◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v platném znění.

 

 

 

    268/2009 Sb.

 

   VYHLÁŠKA

 

   ze dne 12. srpna 2009

 

   o technických požadavcích na stavby

 

   Změna: 20/2012 Sb.

 

   Ministerstvo  pro  místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. a) zákona č.

   183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   (1)  Tato  vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží

   do působnosti obecných stavebních úřadů.

 

   (2)  Tato  vyhláška  byla  oznámena  v  souladu  se směrnicí Evropského

   parlamentu  a  Rady  98/34/ES  ze  dne  22.  června  1998 o postupu při

   poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel

   pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

 

   § 2

 

   (1)   Ustanovení   této  vyhlášky  se  uplatní  též  u  zařízení,  změn

   dokončených  staveb,  udržovacích  prací,  změn  v  užívání  staveb,  u

   dočasných  staveb  zařízení  staveniště,  jakož  i u staveb, které jsou

   kulturními  památkami^1)  nebo  jsou  v  památkových  rezervacích  nebo

   památkových  zónách,  pokud  to  závažné územně technické nebo stavebně

   technické důvody nevylučují.

 

   (2)  Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro

   všechny  druhy  staveb  a zařízení, které náleží do působnosti obecných

   stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak.

 

   § 3

 

   Základní pojmy

 

   Pro účely této vyhlášky se rozumí

 

   a)  budovou  nadzemní  stavba  včetně  její  podzemní  části prostorově

   soustředěná  a  navenek  převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní

   konstrukcí,

 

   b)  stavbou  se  shromažďovacím  prostorem  stavba, ve které se nachází

   prostor  určený  pro  shromažďování  osob,  v němž počet a hustota osob

   převyšují  mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a

   obdobným účelům,

 

   c) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou

 

   1.  do  2000  m2,  která  musí  splňovat  požadavky druhé až páté části

   vyhlášky,

 

   2.  nad 2000 m2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v

   šesté části vyhlášky,

 

   d) ubytovací jednotkou

 

   1.   jednotlivý  pokoj  nebo  soubor  místností,  které  svým  stavebně

   technickým  uspořádáním  a  vybavením  splňují  požadavky  na přechodné

   ubytování a jsou k tomuto účelu určeny,

 

   2.  ubytovací  jednotka  v  zařízení  sociálních  služeb^2),  určená  k

   trvalému bydlení,

 

   e)  stavbou  pro  výrobu  a  skladování  stavba určená pro průmyslovou,

   řemeslnou  nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby,

   a  dále  pro  skladování  výrobků,  hmot  a materiálů, kromě staveb pro

   skladování uvedených pod písmenem f),

 

   f) stavbou pro zemědělství

 

   1. stavba pro hospodářská zvířata^3), tj. stavba nebo soubor staveb pro

   zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům,

 

   2.  doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení

   a  skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje,

   kejdy,  močůvky  a  hnojůvky,  stavba  pro skladování tekutých odpadů a

   stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,

 

   3.  stavba  pro  posklizňovou  úpravu  a  skladování produktů rostlinné

   výroby,

 

   4. stavba pro skladování minerálních hnojiv,

 

   5. stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin,

 

   6.  příruční  sklad,  stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená

   pro  skladování  přípravků  a prostředků na ochranu rostlin o maximální

   přípustné  hmotnosti  do  1  000  kg  přípravků a prostředků na ochranu

   rostlin,

 

   g)  bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým

   stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé

   bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,

 

   h)   místností  prostorově  uzavřená  část  stavebního  díla,  vymezená

   podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami,

 

   i)  obytnou  místností  část  bytu,  která splňuje požadavky předepsané

   touto  vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou

   plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé

   denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je

   obytnou  místností.  Pokud  tvoří  byt  jedna obytná místnost, musí mít

   podlahovou  plochu  nejméně  16 m2; u místností se šikmými stropy se do

   plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než

   1,2 m,

 

   j)  pobytovou  místností  místnost  nebo  prostor,  které svou polohou,

   velikostí  a  stavebním  uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v

   nich zdržovaly osoby,

 

   k)  normovou  hodnotou  konkrétní  technický požadavek, zejména limitní

   hodnota,   návrhová  metoda,  národně  stanovené  parametry,  technické

   vlastnosti  stavebních  konstrukcí  a  technických zařízení, obsažený v

   příslušné  české  technické  normě^4),  jehož  dodržení  se považuje za

   splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

 

   l)  havarijní  jímkou  -  jímka,  záchytná  vana  nebo  nádrž, určená k

   zadržení  závadných  látek  uniklých  nebo  vypuštěných při havarijních

   stavech  z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení

   s  objemem  minimálně  odpovídajícím  kapacitě  největší  nádrže  v  ní

   umístěné nebo do ní svedené.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY

 

   § 4

 

   Žumpy

 

   (1)  Žumpy  musí  být  vodotěsné,  bez  možnosti  jakéhokoliv  odtoku a

   opatřeny  odvětráním.  U  žump  musí  být v případě viditelných průsaků

   provedena  zkouška  těsnosti.  Vyprazdňování  žumpy  musí být prováděno

   podle  objemu  akumulačního  prostoru  žumpy.  S obsahem žumpy musí být

   nakládáno v souladu s jiným právním předpisem^5).

 

   (2)  Žumpa  musí  být řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení

   stavby  na  kanalizaci  pro  veřejnou  potřebu^6)  ukončenou  čistírnou

   odpadních vod.

 

   § 5

 

   Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu

 

   (1)  Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu

   stavby.  Řešení  rozptylových  ploch  musí  umožnit  plynulý a bezpečný

   přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby.

 

   (2)  Odstavná  a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako

   provozně  neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu

   s  normovými  hodnotami,  pokud  tomu  nebrání  omezení  vyplývající ze

   stanovených ochranných opatření^7).

 

   § 6

 

   Připojení staveb na sítě technického vybavení

 

   (1)  Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo

   vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení

   pro  zneškodňování  odpadních  vod,  sítě  potřebných energií a na sítě

   elektronických komunikací.

 

   (2)  Každá  přípojka  stavby  na  vodovod  pro  veřejnou potřebu a sítě

   potřebných  energií  musí  být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a

   vnější  odběrná  místa  pro  odběr vody pro hašení musí být přístupná a

   trvale označená.

 

   (3)  Stavby  podle  druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro

   veřejnou  potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné.

   V  opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo

   akumulaci odpadních vod.

 

   (4)   Stavby,   z   nichž  odtékají  povrchové  vody,  vzniklé  dopadem

   atmosférických  srážek  (dále  jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno

   jejich  odvádění,  pokud  nejsou  srážkové  vody  zadržovány  pro další

   využití.  Znečištění  těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné

   množství  se  řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových

   vod  se  zajišťuje  přednostně  zasakováním.  Není-li možné zasakování,

   zajišťuje  se  jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové

   vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.

 

   (5)  Všechny  prostupy  přípojek nebo příslušného odběrného technického

   zařízení  do  stavby  nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí

   být  řešeny  tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí

   vně objektu průnik plynu do stavby.

 

   (6)  Prostorové  uspořádání  sítí technického vybavení jako souběh nebo

   křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.

 

   § 7

 

   Oplocení pozemku

 

   (1)  Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem

   narušit  charakter  stavby  na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí

   omezovat   rozhledové  pole  sjezdu  připojujícího  stavbu  na  pozemní

   komunikaci.

 

   (2)   Provedení  oplocení  pozemku  nesmí  ohrožovat  bezpečnost  osob,

   účastníků silničního provozu a zvířat.

 

   (3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál

   zhoršovat  průběh  povodně,  oplocení  pozemku  musí být zejména snadno

   demontovatelné,  bez  pevné  podezdívky  a  musí umožnit snadný průchod

   povodňových průtoků.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB

 

   § 8

 

   Základní požadavky

 

   (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování

   hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní

   požadavky, kterými jsou

 

   a) mechanická odolnost a stabilita,

 

   b) požární bezpečnost^8),

 

   c)  ochrana  zdraví  osob  a  zvířat,  zdravých  životních  podmínek  a

   životního prostředí^9),

 

   d) ochrana proti hluku^10),

 

   e) bezpečnost při užívání,

 

   f) úspora energie a tepelná ochrana^11).

 

   (2)  Stavba  musí  splňovat  požadavky  uvedené  v odstavci 1 při běžné

   údržbě  a  působení  běžně  předvídatelných  vlivů  po  dobu  plánované

   životnosti stavby.

 

   (3)  Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí

   zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.

