   dotčen.^21)

 

   6.  Vrátek  nelze  uvést  do  provozu,  dokud  nebyl  po dokončení jeho

   montáže,  včetně  závěsné  konstrukce  kladky,  předán  a  zhotovitelem

   převzat  do  provozu  a  dokud  o tomto předání a převzetí nebyl učiněn

   zápis.

 

   7.  Před  uvedením  vrátku  do chodu se obsluha přesvědčí, zda se nikdo

   nezdržuje v prostoru ohroženém pádem břemene.

 

   8. Při provozu vrátku není dovoleno

 

   a) zatěžovat vrátek nad jeho nosnost,

 

   b)  přepravovat  břemena,  která  svými  rozměry  ohrožují okolí, pokud

   nejsou provedena náležitá bezpečnostní opatření,

 

   c) zdvihat břemena šikmým tahem,

 

   d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li břemeno zavěšeno na háku,

 

   e) zavěšovat břemeno na špičku háku,

 

   f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,

 

   g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,

 

   h)  pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel

   a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,

 

   i)  dopravovat  břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo

   vázacích prostředků,

 

   j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,

 

   k) zdvihat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,

 

   l)  provádět  změny  na  brzdách,  které  by  mohly  ohrozit bezpečnost

   fyzických osob,

 

   m)   používat  elektrický  vrátek  pro  zdvihání  výtahové  plošiny  ve

   vodítkách,  pokud nejsou splněny technické požadavky platné pro uvedení

   stavebních plošinových výtahů do provozu.

 

   9.  Vrátek  smí  být  použit pro vlečení, jen pokud je k tomu upraven a

   pokud je

 

   a) tomu přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,

 

   b)  instalováno  zařízení  pro  správné  ukládání  lana při navíjení na

   buben,

 

   c)  ovládání vrátku zařízeno tak, že při uvolnění tlačítka určeného pro

   uvedení vrátku do chodu se chod vrátku zastaví.

 

   10.  Ve  zhotovitelem  určených intervalech provede obsluha vrátku nebo

   fyzická osoba určená zhotovitelem prohlídku vrátku, lana a úvazku podle

   návodu k používání nebo pokynů pro obsluhu.

 

   XII. Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen

 

   1. Nosné textilní lano musí mít průměr nejméně 10 mm. Poškozené lano je

   vyloučeno z používání.

 

   2.   Provedení   nosné   konstrukce  kladky  je  před  prvním  použitím

   prokazatelně schváleno fyzickou osobou určenou zhotovitelem.

 

   XIII. Stavební výtahy

 

   Stavební  plošinové  výtahy  musí  být v průběhu provozu ve stanovených

   intervalech kontrolovány s cílem zajistit jejich bezpečný provoz.

 

   XIV.  Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení

   práce

 

   1.  Obsluha  stroje  zaznamenává  závady  stroje nebo provozní odchylky

   zjištěné  v  průběhu  předchozího  provozu  nebo  používání  stroje a s

   případnými závadami je řádně seznámena i střídající obsluha.

 

   2. Proti samovolnému pohybu musí být stroj po ukončení práce zajištěn v

   souladu  s  návodem k používání, například zakládacími klíny, pracovním

   zařízením  spuštěným  na  zem  nebo  zařazením  nejnižšího rychlostního

   stupně  a  zabrzděním  parkovací brzdy. Rovněž při přerušení práce musí

   být   stroj   zajištěn  proti  samovolnému  pohybu  alespoň  zabrzděním

   parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.

 

   3.  Po  ukončení práce a při jejím přerušení musí být proti samovolnému

   pohybu  zajištěno i pracovní zařízení stroje jeho spuštěním na zem nebo

   umístěním  do přepravní polohy, ve které se zajistí v souladu s návodem

   k používání.

 

   4.  Obsluha  stroje,  která se hodlá vzdálit od stroje tak, že nemůže v

   případě  potřeby  okamžitě  zasáhnout,  učiní  v  souladu  s  návodem k

   používání  opatření,  která  zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho

   neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou, jako jsou uzamknutí kabiny a

   vyjmutí klíče ze spínací skříňky nebo uzamknutí ovládání stroje.

 

   5.  Stroj  musí  být  odstaven  na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do

   komunikací, kde není ohrožena stabilita stroje a kde stroj není ohrožen

   padajícími předměty ani činností prováděnou v jeho okolí.

 

   XV. Přeprava strojů

 

   1. Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho

   pracovního  zařízení  se  provádí  podle  pokynů  a postupů uvedených v

   návodu   k  používání.  Není-li  postup  při  přepravě  stroje  a  jeho

   pracovního zařízení uveden v návodu k používání, stanoví jej zhotovitel

   v místním provozním bezpečnostním předpise.

 

   2.  Při nakládání, skládání a přepravě stroje na ložné ploše dopravního

   prostředku,  jakož i při vlečení stroje a jeho připojování a odpojování

   od  tažného  vozidla  musí  být  dodrženy požadavky zvláštního právního

   předpisu^22) a dále uvedené bližší požadavky.

 

   3. Při přepravě stroje na ložné ploše dopravního prostředku se v kabině

   přepravovaného   stroje,  na  stroji  ani  na  ložné  ploše  dopravního

   prostředku  nezdržují  fyzické osoby, pokud není v návodech k používání

   stanoveno jinak.

 

   4.  Při  přepravě  stroje  na  ložné  ploše  dopravního prostředku jsou

   pracovní  zařízení,  popřípadě  jiná  pohyblivá  zařízení  zajištěna  v

   přepravní poloze podle návodu k používání a spolu se strojem upevněna a

   mechanicky   zajištěna   proti  podélnému  i  bočnímu  posuvu  a  proti

   převržení,  popřípadě  na  ložné  ploše dopravního prostředku uložena a

   upevněna samostatně.

 

   5.  Dopravní  prostředek  musí  být  při  nakládání  a  skládání stroje

   postaven  na  pevném  podkladu, bezpečně zabržděn a mechanicky zajištěn

   proti nežádoucímu pohybu.

 

   6.  Při  najíždění  stroje  na  ložnou  plochu  dopravního prostředku a

   sjíždění z ní se všechny fyzické osoby s výjimkou obsluhy stroje vzdálí

   z  prostoru,  v  němž  by  mohly  být  ohroženy při pádu nebo převržení

   stroje, přetržení tažného lana nebo jiné nehodě.

 

   7.  Fyzická  osoba, navádějící stroj na dopravní prostředek, stojí vždy

   mimo stroj i mimo dopravní prostředek a v zorném poli obsluhy stroje po

   celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

 

   8.  Při přepravě stroje po vlastní ose musí být jeho pracovní zařízení,

   popřípadě  jiná  pohyblivá zařízení, zajištěna v přepravní poloze podle

   návodu k používání.

 

   9.  Přípojný  stroj musí být při připojování k tažnému vozidlu bezpečně

   zabržděn   a   mechanicky   zajištěn   proti  nežádoucímu  pohybu.  Při

   připojování  přípojného  stroje,  jehož  maximální  přípustná  hmotnost

   nepřevyšuje 750 kg, se smí najíždět přípojným strojem na tažné vozidlo,

   pokud  jsou  provedena opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s

   břemeny.^5)

 

   10.  Řidič tažného vozidla zacouvá na doraz závěsného zařízení a umožní

   fyzické  osobě,  která  připojování  provádí,  provést všechny nezbytné

   manipulace  se  závěsným  zařízením  stroje  teprve  na  pokyn náležitě

   poučené navádějící fyzické osoby. Po dorazu je tažné vozidlo zabržděno.

 

   Příl.3

 

   Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

 

   I. Skladování a manipulace s materiálem

 

   1.  Bezpečný  přísun  a  odběr  materiálu musí být zajištěn v souladu s

   postupem  prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených

   výrobcem,  přednostně  v  takové  poloze,  ve  které  bude zabudován do

   stavby.

 

   2.  Zařízení pro vybavení skládek, jakými jsou opěrné nebo stabilizační

   konstrukce,  musí  být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání

   nebo  doplňování  prvků  a  dílců  v souladu s průvodní dokumentací bez

   nebezpečí  jejich  poškození.  Místa  určená  k  vázání,  odvěšování  a

   manipulaci s materiálem musí být bezpečně přístupná.

 

   3.  Skladovací  plochy musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Rozmístění

   skladovaných  materiálů,  rozměry  a únosnost skladovacích ploch včetně

   dopravních  komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného

   materiálu a použitých strojů.

