Vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákonVyhláška Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

 

 

87/2000 Sb.

VYHLÁŠKA

Ministerstva vnitra

ze dne 31. března 2000,

kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování

a nahřívání živic v tavných nádobách

 

Ministerstvo  vnitra  stanoví  podle  §  24  odst.  2  zákona

č. 133/1985   Sb.,   o   požární    ochraně,   ve   znění   zákona

č. 203/1994 Sb., (dále jen "zákon"):

 

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

 

(1) Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro

a) svařování,  jímž   se  rozumí  tepelné   spojování,  drážkování

a tepelné  dělení kovových  i nekovových  materiálů, pokud jsou

prováděny  otevřeným plamenem,  elektrickým obloukem,  plazmou,

elektrickým   odporem,    laserem,   třením,   aluminotermickým

svařováním,    jakož   i    používání   elektrických    pájedel

a benzínových pájecích lamp, a

b) nahřívání živic v tavných nádobách.

 

(2) Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se

vztahují  na  svařování  a  nahřívání  živic  v  tavných  nádobách

provozované právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími

podnikatelskou  činnost  podle  zvláštních  předpisů.1) Na ostatní

fyzické osoby2)  se podmínky požární  bezpečnosti rovněž vztahují,

jen pokud není dále stanoveno jinak.

 

 

 

 

§ 2

 

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) nebezpečnou  koncentrací -  koncentrace směsi  hořlavých plynů,

par  nebo prachů  se vzduchem  nebo jiným  oxidovadlem od  25 %

hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,

b) prostorem s  nebezpečím výbuchu s  následným požárem -  prostor

stavebně oddělený i neoddělený  včetně zařízení nebo jeho části

(např. zásobník, větrací potrubí,  potrubní rozvody), ve kterém

může  vzniknout   nebezpečná  koncentrace  nebo   se  nacházejí

výbušniny  nebo  látky  obsahující  výbušniny  anebo jiné látky

a materiály a v kombinaci  s danou svářečskou technologií mohou

být příčinou výbuchu s následným požárem,

c) prostorem  s  nebezpečím  požáru  -  prostor  stavebně oddělený

i neoddělený včetně  zařízení nebo jeho  části (např. zásobník,

větrací  potrubí,  potrubní  rozvody),  ve  kterém se vyskytují

hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné

anebo  hořlavé  látky  obsažené  ve  stavebních konstrukcích či

zařízeních  a v  případě používání  dané svářečské  technologie

může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru,

d) přilehlým prostorem  - prostor nacházející se  nad, pod a vedle

svářečského  pracoviště, který  může být  ohrožen vznikem  nebo

rozšířením  požáru vlivem  činností vykonávaných  na svářečském

pracovišti,

e) základními   požárně  bezpečnostními   opatřeními  -  technická

a organizační  opatření  k  zajištění  požární bezpečnosti před

zahájením,  v  průběhu  a  po  skončení  svařování,  zahrnující

opatření vyplývající z použitého druhu svářečského zařízení,

f) zvláštními   požárně  bezpečnostními   opatřeními  -  technická

a organizační  opatření  k  zajištění  požární bezpečnosti před

zahájením,  v  průběhu  a  po  ukončení  svařování s ohledem na

konkrétní  druh  nebezpečí  podle  písmen  b)  a  c),  umístění

svářečského   pracoviště,   požárně   bezpečnostního  zajištění

stavby,   systému  zabezpečování   požární  ochrany   nejen  na

svářečském  pracovišti,  ale  i  v  přilehlých prostorech podle

písmene d),

g) svařováním  vyžadujícím zvláštní  požárně bezpečnostní opatření

- svařování  v  prostoru  s   nebezpečím  požáru  nebo  výbuchu

s následným  požárem,  včetně  přilehlých  prostor,  vyžadující

zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle písmene f),

h) svářečským   pracovištěm  -   pracovní  prostor   vymezený  pro

svařování  včetně  technologických   zařízení  používaných  pro

svařování;   za   svářečská    pracoviště   se   považují   též

technologická  stanoviště a  manipulační plochy,  na kterých se

provádí operace související se svařováním,

i) požárním  dohledem  -  činnost  zaměřená  na požární bezpečnost

v průběhu, při  přerušení a po  ukončení svařování vyžadujících

zvláštní požárně bezpečnostní opatření,

j) základním rizikem  při svařování -  riziko, které může  vést ke

vzniku  nebo šíření  požáru  nebo  výbuchu s  následným požárem

v důsledku účinků tepla vedením,  sáláním nebo prouděním (např.

teplota  plamene  nebo  elektrického  oblouku, rozstřik žhavých

částic  kovu a  strusky, vytečení  žhavé hmoty  z řezné  spáry,

tepelné  záření, vysoká  teplota svařovaných  materiálů, vysoká

teplota  plynných   zplodin  svařování)  a   výskytu  hořlavých

a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů svařovacího

proudu,

k) specifickým rizikem - riziko  svářečského pracoviště z hlediska

vzniku  nebo šíření  požáru nebo  výbuchu s  následným požárem,

které není  zcela zřetelné osobám  s odbornou způsobilostí  pro

svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí

vedoucí hořlavé nebo hoření  podporující látky, hořlavý podklad

krytý  nátěrem nebo  tepelně neizolujícím  materiálem, otevřené

kanály vedoucí hořlavé kapaliny),

l) svařováním elektrickým proudem - svařování obalenou elektrodou,

svařování  pod tavidlem,  svařování elektrostruskové, svařování

netavící  se elektrodou  v ochraně  inertních plynů  (WIG/TIG),

svařování tavící se elektrodou v ochraně inertních plynů (MIG),

svařování tavící se elektrodou v ochraně aktivních plynů (MAG),

svařování  elektrickým   odporem,  svařování  vysokofrekvenční,

svařování   nebo   dělení   a   nanášení   plazmou,   svařování

a drážkování uhlíkovou elektrodou,

m) zahájením svařování  - první a každé  další uvedení zařízení do

provozuschopného   stavu   (např.   zapálení   hořáku,  uvedení

svářečského  zařízení  do  činnosti)  následující po předchozím

opuštění svářečského pracoviště.

 

 

 

ČÁST DRUHÁ

PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ

A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ

 

§ 3

 

 

Podmínky pro zahájení svařování

 

(1)  Před zahájením  svařování se  vyhodnotí podmínky požární

bezpečnosti  v  prostorech,  ve  kterých  se  bude svařovat, jakož

i v přilehlých  prostorech, zda se nejedná  o svařování vyžadující

zvláštní požárně bezpečnostní opatření [§  2 písm. g)]. Při tom se

hodnotí  i  požární  nebezpečí,  které  představují  hořlavé látky

obsažené  ve  stavebních  konstrukcích  (např.  stěnách, stropech,

přepážkách).  Změní-li se  podmínky požární  bezpečnosti v průběhu

svařování,  lze   v  něm  pokračovat   až  po  novém   vyhodnocení

a zajištění  odpovídajících  základních  nebo  zvláštních  požárně

bezpečnostních opatření.

 

(2)  Pro svařování  vyžadující zvláštní  požárně bezpečnostní

opatření se jejich zajištění  prokazuje písemně. Přitom se vychází

i z  požadavků  vyplývajících  ze  zákona  a  předpisů  o  požární

ochraně.3)  Hodnoty teplot  některých možných  zdrojů zapálení při

svařování jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních

požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1.

 

(3) Při stanovení  zvláštních požárně bezpečnostních opatření

se  vychází  také  z  podkladů  týkajících  se požární bezpečnosti

technického  vybavení  i  technologického  procesu,  které  nejsou

součástí  svářečské  technologie,  a  vyskytují  se  na svářečském

pracovišti, jakož i v přilehlých prostorech.

 

(4) Před zahájením svařování se

a) stanoví a  vyhodnotí možné požární nebezpečí  ve vztahu k druhu

svařování, stavu svářečského  pracoviště a přilehlých prostorů,

použitých  zařízení a  materiálů a  reaguje se  na ně v požárně

bezpečnostních opatřeních,

b) vymezí  oprávnění   a  povinnosti  osob   k  zajištění  požární

bezpečnosti  při  zahájení  svařování,   v  jeho  průběhu,  při

přerušení svařování a po jeho skončení,

c) stanoví požadavky na  účastníky svařování vyžadujících zvláštní

požárně  bezpečnostní opatření  a na  osoby provádějící požární

dohled, včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení

a po skončení svařování, pokud  není požární dohled nepřetržitý

(§ 4 odst. 1 a 2, příloha č. 1),

d) stanoví  požadavky  pro  bezpečný  pobyt  a  pohyb  osob včetně

zákazů,

e) zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,

f) určí provozní  podmínky technických zařízení  a technologického

procesu,  včetně  podmínek  případných  odstávek  zařízení nebo

omezení provozu,

g) stanoví  další opatření  s ohledem  na druh  činnosti, případně

specifické riziko svářečského pracoviště.

 

(5)  Proti  vzniku  a   šíření  požáru  nebo  vzniku  výbuchu

s následným  požárem na  svářečských pracovištích  a v  přilehlých

prostorech  se  provedou  základní  požárně  bezpečnostní opatření

a dle  konkrétního  nebezpečí  též  zvláštní  požárně bezpečnostní

opatření.  S  ohledem  na  dané  provozní  podmínky se může jednat

o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v

a) odstranění hořlavých  nebo hoření podporujících  nebo výbušných

látek,

b) překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno

hořlavým   materiálem  (stupeň   hořlavosti  A   nebo  B  podle

ČSN 73 0862) izolujícím hořlavou látku  od zdroje zapálení tak,

aby  nedošlo  k  vznícení.  Při  obloukovém  svařování  lze pro

závěsy,   pásy  nebo   zástěny  použít   materiál  odpovídající

požadavkům normových  hodnot, a to  způsobem a ve  vzdálenosti,

která  bezpečně  chrání  proti  žhavým  částicím ze svářečských

prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede tak,

aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,

c) úpravě  dopadové   plochy  nebo  krytí   dráhy  vedení  přímého

i odraženého laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,

d) vybavení  hasebními  prostředky   podle  charakteru  pracoviště

a použité technologie svařování,

e) měření  koncentrace  hořlavých  plynů,  par  hořlavých  kapalin

a prachů   ve  směsi   se  vzduchem   nebo  jiným   oxidovadlem

a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace,

f) ochlazování konstrukce,

g) provětrávání  pracoviště pro  odstranění nebezpečné koncentrace

hořlavých plynů, par, prachů,

h) rozmístění technického vybavení  proti rozstřiku žhavých částic

tak,  aby spolehlivě  zabraňovala působení  jisker, částic kovu

i strusky.

 

(6) Provádí-li se svařování,  které vyžaduje zvláštní požárně

bezpečnostní  opatření  opakovaně  a  na  stavebně  či konstrukčně

obdobných  svářečských pracovištích,  pro které  lze stanovit tato

požárně  bezpečnostní  opatření  jednotně,   může  se  tak  učinit

v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.

 

(7)   Při  svařování   je  třeba   zabránit  takovému  ohřátí

svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti

nebo celistvosti zařízení, jejímž  důsledkem by byl únik hořlavých

látek nebo hoření podporujících látek.

 

(8)  Překrytí a  utěsnění hořlavé  látky se  provede tak, aby

mezi  jednotlivými díly  použitého materiálu  nezůstaly nechráněné

otvory  umožňující  průnik  žhavých  částic,  plamene  nebo přenos

tepla.

 

(9) Při  svařování vyžadujícím zvláštní  požárně bezpečnostní

opatření je nutná účast nejméně  dvou osob včetně svářeče. Obsadit

pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování,

kdy svářeč je schopen všechny  úkony spojené s vlastním svařováním

i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.

 

(10) Svařování se nesmí zahájit, jestliže

a) nejsou  stanovena požárně  bezpečnostní opatření  s ohledem  na

druh a místo těchto prací,

b) svářeč  a pracovníci  zúčastnění na  svařování a  souvisejících

činnostech nejsou  prokazatelně seznámeni s  podmínkami požární

bezpečnosti,

c) nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,

d) svářeč na  svářečském pracovišti nemůže  prokázat svou odbornou

způsobilost   ke  svařování   doklady  odpovídajícími  normovým

požadavkům nebo  normativním dokumentům dle  ČSN EN 45020  nebo

vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného

v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování

těmito předpisy  odborná způsobilost stanovena,  pak oprávněním

odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení.

 

 

 

 

§ 4

 

 

Podmínky po skončení svařování

 

(1)  Po  skončení  svařování  vyžadujícího  zvláštní  požárně

bezpečnostní  opatření se  v rámci  požárního dohledu  zkontroluje

požární  bezpečnost svářečského  pracoviště i  přilehlých prostorů

a zajistí  se požární  dohled ve  stanovených intervalech (příloha

č. 1).  Intervaly se  stanoví  se  zřetelem na  základní, případně

specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního

dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném

dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba při stanovování doby,

po kterou je třeba požární dohled provádět, přihlédnout k možnosti

vzniku požáru i po 8 hodinách.

 

(2) Požární dohled je vykonáván  osobou k tomu předem určenou

s písemně  stanovenými  právy  a  povinnostmi  při  tomto dohledu.

Požární dohled  je vykonáván v průběhu  svařování nepřetržitě. Při

přerušení  svařování  nebo  po  jeho  skončení  se  požární dohled

vykonává po  určenou dobu nepřetržitě  nebo vzhledem k  charakteru

prací  a  prostoru  po  určenou  dobu  v  intervalech  stanovených

zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.

 

(3) Požární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat

a) jsou-li  svářečská  pracoviště  a  přilehlé  prostory  vybaveny

provozuschopnou  elektrickou  požární  signalizací  a stabilním

hasicím  zařízením.   Jsou-li  tyto  prostory   vybaveny  pouze

elektrickou  požární  signalizací,  lze  od  požárního  dohledu

upustit jen v  případě, že na místě bude  osoba schopná provést

prvotní hasební zásah,

b) na  stálých   svářečských  pracovištích  v   případě,  že  před

skončením  svařování nemohlo  dojít ke  kontaktu žhavých částic

s hořlavými  látkami  a  po   vypnutí  technologie  nedojde  ke

kontaktu hořlavých látek se zdrojem zapálení.

 

 

 

ČÁST TŘETÍ

SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ

 

§ 5

 

 

Svářečská pracoviště

 

(1)  Svářečská  pracoviště  určená  ke  svařování projektovou

dokumentací  stavby4) se  považují za  svářečská pracoviště stálá;

jiná se považují za svářečská pracoviště přechodná.

 

(2) Svářečská pracoviště se  zabezpečují tak, aby se předešlo

zejména

a) vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,

b) vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,

c) ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky.

 

Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostory.

 

(3) Části  zařízení a materiály  se na svářečském  pracovišti

rozmisťují  tak,  aby  byla  zachována  možnost  volného  průchodu

a nevznikala  stísněná  a  kolizní  místa.  Svařovací  zařízení se

zabezpečují tak, aby se zabránilo jejich pohybu nebo pohybu jejich

částí,  a tím  jejich poškození,   které by  vedlo ke  vzniku nebo

šíření  požáru  nebo  k  výbuchu  s  následným požárem s případným

ztížením podmínek pro únik osob.

 

(4) Svařovaný  materiál se na  pracovišti ukládá tak,  aby se

zabránilo jeho pohybu nebo pohybu  jeho částí, při kterém by mohlo

dojít   k  poškození   svařovacího  zařízení,   zejména  poškození

pohyblivých  vodičů  a  elektrických  částí  svařovacího zařízení,

rozvodů plynu,  hadic, jejichž poškození  by mohlo vést  ke vzniku

nebo šíření požáru a nebo výbuchu s následným požárem.

 

(5)  Přechodná  svářečská  pracoviště  jsou vybavena vhodnými

hasicími přístroji a jinými  hasebními prostředky podle zvláštních

právních předpisů.5)  Mimo tyto hasicí  přístroje se vybaví  ještě

nejméně  dvěma  přenosnými  hasicími  přístroji  s vhodnou náplní,

z toho jedním  přenosným hasicím přístrojem  práškovým o hmotnosti

hasební látky nejméně  5 kg. V případě svařování  v bytě s ohledem

na druh  svařování, pokud nejsou  bezprostředně ohrožovány ostatní

prostory  objektu, je  minimálním vybavením  jeden přenosný hasicí

přístroj práškový o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg.

 

(6)  Na stálých  svářečských pracovištích  nelze ukládat nebo

skladovat  hořlavé  a  hoření   podporující  látky,  pokud  nejsou

součástí   technologie.   V   případě,   že   jsou   takové  látky

v technologii nezbytné,  stanoví se požárně  bezpečnostní opatření

k zabránění   možnosti  vzniku   a  šíření   požáru  nebo  výbuchu

s následným požárem a k zajištění úniku a evakuace osob.

 

(7) Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na

svářečském  pracovišti  a  na  zařízeních  vyznačují bezpečnostním

značením. Výstražné  a informační tabulky  s uvedením druhu  plynu

a množství tlakových lahví se umístí též na vstupu do objektu, kde

jsou tyto umístěny.

 

(8) Při svařování v prostorách od  2 m výšky nad místy, které

je třeba chránit  před účinky těchto prací, se  z hlediska požární

ochrany  pracoviště  stanoví  ochranná  pásma.  Tato pásma stanoví

minimální  vzdálenosti,  ze  kterých  se  před zahájením svařování

odstraňují hořlavé materiály nebo zajistí jejich bezpečná izolace,

popřípadě se  provedou jiná účinná  opatření, zejména před  účinky

žhavých  částic.  Ochranná  pásma  se  z  hlediska požární ochrany

stanovují  individuálně   se  zřetelem  na   použitou  technologii

a metodu  svařování tak,  že střed  ochranného pásma  je vždy  pod

místem svařování a jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve

vodorovné rovině.  Při svařování ve  výškách převyšujících 2  m se

pro  každý další  1 m   výšky rozšiřuje  ochranné pásmo  o nejméně

0,3 m až  do výšky 7  m; pro  každý  další 1 m  výšky se rozšiřuje

ochranné  pásmo o  0,1 m  až do  výšky 20  m. Uvedené přírůstky se

připočítávají k  poloměru. Ochranná pásma  pro svařování prováděné

ve  výškách  převyšujících  20  m  se  stanovují individuálně. Při

aplikaci  technologií využívajících  stlačené plyny  (např. řezání

kyslíkem) a při spolupůsobení  proudu vzduchu pro rychlost vzduchu

přesahující 1 m . sec-1 se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy

vymezené  elipsou  až  na  vzdálenost  20  m  podle individuálního

posouzení požárního ohrožení.

 

(9) Na stálých svářečských pracovištích se zřetelným způsobem

vyznačuje vymezení

a) požárně  bezpečné  vzdálenosti,  je-li  její vymezení stanoveno

v dokumentaci k zařízení, nebo

b) ochranného pásma (odstavec 7).

 

(10)  Vodiče elektrického  proudu a  hadice rozvádějící  plyn

k svařovacímu zařízení  se vedou a ukládají  tak, aby se vyloučilo

jejich   poškození   ostrými    ohyby,   materiálem,   mastnotami,

chemikáliemi, účinky svařovacího procesu apod. V případě nebezpečí

mechanického poškození se zařízení chrání pevnými kryty.

 

(11) Je-li některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze

svařování zahájit ani v něm pokračovat.

 

(12)   U   svařovacích   zařízení   s   hydraulickým  pohonem

využívajících  hořlavá pracovní  média se  místa případného  úniku

hořlavých médií  chrání kryty obdobně  jako při výskytu  hořlavých

látek [odstavec 12 a § 3 odst. 5 písm. b)].

 

(13) Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém

může  vzniknout  nebezpečná  koncentrace,  lze  provádět  pouze na

strojích  a  zařízeních,  které  nemohou  být  z  daného  prostoru

odstraněny.  Z  prostoru,  strojů  a  zařízení  je nutné odstranit

hořlavé  prachy, zabránit  unikání prachů  do prostoru,  do strojů

a zařízení  a měřit  koncentraci výbušných  prachů v  ovzduší před

zahájením svařování a v jeho průběhu.

 

(14) Svařování  lze provádět pouze na  strojích a zařízeních,

které jsou blokovány proti nežádoucímu spuštění.

 

(15)  Náhrada přívodu  čerstvého vzduchu  přívodem kyslíku je

nepřípustná.

 

(16)  V prostorech,  kde se  mohou vyskytovat  hořlavé plyny,

páry  nebo  prachy,  se  neumisťují  tlakové  lahve  s  plyny  pro

svařování či vyvíječe acetylenu a zdroje proudu elektrické energie

ke  svářečským  pracím.  Při  každém  opuštění  těchto prostorů se

z prostorů   odstraňují  hořáky   a  přívodní   hadice  plynů  pro

svařování.

 

(17) S  nádobami, potrubími a  zařízeními, u kterých  se nedá

spolehlivě zjistit,  zda jejich obsah není  požárně nebezpečný, se

postupuje tak, jako by požárně nebezpečný byl.

 

(18)  Hrozí-li  nebezpečí  stažení  svařovacích  vodičů  nebo

hadic, upevňují se tyto k  pevné konstrukci nebo k jinému vhodnému

pevnému zařízení.

 

(19)  Účastní-li se  svařování více  osob, stanoví  se předem

způsob vzájemného dorozumívání.

 

(20)  Svářeč   dává  pokyn  k   zapnutí  svařovacího  zdroje,

popřípadě obvodu  až poté, kdy  je připraven začít  práci a zaujal

pracovní polohu.

 

 

 

 

§ 6

 

 

Svařování s využitím hořlavých plynů

 

(1)  Při  svařování  plamenem  se  používají  zejména kyslík,

vzduch,  acetylen,  vodík,  zkapalněný  uhlovodíkový  plyn, což je

zpravidla   propan,    butan   nebo   jejich    směs   (dále   jen

"propan-butan"),  zemní plyn  a umělá  plynná směs  MAPP. Nejvyšší

teploty  dosahované  při  spalování  vybraných  plynů jsou uvedeny

příloze č. 2 tabulce 2.

 

(2)  U tlakových  lahví, rozvodů  technických plynů  a jejich

příslušenství se  netěsnosti spojů a  uzávěrů zjišťují nehořlavými

tekutinami   (např.   voda   s   pěnotvornými  prostředky),  které

neobsahují tuky a jiné látky, které by mohly vyvolat reakci.

 

(3)  Při  manipulaci  se  svářečským  zařízením  nesmí  dojít

k úniku nezapáleného plynu na pracoviště v množství představujícím

nebezpečnou koncentraci.

 

(4) Při odběru acetylenu z  tlakové lahve se provádí kontrola

případného zahřívání  lahve nad 50  st. C. Pro  případ exotermické

reakce  v  tlakové  lahvi  musí  být  písemně  stanoven postup pro

nakládání s  tlakovou lahví, přičemž se  vychází z podmínek daných

výrobcem nebo dovozcem.

 

(5)  Po  dopravě  tlakové  lahve  s  acetylenem  na svářečské

pracoviště lze  s odběrem acetylenu  započít nejdříve po  uplynutí

1 hodiny.  Tato podmínka  nemusí být  dodržena za  předpokladu, že

lahve  byly dopravovány  ve svislé  poloze a  před použitím nebyly

položeny. Lahev při odběru acetylenu musí být v poloze svislé nebo

nakloněna ventilem  vzhůru pod úhlem  nejméně 30 st.  od vodorovné

polohy.

 

(6)  V případě  vzniku  požáru  na svářečském  pracovišti, na

kterém  jsou  umístěny  tlakové  lahve  a  jiné  tlakové nádoby se

svářečskými  nebo  jinými  plyny  nebo  se  v nebezpečné blízkosti

pracoviště  vyskytují,  tyto  se  neodkladně  odstraní na bezpečné

místo.  Přednostně  se  odstraní  plné  tlakové  lahve a jiné plné

tlakové  nádoby.  Pro  stanovení  konkrétního  postupu  se vychází

z požadavků  na  požární   bezpečnost  stanovených  výrobcem  nebo

dovozcem.  Není-li  možné  takovou  manipulaci  provést, ohlásí se

zásahové jednotce  požární ochrany, jaké  tlakové lahve a  tlakové

nádoby včetně jejich obsahu se  nacházejí v hořícím nebo ohroženém

prostoru.

 

(7) Při  manipulaci s tlakovými  lahvemi pro kyslík  a jejich

příslušenstvím pro kyslík je nutno vyloučit

a) jejich  znečištění tuky  a látkami  nebo materiály obsahujícími

tuky,

b) použití   materiálů   neodpovídajících   požárně  bezpečnostním

podmínkám dle druhu svářečské technologie.

 

(8) Tlakové lahve se  na svářečských pracovištích zabezpečují

proti pádu,  převržení nebo odvalení.  Způsob zabezpečení se  volí

tak, aby umožnil jejich snadné  a bezpečné uvolnění. Tlaková lahev

se při svářečských pracích umístí  na pevné místo tak, aby nedošlo

k ohrožení dopravními nebo přepravními prostředky, pohybujícími se

částmi  zařízení nebo  případným pohybem  materiálu nebo  k jejímu

samovolnému posunu.

 

(9) Na  svářečském pracovišti v prostoru  s nebezpečím požáru

nebo  výbuchu s  následným požárem  nelze skladovat  tlakové lahve

určené pro svářečské práce.

 

(10) Tlakovou lahev s hořlavým  plynem lze umístit pouze tam,

kde  při  případném  úniku  plynu  je  vyloučen  vznik  nebezpečné

koncentrace.

 

(11) Vyprazdňování  tlakových lahví a  jiných tlakových nádob

nelze  urychlovat  přímým  ohříváním  lahví  otevřeným plamenem či

jinými  zdroji  tepla,  které   nepřipouští  návody  výrobce  nebo

dovozce. V  předpisech provozovatele se  uvede, jaká forma  ohřevu

a jaké povrchové teploty jsou přípustné pro určitý obsah tlakových

lahví a tlakových nádob.

 

(12)  Přepouštět  zkapalněné  uhlovodíkové  plyny  a acetylen

rozpuštěný pod tlakem je dovoleno jen oprávněným organizacím.6)

 

(13)  Vznítí-li  se  plyn  unikající  netěsnostmi  redukčního

ventilu, lahvového ventilu, hadic a jiných armatur, lahvový ventil

se neprodleně uzavře a plamen uhasí.

 

(14) Při  zpětném šlehnutí a hoření  plamene uvnitř hořáku se

ihned uzavřou ventily hořlavého plynu  a kyslíku na hořáku a hořák

se ochladí.

 

(15) Vnikne-li  plamen do hadice a  redukčního ventilu, ihned

se uzavře lahvový ventil na tlakové lahvi s hořlavým plynem a poté

na lahvi  s kyslíkem. Hořák  lze zapálit až  po odstranění příčiny

a následků zpětného šlehnutí.

 

(16)  Požárně  bezpečná  vzdálenost  mezi  tlakovými  lahvemi

svářečského  zařízení   s  využitím  hořlavých   plynů  a  zdrojem

otevřeného ohně na pracovišti činí nejméně 3 m, pokud výrobce nebo

dovozce  pro konkrétní  zařízení nestanoví  jinou vzdálenost  jako

bezpečnou.

 

(17) Jestliže se na svářečském pracovišti provádějí svářečské

práce s  využitím hořlavých plynů  s více svářečskými  zařízeními,

umístí se tlakové lahve na vzdálenost  nejméně 3 m od sebe nebo se

oddělují nehořlavou pevnou stěnou,  která přesahuje výšku soupravy

nejméně o 0,2 m a šířku soupravy nejméně o 0,1 m.

 

(18)  Pro  svářečské  práce  s  využitím  hořlavých  plynů se

používají svářečské  hadice odlišené pro  hořlavé plyny a  kyslík.

Nejkratší hadice,  jakož i díl  hadice je nejméně  5 m dlouhý  bez

nastavování spojkami; jiná délka  je přípustná, jen stanoví-li tak

výrobce nebo dovozce pro konkrétní zařízení.

 

(19) Tlakové  lahve pro svařování  nelze umístit do  pracovní

jámy.

 

(20) Odběrová  místa acetylenu na  acetylenových potrubích se

vybavují  suchou nebo  vodní předlohou.  Ochranná vzdálenost vodní

předlohy od plamene  činí nejméně 3 m a  ochranná vzdálenost suché

předlohy činí nejméně 1 m.

 

(21) Při svařování se  vyvíječe acetylenu považují za prostor

s nebezpečím výbuchu s následným požárem.

 

(22)  Přenosné  vyvíječe  acetylenu  určené  pro svařování se

mohou používat jen

a) v dobře  větraných  prostorech  s  minimálním  objemem  100 m3;

v případě jiného technického řešení  je nutné prokázat, že bylo

dosaženo minimálně stejné úrovně požární bezpečnosti,

b) s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami,

c) se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.

 

(23)  Manipulovat s  otevřeným ohněm  do vzdálenosti  3 m  od

přenosného  vyvíječe  není  povoleno,  pokud  výrobce nebo dovozce

nestanoví jinak.

 

(24)  Při  opravách  vyvíječe  acetylenu  svařováním  se tyto

vyvíječe  považují  za  nádoby  s  nebezpečím  výbuchu s následným

požárem.

 

(25)  Po  dobu  svařování  musí  být  tlaková lahev v dohledu

svářeče, popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.

 

(26)  Při svařování  je z  tlakové lahve  odběr propan-butanu

v plynné  fázi  možný  jen  tehdy,  je-li  lahev ve svislé poloze,

uzávěrem nahoru. Odebírat propan-butan  v plynné nebo kapalné fázi

z tlakové lahve v  jiné než svislé poloze lze  pouze v případě, že

tak v dokumentaci umožňuje výrobce nebo dovozce.

 

(27)  Tlakové  lahve  po  dopravě  na  pracoviště  uzavřenými

vozidly  se musí  před zahájením  svařování vyložit.  V pojízdných

dílnách  nebo pojízdných  laboratořích mohou  tlakové lahve zůstat

i po dobu svařování za podmínek, že

a) ve  vozidle nejsou  více než   2 tlakové  lahve, ze  kterých se

odebírá plyn, a 2 tlakové lahve zásobní,

b) jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla,

c) jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit,

d) při odběru  plynu nesmí být v  prostoru vozidla prováděny žádné

práce,

e) u podlahy v  prostoru umístění lahví  je větrací neuzavíratelný

otvor  velikostí  alespoň  0,01  m2  a  další otvor o velikosti

nejméně 0,01 m2 je ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní,

f) ve skříni  vozidla nejsou uloženy  látky nebo materiály,  které

mají sklon k samovznícení,

g) ve skříni  vozidla nejsou uloženy hořlavé  látky nebo materiály

společně se zdrojem zapálení,

h) vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem

práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak,

aby byl dostupný zvenku.

 

 

 

 

§ 7

 

 

Svařování elektrickým proudem

 

(1)  Spojky  elektrických  vodičů  se  umísťují  na nehořlavý

izolační podklad.

 

(2)  Nahrazovat elektrické  vodiče a  svařovací svorky jinými

než předepsanými nebo schválenými vodiči a svorkami (např. různými

kovovými   předměty,   částmi   konstrukcí,   řetězy,   lany)   je

nepřípustné.

 

(3)   Při   svařování   elektrickým   obloukem   v   prostoru

s nebezpečím výbuchu  s následným požárem  se elektrické svařovací

zdroje  umísťují  vně  takového  prostředí,  není-li výrobcem nebo

dovozcem umožněno jinak.

 

(4)  U  svařování  elektrickým  obloukem  se  držák  elektrod

odkládá  tak, aby  nemohlo dojít  k náhodnému  vzniku elektrického

oblouku a rozstřiku žhavého kovu.

 

(5) Nedopalky elektrod se  odkládají na určené bezpečné místo

(např. do nehořlavé nádoby s pískem).

 

(6)  Svařovaný  předmět  je   nutno  zajistit  tak,  aby  při

svařování neprocházel elektrický proud jinými než určenými cestami

a po  jiných než  určených předmětech.  Tyto cesty  a předměty  je

třeba určit tak, aby se vyloučila možnost vzniku požáru.

 

(7) Po skončení svařování je třeba svářečské zařízení odpojit

od zdroje elektrické energie.

 

 

§ 8

 

 

Používání benzínových pájecích lamp

 

(1) Používat se smí  pouze nepoškozená benzínová pájecí lampa

(dále jen  "pájecí lampa"). Před uvedením  pájecí lampy do provozu

se  zkontroluje  její  technický  stav,  zejména  tryska,  těsnění

šroubových spojů a těsnost nádrže paliva.

 

(2)  Pro  předehřívání  pájecí  lampy  se  používají  postupy

a benzíny  předepsané výrobcem  nebo dovozcem.  Předehřívání jiným

způsobem není dovoleno.

 

(3) Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa odkládá na

pevné  a bezpečné  místo. Hořák  pájecí lampy  při tom  směřuje do

volného,  bezpečného prostoru,  mimo prostor  s pohybem  osob. Při

předehřívání  a  při  provozu  se  pájecí  lampa  neponechává  bez

dohledu.  Mezi  ústím  hořáku  a  nejbližší  pevnou překážkou musí

zůstat  alespoň 0,5  m volného  prostoru, aby  se zamezilo  odrazu

plamene lampy či zplodin hoření a přehřátí lampy, není-li výrobcem

stanoveno jinak.

 

(4) Zjistí-li  se při tlakování  pájecí lampy nebo  při jejím

provozu únik benzínu, neprodleně se uzavře přívod benzínu.

 

(5) Při používání pájecí lampy k rozmrazování trubek a jiných

těles  se předem  odstraní jejich  případná izolace  a zajistí  se

tepelně izolační ochrana stavebních dílů před působením plamene.

 

(6)  Při  tlakování  pájecí  lampy  se  tato umístí na pevnou

podložku, hořákem ve směru větru a v takové vzdálenosti od pevných

překážek,  aby  nemohlo  dojít  k  odrazu  plamene při jeho náhlém

vyšlehnutí.

 

(7) Před  plněním benzínem se pájecí  lampa uzavře a ochladí.

Její  opětovné  zapálení  se  provede  až  po spolehlivém odpaření

a odvětrání  par, případně  vylitého  paliva.  Do pájecí  lampy se

zapáleným hořákem se nesmí doplňovat palivo.

 

(8) Po ukončení práce je třeba uzavřít přívod benzínu, pájecí

lampu nechat vychladnout a uložit na stanovené místo.

 

 

§ 9

 

 

Používání elektrických pájedel

 

(1)  Před zahájením  práce s  elektrickým pájedlem  (dále jen

"pájedlo") se zkontroluje  izolace přívodního elektrického vodiče.

Používat se smí pouze nepoškozené pájedlo.

 

(2) Při práci se pájedlo odkládá na tepelně izolační podložku

tak, aby  způsob odložení vylučoval  jeho samovolné sklouznutí  či

stržení. Nevychladlé  pájedlo a pájedlo  v provozu nelze  ponechat

bez dozoru.

 

(3)  Po skončení  práce je  třeba pájedlo  odpojit od  zdroje

elektrické energie a uložit na určené bezpečné místo.

 

 

§ 10

 

 

Aluminotermické svařování

 

(1)  Aluminotermické svařování  se provádí  se zcela  suchými

formami na suchém materiálu. Prostor pod umístěním formy a v jejím

nejbližším  okolí   se  zajišťuje  tak,  aby   byl  při  svařování

a otevírání forem suchý a chráněný proti vlhkosti.

 

(2) Při přepravě nebo přenášení  dávek směsi na pracoviště se

zápalky a škrtátka přenáší v uzavřených obalech odděleně od sebe.

 

(3)   Pro   požárně   bezpečné   používání  aluminotermického

svařování  je  třeba  písemně   stanovit  zvláštní  pokyny,  které

obsahují podmínky požární bezpečnosti.

 

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ

 

§ 11

 

(1)  Při   stanovení  požárně  bezpečnostních   opatření  při

svařování  nekovových  materiálů  se  postupuje  obdobně  jako při

svařování  kovových  materiálů,  přičemž  se  vychází z vlastností

konkrétního  svařovaného materiálu  a dané  technologie za  účelem

zabránit

a) možnosti  vzniku  a  šíření  požáru  nebo  výbuchu  s následným

požárem působením částic nekovových materiálů, které odkapávají

a hoří,

b) vznícení  svařovaného  materiálu  nebo  jiných  hořlavých látek

(např.  stanovením způsobu  a délky  ohřevu, určením  postavení

plamene).

 

(2)  Při  svařování  včetně  natavování  izolačních materiálů

(např. polyethylen  v kombinaci se živicemi)  se hořák zapaluje ve

směru  větru  do  otevřeného  prostoru,  ve  kterém se nevyskytují

hořlavé materiály, páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.

 

(3)  Zapálený hořák  v úsporném  režimu se  odkládá na  volné

místo  bez hořlavých  materiálů ve  stabilizované poloze,  přičemž

hubice  směřuje  do  volného   prostoru.  Je  nutno  zamezit  jeho

sklouznutí,  pádu, zasypání,  stržení vahou  hadice nebo náhodnému

otevření  přívodu   plynu,  uhašení  či   stržení  plamene  vlivem

povětrnostních podmínek.

 

(4)  Po  skončení  práce  s  ručním  hořákem se před uložením

soupravy  hořák nechá  vychladnout, popř.  se umístí  ve zvláštním

držáku  umístěném  od  ventilu  tlakové  lahve  v požárně bezpečné

vzdálenosti určené výrobcem nebo dovozcem.

 

(5)  Po  skončení  práce  se  tlaková  lahev,  hadice a hořák

odstraní z pracoviště a uloží na předem stanovené místo.

 

 

 

ČÁST PÁTÁ

NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC

 

§ 12

 

(1) Živice lze nahřívat pouze  v tavných nádobách, které jsou

 

k tomu určeny výrobcem nebo dovozcem.

 

(2)  Nahřívaná živice  nesmí být  vystavena přímému  působení

plamene nebo jiného zdroje zapálení.

 

(3) Obsluha tavné nádoby se  může vzdalovat z místa nahřívání

živice  jen  na  takovou  vzdálenost,  aby  neztratila  toto místo

z dohledu a mohla rychle a účinně zasáhnout v případě potřeby.

 

(4) Tavnou  nádobu lze při nahřívání  plnit živicí nejvýše do

tří čtvrtin obsahu, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem

zařízení.

 

(5) K uvedení obsahu tavné  nádoby do tekutého stavu se obsah

nahřívá pozvolna. Obsluha při nahřívání dbá, aby rozehřívaný obsah

nepřekypěl.

 

(6)  Tlakové  lahve  používané   jako  součást  zařízení  pro

nahřívání živice  se ukládají v bezpečné  vzdálenosti od vlastního

tepelného  zdroje a  tavné  nádoby  s nahřívanou  živicí. Bezpečná

vzdálenost od otevřeného ohně činí  nejméně 4 m. Kratší vzdálenost

je možná tehdy, stanoví-li tak výrobce nebo dovozce.

 

(7) Do  vzdálenosti 4 m není  povoleno ukládat hořlavé látky,

není-li stanoveno  jinak výrobcem nebo dovozcem.  Hořlavé látky se

ukládají tak, aby nedošlo k  jejich pohybu směrem k možnému zdroji

zapálení.

 

(8) Umístit  tavnou nádobu na hořlavý  podklad není dovoleno,

pokud není stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem.

 

(9) Používají-li  se tuhá paliva jako  tepelný zdroj, musí se

po  skončení  nahřívání  před  opuštěním  pracoviště oheň bezpečně

uhasit  a popel  uložit tak,   aby nedošlo  ke vzniku  požáru nebo

šíření požáru (např. do nehořlavých nádob). V okolí a pod nádobami

není dovoleno ukládat hořlavý materiál  a popel se zabezpečí proti

samovolnému rozfoukání.

 

(10) V blízkosti tavné nádoby  se umístí nejméně dva přenosné

hasicí  přístroje  práškové  s  hmotností  hasební  látky  jednoho

přístroje  nejméně 5  kg,  popřípadě  jiné prostředky  pro uhašení

ohně.

 

 

 

ČÁST ŠESTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 13

 

(1)  Zvláštní  předpisy  upravující  některé podmínky požární

bezpečnosti svařování nejsou  touto vyhláškou dotčeny.7)

 

(2) Zvláštní požárně bezpečnostní  opatření podle § 3 odst. 2

není třeba prokazovat písemně v případě, že svařování je prováděno

fyzickou osobou a svařování není součástí podnikatelské činnosti.

 

(3) Na  svářečské práce prováděné na  plynovodech a plynových

zařízeních  pod přetlakem  plynu, přičemž  nelze z technologických

důvodů plyn odstranit, se  podmínky požární bezpečnosti podle této

vyhlášky vztahují jen v případech,  že se na svářečském pracovišti

vyskytují  kromě   plynu  pod  přetlakem  i   jiné  hořlavé  látky

a svářečské práce vyžadují  zvláštní požárně bezpečnostní opatření

[§  2  písm.  f)].  Přitom   se  musí  vyloučit  vznik  nebezpečné

koncentrace [§ 2 písm. a)] a zajistit podmínky požární bezpečnosti

vlastního svářečského zařízení.

 

 

 

 

§ 14

 

 

Účinnost

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

 

Ministr:

PhDr. Grulich v. r.

 

 

 

Příl.1

 

 

Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření

 

a) přesné označení místa, kde se svařování provádí,

b) přesné stanovení pracovního úkolu,

c) určení technologie, která se použije,

d) jmenovité   určení  svářečů   s  uvedením   dokladu  o  odborné

způsobilosti,

e) datum a čas zahájení svařování,

f) datum a čas ukončení svařování,

g) podrobná   specifikace    potřebných   požárně   bezpečnostních

opatření,  kontrola  jejich  plnění,  způsob prokazování plnění

opatření včetně  měření koncentrace hořlavých  látek, prokázání

jejich  splnění,  uvedení  jmen  odpovědných  osob  a jmen osob

určených k jejich provedení,

h) určení   formy   požárního   dohledu,   počet   osob,  vymezení

povinností, způsob  seznámení s povinnostmi,  uvedení jmen osob

určených k  výkonu požárního dohledu  v průběhu svařování,  při

přerušení práce i po skončení svařování a jeho dokladování,

i) potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím

seznámeni   s   požárně   bezpečnostními   opatřeními  a  osoby

provádějící  požární  dohled  s  vymezenými povinnostmi; doklad

obsahuje jména osob a jejich podpisy stvrzující seznámení,

j) určení druhu a počtu hasebních prostředků,

k) uvedení  jiných  možností  hašení   v  místě  (např.  existence

stabilního   hasicího  zařízení,   zařízení  pro  technologické

hašení,  přítomnost  jednotky   požární  ochrany  s  příslušným

technickým vybavením),

l) jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,

m) místo  a  podmínky  k   ukládání  svařovací  soupravy  po  dobu

přerušení svařování a při předávání svářečského pracoviště,

n) jméno, funkce, podpis osoby, která  příkaz vydala, a datum, kdy

byl vydán,

o) osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu

podpisem a  uvede vždy čas  a datum; předávání  nebo ohlašování

činnosti  (např. požární  dohled, ohlášení  skončení svařování)

potvrdí  podpisem  předávající  a  přebírající,  případně osoba

ohlašující  a osoba,  které je  činnost ohlášena.  U záznamů se

uvede čas a datum.

 

 

Příl.2

 

 

Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při

svařování a nejvyšší teploty dosahované

při spalování vybraných plynů

 

Tabulka 1

 

Hodnoty  teplot některých  možných zdrojů  zapálení při  svařování

(st. C)

 

Elektrický oblouk při svařování                    cca 5 000

Teplota žhavých částic - elektrické svařování      přes 3 000

Plamen hořících plynů v kyslíku                    2 600 - 3 200

Aluminotermické svařování                          2 200

Plamen hořících plynů ve vzduchu                   1 800 - 2 350

Plamen benzínové pájecí lampy                      cca 1 600

 

Tabulka 2

 

Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů (st. C)

 

Teplota při spalování v kyslíku   Teplota při spalování ve vzduchu

Vodík                  2 660                      2 045

Metan (zemní plyn)     2 737                      1 875

Propan                 2 776                      1 925

n-butan                  -                        1 895

Acetylen               3 137                      2 325

 

 

1) § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně,ve znění

zákona č. 203/1994 Sb.

2) § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.

3) Například § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.

4) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním  řádu

(stavební  zákon),  ve  znění  zákona  č.  103/1990 Sb., zákona

č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb.,

zákona  č. 19/1997  Sb. a  zákona č.  83/1998 Sb.  (úplné znění

vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).

§ 18  vyhlášky č.  132/1998  Sb.,  kterou se  provádějí některá

ustanovení stavebního zákona.

5) Například  § 1  vyhlášky č.  21/1996 Sb.,  kterou se  provádějí

některá  ustanovení   zákona  České  národní   rady  o  požární

ochraně.

6) Vyhláška  č. 21/1979  Sb., kterou  se určují  vyhrazená plynová

zařízení  a   stanoví  některé  podmínky   k  zajištění  jejich

bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.

7) Například  vyhláška č.  22/1989  Sb.,  o bezpečnosti  a ochraně

zdraví při  práci a bezpečnosti  provozu při hornické  činnosti

a při dobývání vyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky

č.   477/1991   Sb.,   vyhlášky   č.   340/1992  Sb.,  vyhlášky

č. 3/1994 Sb.,   vyhlášky    č.   54/1996   Sb.    a   vyhlášky

č. 109/1998 Sb.

 

 

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Podle čeho vybíráte stavební firmu?

Zahájeno uživatelem Lukostav v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele jan chvistek 6. 30, 2016. 12 Odpovědi

Zajímalo by mě, jaké faktory hrají roli při výběru stavební firmy.  Zkuste mi odpovědět na tyto otázky a případně nějaké doplnit, pokud jsem na něco zapomnělPoužili byste firmu, kterou si najdete ve vyhledávání ( Google, Seznam) ? Použili byste…Pokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby