Vyhláška č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů

  ◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákonVyhláška č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů

 

 

 

   177/1995 Sb.

 

   VYHLÁŠKA

 

   Ministerstva dopravy

 

   ze dne 30. června 1995,

 

   kterou se vydává stavební a technický řád drah

 

   Změna: 243/1996 Sb.

 

   Změna: 243/1996 Sb. (část)

 

   Změna: 346/2000 Sb.

 

   Změna: 413/2001 Sb.

 

   Změna: 577/2004 Sb.

 

   Ministerstvo  dopravy  stanoví  podle  § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3

   odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 20 odst. 3 zákona č.

   266/1994 Sb., o dráhách:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   § 1

 

   Výklad některých pojmů

 

   (1)  Pro  účely  této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a

   vlečku se rozumí

 

   a)  železničním  spodkem  zemní  těleso, stavby a zařízení železničního

   spodku a veřejně přístupné dopravní plochy v obvodu dráhy,

 

   b)  tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa

   železničního spodku a odvodňovací zařízení,

 

   c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo

   úplně  těleso  železničního  spodku,  zvyšují  jeho  stabilitu nebo jej

   chrání,  případně  slouží  jinému  účelu, tj. propustky, mosty, objekty

   mostům  podobné,  tunely,  opěrné,  zárubní,  ochranné  a obkladní zdi,

   galerie  i  ochranné  a  regulační  stavby, průchody, ochranná zařízení

   proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,

 

   d)  dopravními  plochami  plochy,  které  jsou  určeny  k nastupování a

   vystupování  cestujících,  k  manipulaci  a  skladování  a  k zajištění

   dopravní  obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy,

   příjezdy na nákladiště),

 

   e)  bezpečnostním  pásem  nástupiště  část plochy nástupiště u nástupní

   hrany  oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevnou vodicí

   linií  s  funkcí  varovného  pásu a hmatově vnímatelnou např. slepeckou

   holí a nášlapem,

 

   f)  zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo

   stavby  železničního  spodku  nebo  je  nahrazují,  zejména  zarážedla,

   oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy,

 

   g)   plání   tělesa   železničního   spodku   vrchní  omezující  plocha

   železničního  spodku,  která  tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a

   železničním svrškem,

 

   h)  železničním  svrškem  část trati, která plní nosnou a vodicí funkci

   pro jízdu drážního vozidla,

 

   i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož

   osa  je  kolmá  ke  spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a

   který  vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od

   osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních

   důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.

 

   (2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí

 

   a)  přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen "přívodní kolejnice") část

   přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,

 

   b)  bezpečnostním  pásem  nástupiště  část plochy nástupiště u nástupní

   hrany,  oddělená  od  ostatní  plochy  nástupiště kontrastně barevným a

   hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.

 

   (3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí

 

   a)  spodkem  tramvajové  trati  drážní  zemní  těleso  a  stavby spodku

   tramvajové  trati,  které  jej  úplně  nebo  zčásti  nahrazují,  včetně

   odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení spodku tramvajové trati,

 

   b)  plání  tramvajové  trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové

   trati,

 

   c)  svrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou a

   vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

 

   d) podkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové trati

   přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové trati,

 

   e)  krytem  tramvajové  trati  část  svršku tramvajové trati umožňující

   jízdu nekolejového vozidla.

 

   (4) Pro účely této vyhlášky pro dráhu lanovou se rozumí

 

   a)  visutou  lanovou  dráhou  dráha lanová se směrově vymezeným pohybem

   vozidel  pomocí  jednoho  nebo  více  lan,  která mají funkci nosného a

   tažného prvku,

 

   b)  pozemní  lanovou dráhou dráha lanová, u níž vodicím a nosným prvkem

   vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným prvkem je lano.

 

   (5)  Pro  účely této vyhlášky pro železniční dráhy, dráhu tramvajovou a

   pozemní lanovou dráhu se rozumí

 

   a)  tratí  soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k

   pohybu drážního vozidla,

 

   b)   rozchodem   koleje   vzdálenost   pojížděných   hran  protilehlých

   kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,

 

   c)  traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k

   označení   důležitých  míst  na  trati,  která  nejsou  označena  jiným

   způsobem.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   TECHNICKÉ   PODMÍNKY  ČLENĚNÍ  ŽELEZNIČNÍCH  DRAH,  ZPŮSOB  OZNAČENÍ  A

   ZABEZPEČENÍ  KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI, ROZSAH

   A  PODMÍNKY  TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A

   TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

 

   Hlava první

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH

 

   § 2

 

   (1)  Technické  podmínky  členění  železničních  drah  do  jednotlivých

   kategorií  drah  jsou  dány  požadavky  na  prostorovou  průchodnost  a

   přechodnost drážních vozidel se zřetelem na provozní potřeby drah.

 

   (2) Dráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky:

 

   a)   prostorovou   průchodnost   určenou   průjezdným   průřezem  podle

   technických  norem uvedených v příloze č. 5 pod položkami 157, 159, 166

   a 176, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 5"),

 

   b)  přechodnost  drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle

   přílohy  č.  6,  která  je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č.

   6").

 

   (3) Dráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky:

 

   a)  prostorovou  průchodnost  určenou průjezdným průřezem odpovídajícím

   obrysu drážního vozidla používaného na regionální dráze,

 

   b)  přechodnost  drážního  vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle

   přílohy č. 6.

 

   (4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem

   odpovídajícím   obrysu   drážního   vozidla   používaného   na  vlečce.

   Přechodnost  drážního  vozidla  musí být minimálně pro traťovou třídu A

   podle  přílohy  č.  6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené

   výlučně  pro  jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby.

   Koleje  určené  jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i

   pro  jízdu  drážních  vozidel  jsou  součástí  vlečky  a  musí splňovat

   podmínky  stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona

   č. 23/2000 Sb.

 

   Hlava druhá

 

   KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ

 

   § 3

 

   Způsob označení křížení

 

   (1)  Křížení  dráhy  celostátní,  dráhy  regionální  a vlečky s pozemní

   komunikací  v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje výstražným

   křížem.^1)

 

   (2)  Za  přejezd  ve  smyslu  této  vyhlášky  se  nepovažuje  přechod v

   železniční  stanici  určený  pro  železniční nebo poštovní manipulaci a

   nebo  pro  pohyb  cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo

   drážní dopravy.

 

   § 4

 

   Způsob zabezpečení přejezdu

 

   (1)  Přejezd  tratí  s  traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h-1,

   přejezd  určený  výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí

   nižší nebo rovnou 100 km.h-1, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment

   přesáhne hodnotu 10 000, může být zabezpečen pouze výstražným křížem.

 

   (2)  Ostatní  přejezdy  neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným

   přejezdovým    zabezpečovacím    zařízením.    Světelným    přejezdovým

   zabezpečovacím  zařízením  se  zabezpečují  též  přejezdy,  u  nichž to

   vyžadují rozhledové a místní poměry.

 

   (3)  Světelné  přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele

   pozemní  komunikace  s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu

   blíží  vlak  nebo  drážní  vozidlo,  červeným  přerušovaným  světlem  a

   přerušovaným   zvukovým  signálem.  Světelné  přejezdové  zabezpečovací

   zařízení  může  být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových

   břeven   musí  být  zvukový  signál  přerušen,  pokud  závorová  břevna

   přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři.

 

   (4)  Stávající  přejezdy  mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým

   zabezpečovacím  zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje

   uživatele  pozemní  komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní

   vozidlo.

 

   (5)   Přejezdy   využívané  pouze  v  určitém  ročním  období  způsobem

   stanoveným  ve  smlouvě  mezi provozovatelem dráhy a vlastníkem pozemní

   komunikace mohou být kromě označení zabezpečeny uzamykatelnou závorou.

 

   (6)  V místě křížení dráhy s komunikací pro pěší zabezpečeném světelným

   přejezdovým  zabezpečovacím  zařízením se světelná signalizace doplňuje

   dálkově   ovládanou   zvukovou   signalizací  pro  nevidomé.  Provedení

   závorových  břeven  musí  zajistit  samostatný  a bezpečný pohyb osob s

   omezenou schopností pohybu a orientace^2).

 

   (7)  Podrobnosti  umístění  označení  a  zabezpečení  přejezdu, výpočet

   dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů

   a  parametry  výstrahy  obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

   pod položkou 165.

 

   Hlava třetí

 

   PODMÍNKY  A  ROZSAH  TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU

   DRAH

 

   § 5

 

   Podmínky technickobezpečnostní zkoušky

 

   (1)  Technickobezpečnostní  zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z

   hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti

   provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  a  její  výsledek  je podmínkou

   povolení zkušebního provozu.

 

   (2)   Podmínky   pro   zahájení  technickobezpečnostní  zkoušky,  podle

   charakteru stavby, jsou:

 

   a) technická způsobilost určených technických zařízení,

 

   b)  provedení a vyhodnocení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního

   spodku,

 

   c) zaměření prostorové průchodnosti,

 

   d) prokázání přechodnosti.

 

   § 6

 

   Rozsah technickobezpečnostní zkoušky

 

   Technickobezpečnostní  zkouška  se u jednotlivých staveb drah provádí v

   tomto rozsahu

 

   a) u tratí

 

   1.  ověřením  prostorové  průchodnosti  a  měřením  geometrické  polohy

   koleje,

 

   2.  ověřením  geometrické  polohy  koleje měřicím vozem pro geometrické

   parametry  koleje  nebo zkušební jízdou hnacího drážního vozidla v obou

   směrech rychlostí nepřekračující traťovou rychlost nebo zkušební jízdou

   pro  měření  bezpečně  relevantních veličin z hlediska vztahů vozidla a

   dopravní  cesty  dráhy vybaveným drážním vozidlem nebo jednotkou v obou

   směrech  jízdy  zkušební  rychlostí,  odpovídající  traťové  rychlosti,

   zvýšené  o  10  %  za  podmínky,  že  nedostatek  převýšení v obloucích

   nepřesahuje  mezní  hodnoty,  stanovené  technickou  normou, uvedenou v

   příloze  č.  5 položka 160 o více než 10 % a nejsou nutná další omezení

   vzhledem  k  činnosti  zabezpečovacího  zařízení; při jízdě se současně

   ověřuje  funkční  součinnost  jízdy  drážního vozidla a zabezpečovacího

   zařízení,

 

   b)  u  sdělovacích  zařízení  prohlídkou  a  kontrolou zařízení, včetně

   měření technických parametrů zařízení a ověření jejich funkce,

 

   c) u zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní

   části   zařízení,   včetně  měření  technických  parametrů  zařízení  a

   provedení  jejich  funkčních  zkoušek.  Ověřením  úplnosti a správnosti

   vzájemných  závislostí  a  ověřením  činnosti  zařízení zkušební jízdou

   hnacího  drážního  vozidla  a  vyhodnocením  výsledků těchto prohlídek,

   kontrol   a  měření  z  hlediska  shody  provedení  stavby  s  ověřenou

   projektovou  dokumentací.  Funkční  zkoušky zabezpečovacího zařízení za

   provozu  musí  být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování

   dráhy  nebo  provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu.

   Technicko   bezpečnostní  zkouška  se  uskutečňuje  v  rámci  technické

   prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení,

 

   d) u elektrických silnoproudých a pevných trakčních zařízení provedením

   napěťových  a  pantografových  zkoušek  a  ověřením provozuschopnosti a

   bezpečnosti   souvisejících   drážních  elektroenergetických  zařízení.

   Technicko   bezpečnostní  zkouška  se  uskutečňuje  v  rámci  technické

   prohlídky a zkoušky nebo bezprostředně po jejím provedení,

 

   e)  u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných

   provedením  hlavní  prohlídky,  případně  zatěžovací  zkoušky k ověření

   projektovaných  parametrů  a chování konstrukce při kritickém zatížení.

   Zatěžovací  zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po

   jejím  provedení.  Postup  provádění  zatěžovací  zkoušky  je obsažen v

   technické  normě  uvedené  v  příloze  č.  5 pod položkou 149. Základní

   statické  zatěžovací  zkoušky  se  provádějí  u trvalých a dlouhodobých

   zatímních  mostních  konstrukcí  zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních

   mostních  konstrukcí  s  rozpětím  větším než 8 m před prvním použitím.

   Dále  se  provádějí  u  všech  mostních konstrukcí, pokud byla navržena

   projektem  nebo  podle  výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací

   zkouška  se  provádí,  nevyhoví-li  mostní  konstrukce  požadavkům  při

   opakovaném  statickém  zatížení.  Dále  se dynamická zatěžovací zkouška

   zpravidla  provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka

   spojité  konstrukce  větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly

   předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky,

 

   f)    u    tunelů    prokázáním   prostorové   průchodnosti   podrobným

   fotogrammetrickým zaměřením a provedením prohlídky (hlavní prohlídky).

 

   § 7

 

   Podmínky a rozsah zkušebního provozu

 

   (1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako

   celku nebo její samostatné části.

 

   (2)  Zkušební  provoz  se  zavádí  před  vydáním příslušného rozhodnutí

   speciálního stavebního úřadu zápisem, který obsahuje

 

   a)  požadavky  nezbytné  pro  zajištění  bezpečného provozování dráhy a

   drážní dopravy po dobu zkušebního provozu,

 

   b) dobu jeho trvání podle povahy stavby,

 

   c) způsob sledování stavby,

 

   d)  údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního provozu

   v  souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby

   (např.  maximální  výkony,  zatížení, spotřeba energie, závady a účinky

   provozování dráhy a drážní dopravy).

 

   Hlava čtvrtá

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

 

   § 8

 

   (1)  Styk  drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu

   nebrání technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních

   vozidel z jedné dráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a

   není-li  ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhy a drážní

   dopravy.

 

   (2)  Styk  železničních  drah  se  uskutečňuje  propojením kolejí drah,

   případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.

 

   (3)  Styk  drah  tramvajových  se  uskutečňuje propojením kolejí drah a

   trakčního   vedení   drah.  Styk  drah  trolejbusových  se  uskutečňuje

   propojením  trakčního  vedení  za podmínky vzájemné shodnosti parametrů

   drah.

 

   (4)  Hranice  jednotlivých drah vzájemně se stýkajících musí být přesně

   vymezeny a označeny zpravidla mezníkem.

 

   (5)  Sdělovací  a  zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a

   energetiky,  používaná  na  vzájemně  se stýkajících dráhách, nesmí být

   zdrojem vzájemného rušení, a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít

   na styku drah návaznost.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   SOUČÁSTI  DRÁHY,  TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO STAVBU DRÁHY A

   STAVBY   NA   DRÁZE   A   TECHNICKÉ  PODMÍNKY  PROVOZUSCHOPNOSTI  DRÁHY

   CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

 

   Hlava první

 

   SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

 

   § 9

 

   Součástí dráhy jsou

 

   a)  železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a

   zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,

 

   b)  železniční  svršek,  který  je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních

   konstrukcí  a  konstrukčních  prvků;  součásti železničního svršku jsou

   zejména  kolejnice,  kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo,

   výhybkové  součásti,  dilatační  zařízení,  izolované  styky,  vodivá a

   speciální  spojení,  přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové

   tyče,  zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože,

   ohřev výhybek,

 

   c) železniční přejezd,

 

   d)  stavby  a  pevná  zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

   dráhy,  tj.  zařízení  proti  hluku,  bludným  proudům,  korozi, rušení

   telekomunikačních  systémů,  vlivu  vysokého  napětí  a k omezení vlivu

   provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

 

   e)  sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

   zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů

   nebo  telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová

   a  dále  zařízení  hodinová,  informační, průmyslové televize a požární

   signalizace,

 

   f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

   řízení  drážní  dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení

   pro mechanizaci a automatizaci spádovišť a související přenosové cesty,

 

   g)  elektrická  zařízení  obsahující zařízení, která zajišťují napájení

   elektrických  hnacích  vozidel  (trakční  napájecí  a  spínací stanice,

   trakční  vedení),  prostředky  dispečerského  řízení, drážní elektrická

   silnoproudá   zařízení   pro  výrobu,  přeměnu,  zásobování  a  využití

   elektrické   energie,   speciální   elektrická  zařízení,  přístroje  a

   osvětlovací  zařízení,  zařízení pro napájení zabezpečovacího zařízení,

   elektrická   předtápěcí  zařízení  pro  předtápění  vlakových  souprav,

   zařízení  pro  ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro

   ochranu  před  negativními  účinky  zpětných trakčních proudů, případně

   další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení,

 

   h)   pevná  zařízení  pro  měření,  údržbu  a  opravy  dráhy  a  k  nim

   příslušející budovy,

 

   i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní

   dopravy  a  k  uspokojování  přepravních  potřeb  a  poskytování služeb

   spojených  s  přepravou  veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k

   jejich provozování,

 

   j)  pozemky  v  obvodu  dráhy s výjimkou pozemků v obvodech dep a dílen

   kolejových  vozidel, přístupové komunikace pro cestující a pro přepravu

   věcí včetně veřejně přístupných dopravních ploch.

 

   Hlava druhá

 

   TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO  STAVBU  DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY

   REGIONÁLNÍ, VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH

 

   § 10

 

   Technické  podmínky  a  požadavky  staveb  drah  a staveb na dráze jsou

   podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a

   geometrického   uspořádání  koleje  a  uspořádání  tělesa  železničního

   spodku,  staveb  železničního  spodku,  zařízení  železničního  spodku,

   podmínky  stavby  přejezdu,  technické  parametry  železničního svršku,

   způsobu   označování   tratě,   vybavenosti   železničních   stanic   a

   železničních     zastávek,     uspořádání     elektrických    zařízení,

   zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

 

   § 11

 

   Prostorové uspořádání

 

   (1)  Prostorové  uspořádání  staveb  dráhy vymezuje rozměrové parametry

   tratí,   mostů  a  tunelů  pro  průchodnost  drážních  vozidel.  Způsob

   navrhování  prostorového  uspořádání  tratí,  mostů  a  tunelů obsahují

   technické  normy  uvedené  v příloze č. 5 pod položkami 142, 155, 157 a

   175.

 

   (2)  U  vícekolejných  tratí  s  rozchodem  koleje  1  435 mm (dále jen

   "normální  rozchod")  musí  být  dodrženy  následující  vzdálenosti  os

   kolejí:

 

   a)  na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším,

   4 000 mm,

 

   b) v železničních stanicích,

 

   1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 5 000 mm,

 

   2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné,

   s  přihlédnutím  k  místním  podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v

   přímé koleji a v obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 750 mm.

 

   (3)  Vzdálenosti  os  kolejí při poloměru oblouku menším než 300 m jsou

   obsaženy  v  doporučených  technických normách uvedených v příloze č. 5

   pod položkami 159 a 160.

 

   (4)  U  tratí  s  rozchodem  koleje 760 mm (dále jen "úzký rozchod") je

   nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

 

   (5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako

   součet  polovičních  osových vzdáleností platných pro příslušné koleje,

   případně  jako  kombinace  šířek  k sobě přivrácených částí průjezdných

   průřezů.

 

   (6)   Mezi  stavbami,  pevnými  zařízeními  nebo  jinými  překážkami  a

   průjezdným  průřezem,  který  je stanoven pro přilehlou kolej, musí být

   zachován  volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a

   manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor je vymezen

   šířkou,  tj.  vzdáleností od svislice procházející osou koleje a výškou

   nad temenem kolejnice, a musí být dodržen u kolejí

 

   a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,

 

   b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

 

   (7)  Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka

   volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

 

   a) normálního rozchodu 2 500 mm,

 

   b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

   v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je nejvýše 3 000

   mm,   musí  být  na  druhé  straně  koleje  zachován  volný  schůdný  a

   manipulační  prostor  podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být

   vzdálen  nejméně  4  750  mm  u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u

   kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo

   výhybka.

 

   (8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze

   stavby  a  zařízení,  jejichž  umístění uvádí technická norma uvedená v

   příloze č. 5 pod položkou 157.

 

   (9)  Do  průjezdného  průřezu  smějí zasahovat stavby a zařízení, která

   mění  svou  polohu  při  součinnosti  s  drážními vozidly, mají-li tato

   zařízení  uvnitř  průjezdného  průřezu přesně vymezený dotyk s určenými

   částmi drážních vozidel.

 

   (10)  Nejmenší  výšku  a  šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na

   dráze obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 166.

 

   (11)  Při  souběhu  tratí  různých  drah musí vzdálenost os sousedících

   kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.

 

   (12)  Ustanovení  odstavců 2, 4, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li

   tomu  složitost  místních  podmínek  v  zastavěném  území  nebo  státem

   chráněném   území,   popř.  nepříznivé  geologické  podmínky.  Nelze-li

   parametry  uvedené  v  těchto  odstavcích  dodržet, musí být bezpečnost

   provozování    dráhy   a   drážní   dopravy   zajištěna   odpovídajícím

   stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

 

   § 12

 

   Traťové třídy zatížení

 

   (1)  Tratě  dráhy  celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do

   traťových  tříd zatížení. Traťové třídy zatížení jsou definovány pomocí

   maximálních   parametrů   modelového  drážního  vozidla:  hmotností  na

   nápravu,  hmotností  na  jednotku  délky a uspořádáním náprav podvozku.

   Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

 

   (2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

 

   § 13

 

   Geometrické uspořádání koleje

 

   (1)  Kolej  se  navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud

   možno  v  co  nejdelších  přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém

   poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v

   traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

 

   (2)  Na  dráze  celostátní  u  staveb  dráhy, u kterých se zřizuje nové

   drážní  zemní  těleso,  nesmí  být v traťových kolejích poloměr oblouku

   menší  než  500  m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při

   které  se  nezřizuje  nové  drážní  zemní těleso, nesmí být v traťových

   kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se

   zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční

   stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s

   nejmenším  poloměrem  600  m.  V dopravních kolejích ve zhlaví je možno

   zřizovat  oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve

   zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

 

   (3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o

   poloměru  nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je

   možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

 

   (4)  Na  dráze  regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než

   190  m  při traťové rychlosti do 50 km.h-1 včetně. V traťových kolejích

   při traťové rychlosti nad 50 km.h-1 nesmí být poloměr oblouku menší než

   300  m.  V  železničních  stanicích  a  železničních zastávkách smí být

   nejmenší  poloměr  oblouku  600  m  s  výjimkou  oblouků  v  kolejových

   rozvětveních,  kde  je  povolen  nejmenší  poloměr oblouku 150 m. Je-li

   délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku

   v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

 

   (5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku

   může  být  zmenšen  podle  podmínek  stavebního  povolení stanovených s

   přihlédnutím k místním podmínkám.

 

   (6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40

   m.

 

   (7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky

   se zřizuje přechodnice.

 

   (8)  Kolej  se  výškově  zřizuje  s jednotným sklonem a v co nejdelších

   vodorovných  úsecích,  pokud  možno  jako  trasa  konstantního  odporu.

   Největší  sklon  koleje  se  určuje  s  ohledem na požadovanou největší

   hmotnost  a  rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i

   bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve

   vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše

   ve sklonu 1 0/00. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání a odstavování

   drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno

   zřídit  kolej  o  větším  sklonu.  Podrobnosti obsahuje technická norma

   uvedená v příloze č. 5.

 

   (9)  Koleje  s  větším sklonem než 40 , nestačí-li tažná síla adhezních

   lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

 

   (10)  Na  dráze  celostátní  se zřizují koleje s normálním rozchodem. U

   dráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.

 

   (11)  Rozchod  koleje  se  zvětšuje  v  určených  obloucích  o  hodnotu

   rozšíření.

 

   (12)  Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením,

   nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.

 

   (13)  Podrobnosti  geometrického  uspořádání  koleje obsahuje technická

   norma  uvedená  v  příloze č. 5 pod položkou 159 pro projektování a pod

   položkou 160 pro stavbu, přejímku, provoz a údržbu.

 

   (14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu

   složitost  místních  podmínek  v zastavěném území nebo státem chráněném

   území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

   v  těchto  odstavcích  dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

   drážní  dopravy  zajištěna  odpovídajícím  stavebnětechnickým řešením a

   organizačním opatřením.

 

   § 14

 

   Uspořádání tělesa železničního spodku

 

   (1)  Tvar  a  rozměry  tělesa  železničního  spodku  se  navrhují podle

   vzájemné  polohy  terénu  a nivelety koleje a geotechnických vlastností

   podloží  a  materiálů,  z  nichž  má  být  těleso  železničního  spodku

   vybudováno.

 

   (2)  Konstrukční  vrstvy  tělesa  železničního  spodku  musí  umožňovat

   zabezpečení  předepsaných  geometrických  parametrů  koleje  a zajistit

   požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku.

 

   (3)   Základní   vodorovná   šířka  pláně  tělesa  železničního  spodku

   jednokolejných  tratí  musí  být  u  nové  stavby dráhy na širé trati s

   kolejí  normálního  rozchodu  nejméně  6  m,  u  tratí  s kolejí úzkého

   rozchodu  nejméně  4,4  m.  U  dvoukolejných  a vícekolejných tratí a u

   kolejí  železničních  stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost

   os kolejí.

 

   (4)  Těleso  železničního  spodku  musí zajišťovat projektem stanovenou

   únosnost  a  musí  být  zřízeno  tak,  aby  statické i dynamické účinky

   vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly

   trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu.

 

   (5)  Těleso  železničního  spodku  musí  být chráněno před nepříznivými

   účinky  povrchových  a  podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky

   pro   zřizování  odvodňovacího  zařízení  jsou  splněny,  odpovídají-li

   příslušné technické normě uvedené v příloze č. 5 pod položkou 173.

 

   (6)  Umístění  kabelových  tras  podél kolejí nesmí narušovat stabilitu

   tělesa  železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být

   navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.

 

   § 15

 

   Uspořádání staveb železničního spodku

 

   (1)  Zatížitelnost  mostů  a  objektů  mostům  podobných musí odpovídat

   stanovené  přechodnosti  drážních  vozidel  pro  traťové třídy zatížení

   podle přílohy č. 6.

 

   (2)  Prostorovým  a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku

   musí být umožněno umístění inženýrských sítí.

 

   (3)  V tunelech musí být v závislosti na jejich délce zřízeny záchranné

   výklenky  vzdálené  od  sebe  nejvýše  25  m.  Tunely, jejichž přírodní

   větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné, musí být vybaveny

   větracím zařízením.

 

   (4)  V  místech,  kde  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  může být

   ohrožováno  spadem  cizích  předmětů,  se  zřizují  galerie  nebo  jiné

   ochranné  stavby.  Pro  galerie  platí  prostorové  uspořádání jako pro

   tunely.  Mezery  mezi  sloupy  nebo  nosnými  pilíři galerie musí být u

   ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.

 

   (5)   Schémata   návrhového  zatížení,  konstrukční  zásady,  parametry

   prostorového  uspořádání  mostních  objektů i objektů mostům podobných,

   včetně  způsobů  jejich  provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a

   galerií,  obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

   107 až 136 a 141 až 158.