 

   4.  Materiál  musí  být  uložen  tak, aby po celou dobu skladování byla

   zajištěna  jeho  stabilita  a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami,

   zarážkami,  opěrami,  stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny

   všechny  prvky,  dílce  nebo  sestavy, které by jinak byly nestabilní a

   mohly se například převrátit, sklopit, posunout nebo kutálet.

 

   5. Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nejsou vybaveny

   pro  bezpečné  uchopení například oky, háky nebo držadly, musí být vždy

   vzájemně  proloženy  podklady.  Jako  podkladů  není  dovoleno používat

   kulatinu  ani  vrstvené  podklady  tvořené  dvěma nebo více prvky volně

   položenými na sebe.

 

   6.  Sypké  hmoty  mohou  být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a

   odběru  skladovány  do  jakékoli  výšky.  Při  odebírání  hmot je nutno

   zabránit  vytváření  převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak,

   aby   výška   stěny   nepřesáhla   9/10  maximálního  dosahu  použitého

   nakládacího stroje.

 

   7.  Při  ručním  ukládání a odebírání smějí být sypké hmoty navršeny do

   výšky  nejvýše  2  m.  Pokud  je  nezbytné odebírat je ručně, popřípadě

   mechanickou  lopatou  z  hromad  vyšších  než  2 metry, upraví se místo

   odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

 

   8.   Skládka   sypkých  hmot  se  spodním  odběrem  musí  být  označena

   bezpečnostní  značkou se zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob.15)

   Fyzické  osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmějí zdržovat

   v ohroženém prostoru místa odběru.

 

   9. Sypké hmoty v pytlích se ručně ukládají do výšky nejvýše 1,5 m a při

   mechanizovaném  skladování,  jsou-li na paletách, do výšky nejvýše 3 m.

   Nejsou-li  okraje hromad zajištěny například opěrami nebo stěnami, musí

   být  pytle  uloženy v bezpečném sklonu a vazbě tak, aby nemohlo dojít k

   jejich sesuvu.

 

   10.  Tekutý  materiál musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby

   otvor  pro  plnění, popřípadě vyprazdňování byl nahoře. Otevřené nádrže

   musí  být  zajištěny  proti pádu fyzických osob do nich. Sudy, barely a

   podobné  nádoby,  jsou-li skladovány naležato, musí být zajištěny proti

   rozvalení.  Při  skladování ve více vrstvách musí být jednotlivé vrstvy

   mezi  sebou  proloženy  podklady,  pokud  sudy, barely a podobné nádoby

   nejsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.

 

   11.  Tabulové  sklo  musí  být  skladováno nastojato v rámech s měkkými

   podložkami a zajištěno proti sklopení.

 

   12.  Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky musí být skladovány

   v obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce,

   a označeny v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.^23)

 

   13.  Plechovky  a  jiné  oblé  předměty  smějí  být při ručním ukládání

   stavěny  nejvýše  do  výšky 2 m při zajištění jejich stability. Trubky,

   kulatina a předměty podobného tvaru musí být zajištěny proti rozvalení.

 

   14.  Prvky  a  dílce  pravidelných  tvarů  mohou být při mechanizovaném

   ukládání  a  odběru  ukládány  nejvýše však do výšky 4 m, pokud výrobce

   nestanoví jinak a za podmínky, že není překročena únosnost podloží a že

   je zajištěna bezpečná manipulace s nimi.

 

   15.  Upínání  a  odepínání  prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze

   země  nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve

   větší  pracovní  výšce  než  1,5  m. Upínání a odepínání prvků, dílců a

   sestav  ze žebříků lze provádět pouze podle stanoveného technologického

   postupu.

 

   16.  S  odpady  je  nutno  nakládat  v  souladu s požadavky stanovenými

   zvláštním právním předpisem.^24)

 

   II. Příprava před zahájením zemních prací

 

   1.  Na  základě  údajů  uvedených  v  projektové  dokumentaci  musí být

   vytýčeny  trasy  technické  infrastruktury,^25) zejména energetických a

   komunikačních  vedení,  vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu

   se  stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se

   na  staveništi.  Pokud  se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí

   zadavatel  stavby  vytýčení  a  vyznačení  tras  a  jiných podzemních a

   nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.

 

   2.  Před  zahájením zemních prací musí být určeno rozmístění stavebních

   výkopů a jam a jejich rozměry a určeny způsoby těžení zeminy, zajištění

   stěn  výkopů  proti  sesutí, zejména druh pažení a sklony svahů výkopů,

   zabezpečení   okolních   staveb  ohrožených  prováděním  zemních  prací

   odpovídající  třídám  hornin  ve  výkopech  a  stanoven způsob a rozsah

   opatření k zabránění přítoku vody na staveniště.

 

   3.  Jestliže  podle  projektové  dokumentace  zasahují  zemní práce pod

   hladinu  povrchové  nebo  podzemní vody, musí být předem určen rozsah a

   způsob  snížení hladiny vody, za podmínek stanovených zvláštním právním

   předpisem,^26)  zejména jejím odvedením nebo odčerpáním, ledaže použité

   technologie  umožňují  provedení  plánovaných prací pod hladinou vody a

   současně jsou přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody.

 

   4.  Před zahájením zemních prací musí být na terénu vyznačeny polohově,

   popřípadě   též   výškově   trasy   technické  infrastruktury,  zejména

   podzemních  vedení  technického  vybavení,  podle  zvláštního  právního

   předpisu^27) a jiných podzemních překážek.

 

   5.  S  druhy  vedení  technického  vybavení,  jejich trasami, popřípadě

   hloubkou  uložení  v  obvodu  staveniště,  s  jejich ochrannými pásmy a

   podmínkami  provádění  zemních  prací  v  těchto  pásmech musí být před

   zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické

   osoby, které budou zemní práce provádět.

 

   6.  Při  odstraňování  poruch  při  haváriích, při jednoduchých ručních

   pracích  určí  fyzická osoba pověřená zhotovitelem před zahájením prací

   způsob  zajištění  technické  infrastruktury  a  opatření  k  zajištění

   bezpečnosti práce.

 

   III. Zajištění výkopových prací

 

   1.  Před  zahájením  zemních  prací  musí být zabezpečeny okolní stavby

   ohrožené výkopem.

 

   2.   Výkopy  v  zastavěném  území,  na  veřejných  prostranstvích  a  v

   uzavřených  objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být

   zakryty,  nebo  u  okraje,  kde  hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do

   výkopu,  zajištěny  zábradlím  podle  zvláštního právního předpisu,^28)

   přičemž  prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit

   proti  propadnutí  osob  způsobem  odpovídajícím  místním  a  provozním

   podmínkám  bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m

   od  hrany  výkopu  lze  zajištění  provést  vhodnou zábranou zamezující

   přístupu  osob  do  prostoru  ohroženého  pádem  do hloubky. Za vhodnou

   zábranu  se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na

   pevnost  ani  na  zajištění  prostoru  pod horní tyčí proti propadnutí,

   přenosné  dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu

   osob  upevněné  ve  výšce  horní  tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m

   vysoká nebo zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9

   m.  Zábradlí  a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo

   přejezdů.  Pokud  výkop  tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci

   pro  pěší,  musí  být zajištěn vždy zábradlím podle věty první, přičemž

   zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl.

 

   3.  Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí

   být  přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající

   danému  provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce nejméně

   1,5  m  musí  být  opatřeny  zábradlím podle bodu 2. včetně zarážky pro

   slepeckou hůl na obou stranách.

 

   4.  Na  staveništi,  kde  je zamezen vstup nepovolaným osobám, musí být

   proti pádu fyzických osob do hloubky^13) zajištěny okraje výkopů v těch

   místech,  kde  se  vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji

   výkopu  na  vzdálenost  menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m

   musí  být  zřízen  přes  výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka

   výkopu  1,5  m,  musí  být  přechod  opatřen zábradlím alespoň po jedné

   straně, v ostatních případech po obou stranách.

 

   5.  Okraje  výkopu  nesmí  být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany

   výkopu.  Povrch  terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici

   smykového   klínu   stanovenou   v   projektové  dokumentaci,  ohrožený

   usmýknutím,  nesmí  být  zatěžován zejména stavebním provozem, stavbami

   zařízení  staveniště,  stroji  nebo materiálem, s výjimkou případů, kdy

   stabilita  stěny výkopu je zabezpečena způsobem stanoveným v projektové

   dokumentaci.