 

   § 9

 

   Mechanická odolnost a stabilita

 

   (1)  Stavba  musí  být  navržena  a  provedena  v  souladu  s normovými

   hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým

   je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě,

   nemohly způsobit

 

   a)  náhlé  nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození

   kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

 

   b)  nepřípustné  přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit

   stabilitu  stavby,  mechanickou  odolnost  a funkční způsobilost stavby

   nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,

 

   c)  poškození  nebo  ohrožení provozuschopnosti připojených technických

   zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

 

   d)  ohrožení  provozuschopnosti  pozemních  komunikací  a drah v dosahu

   stavby  a  ohrožení  bezpečnosti  a  plynulosti provozu na komunikaci a

   dráze přiléhající ke staveništi,

 

   e)  ohrožení  provozuschopnosti  sítí  technického  vybavení  v  dosahu

   stavby,

 

   f)   porušení  staveb  v  míře  nepřiměřené  původní  příčině,  zejména

   výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele,

   kterému  by  bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů,

   nebo jej alespoň omezit,

 

   g)   poškození   staveb   vlivem  nepříznivých  účinků  podzemních  vod

   vyvolaných  zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo

   dynamickými   účinky   povodňových   průtoků,  případně  hydrostatickým

   vztlakem při zaplavení,

 

   h)  ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů,

   mostů a propustků.

 

   (2)  U  staveb  sloužících  k zajištění zásobování odběratelů energií a

   dalších  vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé

   ovlivnit^12), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo

   k  nepředvídanému  trvalému  ani  dočasnému  ohrožení provozuschopnosti

   stavby jako celku.

 

   (3)  Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny

   v  souladu  s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti

   stavby  vyhověly  požadovanému  účelu a odolaly všem účinkům zatížení a

   nepříznivým   vlivům   prostředí,  a  to  i  předvídatelným  mimořádným

   zatížením,  která  se  mohou  běžně  vyskytnout při provádění i užívání

   stavby.

 

   (4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v

   dosahu  seizmických  účinků  se navrhují též s ohledem na předpokládané

   deformace  základové  půdy,  způsobené  projevy  důlní  nebo  seizmické

   činnosti na povrch.

 

   (5) V záplavovém území

 

   a)  konstrukce  staveb  pod  úrovní  hladiny, pro kterou bylo stanoveno

   záplavové  území,  musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při

   povodni a jejím opadnutí,

 

   b)   při  povodni  musí  stavebně  technické  řešení  staveb  umožňovat

   gravitační  odtok  vody  z  nejnižšího  podlaží  nebo musí být navrženo

   zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,

 

   c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah

   byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,

 

   d)  pokud  je  stavba,  některá  její  část  nebo součást chráněna před

   vniknutím  vody  při  povodni,  musí  být odolná také proti vyplavání a

   překlopení.  Pro  podzemní  nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost

   nebo  zdravotní  nezávadnost  vod,  je požadován stupeň bezpečnosti 2 a

   vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.

 

   § 10

 

   Všeobecné  požadavky  pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a

   životního prostředí

 

   (1)  Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a

   zdraví  osob nebo zvířat^3), bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích

   uživatelů  ani  uživatelů  okolních  staveb  a aby neohrožovala životní

   prostředí  nad limity obsažené v jiných právních předpisech^9), zejména

   následkem

 

   a)  uvolňování  látek  nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a

   pro rostliny,

 

   b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

 

   c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

 

   d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření^13),

 

   e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy,

 

   f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře,

 

   g) nevhodného nakládání s odpady^14),

 

   h)   výskytu  vlhkosti  ve  stavebních  konstrukcích  nebo  na  povrchu

   stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

 

   i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle

   charakteru užívaných místností,

 

   j) nevhodných světelně technických vlastností.

 

   (2)  Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům

   zemní  vlhkosti  a  podzemní  vody,  vlivům  atmosférickým a chemickým,

   záření a otřesům.

 

   (3)  Úroveň  podlahy  obytné  místnosti  nad  upraveným  terénem  a nad

   hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami.

 

   (4)  Funkční  využití  místností,  u  kterých  hrozí  vniknutí vody při

   povodních,  musí  být  tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy

   musí  umožňovat  účinné  očištění  od  nánosů  bahna a jiných nečistot,

   případně závadných látek transportovaných vodou při povodni.

 

   (5) Světlá výška místností musí být alespoň

 

   a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,

 

   b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se

   zkosenými  stropy  musí  mít  tuto  světlou výšku nejméně nad polovinou

   podlahové plochy místnosti,

 

   pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak,

 

   c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu^15).

 

   (6)  Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu.

   U  každé  samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet

   záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v

   souladu  s  příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný

   přímo  z  pobytové  místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný

   záchod v bytě.

 

   § 11

 

   Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění

 

   (1)  U  nově  navrhovaných  budov  musí  návrh  osvětlení  v  souladu s

   normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a

   posuzovat  je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti

   hluku,   prosluněním,  včetně  vlivu  okolních  budov  a  naopak  vlivu

   navrhované stavby na stávající zástavbu.

 

   (2)  Obytné  místnosti  musí  mít zajištěno denní osvětlení v souladu s

   normovými hodnotami.

 

   (3)  Obytné  místnosti  musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním

   vzduchem  a  vytápění  v  souladu  s  normovými  hodnotami,  s možností

   regulace vnitřní teploty.

 

   (4)  V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně

   sdružené  osvětlení  v závislosti na jejich funkčním využití a na délce

   pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.

 

   (5)  Pobytové  místnosti  musí  mít zajištěno dostatečné přirozené nebo

   nucené  větrání  a  musí  být  dostatečně  vytápěny s možností regulace

   vnitřní  teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v

   době  pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25

   m3/h  na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel

   kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace

   ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.

 

   (6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy

   zajištěn  přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího

   vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče.

 

   (7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít

   umělé  osvětlení  v  souladu  s  normovými  hodnotami,  musí být účinně

   odvětrány  v  souladu  s  normovými  hodnotami  a  musí  být dostatečně

   vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.

 

   (8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.

 

   (9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými

   hodnotami a musí být odvětrány.

 

   § 12

 

   (1) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích zařízení

   nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních.

 

   (2)  Větrání  a  denní  osvětlení  příslušenství bytu je přípustné i ze

   světlíkových  a  větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku

   kratší  strany  nejméně  1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno

   čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.

 

   (3)  Do  světlíkové  nebo  větrací  šachty  lze  zaústit  pouze větrání

   místností  stejného  charakteru  v celé výšce šachty, šachtou nesmí být

   odváděny  spaliny  od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech,

   při  zachování  funkce  světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být

   umístěn komín odpovídající normovým hodnotám.

 

   (4)  Zastínění  stávajících  pobytových  místností novými stavbami nebo

   jejich  novými  částmi  se  posuzuje  podle činitele denní osvětlenosti

   roviny  zasklení  oken.  Zastínění  stávajících  vnitřních  prostorů se

   považuje  za  vyhovující,  jsou-li  dodrženy normové hodnoty. Zastínění

   nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní

   osvětlenosti  na  srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s

   normovými  hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše

   uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami.

 

   (5)  Při  doplňování stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách,

   popřípadě  formou  nástaveb  a  přístaveb,  se posuzuje vliv na stínění

   okolních  budov  porovnáním  se  stavem  při  úplné  souvislé zástavbě,

   zejména s výškovou úrovní zástavby a půdorysným rozsahem.

 

   § 13

 

   Proslunění

 

   (1)  Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to

   svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna

   zraková   pohoda   a   ochrana  před  oslněním,  zejména  v  pobytových

   místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.

 

   (2)  Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných

   obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch

   všech  jeho  obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z

   normových hodnot.

 

   (3)  U  samostatně  stojících  rodinných  domů,  dvojdomů  a  koncových

   řadových  domů  má  být  součet podlahových ploch prosluněných obytných

   místností  roven  nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech

   obytných místností bytu.

 

   § 14

 

   Ochrana proti hluku a vibracím

 

   (1)  Stavba  musí  zajišťovat,  aby  hluk a vibrace působící na osoby a

   zvířata  byly  na  takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční

   klid  a  je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i

   na sousedících pozemcích a stavbách.

 

   (2)  Při  zajišťování  ochrany  staveb proti vnějšímu hluku, zejména od

   dopravy,  se  musí  přednostně  uplatňovat  opatření  urbanistická před

   opatřeními  chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky

   pro  ochranu  hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním

   prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb^9), ^10).

 

   (3)  Požadovaná  vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn,

   příček a stropů mezi místnostmi je dána normovými hodnotami. Požadovaná

   kročejová  neprůzvučnost  stropních  konstrukcí  s  podlahami  je  dána

   normovými hodnotami.

 

   (4)  Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí

   být   v   budovách  s  obytnými  a  pobytovými  místnostmi  umístěna  a

   instalována  tak,  aby  byl  omezen  přenos hluku a vibrací do stavební

   konstrukce  a  jejich  šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru

   stavby.

 

   (5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do

   chráněných   vnitřních   prostorů  stavby  hluk  způsobený  při  jejich

   používání ani zachycený hluk cizí.

 

   § 15

 

   Bezpečnost při provádění a užívání staveb

 

   (1)  Hlavní  domovní  komunikace  v budovách s obytnými nebo pobytovými

   místnostmi  musí  umožňovatpřepravupředmětůrozměrů1950×1950×800  mm;  u

   staveb,  ve  kterých  je  zajišťována  zdravotní  a sociální péče, musí

   umožňovat  přepravu  předmětů  rozměrů  1950  ×  1950 × 900 mm. Uvedený

   požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

 

   (2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a

   provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních.

   Technické   provedení   trafostanic,   hlavních   rozvaděčů  elektřiny,

   elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních

   uzávěrů  plynu  a  vody,  odvádění  odpadních  vod  ze staveb, zařízení

   kotelen^16)  na  vytápění  budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a

   občanského  vybavení  musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a

   funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.

 

   (3)  Při  provádění  a  užívání  staveb  nesmí  být ohrožena bezpečnost

   provozu na pozemních komunikacích a drahách.

 

   § 16

 

   Úspora energie a tepelná ochrana

 

   (1)  Budovy  musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na

   jejich  vytápění,  větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla

   co  nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy,

   jejím   dispozičním  řešením,  orientací  a  velikostí  výplní  otvorů,

   použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při

   návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.

 

   (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a

   provedeny  tak,  aby  byly  dlouhodobě  po dobu jejich užívání zaručeny

   požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující

 

   a) tepelnou pohodu uživatelů,

 

   b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,

 

   c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov,

 

   d) nízkou energetickou náročnost budov.

 

   (3)  Požadavky  na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou

   dány normovými hodnotami.

 

   § 17

 

   Odstraňování staveb

 

   (1)  Stavby  se  musí  odstraňovat  tak,  aby v průběhu prací nedošlo k

   ohrožení  bezpečnosti,  života  a  zdraví  osob  nebo zvířat, ke vzniku

   požáru  a  k  nekontrolovatelnému  porušení  stability stavby nebo její

   části.  Při  odstraňování  staveb  nesmí  být ohrožena stabilita jiných

   staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.

 

   (2)  Okolí  odstraňovaných  staveb  nesmí  být  touto činností a jejími

   důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.

 

   (3)  Odstraňování  staveb  se  musí  provádět  podle předem stanoveného

   technologického postupu a dokumentace bouracích prací^17).

 

   (4)  Stavební  a  demoliční  odpady  z  odstraňovaných  staveb musí být

   odklízeny  neprodleně  a  nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování

   bezpečnosti  a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a v případě

   povodně  nedocházelo k jejich rozplavování a odplavování a k narušování

   životního  prostředí. Se stavebním odpadem musí být nakládáno v souladu

   s jiným právním předpisem^5).

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB

 

   § 18

 

   Zakládání staveb

 

   (1)  Stavby  se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům

   zjištěným   geologickým   průzkumem  a  musí  splňovat  požadavky  dané

   normovými  hodnotami,  nesmí  být  při  tom  ohrožena  stabilita jiných

   staveb.

 

   (2)  Při  zakládání  staveb  se  musí zohlednit případné vyvolané změny

   základových  podmínek  na  sousedních  pozemcích určených k zastavění a

   případná změna režimu podzemních vod.

 

   (3)  Základy  musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby

   chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.

 

   (4)  U  staveb,  jejichž  základy jsou vystaveny změnám teploty zejména

   pece,  mrazírny  nebo kmitání, se musí uvažovat s účinky těchto změn na

   vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.

 

   (5)  U  staveb s výrobními stroji a zařízeními, které vyvozují otřesy a

   vibrace do základové půdy, je třeba s těmito vlivy uvažovat.

 

   (6) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní

   zeminy  nebo  od  základů,  se  musí  izolovat  proti  zemní  vlhkosti,

   popřípadě proti podzemní vodě.

 

   (7)  Místnosti  a  prostory  určené  pro pěstování rostlin a skladování

   rostlinných  produktů  nemusí  mít  izolace podlah proti zemní vlhkosti

   nebo mohou být provedeny bez podlahy.

 

   § 19

 

   Stěny a příčky

 

   (1)  Vnější  stěny  a  vnitřní  stěny  oddělující  prostory s rozdílným

   režimem  vytápění  a  stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s

   jejich  povrchy  splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při

   prostupu  tepla,  prostupu  vodní  páry  a  vzduchu  konstrukcemi  dané

   normovými hodnotami

 

   a)  nejnižších  vnitřních  povrchových  teplot  konstrukce,  zejména  v

   místech   tepelných   mostů   v   konstrukci  a  tepelných  vazeb  mezi

   konstrukcemi,

 

   b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,

 

   c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi

   konstrukcemi,

 

   d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,

 

   e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,

 

   f)  tepelné  stability  konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na

   místnost nebo budovu,

 

   g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce

   budovy.

 

   (2)  Stěna  nebo  příčka  je  vyhovující  z  hlediska  zvukové izolace,

   jestliže    splňuje   požadavky   stavební   akustiky   na   vzduchovou

   neprůzvučnost  mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle

   charakteru  užívaných  místností  nebo  navrhovaného  způsobu užívaných

   místností.

 

   § 20

 

   Stropy

 

   (1)  Vnější  i  vnitřní  stropní  konstrukce  musí  spolu s podlahami a

   povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu

   tepla,  prostupu  vodní  páry  a  vzduchu  konstrukcemi  v  ustáleném i

   neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.

 

   (2)  Stropy  spolu  s  podlahami  a  povrchy jsou vyhovující z hlediska

   zvukové  izolace,  jestliže  jejich vzduchová neprůzvučnost a kročejová

   neprůzvučnost splňují minimální požadavky dané normovými hodnotami.

 

   § 21

 

   Podlahy, povrchy stěn a stropů

 

   (1)  Podlahové  konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické

   vlastnosti  v  ustáleném  a  neustáleném teplotním stavu včetně poklesu

   dotykové   teploty  podlah,  a  dále  požadavky  stavební  akustiky  na

   kročejovou   a   vzduchovou  neprůzvučnost  dané  normovými  hodnotami.

   Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.

 

   (2)   Podlahy   všech   bytových   a   pobytových  místností  musí  mít

   protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám.

 

   (3)  V  částech  staveb  užívaných  veřejností, včetně pasáží a krytých

   průchodů,  musí  protiskluzová  úprava povrchu podlahy splňovat normové

   hodnoty.

 

   (4)  Návrh  a  provedení  nášlapné  vrstvy  se  posuzuje  i  z hlediska

   protiskluznosti  z  důvodu  změn možných vlivem vlhkosti. Pro posouzení

   vhodnosti podlahoviny se použijí hodnoty deklarované výrobcem v souladu

   s příslušnou technickou specifikací výrobku.

 

   (5)  Instalace  uložené  v  podlaze  nesmí  narušit  vlastnosti podlahy

   požadované pro příslušný prostor.

 

   (6)  V místnostech, kde bude docházet k pravidelné manipulaci s látkami

   ohrožujícími  jakost  vod,  musí  být  podlahy  zajištěny proti průniku

   těchto látek.

 

   (7) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu,

   musí být hladký s omyvatelnou úpravou.

 

   Schodiště a šikmé rampy

 

   § 22

 

   (1)  Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a

   každý  užitný  půdní  prostor  budovy musí být přístupný alespoň jedním

   hlavním  schodištěm.  Další pomocná schodiště se navrhují především pro

   řešení  únikových,  popřípadě  zásahových  cest  v  souladu s normovými

   hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových

   cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8.

 

   (2)  Nejmenší  podchodná  a  průchodná výška schodišť je dána normovými

   hodnotami.

 

   (3)  Všechny  schodišťové  stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít

   stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.

 

   (4)  Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými

   hodnotami.

 

   (5)  Vzájemný  vztah  mezi  výškou a šířkou schodišťového stupně je dán

   normovými hodnotami.

 

   (6)  Nejvyšší  počet  výšek  schodišťových stupňů v jednom schodišťovém

   rameni  je  dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně musí

   být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí

   být  z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného

   prostředí.

 

   (7)  Sklon  schodišťových  ramen  v  bytech  a  bytových  domech je dán

   normovými hodnotami.

 

   (8)  Nejmenší  dovolená  průchodná  šířka  schodišťových ramen, rozměry

   podest   a  mezipodest,  umístění  dveří  v  prostoru  podest  a  další

   bezpečnostní  požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými

   hodnotami.

 

   § 23

 

   (1)  Povrch  podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v

   příčném  i  podélném  směru.  Povrch  podest vnějších schodišť může mít

   podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

 

   (2)  Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání

   omezeným  počtem  osob.  Nejmenší  průchodná  šířka  ramene žebříkového

   schodiště  a  nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně jsou dány

   normovými hodnotami.

 

   (3)  Protiskluzová  úprava  povrchu okrajů schodišťových stupňů, podest

   vnitřních  a  vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového schodiště a

   šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty.

 

   (4)  Návrh  a  provedení  nášlapné  vrstvy  se  posuzuje  i  z hlediska

   protiskluznosti  z  důvodu  změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové

   úpravy  stupnic  schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3

   mm.

 

   (5) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami.

 

   (6)  Hluk  přenášený  ze schodišť a podest do sousedních místností musí

   splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.

 

   (7) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

 

   § 24

 

   Komíny a kouřovody

 

   (1)  Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech

   provozních  podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný

   odvod  a  rozptyl  spalin  do  volného  ovzduší,  aby  nenastalo jejich

   hromadění,  nebyly  překročeny  emisní  limity  stanovené jiným právním

   předpisem^18)  vztažené  k  předmětnému  zdroji  znečištění  i k okolní

   zástavbě  a  nedošlo  k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat.

   Bezpečnost  spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena

   revizní  zprávou  obsahující  údaje  o  výsledku její kontroly vymezené

   normovými hodnotami.

 

   (2)  Spaliny  spotřebičů  paliv  se odvádí nad střechu budovy. Vyústění

   odvodu  spalin  venkovní  stěnou  do  volného  ovzduší lze použít jen v

   technicky  odůvodněných  případech při stavebních úpravách budov nebo u

   průmyslových  staveb,  při  dodržení normových hodnot a emisních limitů

   podle odstavce 1.

 

   (3)  Materiály  komínů,  kouřovodů,  komínových vložek a jejich izolací

   musí   odpovídat   normovým   hodnotám.   Komíny   musí   být  opatřeny

   identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám.

 

   (4) Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je

   dána normovými hodnotami.

 

   (5)  Nejmenší  dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a

   přetlakového komína je dán normovými hodnotami.

 

   (6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací

   nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění

   otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami.

 

   (7) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí

   být  zabezpečen  trvalý  přístup  budovou, otvorem ve střeše, komínovou

   lávkou,   popřípadě   vnější   přístupovou  cestou,  střešními  stupni.

   Požadavky  na  přístupové  cesty  a  komínové lávky jsou dány normovými

   hodnotami.

 

   (8)  Požadavky  na  volně  stojící  průmyslové  komíny  jsou  stanoveny

   normovými hodnotami.

 

   § 25

 

   Střechy

 

   (1)  Střechy  musí  zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak,

   aby  neohrožovaly  chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v

   přilehlém  prostoru,  a  zabraňovat  vnikání vody do konstrukcí staveb.

   Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení.

 

   (2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí

   být  na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní

   vzduch  ze  vzduchotechnických  a  klimatizačních  zařízení a odvětrání

   vnitřní  kanalizace  musí  být  vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v

   souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí.

 

   (3)  Střešní  plášť  provozních  střech a teras musí splňovat požadavky

   stavební akustiky dané normovými hodnotami.

 

   (4)  Střešní  konstrukce  musí  splňovat požadavky na tepelně technické

   vlastnosti  při  prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu

   konstrukcemi dané normovými hodnotami

 

   a)  nejnižších  vnitřních  povrchových  teplot  konstrukce,  zejména  v

   místech   tepelných   mostů   v   konstrukci  a  tepelných  vazeb  mezi

   konstrukcemi,

 

   b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,

 

   c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi

   konstrukcemi,

 

   d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,

 

   e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,

 

   f)  tepelné  stability  konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na

   místnost nebo budovu,

 

   g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce

   budovy.

 

   § 26

 

   Výplně otvorů

 

   (1) Výplně otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu

   nenastane  zborcení,  svěšení  nebo  jiná  deformace  a  musí  odolávat

   zatížení  včetně  vlastní  hmotnosti  a  zatížení větrem i při otevřené

   poloze  křídla,  aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke

   zhoršení funkce.

 

   (2)   Výplně  otvorů  musí  splňovat  požadavky  na  tepelně  technické

   vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami.

 

   (3)  Výplně  otvorů  musí  splňovat požadavky na akustické vlastnosti v

   souladu  s  normovými  hodnotami  pro zajištění dostatečné ochrany před

   hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby^10).

 

   (4)  Hlavní  vstupní  dveře  do  bytů  a  pobytových místností musí mít

   světlou šířku nejméně 800 mm.

 

   (5)  Okenní  parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je

   volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm

   od  úrovně  podlahy  nebo  musí  být doplněny zábradlím nejméně do této

   výšky.

 

   (6)  Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7

   m  a  u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené

   rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.

 

   (7)  Při  změnách  dokončených  staveb  nebo  výstavbě  nových staveb v

   prolukách  musí  být  alespoň  jedna  obytná  místnost  orientována  do

   venkovního   prostoru,  kde  nejsou  pro  tuto  místnost  ve  venkovním

   chráněném prostoru stavby překračovány hygienické limity hluku.

 

   § 27

 

   Zábradlí

 

   (1)  Všechny  pochůzné  plochy  stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo

   zvířat  a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím,

   popřípadě  jinou  zábranou.  Parametry  zábradlí  jsou  dány  normovými

   hodnotami.

 

   (2)  Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž

   je  volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti

   na zatřídění pochůzné plochy.

 

   (3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud

 

   a)  by  bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména

   nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,

 

   b)  volný  prostor  je  zakryt  konstrukcí  odpovídající zatížení pěším

   provozem a splňující požadavky normových hodnot,

 

   c) hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél

   jejího  volného  okraje  vytvořen  nepochůzný  bezpečnostní  pás široký

   nejméně  1500  mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových

   hodnot.

 

   (4)  Nejmenší  dovolená  výška  zábradlí včetně madla schodišť, šikmých

   ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami.

 

   (5)  Zábradlí  a  jeho  zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění

   pochůzné  plochy  podle  přístupu  osob  splňovat  požadavky  normových

   hodnot.

 

   (6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy

   zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami.

 

   (7)   Šikmé   zábradlí  schodišť  a  šikmých  ramp  musí  být  opatřeno

   zábradelními  madly,  jejichž  umístění  a  provedení je dáno normovými

   hodnotami.

 

   § 28

 

   Výtahy

 

   (1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy^19)

 

   a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,

 

   b) určenými pro dopravu nákladů,

 

   c) požárními,

 

   d) evakuačními.

 

   (2)  Výtahy  se  musí  zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do

   bytů  v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže

   úrovni.  U  změn  dokončených  staveb bytových domů, kde vstupy do bytů

   jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se

   výtahy   nemusí  zřizovat  ani  existující  výtahy  do  tohoto  podlaží

   prodlužovat.

 

   (3)  Potřebné  rozměry  pro  zřizování  výtahů a minimální pravidla pro

   instalaci  výtahů  v  budovách  nebo  stavbách jsou stanoveny normovými

   hodnotami.

 

   § 29

 

   Výtahové a větrací šachty

 

   (1)  Ve  výtahové  šachtě  nesmí  být umístěna žádná vedení technického

   vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz

   a  bezpečnost  výtahu.  Výtahová  šachta musí být dostatečně větrána do

   prostoru   mimo  budovu  a  nesmí  být  využita  pro  větrání  prostorů

   nesouvisejících s výtahem.

 

   (2)  Do  větrací  šachty  nesmí  být  umístěno žádné vedení technického

   vybavení.

 

   § 30

 

   Shozy pro odpad

 

   (1)  Shozy  pro  odpad  musí  zajišťovat  bezpečné  nakládání s odpady.

   Shozové  šachty,  jejich  vhozové  a  čisticí otvory, popřípadě vhozové

   kabiny  a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány,

   uspořádány  a  provedeny  tak,  aby  do  ostatních  částí stavby nemohl

   pronikat  oheň,  kouř,  pachy,  prach  a  hluk. Shozové šachty musí mít

   zajištěno  účinné  odvětrání. Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro

   záchyt a sběr případných kapalných složek odpadu.

 

   (2)  Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v

   obytných  ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100

   mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít

   vyústění  do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z

   vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.

 

   (3)  Do  shozových  šachet  nesmí být umístěno žádné vedení technického

   vybavení.

 

   § 31

 

   Předsazené části stavby a lodžie

 

   (1) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat

   provoz  na  veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad

   částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5

   m, je nejméně 4,95 m.

 

   (2)   Podlahy   balkónů,   teras   a   lodžií  musí  být  vodotěsné,  s

   protiskluzovou  úpravou  povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich

   být zabezpečen odvod srážkové vody.

 

   (3) Balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí

   být  opatřeny  zábradlím  nebo  jinou  mechanicky  odolnou  a  stabilní

   ochrannou konstrukcí.

 

   (4)  Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí

   staveb  a  lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla

   obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami.

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   POŽADAVKY NA TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

 

   § 32

 

   Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody

 

   (1)  Vodovodní  přípojka  pitné  vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a

   vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody.

 

   (2)  Vodovodní  přípojka,  popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v

   zemi  musí  být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti

   zamrznutí.

 

   (3)  Vodovodní  přípojka  musí  být  vybavena  zařízením  proti možnému

   zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu.

 

   (4)  Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být

   přístupný  a  jeho  umístění  musí  být viditelně a trvale označeno. Na

   odběrných  místech  vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné vodoměry

   na studenou a teplou vodu.

 

   (5)  Je-li  vodovod  pro  veřejnou  potřebu  řešen  zvlášť pro pitnou a

   užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.

 

   (6)  Potrubí  studené  vody  musí  být  tepelně  izolováno.  Rozvodné a

   cirkulační  potrubí  teplé  vody  musí  být  tepelně izolováno. Potrubí

   podléhající korozi musí být proti ní chráněno.

 

   § 33

 

   Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace

 

   (1)  Je-li  kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní

   kanalizace  oddílná.  Vnitřní  oddílná kanalizace musí být na jednotnou

   kanalizaci   pro   veřejnou  potřebu  připojena  jednotnou  kanalizační

   přípojkou.

 

   (2)  Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky

   nebo se musí chránit proti zamrznutí.

 

   (3)  Čisticí  tvarovky  se  nesmí  osadit  v místnostech, ve kterých by

   případný  únik  odpadní  vody  mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání

   stavby.

 

   (4)  Větrací  potrubí  vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů,

   větracích  průduchů,  instalačních  šachet a půdních prostor a musí být

   vyvedeno  nejméně  500  mm  nad  úroveň  střešního pláště. Nad pochůzné

   střechy a terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v

   souladu   s  normovými  hodnotami  tak,  aby  nedošlo  k  obtěžování  a

   ohrožování okolí.

 

   (5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky

   vody  a  se  zařizovacími  předměty,  které  nejsou napojeny na vnitřní

   kanalizaci,  musí  být  osazena  podlahová vpusť. Pokud to druh provozu

   vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot.

 

   (6)  V záplavovém území^20) a tam, kde je třeba území či stavby chránit

   proti  zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a

   v  ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod

   v  kanalizaci  pro  veřejnou  potřebu  při  přívalovém  dešti, musí být

   vnitřní   kanalizace  vybaveny  zařízením  proti  zpětnému  toku,  nebo

   uzávěrem.

 

   § 34

 

   Připojení  staveb  k  distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a

   vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací

 

   (1)  Vnitřní  silnoproudé  rozvody  se  připojují  na  distribuční sítě

   přípojkou,  nebo  rozšířením  distribuční  soustavy  elektřiny. Vnitřní

   rozvody   elektronických   komunikací   se   připojují  na  vnější  síť

   elektronických komunikací přípojkou.

 

   (2)  Elektrický  rozvod  musí  podle druhu provozu splňovat v souladu s

   normovými hodnotami požadavky na

 

   a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

 

   b)  provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu

   a vlivu prostředí,

 

   c)  přehlednost  rozvodu,  umožňující  rychlou  lokalizaci a odstranění

   případných poruch,

 

   d)   snadnou   přizpůsobivost   rozvodu  při  požadovaném  přemísťování

   elektrických zařízení a strojů,

 

   e)  dodávku  elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční

   při požáru,

 

   f)  zamezení  vzájemných  nepříznivých  vlivů  a  rušivých  napětí  při

   křižování  a  souběhu  silnoproudých  vedení  a  vedení  elektronických

   komunikací,

 

   g)  v  elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou

   elektromagnetickou  kompatibilitou^21) a odolností, aby tato zařízení v

   elektromagnetickém   prostředí   uspokojivě  fungovala,  aniž  by  sama

   způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto

   prostředí.

 

   (3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné

   v  budovách  musí  vyhovět  všem  požadavkům  na zajištění bezpečnosti,

   hygienickým  požadavkům,  požadavkům  na  ochranu životního prostředí a

   požárně bezpečnostním požadavkům.

 

   (4)  Stavba  musí  umožňovat  vstup  silnoproudých kabelů a kabelů sítí

   elektronických  komunikací  do  budovy,  umístění  rozvodných  skříní a

   provedení  vnitřních  silnoproudých  rozvodů  a  vnitřních rozvodů sítí

   elektronických  komunikací  až  ke  koncovým  bodům  sítě. Požadavky na

   koncové body sítě elektronických komunikací jsou upraveny jiným právním

   předpisem^22).  Vnitřní  silnoproudé  rozvody  a  vnitřní  rozvody sítí

   elektronických  komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti

   zneužití.

 

   (5)  Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené

   zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.

 

   (6)  U  staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se

   provede propojením se základovým zemničem.

 

   (7)  Zásuvky  se  jmenovitým  proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat

   národně   stanovené  parametry.  Minimální  vybavení  bytu  elektrickým

   zařízením a přístroji je dáno normovými hodnotami.

 

   § 35

 

   Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení

 

   (1)  Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit

   jen  materiál,  který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a

   danému provoznímu přetlaku.

 

   (2)  Plynovodní  přípojka  a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby

   byl  zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.

   Odběrné  plynové  zařízení  musí  být navrženo a provedeno s ohledem na

   možná  rizika  tak,  aby  v  důsledku  jeho použití a způsobu provedení

   nedocházelo  k  ohrožení  života  a  zdraví  osob  nebo  zvířat. Způsob

   instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami.

 

   (3)  Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní

   uzávěr  plynu  umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí

   být  viditelně  trvale  označen.  Nesmí  být  umístěn  uvnitř  stavby v

   místnostech  nebo  obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v

   případě požáru budovy znepřístupněny.

 

   (4)  Potrubí  rozvodu  plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je

   provedena podle normových hodnot

 

   a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,

 

   b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,

 

   c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.

 

   (5)  Připojené  spotřebiče^23)  musí  vyhovovat  danému  druhu  plynu a

   provoznímu  přetlaku  plynu  a mohou být podle svého provedení umístěny

   pouze  v  prostorách,  které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím

   přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu

   a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být

   uzávěry  plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území

   stanoveno.

 

   § 36

 

   Ochrana před bleskem

 

   (1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam,

   kde by blesk mohl způsobit

 

   a)  ohrožení  života  nebo  zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení,

   stavbě   s   vnitřním  shromažďovacím  prostorem,  stavbě  pro  obchod,

   zdravotnictví  a  školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro

   větší počet zvířat,

 

   b)  poruchu  s  rozsáhlými  důsledky  na  veřejných službách, zejména v

   elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,

 

   c)  výbuch  zejména  ve  výrobně  a  skladu výbušných a hořlavých hmot,

   kapalin a plynů,

 

   d)  škody  na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v

   obrazárně,   knihovně,   archivu,  muzeu,  budově,  která  je  kulturní

   památkou,

 

   e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až

   d) musí být před bleskem chráněny,

 

   f)  ohrožení  stavby,  u  které  je  zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v

   důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u

   továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

 

   (2)  Pro  stavby  uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení

   rizika  podle  normových  hodnot  k  výběru  nejvhodnějších  ochranných

   opatření stavby.

 

   (3)  Pro  uzemnění  systému  ochrany  před  bleskem se u staveb zřizuje

   přednostně základový zemnič.

 

   § 37

 

   Vzduchotechnická zařízení

 

   (1)  Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního

   ovzduší  větraných  prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým

   požadavkům.  Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat

   životní  prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení

   musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu.

 

   (2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových

   hodnot  tak,  aby  neobtěžoval  a  neohrožoval okolí. Výdechy odpadního

   vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního

   vzduchu,  východů  z  chráněných  únikových  cest, otvorů pro přirozené

   větrání  chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m

   od   nasávacích   a   výfukových  otvorů  sloužících  nucenému  větrání

   chráněných únikových cest.

 

   (3)  Nastává-li  při  dopravě  vzduchu  s  vysokým  obsahem vodních par

   nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu

   a opatřen odvodněním.

 

   (4)  Vzduchotechnická  zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny

   vzduchu  musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu

   zařízením   s   ověřenou  dostatečnou  účinností,  pokud  se  neprokáže

   například   energetickým  auditem,  že  takové  řešení  není  v  daných

   podmínkách vhodné.

 

   (5)  U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich dostatečná

   tepelná  stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky vhodných

   technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných

   místností je dána normovými hodnotami.

 

   § 38

 

   Vytápění

 

   (1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a

   spolehlivý  provoz  a  je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti

   alternativních  zdrojů  vytápění^24).  V  případě  instalace  tepelných

   spotřebičů  na  tuhá  paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění

   tuhých paliv.

 

   (2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího

   vzduchu.  Odvod  spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí

   ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

 

   (3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy.

 

   (4)  Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a

   školských  zařízeních,  musí  být  instalovaná  otopná  tělesa opatřena

   ochrannými  kryty,  které  však  nesmí  bránit  řádnému sdílení tepla z

   otopných těles do okolí.

 

   (5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a

   nastavení  parametrů  otopných soustav. Při provozu otopných soustav se

   musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

 

   (6)  Při  dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní

   otopné  soustavy  stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného

   média.

 

   (7)  Zařízení  uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí

   být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.

 

   (8)  Rozvody  otopné  soustavy  vedené  technickými  podlažími musí být

   izolované.

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB

 

   § 39

 

   Bytové domy

 

   (1)  V  bytovém  domě^25)  musí  být  vymezen  dostatečný  prostor  pro

   odkládání  směsného  komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor

   situovat  v  domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu

   na  směsný  komunální  odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s

   napojením na pozemní komunikaci.

 

   (2)  Bytové  domy  musí  být  vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro

   úklid společných částí domu.

 

   (3)  Prostor  hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní

   osvětlení.

 

   § 40

 

   Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

 

   (1)  V  rodinném  domě^25)  musí  být  vymezen  dostatečný  prostor pro

   odkládání  směsného  komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor

   situovat  v  domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu

   na  směsný  komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém

   pozemku stejného vlastníka.

 

   (2)  Světlá  výška  obytných  místností  v  rodinném  domě a pobytových

   místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci^25) musí být nejméně 2500 mm,

   v  podkroví  2300  mm.  V  obytných  a pobytových místnostech se šikmým

   stropem  musí  být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou

   podlahové plochy místnosti.

 

   (3)  Sklon  schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v

   rodinném  domě  a  ve  stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než

   35°;  nepřesáhne-li  konstrukční  výška  3000 mm, je možno zvýšit sklon

   schodišťových  ramen  až  na  41°.  V  jednom rameni smí být nejvýše 18

   schodišťových stupňů.

 

   (4)  U  hlavních  schodišť  a  u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro

   rodinnou  rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší

   průchodná  šířka  900  mm;  u  pomocných schodišť je nejmenší průchodná

   šířka 750 mm.

 

   § 41

 

   Stavby se shromažďovacím prostorem

 

   (1)  Stavby  se  shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny

   tak,  aby  v  případě  havárie  nebo  požáru byla v nejvyšší možné míře

   zaručena  bezpečnost  osob  nacházejících  se  v  této stavbě nebo její

   blízkosti.  Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být

   zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.

 

   (2)  Ve  shromažďovacích  prostorách  pro  návštěvníky  v trvalých nebo

   dočasných  zábavních  a  sportovních  zařízeních  se zřizují oddělovací

   prvky   nebo   zábrany;   požadavky   na  jejich  dimenzování  a  návrh

   prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami.

 

   (3)  Výškové  rozdíly  na  únikových  cestách  z  prostorů určených pro

   shromažďování  osob,  které  jsou  menší než 400 mm, musí být vyrovnány

   rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

 

   (4)  Schodiště  uvnitř  prostoru  určeného  pro  shromažďování  osob  a

   schodiště  na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více

   než  50  osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich

   ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť

   v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za

   dveřmi.  Podesta  musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k

   zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

 

   (5)  Vždy  pro  50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna

   samostatná  místnost  se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno

   pisoárové  stání  nebo  mušle  a  alespoň  jedna samostatná místnost se

   záchodovou  mísou  pro  osoby  používající vozík pro invalidy. Personál

   musí  mít  hygienické  zařízení  oddělené  od  zařízení  pro veřejnost.

   Hygienické  zařízení  musí  být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.

   Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.

 

   (6)  Šikmé  rampy  v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon

   nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

 

   (7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

 

   § 42

 

   Stavby pro obchod

 

   (1)  Ve  stavbách  pro  obchod  musí  mít  hlavní dopravní komunikace v

   prodejních  místnostech  průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500

   mm.  Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým

   cestám a hlavnímu schodišti.

 

   (2) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících

   provozu.

 

   (3)  U  staveb  pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí

   zajistit  napojení  z  přilehlé  pozemní komunikace, pro odbočení vlevo

   levým odbočovacím pruhem.

 

   (4)  Stavby  pro  obchod  musí  být  vybaveny  samostatnou místností se

   záchodovou  mísou  pro  veřejnost  odděleně  pro  muže  a  ženy obojí s

   předsíní  a  umyvadlem,  popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu

   odpovídajícím kapacitě stavby.

 

   Stavby ubytovacích zařízení

 

   § 43

 

   (1)  Stavba  ubytovacího  zařízení^25)  se  zařazuje podle požadavků na

   plochy  a  vybavení  do  tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené

   normovými  hodnotami.  Hotely  se  člení  do  pěti tříd; hotel garni má

   vybavení  jen  pro  omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a

   člení  se  do  čtyř  tříd.  Motel  a  penzion  se  člení  do čtyř tříd.

   Turistické  ubytovny  se  zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a

   bungalovy se zařazují do čtyř tříd.

 

   (2)  Prostory  vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat

   plynulý příjem a odbavení hostů.

 

   (3)  Minimální  šířka  chodeb  pro  hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí

   šířka  schodiště  pro  hosty  je  1100  mm.  Nejmenší  šířka chodby pro

   zaměstnance   je   1200  mm,  nejmenší  průchozí  šířka  schodiště  pro

   zaměstnance  je  1100  mm.  Komunikace  zaměstnanců  se  nesmí křížit s

   komunikacemi hostů.

 

   (4)  Světlá  výška  pokoje  hosta  musí  být minimálně 2600 mm. V části

   pokoje  se  šikmým  stropem  se do jeho plochy započítává plocha, jejíž

   světlá  výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může

   zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.

 

   (5)  Předsíň  pokoje  hosta musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u

   pokojů  určených  k  ubytování  osob  s  omezenou  schopností  pohybu a

   orientace  musí  být průchozí šířka předsíně minimálně 1 500 mm a délka

   minimálně 2 200 mm; nemusí být od pokoje hosta oddělena dveřmi.

 

   § 44

 

   (1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí

 

   a)  8  m2  u  jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

   třídu jedna a dvě hvězdičky,

 

   b)  9,5  m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

   třídu tři hvězdičky,

 

   c)  11,4 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

   třídu čtyři hvězdičky,

 

   d)  12  m2  u  jednolůžkového  pokoje, 16 m2 u dvoulůžkového pokoje pro

   třídu pět hvězdiček.

   Jestliže  u  ubytovací  jednotky  třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj

   více  než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha

   pokoje zvětšuje o 5 m2.

 

   (2)  Hygienické  zařízení  ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4

   m2.

 

   (3)  Ubytovací  jednotky  v  ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět

   hvězdiček   musí  mít  hygienické  zařízení.  U  ostatních  ubytovacích

   zařízení  musí  být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto

   případech  je  nutno  na  každém  podlaží,  nejméně  však na každých 10

   pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a

   dále  záchod  uspořádaný  odděleně  pro  muže  a pro ženy, s předsíní a

   umyvadlem.

 

   (4)  Stavba  ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími

   musí být vybavena výtahem.

 

   (5)  V  části  ubytovacího  zařízení,  kde  jsou poskytovány stravovací

   služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být

   samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže

   a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se

 

   a)  pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen

   jedna další záchodová mísa,

 

   b)  pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na

   10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno

   pisoárové stání nebo mušle.

 

   (6)   Podle  ustanovení  odstavce  5  se  postupuje  i  u  samostatných

   provozoven stravovacích služeb.

 

   § 45

 

   (1) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v § 45

   odst.  5  a  v  samostatných  provozovnách stravovacích služeb musí být

   vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich

   provozní dobu, pokud není instalována časová regulace.

 

   (2)  Každé  ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní

   síť.  Ubytovací  zařízení  s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí

   být  vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení

   s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro

   akustický a optický signál vyhlášení poplachu.

 

   (3)  Všechny  únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr

   úniku.

 

   (4)  Rozvody  vzduchotechnických  zařízení musí být z nehořlavých hmot.

   Vzduchotechnické  zařízení  v  ubytovací  části  nesmí  být napojeno na

   vzduchotechnické zařízení kuchyní.

 

   (5)  Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů

   pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny jiným právním

   předpisem^26).

 

   § 46

 

   Stavby pro výrobu a skladování

 

   (1)  Schodiště  ve  stavbách  pro  výrobu a skladování musí mít první a

   poslední  stupeň  schodišťového  ramene  výrazně rozeznatelný od okolní

   podlahy.

 

   (2)  Vnitřní  povrchy  stěn,  podlah  a  jiných  konstrukcí v provozech

   prašných  nebo  v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno

   čistitelné.

 

   (3)   Pracoviště   bez   denního  osvětlení  nebo  s  uměle  vytvářeným

   mikroklimatem  se  smí  zřizovat  při  dodržení  podmínek hygienických,

   bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

 

   (4)  Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení

   v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

 

   § 47

 

   Garáže

 

   (1)  Světlá  výška  garáží  a  příjezdních  ramp  a  rozměry  vnitřních

   účelových  komunikací  a  jednotlivých stání garáží jsou dány normovými

   hodnotami.

 

   (2)  V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické

   zařízení v souladu s normovými hodnotami.

 

   (3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání

   velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými

   hodnotami.

 

   (4)  Umístění  vjezdu  do  hromadných  garáží  musí umožňovat zajíždění

   jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

 

   (5)  Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají

   podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku

   nepřípustných  koncentrací  škodlivých  plynů a par a nebezpečí výbuchu

   jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách.

 

   (6)  V  hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde

   jsou  umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace

   musí  být  provedena  tak,  aby  bylo  možné bezpečně zachytit případný

   havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.

 

   (7)  Odběrné  plynové  zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a

   provedeno  s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a

   způsobu  provedení  nedocházelo  k  ohrožení  života a zdraví osob nebo

   zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán

   normovými hodnotami.

 

   § 48

 

   Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot

 

   (1)  Odpadní  vody z čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven

   motorových  vozidel  se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby

   byla  dosažena ochrana vod před ropnými látkami požadovaná podle jiného

   právního předpisu^27).

 

   (2)  Venkovní plochy čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven

   motorových  vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich

   manipulaci, musí být nepropustné pro ropné látky a musí být vyspádovány

   do záchytných jímek se spodním odtokem do kanalizace.

 

   (3)  U  čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel se zřídí

   hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

 

   (4)  Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech

   a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými hodnotami.

 

   (5) Větrání čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel musí

   zajistit,  aby  koncentrace  škodlivých  látek  v  ovzduší nepřekročila

   normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.

 

   § 49

 

   Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

 

   (1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

 

   a)  3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na

   světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu

   12 m3 na jedno dítě,

 

   b)  3300  mm  u  základních, středních, vyšších a speciálních škol; při

   dodržení  všech  podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné

   snížení  na  světlou  výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu

   5,3 m3 na jednoho žáka,

 

   c)  6000  mm  u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u

   tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,

 

   d) 2500 mm u šaten.

 

   (2)  V  budově  každé  školy,  předškolního, školského a tělovýchovného

   zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené

   a  větrané.  Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků

   se musí řešit odděleně od šaten žáků.

 

   (3)  Samostatná  místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních

   zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.

 

   (4)  Samostatná  místnost  se záchodovou mísou a umývárny u speciálních

   škol  musí  být  umísťovány  a  zřizovány  podle  stupně  a  charakteru

   postižení žáků.

 

   (5)  Nejmenší  světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li

   výukové  prostory  umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li

   výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako

   hlavní  komunikační  spojení,  pak  musí  být  široká  nejméně 3000 mm.

   Nejmenší  světlá  šířka  chodby  u všech předškolních zařízení musí být

   1200 mm.

 

   (6)  Ve  výukových  prostorách  musí  mít dveře šířku nejméně 900 mm. U

   tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 mm x 2100 mm.

 

   (7)  Ve  všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách

   speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená

   dveřní   křídla   musí  být  opatřena  bezpečnostním  sklem.  Ve  všech

   předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

 

   (8)  Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné

   vody.  Pokud  je  zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí

   mít teplotu vyšší než 45 °C.

 

   § 50

 

   Stavby pro hospodářská zvířata

 

   (1) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby

   rychlost  proudění,  teplota  a  relativní  vlhkost  vzduchu, prašnost,

   koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro

   zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání

   a   úpravu  vzduchu,  požaduje  se  nouzový  systém,  zajišťující  jeho

   dostatečnou  výměnu,  úpravu  a  zabudování  zařízení  pro  signalizaci

   poruchy systému.

 

   (2)  Řešení,  použité  materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak

   krmné  žlaby  a  další  zařízení,  s nimiž přicházejí zvířata do styku,

   nesmí  být  z  hlediska  zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené

   vody  nemusí  být  tepelně  izolován  s  výjimkou  zabránění zamrznutí.

   Všechny  prvky  a  části  staveb  pro ustájení zvířat musí být řešeny a

   udržovány tak, aby se zamezilo zranění zvířat.

 

   (3)  Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný

   v  místnostech,  kde  se  vyžaduje  zvýšená čistota, zejména u dojíren,

   mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.

 

   (4)  Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny

   vzduchu  a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku

   elektrické  energie  doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje

   elektrické  energie  se  stanoví individuálně na navržený technologický

   systém  a  technické  vybavení pro zachování nejdůležitějších životních

   funkcí.

 

   (5)  Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek^28) se základním

   zabezpečením  musí  zamezit  samovolnému  proniknutí látek ohrožujících

   jakost  vod  ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a

   následně do povrchových a podzemních vod

 

   a)  nepropustností  povrchů  a konstrukcí, které přicházejí do styku se

   závadnými látkami,

 

   b)  odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami,

   znemožňujícími   únik   látek  ze  stavby  vytečením,  přetečením  nebo

   splachem,

 

   c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van^29).

 

   (6)  Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní

   zabezpečení  uplatňuje  při  jejich  umísťování v oblastech se zvýšenou

   ochranou vod a v ochranných pásmech

 

   a)  u  skladů  kapalných  minerálních  hnojiv,  u  jímek  a  nádrží  na

   skladování  tekutých  statkových  hnojiv  a u skladů na siláž s obsahem

   sušiny  menším  než  30  %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit

   kontrolním  systémem^28)  těch  částí,  které jsou ve stavbě zakryté, a

   které nelze vizuálně kontrolovat,

 

   b)  u  silážních  žlabů  na skladování siláže o sušině menší než 30 % a

   hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z jejich

   skladovacích  prostorů,  musí být provedena kontrola předepsané kvality

   stavebních  prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu;

   v průběhu provozu se musí cyklicky^28) kontrolovat povrchy s ohledem na

   jejich nepropustnost.

 

   § 51

 

   Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata

 

   (1)  Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena

   a  slámy  musí  zabránit  vnikání  srážkových  vod do skladované hmoty.

   Podlaha  těchto  staveb  musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované

   hmoty.  Otvory  pro  větrání  staveb  pro dosoušení a skladování sena a

   slámy  musí  mít  velikost a umístění odpovídající technologii větrání,

   musí  splňovat  podmínky  bezpečnosti  práce  se  zřetelem na technická

   zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru

   stavby.

 

   (2)  Dno  hnojiště  musí  mít  podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce.

   Podélný  a  příčný  sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak,

   aby  hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků

   nebo kanálků a do jímky.

 

   (3)   Výdejní  plocha  nádrží  a  jímek  na  kejdu  musí  mít  zpevněný

   nepropustný  povrch  v  šířce  příjezdové  vozovky  a  délce  použitého

   dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad

   terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace

   jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.

 

   (4)  Stavby  pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování

   silážních   šťáv   musí  splňovat  podmínky  základního  a  doplňkového

   zabezpečení  staveb  podle  §  51  odst.  5 a 6 se zřetelem na produkci

   nebezpečných látek.

 

   (5)   Skladovací  a  manipulační  plochy  silážního  žlabu  s  výjimkou

   nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy

   tak,  aby  do  nich  nemohla  vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich

   vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.

 

   (6)  U  nezastřešených  silážních  žlabů musí být na obvodových stěnách

   dvoutyčové  zábradlí.  Tam,  kde by překáželo při plnění nebo vybírání,

   musí být odnímatelné nebo otočné.

 

   § 52

 

   Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

 

   (1)  Stavby  pro  posklizňovou  úpravu  a  skladování  zrnin  a  jejich

   technické řešení musí

 

   a)  být  suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem

   vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

 

   b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

 

   c)  umožňovat  nápravná  opatření  v případě zvýšení teploty či zvýšení

   vlhkosti  skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením

   nebo chlazením,

 

   d)  umožnit  účinnou  ochranu  skladovaných  produktů  proti škodlivému

   hmyzu, ptactvu a hlodavcům,

 

   e)  zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací

   teploty a relativní vlhkosti vzduchu,

 

   f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu

   zaplnění věžových staveb pro skladování,

 

   g)  zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení

   a zachytávání odpadů z technologických linek.

 

   (2)  Stavba  pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat

   podmínky  pro  dlouhodobé  skladování  brambor  a  potlačovat nežádoucí

   biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

 

   a) tepelnou izolací,

 

   b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,

 

   c) regulací světelných podmínek.

 

   (3)  Stavba  pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí

   splňovat  nároky  na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých

   druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

 

   (4)  V  chladírenských  prostorech  pro  skladování ovoce a zeleniny se

   podlahy  izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí

   být  podlahy  plynotěsné,  u  větraných  skladovacích  prostorů ovoce a

   zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

 

   § 53

 

   Stavby pro skladování minerálních hnojiv

 

   (1)  Stavba  pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem

   vykládkou  ze  železničních  vagónů nebo silničních nákladních vozidel,

   oddělené  uskladnění  jednotlivých  druhů hnojiv do skladovacích sekcí,

   boxů  nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně

   chemických vlastností skladovaných látek.

 

   (2)  Konstrukce,  obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých

   hnojiv musí splňovat požadavky na

 

   a)  jejich  ochranu  před  účinky  klimatu a před nadměrným oteplováním

   součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru

   s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

 

   b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

 

   c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,

 

   d)  přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického

   zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění

   a vyskladňování,

 

   e)  uzavíratelnost  ze  všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a

   vlhkosti do skladovacích prostor,

 

   f)  omezení  technologických  otvorů  pro  minimální  výměnu  vzduchu a

   omezení prašnosti,

 

   g)  odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti

   zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.

 

   (3)  Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí

   splňovat  podmínky  základního a doplňkového zabezpečení staveb podle §

   51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

 

   (4)  Konstrukce  staveb  pro  skladování  tuhých, volně sypaných, jemně

   mletých   práškových  vápenatých  a  hořečnato-vápenatých  hnojiv  musí

   splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením

   pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.

 

   (5)   Požadavky   na   stavby   pro   skladování   dusičnanu  amonného,

   vícesložkových  hnojiv  obsahujících  dusičnan  amonný a vícesložkových

   hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela

   ve   formě  dusičnanu  amonného  se  stanovují  způsobem  odpovídajícím

   požadavkům,  které  jsou  splněny  dodržením  normové hodnoty. Musí být

   suché  a  nepodsklepené.  Stěny,  strop a podlaha skladovacího prostoru

   musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání

   ven.  Podlahy  nesmí  mít  kanály nebo otvory, musí být izolovány proti

   zemní  vlhkosti  a  není  dovoleno  jejich  krytí  asfaltem  nebo jinou

   organickou hmotou.

 

   § 53a

 

   Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

 

   (1)  Základní  zabezpečení  staveb  musí  zamezit samovolnému pronikání

   látek  ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a

   následně do povrchových a podzemních vod

 

   a)  nepropustností  povrchů  a konstrukcí, které přicházejí do styku se

   závadnými látkami,

 

   b)  odkanalizováním,  případně  stavebními úpravami znemožňujícími únik

   látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.

 

   (2) Stavby musí být členěny na

 

   a)  úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin

   se  zastřešenou  manipulační  plochou  s  rampou a záchytným havarijním

   prostorem,

 

   b)  úsek  skladování  přípravků  a  prostředků  na  ochranu rostlin pro

   oddělené  skladování  jednotlivých  druhů, prázdných znečištěných obalů

   pro  zpětný odběr^30), úsek musí být samostatně odvětratelný s možností

   temperování a sledování teploty vzduchu,

 

   c)  úsek  pomocných  a  hygienických  provozů samostatně odvětratelný s

   možností temperování, zejména umývárny, WC a šatny.

 

   (3)  Podlaha  musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým

   účinkům uskladněných přípravků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a

   vyspádovaná do samostatné havarijní jímky.

 

   (4)  Kanalizační  systém  musí  být  řešen  jako oddělený pro srážkové,

   splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

 

   (5)  Stavba  pro  skladování  přípravků a prostředků na ochranu rostlin

   musí  být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti

   chemickým  účinkům  uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti

   přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.

   Musí  být  dimenzována  minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných

   kapalin,  avšak  nejméně  na celý objem jednoho největšího skladovaného

   přepravního obalu nebo nádoby.

 

   (6) Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná

   proti  chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu

   rostlin,  musí  být  opatřena  zvýšeným  soklem  po  obvodu stěn včetně

   dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být

   samostatně  odvětratelný  s  možností  temperování  a sledování teploty

   vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků

   a  prostředků  na  ochranu  rostlin  přehledně  a  odděleně podle druhu

   nebezpečnosti  v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené

   ukládání   znečištěných   obalů^30),   osobních  ochranných  pracovních

   prostředků  a  oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti

   práce  a  ochrany  zdraví  při  práci.  Na příruční sklad se nevztahují

   odstavce 1 až 5.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 54

 

   Výjimky

 

   Za  podmínek  stanovených  v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných

   případech povolit výjimku z ustanovení § 5 odst. 2, § 10 odst. 3 a 5, §

   11  odst.  2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 2, § 18 odst. 6, § 40 odst. 4, §

   41 odst. 5, § 44 odst. 2.

 

   § 55

 

   (1)   Slouží-li  části  jedné  stavby  rozdílným  účelům,  posuzují  se

   jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

 

   (2)  Odchylky  od  norem  jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené

   řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.

 

   § 56

 

   Přechodné ustanovení

 

   U  staveb,  pro  které  byla  projektová  dokumentace  zpracovaná  před

   účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

 

   § 57

 

   Zrušovací ustanovení

 

   Zrušuje se:

 

   1.  Vyhláška  č.  137/1998  Sb.,  o obecných technických požadavcích na

   výstavbu.

 

   2. Vyhláška č. 491/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o

   obecných technických požadavcích na výstavbu.

 

   3. Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o

   obecných technických požadavcích na výstavbu.

 

   4.  Vyhláška  č.  191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro

   zemědělství.

 

   § 58

 

   Účinnost

 

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

 

   Ministr:

 

   Ing. Vondruška v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl. III vyhlášky č. 20/2012 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   U  staveb,  pro  které  byla  projektová  dokumentace  zpracovaná  před

   účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

 

   1)  Zákon  č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   2)  Zákon  č.  108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   3)  Zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči a o změně některých

   souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

   a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech  a o změně některých dalších

   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   6)  Zákon  č.  274/2001  Sb.,  o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

   potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   7)  Vyhláška  č.  423/2001  Sb.,  kterou  se  stanoví  způsob  a rozsah

   hodnocení  přírodních  léčivých  zdrojů a zdrojů přírodních minerálních

   vod   a  další  podrobnosti  jejich  využívání,  požadavky  na  životní

   prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného

   posudku  o  využitelnosti  přírodních  léčivých  zdrojů  a klimatických

   podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních

   minerálních  vod  a  o  stavu  životního prostředí přírodních léčebných

   lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).

 

   8)  Vyhláška  č.  23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany

   staveb.

 

   9)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví  a o změně

   některých souvisejících zákonů.

 

   Vyhláška  č.  380/2002  Sb.,  k  přípravě  a  provádění  úkolů  ochrany

   obyvatelstva.

 

   10)  Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými

   účinky hluku a vibrací.

 

   11)  Zákon  č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

 

   12)  §  122  odst.  1  zákona  č.  183/2006  Sb., o územním plánování a

   stavebním řádu (stavební zákon).

 

   13) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím

   zářením.

 

   14)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších

   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Vyhláška  č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   15)  Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

   zdraví při práci.

 

   16)   Vyhláška   č.  91/1993  Sb.,  k  zajištění  bezpečnosti  práce  v

   nízkotlakých kotelnách.

 

   17) § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

 

   18)  Nařízení  vlády  č.  146/2007  Sb.,  o emisních limitech a dalších

   podmínkách  provozování  spalovacích  stacionárních zdrojů znečišťování

   ovzduší.

 

   19)  Nařízení  vlády  č.  27/2003  Sb.,  kterým  se  stanoví  technické

   požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.

 

   20) Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla,

   ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.

 

   21)  Nařízení  vlády  č.  616/2006  Sb.,  o  technických požadavcích na

   výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

 

   22)  Zákon  č.  127/2005  Sb.,  o elektronických komunikacích a o změně

   některých  souvisejících  zákonů (zákon o elektronických komunikacích),

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených

   požadavků  na  připojení  v  pevném místě k veřejné telefonní síti a na

   přístup  v  pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky

   přístupu k internetu v rámci univerzální služby.

 

   23)  Nařízení  vlády  č.  22/2003  Sb.,  kterým  se  stanoví  technické

   požadavky na spotřebiče plynných paliv.

 

   24)  Vyhláška  č.  195/2007  Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k

   politice  územního  rozvoje  a  územně plánovací dokumentaci, závazných

   stanovisek  při  ochraně  zájmů  chráněných  zákonem č. 406/2000 Sb., o

   hospodaření  energií,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a podmínky pro

   určení energetických zařízení.

 

   25)  Vyhláška  č.  501/2006  Sb.,  o  obecných požadavcích na využívání

   území.

 

   26)  Vyhláška  č.  6/2003  Sb.,  kterou  se  stanoví  hygienické limity

   chemických,  fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí

   pobytových místností některých staveb.

 

   27)  Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu

   a  o  změně  některých  zákonů  (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   28) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

 

   Vyhláška  č.  450/2005  Sb.,  o  náležitostech  nakládání  se závadnými

   látkami  a  náležitostech  havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení

   havárií,   jejich   zneškodňování   a  odstraňování  jejich  škodlivých

   následků.

 

   29)  §  3  vyhlášky  č.  274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání

   hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.

 

   30)  Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon

   o obalech), ve znění pozdějších předpisů.