 

   § 16

 

   Uspořádání dopravních ploch

 

   (1)  Nástupiště  se  zřizují  pro  zajištění  plynulého,  pohodlného  a

   bezpečného  nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně

   zastavují  vlaky osobní přepravy. Nástupiště a alespoň jedna přístupová

   cesta  na ně musí být bezbariérově přístupná a použitelná i pro osoby s

   omezenou  schopností  pohybu  a  orientace^2).  Nová  a  rekonstruovaná

   ostrovní  a  vnější  nástupiště musí být opatřena bezpečnostním pásem a

   vodicí linií s funkcí varovného pásu.

 

   (2)  Délka  nástupní  hrany  nástupiště  se zřizuje na délku nejdelšího

   vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

 

   (3)   Výška  nástupní  hrany  u  nově  zřizovaných  a  rekonstruovaných

   nástupišť  na celostátní dráze, s mimoúrovňovým přístupem, musí být 550

   mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště

   od  osy přilehlé koleje obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

   pod položkou 139.

 

   (4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici

   veřejně  přístupné dopravní plochy pro vykládku a nakládku a čelní nebo

   boční  rampy.  Výška  horní  plochy  bočních  ramp  u kolejí normálního

   rozchodu  musí být 1 100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost

   od středu přilehlé koleje 1 725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad

   temenem  přilehlé  kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a

   vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1 300 mm. V obloucích musí

   být  uvedené  vzdálenosti  zvětšeny  s ohledem na rozšíření průjezdného

   průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1

   300 mm nad temenem kolejnice.

 

   (5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a

   oplocení  obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

   137, 139, 155, 156, 158 a 173.

 

   (6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek

   v  zastavěném  území  nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí

   drážní  správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4.

   Nelze-li   parametry   uvedené  v  tomto  odstavci  dodržet,  musí  být

   bezpečnost  provozování  dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím

   stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

 

   § 17

 

   Podmínky stavby přejezdu

 

   (1)  Přejezd  musí  svým  provedením  vyhovovat  bezpečnému provozování

   drážní   dopravy  a  musí  zajistit  bezpečnost  účastníků  provozu  na

   pozemních  komunikacích  včetně  osob  s  omezenou  schopností pohybu a

   orientace^2);  zejména  musí být podle projektové dokumentace zajištěno

   označení   a  zabezpečení  přejezdu,  rozhledové  poměry,  odvodnění  a

   sjízdnost  přejezdové vozovky. Na nových a rekonstruovaných přejezdech,

   kde  se  dráha  kříží  s pozemní komunikací pro pěší, se pro nevidomé a

   slabozraké  hmatově  vyznačuje  hranice  nebezpečného  prostoru  a směr

   přecházení. Požadavky na tyto úpravy obsahuje technická norma uvedená v

   příloze č. 5 pod položkou 165.

 

   (2)  Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající

   se  zejména  délky  a šířky přejezdu, volné výšky přejezdové vozovky na

   elektrizovaných  tratích  a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od

   konstrukce  přejezdu,  a  to v závislosti na druhu pozemní komunikace a

   počtu  kolejí  umístěných  na  přejezdu.  Technické  parametry přejezdu

   obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 165.

 

   (3)  Stavební  úprava  povrchu  přejezdu  musí  být  provedena tak, aby

   odpovídala   zatížení   silničního  provozu  a  zajišťovala  bezpečnost

   provozování  drážní  dopravy.  Konstrukce  vozovky na přejezdu na dráze

   celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.

 

   (4)  Tvar  železničního  svršku  na  přejezdu  musí  být  stejný jako v

   přilehlé  koleji.  Přejezdová  konstrukce  musí  mít z obou stran v ose

   koleje  ochranný  klín.  Kolejové  lože i železniční spodek na přejezdu

   musí  být  odvodněny.  Srážková  voda  z  pozemní  komunikace nesmí být

   svedena do přejezdu.

 

   Technické parametry železničního svršku

 

   § 18

 

   (1)   Železniční  svršek  musí  být  konstruován  tak,  aby  zajišťoval

   bezpečnou  jízdu  drážního  vozidla při největší stanovené hmotnosti na

   nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.

 

   (2)   Na  dráze  celostátní  se  zpravidla  zřizuje  bezstyková  kolej.

   Bezstyková   kolej  musí  mít  potřebnou  rámovou  tuhost  a  stabilitu

   stanovenou   projektem.   Kolejnice  pro  bezstykovou  kolej  musí  mít

   zaručenou svařitelnost.

 

   (3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení

   koleje  a  potřebný  odpor  proti  jejímu  příčnému a podélnému posunu.

   Vlastnosti  použitého  kameniva  obsahuje  technická  norma  uvedená  v

   příloze č. 5 pod položkou 108.

 

   (4)  Měrná  svodová  admitance kolejového lože u izolovaných kolejových

   obvodů,  měřená  mezi  kolejnicovými  pásy,  nesmí být u nově zřízených

   kolejí větší než 0,33 S.km-1(Siemens na kilometr).

 

   (5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u

   dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého

   rozchodu,  v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních

   kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy

   regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka

   kolejového  lože  od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci

   250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.

 

   (6)  Na  mostech  s  kolejovým  ložem  a  přesypávkou musí být tloušťka

   kolejového   lože  a  konstrukce  železničního  svršku  stejná  jako  v

   přilehlých  úsecích  trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky

   musí  být  u  dráhy  celostátní  a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy

   regionální  s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože

   od   ložné   plochy   pražce  v  hlavních  traťových  a  průjezdných  a

   předjízdných  staničních  kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem

   bez  přesypávky  u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky

   musí  být  tloušťka  kolejového  lože  stejná jako v přilehlých úsecích

   trati.

 

   (7)  Šířka  koruny  kolejového  lože  u  koleje  normálního rozchodu je

   nejméně  3  400  mm  a  u  koleje s úzkým rozchodem nejméně 2 000 mm. V

   obloucích  se  kolejové  lože  rozšiřuje  na  vnější  straně  oblouku v

   závislosti na hodnotě převýšení koleje.

 

   (8)  Konstrukce  železničního  svršku  musí  umožnit  vedení signálního

   proudu  a  zpětných  proudů,  vyžadují-li  to  elektrická silnoproudá a

   zabezpečovací zařízení.

 

   (9)  Parametry  konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech

   bez  průběžného  kolejového  lože  obsahuje  technická  norma uvedená v

   příloze  č.  5 pod položkou 159 pro projektování a pod položkou 160 pro

   stavbu, přejímku, provoz a údržbu.

 

   (10)   Na   tratích  elektrizovaných  stejnosměrnou  trakční  proudovou

   soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení

   zpětného  vedení  na  kolejnice  kolejové  propojky  a lanová propojení

   zdvojená.  Zdvojení  se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční

   proud  ze  sousedních  mezistaničních  úseků  nebo železničních stanic.

   Koleje,  které  jsou  trakčně  připojeny  ke  kolejnicím,  na  které je

   připojeno  zpětné  trakční  vedení  pouze v jednom místě, se zdvojenými

   propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují.

 

   (11)  Ustanovení  odstavců  5  a  6  se uplatňují vždy, nebrání-li tomu

   složitost  místních  podmínek  v zastavěném území nebo státem chráněném

   území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

   v  těchto  odstavcích  dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

   drážní  dopravy  zajištěna  odpovídajícím  stavebnětechnickým řešením a

   organizačním opatřením.

 

   § 19

 

   (1)  Konstrukce  výhybek,  kolejových  spojek a kolejových křižovatek a

   jejich  vybavení  musí  zajišťovat  plynulou a bezpečnou jízdu drážního

   vozidla  stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat

   její spolehlivé stavění a zabezpečení.

 

   (2)  U  dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým

   rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat

 

   a) u hlavních kolejí:

 

   1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,

 

   2.  v  odbočném  směru  u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h-1 a vyšší,

   rychlost  nejméně 50 km.h-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h-1,

   rychlost nejméně 40 km.h-1,

 

   b)  u  ostatních  kolejí  v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40

   km.h-1.

 

   (3)  Výhybka,  kterou  se  uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí

   umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.

 

   § 20

 

   Způsob označování tratě

 

   (1)  Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými

   značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.

 

   (2)  Značky  pro  provozní  a  stavebnětechnickou  orientaci  na  dráze

   (kilometrovníky,  hektometrovníky)  musí  svým  provedením  a umístěním

   vyznačit  kilometrickou  polohu  kolejí  od  začátku do konce příslušné

   trati.

 

   (3)  Hraniční  znaky  (mezníky)  se  umisťují v lomových bodech hranice

   obvodu  pozemků,  které  tvoří  železniční  dopravní  cestu.  V přímých

   úsecích  hranice  obvodu pozemků mohou být mezníky vzdáleny nejvýše 200

   m.

 

   (4)  Staničníky  s  lichým  číselným  údajem o kilometráži se osazují v

   tělese  dráhy  vlevo  ve  směru  staničení  tratě,  staničníky se sudým

   číselným údajem se osazují vpravo. Staničníky se mohou upevňovat i jako

   tabulové  na  nosné  konstrukce,  u vícekolejných elektrizovaných tratí

   zpravidla oboustranně.

 

   (5)  Značky  k  zajištění  projektované polohy koleje se umisťují podle

   projektové  dokumentace.  K  stabilnímu  osazení  značek  se  využívají

   zejména  stálé  objekty  a  zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce

   mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby

   byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.

 

   (6)  Značky  k zajištění projektované polohy koleje se umisťují v přímé

   koleji  ve vzdálenosti 100 m (minimálně tři), na elektrizované trati ve

   vzdálenosti podpěr trakčního vedení. V oblouku se umisťují v závislosti

   na  poloměru  oblouku  ve  vzdálenosti  od  30  m  do  100  m. Největší

   vzdálenost značky od osy koleje je 10 m.

 

   (7)  Stavby  železničního  spodku  se  označují  kilometrickou polohou.

   Ostatní  zařízení  (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly

   nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.

 

   (8) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.

 

   § 21

 

   Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky

 

   (1)  Železniční  stanice  pro provozování veřejné drážní osobní dopravy

   musí být vybaveny

 

   a) zařízením pro odbavování cestujících,

 

   b) zařízením pro příjem, výdej a úschovu zavazadel,

 

   c) nástupišti,

 

   d) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,

 

   e) hygienickým zařízením,

 

   f)  informačním  systémem  o  příjezdu  a  odjezdu  vlaků, elektronický

   informační   systém  musí  být  zpřístupněn  i  pro  osoby  s  omezenou

   schopností orientace,^2)

 

   g)  orientačními  značkami  o  přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo

   akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností

   orientace,^2)

 

   h)   bezbariérovým   přístupem   do   prostorů  a  zařízení  sloužících

   cestujícím,

 

   i) osvětlením prostor pro cestující.

 

   (2) Železniční zastávky musí být vybaveny

 

   a) nástupišti,

 

   b)  prostory  pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,

   případně pro odbavování cestujících,

 

   c)   bezbariérovým  přístupem  na  nástupiště,  včetně  hmatového  nebo

   akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností

   pohybu a orientace,^2)

 

   d) osvětlením prostor pro cestující.

 

   (3)  Železniční  stanice  a železniční zastávky musí být opatřeny názvy

   tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice

   se  umisťuje  vpravo  před  vjezdem  do  stanice  a  v prostoru stanice

   (nástupišť).  Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100

   m před začátkem nástupiště a na nástupišti.

 

   (4)   Způsob   provedení   a   umístění  názvů  železničních  stanic  a

   železničních  zastávek  obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5

   pod položkou 167.

 

   § 22

 

   Uspořádání elektrických zařízení

 

   (1)  Všechna  elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak,

   aby  vytvářela  spolehlivý,  bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a

   musí splňovat podmínky

 

   a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,

 

   b)   zajišťování  plynulé  drážní  dopravy  při  požadovaném  provozním

   zatížení a stanovených rychlostech,

 

   c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.

 

   (2)  Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení

   a přepětí.

 

   (3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující

   veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

 

   (4)  Vodivé  konstrukce  drážních zařízení vyjma neživých částí pevných

   trakčních  zařízení  se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v

   takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.

 

   (5)  Zásady  zřizování  a  provozování  drážních  elektrických zařízení

   obsahují  technické  normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až

   5,  15  až  39,  43,  45  až  73,  89, 90, 93 až 104 a jiné související

   harmonizované nebo určené normy^2a).

 

   (6)  Dálkové  ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto

   podmínky:

 

   a)  spolehlivě  přenášet  povely  z  řídícího  pracoviště do ovládaného

   zařízení;  zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou

   svou  poruchou  nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí

   být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení,

 

   b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,

 

   c)   nesmí   být  ovlivňováno  signály  hromadného  dálkového  ovládání

   energetických  zařízení  nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické

   sítě  a  induktivními,  kapacitními  nebo  elektromagnetickými  vlivy z

   provozu  elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně

   ovlivňovat jiná elektrická zařízení.

 

   (7)  Dálkové  ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno

   nouzové  napájení  po  dobu  nejméně  30  minut,  při použití výpočetní

   techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

 

   § 23

 

   Uspořádání zabezpečovacího zařízení

 

   (1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby

 

   a)  při  splnění  provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo

   svojí  funkcí  bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo

   řízení drážní dopravy,

 

   b)  rozsah  a  kvalita  technických prostředků zabezpečení železničních

   stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž

 

   1.   do  rychlosti  60  km.h-1  staniční  zabezpečovací  zařízení  musí

   vylučovat   nedovolené   protisměrné   jízdy   vlaků,  správnou  polohu

   pojížděných   a   odvratných  výhybek  a  výkolejek  ve  vlakové  cestě

   kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty,

 

   2.  do  rychlosti 100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí dovolit jízdu

   vlaků  nebo  posunu  povolující  návěstí  nebo  přenesením  informace o

   povolení  jízdy  na  vedoucí  drážní  vozidlo, pokud by tato jízda byla

   ohrožena  jinou  jízdou  vlaků,  posunu  nebo  posunu  mezi dopravnami,

   jejichž  jízda  byla  při  činnosti zabezpečovacího zařízení povolující

   návěstí  nebo  přenesením  informace o povolení jízdy na vedoucí drážní

   vozidlo  umožněna;  povolení  k  jízdě vlaku smí zabezpečovací zařízení

   vydat  za  normální  činnosti  jen  při  správné  poloze  pojížděných a

   odvratných  výhybek a výkolejek a každý zařízením provedený závěr prvků

   pro zajištění jízdy vlaku nesmí zařízení dovolit obsluhou zrušit bez:

 

   2.1. uskutečnění jízdy vlaku,

 

   2.2. evidované nouzové obsluhy,

 

   2.3.  zjištění zařízením, že drážní vozidlo další jízdou neohrozí jízdu

   ostatních vozidel nebo činnost zařízení,

 

   2.4.  uplynutí  stanovené  doby  za  podmínky,  že  drážní vozidlo bude

   zastaveno zakazující návěstí nebo přenesením informace o zákazu jízdy a

   neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo

 

   2.5.  přijatého  potvrzení  od  zabezpečovacího  zařízení  na  vedoucím

   drážním  vozidle, že obdrželo informaci o zákazu jízdy a neohrozí jízdu

   ostatních vozidel nebo činnost zařízení.

 

   3.  při  rychlosti  vyšší  než  100 km.h-1 zabezpečovací zařízení nesmí

   dovolit jízdu vlaků, posunu a posunu mezi dopravnami povolující návěstí

   nebo  přenesením  informace o povolení jízdy na vedoucí drážní vozidlo,

   pokud  by  tato  jízda  byla  ohrožena  jinou jízdou vlaků, posunu nebo

   posunu mezi dopravnami, jejichž jízda byla při činnosti zabezpečovacího

   zařízení  povolující návěstí nebo přenesením informace o povolení jízdy

   na  vedoucí  drážní vozidlo umožněna; povolení k jízdě drážního vozidla

   smí  zabezpečovací  zařízení vydat za normální činnosti jen při správné

   poloze  pojížděných  a  odvratných  výhybek  a výkolejek a při volnosti

   vlakové  či  posunové  cesty. Každý zařízením provedený závěr prvků pro

   zajištění  jízdy  vlaku,  posunu  a  posunu mezi dopravnami smí být při

   činnosti zabezpečovacího zařízení zrušen:

 

   3.1. po uskutečnění jízdy drážního vozidla, a to samočinně,

 

   3.2. při použití evidované nouzové obsluhy,

 

   3.3.  obsluhou  po  zjištění  zařízením, že drážní vozidlo další jízdou

   neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení,

 

   3.4. obsluhou po uplynutí stanovené doby za podmínky, že drážní vozidlo

   bude  zastaveno  zakazující  návěstí nebo přenesením informace o zákazu

   jízdy a neohrozí jízdu ostatních vozidel nebo činnost zařízení, nebo

 

   3.5.   obsluhou  na  základě  přijatého  potvrzení  od  zabezpečovacího

   zařízení  na  vedoucím  drážním  vozidle, že přijalo informaci o zákazu

   jízdy  a  neohrozí  jízdu  ostatních  vozidel  nebo  činnost staničního

   zabezpečovacího zařízení,

 

   c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,

 

   d)   přenášelo   na   vedoucí   drážní  vozidlo  informace  o  povelech

   zakazujících,  povolujících,  případně omezujících jízdu, je-li traťová

   rychlost  vyšší  než  100  km.h-1 nebo bez ohledu na rychlost, jde-li o

   trať  bez  proměnných  návěstidel  nebo  o trať zařazenou do evropského

   železničního systému,

 

   e)  zajišťovalo  využití  traťové  rychlosti  na  tratích a na hlavních

   kolejích  v  železniční  stanici,  je-li  traťová rychlost vyšší než 60

   km.h-1,

 

   f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,

 

   g)  umožňovalo  dálkové  ovládání  jednotlivých objektů zabezpečovacích

   zařízení, pokud je technologicky účelné.

 

   Podrobnosti  o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahují

   technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami 1, 15 až 31, 33 až

   38, 43, 47 až 57, 73 až 92, 95 až 98, 102 až 104 a 177.

 

   (2)  Elektrické  obvody  a  konstrukční  díly,  jejichž funkcí je přímé

   zajišťování  bezpečnosti  jízdy  vlaků a zabezpečeného posunu, musí být

   navrženy,  dimenzovány,  provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci

   plnily  spolehlivě  při  všech  provozních stavech zařízení i při všech

   poruchových  stavech  způsobených  uvažovanými  poruchami.  Navrhování,

   dimenzování,  provedení,  jištění a podmínky použití obsahují technické

   normy  uvedené  v příloze č. 5 pod položkami 1, 3 až 5, 17 až 20, 22 až

   24, 28 až 31, 38, 53, 77 až 89, 95 až 98, 102 až 104 a jiné související

   harmonizované nebo určené normy^2a).

 

   (3)   Zabezpečovací   zařízení  musí  mít  zajištěnu  plynulou  dodávku

   elektrické energie.

 

   (4)  Způsob  ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření

   nových  zařízení  a  kritéria  zajištění bezpečnosti provozování drážní

   dopravy  obsahují  technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

   5,  18,  23,  24,  26,  33  až 36, 38, 53, 57, 73, 77 až 88, 104 a jiné

   související harmonizované nebo určené normy^2a).

 

   (5)   Všechny   části   zabezpečovacího   zařízení,   které   zajišťují

   bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

 

   (6)  Zabezpečovací  zařízení  nesmí  být zdrojem rušení sdělovacího ani

   jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.

 

   § 24

 

   Uspořádání sdělovacího zařízení

 

   (1)  Sdělovací  zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro

   řízení  a  dorozumění  mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a

   drážní   dopravy,   pro   funkci   drážních  technologických  zařízení,

   automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.

 

   (2)  Sdělovací  zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro

   spojení  dvou  určených  zařízení  nebo  do  účastnických sítí tak, aby

   zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.

 

   (3)  Samostatné  okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy

   se  zřizují  jako  traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy.

   Musí splňovat tyto podmínky:

 

   a)  traťové,  hláskové,  výhybkářské  a  přivolávací okruhy nesmějí být

   spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,

 

   b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na

   obou  koncích  prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla

   na   návěst   dovolující  jízdu  musí  být  rozpojen  mikrofonní  obvod

   hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,

 

   c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje

   osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,

 

   d)  do  přivolávacího  okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj

   osoby  řídící  organizování  drážní  dopravy  a  telefonní  přístroj  u

   vjezdového návěstidla.

 

   (4)  Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti

   musí  být  konstruováno  tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční

   soustavou.

 

   (5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným

   a  rušivým  účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních

   vedení,  jakož  i  proti  rušivým  a  nebezpečným  vlivům  atmosférické

   elektřiny.

 

   (6)  Pro  přenos  informací  při provozování dráhy a drážní dopravy lze

   používat  rádiová  sdělovací  zařízení,  která  splňují  podmínky podle

   zvláštního předpisu.^3)

 

   (7)  Sdělovací  zařízení  použitá  pro zajištění provozování dráhy nebo

   drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.

 

   (8)   Rozhlasové   zařízení   musí   umožňovat   nastavení   hlasitosti

   jednotlivých reproduktorových větví.

 

   (9)   Vzdálenost   nejnižšího   vodiče  (závěsného  kabelu)  nadzemního

   sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než

2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy

5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy

3,0 m v železničních stanicích

6,0 m při křížení dálnic a silnic

5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.

 

   (10)  Kříží-li  nadzemní  sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce,

   nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0

   m.

 

   (11)   Nadzemní  sdělovací  vedení  s  výjimkou  elektricky  nevodivých

   sdělovacích vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.

 

   (12)  Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energie a provozování

   drážních  sdělovacích  zařízení  obsahují  technické  normy  uvedené  v

   příloze  č.  5 pod položkami 16, 17, 53, 56, 73 až 76, 85 až 90, 102 až

   104 a jiné související harmonizované nebo určené normy^2a).

 

   (13)  Sdělovací  zařízení  nesmí  být  zdrojem  rušení  zabezpečovacího

   zařízení ani jiného zařízení.

 

   Hlava třetí

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ

   A VLEČKY

 

   § 25

 

   (1)    Technické   podmínky   provozuschopnosti   dráhy   jsou   určeny

   stavebnětechnickými   parametry  a  dovoleným  opotřebením  za  provozu

   součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

 

   (2)  U  kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha

   koleje  v  rozmezí  dovolených  tolerancí  obsažených v technické normě

   uvedené v příloze č. 5 pod položkou 160.

 

   (3)  U  výhybek  musí  být  zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich

   ovládání a zajištění v koncových polohách.

 

   (4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a

   jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.

 

   (5)  V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné

   provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.

 

   (6)  Ojetí  kolejnic  a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty,

   při  kterých  jeho  únosnost  nevyhoví  stanovené  traťové  rychlosti a

   největší  dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se

   zjistí statickým výpočtem.

 

   (7)  Kolejnicové  podpory  kolejí  a  výhybek  nesmí  být  poškozeny  a

   opotřebovány   v   rozsahu,   který  by  způsobil  narušení  držebnosti

   upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

 

   (8)  Stav  a  znečištění  kolejového  lože, pražcového podloží a systém

   odvodnění  nesmí  způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje,

   snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení

   traťové rychlosti a přechodnosti vozidel.

 

   (9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových

   obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

 

   a)  mezi  kolejnicovými  pásy  téže  koleje  0,67  S.km-1  (Siemens  na

   kilometr),

 

   b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km-1 (Siemens na kilometr).

 

   (10)   Provozně   technický   stav   staveb  železničního  spodku  musí

   zabezpečovat   jejich  projektované  vlastnosti  a  parametry  a  nesmí

   ohrožovat  bezpečnost  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  a trvale

   omezovat její plynulost.

 

   (11)  Pro zajištění bezpečného provozování dráhy musí být zatížitelnost

   stavebních  prvků  mostních  objektů  vyšší  než  účinky  provozovaných

   kolejových  vozidel. Zatížitelnost stavebních prvků se zjistí statickým

   přepočtem,  který  musí  vzít  v  úvahu stav a míru degradace materiálu

   použitých   prvků.   Splnění  těchto  podmínek  se  uvede  v  posouzení

   přechodnosti vozidel.

 

   (12)  Provozně  technický  stav  železničních  přejezdů a přechodů musí

   zabezpečovat  bezpečné  provozování  dráhy a bezpečný provoz na pozemní

   komunikaci;  zejména  musí  být  podle projektové dokumentace zajištěno

   označení   a  zabezpečení  přejezdu,  rozhledové  poměry,  odvodnění  a

   sjízdnost přejezdové vozovky.

 

   (13)  Stav  elektrického  zařízení  a  stupeň opotřebení součástí nesmí

   omezovat  provozní  vlastnosti  elektrického  zařízení  i  všech z něho

   napájených  zařízení  dráhy,  a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto

   zařízení.  Parametry  a  tolerance  elektrického zařízení a sdělovacího

   zařízení  obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5 pod položkami

   3  až  5,  7  až  12,  15 až 39, 45 až 73, 93 až 104 a jiné související

   harmonizované nebo určené normy2a).

 

   (14)  Stupeň  opotřebení  a  snížení spolehlivosti stanovených součástí

   zabezpečovacího  zařízení  nesmí  omezit  jejich  provozní  vlastnosti.

   Parametry  a  tolerance obsahují technické normy uvedené v příloze č. 5

   pod položkami 18 až 20, 22 až 24, 28 až 31, 33, 34, 38, 53, 55, 57, 73,

   77  až  90,  95 až 98, 102 až 104 a jiné související harmonizované nebo

   určené normy^2a).

 

   (15)  Provozně  technický  stav  budov a sítí technického vybavení musí

   zabezpečovat   jejich   projektované   vlastnosti  a  parametry,  nesmí

   ohrožovat   bezpečnost   provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  a  při

   pravidelném provozu omezovat plynulost drážní dopravy.

 

   (16) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány

 

   a)  stavebnětechnické  parametry  o  železničním svršku, které obsahují

   údaje  geometrické,  konstrukční,  typové a výrobní, dále údaje o stáří

   konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,

 

   b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,

 

   c)   stavebnětechnické   údaje   o   železničním   spodku,  o  stavbách

   železničního  spodku  a  ostatních  zařízeních s údaji identifikačními,

   konstrukčními a o jejich umístění a stáří,

 

   d)  stavebnětechnické  údaje  o  prostorové průchodnosti a přechodnosti

   drážních vozidel,

 

   e)  záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího

   zařízení a elektrického zařízení,

 

   f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového

   zabezpečovače,

 

   g)   zprávy   o   provedených   pravidelných   revizích  sdělovacího  a

   zabezpečovacího zařízení,

 

   h) zápisy o výsledku prohlídek zabezpečovacích zařízení,

 

   i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,

 

   j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah,

 

   k)  stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených

   technických  zařízení  elektrických,  sloužících  k  provozování dráhy,

   včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích,

 

   l)  stavebnětechnické  parametry budov, určených technických zařízení a

   sítí   technického   vybavení,  záznamy  o  provedených  prohlídkách  a

   revizích.

 

   (17)  Evidované  údaje  včetně  protokolů  z měření a naměřených hodnot

   podle odstavce 16 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu

   nejméně pěti let.

 

   § 26

 

   (1)  Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

   se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

   prohlídek  a  měření  je  uveden v příloze č. 1, která je součástí této

   vyhlášky (dále jen "příloha č. 1").

 

   (2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

 

   a)  obchůzkou  trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro

   zjištění  stavu  železničního  svršku a spodku, železničních přejezdů a

   staveb  železničního  spodku  a  zjišťování  případného  výskytu zdroje

   ohrožení dráhy,

 

   b)  kontrolní  jízdou  na  hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s

   nejvyšší rychlostí pro zjištění technického stavu dopravní cesty,

 

   c)  měřením  rozchodu,  vzájemné  výškové polohy a sklonu kolejnicových

   pásů  kolejí  a  výhybek,  včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným

   zařízením  s  kontinuálním  záznamem,  při  němž  se  zjišťují  hodnoty

   geometrických parametrů kolejí a výhybek,

 

   d)  kontrolou  prostorové  průchodnosti  v  celé  délce  kolejí,  a  to

   pojízdnou  měřicí  šablonou  anebo  jiným  technickým zařízením. Koleje

   vlečky,  na  kterých  se  provádí  kontrola,  určí  provozovatel  podle

   dopravního významu,

 

   e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,

 

   f)  nedestruktivní  kontrolou  kolejnic,  srdcovek  a  jazyků výhybek a

   vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,

 

   g)  komplexní  prohlídkou  trati, při níž se posuzuje stav železničního

   svršku,   tělesa   železničního  spodku,  staveb  železničního  spodku,

   nástupišť,  ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se

   závady a jejich rozsah,

 

   h)  běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž

   se zjišťuje celkový stav objektu,

 

   i)  podrobnou  prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při

   níž se zjišťují závady na každé části objektu,

 

   j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

 

   k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

 

   l)  měřením  trakčního  vedení  měřicím  vozem,  při  němž  se  ověřují

   technické parametry trakčního vedení,

 

   m)   měřením   korozivních   vlivů   bludných   proudů   na  ocelové  a

   železobetonové konstrukce,

 

   n)  prohlídkou  přejezdů  a  přechodů,  při  níž  se  podle  projektové

   dokumentace kontroluje stav označení a zabezpečení přejezdu a přechodu,

   rozhledové poměry, odvodnění a sjízdnost přejezdové vozovky.

 

   (3)  Vedle  pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v

   závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.

 

   (4)  Pro  zajišťování  provozuschopnosti  dráhy  a  bezpečnosti  drážní

   dopravy  je vedle prohlídek a měření stavebnětechnického stavu nezbytné

   provádět  v  závislosti  na změnách stavebnětechnických nebo provozních

   podmínek   ověřování   provozních   parametrů   staveb  (zatížitelnost,

   přechodnost,  prostorová  průchodnost,  dopravní  moment  a  rozhledové

   poměry na železničních přejezdech).

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   SOUČÁSTI  DRÁHY,  TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO STAVBU DRÁHY A

   STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

 

   Hlava první

 

   SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

 

   § 27

 

   Součástí dráhy jsou

 

   a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a

   stavby  mostům  podobné,  opěrné,  zárubní  a obkladní zdi, odvodňovací

   zařízení, staniční a traťové tunely, ochranné a regulační stavby,

 

   b)  kolejový  svršek,  který  je  tvořen  z kolejí, výhybek, zvláštních

   konstrukcí  a  konstrukčních  prvků;  součástí  kolejového  svršku jsou

   zejména kolejnice, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože,

   dilatační  zařízení,  izolované  styky,  vodivá  a  speciální  spojení,

   zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy a přesuvny,

 

   c)  stavby  a  pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům

   dráhy,  tj.  zařízení  proti  hluku,  bludným  proudům,  korozi, rušení

   telekomunikačních  systémů,  vlivu  vysokého  napětí  a k omezení vlivu

   provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

 

   d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště,

   vestibuly,  přístupové  a  výstupní  cesty,  výtahy, pohyblivé schody a

   chodníky,  dopravní  zařízení  pro  osoby s omezenou schopností pohybu,

   vyprošťovací  štoly  pro  výtahy,  pevná schodiště, staniční prostory a

   zařízení pro služební účely a odbavování cestujících,

 

   e)  sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

   zařízení   telefonní,  rozhlasová,  rádiová,  hodinová,  pro  přenos  a

   zpracování  dat,  průmyslové  televize,  záznamová  zařízení,  zařízení

   požární   signalizace,   poplachová   signalizační  zařízení,  zařízení

   informačního systému, zařízení pro odbavování cestujících, zařízení pro

   zvukovou signalizaci pro nevidomé, elektronické zabezpečovací systémy a

   zařízení pro automatizované systémy dispečerského řízení,

 

   f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

   řízení  drážní  dopravy ve stanicích a na trati a související přenosové

   cesty,

 

   g)  elektrická  zařízení,  která  zahrnují trakční měnírny, distribuční

   transformovny, napájecí vedení elektrických rozvodů, přívodní proudovou

   kolejnici  s  příslušenstvím,  tepelné  spotřebiče,  světelná zařízení,

   zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

 

   h)  osvětlení  zahrnující  osvětlení  normální,  nouzové  a  únikové ve

   stanicích a tunelech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení,

 

   i)   stavby  a  zařízení  pro  obsluhu  a  údržbu  pohyblivých  schodů,

   pohyblivých chodníků a výtahů, dopravních zařízení pro osoby s omezenou

   schopností pohybu, zásobování vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic

   a tunelů,

 

   j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic,

   zahrnující  strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly

   a kanály,

 

   k)  zařízení  požární  ochrany,  zahrnující požární hydranty, potrubí a

   vodovodní výtoky,

 

   l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,

 

   m)  budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

   odstavování   drážních   vozidel   a  k  provádění  jejich  technických

   prohlídek,  údržby  a  oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb

   veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

 

   Hlava druhá

 

   TECHNICKÉ  PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY

   NA DRÁZE

 

   § 28

 

   Technické  podmínky  a  požadavky  staveb  drah  a staveb na dráze jsou

   podmínky  a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhy a

   geometrického  uspořádání  koleje  a  uspořádání  kolejového  spodku  a

   svršku,  výhybek,  přívodní  kolejnice,  technické parametry podzemních

   staveb,  mostů,  způsob označování trati, uspořádání a vybavení stanic,

   informačního  systému  a  vybavení  prostor  pro  odbavení cestujících,

   osvětlení,   technických   parametrů  elektrického  silového  zařízení,

   uspořádání  sdělovacího  a zabezpečovacího zařízení, zařízení dálkového

   ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění, zásobování vodou a

   kanalizace.

 

   § 29

 

   Uspořádání tratě

 

   (1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem.

 

   (2)  Křížení  tratí  navzájem,  jakož  i  křížení s ostatními dráhami a

   pozemními komunikacemi musí být mimoúrovňové.

 

   (3)   Tratě  musí  být  spojeny  s  depem  dvěma  spojovacími  kolejemi

   vybavenými  obousměrným  traťovým  zabezpečovacím zařízením a s dílnami

   pro  opravu vozidel a opravnami alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou

   obousměrným  traťovým  zabezpečovacím  zařízením.  Jednotlivé  tratě se

   spojují traťovými spojkami.

 

   (4)  Tratě  musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků

   pro dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice.

 

   (5)  Nejmenší  užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší

   délka koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m.

 

   (6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru

   jízdy od izolovaného styku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo

   od  místa  stanoveného  projektem  nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti

   určené z nejvyšší dovolené rychlosti v předchozím úseku.

 

   § 30

 

   Prostorové uspořádání

 

   (1) Prostorové uspořádání staveb dráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd

   drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhy. Zásady prostorového

   uspořádání obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5 100 mm.

 

   (3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé

   koleji podjezdná výška nejméně 4 000 mm, měřená od temene kolejnice.

 

   (4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V

   tunelu  musí  být  zřízena  stezka  nebo  odstupová  rampa. Stezka nebo

   odstupová  rampa  musí  být situována na opačné straně, než je přívodní

   kolejnice.  V  místech,  kde  je stezka nebo rampa přeložena na opačnou

   stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes koleje.

 

   (5)  Vzdálenost  os  hlavních  kolejí  ve  dvoukolejných  tunelech  bez

   mezilehlých  podpěr  ve  stanicích  musí  být  nejméně 3 500 mm v přímé

   koleji  a  v  oblouku o poloměru 4 000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení

   vzdálenosti  os kolejí v oblouku o poloměru menším než 4 000 m obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (6)  Vzdálenost  os  kolejí  na  povrchu  v  přímé koleji a v oblouku o

   poloměru  250  m  a  větším  musí být nejméně 4 000 mm, v manipulačních

   kolejích a ve dvojitých kolejových spojkách nejméně 4 500 mm.

 

   § 31

 

   Geometrické uspořádání koleje

 

   (1)  Směrové  oblouky  hlavních  kolejí  musí  mít poloměr co největší,

   alespoň 500 m. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 300 m, a to podle

   podmínek  stavebního  povolení  stanovených  s  přihlédnutím  k místním

   podmínkám.  Poloměr  oblouku  může být zmenšen až na 150 m při omezeném

   prostoru  a  zvlášť složitých místních podmínkách v zastavěném území, a

   to  podle  podmínek  stanovených  s  přihlédnutím  k  této  situaci  ve

   stavebním povolení.

 

   (2)  Koleje určené pro obrat a odstavování vlakových souprav se zřizují

   v  přímé  koleji  nebo  v  oblouku  o  poloměru  nejméně 800 m. Oblouky

   ostatních kolejí nesmí mít poloměr menší než 150 m.

 

   (3)  Pro  plynulý  přechod  mezi  přímou  kolejí  a obloukem se zřizují

   přechodnice, u složených oblouků mezilehlé přechodnice.

 

   (4)  Podélný  sklon  koleje  na trati v tunelu nebo v zakrytém prostoru

   nesmí být větší než 40 0/00 a nesmí být menší než 3 0/00. Podélný sklon

   koleje na povrchu nesmí být větší než 25 0/00 .

 

   (5) Nejvýše dovolený jednostranný sklon koleje ve stanici na povrchu je

   1,5  0/00.  Koleje  ve stanici v tunelech nebo v zakrytém prostoru musí

   mít podélný jednostranný sklon 3 0/00.

 

   (6) Koleje pro obrat a odstavování vlakových souprav v podzemí musí mít

   sklon  nejvýše  3  0/00.  Stoupání  kolejí  se  zřizuje směrem k hlavní

   koleji.

 

   (7)  Poloměr zakružovacího oblouku lomu nivelety koleje nesmí být menší

   než 1 000 m.

 

   (8) Rozchod koleje je 1 435 mm.

 

   (9)  V  obloucích  o  poloměru menším než 300 m musí být rozchod koleje

   zvětšen   o  hodnotu  rozšíření.  Změna  rozchodu  musí  být  provedena

   rovnoměrně.

 

   (10)  V  přímé  koleji  musí být temena hlav kolejnic ve stejné úrovni.

   Způsob  zřízení převýšení obsahuje doporučená technická norma uvedená v

   příloze č. 5.

 

   (11)  Mezi  nepřevýšenou  a  převýšenou  částí koleje musí být proveden

   plynulý přechod vzestupnicí o jednotném sklonu.

 

   (12)  Parametry  geometrického  uspořádání  koleje  obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 32

 

   Uspořádání kolejového spodku a kolejového svršku

 

   (1)  Konstrukce  všech  částí  trati  musí umožnit bezpečnou a plynulou

   jízdu nejvyšší traťovou rychlostí.

 

   (2)  Kolejový spodek a kolejový svršek traťové koleje, spojovací koleje

   do depa a zkušební koleje musí vyhovovat normovému zatížení a rychlosti

   nejméně 80 km.h-1, kolejový spodek a kolejový svršek u ostatních kolejí

   rychlosti nejméně 40 km.h-1.

 

   (3)  Kolejový spodek musí tvořit spolehlivý podklad pro kolejový svršek

   a musí být řádně odvodněn.

 

   (4)  Stavby  kolejového spodku musí odpovídat prostorovému uspořádání a

   místním  geologickým a hydrologickým požadavkům a musí být odolné proti

   teplotním změnám.

 

   (5)  Podzemní  konstrukce  musí  být  dimenzovány  pro nejnepříznivější

   kombinaci  jednotlivých  druhů  zatížení při stavbě dráhy a provozování

   drážní dopravy.

 

   (6) Stavby dráhy musí být účinně chráněny proti pronikání spodních vod,

   vnikání  povrchových  vod  a  účinkům  těchto  vod,  korozivním účinkům

   prostředí,  účinkům  bludných  proudů, povětrnostním vlivům a případným

   dalším vlivům snižujícím životnost a provozní spolehlivost stavby.

 

   (7)  Konstrukce  kolejového  svršku  musí  umožňovat zřízení kolejových

   obvodů zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení.

 

   (8) Kolejový svršek se zřizuje zpravidla jako bezpražcový s bezstykovou

   kolejí.

 

   (9) Parametry konstrukce kolejového spodku a kolejového svršku obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 33

 

   Požadavky na uspořádání výhybek

 

   (1)  Konstrukce  výhybek  a  jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a

   bezpečnou jízdu drážních vozidel stanovenou rychlostí.

 

   (2)  Výhybky  v  hlavních  kolejích  pro  odbočení  na  jinou trať musí

   umožňovat  při  jízdě  do  odbočky  rychlost nejméně 60 km.h-1, ostatní

   výhybky musí umožňovat rychlost při jízdě do odbočky nejméně 40 km.h-1.

 

   (3)  Výhybky  pojížděné  vlaky  s  cestujícími se zřizují tak, aby byly

   zpravidla pojížděny po hrotu.

 

   (4)  Konstrukce  výhybky  musí  umožňovat  ruční  i  ústřední stavění a

   osazení potřebných prvků zabezpečovacího zařízení.

 

   (5)  Ústředně  ovládané  výhybky  v  kolejích  na  povrchu  se opatřují

   zařízením pro ohřev.

 

   (6)   Parametry   konstrukce  výhybek  a  povolené  tolerance  obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 34

 

   Požadavky na uspořádání přívodní kolejnice

 

   (1) Přívodní kolejnice musí umožnit plynulou dodávku elektrické energie

   pro vlaky i při nejvyšší dopravní propustnosti.

 

   (2)  Přívodní  kolejnice  musí být elektricky izolována od stavby dráhy

   nebo stavby na dráze.

 

   (3)  Geometrické  uspořádání  a  umístění  přívodní  kolejnice obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 35

 

   Technické parametry podzemních staveb

 

   (1)  Vodotěsnost podzemních staveb musí splňovat požadavky tříd měrného

   průsaku vody podle následující tabulky

                                            měrný průsak za 24 h

                                                 (l.m-2)

třída               typ prostoru        na 100 m    na 10 m

------------------------------------------------------------

  1      speciální prostory a sklady,      0,01      0,02

         místnosti pro relé

 

  2      ostatní prostory stanic, větrací  0,05      0,10

         šachty, eskalátorové tunely, části

         tunelů u portálů v délce 500 m,

         výtahové šachty

 

  3      traťové tunely, kabelové kanály,  0,10      0,20

         kolektory

  4      ostatní podzemní prostory         0,50      1,00

 

   (2)  Způsob  provedení konstrukce podzemních staveb obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 36

 

   Technické parametry mostů

 

   (1)  Prostorová  úprava na mostech a konstrukcích mostům podobných musí

   vyhovovat  průjezdnému  průřezu  zvětšenému  o  postranní  prostory pro

   průchod  a  manipulaci.  Od  osy koleje musí být zachovány nejméně tyto

   volné vzdálenosti:

 

   a) u konstrukcí na mostech a galeriích 2 400 mm,

 

   b) u zábradlí 2 550 mm,

 

   c) na přesuvnách

 

   1. se zákazem vstupu osob 1 700 mm,

 

   2. při dovoleném průchodu osob podél vozidla v klidu 2 300 mm.

   Vzdálenost os kolejí na mostě je nejméně 4 000 mm.

 

   (2)  Mosty  a  konstrukce  mostům  podobné  se  navrhují  pro  zatížení

   normativním  zatěžovacím  vlakem.  Normové  zatížení mostů a konstrukcí

   mostům  podobných obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze

   č. 5.

 

   § 37

 

   Způsob označování trati

 

   (1)  Tratě na dráze speciální se označují traťovými značkami a značkami

   pro zajištění projektované polohy koleje (kolejové značky).

 

   (2)  Značky  pro  provozní  a  stavebnětechnickou  orientaci  na  dráze

   (kilometrovníky,  hektometrovníky)  musí  svým  provedením  a umístěním

   vyznačit  kilometrickou  polohu  kolejí  od  začátku do konce příslušné

   trati pro každou kolej samostatně.

 

   (3)  Kilometrovníky  a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje

   ve  směru  jízdy  vlaku.  Materiál,  tvar,  rozměry i umístění obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (4)  Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které

   je  umístěna  přívodní  kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve

   vzdálenosti  50  m,  v  oblouku  ve  vzdálenosti  25  m  a  v  hlavních

   vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.

 

   § 38

 

   Uspořádání a vybavení stanic

 

   (1)  Stanice  se  zřizují  v  přímé  koleji  nebo  v oblouku o poloměru

   minimálně  800  m. Svým stavebním uspořádáním a vybavením musí zajistit

   podmínky pro přepravu cestujících stanovené projektem.

 

   (2)  Prostory  a  zařízení sloužící cestujícím musí umožňovat přístup a

   užívání  osobám  s  omezenou  schopností pohybu a orientace2). Dopravní

   zařízení  pro  cestující a samostatná dopravní zařízení pro cestující s

   omezenou schopností pohybu umístěná ve stanicích musí splňovat podmínky

   podle  následujících  odstavců  a  dále  podmínky  stanovené zvláštními

   právními předpisy^2),^2b).

 

   (3)  Pokud  nejsou provedena jiná opatření k zabránění vniknutí vody do

   prostoru  dráhy,  musí  být vstupy z volného prostranství nejméně 0,6 m

   nad  úrovní  nejvyšší  dosažené povodňové hladiny v místě, nejméně však

   stoleté vody.

 

   (4) Boční nástupiště musí být navzájem mimoúrovňově spojena pro přechod

   cestujících.  Nástupiště ve stanicích na povrchu musí mít po celé délce

   přístřešky.   Prostorové   uspořádání  a  způsob  provedení  konstrukce

   nástupiště obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (5)  Ve  vzdálenosti  600  mm  od  hrany  nástupiště  musí  být v ploše

   nástupiště  po  celé  jeho  délce  umístěny  tvarově jednotné barevně a

   hmatově  vnímatelné  značky  šířky 150 mm vyznačující bezpečnostní pás.

   Povrch bezpečnostního pásu musí mít protiskluzovou úpravu.

 

   (6)  Pevná  schodiště  pro  cestující se zřizují ve sklonu mírném podle

   doporučené  technické  normy  uvedené v příloze č. 5. Výška schodu může

   být  nejvýše  160  mm.  Poslední  schod  schodišťového  ramene musí být

   barevně  odlišen.  Ve  stísněných  podmínkách  lze  zřídit  sklon do 30

   stupňů.   Hrany   stupňů  pevných  schodišť  musí  být  upraveny  proti

   uklouznutí.  U  každého ramene pevného schodiště musí být zřízena madla

   ve  výši  1  000  mm.  Je-li  pevné  schodiště  pro  cestující  jedinou

   přístupovou  cestou  na  nástupiště,  musí  umožňovat užívání osobami s

   omezenou schopností pohybu a orientace^2).

 

   (7)  Pro  vertikální  dopravu  osob  a  nákladů  musí  být v podzemních

   stanicích zřízeny výtahy.

 

   (8) Provedení staveb výtahů musí odpovídat prostředí a účelu, pro které

   je  výtah  určen. Výtahy pro cestující musí umožňovat užívání osobami s

   omezenou schopností pohybu a orientace^2).

 

   (9)  Podle místních podmínek se ve stanicích zřizují pohyblivé schody a

   pohyblivé  chodníky.  Je-li  rozdíl spojovaných úrovní větší než 5 m ve

   směru  výstupu  a  větší než 7 m ve směru sestupu, zřizují se pohyblivé

   schody vždy.

 

   (10)  Navazují-li  na  sebe  bezprostředně  dvoje pohyblivé schody nebo

   pohyblivé  chodníky,  musí  mít  stejnou  dopravní kapacitu. Nástupní a

   výstupní úroveň musí mít dostatečný přístupový a rozptylový prostor.

 

   (11) Jsou-li pro výstup ze stanice zřízeny pouze pohyblivé schody, musí

   mít  nejméně dva pásy. Ve stanicích, kde jsou pro výstup i sestup pouze

   pohyblivé  schody,  musí  být  nejméně  tři  pásy,  všechny  s možností

   reverzního chodu.

 

   (12)  Pohyblivé schody se navrhují o jmenovité rychlosti do 0,75 m.s-1;

   kromě  hlavního  pohonu  musí mít ještě pomocný pohon do rychlosti 0,05

   m.s-1.  Oba  pohony  musí  umožňovat  reverzní chod. Jmenovitá rychlost

   pohyblivých chodníků nesmí být vyšší než 0,75 m.s-1.

 

   (13)  Šířka  pohyblivých  schodů  a  pásů pohyblivých chodníků musí být

   nejméně 1 000 mm.

 

   (14)  Na  obou  koncích  balustrád  pohyblivých  schodů  a  pohyblivých

   chodníků  musí  být  umístěno  bezpečnostní  tlačítko  označené nápisem

   "STOP".

 

   (15)  Pohyblivé  schody  a pohyblivý chodník musí mít zařízení, které v

   případě poruchy, překročení přípustných provozních odchylek nebo ztrátě

   napětí samočinně zastaví jejich chod a zajistí je v klidové poloze.

 

   (16)  Balustrády  pohyblivých  schodů a pohyblivých chodníků musí být z

   materiálu nehořlavého nebo nesnadno hořlavého.

 

   (17)  Po  vypnutí  pohonu  pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků

   musí  být vyloučen neúmyslný chod schodů nebo pásů pohyblivých chodníků

   i při jejich zatížení.

 

   (18)  Pohyblivé  schody a chodníky pro cestující musí umožňovat užívání

   osobami s omezenou schopností orientace^2).

 

   § 39

 

   Informační systém a vybavení prostor pro odbavování cestujících

 

   (1)  Vstupy  do  stanic  a  výstupy  z nich, přístupové cesty i ostatní

   veřejné  prostory  každé  stanice  musí  být  zřetelně  a  srozumitelně

   vizuálně, hmatově, popř. zvukově vyznačeny.^2)

 

   (2)  Ve  stanicích  musí být oddělen a označen prostor přístupný osobám

   bez  platného  jízdního  dokladu  od  prostoru přístupného cestujícím s

   platným jízdním dokladem.

 

   (3)  V každé stanici musí být zřízeno a viditelně označeno místo, odkud

   lze přivolat pomoc.

 

   (4)  Světlá  šířka vstupu do placeného prostoru nesmí být menší než 0,6

   m; alespoň jeden vstup a výstup musí mít světlou šířku nejméně 1,2 m.

 

   § 40

 

   Osvětlení

 

   (1)  Osvětlení  stanic,  tunelů  a  ostatních  prostorů  musí umožňovat

   bezpečný provoz a vytvářet odpovídající prostředí pro cestující.

 

   (2)  Osvětlení  stanic  musí  být  provedeno  tak,  aby nemohlo dojít k

   oslňování  osoby  řídící  drážní  vozidlo,  a  tak, aby nemohlo dojít k

   záměně návěstních znaků.

 

   (3)   Osvětlení   staničních  prostorů  musí  být  zajištěno  normálním

   osvětlením  s  nepřetržitým  napájením. Svítidla z hořlavých hmot nesmí

   tvořit  pásy delší než 6 m. Po této délce musí být pás přerušen mezerou

   širokou  nejméně 1 m. Vzdálenost mezi jednotlivými svítidly z hořlavých

   hmot musí být ve všech směrech alespoň 0,5 m.

 

   (4)  Zřizuje  se  náhradní, nouzové a únikové osvětlení, které musí mít

   napájení zálohované z akumulátorového zdroje o napětí 220 V.

 

   (5) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty, provozně důležité

   prostory  včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně požárních

   jednotek  musí  být  vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení se

   nezřizuje  v  prostorách  s  náhradním  osvětlením, které je napájeno z

   náhradního zdroje.

 

   (6)  Rozmístění  osvětlení  únikových  cest  musí spolehlivě vyznačovat

   únikovou trasu.

 

   (7)  Normální  osvětlení  staničních  prostorů musí být zajištěno dvěma

   přívody  ze  dvou  sekcí  hlavního rozvaděče, s možností přepnutí každé

   sekce podružného rozvaděče na kterýkoliv přívod.

 

   (8)  Prostory,  v  nichž  při  poruše normálního osvětlení může dojít k

   ohrožení bezpečnosti osob, musí být vybaveny náhradním osvětlením.

 

   (9)  Osvětlení  veřejných  staničních prostor se sdruženým (normálním a

   náhradním)  osvětlením  musí  být automaticky ovládáno řídícím systémem

   osvětlení.  Sdružené osvětlení veřejných prostor ve stanici, normální a

   nouzové osvětlení v tunelu musí umožňovat samostatné dálkové ovládání z

   místa určeného provozovatelem dráhy.

 

   (10)  Pro  světelný přechod mezi tunelem a úsekem trati na povrchu musí

   být  zřízeno  adaptační  pásmo,  které je v činnosti za denního světla.

   Rozdíl  intenzity  mezi  jednotlivými úseky adaptačního pásma nesmí být

   větší  než  1 : 10. Mezi posledním úsekem tunelu a volným prostranstvím

   nemusí  být  dodržen  uvedený  rozdíl  intenzity, ale musí být dosaženo

   přiměřené  zrakové pohody. Obdobně musí být uspořádány vstupy a výstupy

   pro cestující u stanic umístěných pod zemí.

 

   (11)  V  podzemí  se  adaptační  pásma zřizují ve stanicích na vjezdu a

   výjezdu. Rozdíl intenzity mezi navazujícími úseky nesmí být větší než 1

   :  7.  Adaptační  pásma  v podzemí se nezřizují v případech stanovených

   projektem.

 

   (12)  Hodnoty  intenzity  osvětlení  vybraných  prostorů jsou uvedeny v

   příloze  č.  2,  která  je  součástí této vyhlášky, a hodnoty intenzity

   osvětlení  pro  ostatní  prostory  obsahuje  doporučená technická norma

   uvedená v příloze č. 5.

 

   § 41

 

   Technické parametry elektrických silnoproudých zařízení

 

   (1)  Elektrická  silnoproudá  zařízení  musí být provedena a uspořádána

   tak, aby

 

   a)  zajišťovala  plynulost  drážní  dopravy  při  požadovaném provozním

   zatížení a stanovených rychlostech,

 

   b)   nebyla   zdrojem   rušení   nebo  ohrožení  funkce  sdělovacích  a

   zabezpečovacích zařízení dráhy,

 

   c) omezovala vznik a šíření bludných proudů.

 

   (2)  Způsob ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím je uveden v

   příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

 

   (3)  Všechna  izolovaná  vedení  a  elektrická  zařízení mající vliv na

   bezpečnost  a  plynulost  provozu  vlakové  dopravy  musí  mít vodiče s

   měděnými   jádry;  kabely  musí  být  bezhalogenové  v  provedení  oheň

   retardující  se  zvýšenou  odolností  proti  šíření  plamene  - R, nebo

   ohniodolné s funkční schopností při požáru - V.

 

   (4)  Elektrické  stanice  musí být napájeny ze dvou na sobě nezávislých

   elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie.

 

   (5)  Napájení  všech  spotřebičů  nízkého  napětí musí být nezávislé na

   veřejném rozvodu elektrické energie.

 

   (6)  Rozvaděče  nouzového  napájení  musí mít možnost připojení ze dvou

   sekcí  hlavního  rozvaděče.  Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního

   rozvaděče   pro   osvětlení   musí   být  rozvaděč  nouzového  napájení

   automaticky přepnut na nouzový zdroj napájení.

 

   (7)  Zařízení  trakčních  měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla

   předpokládané  zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost

   usměrňovacích  skupin  trakčních  měníren obsahuje doporučená technická

   norma  uvedená  v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat

   podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.

 

   (8)  Všechny  elektrické  úseky  přívodní  kolejnice  musí být vybaveny

   odpojovačem  ve  funkci  zkratovače,  a  to  v  každé  stanici,  kterou

   elektrický úsek prochází. Způsob provedení připojení přívodní kolejnice

   včetně  jejího  příčného  dělení  obsahuje  doporučená  technická norma

   uvedená v příloze č. 5.

 

   (9)  Elektrické úseky hlavních kolejí musí být napájeny oboustranně při

   zajištění  vazby  napáječů.  U  odstavných  a  obratových  kolejí tvoří

   přívodní kolejnice samostatné elektrické úseky.

 

   (10)  Sousední  elektrické  úseky přívodní kolejnice koncových stanic a

   jednostranně  napájené  elektrické úseky musí být možno sepnout v místě

   nepřeklenutelného  dělení  přívodní  kolejnice  odpojovačem s motorovým

   pohonem.

 

   (11)  Napájení  přívodní  kolejnice kusých kolejí s prohlížecími jámami

   musí být vybaveno signalizací zapnutého napájení.

 

   (12)   Vypnutí   napájení  přívodní  kolejnice  a  zkratování  přívodní

   kolejnice   v   obvodu   stanoviště   provozního   ošetření   musí  být

   signalizováno

 

   a) na kontrolním stanovišti ve stanici,

 

   b) do trvale obsazeného místa určeného provozovatelem dráhy.

 

   (13)  Způsob provedení konstrukce a silnoproudých elektrických zařízení

   obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 42

 

   Uspořádání sdělovacího zařízení

 

   (1)  Sdělovací  zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro

   organizaci a řízení drážní dopravy a pro řízení technologických procesů

   a informování cestujících.

 

   (2)  Sdělovací  zařízení  a  sdělovací  vedení  musí být chráněna proti

   nebezpečným  a  rušivým  účinkům  souběžných  nebo křižujících silových

   vedení  a  proti  korozi bludnými proudy; na povrchu také proti účinkům

   atmosférické elektřiny.

 

   (3) Sdělovací zařízení se napájí zpravidla z bezvýpadkového zdroje.

 

   (4)  K  informování  cestujících  ve  stanici  a  ve vlaku, k předávání

   příkazů  a  informací  mezi  zaměstnanci  musí  být  zřízeno rozhlasové

   zařízení.  V  ozvučených prostorách musí být zabezpečena srozumitelnost

   sdělení při nejnižší úrovni hlasitosti.

 

   (5)  Na  nástupištích  a v prostorách, kde je to z hlediska provozování

   dráhy a drážní dopravy nutné, musí být ukazatel času.

 

   (6)  Pro  přenos  informací  při provozování dráhy a drážní dopravy lze

   zřizovat  a provozovat sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle

   zvláštního předpisu.^3)

 

   § 43

 

   Uspořádání zabezpečovacího zařízení

 

   (1)  Zabezpečovací  zařízení  musí svojí funkcí a provedením zajišťovat

   bezpečné  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy a požadovanou dopravní

   propustnost dráhy.

 

   (2)   Elektrické   obvody,  konstrukční  díly,  které  přímo  zajišťují

   bezpečnost  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy,  musí být navrženy,

   provedeny  a  jištěny tak, aby svoji funkci plnily při všech provozních

   stavech   zařízení   a   při   všech  poruchových  stavech  způsobených

   uvažovanými poruchami.

 

   (3)   Zabezpečovací   zařízení   musí  být  navrženo  tak,  aby  nebylo

   ovlivňováno   signály   hromadného   dálkového  ovládání  energetických

   zařízení  nebo  vyššími  harmonickými  energetické sítě a induktivními,

   kapacitními  nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové

   soustavy dráhy.

 

   (4)  Zabezpečovací  zařízení musí být napájeno ze zdroje bezvýpadkového

   napájení  a  minimální  doba, po kterou musí tento zdroj zajistit plnou

   funkčnost zabezpečovacího zařízení, je 10 minut.

 

   (5) Zabezpečovací zařízení musí tvořit samostatnou elektrickou soustavu

   izolovanou od veřejné energetické sítě.

 

   (6)   Jednopásové  i  dvoupásové  kolejové  obvody  musí  mít  šuntovou

   citlivost  nejméně  0,1 Ohm. Dvoupásové kolejové obvody musí mít měrnou

   svodovou  admitanci  mezi  dvěma kolejnicovými pásy téže koleje nejvýše

   0,5  S.km-1  (Siemens  na  kilometr),  jde-li  o  upevnění kolejnice na

   pražcích,   a  nejvýše  0,05  S.km-1,  jde-li  o  bezpražcové  upevnění

   kolejnic. Pro jednopásové kolejové obvody platí hodnoty dvounásobné.

 

   (7)  Izolovaný styk kolejového obvodu výhybky musí být za námezníkem ve

   vzdálenosti nejméně 3,5 m.

 

   § 44

 

   Uspořádání dálkového ovládání

 

   (1)  Zařízení  dálkového  ovládání  musí  spolehlivě  přenášet povely z

   řídícího pracoviště do ovládaného zařízení. Zadání povelu musí sestávat

   nejméně  ze dvou úkonů. Zařízení nesmí udělovat povely samočinně, je-li

   povelové  nebo  ovládané  zařízení v poruše. Zařízení musí být vybaveno

   signalizací stavu a funkce zařízení.

 

   (2)  Zařízení dálkového ovládání musí mít zajištěno nouzové napájení po

   dobu  nejméně  30  minut.  Při  použití  výpočetní  techniky  k  řízení

   dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

 

   (3)  Zařízení  dálkového  ovládání  musí umožňovat přepnutí z dálkového

   ovládání na místní ovládání a naopak.

 

   (4)  Zařízení dálkového ovládání nesmí svou činností ovlivňovat činnost

   drážního sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.

 

   (5)  Zařízení  dálkového  ovládání  musí být uspořádáno tak, aby nebylo

   ovlivňováno   signály   hromadného   dálkového  ovládání  energetických

   zařízení  nebo  vyššími  harmonickými  energetické sítě a induktivními,

   kapacitními  nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové

   soustavy dráhy.

 

   § 45

 

   Požární zabezpečení

 

   (1)  Podzemní objekty musí být rozděleny na požární úseky. V prostorách

   pod  zemí  musí  být  používány  materiály  a  konstrukce s předepsanou

   odolností proti ohni.

 

   (2) Ve všech objektech musí být rozmístěny zdroje požární vody a hasicí

   přístroje,  které  musí  být  snadno  dosažitelné a viditelně označené.

   Rozmístění zdrojů, druh a počet hasicích přístrojů stanoví projekt.

 

   (3) V prostorách určených projektem, kde je nebezpečí vzniku požáru, se

   zřizuje elektrická požární signalizace. Prostory se zvýšeným nebezpečím

   požáru,   které   nejsou   pod   trvalým  dozorem,  musí  být  vybaveny

   automatickými  hlásiči  požáru s případnou vazbou na technická zařízení

   ovlivňující průběh požáru.

 

   (4)  Únikové  cesty musí být při mimořádných událostech osvětleny i při

   ztrátě napětí pro normální osvětlení.

 

   § 46

 

   Zařízení pro větrání a vytápění

 

   (1) Ve všech prostorách musí být zajištěna výměna vzduchu větráním. Kde

   nelze zajistit větrání přirozené, musí být větrání nucené.

 

   (2)  Stav  a  chod  vzduchotechnického zařízení a jeho poruchy musí být

   signalizovány na trvale obsazené pracoviště.

 

   (3) Vzduchotechnické zařízení nesmí v případě požáru šířit kouř a teplo

   mezi požárními úseky.

 

   (4) Vzduchotechnické šachty, štoly a kanály pro přívod vzduchu musí být

   vybaveny  osvětlením  a odvodněním. Světlá šířka a výška šachet, štol a

   kanálů  nesmí  být menší než 1 500 mm a musí umožnit nouzový přístup do

   podzemních prostorů.

 

   (5)  Ve  vzduchotechnických  šachtách  a  štolách  se umísťují kabely a

   zařízení  zajišťující  činnost zařízení vzduchotechniky. Další vedení a

   zařízení   lze  do  těchto  prostor  umístit  za  podmínek  stanovených

   provozovatelem  dráhy  v  souladu  s  ustanovením  zvláštního  právního

   předpisu^3a);  použité  kabely  musí být bezhalogenové v provedení oheň

   retardující  se  zvýšenou  odolností  proti  šíření  plamene  - R, nebo

   ohniodolné s funkční schopností při požáru - V.

 

   (6)   Hygienické   požadavky   větrání  a  vytápění  upravuje  zvláštní

   předpis.^4)

 

   § 47

 

   Zásobování vodou a kanalizace

 

   (1)  Stanice,  tunely,  povrchové  tratě  a  objekty  musí být vybaveny

   vodovody s pitnou vodou a musí být napojeny na kanalizaci.

 

   (2)  Vodovodní  zařízení  musí  zajišťovat  dodávku  vody  pro nejvyšší

   spotřebu hygienických, technologických a požárních zařízení.

 

   (3)  Vodovodní  a  kanalizační  soustava  musí omezovat šíření bludných

   proudů a musí být izolována od vnějších soustav.

 

   (4)  Vodovodní  síť  podzemních  stanic  musí  být  vzájemně  propojena

   potrubím uloženým v tunelu.

 

   (5) Potrubí v tunelu musí umožňovat přímý odběr vody pro požární účely.

   Uzávěry  potrubí  v  tunelech  se  umisťují ve vzdálenosti do 300 m. Ve

   stanicích  se  zřizují  tyto  uzávěry  v úrovni čela nástupiště na obou

   koncích stanice v místech přístupných i při provozování drážní dopravy.

 

   (6)  Vodovodní  potrubí  v traťových a staničních tunelech se ukládá na

   protilehlé  straně  přívodní  kolejnice a kabelů vysokého napětí. Je-li

   uloženo  na  téže  straně  jako přívodní kolejnice nebo kabely vysokého

   napětí,  musí  být  zřízena  zvláštní  mechanická ochrana proti možnému

   ostřiku  kabelů  tryskající  tlakovou vodou a stříkání vody na přívodní

   kolejnici  při  poruše  potrubí. Vodovodní potrubí se umisťuje níže než

   kabelové rozvody a nesmí tvořit překážku při chůzi po odstupové rampě.

 

   (7)   Vodovod   v  podzemních  prostorách  musí  mít  vodovodní  výtoky

   dovolující   nasazení   hadic   na  potrubí  v  tunelech  zpravidla  ve

   vzdálenosti  50  m,  v  šachtách, kanálech, kolektorech, ve spojovacích

   chodbách  přestupních  stanic  a  tunelech pohyblivých schodů a dalších

   prostorách  ve  vzdálenosti  30  m. Vodovodní výtok pro hadici musí být

   navržen  též v čerpacích stanicích odpadních vod a v blízkosti sběrných

   jímek.

 

   (8)  Požární  hydranty musí být rozmístěny tak, aby ve všech prostorách

   umožňovaly hašení požáru vodní mlhou nebo tříštivým proudem.

 

   (9) V každé stanici pod zemí musí být instalováno nezavodněné vodovodní

   potrubí spojující úroveň nástupiště s povrchem.

 

   (10)  Sběrné  jímky  pro odvedení nebo odčerpání odpadních vod musí být

   vybudovány   v   nejníže   položených   místech   technických  prostorů

   pohyblivých schodů, tunelů, šachet výtahů a případně u vstupů.

 

   (11)  V  území  se  stokovou sítí oddělené soustavy kanalizace musí být

   odpadní  vody  zavedeny  do  stok  odpadní sítě a podzemní vody do stok

   dešťové vody nebo vodoteče.

 

   (12)  Úroveň podlahy základních a tranzitních čerpacích stanic musí být

   nejméně o 25 cm výše, než je temeno kolejnice; u místní čerpací stanice

   na  kusých  kolejích  s  prohlížecími  jámami  má být nejméně 15 cm pod

   temenem kolejnice.

 

   (13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody

   v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními

   čerpadly v rozsahu stanoveném projektem.

 

   (14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí

   mít  zajištěno  napájení  elektrickou  energií  ze  dvou sekcí hlavního

   rozvaděče s možností záskoku.

 

   (15)  Všechny  jímky  musí  být  odvětrány.  Prostupy  mezi  jímkami  a

   technickými  prostory  čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny

   od  okolí  pachotěsnými  uzávěry.  Technický  prostor  čerpacích stanic

   odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na povrch.

 

   Hlava třetí

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

 

   § 48

 

   (1)    Technické   podmínky   provozuschopnosti   dráhy   jsou   určeny

   stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb

   dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

 

   (2)  Největší  přípustné  odchylky  od  rozchodu  kolejí  v podzemí při

   opotřebení kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, +

   35  mm  a  u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5

   mm, + 30 mm.

 

   (3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být za

   provozu větší než

 

   a) u tratí v podzemí: - 4 mm, + 4 mm,

 

   b) u tratí na povrchu: - 10 mm, + 10 mm.

 

   (4)  Na  tratích  nesmí  být  ponechány  kolejnice,  výhybky a kolejová

   křížení,   u  nichž  provozním  opotřebením  došlo  ke  snížení  jejich

   únosnosti  pod  požadovanou  hranici.  Kromě  toho  nesmí  být  v trati

   ponechány  kolejnice,  které  by  svými  vadami  mohly ohrozit bezpečné

   provozování  drážní dopravy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné

   vady kolejnice obsahuje technická doporučená norma uvedená v příloze č.

   5.

 

   (5)  Jednotlivé  části  výhybek  musí  splňovat  při provozování drážní

   dopravy tyto požadavky:

 

   a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 3 mm a více v

   místě, kde je šířka temene 50 mm a větší.

 

   b)  Výměnový  závěr  se  nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných

   rychlostí  60  km.h-1a  vyšší  mezera  mezi  jazykem a opornicí v místě

   prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší

   než 60 km.h-1 větší než 5 mm.

 

   c)  Vůle  mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být

   větší  než  4 mm u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h-1 a vyšší, při

   rychlosti nižší než 60 km.h-1 6 mm.

 

   d) Do vzdálenosti 1 500 mm od hrotu jazyka nesmí být odrolené vodorovné

   plochy  o  šířce  6  mm  a  větší.  Podrobnosti stanoví technická norma

   uvedená v příloze č. 5 v položce 172.

 

   e)  Největší  svislé  opotřebení  srdcovky  v  místě,  kde  šířka klínu

   srdcovky je 40 mm a větší, smí být:

 

   9 mm u výhybek pojížděných rychlostí 40 km.h-1 a vyšší,

 

   12 mm u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 40 km.h-1.

 

   f) Vzdálenost pojížděné hrany srdcovky od vodící hrany přídržnice nesmí

   být  menší  než  1  392 mm a vzdálenost mezi vodící hranou přídržnice a

   vodící hranou křídlové kolejnice nesmí být větší než 1 357 mm.

 

   g) Jazyky, opornice, srdcovky nebo spojovací tyče nesmí mít lomy.

 

   h) U přídržnice nesmí být poškozen více než jeden spojovací šroub.

 

   (6)  Konstrukce  pro  uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozena nebo

   opotřebována   v   rozsahu,   který  nezaručuje  požadovanou  držebnost

   upevňovadel a pevnost kolejového roštu.

 

   (7)   Technická   dokumentace  musí  být  vedena  tak,  aby  obsahovala

   rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.

 

   § 49

 

   (1)  Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

   se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

   prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.

 

   (2)  Záznamy  o provedených prohlídkách a měřeních se archivují po dobu

   nejméně pěti let.

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   SOUČÁSTI  DRÁHY,  TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO STAVBU DRÁHY A

   STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

 

   Hlava první

 

   SOUČÁSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

 

   § 50

 

   Součástí dráhy jsou

 

   a) spodek tramvajové trati, který tvoří drážní zemní těleso, propustky,

   mosty  a  stavby  mostům  podobné,  opěrné,  zárubní  a  obkladní  zdi,

   odvodňovací zařízení, tunely, ochranné a regulační stavby,

 

   b)  svršek  tramvajové  trati,  který  je  tvořen  z  kolejí,  výhybek,

   zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí svršku tramvajové

   trati  jsou  zejména  kolejnice,  kolejnicové podpory, drobné kolejivo,

   kolejové  lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální

   spojení, přídržnice, zařízení proti putování kolejnic a kryt tramvajové

   trati,

 

   c)  stavby  a  pevná  zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

   dráhy,   zařízení   proti   hluku,   bludným  proudům,  korozi,  rušení

   telekomunikačních  systémů,  vlivu  vysokého  napětí  a k omezení vlivu

   provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

 

   d)  zastávky,  které  tvoří  nástupiště  a  nástupní  ostrůvky,  jejich

   vybavení a přístřešky,

 

   e)  sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty,

   zařízení  telefonní,  rádiová,  hodinová,  pro přenos a zpracování dat,

   průmyslové  televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace,

   poplachové   signalizační   zařízení,  zařízení  informačního  systému,

   zařízení určené k napájení sdělovacích zařízení,

 

   f) zabezpečovací zařízení, která tvoří technické prostředky zabezpečení

   a  řízení  drážní  dopravy  na dráze tramvajové a související přenosové

   cesty,

 

   g)  elektrická  zařízení,  která  jsou  tvořena  z  trakčních  měníren,

   napájecích  vedení,  elektrických  rozvodů,  trolejového vedení, včetně

   nosného  systému  a  podpěr,  přívodního  a  zpětného  vedení, zařízení

   dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

 

   h) osvětlení dráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení,

 

   i)  budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

   odstavování   drážních   vozidel   a  k  provádění  jejich  technických

   prohlídek,  údržby  a  oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb

   veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,

 

   j) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy,

 

   k)  stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic, zařízení požární

   ochrany zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky.

 

   Hlava druhá

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ A PRO STAVBY

   NA TÉTO DRÁZE

 

   § 51

 

   Technické  podmínky  a  požadavky  staveb  drah  a staveb na dráze jsou

   podmínky  a  požadavky  uspořádání  dráhy, prostorového a geometrického

   uspořádání  koleje  a  uspořádání  spodku  a  svršku  tramvajové trati,

   výhybek,  zastávek, umístění traťových značek, uspořádání sdělovacího a

   zabezpečovacího  zařízení  a  uspořádání  a  podmínky pevných trakčních

   zařízení.

 

   § 52

 

   Uspořádání dráhy

 

   (1) Umístěním dráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena

   bezpečnost  a  plynulost  silničního  provozu  ani  provozování  drážní

   dopravy.

 

   (2) Dráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní

   dopravy  nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené

   zvláštním předpisem.^5)

 

   (3)  Na  pozemní  komunikaci  s  obousměrným  provozem se zřizuje dráha

   uprostřed pozemní komunikace.

 

   § 53

 

   Prostorové uspořádání

 

   (1)  Výška  průjezdného  průřezu menší než 4 500 mm, nejméně však 4 000

   mm,  je  přípustná pouze v traťových úsecích dráhy tramvajové zřízených

   na  samostatném  tělese  s  výjimkou  přejezdů. Vždy musí být zajištěno

   bezpečné  a  spolehlivé  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy v celém

   rozsahu povolené rychlosti v příslušném traťovém úseku.

 

   (2)  Vzdálenost  os dvou souběžných kolejí v přímé koleji a ve směrovém

   oblouku  o  poloměru  1  000  m  a  větším musí být nejméně 3 000 mm. U

   poloměrů  menších  než  1  000 m se vzdálenost os kolejí zvětšuje podle

   doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5.

 

   (3)  Parametry prostorového uspořádání stavby dráhy obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (4)  Ustanovení  odstavců  1  a  2  se  uplatňuje vždy, nebrání-li tomu

   složitost  místních  podmínek  v zastavěném území nebo státem chráněném

   území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené

   v  těchto  odstavcích  dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a

   drážní  dopravy  zajištěna  odpovídajícím  stavebnětechnickým řešením a

   organizačním opatřením.

 

   § 54

 

   Geometrické uspořádání koleje

 

   (1) Směrové uspořádání koleje musí zaručovat bezpečnou a plynulou jízdu

   vlaků traťovou rychlostí.

 

   (2)  Podélný sklon koleje dráhy tramvajové nesmí být větší než 70 0/00.

   S ohledem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je nutno volit

   podélný sklon koleje co nejmenší.

 

   (3)  Přechod  mezi  přímým  úsekem  koleje  a  směrovým obloukem a mezi

   směrovými  oblouky  o  různém  poloměru  musí  být plynulý a vytvoří se

   přechodnicí.

 

   (4)  Převýšení  koleje  v  zastávkách  umístěných  v  oblouku  musí být

   provedeno ve vnějším kolejnicovém pásu.

 

   (5)  U  koleje  dráhy  tramvajové  umístěné v tělese pozemní komunikace

   nesmí  zřízením  převýšení  dojít  ke  vzniku  nevyrovnaných  výškových

   rozdílů vytvářejících překážku v plynulosti jízdy silničních vozidel.

 

   (6)  Přechod  mezi  převýšenou  a  nepřevýšenou  částí  koleje musí být

   proveden plynule vzestupnicí o jednotném sklonu.

 

   (7) Rozchod koleje dráhy tramvajové je 1 435 mm.

 

   (8)   Rozchod  koleje  se  zvětšuje  v  určených  obloucích  o  hodnotu

   rozšíření,  a  to  přiblížením  vnitřního  kolejnicového pásu ke středu

   oblouku.  Změna  rozchodu  koleje musí být provedena plynule. Rozšíření

   rozchodu koleje musí mít plnou hodnotu v celé délce kruhového oblouku.

 

   (9)   Podrobnosti  geometrického  uspořádání  koleje  dráhy  tramvajové

   obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 55

 

   Uspořádání spodku tramvajové trati

 

   (1)  Tvar a rozměry spodku tramvajové trati se navrhují v závislosti na

   místních  podmínkách  v  trase tramvajové trati, vlastnostech podloží a

   materiálů, z nichž má být spodek tramvajové trati vybudován, uspořádání

   trati a na navrhovaném svršku tramvajové trati.

 

   (2)  Spodek tramvajové trati musí zajistit funkční způsobilost po celou

   dobu  jeho plánované životnosti při návrhovém provozním zatížení trati.

   Únosnost  spodku  tramvajové  trati  musí vyhovovat návrhovému zatížení

   drážní i silniční dopravou.

 

   (3)  Spodek tramvajové trati musí zajišťovat odvedení průsakových vod a

   stabilní   a   pružné   uložení  kolejového  svršku  po  dobu  návrhové

   životnosti.

 

   (4)  Pláň  a  stavby  spodku  tramvajové  trati musí být chráněny proti

   účinkům   klimatických  vlivů,  chemických  rozmrazovacích  prostředků,

   spodní  vody  a bludných proudů, popřípadě i dalším vlivům, které mohou

   snižovat bezpečnost a spolehlivost staveb a zařízení.

 

   (5)  V  celé  délce  tunelů  a mostů musí být zřízena stezka umožňující

   bezpečný průchod osob zajišťujících provozování dráhy a drážní dopravy.

   V  závislosti  na prostorovém uspořádání a délce tunelů musí být tunely

   vybaveny  ochrannými  výklenky.  Zatížení  pro  mosty  a  stavby mostům

   podobné,  jakož  i  požadavky  na umístění výklenků obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (6)  Vyžadují-li  to  místní podmínky, musí být tunely vybaveny nuceným

   větráním  a  osvětlením,  popřípadě  adaptačními  pásmy  pro  zajištění

   plynulého světelného přechodu z denního světla podle § 40 a 46.

 

   (7)  Osvětlení  v  tunelech  musí být upraveno tak, aby nemohlo dojít k

   oslňování  osoby  řídící  drážní  vozidlo  a aby nemohlo dojít k záměně

   návěstních znaků.

 

   § 56

 

   Uspořádání svršku tramvajové trati

 

   (1)  Konstrukční  uspořádání  svršku  tramvajové  trati musí zajišťovat

   bezpečnou  jízdu  drážního  vozidla  traťovou  rychlostí  při nejvyšším

   provozním  zatížení, pro který je traťový úsek konstruován. Tratě dráhy

   tramvajové,   pojížděné  silničními  vozidly,  musí  splňovat  podmínky

   bezpečného a plynulého silničního provozu na pozemní komunikaci. Způsob

   provedení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (2)  Kryt  tramvajové  trati  musí svou konstrukcí vyhovovat požadavkům

   bezpečnosti  silničního  provozu,  provozování  dráhy a drážní dopravy.

   Výšková tolerance krytu k úrovni temene kolejnice může být nejvýše + 30

   mm nebo - 30 mm.

 

   (3)  Kryt  tramvajové  trati  nesmí  svým  provedením omezovat účinnost

   kolejnicové brzdy drážního vozidla.

 

   (4)  Pokud  nejsou  kolejnice  svařeny,  musí  být na stycích propojeny

   vodivým spojením. Způsob provedení vodivého spojení obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 57

 

   Uspořádání výhybek

 

   (1)  Konstrukce  výhybek,  kolejových  spojek a kolejových křižovatek a

   jejich  vybavení  musí  zajišťovat  plynulou a bezpečnou jízdu drážního

   vozidla  stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat

   její spolehlivé stavění a zabezpečení.