 

   6.  Pro  fyzické  osoby  pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný

   sestup  a  výstup  pomocí  žebříků,  schodů  nebo  šikmých ramp. Povrch

   šikmých  ramp o sklonu větším než 1:5 musí být upraven proti uklouznutí

   náležitě upevněnými příčnými lištami nebo zarážkami.

 

   IV. Provádění výkopových prací

 

   1.  Prováděním  výkopových  prací  nesmí  být ohrožena stabilita jiných

   staveb  a  jejich  částí.  Jestliže při provádění zemních prací dojde k

   nepředvídanému  ohrožení  stability  okolních  staveb  anebo k porušení

   některých  jejich  částí,  musí  být  zhotovitelem  neprodleně  přijata

   opatření k zajištění jejich stability.

 

   2. Před prvním vstupem fyzických osob do výkopu nebo po přerušení práce

   delším  než  24 hodin prohlédne zhotovitel nebo osoba jím pověřená stav

   stěn  výkopu,  pažení  a přístupů; hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu

   nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace.

 

   3.   V  ochranných  pásmech  vedení,  popřípadě  staveb  nebo  zařízení

   technického  vybavení,  lze  provádět výkopové práce pouze při dodržení

   podmínek   stanovených   jejich   vlastníky  nebo  provozovateli  podle

   zvláštního právního předpisu.^17) Zhotovitel přijme, v souladu s těmito

   podmínkami,   nezbytná  opatření  zabraňující  nebezpečnému  přiblížení

   fyzických  osob  nebo  strojů  k  těmto vedením, popřípadě stavbám nebo

   zařízením.

 

   4.  Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti

   podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení,

   projedná  zhotovitel  s  provozovatelem,  popřípadě  vlastníkem vedení,

   pokud  podmínky  použití  těchto  strojů  a  nářadí  nejsou  obsaženy v

   podmínkách podle bodu 3.

 

   5.  Zhotovitel  při  provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena

   podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:

 

   a)  vedení,  která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou

   náležitě zajištěna,

 

   b)  obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti

   průhybu, vybočení nebo rozpojení.

 

   6.  Při  provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém

   prostoru,  zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových

   prací,  při  ručním  začišťování  výkopu nebo při přepravě materiálu do

   výkopu  a  z  výkopu.  Není-li  v průvodní dokumentaci stroje stanoveno

   jinak,  je  prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem

   jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m.

 

   7.  Nemá-li  obsluha  stroje  při souběžném strojním a ručním provádění

   výkopových  prací  na  jednom  pracovním  záběru  dostatečný  výhled na

   všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v práci se strojem.

 

   8.  Při  ručním  provádění  výkopových prací musí být fyzické osoby při

   práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly.

 

   9.   Větší   balvany,  zbytky  stavebních  konstrukcí  nebo  nesoudržné

   materiály ve stěnách výkopů, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu,

   musí   být   neprodleně   zajištěny  proti  uvolnění  nebo  odstraněny.

   Nahromaděná  zemina,  spadlý  materiál  a nežádoucí překážky musí být z

   výkopu odstraňovány bez zbytečného odkladu.

 

   10.  Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být

   práce  ve  výkopu přerušena až do doby odstranění nebo zajištění těchto

   předmětů.

 

   11. Po dobu přerušení výkopových prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou

   odbornou  kontrolu  a  nezbytnou  údržbu  zábran,  popřípadě  zábradlí,

   pažení,  lávek,  přechodů,  přejezdů,  bezpečnostních značek, značení a

   signálů,  popřípadě dalších zařízení zajišťujících bezpečnost fyzických

   osob u výkopů.

 

   12.  Mechanické  zhutňování  zeminy  pomocí  válců,  pěchů  nebo jiných

   zhutňovacích  prostředků musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení

   stability stěn výkopů ani sousedních staveb.

 

   13.  Na  odlehlých  pracovištích,  kde  není zajištěn dohled, nesmí být

   výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

 

   V. Zajištění stability stěn výkopů

 

   1. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí.

 

   2.  Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením

   při  hloubce  výkopu  větší  než  1,3  m  v  zastavěném území a 1,5 m v

   nezastavěném  území.  V  zeminách  nesoudržných, podmáčených nebo jinak

   náchylných  k  sesutí  a  v místech, kde je nutno počítat s opakovanými

   otřesy,  musí  být  stěny  těchto  výkopů zabezpečeny podle stanoveného

   technologického  postupu  i  při hloubkách menších, než je stanoveno ve

   větě první.

 

   3. Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě

   zachytilo  tlak  zeminy  a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve

   výkopech,  zabránilo  poklesu  okolního terénu a sesouvání stěn výkopu,

   popřípadě  vyloučilo  nebezpečí  ohrožení stability staveb v sousedství

   výkopu.

 

   4.  Do  strojem  vyhloubených  nezapažených  výkopů se nesmí vstupovat,

   pokud  jejich  stěny  nejsou  zajištěny  proti  sesutí ochranným rámem,

   bezpečnostní   klecí,   rozpěrnou   konstrukcí  nebo  jinou  technickou

   konstrukcí.  Strojně  hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými

   stěnami,  do  kterých  nebudou  v  souladu  s  technologickým  postupem

   vstupovat  fyzické  osoby,  lze  ponechat nezapažené po dobu stanovenou

   technologickým postupem.

 

   5.  Nejmenší  světlá  šířka  výkopů  se  svislými  stěnami,  do kterých

   vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak,

   aby  umožňovaly  bezpečné  provedení  všech  návazných montážních prací

   spojených  zejména  s  uložením  potrubí,  osazením tvarovek a armatur,

   napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

 

   6.  Při  ručním  odstraňování  pažení  stěn  výkopu  se musí postupovat

   zespodu  za  současného  zasypávání  odpaženého  výkopu  tak,  aby byla

   zajištěna bezpečnost práce.

 

   7.  Hrozí-li  při přepažování nebo odstraňování pažení nebezpečí sesutí

   stěn  výkopu  nebo  poškození  staveb v jeho blízkosti, musí být pažení

   ponecháno v potřebné výšce ve výkopu.

 

   VI. Svahování výkopů

 

   1.  Sklony  svahů  výkopů  určuje  zhotovitel  se  zřetelem  zejména na

   geologické  a  provozní  podmínky tak, aby během provádění prací nebyly

   fyzické  osoby  ve  výkopu  a  jeho  blízkosti ohroženy sesuvem zeminy.

   Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení

   stavebních  prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy,

   jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými požadavky.

 

   2.  Fyzická  osoba  určená  zhotovitelem  k řízení provádění výkopových

   prací

 

   a)   při   změně   geologických  a  hydrogeologických  podmínek  oproti

   projektové dokumentaci upřesní určený sklon stěn svahovaných výkopů,

 

   b)  vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí provedení

   opatření  k  zamezení  sesuvu svahu a k zajištění bezpečnosti fyzických

   osob.

 

   3. Podkopávání svahů je nepřípustné.

 

   4.  Za  nepříznivé  povětrnostní  situace,  při které může být ohrožena

   stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

 

   5.  Při  práci na svazích se sklonem strmějším než 1:1 a ve výšce větší

   než  3 m je nutno provést opatření proti sklouznutí fyzických osob nebo

   sesunutí materiálu.

 

   6.  Pracovat  současně  na  více stupních ve svahu nad sebou lze tehdy,

   jestliže  jsou  realizací opatření stanovených v technologickém postupu

   vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečnosti fyzických osob zdržujících

   se na nižších stupních.

 

   VII. Zvláštní požadavky na zemní práce ovlivněné zmrzlou zeminou

 

   1.  Způsob  těžby,  dopravy  a  případného  rozmrazování  zmrzlé zeminy

   stanoví  zhotovitel  v  technologickém  postupu tak, aby byla zajištěna

   bezpečnost   fyzických   osob   a  ochrana  dotčených  podzemních  sítí

   technického vybavení území.

 

   2.  Prostor,  v  němž  se  provádí  rozmrazování  a kde by mohlo v jeho

   důsledku  vzniknout  nebezpečí popálení nebo propadnutí fyzických osob,

   musí být zřetelně vymezen.

 

   VIII. Ruční přeprava zemin

 

   1. Konstrukce pracovní plošiny pro dočasné uložení vykopané zeminy musí

   být   upevněna  tak,  aby  neohrožovala  bezpečnost  fyzických  osob  a

   stabilitu  pažení  nebo  stěny  výkopu.  Na  části  pažení lze uvedenou

   plošinu   připevňovat   pouze   tehdy,  je-li  pažení  k  tomuto  účelu

   přizpůsobeno.

 

   2.  Pro  přepravu  zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a

   únosná  komunikace  ve  sklonu nejvýše 1:5, bez prudkých přechodů; její

   povrch nesmí být kluzký a podle okolností musí být zpevněn.

 

   3.  Přepravuje-li  se  zemina  pro  zásyp  výkopu  hlubšího  než  1,5 m

   kolečkem,  musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující

   sjetí  kolečka  do výkopu. Vyžaduje-li manipulace s kolečkem odstranění

   části zábradlí, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.^26)

 

   IX. Betonářské práce a práce související

 

   IX.1 Bednění

 

   1. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Bednění musí být v

   každém  stadiu  montáže  i  demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a

   částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se postupuje v souladu s

   průvodní  dokumentací  výrobce  a  s  ohledem  na  bezpečný  přístup  a

   zajištění  proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění, jako

   jsou  stojky  a  rámové  podpěry,  musí  mít dostatečnou únosnost a být

   úhlopříčně ztuženy v podélné, příčné i vodorovné rovině.

 

   2.  Podpěrné  konstrukce musí být navrženy a montovány tak, aby je bylo

   možno při odbedňování postupně odstraňovat a uvolňovat bez nebezpečí.

 

   3. Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena statickým

   výpočtem s výjimkou prvků bez konstrukčního rizika.

 

   4. Před zahájením betonářských prací musí být bednění jako celek a jeho

   části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a zjištěné závady odstraněny.

   O  předání a převzetí hotové konstrukce bednění a její kontrole provede

   fyzická osoba pověřená zhotovitelem k řízení betonářských prací písemný

   záznam.

 

   IX.2 Přeprava a ukládání betonové směsi

 

   1.  Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při

   jejím  ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních

   podlah,  popřípadě  plošin,  aby  byla zajištěna ochrana fyzických osob

   zejména  proti  pádu  z  výšky nebo do hloubky, proti zavalení a zalití

   betonovou  směsí.  Nelze-li  taková  místa  zřídit,  zajistí zhotovitel

   ochranu  fyzických  osob jinými prostředky stanovenými v technologickém

   postupu,  jako jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu nebo

   ochranný koš.

 

   2.  Pro přístup a pro ruční přepravu betonové směsi musí být vybudovány

   bezpečné  přístupové komunikace,^13) například pracovní nebo přístupová

   lešení,  popřípadě podlahy tak, aby byla vyloučena chůze fyzických osob

   bezprostředně po uložené výztuži.

 

   3.  Zhotovitel  zajistí  provádění  kontroly  stavu podpěrné konstrukce

   bednění  v  průběhu  betonáže.  Zjištěné  závady  musí  být bezodkladně

   odstraňovány.

 

   4.   Dopravuje-li   se  betonová  směs  do  místa  ukládání  čerpadlem,

   zhotovitel  stanoví  a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou

   provádějící ukládání a obsluhou čerpadla.

 

   IX.3 Odbedňování

 

   1.  Odbedňování nosných prvků konstrukcí nebo jejich částí, u nichž při

   předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození konstrukce,

   smí být zahájeno jen na pokyn fyzické osoby určené zhotovitelem.

 

   2.  Hrozí-li  při odbedňování konstrukcí nebezpečí pádu z výšky nebo do

   hloubky,  dodržuje  zhotovitel  bližší  požadavky  zvláštního  právního

   předpisu.^13)  Žebřík  lze  při odbedňovacích pracích používat pouze do

   výšky   3   m   odbedňované  konstrukce  nad  pracovní  podlahou  a  za

   předpokladu,  že  se  neuvolňují ani neodstraňují nosné části bednění a

   stabilita  žebříku  není  závislá  na  demontovaných  částech bednění a

   podpěr.

 

   3.  Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu

   nepovolaných fyzických osob.

 

   4.  Součásti  bednění  se bezprostředně po odbednění ukládají na určená

   místa   tak,   aby  nebyly  zdrojem  nebezpečí  úrazu  a  nepřetěžovaly

   konstrukci.

 

   IX.4 Předpínání výztuže

 

   1.  Pracovní  prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstup do

   tohoto   prostoru   je  povolen  pouze  fyzickým  osobám  vykonávajícím

   předpínací práce nebo dohled.

 

   2.  Stanoviště  obsluhy  musí být umístěno vedle předpínacího zařízení,

   mimo  směr  tahu  napínacího  drátu  a  s  možností bezpečně ustoupit v

   případě jeho vychýlení.

 

   3.  Obsluha vrátku, kterým se provádí vytahování trubek nebo zatahování

   kabelů,  musí  být chráněna zástěnou pro případ poškození tažného lana,

   závěsu kabelu nebo trubky.

 

   4.  Čerpadla,  hadice,  trysky,  spoje  a  manometry musí být vždy před

   zahájením  pracovní  směny kontrolovány zhotovitelem pověřenou fyzickou

   osobou.

 

   5.  Prasklé  nebo  vytržené dráty nebo pruty, pruty s důlkovou korozí a

   prvky   mechanicky   poškozené   nesmí   být   napínány.  Při  odvíjení

   předpínacího  drátu,  dodávaného  ve  svazcích nebo kotoučích, musí být

   používáno zařízení vylučující vylétnutí konce odvíjeného drátu.

 

   6.  Po  ukončení  napínání  a  po  odstranění napínací pistole musí být

   odstraněny přečnívající konce předpínané výztuže.

 

   7.  Při  ovíjení  výztuže nesmí být současně prováděna ochrana ovíjení,

   například torkretováním.

 

   IX.5 Práce železářské

 

   1. Prostory, stroje, přípravky a jiná zařízení pro výrobu armatury musí

   být uspořádány tak, aby fyzické osoby nebyly ohroženy pohybem materiálu

   a jeho ukládáním.

 

   2.  Při  stříhání  několika  prutů  současně musí být pruty zajištěny v

   pevné poloze konstrukcí stroje nebo vhodnými přípravky.

 

   3.  Při stříhání a ohýbání prutů nesmí být stroj přetěžován. Pruty musí

   být upevněny nebo zajištěny tak, aby nemohlo dojít k ohrožení fyzických

   osob.

 

   X. Zednické práce

 

   1.  Stroje  pro  výrobu,  zpracování  a přepravu malty se na staveništi

   umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.

 

   2.  Při  strojním  čerpání  malty  musí  být  zabezpečen  účinný způsob

   dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení (ukládání) malty

   a obsluhou čerpadla.

 

   3. Při činnostech spojených s nebezpečím odstříknutí vápenné malty nebo

   mléka  je  nutno  používat  vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.

   Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.

 

   4.  Materiál  připravený  pro  zdění musí být uložen tak, aby pro práci

   zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m.

 

   5.  K dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou

   umístěny  a  zabezpečeny  tak,  aby přepravou materiálu nemohlo dojít k

   ohrožení fyzických osob.

 

   6.  Na  právě  vyzdívanou  stěnu  se  nesmí  vstupovat  nebo  ji  jinak

   zatěžovat,  a  to  ani  při provádění kontroly svislosti zdiva a vázání

   rohů.

 

   7.  Osazování  konstrukcí, předmětů a technologických zařízení do zdiva

   musí  být  z  hlediska stability zdiva řešeno v projektové dokumentaci,

   nejedná-li  se  o předměty malé hmotnosti, které stabilitu zdiva zjevně

   nemohou  narušit.  Osazené  předměty  musí být připevněny nebo ukotveny

   tak, aby se nemohly uvolnit ani posunout.

 

   8.  Na  pracovištích a přístupových komunikacích, na nichž jsou fyzické

   osoby vykonávající zednické práce vystaveny nebezpečí pádu z výšky nebo

   do   hloubky,   popřípadě  nebezpečí  propadnutí  nedostatečně  únosnou

   konstrukcí,  zajistí zhotovitel dodržení bližších požadavků stanovených

   zvláštním právním předpisem.^13)

 

   9.  Vstupovat  na  osazené prefabrikované vodorovné nosné konstrukce se

   smí jen tehdy, jsou-li zabezpečeny proti uvolnění a sesunutí.

 

   XI. Montážní práce

 

   1.  Montážní  práce  smí  být  zahájeny  pouze  po  náležitém  převzetí

   montážního pracoviště fyzickou osobou určenou k řízení montážních prací

   a  odpovědnou  za  jejich provádění. O předání montážního pracoviště se

   vyhotoví  písemný  záznam.  Zhotovitel  montážních  prací  zajistí, aby

   montážní  pracoviště umožňovalo bezpečné provádění montážních prací bez

   ohrožení  fyzických osob a konstrukcí a splňovalo požadavky stanovené v

   příloze č. 1 k tomuto nařízení.

 

   2.  Fyzické  osoby  provádějící  montáž  při  ní  používají  montážní a

   bezpečnostní pomůcky a přípravky stanovené v technologickém postupu.

 

   3.  Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti

   fyzických  osob  při  montáži,  zejména  při  práci  ve výšce, je nutno

   upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li

   to technologický postup montáže.

 

   4. Zvolené vázací prostředky musí umožnit zavěšení dílce podle průvodní

   dokumentace výrobce.

 

   5.  Způsob  a  místo  upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků

   musí  být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo

   být provedeno bezpečně.

 

   6.  Pro  přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní

   podlahy  se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem

   montáže  do  stavby  zabudovávány,  jako  jsou  schodiště  nebo stropní

   panely. Podmínky stanoví technologický postup montáže.

 

   7.  Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje

   výtahem  nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup

   práce nevylučuje.

 

   8.  Dopravovat  fyzické  osoby  pomocí  závěsného  koše lze pouze podle

   zpracovaného  technologického  postupu a v souladu s bližšími požadavky

   zvláštního  právního  předpisu,^11)  jestliže  k tomu dala prokazatelně

   souhlas odborně způsobilá fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

 

   9. Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí být

   zajištěno  bezpečné  skladování  zbývajících  dílců podle části I. této

   přílohy.

 

   10.  Zdvihání a přemisťování zavěšených břemen nebo přemísťování pomocí

   pojízdných   zařízení   se  provádí  v  souladu  s  bližšími  požadavky

   zvláštního  právního  předpisu.^6) Je zakázáno zdvihat nebo přemísťovat

   břemena  zasypaná,  upevněná,  přimrzlá,  přilnutá  nebo jiným způsobem

   znemožňující  stanovení  síly  potřebné  k jejich zdvihnutí, pokud není

   zajištěno, že nebude překročena nosnost použitého zařízení.

 

   11.  Během  zdvihání  a  přemisťování  dílce se fyzické osoby zdržují v

   bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou

   z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti

   vychýlení.  Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po

   tomto zajištění.

 

   12.  Svislé  dílce se po osazení musí zajistit proti překlopení šrouby,

   montážními  stolicemi,  vzpěrami,  zaklínováním  v základové patce nebo

   jiným   vhodným  způsobem.  Způsob  uvolňování  vázacích  prostředků  z

   osazovaných  dílců,  zejména  svislých,  stanoví  technologický  postup

   montáže   tak,   aby   bezpečnost   osob  nebyla  podmíněna  stabilitou

   osazovaných dílců a aby stabilita dílců nebyla touto činností ohrožena.

 

   13. Následující dílec se smí osazovat teprve tehdy, až je předcházející

   dílec bezpečně uložen a upevněn podle technologického postupu.

 

   14. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány

   až  po  upevnění  dílců  a  prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v

   projektové dokumentaci.

 

   15.  Technologický  postup  stanoví  způsob  vyztužení  těch dílců, při

   jejichž  osazení  je  bezpečnost  fyzických  osob  ohrožena  v důsledku

   rozkmitání těchto dílců působením větru.

 

   16. Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.

 

   XII. Bourací práce

 

   1.   Bourací  práce,  při  nichž  jsou  dotčeny  nosné  prvky  stavební

   konstrukce,   se  smí  provádět  pouze  podle  technologického  postupu

   stanoveného  v  dokumentaci bouracích prací.^12) Při bouracích pracích,

   pro  něž  se  dokumentace  bouracích  prací  podle  zvláštního právního

   předpisu  nezpracovává,  zajistí  zhotovitel zpracování technologického

   postupu  na  základě  provedeného  průzkumu  stávajícího  stavu bourané

   stavby, jejího statického posouzení a zjištění vedení, popřípadě staveb

   a  zařízení technického vybavení a stavu dotčených sousedních staveb. K

   průzkumu  se  využijí  stávající dostupné dokumentace o stavbě samé a o

   stavbách  sousedních,  vyjádření vlastníků, popřípadě správců technické

   infrastruktury  a  vlastní  ohledání  staveniště. Na základě statického

   posouzení  se zajišťuje, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému

   porušení  stability  stavby  nebo  její  části.  O  provedeném průzkumu

   vyhotoví zhotovitel zápis.

 

   2.  Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo

   jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány

   nebo jiným způsobem zajištěny.

 

   3.  Bourání  staveb  vyšších  než  přízemních,  strhávání  nebo bourání

   svislých  konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí,

   rekonstrukce  a  bourání,  při  kterých  dochází  ke  změně konstrukční

   bezpečnosti  stavby,  strojní  bourání,  bourání specifickými metodami,

   jako  je  řezání  kyslíkem,  a  bourací práce podle bodu 26., smějí být

   prováděny  pouze  fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud

   je  zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem

   pověřenou;  fyzická  osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu

   stálého  dozoru  sleduje  určené  pracoviště,  provádění  prací a pohyb

   fyzických  osob  na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává

   jinou činnost než dozor.

 

   4.  Stálý dozor podle předchozího bodu je dále nutno zajistit, jestliže

   bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané

   stavby současně.

 

   5. Jsou-li v průběhu bouracích prací zjištěny skutečnosti, které nebyly

   průzkumem  podle  bodu  1  odhaleny,  zajistí zhotovitel bez zbytečného

   odkladu  přizpůsobení  technologického  postupu těmto skutečnostem tak,

   aby vždy byla zajištěna bezpečnost prováděných prací.

 

   6.  Před  zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a

   zajistit  jej  proti  vstupu nepovolaných fyzických osob, dále je nutno

   bezpečně  zajistit  vstupy  do  bourané  stavby,  jakož i na jednotlivá

   pracoviště a přijmout nezbytná opatření k ochraně veřejného zájmu, jenž

   by mohl být těmito pracemi ohrožen.

 

   7.  Ohrožený  prostor  musí  být v zastavěném území vymezen oplocením o

   výšce  nejméně  1,8  m, pokud tomu použitá technologie bourání nebrání.

   Není-li   možno  prostor  oplotit,  musí  být  zajištěn  jiným  vhodným

   způsobem, například střežením nebo vyloučením provozu.

 

   8.  Vnitřní  rozvody  a  instalace zabudované v bourané stavbě musí být

   před   zahájením  prací  odpojeny  a  zajištěny  proti  použití.  Podle

   okolností  se proti poškození zajistí i vedení technického vybavení, do

   nichž   je   stavba   prostřednictvím   přípojek   napojena.   Pokud  u

   rekonstruované  stavby  nelze  z  provozních  důvodů  vnitřní rozvody a

   instalace  odpojit,  stanoví  zhotovitel  opatření  k  zajištění jejího

   bezpečného provozu během provádění bouracích prací.

 

   9. K zajištění dodávky elektrické energie pro provádění bouracích prací

   je   nutno   zřídit   dočasné  elektrické  zařízení  splňující  normové

   požadavky. Toto zařízení, stejně jako dočasný přívod vody pro kropení k

   omezení  prašnosti, je nutno v průběhu bouracích prací zabezpečit proti

   poškození.

 

   10. Bourací práce nesmí být zahájeny, pokud k tomu nebyl osobou určenou

   zhotovitelem  vydán  písemný  příkaz a pokud nebylo pracoviště vybaveno

   pomocnými   konstrukcemi,   materiálem   a   pomůckami   stanovenými  v

   technologickém postupu.

 

   11.  Před  zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v

   naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem

   k  řízení  bouracích  prací  pokyn  k neprodlenému opuštění pracoviště.

   Zhotovitel  zajistí,  aby  všechny  fyzické osoby zdržující se na tomto

   pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny.

 

   12.   Zhotovitel  zajistí,  aby  při  provádění  bouracích  prací  bylo

   provedeno  statické  zajištění  sousedních staveb způsobem stanoveným v

   dokumentaci  bouracích  prací,  popřípadě v technologickém postupu tak,

   aby nebyla ohrožena jejich stabilita.

 

   13.  Dočasné  stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na

   jejích  vnějších  stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem

   ani  nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou

   k tomu účelu navrženy.

 

   14.  Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby

   nedošlo  k  přetížení  podlah  nebo stropních konstrukcí následkem jeho

   nahromadění.

 

   15.  Bourací  práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita

   těch  částí  bourané  konstrukce,  které  nebyly  dosud  strženy. Tento

   požadavek  platí  i  v případě neplánovaného přerušení bouracích prací,

   například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace.

 

   16.  Jestliže  v  průběhu  bouracích nebo rekonstrukčních prací je část

   stavby  nadále  užívána, musí být v technologických postupech stanoveno

   bezpečnostní  zajištění  a  kontroly pracovišť se zřetelem na zajištění

   ochrany života a zdraví fyzických osob, které stavbu užívají.

 

   17.  Bourání  střešní  konstrukce  nebo  krovů  strháváním pomocí lan a

   tažných  strojů  smí  být  prováděny pouze tehdy, jestliže byla učiněna

   opatření k zajištění stability zbývajících konstrukcí a částí stavby.

 

   18.  Není-li  zajištěna  dostatečná únosnost konstrukcí bourané stavby,

   provádějí se bourací práce ze samostatné pomocné konstrukce.

 

   19.  Při  ručním  bourání  smějí být konstrukční prvky odstraněny pouze

   tehdy, nejsou-li zatíženy.

 

   20.   Při   bourání  zdí,  které  stabilizují  vystupující  konstrukce,

   například  balkony  nebo arkýře, je nutno zajistit tyto konstrukce tak,

   aby nedošlo k nežádoucí ztrátě jejich stability.

 

   21.  Při  ručním  bourání nosných konstrukcí se musí postupovat zásadně

   vertikálním směrem shora dolů.

 

   22.  Postupné  bourání  staveb postavených panelovou technologií se smí

   provádět  až po rozpojení jednotlivých panelů a po předchozím zajištění

   jejich stability.

 

   23.  Ruční  bourání stropů s dřevěnou nosnou konstrukcí se smí provádět

   tehdy,  jsou-li  zdi  nad  ní odstraněny, nosné prvky jsou odkryty a ze

   stropů je odklizen vybouraný materiál.

 

   24.  Stropní  prvky je nutno před uvázáním na zdvihací zařízení uvolnit

   od ostatních konstrukcí.

 

   25.  Bourání klenby uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, lze

   provádět  pouze strojním způsobem a je-li zajištěno, že zřícením klenby

   nedojde k ohrožení fyzických osob.

 

   26.  Bourací  práce  na pracovištích uspořádaných tak, že fyzické osoby

   provádějící  tyto  práce  mohou  být  ohroženy padajícími předměty nebo

   materiálem  z pracoviště nad nimi, se smí provádět pouze tehdy, jsou-li

   provedena  opatření  stanovená  v  technologickém  postupu  k zajištění

   bezpečnosti fyzických osob při takovém způsobu práce.

 

   XIII. Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

 

   1.  Při  svařování,  včetně  natavování  izolačních  materiálů,  a  při

   nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek

   požární bezpečnosti stanovených zvláštním právním předpisem.^10)

 

   2.  Svářečské  pracoviště,  včetně  ochranného pásma pod pracovištěm ve

   výšce  stanoveného  podle  zvláštního  právního  předpisu,^29) je nutno

   zabezpečit   proti   vstupu   nepovolaných  fyzických  osob  a  označit

   bezpečnostními   značkami;   při   svařování  elektrickým  obloukem  na

   přechodném  pracovišti  je  nutno přijmout opatření k ochraně fyzických

   osob v jeho okolí před účinky záření oblouku.

 

   3.  Nelze-li při pracích ve výšce zajistit svářeči stabilní a bezpečnou

   polohu  jiným  způsobem  než  osobními ochrannými pracovními prostředky

   proti pádu, musí tyto prostředky být chráněny proti propálení.

 

   4.  Zhotovitel  zajistí,  aby  pracovní  postup, při němž fyzická osoba

   provádějící  natavování  izolačních  materiálů  postupuje  směrem vzad,

   nebyl  použit  ve  vzdálenosti  menší  než  1,5  m  od  volného  okraje

   pracoviště ve výšce.^30)

 

   5.  Opatření  k  ochraně  proti  popálení při práci se živicemi stanoví

   zhotovitel v technologickém postupu.

 

   6.  Zhotovitel  zajistí, aby svařování neprováděly fyzické osoby, které

   nejsou  odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu,^31) a aby

   práce  spojené  s  rozehříváním  živic neprováděly fyzické osoby, které

   nejsou  seznámeny  s  technologickým  postupem a s návodem na používání

   příslušného zařízení.

 

   XIV. Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

 

   Za  splnění požadavků bezpečnosti práce při lepení krytin z plastových,

   pryžových, korkových a obdobných materiálů se považuje:

 

   1.  dodržování stanoveného technologického postupu a návodů k používání

   lepidel,  vyrovnávacích  hmot  a  krytin,  popřípadě  dalšího použitého

   materiálu,

 

   2. při lepení v uzavřených prostorách zajištění účinného větrání, které

   zabrání  překročení  nejvyšších  přípustných  limitů chemických látek v

   pracovním ovzduší,^5)

 

   3.  v  případě  použití lepidel, které uvolňují hořlavé páry, zajištění

   ochrany před výbuchem podle zvláštního právního předpisu,^32) zejména

 

   a)  vymezení  pracoviště  včetně  ohroženého prostoru a jejich označení

   bezpečnostními značkami,

 

   b)  zamezení  vstupu  nepovolaných fyzických osob do takto vymezeného a

   označeného   prostoru;   ohrožený  prostor  zahrnuje  v  tomto  případě

   zpravidla  podlaží,  kde  se lepení provádí, podlaží pod ním a nad ním,

   popřípadě  další  přilehlé  prostory,  do  nichž  by mohly hořlavé páry

   pronikat,

 

   c)  zajištění intenzivního nepřerušovaného větrání k předcházení vzniku

   výbušné atmosféry, a to po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po jeho

   ukončení,

 

   d) vyloučení manipulace s otevřeným ohněm, například kouření, svařování

   nebo topení lokálními topidly, a podle okolností uzavření přívodu plynu

   a odpojení elektrického zařízení po celou tuto dobu,

 

   4. seznámení všech fyzických osob, které se zdržují ve stavbách, kde se

   budou  tyto  práce  provádět, s dobou konání prací a se způsobem jejich

   bezpečného chování během nich,

 

   5.  bezpečné  shromažďování  zbytků  hořlavin  a  použitých materiálů a

   zajištění  jejich  odstraňování  předem stanoveným postupem v souladu s

   ustanoveními zvláštních právních předpisů.^24)

 

   XV. Malířské a natěračské práce

 

   Za  splnění  požadavků  bezpečnosti práce při malířských a natěračských

   pracích se považuje:

 

   1.  při  provádění úprav povrchů stavebních a jiných konstrukcí nátěrem

   nebo   nástřikem   dodržení   stanovených   technologických  postupů  s

   přihlédnutím  k  návodům  k používání a k určenému způsobu ochrany osob

   před škodlivinami vznikajícími při provádění těchto prací,

 

   2.   používání  žebříků  v  souladu  s  požadavky  zvláštního  právního

   předpisu,^13)

 

   3.  provádění  těchto  prací  ve  schodišťových prostorách z pracovních

   podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.

 

   XVI. Sklenářské práce

 

   Za   splnění   požadavků   bezpečnosti   práce  a  ochrany  zdraví  při

   sklenářských pracích se považuje:

 

   1.  stav,  kdy  je při ruční manipulaci se sklem pracovní plocha rovná,

   upravená a zpevněná,

 

   2.  při  odebírání skla z přepravníků je zajištěno, že nedojde k jejich

   převržení a nežádoucímu pohybu,

 

   3.  dodržení zákazu manipulovat na venkovních prostranstvích s tabulemi

   skla,  jejichž plocha je větší než 1 m2, při silném větru a při teplotě

   během směny nižší než -5 st. C,

 

   4.  zasklívání  oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce

   jen   z   pevných  a  bezpečných  pracovních  podlah  nebo  pohyblivých

   pracovních plošin,

 

   5.  zasklívání  a  manipulace  s tabulemi skla o ploše přesahující 3 m2

   nejméně třemi fyzickými osobami,

 

   6. přenášení tabulí skla delších než 2 m pomocí přípravků,

 

   7. dodržení požadavků na skladování podle části I. této přílohy,

 

   8. shromažďování skleněného odpadu do nádob výhradně k tomu určených.

 

   XVII. Práce na údržbě a opravách staveb a jejich technického vybavení

 

   Za  splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při pracích na

   údržbě a opravách staveb a jejich vybavení se považuje:

 

   1.  provádění  prací  podle  stanovených  pracovních  a technologických

   postupů fyzickými osobami odborně způsobilými pro výkon určité činnosti

   a určenými k jejich obsluze,

 

   2.  provádění  prací  a  činností  vystavující fyzickou osobu zvýšenému

   ohrožení života nebo poškození zdraví uvedených v příloze č. 5 k tomuto

   nařízení  osobami  k  tomu  určenými  zhotovitelem  a  za  podmínek  jí

   stanovených.

 

   XVIII. Potápěčské práce

 

   1.  Pracoviště  pro  provádění  potápěčských  prací musí být předáno ve

   stavu dohodnutém mezi zadavatelem a zhotovitelem a o předání pracoviště

   se vyhotoví písemný záznam.

 

   2.  Potápěčské  práce  lze  provádět  pouze  podle  předem  stanoveného

   technologického  a  pracovního  postupu  a tyto práce smí vykonávat jen

   zdravotně  a  odborně  způsobilá  fyzická  osoba  (dále jen "potápěč"),

   určená   odborně   způsobilou  fyzickou  osobou  odpovědnou  za  řízení

   potápěčských prací (dále jen "vedoucí potápěč").

 

   3.  V  závislosti  na  složitosti  vykonávaných  prací  stanoví vedoucí

   potápěč  konkrétní  postup  a  způsob  provádění  těchto prací, a to na

   základě  průzkumu  stavu  pracoviště,  klimatických podmínek, teploty a

   složení vody.

 

   4.  Za  splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při potápěčských

   pracích se považuje

 

   a)  stanovení  podmínek  pro  potápění  a  určení  potápěčské výstroje,

   přístrojů  a  osobních  ochranných  pracovních  prostředků podle povahy

   vykonávané  práce  a  podmínek  pro  potápění vedoucím potápěčem; mokré

   potápěčské  obleky  se nepoužijí pro práce ve vodě, jejíž teplota anebo

   složení ohrožuje zdraví potápěče,

 

   b) stanovení a zajištění způsobu dorozumívání a spojení s potápěčem při

   pobytu   pod   hladinou  technickými  prostředky,  zejména  potápěčským

   kabelovým  telefonem  s  minimální  pevností  lana  3000  N, nebo jiným

   hlasovým  zařízením tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě orientace potápěče

   nebo ke ztrátě jeho spojení,

 

   c)  zákaz  výkonu  jiných  činností  v  ohroženém prostoru potápěčských

   prací,

 

   d)  před  zahájením  prací  pod hladinou stanovení maximální délky doby

   ponoru  potápěče  a celkové doby jeho pobytu pod hladinou během směny s

   ohledem na dekompresi, povahu vykonávané práce a podmínky sestupu,

 

   e)  stanovení  dekompresních  časů  na  dekompresních zastávkách včetně

   zabezpečení těchto zastávek náhradním zdrojem dýchacího média,

 

   f)  zákaz opakovaných sestupů potápěče do hloubek větších než 9 m během

   směny s výjimkou záchranných zásahů,

 

   g)  provádění prací pod ledem pouze z otvoru v pevném ledu o dostatečné

   velikosti  a s okraji zabezpečenými proti prolomení ledu; po celou dobu

   provádění  potápěčských  prací  je potápěč ve spojení s pracovištěm nad

   hladinou potápěčským kabelovým telefonem s minimální pevností lana 3000

   N,

 

   h)  trvalé  zajištění potápěče, který sestupuje pod hladinu sám lanem s

   minimální  pevností  3000  N a dále podle písmene b); v případě sestupu

   dvou  a  více  potápěčů  stanovení a zajištění způsobu dorozumívání při

   pobytu pod hladinou mezi nimi navzájem,

 

   i)  zajištění každého sestupu potápěče jistícím potápěčem nad hladinou;

   stupeň pohotovosti k zásahu určí vedoucí potápěč s ohledem na podmínky,

   za kterých jsou práce prováděny,

 

   j)  pro  případ  zdolávání  mimořádných  událostí  vybavení  pracoviště

   prostředky  první  pomoci  včetně  oživovacího  přístroje s dostatečnou

   zásobou   kyslíku,   a   záložním  dýchacím  přístrojem  a  technickými

   prostředky   na   přivolání  zdravotnické  záchranné  služby,  a  to  v

   bezprostřední blízkosti pracoviště,

 

   k)  pro  práce  v  hloubce  větší  než 13 m a při sestupech, které jsou

   spojeny  s  více  než  jednou  dekompresní  zastávkou,  nebo  sestupech

   spojených  s  vysokou  fyzickou  námahou  zajištění vybavení pracoviště

   vícemístnou  dekompresní  komorou  v  pohotovostním  stavu  umístěnou v

   bezprostřední  blízkosti  místa sestupu, jejíž obsluha je vyškolena pro

   její  používání;  pro  tyto  práce  je nutné zajistit dodávku dýchacích

   plynů  hadicovým  systémem  vedeným  z  místa  nad  hladinou s výjimkou

   průzkumných činností,

 

   l)  vybavení  pracoviště vytápěným uzavřeným prostorem pro odpočinek od

   nepříznivých   vlivů   práce  (ohřívárnou)  podle  zvláštního  právního

   předpisu,^5)

 

   m) stanovení doby provádění potápěčských prací s použitím pneumatického

   nářadí  s  ohledem  na  dodržování  nejvyšších  přípustných expozičních

   limitů vibrací podle zvláštního právního předpisu,^33)

 

   n)  provádění  potápěčských  prací,  jako  jsou  svařování, řezání nebo

   trhací  práce, jen potápěčem odborně způsobilým pro danou činnost podle

   zvláštních právních předpisů,

 

   o)  při  provádění  potápěčských  prací  za použití zdvihacího zařízení

   zahájit  sestup  potápěče  až poté, kdy nebude zdvihacím zařízením nebo

   břemenem  ohrožen; jakákoliv manipulace se zdvihacím zařízením může být

   zahájena  až  na  potápěčův  pokyn. Po celou dobu manipulace zdvihacího

   zařízení  s  břemenem  nebo  bez  něj  pod hladinou musí být potápěč ve

   spojení  potápěčským  telefonem  s  fyzickou  osobou  řídící  práce  se

   zdvihacím řízením nad hladinou,

 

   p)  použití  plavidel  nebo plovoucích těles^34) vhodných pro provádění

   prací  a  umožňujících potápěči bezpečný vstup do vody a výstup z ní, v

   případě potřeby vybavených záchranným člunem.

 

   XIX. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti

 

   1.  Zhotovitel  zajišťuje  ochranu  proti pádu do vody podle zvláštního

   právního předpisu.^13)

 

   2.  Nelze-li  výjimečně  ochranu  proti  pádu  do  vody  podle  bodu 1.

   spolehlivě  zajistit  prostředky  kolektivní  ochrany, musí být fyzické

   osoby,  které  jsou  vystaveny nebezpečí pádu do vody, vybaveny vhodným

   osobním  ochranným  pracovním  prostředkem  určeným  pro  ochranu  před

   utonutím;  s ohledem na místní podmínky, zejména hloubku vody, rychlost

   proudu  a  výšku  nad  hladinou,  musí  tento  osobní ochranný pracovní

   prostředek  umožnit  zachycení,  popřípadě  vyzdvižení jeho uživatele z

   vody.

 

   3. Během provádění prací za podmínek podle předchozího bodu musí být na

   pracovišti zajištěny prostředky pro poskytnutí první pomoci při utonutí

   a  zajištěna  trvalá  přítomnost  fyzické osoby, která je v poskytování

   této pomoci prokazatelně vyškolena.

 

   4.   Není-li   pracoviště  nad  vodou  dosažitelné  ze  břehu,  zajistí

   zhotovitel  bezpečnou  přepravu  zaměstnanců  na  pracoviště  a  z něho

   vhodným   plavidlem   v   souladu   s   požadavky  zvláštního  právního

   předpisu.^34)

 

   XX. Letecké práce ve stavebnictví

 

   1.  Práce s použitím letadla^35) lze provádět podle předem zpracovaného

   technologického  postupu  a za podmínek stanovených zvláštními právními

   předpisy.^36)

 

   2. Práce podle bodu 1. nelze zahájit, pokud není zajištěno dorozumívání

   mezi posádkou letadla a fyzickými osobami zapojenými do leteckých prací

   na zemi.

 

   3.  Bližší požadavky na zavěšování, zdvihání, přemísťování, osazování a

   odvěšování  břemen,  stanovené  v  části  XI.  této přílohy, se uplatní

   přiměřeně,  s  přihlédnutím  k  působení  povětrnostních  a  provozních

   podmínek.

 

   Příl.4

 

   Náležitosti oznámení o zahájení prací

 

   1. Datum odeslání oznámení.

 

   2.  Název/jméno  a příjmení, případně identifikační číslo, sídlo/adresa

   místa    bydliště,   případně   místo   podnikání   zadavatele   stavby

   (stavebníka).

 

   3. Přesná adresa, popřípadě popis umístění staveniště.

 

   4.  Druh  stavby,  její  stručný  popis včetně uvedení prací a činností

   podle  přílohy  č.  5  k  tomuto  nařízení,  pokud  mají  být na stavbě

   prováděny.

 

   5.  Název/jméno  a příjmení, případně identifikační číslo, sídlo/adresa

   místa  bydliště,  případně místo podnikání zhotovitele stavby a fyzické

   osoby   zabezpečující   odborné   vedení  provádění  stavby,  popřípadě

   vykonávající stavební dozor.

 

   6.  Jméno a příjmení/název, případně identifikační číslo a sídlo/adresa

   místa  bydliště,  případně  místo  podnikání  koordinátora při přípravě

   stavby.

 

   7.  Jméno a příjmení/název, případně identifikační číslo a sídlo/adresa

   místa  bydliště,  případně  místo  podnikání koordinátora při realizaci

   stavby.

 

   8.  Datum  předání  staveniště zhotoviteli a datum plánovaného ukončení

   prací.

 

   9. Odhadovaný maximální počet fyzických osob na staveništi.

 

   10. Plánovaný počet zhotovitelů na staveništi.

 

   11. Identifikační údaje o zhotovitelích na staveništi.

 

   12. Jméno, příjmení a podpis zadavatele stavby, popřípadě fyzické osoby

   oprávněné jednat jeho jménem.

 

   Příl.5

 

   Práce  a  činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života

   nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat

   plán

 

   1.  Práce  vystavující  zaměstnance  riziku poškození zdraví nebo smrti

   sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.

 

   2.   Práce  související  s  používáním  nebezpečných  vysoce  toxických

   chemických  látek  a  přípravků  nebo při výskytu biologických činitelů

   podle zvláštních právních předpisů.

 

   3.  Práce  se  zdroji  ionizujícího  záření,  pokud se na ně nevztahují

   zvláštní právní předpisy.^37)

 

   4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním

   nebezpečím utonutí.

 

   5.  Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než

   10 m.

 

   6.   Práce   vykonávané  v  ochranných  pásmech  energetických  vedení,

   popřípadě zařízení technického vybavení.

 

   7.   Studnařské   práce,   zemní  práce  prováděné  protlačováním  nebo

   mikrotunelováním  z  podzemního  díla,  práce  při stavbě tunelů, pokud

   nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.^7)

 

   8. Potápěčské práce.

 

   9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).

 

   10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.^2)

 

   11.   Práce   spojené  s  montáží  a  demontáží  těžkých  konstrukčních

   stavebních  dílů  kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé

   zabudování do staveb.

 

   1)  Směrnice  Rady  92/57/EHS  ze  dne  24.  června  1992 o minimálních

   požadavcích   na   bezpečnost   a  ochranu  zdraví  na  dočasných  nebo

   přechodných  staveništích  (osmá  samostatná  směrnice ve smyslu čl. 16

   odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   2)  Zákon  č.  61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

   báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb.,

   zákona  č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,

   zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb.,

   zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb.,

   zákona č. 3/2005 Sb. a zákona č. 386/2005 Sb.

 

   3)  Nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb.,  o podrobnějších požadavcích na

   pracoviště a pracovní prostředí.

 

   4)  Vyhláška  č.  137/1998  Sb.,  o obecných technických požadavcích na

   výstavbu.

 

   5)  Nařízení  vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

   zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a

   nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

 

   6)  Nařízení  vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky

   na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů

   a nářadí.

 

   7) Stavební zákon.

 

   8) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 a § 153 odst. 1 stavebního zákona.

 

   9) § 128 a 130 stavebního zákona.

 

   10)  Vyhláška  č.  87/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  podmínky požární

   bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

 

   11) § 3 odst. 4 stavebního zákona.

 

   12)  Zákon  č.  49/1997  Sb.,  o civilním letectví a o změně a doplnění

   zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

   ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška  č.  108/1997 Sb., kterou se

   provádí  zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění

   zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   13)   Nařízení  vlády  č.  362/2005  Sb.,  o  bližších  požadavcích  na

   bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu

   z výšky nebo do hloubky.

 

   14) § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

 

   15)  Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění

   bezpečnostních  značek  a  zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.

   405/2004 Sb.

 

   16)  Vyhláška  č.  30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na

   pozemních   komunikacích   a  úprava  a  řízení  provozu  na  pozemních

   komunikacích,  ve  znění vyhlášky č. 153/2003 Sb., vyhlášky č. 176/2004

   Sb. a vyhlášky č. 193/2006 Sb.

 

   17)  Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

   státní  správy  v  energetických  odvětvích  a o změně některých zákonů

   (energetický  zákon),  ve  znění  zákona  č.  262/2002  Sb.,  zákona č.

   151/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.

   670/2004  Sb.,  zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona

   č. 186/2006 Sb., zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a

   o   změně   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  elektronických

   komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,

   zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

 

   18)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně

   některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona

   č.  274/2001  Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona

   č.  76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

   č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona

   č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona

   č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona

   č.  444/2005  Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona

   č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona

   č. 342/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.

 

   Zákon  č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a

   o  změně  některých  zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.

   125/2005 Sb., zákona č. 345/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb.

 

   Nařízení   vlády  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na

   pracoviště a pracovní prostředí.

 

   Nařízení  vlády  č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na

   bezpečný  provoz  a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a

   nářadí.

 

   Vyhláška   č.   231/2004   Sb.,   kterou   se  stanoví  podrobný  obsah

   bezpečnostního   listu   k   nebezpečné  chemické  látce  a  chemickému

   přípravku, ve znění vyhlášky č. 460/2005 Sb.

 

   19)  Zákon  č.  361/2000  Sb.,  o provozu na pozemních komunikacích a o

   změnách  některých  zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona

   č.  60/2001  Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona

   č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona

   č.  53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona

   č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona

   č. 342/2006 Sb.

 

   20)  Například  stavební  zákon,  zákon  č.  361/2000  Sb., o silničním

   provozu,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon  č. 13/1997 Sb., o

   pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   21) Část I. bod 5 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

 

   22) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

   provozování dopravy dopravními prostředky.

 

   23)   Zákon   č.  356/2003  Sb.,  o  chemických  látkách  a  chemických

   přípravcích  a  o  změně  některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004

   Sb.,  zákona  č.  125/2005  Sb.,  zákona  č.  345/2005  Sb. a zákona č.

   222/2006 Sb.

 

   24)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších

   zákonů,  ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona

   č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona

   č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona

   č.  7/2005  Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona

   č. 222/2006 Sb. a zákona č. 314/2006 Sb.

 

   25) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. a § 153 odst. 1 stavebního zákona.

 

   26)  Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon),  ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

   č.  274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona

   č.  444/2005  Sb.,  zákona  č.  186/2006  Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a

   zákona č. 342/2006 Sb.

 

   27) § 153 odst. 1 stavebního zákona.

 

   28) Část I body 2. a 4. přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

 

   29)  §  5  odst.  8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky

   požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

 

   30) § 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

 

   31) § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb.

 

   32) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění

   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  v  prostředí  s nebezpečím

   výbuchu.

 

   33)  Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

   účinky hluku a vibrací.

 

   34) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti

   na   vnitrozemských  vodních  cestách  České  a  Slovenské  Federativní

   Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.

 

   35)  § 2 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a

   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání

   (živnostenský  zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.

   225/2006 Sb.

 

   36)  Například  zákon  č.  49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a

   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání

   (živnostenský   zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška  č.

   108/1997  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  49/1997 Sb., o civilním

   letectví  a  o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

   podnikání  (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška

   č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.

 

   37)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a

   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých

   zákonů,  ve  znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona

   č.  132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona

   č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona

   č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.