 

   (2)  Na  tramvajových tratích, na kterých je provozována veřejná drážní

   osobní  doprava,  musí  být  jazyky  výhybek  pojížděných proti hrotu v

   koncových polohách zajištěny proti samovolnému přestavení.

 

   § 58

 

   Uspořádání zastávek

 

   (1)  Zastávky  nesmí  svým  umístěním  a provedením omezovat bezpečnost

   provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  nebo silničního provozu. Jejich

   stavební   provedení   musí   umožňovat   snadný   a  bezpečný  přístup

   cestujících.  Zastávky  musí  umožňovat  přístup  a  užívání  osobami s

   omezenou  schopností  pohybu  a  orientace^2).  Vlastnosti těchto úprav

   obsahuje technická norma uvedená v příloze č. 5 pod položkou 171.

 

   (2)  Osvětlení  zastávek  nesmí  snižovat viditelnost návěstních znaků,

   umožnit  jejich  záměnu  nebo  oslňovat řidiče tramvaje nebo silničního

   vozidla.

 

   (3)  Způsob provedení, umístění a vybavení zastávek obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 59

 

   Umístění traťových značek

 

   (1)  Traťové  značky  nesmí  svým  umístěním a provedením omezovat nebo

   ohrožovat  bezpečnost  provozování dráhy a drážní dopravy ani provoz na

   pozemní komunikaci.

 

   (2)  Značky  pro označení hranic dráhy tramvajové na samostatném zemním

   tělese  (hraniční  mezníky)  se  umisťují  v  lomových  bodech  nebo ve

   vzájemné  vzdálenosti  nejvýše  200  m,  a  to vždy na hranici drážního

   pozemku.

 

   (3)  Kilometrovníky  a  sudé  hektometrovníky se osazují vpravo a liché

   hektometrovníky  vlevo  ve  směru  od nultého kilometru trati, pokud je

   trať vedena na samostatném zemním tělese.

 

   (4)  Zajišťovací  body  a  hlavní  výškové  body pro určení geometrické

   polohy  koleje  tramvajové  trati nesmí být umístěny v místech, kde lze

   předpokládat  možnost  porušení  jejich  stability. Svým umístěním musí

   umožnit jednoduché a rychlé zaměření kontrolovaných bodů.

 

   § 60

 

   Uspořádání zabezpečovacího zařízení

 

   (1)  Zabezpečovací  zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby při

   splnění  provozních  podmínek,  pro  které je určeno, zajišťovalo svojí

   funkcí  bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení

   drážní dopravy.

 

   (2)   Zabezpečovací   zařízení   musí  být  chráněno  před  rušivými  a

   ohrožujícími  účinky  trakčního  zařízení,  vlivy vyvolanými souběhem s

   provozem na pozemních komunikacích, popřípadě dalšími negativními vlivy

   okolí.

 

   § 61

 

   Uspořádání sdělovacího zařízení

 

   (1)  Sdělovací  zařízení  se  zřizuje  k zajištění spolehlivého přenosu

   informací  při  provozování  dráhy  a  drážní  dopravy  a k informování

   cestujících.

 

   (2)  Sdělovací  zařízení  a  sdělovací  vedení  musí být chráněna proti

   nebezpečným  a rušivým účinkům souběžných a křižujících silových vedení

   a  zařízení,  proti  účinkům  atmosférické  elektřiny, účinkům bludných

   proudů a jiným negativním vlivům.

 

   (3)  Prostory  a zařízení, kde je to z hlediska bezpečnosti provozování

   dráhy   a   drážní  dopravy  nutné,  musí  být  vybaveny  signalizačním

   zařízením, které včas a účinně upozorní na ohrožení bezpečnosti.

 

   (4)  Signalizační  zařízení  nesmí  svým  provedením  a  svou  činností

   narušovat, omezovat nebo znemožňovat činnost jiných drážních zařízení.

 

   § 62

 

   Uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení

 

   (1)  Pevná  trakční  zařízení  musí  být  provedena  tak, aby vytvářela

   spolehlivý a bezpečný systém.

 

   (2) Pevná trakční zařízení tvořící trakční napájecí soustavu musí

 

   a) zajistit požadovanou dopravní propustnost napájených tratí,

 

   b) zajistit ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,

 

   c)  být  chráněna  proti  přetížení,  účinkům zkratových proudů a proti

   přepětí,

 

   d) omezovat vznik a šíření bludných proudů a být odrušena.

 

   (3)  Izolační  odpor  stejnosměrných  napájecích přívodních kabelů musí

   odpovídat  provoznímu  napětí,  u  nových  kabelů nesmí být menší než 5

   MOhmů na 1 km délky kabelu.

 

   (4)  Způsob  umístění, technické provedení a vybavení pevných trakčních

   zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   Hlava třetí

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

 

   § 63

 

   (1)  U  kolejí,  výhybek  a  kolejových  konstrukcí  musí  být zajištěn

   stanovený   rozchod   koleje   a  geometrická  poloha  koleje.  Hodnoty

   přípustného  ojetí kolejnic obsahuje doporučená technická norma uvedená

   v příloze č. 5.

 

   (2) Nesmí být provozovány výhybky, které mají některou z těchto závad:

 

   a) lom jazyka, opornice nebo srdcovky,

 

   b) hrot jazyka nedoléhá k opornici o více než 3 mm,

 

   c)  stavěcí,  závorovací nebo návěstní zařízení má vady nebo poškození,

   které  mohou  zapříčinit  ohrožení  bezpečnosti  provozování dráhy nebo

   drážní dopravy,

 

   d) výškové ojetí jazyka činí více než 8 mm.

 

   (3)  Kolejnice,  jejichž  vady  nebo  poškození  mohou ohrozit bezpečné

   provozování drážní dopravy a nelze je opravit, musí být vyměněny.

 

   (4)  Konstrukce  pro  uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak,

   aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.

 

   (5)  Odvodňovací  stavby  a  zařízení  musí  zajistit  trvale  odvedení

   povrchových  a  průsakových  vod  a  jejich  funkce  nesmí být příčinou

   snižování stability a únosnosti kolejového svršku nebo zemního tělesa.

 

   (6)  Stav krytu tramvajové trati nesmí být zdrojem ohrožení bezpečnosti

   a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.

 

   (7)   Technická   dokumentace  musí  být  vedena  tak,  aby  obsahovala

   rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.

 

   (8) Technická dokumentace staveb a zařízení dráhy tramvajové zahrnuje

 

   a)  výkresovou  dokumentaci  a technické údaje o vedení trati, umístění

   staveb,  geometrické  údaje,  konstrukční,  typové  a  výrobní  údaje o

   stavbách a zařízeních a jejich stáří,

 

   b) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a jejich výsledcích.

 

   § 64

 

   (1)  Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy

   se  provádějí  pravidelné  prohlídky  staveb  dráhy.  Časový interval a

   měření stanoví příloha č. 1.

 

   (2)  Výsledky  prohlídek  a  měření  staveb  dráhy  tramvajové musí být

   zaznamenány.  Záznam musí obsahovat datum prohlídky, předmět prohlídky,

   zjištěný  stav  a  jméno osoby, která prohlídku prováděla. Při zjištění

   závady musí být dále uveden druh, místo a rozsah závady.

 

   (3)  Záznamy  musí  být  provedeny  tak,  aby je nebylo možno dodatečně

   opravovat nebo doplňovat, a musí být archivovány po dobu pěti let.

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   SOUČÁSTI  DRÁHY,  TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO STAVBU DRÁHY A

   STAVBY   NA   DRÁZE   A   TECHNICKÉ  PODMÍNKY  PROVOZUSCHOPNOSTI  DRÁHY

   TROLEJBUSOVÉ

 

   § 65

 

   Součástí dráhy jsou

 

   a)   pozemní   komunikace   včetně  mostů,  propustků  a  ochranných  a

   regulačních staveb, pokud jsou zřízeny výhradně pro jízdu vozidla dráhy

   trolejbusové,

 

   b)  elektrická  zařízení,  která  jsou  tvořena  z  trakčních  měníren,

   napájecích  vedení,  elektrických  rozvodů,  trolejového  vedení včetně

   nosného  systému  a  podpěr,  přívodního  a  zpětného  vedení, zařízení

   dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

 

   c)  stavby  a  pevná  zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

   dráhy,   zařízení   proti   hluku,   bludným  proudům,  korozi,  rušení

   telekomunikačních  systémů,  vlivu  vysokého  napětí  a k omezení vlivu

   provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

 

   d)   sdělovací   zařízení  pro  přenos  informací  obsahující  zařízení

   telefonní,  rádiová,  hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové

   televize,  záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová

   signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určená k

   napájení sdělovacích zařízení,

 

   e) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a

   řízení drážní dopravy a související přenosové cesty,

 

   f)  budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k

   odstavování  trolejbusů  a  k provádění jejich pravidelných technických

   prohlídek  (vozovna)  a  k  uspokojování přepravních potřeb veřejnosti,

   včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky, které

   tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,

 

   g) osvětlení dráhy trolejbusové s výjimkou veřejného osvětlení,

 

   h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy.

 

   § 66

 

   (1)  Umístění  dráhy  trolejbusové  v  prostoru  pozemní  komunikace je

   vymezeno polohou trolejového vedení a dosahem sběračů trolejbusu.

 

   (2) Provozovat dráhu trolejbusovou lze jen na pozemní komunikaci, která

   musí  odpovídat  zatížení  trolejbusovým  vozidlem a dynamickým účinkům

   vyvolaným jízdou, brzděním a rozjezdem tohoto vozidla.

 

   (3)  Trolejbusové vozidlo nesmí být provozováno na pozemní komunikaci s

   podélným sklonem větším než 12 %.

 

   (4)  Dráha  trolejbusová  se  může  křížit  s železniční dráhou v jedné

   úrovni, jen není-li železniční dráha elektrizovaná.

 

   (5)  Pro  uspořádání zastávek, pevných trakčních zařízení a sdělovacích

   zařízení,  jakož  i  pro  kontrolní  a  revizní činnost platí přiměřeně

   ustanovení § 58, 61, 62, 63 a 64.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   SOUČÁSTI  DRÁHY,  TECHNICKÉ  PODMÍNKY  A  POŽADAVKY  PRO STAVBU DRÁHY A

   STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ

 

   Hlava první

 

   SOUČÁSTI DRÁHY LANOVÉ

 

   § 67

 

   Součástí dráhy jsou

 

   a)  spodek pozemní lanové dráhy, který tvoří drážní zemní těleso, mosty

   a stavby mostům podobné, tunely a ochranné stavby a zařízení,

 

   b)  svršek pozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné

   kolejivo,  kolejnicové  podpory,  přídržnice,  zařízení  proti putování

   kolejí,

 

   c)  poháněcí  zařízení,  lana  a zařízení pro nesení a vedení vozidel a

   lan,

 

   d) napínací zařízení lan,

 

   e) stanice, které tvoří nástupiště, zařízení určená k provozování dráhy

   lanové, odbavování cestujících a k zajištění jejich bezpečnosti,

 

   f) zabezpečovací zařízení, které tvoří technické prostředky zabezpečení

   a řízení dopravy na dráze lanové a související přenosové cesty,

 

   g)   sdělovací   zařízení  pro  přenos  informací  obsahující  zařízení

   telefonní,  rádiová,  průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení

   požární signalizace,

 

   h) osvětlení dráhy lanové včetně příslušných rozvodů,

 

   i)  elektrická  zařízení,  která  jsou  tvořena  z  napájecího  vedení,

   elektrického  rozvodu,  náhradního  zdroje,  zařízení  pro ochranu před

   účinky  atmosférické  elektřiny, zařízení dálkového ovládání a zařízení

   pro regulaci, měření a signalizaci,

 

   j)  stavby  a  pevná  zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům

   dráhy,   zařízení   proti   hluku,   bludným  proudům,  korozi,  rušení

   telekomunikačních  systémů  a  k  omezení  vlivu provozování dráhy nebo

   drážní dopravy na elektrizační soustavu,

 

   k)  budovy  a  zařízení  určené k organizování a řízení drážní dopravy,

   obsluze, prohlídkám, měření a opravám dráhy lanové, včetně inženýrských

   sítí určených k jejich provozování.

 

   Hlava druhá

 

   TECHNICKÉ  PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY LANOVÉ A PRO STAVBY NA

   TÉTO DRÁZE

 

   § 68

 

   Technické  podmínky  a  požadavky  staveb  drah  a staveb na dráze jsou

   podmínky  a  požadavky  stavebního a prostorového uspořádání, rychlosti

   jízdy,  intervaly mezi vozidly, opatření pro noční provoz dráhy lanové,

   technické  požadavky  na  ocelová  lana,  uspořádání  stanic, technické

   parametry  zařízení  pro  nesení  a  vedení  lan  a  vozidel, technické

   parametry  poháněcího  zařízení,  technické  požadavky a parametry brzd

   poháněcího zařízení dráhy lanové, technické parametry lanových kotoučů,

   požadavky  na  napínací  zařízení  dráhy lanové, provedení elektrického

   zařízení,  uspořádání  sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, vybavení

   doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy lanové a

   záchranným zařízením.

 

   § 69

 

   Stavební uspořádání

 

   (1)  Dráha  lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala

   krajinu,  ve  které  bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku

   závad  nebo úrazů a umožnila snadnou likvidaci mimořádných událostí při

   provozování dráhy lanové.

 

   (2)  Dráha  lanová  musí  být zřizována pro zatížení, která se mohou za

   předvídatelných  situací  při  provozování  vyskytnout, včetně zahrnutí

   dynamických vlivů, únavových vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů.

 

   (3)  Dráha  lanová  může  být  zřizována jen z materiálů, které splňují

   požadavky vyplývající z této vyhlášky.

 

   (4)  Zabezpečovací zařízení musí v součinnosti s ostatními zařízeními a

   stavbami  dráhy  lanové  zaručovat  dostatečnou  bezpečnost provozování

   dráhy lanové i v nepříznivých provozních situacích.

 

   (5)  Dráha  lanová  se  nezřizuje v místech ohrožených lavinami, sesuvy

   půdy,  padáním  kamenů  nebo  v  místech  s  nepříznivými  geologickými

   podmínkami.

 

   (6)  Sklon  nosného  nebo dopravního lana visuté lanové dráhy při jízdě

   plně zatíženého vozidla nesmí překročit 45 stupňů.

 

   (7) Podélný sklon pozemní lanové dráhy nesmí překročit 60 stupňů.

 

   (8)  Ovládací  a řídící zařízení musí být projektováno a provedeno tak,

   aby  bylo  bezpečné  a spolehlivé i při nepříznivých vlivech prostředí,

   zejména vlhkosti, teplotě a jejich změnách.

 

   § 70

 

   Prostorové uspořádání

 

   (1)   Pro   prostorové   uspořádání   visuté   lanové   dráhy   se   za

   nejnepříznivější  polohu  vozidla visutých lanových drah považuje boční

   náklon  vozu  o  12  stupňů  a  jeho  boční posun vlivem tlaku větru za

   provozu.  U  pozemních  lanových  drah  se  za  nejnepříznivější polohu

   vozidla považuje náklon vozidla vlivem tlaku větru za provozu a mezního

   bočního  posunu nebo náklonu vyplývajícího z dynamických účinků pojezdu

   a  odpružení  skříně  vozidla,  včetně  dovolených  tolerancí ve vztahu

   vodícího kola a kolejnice.

 

   (2)  Podél  celé  trasy,  i  ve  stanicích,  musí být zachován bezpečný

   průjezd  vozidel  dráhy  lanové.  Zásady  prostorového uspořádání dráhy

   lanové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (3)  Do  prostoru vyhrazeného pro bezpečný průjezd vozidel dráhy lanové

   nesmí  zasahovat žádná překážka s výjimkou vodítek vozidel ve stanicích

   a  na  trati.  Vodítka  nesmí  ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a

   drážní dopravy a musí být umístěna mimo dosah cestujících.

 

   (4)  U  visutých  lanových  drah  nesmí  být boční vůle mezi vozidlem a

   překážkou  na  vnější straně dráhy nebo mezi vozidly při jejich míjení,

   za  nejnepříznivější polohy vozidel, menší než 1 000 mm. Mezi otevřeným

   vozidlem  a  překážkou mezi nosnými nebo dopravními lany musí být boční

   vůle nejméně 500 mm, u uzavřených vozidel 1 000 mm.

 

   (5)  U  pozemních  lanových  drah  musí  být boční vůle mezi vozidlem a

   překážkou  na  vnější  straně  v  místech,  kde není evakuační chodník,

   nejméně 500 mm a na straně chodníku 1 000 mm. Mezi vozidlem a překážkou

   mezi  kolejemi  a  mezi  vozidly  při jejich míjení musí být boční vůle

   nejméně  500  mm. V tunelech je možno tyto vzdálenosti zmenšit, nejvýše

   však o 300 mm.

 

   (6)  Po  celé  délce  trati musí být nad vozidlem dráhy lanové nejmenší

   vzdálenost  od  pevných  předmětů  500  mm.  V  tunelech  je možno tuto

   vzdálenost zmenšit, nejméně však na 200 mm.

 

   (7)  U  pozemních  a  visutých kyvadlových lanových drah může být boční

   vůle  mezi vozidlem a hranou nástupiště nebo výstupiště nejméně 50 mm a

   nejvíce 100 mm.

 

   (8)  U  visutých  kyvadlových  lanových drah musí být ve vozidlové jámě

   boční vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm.

 

   (9)  Při  souběhu  drah  lanových  nesmí  být  vzdálenost mezi prostory

   vymezenými  pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1 000 mm a při

   souběhu dráhy lanové a lyžařského vleku 1 500 mm.

 

   (10)  V  místech,  kde  by  na  trase  dráhy  lanové  s otevřenými nebo

   polouzavřenými  vozidly  mohlo  dojít  k ohrožení osob nebo majetku, se

   zřizují ochranné konstrukce.

 

   (11)  Vzdálenost  vozidel  a  lan  od  terénu  musí  umožňovat bezpečné

   provozování dráhy a zaručovat spolehlivou záchranu přepravovaných osob.

 

   (12)  Výškové  uspořádání lan a vzdálenost nejnižších bodů dráhy lanové

   nad  terénem  a  rozchod  lan  visuté  lanové dráhy obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 71

 

   Rychlost jízdy a interval mezi vozidly

 

   (1)  Nejvyšší  dopravní  rychlost  vozidel,  jejich  nejmenší rozestup,

   zrychlení  a  brzdící  výkon  musí  být  voleny tak, aby byla zajištěna

   bezpečnost cestujících a spolehlivá funkce zařízení dráhy lanové.

 

   (2)  U  visuté  lanové  dráhy  může dopravní rychlost odpovídat nejvýše

   hodnotě  stanovené  projektem, a při provozování dráhy lanové nesmí být

   překročena.  U pozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní

   rychlost 10 m.s-1.

 

   (3)   Nejvyšší  dovolená  rychlost  posunu  vozidla,  popřípadě  rozdíl

   rychlosti  posunu  vozidla  a  nástupiště  ve stanici při nastupování a

   vystupování cestujících je 0,5 m.s-1, u visuté lanové dráhy, určené pro

   přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3 m.s-1.

 

   (4) Nejvyšší revizní rychlost u visuté lanové dráhy je 0,5 m.s-1.

 

   (5)  U  dráhy  lanové  s odpojitelným uchycením vozidel musí být časový

   interval  mezi  vozidly  tak velký, aby se zamezilo nahromadění vozidel

   při  jejich  vjezdu  do  stanice. Vzájemná vzdálenost vozidel nesmí být

   menší než 1,5násobek délky brzdné dráhy při nejnepříznivějším zatížení.

 

   (6)  Nejmenší přípustné intervaly mezi vozidly na dráze lanové obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 72

 

   Opatření pro noční provoz

 

   (1)  Pro pravidelnou dopravu osob v noci musí mít dráha lanová zařízení

   pro  osvětlení  stanic, všech jejich prostorů a pracovišť, které umožní

   bezpečné provozování dráhy a případné záchranné práce.

 

   (2)  Všechny  provozní  prostory obsazené zaměstnanci a prostory určené

   pro  cestující musí být vybaveny provozním i nouzovým osvětlením, které

   se samočinně uvede do provozu při poruše dodávky elektrické energie.

 

   (3) Úseky trati na vjezdech a výjezdech ze stanic musí být osvětleny na

   vzdálenost nejméně rovnou dráze ujeté vozidlem za 10 s.

 

   (4)  Vozidla  dráhy  lanové  doprovázená  průvodcem  musí  být vybavena

   vnějšími  světlomety  a  koncovým  světlem červené barvy přepínatelnými

   podle  příslušného  směru  jízdy. Vnitřní prostor kabiny musí mít umělé

   osvětlení.  Napájení  osvětlení  musí  být  nezávislé na vnějším zdroji

   energie.

 

   (5)   Pro  zabezpečení  záchranných  akcí  musí  být  na  dráze  lanové

   osvětlovací zařízení nezávislé na vnějším zdroji elektrické energie.

 

   § 73

 

   Technické požadavky na ocelová lana

 

   (1) Lana musí být výběrové jakosti, konstrukčně a materiálově zhotovena

   podle  dále  uvedených  podmínek.  Kvalita lan musí být doložena hutním

   atestem,  osvědčením  lana  a  záznamem  o zkoušce lana tahem a vydaným

   prohlášením o shodě.

 

   (2) Nosná lana musí být vyrobena s minimálním počtem spájených spojů. S

   lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů.

 

   (3)  Pro  lana  tažná,  přítažná  a  dopravní  se  může  použít jen lan

   šestipramenných   s   přírodní   nebo   syntetickou  vložkou,  souběžné

   konstrukce   a   umrtvené   se   stejnosměrným   vinutím.  V  technicky

   zdůvodněných  případech  lze  použít  pro tažná lana pozemních lanových

   drah i lana osmipramenná.

 

   (4)  Lana  pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných

   osob a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení.

 

   (5) Výchozí součinitel bezpečnosti v tahu nového lana na pozemní lanové

   dráze musí být :

 

   a) u tažných lan 8,0,

 

   b) u brzdných lan 5,0,

 

   c) u přítažných a napínacích lan 4,0.

 

   (6)  Délka  zápletu  lana je u visutých lanových drah pro přepravu osob

   nejméně  1  300násobek  jmenovitého průměru lana. Vzdálenost mezi dvěma

   záplety je nejméně 3 000 průměrů lana.

 

   (7)  Při pokládání nového lana se připouštějí u nekonečných lan nejvýše

   dva záplety a jeden záplet u konečných lan.

 

   (8)  Technické  parametry ocelových lan, splétání lan a zalévání lan do

   lanových spojek a koncovek a zkoušení lan obsahuje doporučená technická

   norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 74

 

   Uspořádání stanic

 

   (1)  Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní

   krajině.   Prostorové   uspořádání   stanic   musí  znemožnit  ohrožení

   cestujících   nebo  obsluhy  dráhy  lanové  mechanickým  a  elektrickým

   zařízením a vozidly dráhy lanové.

 

   (2)  Uspořádání  stanice,  turnikety,  zařízení  pro  prodej jízdenek a

   nástupiště  musí  být  konstruovány  a  provedeny  tak,  aby  nedošlo k

   ohrožení  bezpečnosti nebo zdraví osob. U stanic pozemní lanové dráhy a

   u  visuté  lanové  dráhy  kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání

   osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^2)

 

   (3)  Prostory  pro  nástup  a  výstup  cestujících  musí  být přehledně

   uspořádány  a  musí  mít  i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a

   výstupu z vozidel musí být zřetelně vyznačena.

 

   (4)  Pracovní místa pro obsluhu a údržbu dráhy lanové musí být bezpečně

   přístupná a uspořádána tak, aby osobám pohybujícím se na těchto místech

   bylo  zabráněno  v  pádu.  Podle  místních podmínek musí být tato místa

   vybavena kotevními body pro osobní ochranná zařízení.

 

   (5)  Stanoviště  strojníka  a obsluhy musí být uspořádáno tak, aby bylo

   možné přehlédnout co největší část trati dráhy lanové a místa nástupu i

   výstupu cestujících.

 

   (6)   Na  stanovišti  obsluhy  poháněcího  zařízení  dráhy  lanové,  na

   nástupištích a na výstupištích pro cestující a v případě potřeby též na

   lanových přechodech dvoulanových oběžných drah musí být vhodně umístěna

   tlačítka provozního a nouzového zastavení chodu dráhy lanové.

 

   (7)  Délka  nástupiště  a výstupiště na dráze lanové s pevným uchycením

   vozidel  se  stanoví  v  závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Rozměry

   obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   Technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel

 

   § 75

 

   (1)  Podpěry  visutých  lanových drah musí být pevnostně dimenzovány na

   nejnepříznivější   zatížení  dráhy  lanové.  Musí  zajistit  spolehlivé

   uložení  a vedení lan a bezpečný pohyb vozidel. Způsob provedení podpěr

   obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (2)  Součinitel  bezpečnosti  podpěr  proti  nadzvednutí,  převržení  a

   posunutí nesmí být menší než 1,5.

 

   (3) Konstrukce podpěr musí být účinně chráněny proti korozi nebo jinému

   poškození   vlivem   atmosférických   vlivů.  Kotvení  podpěr  lany  je

   nepřípustné.

 

   (4)  Základy  podpěr  musí  být  železobetonové.  Základové  patky musí

   vyčnívat  nejméně  100  mm  nad  terénem a musí být na povrchu opatřeny

   ochranou  proti  povětrnostním  vlivům a proti vodě. Okolí základů musí

   být odvodněno.

 

   (5)  Podpěry  musí být vybaveny výstupem a v jejich vrchní části lávkou

   se  zábradlím  umožňující bezpečný přístup ke kladkám, úložným botkám a

   mazacím místům na obou větvích dráhy lanové.

 

   (6)  Místa  výstupů  na  podpěry  dráhy lanové musí být trvale opatřena

   zákazem vstupu nepovolaných osob.

 

   (7)  Výkyvné  botky  nosných  lan  mohou  být použity pouze v technicky

   zdůvodněných případech stanovených projektem.

 

   (8)  Konstrukce  kladkových  baterií  nesmí umožnit spadnutí dopravního

   lana.

 

   (9)  Šířka  a tvar lanové botky musí odpovídat použitému nosnému lanu a

   profilu  běhounu  vozidla, a to i při jeho vyklonění ze svislé roviny v

   důsledku  působení  větru,  za  kterého  je  provozování  dráhy  lanové

   přípustné.  Provedení  lanové  botky  nesmí  u  drah lanových s vozovou

   brzdou  bránit požadovanému účinku této brzdy na nosné lano, a to ani v

   případě vyklonění běhounu.

 

   (10) U visutých dvoulanových lanových drah musí být zajištěno, že tažné

   lano  po zvednutí z kladek opět zaujme správnou polohu a nedojde k jeho

   zachycení o jakoukoliv část podpěry.

 

   (11)  Tvary  a  rozměry  kladek,  povolené tolerance, přípustné hodnoty

   nejmenších tlaků lana na drážku kladky a hodnoty výchylek drážky kladky

   obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   (12)  Přípustné  hodnoty  tolerancí a opotřebení kladek jsou obsaženy v

   pokynech  dodavatele  dráhy  lanové  pro provoz, údržbu a zkoušky dráhy

   lanové.

 

   § 76

 

   (1)  Pokud  sklon  koleje  pozemní  lanové  dráhy  není  větší než 30 a

   rychlost  jízdy  vyšší než 5 m.s-1, může být svršek dráhy lanové uložen

   ve štěrkovém loži.

 

   (2)  Při  jízdní  rychlosti  vyšší  než 5 m.s-1 musí být svršek pozemní

   lanové dráhy mimo úseků vedených tunelem zhotoven z ocelové konstrukce.

 

   (3)  Jízdní  dráha  na  ocelové  mostní  konstrukci  nesmí při zatížení

   vozidla polovičním užitečným zatížením vykázat větší průhyb než 1/1 000

   rozpětí  mostu. Při zatížení prázdným vozidlem nesmí být vzepětí mostní

   konstrukce větší než 1/1 000 rozpětí mostu.

 

   (4)  Únosnost  a  upevnění  svršku  pozemní lanové dráhy musí vyhovovat

   největšímu   zatížení  odvozenému  ze  sklonu  dráhy  lanové,  kolového

   zatížení a zatížení brzdným zařízením vozidel.

 

   (5) Dřevěné pražce mohou být použity pouze u štěrkového lože.

 

   (6)  U trati ohraničené zdí musí být použity ocelové pražce nebo úhlové

   ocelové  profily,  které musí být upevněny ke konstrukci spodku tažnými

   kotvami.

 

   (7)  Kolejnice  musí  vyhovovat  zatížení  vozidly dráhy lanové. Profil

   kolejnice musí zajistit bezpečnou součinnost s vozidlovou brzdou.

 

   (8)  Upevnění  kolejnic a konstrukce svršku musí být provedeno tak, aby

   bylo odolné proti účinkům sil vznikajících při brzdění.

 

   (9)  Tažné  lano  musí  být  vedeno  tak,  aby v žádné provozní situaci

   nemohlo  dojít  k dotyku s terénem nebo s cizím předmětem. Ve směrových

   obloucích  musí být umístěna záchytná zařízení lan zabraňující vybočení

   lan mimo trať.

 

   (10)  Traťové a vodicí kladky pozemní lanové dráhy musí zajistit vedení

   lana,  být snadno seřaditelné a na trati musí být uloženy v odvodněných

   šachtách.

 

   (11)  Podél  pozemní  lanové  dráhy  musí  být v celé její délce zřízen

   chodník.  Chodník  musí být široký minimálně 600 mm a vést mimo prostor

   určený  pro  jízdu  vozidla.  Chodník  musí  být  chráněn  proti vstupu

   nepovolaných osob.

 

   § 77

 

   Technické parametry poháněcího zařízení

 

   (1)  Výkon  poháněcího  zařízení  musí splňovat požadavky vyplývající z

   provozních podmínek dráhy lanové.

 

   (2)  Dráha  lanová  musí  být  vybavena nouzovým poháněcím zařízením. V

   případech  stanovených  projektem  se  dráha  lanová  vybavuje pomocným

   poháněcím zařízením.

 

   (3)  Poháněcí  zařízení musí být provedeno tak, aby umožnilo vyzkoušení

   funkce  zabezpečovacího zařízení určeného k samočinnému zastavení chodu

   dráhy lanové při překročení povolené rychlosti o 10 %.

 

   (4)  Poháněcí  zařízení musí být provedeno tak, aby se uvedlo samočinně

   do klidu, jestliže:

 

   a)  napětí  v napájecí síti poklesne pod dovolenou mez nebo vzroste nad

   dovolenou mez,

 

   b)  dojde k prudkému zvětšení elektrického proudu v napájecích vedeních

   k pohonu v důsledku vzniku mimořádných mechanických odporů,

 

   c)  dojde k překročení maximální povolené dopravní rychlosti o více než

   10 %,

 

   d)  zabezpečovacím  zařízením  je  dán  povel  k  zastavení chodu dráhy

   lanové.

 

   (5)  Poháněcí  zařízení  musí  umožňovat také chod dráhy lanové revizní

   rychlostí  maximálně 0,3 m.s-1 (revizní pohon) a obrácený pohyb tažného

   nebo dopravního lana stejnou rychlostí.

 

   (6)  Nouzové  poháněcí  zařízení  dráhy  lanové  musí umožnit v případě

   poruchy  hlavního  poháněcího  zařízení nebo přerušení dodávky proudu v

   napájecí  síti  dokončení  jízdy do nejbližší výstupní stanice sníženou

   rychlostí. Přitom nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti cestujících.

 

   (7)  Poháněcí  zařízení  dráhy  lanové  musí být vybaveno zařízením pro

   indikaci  rychlosti na řídícím stanovišti a u kyvadlových drah lanových

   i indikací polohy vozidel na trati.

 

   § 78

 

   Technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhy lanové

 

   (1)  U  všech  drah  lanových  musí  být  nejméně dva na sobě nezávislé

   brzdové  systémy,  z nichž každý je schopen chod dráhy lanové zastavit.

   Jeden z brzdových systémů musí působit přímo na poháněcí kotouč.

 

   (2)  Brzdový  systém  musí  umožnit  spolehlivé  zastavení dráhy lanové

   kdykoliv  v  průběhu chodu dráhy lanové, a to i při největším povoleném

   zatížení.

 

   (3) Brzdné účinky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost

   cestujících  i  bezpečné  chování  vozidel, lan a ostatních částí dráhy

   lanové. Zpoždění nesmí být větší než 2 m.s-2.

 

   (4)   Způsob   provedení  brzdového  systému  a  jeho  účinky  obsahuje

   doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 79

 

   Technické parametry lanových kotoučů

 

   (1)  Odpor  proti  prokluzu  lana  na pohonném lanovém kotouči musí být

   takový,  aby nedošlo k prokluzu lana v drážce kotouče ani v případě, že

   se  obvodová  síla  na  lanovém kotouči, odpovídající nejnepříznivějším

   poměrům zatížení při současném brzdění nebo rozběhu, zvýší o 25 %.

 

   (2)  U  vratných lanových kotoučů letmo zavěšených na soustavě lan musí

   být  závěsná  lana uspořádána tak, aby napětí v každé větvi bylo stejné

   bez  ohledu  na  zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změn při přejezdu

   vozidel přes podpěry, při brzdění a rozběhu dráhy lanové.

 

   (3)  Vratné  lanové  kotouče  musí  mít  prostorovou  stabilitu,  která

   vyloučí,  že  i  při  nejnepříznivějším  zatížení  dráhy  lanové a jeho

   náhlých změnách nedojde k vypadnutí lana z kotouče.

 

   (4)  Způsob  provedení  a  uložení lanových kotoučů obsahuje doporučená

   technická norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 80

 

   Technické požadavky na napínací zařízení dráhy lanové

 

   (1)  Napínací  zařízení  visuté  lanové  dráhy musí zajistit konstantní

   základní  napnutí  nosných, dopravních, tažných nebo přítažných lan bez

   ohledu na zatížení dráhy lanové.

 

   (2)  Napínací  zařízení  visuté  lanové  dráhy musí kompenzovat všechny

   průhyby  lan  vyvolané  nejnepříznivějším  přípustným  zatížením  dráhy

   lanové  a  změnou teploty v rozpětí 60 stupňů C i trvalým prodlužováním

   lana.

 

   (3) Napínací zařízení musí být snadno přístupné pro kontrolu, obsluhu a

   údržbu.

 

   (4)  Způsob provedení napínacího zařízení obsahuje doporučená technická

   norma uvedená v příloze č. 5.

 

   § 81

 

   Provedení elektrického zařízení

 

   Elektrická  zařízení  drah  lanových  musí  svým  provedením  odpovídat

   prostředí,  ve  kterém  je  dráha  lanová provozována. Způsob provedení

   elektrického  zařízení  obsahuje  doporučená  technická norma uvedená v

   příloze č. 5.

 

   § 82

 

   Uspořádání sdělovacího zařízení

 

   (1)  Účastnická stanice veřejné telefonní sítě nebo sítě radiotelefonní

   musí  být zřízena alespoň v jedné stanici dráhy lanové. V každé stanici

   dráhy   lanové  musí  být  přenosné  radiostanice.  Jejich  počet  musí

   odpovídat potřebám záchranných prací.

 

   (2) Na dráhách lanových pro přepravu osob musí být zajištěno dorozumění

 

   a)  mezi všemi stanicemi a poháněcí stanicí a mezi vozidly s doprovodem

   průvodce  provozním telefonem. Spojení mezi stanicemi nesmí být závislé

   na spojení mezi stanicemi a vozidly,

 

   b) mezi stanicemi akustickým signalizačním zařízením.

 

   (3)   U   visutých   lanových   drah   pro   přepravu  osob  s  vozidly

   nedoprovázenými  průvodcem  musí  být kromě telefonního spojení stanice

   vybaveny alespoň dvěma megafony.

 

   (4)  Sdělovací  zařízení  závislé  na  dodávce energie ze sítě musí být

   schopno  spolehlivého  provozu  i při přerušení dodávky energie ze sítě

   nejméně po dobu tří hodin.

 

   § 83

 

   Uspořádání zabezpečovacího zařízení

 

   (1)  Dráha  lanová  musí  být  vybavena zabezpečovacím zařízením, které

   zajistí  samočinné  zastavení  chodu  pohonu dráhy lanové, může-li její

   další  chod ohrozit bezpečnost osob nebo způsobit škody na majetku. Jde

   o případy, kdy

 

   a) na visutých lanových dráhách dojde k překřížení lan,

 

   b) dopravní lano vyběhne z kladek,

 

   c) tažné lano se po zvednutí kladek nevrátí do normální polohy,

 

   d) brzda běhounu vozidla je opotřebovaná,

 

   e) napínací závaží dosáhlo nedovolené polohy,

 

   f) rychlost jízdy se zvýší nad nejvyšší provozní rychlost,

 

   g) nejsou řádně uzavřeny dveře vozidla při jízdě pozemní lanové dráhy,

 

   h) vozidlo nezastaví ve stanici na stanoveném místě,

 

   i) vozidlo nezpomalí jízdu v ochranném úseku,

 

   j) zpomalení jízdy vozidla neprobíhá ve stanoveném režimu,

 

   k) vozidlo se rozjede nesprávným směrem.

 

   (2) Zabezpečovací zařízení nesmí umožnit samočinné uvedení dráhy lanové

   nebo její části do chodu.

 

   (3)  Zabezpečovací  zařízení  musí  být  ovládáno přímo tou částí dráhy

   lanové,  jejíž  stav  nebo poloha má pro bezpečnost provozu rozhodující

   význam.

 

   (4)  Činnost  zabezpečovacího  zařízení  musí  být  trvale kontrolována

   klidovým  proudem nebo jiným rovnocenným systémem. Zkrat, uzemnění nebo

   poškození  vedení  nebo zařízení musí vyvolat samočinné zastavení jízdy

   dráhy lanové.

 

   (5)  Zabezpečovací  zařízení  musí  být  vybaveno  samočinnou indikací,

   identifikací a registrací poruch ohrožujících provozování dráhy.

 

   (6)  Zabezpečovací  zařízení  musí  být funkčně způsobilé i při provozu

   dráhy  lanové  revizní  rychlostí,  popřípadě  při  napájení poháněcího

   zařízení dráhy lanové z náhradního zdroje.

 

   (7)  Vozidla  s  průvodcem  musí  být  vybavena  tlačítky  pro  nouzové

   zastavení  chodu  dráhy  lanové  a  zařízením  umožňujícím  plnit úkoly

   obsluhy.

 

   (8)  Na  visutých  lanových  dráhách  s  kyvadlovým  pohybem vozidel, s

   pohybem  přerušovaným  na  uzavřeném  okruhu  a  na  pozemních lanových

   dráhách musí být kontrolována

 

   a) poloha vozidel na trati,

 

   b) rychlost příjezdu vozidel ke stanicím,

 

   c)  funkce  samočinného  zařízení  pro úplné zastavení vozidel na konci

   trati,

 

   d)  podélné a příčné výkyvy vozidel bez průvodce visutých lanových drah

   s  kyvadlovým  pohybem  vozidel,  které  překračují  hodnoty  stanovené

   výrobcem,

 

   e) jízda dle nastaveného programu.

 

   (9)   Na  visutých  lanových  dráhách  vybavených  vozidly  s  provozně

   odpojitelným spínacím zařízením musí být

 

   a)  samočinná kontrola správné polohy čelisti a spínacího mechanismu do

   počátku odjezdu vozidla ze stanice,

 

   b)   zajištěno  automatické  zastavení  pohonu  v  případě  nesprávného

   připojení  nebo  odpojení  vozidla  a  zastavení vozidla na výjezdu při

   nesprávném připojení,

 

   c)  zajištěna  bezpečná  vzdálenost nutná s ohledem na brzdnou dráhu za

   bodem, ve kterém probíhá připojení nebo odpojení vozidel,

 

   d) vyloučen zpětný pohyb vozidla po odpojení,

 

   e) vyloučeno spadnutí vozidla na výměnách a překládacím zařízení,

 

   f)  zajištěno  dodržení minimální dovolené vzdálenosti vozidel na trati

   mezi sebou a její sledování signalizací,

 

   g) zajištěna shodná rychlost lana a vozidla připojovaného na lano,

 

   h) zabráněno nepředvídané změně směru pohybu.

 

   (10)  Ve všech stanicích drah lanových musí být zařízení, které zabrání

   nežádoucímu uvedení dráhy lanové do chodu.

 

   § 84

 

   Vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy

   lanové

 

   Visuté lanové dráhy musí být vybaveny zařízením pro měření síly a směru

   větru,   umístěným  v  místech  s  výskytem  nejnepříznivějších  větrů.

   Zařízení  musí  být  vybaveno  ukazatelem  rychlosti větru a zařízením,

   které  při dosažení mezní hodnoty rychlosti větru signalizuje na trvale

   obsazené stanoviště obsluhy dráhy lanové optickou a akustickou výstrahu

   po  dobu  kritického  povětrnostního  stavu až do zastavení chodu dráhy

   lanové.  Akustická  signalizace musí být vybavena zařízením umožňujícím

   vypnutí akustické výstrahy.

 

   § 85

 

   Vybavení záchranným zařízením

 

   (1)  Každá visutá lanová dráha musí být vybavena záchrannými zařízeními

   a  pomůckami  k  vyproštění  a  evakuaci  cestujících.  Tyto  záchranné

   prostředky musí být snadno přístupné a rychle dosažitelné.

 

   (2)  Záchranná  zařízení  a  pomůcky musí být z materiálů, které změnou

   klimatických  podmínek  a  dalšími  nepříznivými  okolnostmi neztrácejí

   požadované  vlastnosti  a  které  odpovídají  charakteru dráhy lanové a

   prostředí, ve kterém je provozována.

 

   (3)  Záchranné  zařízení  musí  svou  konstrukcí  a  hmotností  umožnit

   provádění záchranných prací nejvýše dvěmi osobami a rychlou a bezpečnou

   evakuaci   i  těch  cestujících,  kteří  se  nemohou  aktivně  evakuace

   zúčastnit.

 

   (4)  Záchrana cestujících pomocí svěšení lana je přípustná pouze u drah

   lanových k tomu účelu přizpůsobených.

 

   Hlava třetí

 

   TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ

 

   § 86

 

   (1)    Technické   podmínky   provozuschopnosti   dráhy   jsou   určeny

   stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí opotřebení součástí

   dráhy.

 

   (2)  Na  dráze  nesmí  být ponechána zařízení pro nesení a vedení lan a

   vozidel  dráhy  lanové,  u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení

   jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být na dráze

   ponechána  zařízení,  která  by  mohla  ohrozit  bezpečnost provozování

   dráhy.   Stupeň  provozního  opotřebení  a  nepřípustné  vady  zařízení

   obsahuje  doporučená  technická  norma uvedená v příloze č. 5 a projekt

   dráhy lanové.

 

   (3)  Musí  být  vedena  technická  dokumentace  jednotlivých  staveb  a

   zařízení  a udržována v aktuálním stavu. Technická dokumentace musí být

   vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální údaje o dráze.

 

   § 87

 

   (1)  Pro  zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnost drážní dopravy

   se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval

   prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.

 

   (2)  Výsledky  prohlídek  a měření musí být zaznamenány. V záznamu musí

   být  uvedeno datum provedení úkonu, místo a druh prohlížené stavby nebo

   zařízení,  zjištěný  stav,  návrh na opatření, jméno zaměstnance, který

   úkon učinil, případně osoby oprávněné k provádění těchto úkonů. Záznamy

   musí být vedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat, doplňovat

   nebo přepisovat. Musí být archivovány po dobu pěti let.

 

   (3)  U  kolejí,  výhybek  a  kolejových  konstrukcí  musí  být zajištěn

   stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje.

 

   (4)  Kolejnice,  jejichž  vady  nebo  poškození  mohou ohrozit bezpečné

   provozování dráhy lanové a nelze je opravit, musí být vyměněny.

 

   (5)  Podklady  kolejí  a  výhybek  nesmí  být  poškozeny  tak, aby byla

   narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.

 

   (6)  Odvodňovací  stavby  a  zařízení  musí  zajistit  trvale  odvedení

   povrchových  a  průsakových  vod  a  jejich  funkce  nesmí být příčinou

   snižování  stability  a únosnosti kolejového spodku nebo svršku pozemní

   lanové dráhy.

 

   (7)  Provozní  způsobilost  nosných a pohyblivých lan dráhy lanové musí

   být  kontrolována  nedestruktivními  zkouškami  osobami  oprávněnými  k

   provádění  těchto  zkoušek. O kontrole musí být proveden zápis do knihy

   lan podle odstavce 2.

 

   (8)  Lana  drah lanových pro přepravu osob musí být vyřazena z provozu,

   jestliže

 

   a) nosný průřez lana je zmenšen pod přípustnou mez podle odstavce 10,

 

   b)  byly zlomeny i jen dva sousední tvarové dráty v jednom místě u lana

   uzavřené konstrukce,

 

   c) u šesti nebo osmipramenných lan nastal v jednom místě lana zlom více

   než poloviny viditelných drátů venkovní vrstvy jednoho pramene lana,

 

   d) se výrazněji prodloužilo lano proti předchozímu období,

 

   e) došlo k místnímu zúžení lana,

 

   f)   výsledek   nedestruktivní   zkoušky  lana  prokázal,  že  lano  je

   nezpůsobilé pro další provoz,

 

   g) nastala deformace na laně.

 

   (9)  Napínací a vyrovnávací lana musí být vyměněna bez ohledu na jejich

   stav nejpozději po šesti letech používání.

 

   (10) Přípustné zmenšení nosného průřezu lana vyvolané viditelnými zlomy

   drátů,  otěrem,  korozí, uvolněním pevného svazku drátů v laně a jejich

   poškozením  jsou  uvedena  v  příloze  č.  4,  která  je  součástí této

   vyhlášky.

 

   (11)  Při zjištění závady na dráze lanové, která ohrožuje nebo by mohla

   ohrozit  bezpečnost  provozování  dráhy  nebo  drážní dopravy, je nutno

   bezodkladně zastavit chod dráhy lanové.

 

   (12) Před prováděním geodetických měření ke zjištění stavu staveb dráhy

   lanové  musí  být  ověřena skutečná poloha výškových a směrových značek

   určených  k  měření.  Na  základě výsledků geodetických měření je nutno

   provést potřebná opatření.

 

   (13)  Geodetická  kontrola  stavby  dráhy  lanové musí být provedena ve

   lhůtách  stanovených  přílohou  č.  1.  Metody a přesnosti geodetických

   prací  při  výstavbě,  montáži a kontrole geodetických parametrů lanové

   dráhy  jsou obsaženy v technických normách uvedených v příloze č. 5 pod

   položkami  119  až  121.  Porovnání  testovaných parametrů se provádí s

   údaji zjištěnými v předcházející geodetické kontrole a současně s údaji

   zjištěnými  při  první geodetické kontrole. U první geodetické kontroly

   se  zjištěné údaje porovnávají s údaji podle projektu. Technická zpráva

   o geodetické kontrole musí obsahovat:

 

   a) údaje o všech testovaných parametrech a jejich vyhodnocení,

 

   b)  stanovení  o  způsobilosti  nebo  nezpůsobilosti  lanové  dráhy pro

   veřejný provoz na základě vyhodnocení testovaných parametrů,

 

   c) ověření výsledku geodetických prací^5a).

 

   (14)  Při údržbě a opravách mohou být používány pouze díly a materiály,

   které svou jakostí a provedením splňují požadavky technické dokumentace

   a technologie dodané a schválené výrobcem dráhy lanové.

 

   (15)  Po  opravě  zařízení  dráhy lanové musí být provedeny prohlídky a

   měření  v  takovém  rozsahu,  který je nezbytný k ověření bezpečnosti a

   spolehlivosti dráhy lanové.

 

   (16)  O  vykonaném zápletu, opravě lana, zalití koncovky nebo spojky je

   nutno  vypracovat  technickou  zprávu  a  dokumentaci  a  tyto  doklady

   archivovat až do výměny příslušného lana.

 

   ČÁST OSMÁ

 

   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 88

 

   (1)  Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky

   pro  stavby  drah a stavby na dráze neplatí pro stavby drah a stavby na

   dráze,  pro  které  byla  ověřena  projektová  dokumentace ve stavebním

   řízení před účinností této vyhlášky.

 

   (2)  Stavby  drah  a  stavby  na  dráze,  které byly pořízeny a dány do

   užívání  podle  dosavadních  předpisů,  je  možno  provozovat  do  doby

   nejbližší rekonstrukce nebo modernizace.

 

   (3)  Stavby dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky lze projektovat

   a realizovat podle této vyhlášky pouze do rychlosti 160 km.h-1 včetně.

 

   § 89

 

   Zrušovací ustanovení

 

   Zrušují se:

 

   1.  Pravidla  technického  provozu městských drah, vydaná Ministerstvem

   dopravy  České  socialistické republiky a registrovaná v částce 25/1970

   Sb.,  ve  znění  výnosu  č.  j.  10  461/70 SMD, vydaného Ministerstvem

   dopravy   České   socialistické  republiky,  ve  znění  výnosu  č.j.  8

   632/72-025,  vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného

   v  částce  7/1972  Sb.  a  výnosu  č. j. 12 455/77, vydaného Federálním

   ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 12/1977 Sb.

 

   2.  Výnos  Federálního  ministerstva  dopravy  č.  j.  25  188/76-025 o

   pravidlech  technického  provozu železnic, registrovaný v částce 3/1977

   Sb.

 

   3.  Výnos  Federálního  ministerstva  dopravy  č.  j.  25  110/77-O25 o

   pravidlech  technického  provozu  lanových  drah, registrovaný v částce

   11/1978 Sb.

 

   4.  Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 16 349/79 o pravidlech

   technického provozu vleček, registrovaný v částce 27/1979 Sb.

 

   5.  Výnos  Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 299/90-240, kterým

   se  vydávají  pravidla technického provozu metra, registrovaný v částce

   101/1990 Sb.

 

   § 90

 

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995.

 

   Ministr:

 

   PhDr. Stráský v. r.

 

   Příl.1

1. Prohlídky a měření na dráze celostátní a dráze regionální

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                Časový

 Pol. Předmět a způsob prohlídky           Objekt                interval

                prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 1. Obchůzka trati                         všechny koleje s rychlostí nižší než120 km.h-1      určí

                provozovatel1)

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2. Kontrolní jízda                        hlavní koleje                1 měsíc

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3. Měření rozchodu, vzájemné výškové      traťové a hlavní staniční koleje                4 měsíce

    polohy kolejnicových pásů a směru      při rychlosti vyšší než 120 km.h-1

    kolejí a výhybek měřicími prostředky

    s kontinuálním záznamem

 

                                           traťové a hlavní staniční koleje                6 měsíců

                                           při rychlosti vyšší než 60 km.h-1

                                           a nižší nebo rovné 120 km.h-1

 

                                           traťové a hlavní staniční koleje                12 měsíců

                                           při rychlosti nižší nebo rovné

                                           60 km.h-1

 

                                           ostatní dopravní koleje

                                           - při měření rozchodu a vzájemné                12 měsíců

                                             výškové polohy kolejnicových pásů

                                           - při měření směru oblouků kolejí                36 měsíců

 

                                           manipulační koleje                určí

                provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 4. Měření vzájemné výškové polohy         výhybky v dopravních kolejích a na trati             3 měsíce

    kolejnicových pásů a rozchodu

    ve výhybkách

 

                                           výhybky v ostatních kolejích                6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 5. Kontrola prostorové průchodnosti       hlavní koleje                24 měsíců

                                           ostatní koleje                určí

                provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 6. Prohlídka výhybek                      výhybky v dopravních kolejích a na trati             3 měsíce

                                           výhybky v ostatních kolejích                6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 7. Nedestruktivní kontrola kolejnic,      hlavní koleje při rychlosti vyšší než 140 km.h-1     4 měsíce

    srdcovek a jazyků výhybek a vizuální

    prohlídka jejich svarů

 

                                           hlavní koleje při rychlosti od 80 km.h-1             6 měsíců

                                           do 140 km.h-1 včetně

 

                                           hlavní koleje při rychlosti od 60 km.h-1             12 měsíců

                                           do 80 km.h-1 včetně

 

                                           hlavní a ostatní koleje při rychlosti do 60 km.h-1   určí

                provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 8. Komplexní prohlídka tratě              všechny koleje                12 měsíců

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 9. Běžná prohlídka mostů, objektů         všechny                12 měsíců

    mostům podobných a tunelů

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10. Podrobná prohlídka mostů               všechny                36 měsíců

    a objektů mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11. Podrobná prohlídka tunelů              všechny                60 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12. Prohlídka sdělovacího                  dopravní koleje na tratích                3 měsíce

    a zabezpečovacího zařízení             s rychlostí 100 km.h-1 a více

 

                                           dopravní koleje na tratích                6 měsíců

                                           s rychlostí do 100 km.h-1

                                           a ostatní koleje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Komplexní prohlídka sdělovacího        všechny                60 měsíců

    a zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

14. Měření trakčního vedení                hlavní koleje                6 měsíců

    měřicím vozem                          s rychlostí nad 100 km.h-1;

                                           při každém druhém měření pro rychlosti

                                           nad 120 km.h-1 se měří dynamické účinky

 

                                           hlavní koleje                12 měsíců

                                           s rychlostí do 100 km.h-1

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

15. Měření korozivních vlivů na ocelové    koleje na tratích se stejnosměrnou                24 měsíců

      a železobetonové konstrukce          trakční proudovou soustavou

                                           a v přilehlých úsecích

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

16. Prohlídky                              přejezdy

    přejezdů                               a přechody                12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

17. Prohlídky budov                        provozní budovy                12 měsíců

 

------------------------------------------------------------------

 1) Na tratích, na kterých  je zastavena pravidelná drážní doprava

    a na  tratích  s  traťovou  rychlostí  menší  než  60 km/h, na

    kterých  se provozuje  pouze  nákladní  doprava do  objemu 0,5

    mil.hrtkm ročně,  lze nahradit pěší  obchůzku kontrolní jízdou

    podle položky č. 2 prováděnou  v časovém intervalu, který určí

    provozovatel dráhy.

 

2. Prohlídky a měření na vlečce

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  Časový

Pol.  Předmět a způsob prohlídky           Objekt                  interval

                  prohlídky

-------------------------------------------------------------------------------        --------------------------------

 1.   Obchůzka tratí                       všechny koleje                  určí

      s měřením koleje                  provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2. Měření rozchodu, vzájemné výškové

    polohy kolejnicových pásů a směru

    kolejí - s kontinuálním záznamem       koleje s rychlostí vyšší než 40 km.h-1                 12 měsíců

           - bez kontinuálního záznamu     ostatní koleje                  určí

                  provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3. Měření výškové polohy                  výhybky s rychlostí vyšší než 40 km.h-1                3 měsíce

    kolejnicových pásů a rozchodu

    ve výhybkách

                                           ostatní výhybky                  určí

                  provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 4.      Kontrola průjezdného průřezu      koleje                  24 měsíců

                  určí

                  provozovatel

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 5.      Prohlídka výhybek                 všechny výhybky                  6 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 6.      Komplexní prohlídka vlečky        všechny koleje                  12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 7.      Prohlídka mostů a objektů         všechny                  36 měsíců

         mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 8.      Prohlídka sdělovacího a           všechny koleje                  6 měsíců

         zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 9.      Komplexní prohlídka               všechny                  60 měsíců

         sdělovacího a zabezpečovacího

         zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10.      Měření trakčního vedení           všechny koleje                  12 měsíců

         měřícím vozem

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11.      Prohlídka                         přejezdy

         přejezdů                          a přechody

         a přechodů                        na vlečce                  12 měsíců

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

3. Prohlídky a měření na dráze speciální (metro)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  Časový

Pol.      Předmět a způsob prohlídky       Objekt                  interval

                  prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 1.      Obchůzka trati                   hlavní koleje,                  určí

                                          traťové koleje,                  provozovatel

                                          spojovací koleje

                                          do depa

 

                                          obratové koleje,                  určí

                                          zkušební kolej                  provozovatel

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2.      Prohlídka výhybek                výhybky                  každý

                                          v obratových stanicích                  den

 

                                          ostatní výhybky                  týden

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3.      Měření geometrické polohy        obratové koleje                  3 měsíce

         koleje, přívodní kolejnice       v koncových stanicích

         (ručně)

 

                                          kolejové spojky                  6 měsíců

                                          ve stanicích

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 4.      Měření průjezdného průřezu       hlavní koleje,                  horní část

         pojízdnou šablonou               traťové spojky                  3 měsíce

                  spodní část

                  12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 5.      Nedestruktivní kontrola          hlavní koleje                  3 měsíce

         kolejnic a jazyků výhybek

 

                                          ostatní koleje s                  6 měsíců

                                          přívodní kolejnicí

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 6.      Měření geometrické polohy        hlavní koleje,                  1 měsíc

         kolejového svršku a přívodní     traťové spojky,

         kolejnice měřícím vozem          spojovací koleje

                                          do depa

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 7. Nedestruktivní kontrola odporových    bezstyková kolej                  1. po provedení

    svarů kolejnic                     svaru

 

                  2. po 24 měsících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 7a. Nedestruktivní kontrola svarů        bezstyková kolej                  1. po provedení

     kolejnic zhotovených elektrickým     na nově budovaných tratích                     svaru

     obloukem nebo termitem

                  2. před zahájením

                     provozu

 

                                          bezstyková kolej                     po provedení

                                          na provozované trati                     svaru

 

                                          bezstyková kolej                  po 12 měsících

                                          v provozu

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 8.      Vizuální kontrola                všechny propojky                  1 měsíc

         proudových propojek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 9.      Kontrola montovaného             všechny styky                  12 měsíců

         izolovaného styku

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10.      Kontrola styku přívodní          všechny styky                  6 měsíců

         kolejnice

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11.      Prohlídka mostů a objektů        všechny                  36 měsíců

         mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12.      Prohlídka sdělovacího            všechny                  6 měsíců

         a zabezpečovacího zařízení

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Měření deformací                      stavby a zařízení pod zemí                1. 12 měsíců po dobu

                   4 let od zahájení

                   provozu

                2. dále 24 měsíců

                3. dále vždy po

                   60 měsících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

4. Prohlídky a měření na dráze tramvajové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  Časový

Pol.      Předmět a způsob prohlídky      Objekt                  interval

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------                                                   prohlídky

 1.      Obchůzka trati                   všechny dopravní koleje                  2 týdny

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2.      Prohlídka výhybek                výhybky v dopravních kolejích                  každý den

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3.      Měření geometrické polohy koleje   koleje a výhybky                  12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 4.      Prohlídky mostů a                všechny                  36 měsíců

         objektů mostům podobných

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 5.      Prohlídka trakčního vedení       všechny                  12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 6.      Prohlídky sdělovacích            zařízení určená k organizaci a řízení                  určí

         a zabezpečovacích zařízení       drážní dopravy, řízení technologických                  provozovatel

                                          procesů a informování cestujících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

5. Prohlídky a měření na dráze trolejbusové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  Časový

Pol.      Předmět a způsob prohlídky      Objekt                  interval

                  prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 1.      Prohlídka trakčního vedení      všechny                  12 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2.      Prohlídky sdělovacích           zařízení určená k organizaci a řízení                  určí

         a zabezpečovacích zařízení      drážní dopravy, řízení technologických                  provozovatel

                                         procesů a informování cestujících

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

6. Prohlídky a měření na dráze lanové

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

                  Časový

Pol.      Předmět a způsob prohlídky      Objekt                  interval

                  prohlídky

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 1.      Obchůzka trati                  trať                  pokud nebyla

                  dráha lanová

                  více než

                  3 dny v chodu

                  nebo vždy po

                  nepříznivých

                  klimatických

                  podmínkách

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 2.      Vizuální prohlídka              poháněcí a                  každý

         technologického zařízení        vratná stanice                  den před

         při klidovém stavu                  zahájením

                  přepravy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 3.      Funkční zkoušky za chodu,      dráha lanová                  každý

         zkušební chod                  den před

                  zahájením

                  přepravy

-------------------------------------------------------------------------------        --------------------------------

 4.      Prohlídka při kontrolní jízdě    trať,                  každý

                                          podpěry,                  den před

                                          lana                  zahájením

                  přepravy

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 5.      Prohlídka nosné konstrukce,      dráha lanová                  2 týdny

         pohonu, lanového kotouče,

         kladek, napínacího zařízení,

         podpěr, vozidel a jejich úchytů

         k lanům

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 6.      Komplexní prohlídka              dráha lanová                  1 měsíc

         a zkouška

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 7.      Prohlídka lan                    všechna lana                  každý

                  den

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 8.      Prohlídka a měření               nosná, brzdová,                  1 měsíc

         při revizní rychlosti            dopravní, tažná

                                          a přítažná lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 9.      Prohlídka a měření               napínací a                  1 měsíc

                                          vyrovnávací lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

10.      Prohlídka a měření dopravních    dopravní lana                  6 měsíců

         lan s pevným uchycením vozidel

         po posunutí nebo demontáži

         vozidel z lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11.      Prohlídka, měření a zkouška      záchranná zařízení                  6 měsíců

         lan záchranných zařízení         a jejich lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

12.      První nedestruktivní kontrola    nosná, brzdná                  1 až 6 měsíců

                                          dopravní, tažná                  od položení

                                          a přítažná lana                  lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

13.      Pravidelná nedestruktivní        nosná, brzdná                  36 měsíců

                                          kontrola lan

 

                                          dopravní, tažná                  24 měsíců

                                          a přítažná lana

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

14       První geodetická kontrola        dráha lanová                  24 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

15.      Pravidelná geodetická kontrola   dráha lanová                  60 měsíců

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

16.      Prohlídka trati,                 trať                  12 měsíců

         kontrola dodržení

         volných prostorů

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka:  Časové  intervaly  prohlídek  lze jednotlivě prodloužit

nebo zkrátit  o 1/6 délky  intervalu se zaokrouhlením  na celé dny

nahoru. Četnost prohlídek v průběhu roku musí být dodržena.

 

   Příl.2

 

   Tabulka intenzity osvětlení vybraných prostorů a zařízení metra

------------------------------------------------------------------------------------------

   Osvětlovací prostor               Intenzita             Intenzita    Vysvětlivky

                                     normálního            nouzového

                                     osvětlení             osvětlení

                              ----------------------------------------

                               Epo (lx)    Epk (lx)         Epk (Lx)

------------------------------------------------------------------------------------------

A/ PROSTORY VEŘEJNÉ

Vestibul, chodba a

pevné schodiště pro

cestující                          140      100             10 (20)      e) 1)

Pohyblivé schody                   140      100             10 (20)      a) e) 1)

 

dopravní zařízení pro osoby

se sníženou pohyblivostí

 

Nástupiště                         210      150             10 (20)      a) e) 1)

Únikové schodiště                  140      100             10 (20)      e) 1)

Přístupová komunikace                -       60                  -       d) 1)

Přístřešek zastávky                  -       12                  -       1)

 

B/ PROSTORY NEVEŘEJNÉ

Místnost bez denního

osvětlení s trvalým

pobytem osob                        -       300                   2      3)

Dílna                               -       200                   2      3)

Sklad se speciálním

vybavením                           -       200                   -       2)

Sklad běžný                         -       100                   -       2)

Strojovna výtahu

pohyblivých schodů,

vzduchotechniky                    200      100                    2      3)

 

vyprošťovací šachta výtahu

 

Technický prostor

pohyblivých schodů                 150       75                    2      b) 3)

Elektrická stanice

včetně akumulátorovny              210      150               2 (30)      c) 2)

Kabelové prostory

pod elektrickou stanicí              -       30                    2      1)

Prostor

před zkratovačem                     -       200                  -       3)

Služební chodba

a schodiště                          -        75                   2      1)

Požární zbrojnice                    -       150                   2      2)

Služební nástupiště                  -       100                   2      1)

Prohlížecí jáma                      -       100                   2      4)

Pochozí lávka                        -       100                   2      1)

Tunel                                20       10                   2      4)

Výhybka v tunelu

v délce jazyků                      150       75                   2      4)

---------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Vysvětlivky:   a) v prostoru  úrovně nástupu  na pohyblivé schody,

                  výstupu  z  pohyblivých   schodů  a  v  prostoru

                  bezpečnostního  pásu  na  nástupišti  platí  pro

                  intenzitu  normálního osvětlení  hodnota 280  lx

                  pro Epo a 200 lx pro Epk,

               b) v prostoru  před rozvaděčem  platí pro intenzitu

                  normálního osvětlení hodnota 150 lx pro Epk,

               c) hodnota  intenzity uvedená  v závorce  platí pro

                  intenzitu   náhradního   osvětlení   v  rozvodně

                  a akumulátorovně (v prostoru s akumulátory),

               d) přístupovou   komunikací  do   metra  se  rozumí

                  veřejný  podchod a  pevné schodiště  a pohyblivé

                  schody, ústící do veřejného podchodu,

               e) hodnota  intenzity osvětlení  uvedená v  závorce

                  platí pro Epo.

 

 

Poznámka:      a) měření  intenzity  osvětlení   v  prostorech  se

                  provádí:

                  1) v úrovni povrchu komunikace,

                  2) v úrovni 85 cm nad podlahou,

                  3) na pracovním místě,

                  4) v úrovni temene kolejnice,

              b)  Epo  je  intenzita  normálního  osvětlení místně

                  průměrná  a časově  maximální (počáteční hodnota

                  intenzity osvětlení),

              c)  Epk  je  intenzita  normálního  osvětlení místně

                  průměrná  a  časově  minimální  (koncová hodnota

                  intenzity osvětlení).

              d)  rovnoměrnost  normálního osvětlení  v podzemních

                  veřejných    prostorách    stanic    musí    být

                  0,3 +/- 15 %, v povrchových veřejných prostorách

                  stanic musí být 0,2 +/- 15 %.

 

   Příl.3

 

   Jmenovitá  napětí  elektrických  sítí  metra a ochrana před nebezpečným

   dotykovým napětím neživých částí

Tabulka č. 1

-------------------------------------------------------------------------------        --------------------------------

       Zařízení:              Jmenovité napětí      Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

                                                    -----------------------------------------------------------

                              elektrické sítě                  základní      zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A/ Energetická zařízení:

 

  Elektrická zařízení         3x22 kV 50 Hz         zemněním s rychlým vypnutím   ochrana základní

  a rozvody vn                                      v soustavách, ve kterých   a uvedením na stejný

                                                    není nulový bod   potenciál

                                                    přímo uzemněn

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Elektrická zařízení         3x220/380 V 50 Hz     nulováním  ochrana základní

  a rozvody nn:               s uzemněným  a pospojováním

  motorické, tepelné a        nulovým bodem

  světelné spotřebiče;

  ovládací a pomocné

  obvody

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Nouzové světelné            220 V 50 Hz           nulováním  ochrana základní (nulováním)

  spotřebiče, ovládací        s uzemněným  a pospojováním;

  a pomocné obvody            jedním vodičem        oddělením obvodů  ochrana základní (oddělením

  (ze samostatného  obvodů) a doplňkovou izolací

  zdroje)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Nouzové osvětlení           220 V ss              zemněním  ochrana základní

                                                    oba póly izolovány  a pospojováním

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Ovládací a pomocné          24 V 50 Hz;           bezpečným napětím           -

  obvody pro                  60 V ss

  nebezpečné prostory

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Trakční zařízení            825 V ss              zemněním a proudovou           -

  v elektrické stanici                              ochranou

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Tabulka č. 2

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

       Zařízení:              Jmenovité napětí      Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

                                                    -----------------------------------------------------------

                              elektrické sítě                  základní      zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úsekové odpojovače,           750 V ss              ukolejněním      dvojitou izolací

odpojovače ve funkci                                a neživé části trakčního

zkratovačů a skříně                                 zařízení proti neživým

signalizace napětí                                  částem ostatních zařízení

                                                    přídavnou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přívodní kolejnice            750 V ss              izolací      dvojitou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Profilový vodič               750 V ss                        -      dvojitou izolací

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Únikové osvětlení             220 V ss              zemněním      ochrana základní

                                                    oba póly izolovány      a pospojováním

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací a pomocné            230/400 V,            oddělením obvodů,

obvody pro trakční            50 Hz, 220 V ss,      přídavnou izolací           -

zařízení (obvody mn,          6 až 60 V ss

nn)

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ovládací a pomocné            220 V ss              zemněním      ochrana základní

obvody ze                                           oba póly izolovány      a pospojováním

samostatného zdroje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ostatní pomocné               24 V ss, 48 V ss,     zemněním v systému      ochrana základní

obvody ze                     60 V ss               s oběma póly izolovanými      a pospojováním

samostatného zdroje

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Akumulátorová baterie         220 V ss              zemněním      ochrana základní

(záložní zdroj)                                     oba póly izolovány      a pospojováním

Jmenovité napětí

elektrické sítě

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Tabulka č. 3

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

       Zařízení:              Jmenovité napětí      Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí

                                                    -----------------------------------------------------------

                              elektrické sítě                  základní      zvýšená

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

B/ Sdělovací zařízení:         6 V ss, 12 V ss,     bezpečným napětím         -

  Sdělovací rozvody           24 V ss, 36 V ss,

                              48 V ss, 60 V ss

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

C/ Zabezpečovací

  zařízení:

  Zařízení v reléové          230/400 V             zemněním v síti s izolovaným      ochrana základní

  místnosti (reléové          50 Hz;                nulovým bodem      a pospojováním

  stojany)                    220 V 275 Hz

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Zařízení v kolejišti        230/400 V             zemněním v síti s izolovaným      ochrana základní

  (k některým prvkům          50 Hz;                nulovým bodem      a pospojováním

  podle ČSN 34 2600

  lze k uzemnění

  neživých částí využít

  i vlastní konstrukci

  zařízení)

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  Zařízení pro reléové        24 V ss               zemněním

  obvody, návěstidla,

  kontrolní panely

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka:  U  zařízení  instalovaných  do  31.12.1993 lze ponechat

instalovanou ochranu  před nebezpečným dotykovým  napětím neživých

částí podle původního projektu do doby nejbližší rekonstrukce.

 

   Příl.4

Přípustné zmenšení nosného průřezu lan drah lanových

 

Přípustné zmenšení  nosného průřezu lana  může činit v  procentech

jmenovitého  průřezu  lana  na  předepsaných  délkách,  kde "d" je

jmenovitý průměr lana:

 

1.    Nosná lana               10 %           5 %      --

      uzavřená                na 200.d      na 30.d

 

2.    Lana         tažná, přítažná

      a dopravní visutých

      lanových drah

      a) u drah lanových       25 %          12 %         6 %

        s vozovou brzdou      na 500.d      na 40.d      na 6.d

      b) u drah lanových       25 %           8 %         6 %

        bez vozové brzdy      na 500.d      na 40.d      na 6.d

 

3.    Lana pozemních            --           20 %        10 %

      lanových drah                         na 40.d      na 6.d

 

4.    Napínací lana s vinutím

      drátů v pramenech

      a) protisměrným           --           12 %         6 %

                                            na 40.d      na 6.d

      b) stejnosměrným          --            8 %         6 %

                                            na 40.d      na 6.d

 

   Příl.5

 

   Seznam souvisejících technických norem

     1. ČSN  EN 45014  (01  5259)  Všeobecná kritéria  pro prohlášení

     dodavatele o shodě

     2. ČSN 02 4460 Šestipramenná ocelová lana - Splétání

     3. ČSN  03  8350  Požadavky  na  protikorozní  ochranu  úložných

     zařízení

     4. ČSN  03  8370  Snížení  korozního  účinku  bludných proudů na

     úložná zařízení

     5. ČSN    EN    61508-1    (18    0301)    Funkční    bezpečnost

     elektrických/elektronických/programovatelných  elektronických

     systémů  souvisejících  s  bezpečností  -  Část  1: Všeobecné

     požadavky

     6. ČSN  27  3005  Visuté   osobní  lanové  dráhy.  Projektování,

     konstrukce a montáž

     7. ČSN EN  81-1 (27 4003)  Bezpečnostní předpisy pro  konstrukci

     a montáž výtahů - Část 1: Elektrické výtahy

     8. ČSN EN  81-2 (27 4003)  Bezpečnostní předpisy pro  konstrukci

     a montáž výtahů - Část 2: Hydraulické výtahy

     9. ČSN EN  81-70 (27 4003) Bezpečnostní  předpisy pro konstrukci

             a montáž výtahů  - Část 70:  Zvláštní úprava výtahů  určených

     pro dopravu osob a osob a nákladů - Přístupnost výtahů včetně

     osob s omezenou schopností pohybu a orientace

    10. ČSN ISO 9386-1 (27 4013)  Poháněné zdvihací plošiny pro osoby

     s omezenou  pohyblivostí  -  Bezpečnostní  předpisy,  rozměry

     a provoz - Část 1: Svislé zdvihací plošiny

    11. ČSN ISO 9386-2 (27 4013)  Poháněné zdvihací plošiny pro osoby

     s omezenou  pohyblivostí  -  Bezpečnostní  předpisy,  rozměry

     a provoz - Část 2:  Poháněné schodišťové výtahy pohybující se

     po šikmé dráze  pro sedící nebo stojící osoby  a uživatele na

     vozících pro invalidy

    12. ČSN  EN 115  (27 4802)  Bezpečnostní předpisy  pro konstrukci

     a montáž pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků

    13. ČSN ISO 9589 (27 4810) Pohyblivé schody - Stavební rozměry

    14. ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí

    15. ČSN 33  0120 Elektrotechnické předpisy.  Normalizovaná napětí

     IEC

    16. ČSN  33  0121  Elektrotechnické  předpisy  - Jmenovitá napětí

     veřejných distribučních sítí nn.

    17. ČSN  EN 50160  (33 0122)  Napěťové charakteristiky elektrické

     energie dodávané z veřejné sítě

    18. ČSN   33  2000-4-41   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení.  Část  4:  Bezpečnost.  Kapitola  41:  Ochrana před

     úrazem elektrickým proudem

    19. ČSN   33  2000-4-43   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrické

     instalace budov  - Část 4: Bezpečnost  - kapitola 43: Ochrana

     proti nadproudům

    20. ČSN  33  2000-4-473   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení   -  Část   4:  Bezpečnost.   Kapitola  47:  Použití

     ochranných  opatření  pro  zajištění  bezpečnosti. Oddíl 473:

     Opatření k ochraně proti nadproudům

    21. ČSN   33  2000-5-52   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení  -  Část  5:  Výběr  a  stavba elektrických zařízení

     - Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení

    22. ČSN  33  2000-5-523   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení.  Část  5:  Výběr   soustav  a  stavba  elektrických

     zařízení. Oddíl 523: Dovolené proudy v elektrických rozvodech

    23. ČSN   33  2000-5-54   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení.  Část  5:  Výběr  a  stavba  elektrických zařízení.

     Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče

    24. ČSN  33  2000-7-707   Elektrotechnické  předpisy.  Elektrická

     zařízení.  Část  7:  Požadavky  na  zvláštní  instalace  nebo

     prostory.  Oddíl  707:  Požadavky  na  uzemnění v instalacích

     zařízení pro zpracování dat

    25. ČSN  33  2000-7-714  Elektrotechnické  předpisy  - Elektrická

     zařízení  - Část  7:  Zařízení  jednoúčelová a  ve zvláštních

     objektech - Oddíl 714: Zařízení pro venkovní osvětlení

    26. ČSN   33   2030   Bezpečnost   strojních   zařízení  -  Návod

     a doporučení pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny

    27. ČSN 33  2160 Elektrotechnické předpisy.  Předpisy pro ochranu

     sdělovacích  vedení   a  zařízení  před   nebezpečnými  vlivy

     trojfázových vedení VN, VVN a ZVN

    28. ČSN  EN 61000-6-1  (33 3432)  Elektromagnetická kompatibilita

     (EMC)  -  Část  6-1:  Kmenové  normy  -  Odolnost - Prostředí

     obytné, obchodní a lehkého průmyslu

    29. ČSN  EN 61000-6-3  (33 3432)  Elektromagnetická kompatibilita

     (EMC) - Část  6-3: Kmenové normy - Emise  - Prostředí obytné,

     obchodní a lehkého průmyslu

    30. ČSN  EN 61000-6-4  (33 3432)  Elektromagnetická kompatibilita

     (EMC)  -  Část  6-4:  Kmenové  normy  -  Emise  -  Průmyslové

     prostředí

    31. ČSN  P ENV  50141 (33  3449) Elektromagnetická kompatibilita.

     Základní      norma     odolnosti.      Rušení     indukovaná

     vysokofrekvenčními poli a šířená vedením. Zkouška odolnosti

    32. ČSN  EN 50  163 (33  3500) Drážní  zařízení. Napájecí  napětí

     trakčních soustav

    33. ČSN  EN  50  124-1  (33  3501)  Drážní  zařízení - Koordinace

     izolace -  Část 1: Základní  požadavky - Vzdušné  vzdálenosti

     a povrchové  cesty  pro  všechna  elektrická  a  elektronická

     zařízení

    34. ČSN  EN  50  124-2  (33  3501)  Drážní  zařízení - Koordinace

     izolace - Část 2: Přepětí a ochrana před přepětím

    35. ČSN  EN   50126  (33  3502)   Drážní  zařízení  -   Stanovení

     a prokázání  bezporuchovosti,   pohotovosti,  udržovatelnosti

     a bezpečnosti (RAMS)

    36. ČSN  EN 50  153 (33  3503) Drážní  zařízení -  Drážní vozidla

     - Opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem

    37. ČSN  EN  50  125-1  (33  3504)  Drážní  zařízení  -  Podmínky

     prostředí pro zařízení - Část 1: Zařízení drážních vozidel

    38. ČSN  EN  50  125-3  (33  3504)  Drážní  zařízení  -  Podmínky

     prostředí pro  zařízení - Část  3: Zabezpečovací a  sdělovací

     zařízení

    39. ČSN  33   3505  Předpisy  pro   elektrické  trakční  napájecí

     a spínací stanice

    40. ČSN  33  3510  Elektrotechnické  předpisy. Elektrická trakční

     zařízení metra

    41. ČSN  33   3516  Předpisy  pro   trakční  vedení  tramvajových

     a trolejbusových drah

    42. ČSN 33 3525 Trakční vedení metra

    43. ČSN  EN  50  155  (33  3555)  Drážní  zařízení - Elektronická

     zařízení drážních vozidel

    44. ČSN  33 3570  Elektrotechnické předpisy.  Elektrická zařízení

     lanových drah a lyžařských vleků

    45. ČSN EN  50152-1 (33 3580)  Drážní zařízení -  Pevné instalace

     - Zvláštní  požadavky  na  spínací  zařízení  AC  -  Část  1:

     Jednofázové vypínače s Um nad 1 kV

    46. ČSN EN  50152-2 (33 3580)  Drážní zařízení -  Pevné instalace

     - Zvláštní  požadavky  na  spínací  zařízení  AC  -  Část  2:

     Jednofázové odpojovače, uzemňovače a spínače s Um nad 1 kV

    47. ČSN EN 50152-3-2 (33 3580)  Drážní zařízení - Pevné instalace

     - Zvláštní  požadavky  na  spínací  zařízení  AC  - Část 3-2:

     Měřicí,  řídicí  a  ochranné  přístroje  pro zvláštní použití

     v trakčních soustavách AC - Jednofázové transformátory proudu

    48. ČSN EN 50152-3-3 (33 3580)  Drážní zařízení - Pevné instalace

     - Zvláštní  požadavky  na  spínací  zařízení  AC  - Část 3-2:

     Jednofázové induktivní transformátory napětí

    49. ČSN EN 50 121-1 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

     kompatibilita - Část 1: Všeobecně

    50. ČSN EN 50 121-2 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

     kompatibilita  - Část  2:  Emise  celého drážního  systému do

     vnějšího prostředí

    51. ČSN    EN   50    121-3-1   (33    3590)   Drážní    zařízení

     - Elektromagnetická kompatibilita -  Část 3-1: Drážní vozidla

     -      Vlak a celkové vozidlo

    52. ČSN    EN   50    121-3-2   (33    3590)   Drážní    zařízení

     - Elektromagnetická kompatibilita -  Část 3-2: Drážní vozidla

     -      Zařízení.

    53. ČSN EN 50 121-4 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

     kompatibilita  -  Část  4:  Emise  a odolnost zabezpečovacích

     a sdělovacích zařízení

    54. ČSN EN 50 121-5 (33 3590) Drážní zařízení - Elektromagnetická

     kompatibilita -  Část 5: Emise  a odolnost pevných  instalací

     a zařízení trakční napájecí soustavy

    55. ČSN EN 50 238 (33  3592) Drážní zařízení - Kompatibilita mezi

     drážním vozidlem a systémy pro detekování vlaků

    56. ČSN 33 4000 Elektrotechnické  předpisy. Požadavky na odolnost

     sdělovacích zařízení proti přepětí a nadproudu

    57. ČSN  34  1390  Elektrotechnické  předpisy  ČSN.  Předpisy pro

     ochranu před bleskem

    58. ČSN   34   1500   Elektrotechnické   předpisy.  Předpisy  pro

     elektrická trakční zařízení

    59. ČSN  EN 50  122-1 (34  1520) Drážní  zařízení - Pevná trakční

     zařízení  -  Část  1:  Ochranná  opatření  vztahující  se  na

     elektrickou bezpečnost a uzemňování

    60. ČSN  EN 50  122-2 (34  1520) Drážní  zařízení - Pevná trakční

     zařízení -  Část 1: Ochranná opatření  proti účinkům bludných

     proudů, způsobených DC trakčními proudovými soustavami

    61. ČSN  34  1530  Elektrické  trakční  vedení  železničních drah

     celostátních, regionálních a vleček

    62. ČSN  EN 50  119 (34   1531) Drážní  zařízení -  Pevná trakční

     zařízení - Elektrická trakční nadzemní trolejová vedení

    63. ČSN IEC  913 (34 1540)  Elektrotechnické predpisy. Elektrické

     trakčné nadzemné vedenia

    64. ČSN  EN  50149  (34  1558)  Drážní  zařízení  -  Pevná drážní

     zařízení  -  Elektrická  trakce  -  profilový trolejový vodič

     z mědi a slitin mědi

    65. ČSN  EN 50123-1  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení - Spínače DC - Část 1: Všeobecně

    66. ČSN  EN 50123-2  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení - Spínače DC - Část 2: Jističe DC

    67. ČSN  EN 50123-3  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení  - Spínače  DC -  Část 3:  Odpojovače a  odpínače DC

     vnitřního provedení

    68. ČSN  EN 50123-4  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení  -  Spínače  DC  -  Část  4  -  Odpínače  DC in-line

     a uzemňovače DC venkovního provedení

    69. ČSN  EN 50123-5  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení - Spínače  DC - Část 5: Svodiče  přepětí a omezovače

     nízkého napětí pro zvláštní použití v sítích DC

    70. ČSN  EN 50123-6  (34 1561)  Drážní zařízení  - Pevná  trakční

     zařízení - Spínače DC - Část 6: Rozváděče DC

    71. ČSN EN  50123-7-2 (34 1561)  Drážní zařízení -  Pevná trakční

     zařízení -  Spínače DC -  Část 7: Měření,  ovládání a ochrana

     trakčních sítí DC - Oddíl 2: Převodníky proudu

    72. ČSN EN  50123-7-3 (34 1561)  Drážní zařízení -  Pevná trakční

     zařízení -  Spínače DC -  Část 7: Měření,  ovládání a ochrana

     trakčních sítí DC - Oddíl 3: Převodníky napětí

    73. ČSN  34  2040  Elektrotechnické  předpisy  ČSN.  Předpisy pro

     ochranu sdělovacích a zabezpečovacích  vedení a zařízení před

     nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz

    74. TNŽ 34 2090 Železniční sdělovací zařízení

    75. ČSN  34  2100  Elektrotechnické  předpisy  ČSN.  Předpisy pro

     nadzemní sdělovací vedení

    76.         ČSN 34 2300 Předpisy pro vnitřní rozvody sdělovacích vedení

    77. ČSN 34 2600 Elektrická železniční zabezpečovací zařízení

    78. TNŽ   34   2606   Rozbory   bezpečnosti  obvodů  železničního

     zabezpečovacího zařízení

    79. ČSN  34  2613  Železniční  zabezpečovací  zařízení.  Kolejové

     obvody a vnější podmínky pro jejich činnost.

    80. ČSN  34  2614  Železniční  zabezpečovací  zařízení.  Kolejové

     obvody.  Předpisy pro  projektování, provozování  a používání

     kolejových obvodů.

    81. ČSN  34  2617  Určování  a  ověřování ukazatelů spolehlivosti

     železničních zabezpečovacích zařízení

    82. TNŽ  34  2620  Železniční  zabezpečovací  zařízení.  Staniční

     a traťové zabezpečovací zařízení

    83. TNŽ 34  2640 Železniční zabezpečovací  zařízení. Předpisy pro

     vlakové zabezpečovací zařízení

    84. ČSN  34  2650  Železniční  zabezpečovací zařízení. Přejezdová

     zabezpečovací zařízení

    85. ČSN  EN  50159-1  (34   2670)  Drážní  zařízení  -  Sdělovací

     a zabezpečovací systémy  a systémy zpracování  dat - Část  1:

     Komunikace v uzavřených přenosových zabezpečovacích systémech

    86. ČSN  EN  50159-2  (34   2670)  Drážní  zařízení  -  Sdělovací

     a zabezpečovací systémy  a systémy zpracování  dat - Část  2:

     Komunikace v otevřených přenosových zabezpečovacích systémech

    87. ČSN  EN  50  129  (34   2675)  Drážní  zařízení  -  Sdělovací

     a zabezpečovací    systémy   a    systémy   zpracování    dat

     - Elektronické zabezpečovací systémy

    88. ČSN  EN  50  128  (34   2680)  Drážní  zařízení  -  Sdělovací

     a zabezpečovací systémy  a systémy zpracování  dat - Software

     pro drážní řídicí a ochranné systémy

    89. ČSN  34  3100  Elektrotechnické  předpisy  ČSN.  Bezpečnostní

     předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních

    90. ČSN 34 3109  Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy

     pro  činnost  na  trakčním  vedení  a  v  jeho  blízkosti  na

     železničních dráhách celostátních, regionálních a vlečkách

    91. TNŽ  34  5542  Značky   pro  situační  schémata  železničních

     zabezpečovacích zařízení

    92. TNŽ  34  5543  Značky   pro  obvodová  schémata  železničních

     zabezpečovacích zařízení

    93. ČSN  EN 61466-1  (34 8054)  Kompozitní závěsné  izolátory pro

     venkovní vedení se jmenovitým napětím  vyšším než 1 kV - Část

     1: Normalizované třídy pevnosti a koncové armatury

    94. ČSN  EN 61466-2  (34 8054)  Kompozitní závěsné  izolátory pro

     venkovní vedení se jmenovitým napětím  vyšším než 1 kV - Část

     2: Rozměry a elektrické charakteristiky

    95. ČSN EN  60146-1-1 (35 1530)  Polovodičové měniče -  Všeobecné

     požadavky a měniče se síťovou  komutací - Část 1-1: Stanovení

     základních požadavků

    96. ČSN EN  60146-1-3 (35 1530)  Polovodičové měniče -  Všeobecné

     požadavky  a   měniče  se  síťovou   komutací  -  Část   1-3:

     Transformátory a tlumivky

    97. ČSN  EN  60146-2  (35  1530)  Polovodičové  měniče  - Část 2:

     Polovodičové  měniče   s  vlastní  komutací   včetně  přímých

     stejnosměrných měničů

    98. ČSN  IEC 146-1-2  (35 1530)  Polovodičové měniče  - Všeobecné

     požadavky a měniče se síťovou  komutací - Část 1-2: Aplikační

     návod

    99. ČSN 36 0061 Osvětlování železničních prostranství

   100. ČSN  EN  12464-1  (36  0450)  Světlo  a osvětlení - Osvětlení

     pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory

   101. ČSN  EN 50  317 (36  2313) Drážní  zařízení -  Systémy odběru

     proudu  -  Požadavky  na   měření  dynamické  interakce  mezi

     pantografovým   sběračem  a   nadzemním  trolejovým   vedením

     a ověřování těchto měření

   102. ČSN   EN  50272.2   (36  4380)   Bezpečnostní  požadavky   na

     akumulátorové  baterie a  akumulátorové instalace  - Část  2:

     Staniční baterie

   103. ČSN  EN 50091-1-1  (36 9065)  Zdroje nepřerušovaného napájení

     (UPS) - Část 1-1: Všeobecné  a bezpečnostní požadavky pro UPS

     používaných v prostorách přístupných obsluze

   104. ČSN  37 6605  Připojování elektrických  zařízení celostátních

     drah na elektrický rozvod

   105. ČSN  37 6750  Trakční měnírny  pro tramvajové  a trolejbusové

     dráhy

   106. ČSN EN 13 145 (49 1410) Železniční aplikace - Tratě - Dřevěné

     příčné a výhybkové pražce

   107. ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin

   108. ČSN EN 13 450 (72 1506) Kamenivo pro kolejové lože

   109. ČSN  P  ENV  1991-1  (73  0035)  Zásady navrhování a zatížení

     konstrukcí Část 1: Zásady navrhování

   110. ČSN  P ENV  1991-2-1 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí  Část 2-1:  Zatížení konstrukcí  - Objemová  tíha,

     vlastní tíha a užitečná zatížení

   111. ČSN  P ENV  1991-2-2 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí   Část   2-2:   Zatížení   konstrukcí  -  Zatížení

     konstrukcí namáhaným požárem

   112. ČSN  P ENV  1991-2-3 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí Část 2-3: Zatížení konstrukcí - Zatížení sněhem

   113. ČSN  P ENV  1991-2-4 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí Část 2-4: Zatížení konstrukcí - Zatížení větrem

   114. ČSN   P  ENV   1991-2-5/1999  (73   0035)  Zásady  navrhování

     a zatížení   konstrukcí   Část   2-5:   Zatížení   konstrukcí

     - Zatížení teplotou

   115. ČSN  P ENV  1991-2-6 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí  Část 2-6:  Zatížení konstrukcí  - Zatížení  během

     provádění

   116. ČSN  P ENV  1991-2-7 (73  0035) Zásady  navrhování a zatížení

     konstrukcí Část 2-7: Zatížení konstrukcí - Mimořádná zatížení

     od nárazů a výbuchů

   117. ČSN  P  ENV  1991-5  (73  0035)  Zásady navrhování a zatížení

     konstrukcí Část 5: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení

   118. ČSN  73  0039  Navrhování   objektů  na  poddolovaném  území.

     Základní ustanovení

   119. ČSN  73  0212-4  Geometrická  přesnost  ve výstavbě. Kontrola

     přesnosti. Část 4: Liniové stavební objekty

   120. ČSN  ISO   4463-1  (73  0411)   Měřící  metody  ve   výstavbě

     - Vytyčování  a  měření  -  Část  1:  Navrhování, organizace,

     postupy měření a přejímací podmínky

   121. ČSN 73  0420-1 Přesnost vytyčování  staveb. Část 1:  Základní

     požadavky

   122. ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení

   123. ČSN P  73 0606 Hydroizolace  staveb - Povlakové  hydroizolace

     - Základní ustanovení

   124. ČSN  P 73  0610 Hydroizolace  staveb -  Sanace vlhkého  zdiva

     - Základní ustanovení

   125. ČSN 73 1401 Navrhování ocelových konstrukcí

   126. ČSN 73 1495 Šroubové třecí spoje ocelových konstrukcí

   127. ČSN 73 2005 Injekčné práce v stavebníctve

   128. ČSN   P   ENV   1994-2   (73   2089)   Navrhování  spřažených

     ocelobetonových  konstrukcí. Část  2: Spřažené  ocelobetonové

     mosty

   129. ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí

   130. ČSN  73 2401  Provádění a  kontrola konstrukcí  z předpjatého

     betonu

   131. ČSN  EN  206-1  (73  2403),  Beton  -  Část  1:  Specifikace,

     vlastnosti, výroba a shoda

   132. ČSN  73 2430  Provádění a  kontrola konstrukcí  ze stříkaného

     betonu

   133. ČSN  73  2480  Provádění  a  kontrola  montovaných betonových

     konstrukcí

   134. ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí

   135. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí

   136. ČSN 73 2611 Úchylky rozměrů a tvarů ocelových konstrukcí

   137. ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení

   138. TNŽ 73 4955 Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD

   139. ČSN 73  4959 Nástupiště a  nástupištní přístřešky na  drahách

     celostátních, regionálních a vlečkách

   140. ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technických vybavení

   141. ČSN 73 6200 Mostní názvosloví

   142. ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů

   143. ČSN  P  ENV  1991-3  (73  6203)  Zásady navrhování a zatížení

     konstrukcí - Část 3: Zatížení mostů dopravou

   144. ČSN 73 6205 Navrhování ocelových mostů

   145. ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železobetonových mostních

     konstrukcí

   146. ČSN  73  6207  Navrhování  mostních  konstrukcí z předpjatého

     betonu

   147. ČSN P  ENV 1992-2 (73 6208)  Navrhování betonových konstrukcí

     - Část 2: Betonové mosty

   148. ČSN P ENV 13 670-1  Provádění betonových konstrukcí - Část 1:

     Společná ustanovení

   149. ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů

   150. ČSN 73 6212 Navrhování dřevěných mostních konstrukcí

   151. ČSN 73 6213 Navrhování zděných mostních konstrukcí

   152. ČSN 73 6223 Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi

     trakčního  vedení   a  proti  účinkům   výfukových  plynů  na

     objektech nad kolejemi železničních drah

   153. TNŽ  73   6260  Ocelové  podlahy   na  mostních  konstrukcích

     železničních mostů

   154. ČSN  73   6266  Protinárazové  zábrany   mostů  přes  pozemní

     komunikace

   155. ČSN 73 6301 Projektování železničních drah

   156. ČSN 73 6310 Navrhování železničních stanic

   157. ČSN  73  6320  Průjezdné  průřezy  na  drahách  celostátních,

     drahách regionálních a vlečkách normálního rozchodu

   158. TNŽ  73  6334  Oplocení  a  zábradlí  na drahách celostátních

     a regionálních

   159. ČSN  73 6360-1  Konstrukční a  geometrické uspořádání  koleje

     železničních   drah  a   její  prostorová   poloha.  Část  1:

     Projektování

   160. ČSN  73 6360-2  Konstrukční a  geometrické uspořádání  koleje

     železničních drah  a její prostorová  poloha. Část 2:  Stavba

     a přejímka, provoz a údržba

   161. ČSN EN  13 230-1 až  5 (73 6365)  Železniční aplikace -  Trať

     - Betonové  příčné  a  výhybkové  pražce,  Část  1: Všeobecné

     požadavky,  Část  2:  Předpjaté  monoblokové  pražce, Část 3:

     Dvoublokové železobetonové  pražce, Část 4:  Předpjaté pražce

     pro výhybky a výhybkové konstrukce, Část 5: Zvláštní prvky

   162. ČSN EN  13 481-1 až  5 (73 6370)  Železniční aplikace -  Trať

     - Požadavky na provedení systémů  upevnění, Část 1: Definice,

     Část 2: Systémy upevnění pro betonové pražce, Část 3: Systémy

     upevnění  pro dřevěné  pražce, Část  4: Systémy  upevnění         pro

     ocelové pražce,  Část 5: Systémy  upevnění pro pevnou  jízdní

     dráhu

   163. ČSN  EN   13481-7  (73  6370)  Železniční   aplikace  -  Trať

     - Požadavky  na   vlastnosti  systémů  upevnění   -  Část  7:

     Speciální systémy upevnění  pro výhybky, výhybkové konstrukce

     a      přídržné kolejnice

   164. ČSN EN  13 146-1 až  8 (73 6375)  Železniční aplikace -  Trať

     - Metody  zkoušení upevnění,  Část 1:  Stanovení odporu proti

     podélnému posunutí kolejnice, Část  2: Stanovení odporu proti

     pootočení, Část  3: Stanovení útlumu  rázového zatížení, Část

     4:   Účinek   opakovaného   zatížení,   Část   5:   Stanovení

     elektrického  odporu,   Část  6:  Vliv   extrémních  okolních

     podmínek, Část  7: Stanovení upínací  síly, Část 8:  Provozní

     ověřování

   165. ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody

   166. TNŽ 73 6388 Prostorové  uspořádání vrat nad kolejemi rozchodu

     1435 mm a 1520 (1524) mm

   167. TNŽ 73 6390 Nápisy názvů železničních stanic a zastávek

   168. TNŽ 73 6395 Traťové značky.  Staničníky a mezníky ČSD. Tvary,

     rozměry a umístění

   169. ČSN 73 6405 Projektování tramvajových tratí

   170. ČSN 73 6412 Geometrické uspořádání koleje tramvajových tratí

   171. ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky

   172. ČSN  73 6430  Geometrické uspořádání  kolejí metra.  Kolejový

     svršek metra

   173. TNŽ 73 6949 Odvodnění železničních tratí a stanic

   174. ČSN  73   7501  Navrhování  konstrukcí   ražených  podzemních

     objektů. Společná ustanovení

   175. ČSN 73 7508 Železniční tunely

   176. ČSN 73 7509 Průjezdný průřez metra

   177. ČSN EN 457 (83 3291) Bezpečnost strojních zařízení. Akustické

     signály. Obecné požadavky, návrhy a zkušební metody.

 

Poznámka:

 

   1. "TNŽ" - technická norma železnic; vnitřní předpis provozovatele

   dráhy a dopravce

   2. U   nedatovaných  technických   norem  platí   poslední  vydání

   příslušné normy, popřípadě normy, která ji nahrazuje.

 

   Příl.6

 

   Obsah  některých  technických  podmínek  pro  dráhu  celostátní,  dráhu

   regionální a vlečku

 

   A.

 

   Přechodnost drážních vozidel a traťové třídy zatížení

 

   1.   Údaje  o  přechodnosti  kolejových  vozidel  patří  mezi  základní

   parametry  tratí.  Parametry  o přechodnosti tratí a z nich vyplývající

   přechodnosti  kolejových  vozidel  musí  být  systematicky  a soustavně

   evidovány, sledovány a prověřovány.

 

   2.  Přechodností  se  rozumí  schopnost železničního stavebního objektu

   převést   kolejové   vozidlo   po   vlastní  konstrukci  při  zachování

   bezpečnosti železničního provozu.

 

   3.  Z  hlediska  přechodnosti  drážních vozidel (dále jen "vozidlo") se

   tratě  zařazují  do traťových tříd zatížení (dále jen "traťová třída"),

   přičemž    maximální    účinnost    modelových   železničních   vozidel

   charakterizujících traťovou třídu je dána:

 

   a) jejich konstrukcí,

 

   b) hmotností na nápravu,

 

   c) uspořádáním náprav,

 

   d) řazením vozidel a způsobem zapojení do vlakové soupravy.

 

   4. Používání traťových tříd je závazné.

 

   5. Tratě se zařazují do traťových tříd A, B1, B2, C2, C3, (C4, D2), D3,

   D4,  E4  a  E5 uvedených v tabulce A1. Z provozních důvodů se tratě bez

   odůvodnění    nezařazují    do    tříd    C4    a    D2.   Tabulka   A1

   +--------------------+------------------------------------+   |  Dělící

   meze    |    Hmotnost   na   nápravu   |   |   traťových   tříd   |   |

   +--------------------+-------+------+------+------+-------+  | Hmotnost

   |  A | B | C | D | E | | na běžný metr délky| 16,0 t|18,0 t|20,0 t|22,5

   t|25,0 t | | vozu | | | | | |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+  |  1 | 5,0

   t/bm | A | B1 | | | |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+  |  2 | 6,4

   t/bm | | B2 | C2 | (D2) | |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+  |  3 | 7,2

   t/bm | | | C3 | D3 | |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+  |  4 | 8,0

   t/bm | | | (C4) | D4 | E4 |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+  |  5 | 8,8

   t/bm | | | | | E5 |

   +---+----------------+-------+------+------+------+-------+

 

   6.  Při  zařazování  tratě  do  traťové třídy se uvažuje vlak složený z

   vozidel  se  dvěma  dvounápravovými podvozky (obr. 1), které odpovídají

   uspořádání náprav podle tabulky A2.

     Obr. 1: Modelové drážní vozidlo

 

 

 

Tabulka A2:

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

| Třída |  Hmotnost  |     Hmotnost      |    c   |    d     |

|       | na nápravu | na jednotku délky |   [m]  |   [m]    |

|       |    [t]     |      [t/m]        |        |          |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  A    |     16     |        5,0        |  6,20  |  12,80   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  B1   |     18     |        5,0        |  7,80  |  14,40   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  B2   |     18     |        6,4        |  4,65  |  11,25   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  C2   |     20     |        6,4        |  5,90  |  12,50   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  C3   |     20     |        7,2        |  4,50  |  11,10   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  C4   |     20     |        8,0        |  3,40  |  10,00   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  D2   |    22,5    |        6,4        |  7,45  |  14,05   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  D3   |    22,5    |        7,2        |  5,90  |  12,50   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  D4   |    22,5    |        8,0        |  4,65  |  11,25   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  E4   |    25,0    |        8,0        |  5,90  |  12,50   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

|  E5   |    25,0    |        8,8        |  4,75  |  11,35   |

+-------+------------+-------------------+--------+----------+

 

   7.  Trať  se  zařadí  do  příslušné traťové třídy, pokud na ní může být

   provozován   nejvyšší   možný   počet  modelových  drážních  vozidel  s

   hmotnostními  a  rozměrovými  parametry uvedenými v tabulce A2 pro tuto

   traťovou třídu.

 

   8.  Účinnost  modelových  drážních  vozidel charakterizujících traťovou

   třídu  a  reálných  vozidel  se porovnává vyčíslením hodnoty největších

   ohybových  momentů  a  posouvajících sil na prostém nosníku o libovolné

   vzdálenosti  podpěr  při  zatížení  nejvyšším  možným počtem takovýchto

   vozidel.

 

   B.

 

   Dovolené   opotřebení   výhybek,   kolejových  křižovatek,  výhybkových

   konstrukcí

 

   Jednotlivé  části  výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy

   tyto požadavky:

 

   1. Výměnová část

 

   a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 5 mm a více v

   místě, kde je pojížděná hrana opornice vzdálená od pojížděné hrany k ní

   přilehlého jazyka 60 - 100 mm.

 

   b)  Výměnový  závěr  se  nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných

   rychlostí  60  km.h-1  a  vyšší  mezera mezi jazykem a opornicí v místě

   prvního závěru větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší

   než 60 km.h-1 mezera větší než 5 mm.

 

   c)  Vůle  mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být

   větší než 5 mm pro rychlost v <= 90 km.h-1, 3 mm pro rychlost v, ležící

   v  intervalu  90  km.h-1  <  v <= 160 km.h-1, 2 mm pro rychlost v > 160

   km.h-1.

 

   d)  Závěrové  zařízení  musí  bezpečně  zajišťovat  doléhání přilehlého

   jazyka  k  opornici  a  vzdálenost odlehlého jazyka od opornice v místě

   jeho největšího přiblížení k opornici musí být nejméně 60 mm.

 

   2. Srdcovková část

 

   a)  Pro  zajištění  bezpečného  a nenásilného průjezdu dvojkolí vozidla

   přes  srdcovku  musí  být  dodrženy  ve  výhybce normálního rozchodu ve

   vzájemném vztahu srdcovka - přídržnice následující hodnoty:

   U jednoduchých a dvojitých srdcovek  L ..... v rozmezí od 1 393

                                                mm do 1 398 mm,

                                        A ..... nejvíce 1 356 mm,

   přičemž platí L = vzdálenost   vedoucí   hrany   přídržnice  od

                     pojížděné hrany klínu srdcovky,

                 A = vzdálenost    vedoucích    hran    přídržnice

                     a odpovídající křídlové kolejnice (ve dvojité

                     srdcovce     vzdálenost     vedoucích    hran

                     přídržnic).

 

   b)  Nadvýšení  přídržnice  nad  temenem  výškově  ojeté kolejnice nesmí

   překročit hodnotu 54 mm.

 

   c)  Opotřebení  pracovních  ploch  přídržnice  tvaru  Kn60 (a obdobného

   tvaru) nesmí být větší než 20 mm pro v <= 90 km.h-1 a než 12 mm pro v >

   90 km.h-1.

   V  případě,  že  uvedené  požadavky pro jednotlivé části výhybek nejsou

   splněny,  musí být bezodkladně provedena taková opatření, aby nedošlo k

   ohrožení bezpečnosti provozování drážní dopravy.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II vyhlášky č. 577/2004 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1. Stávající světelná přejezdová zabezpečovací zařízení se upraví podle

   požadavků  §  4  odst.  6  a  §  17  odst.  1  vyhlášky  při  nejbližší

   rekonstrukci nebo modernizaci.

 

   2. Stávající prostory a zařízení sloužící cestujícím na dráze speciální

   podle  ustanovení  §  38 a 39 vyhlášky a zastávky na dráze tramvajové a

   dráze  trolejbusové  podle  ustanovení  §  58  vyhlášky  se  upraví pro

   umožnění  přístupu  a  užívání  osobami  s omezenou schopností pohybu a

   orientace při nejbližší rekonstrukci nebo modernizaci.

 

   1)  Vyhláška  č.  30/2001  Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na

   pozemních   komunikacích   a  úprava  a  řízení  provozu  na  pozemních

   komunikacích,  ve znění vyhlášky č. 153/2003 Sb. a vyhlášky č. 176/2004

   Sb.

 

   2)  Vyhláška  č.  369/2001  Sb.,  kterou  se  stanoví  obecné technické

   požadavky  zabezpečující  užívání  staveb osobami s omezenou schopností

   pohybu a orientace.

 

   2a)  § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a

   o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.

 

   2b)  Například  nařízení  vlády  č.  17/2003  Sb.,  kterým  se  stanoví

   technické  požadavky  na  elektrická  zařízení nízkého napětí, nařízení

   vlády  č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky

   z  hlediska  jejich  elektromagnetické kompatibility, nařízení vlády č.

   27/2003  Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění

   nařízení vlády č. 127/2004 Sb.

 

   3)  Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů,

   ve  znění  zákona  č.  274/2001  Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

   205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č.

   225/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č.

   167/2004 Sb.

 

   3a)  §  5a  zákona  č.  266/1994  Sb.,  o  dráhách, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   4)  Nařízení  vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

   zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a

   nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

 

   5)  Nařízení  vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

   účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

 

   5a)  §  12  zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění

   některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Xylolit

Zahájeno uživatelem Jiří Bernhardt v Stavební práce, stavební materiál a firmy 10.10. 0 Odpovědi

Dobrý den, chystám se na rekonstrukci dětského pokoje. Podlaha je pravděpodobně z xylolitu, stará jako dům sám, tj. rok 1938 a potřebuje vyrovnat. Existuje nějaká vhodná nivelační stěrka na tento povrh? Co použít jako kontaktní můstek? Jaký musím…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby