Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

 

 

 

   127/2005 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 22. února 2005

 

   o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

 

   (zákon o elektronických komunikacích)

 

   Změna: 290/2005 Sb.

 

   Změna: 361/2005 Sb.

 

   Změna: 235/2006 Sb.

 

   Změna: 310/2006 Sb.

 

   Změna: 186/2006 Sb.

 

   Změna: 110/2007 Sb.

 

   Změna: 261/2007 Sb., 304/2007 Sb.

 

   Změna: 124/2008 Sb., 177/2008 Sb., 189/2008 Sb.

 

   Změna: 247/2008 Sb.

 

   Změna: 384/2008 Sb.

 

   Změna: 227/2009 Sb., 153/2010 Sb.

 

   Změna: 281/2009 Sb.

 

   Změna: 94/2011 Sb.

 

   Změna: 137/2011 Sb.

 

   Změna: 341/2011 Sb., 420/2011 Sb., 468/2011 Sb.

 

   Změna: 375/2011 Sb., 19/2012 Sb.

 

   Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

 

   HLAVA I

 

   Úvodní ustanovení

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   (1)  Tento  zákon  upravuje  na základě práva Evropské unie^1) podmínky

   podnikání  a  výkon  státní  správy,  včetně  regulace  trhu, v oblasti

   elektronických komunikací.

 

   (2)   Tento   zákon   se   nevztahuje  na  obsah  služeb  poskytovaných

   prostřednictvím   sítí   elektronických   komunikací,   jako  je  obsah

   rozhlasového  a  televizního  vysílání,  finančních  služeb a některých

   služeb  informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením

   regulace  přenosu  od  regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi

   nimi  existují,  zejména  pro  zaručení  mediální  plurality,  kulturní

   rozmanitosti a ochrany spotřebitele.

 

   (3)  Tímto  zákonem  nejsou  dotčeny  předpisy  na  ochranu hospodářské

   soutěže.

 

   § 2

 

   Vymezení pojmů

 

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

   a)  účastníkem  každý,  kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně

   dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto

   služeb,

 

   b)  uživatelem  každý,  kdo  využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu

   elektronických komunikací,

 

   c)  koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační

   sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

 

   d)  spotřebitelem  každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně

   dostupnou  službu  elektronických  komunikací pro účely mimo rámec její

   podnikatelské činnosti,

 

   e)  operátorem  podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat

   veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,

 

   f)  zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její

   provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,

 

   g)   přiřazenými   prostředky   přiřazené  služby,  prostředky  fyzické

   infrastruktury   a   jiná  zařízení  nebo  prvky  související  se  sítí

   elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které

   umožňují  nebo  podporují  poskytování služeb prostřednictvím této sítě

   nebo  služby  nebo  jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo

   vstupy  do  budov,  kabelové  rozvody  v  budovách, antény, věže a jiné

   podpůrné  konstrukce,  kabelovody,  potrubí,  stožáry, vstupní šachty a

   rozvodné skříně,

 

   h)   sítí   elektronických   komunikací  přenosové  systémy,  popřípadě

   spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě,

   které   nejsou   aktivní  které  umožňují  přenos  signálů  po  vedení,

   rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně

   družicových  sítí,  pevných  sítí  s  komutací  okruhů  nebo  paketů  a

   mobilních  zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu,

   v  jakém  jsou  používány  pro  přenos  signálů,  sítí pro rozhlasové a

   televizní  vysílání  a  sítí  kabelové  televize,  bez  ohledu  na druh

   přenášené informace,

 

   i)   elektronickým   komunikačním   zařízením  technické  zařízení  pro

   vysílání,    přenos,   směrování,   spojování   nebo   příjem   signálů

   prostřednictvím elektromagnetických vln,

 

   j)  veřejnou  komunikační  sítí  síť  elektronických  komunikací, která

   slouží  zcela  nebo  převážně  k  poskytování veřejně dostupných služeb

   elektronických  komunikací,  a  která  podporuje  přenos informací mezi

   koncovými   body  sítě,  nebo  síť  elektronických  komunikací,  jejímž

   prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního

   vysílání,

 

   k)  veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží

   k  poskytování  veřejně  dostupných telefonních služeb a která umožňuje

   mezi  koncovými  body  sítě  přenos  mluvené řeči, jakož i jiných forem

   komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,

 

   l) rozhraním

 

   1. koncový bod veřejné komunikační sítě,

 

   2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k

   nim, nebo

 

   3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

 

   a jejich technické specifikace,

 

   m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován

   přístup  k  veřejné  komunikační  síti;  v  případě  sítí  zahrnujících

   komutaci  nebo  směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou,

   která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,

 

   n)  službou  elektronických  komunikací  služba  obvykle poskytovaná za

   úplatu,  která  spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích

   elektronických    komunikací,   včetně   telekomunikačních   služeb   a

   přenosových  služeb  v  sítích  používaných  pro rozhlasové a televizní

   vysílání  a  v  sítích  kabelové  televize,  s  výjimkou  služeb, které

   nabízejí  obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací

   nebo  vykonávají  redakční  dohled  nad  obsahem  přenášeným  sítěmi  a

   poskytovaným  službami  elektronických  komunikací;  nezahrnuje  služby

   informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu

   signálů po sítích elektronických komunikací,

 

   o)   veřejně   dostupnou   službou   elektronických  komunikací  služba

   elektronických  komunikací,  z  jejíhož  využívání  není  nikdo  předem

   vyloučen,

 

   p)   veřejně   dostupnou  telefonní  službou  veřejně  dostupná  služba

   elektronických  komunikací  umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování

   národních nebo mezinárodních volání,

 

   q)  univerzální  službou  soubor  služeb  stanovený  v § 38, které jsou

   dostupné  ve  stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území

   státu  za  dostupnou  cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující

   úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,

 

   r)  radiokomunikační  službou  komunikační  činnost,  která  spočívá  v

   přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,

 

   s)  voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby

   elektronických   komunikací,   které   umožňuje   obousměrnou  hlasovou

   komunikaci,

 

   t)  neúspěšným  pokusem  o  volání  se rozumí takové volání, které bylo

   úspěšně  spojeno,  ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické

   nebo   fyzické   osoby   zajišťující   veřejnou  komunikační  síť  nebo

   poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

 

   u)    škodlivou   interferencí   rušení,   které   ohrožuje   funkčnost

   radionavigační    služby    nebo    jiných   bezpečnost   zajišťujících

   radiokomunikačních  služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje

   nebo  opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu

   s  tímto zákonem se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou

   je  Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo

   ve  Sbírce  mezinárodních  smluv, a se závazky vyplývajícími z členství

   České  republiky  v  Evropské  unii  nebo  mezinárodních  organizacích,

   dalšími právními předpisy,

 

   v)  integritou  sítě  funkčnost  a  provozuschopnost  propojených  sítí

   elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným

   elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,

 

   w)  interoperabilitou  služby  takové  nastavení  přenosových parametrů

   služby  a  rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli

   nebo  mezi  koncovým  uživatelem  a  podnikatelem  poskytujícím  službu

   prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,

 

   x)  regulací  usměrňování  komunikačních  činností  a  vztahů za účelem

   dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických

   komunikací,  včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací,

   vydáváním  rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto

   zákona a v jeho mezích.

 

   y)  porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k

   neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení,

   vyzrazení  či  ztrátě  osobních  údajů  zpracovávaných  v souvislosti s

   poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

 

   z)  vertikálně  integrovaným  podnikem  podnikatel, který provozuje síť

   elektronických    komunikací   a   který   zároveň   poskytuje   služby

   elektronických  komunikací  na  maloobchodním nebo velkoobchodním trhu,

   nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo

   použitelnému   předpisu   Evropské  unie^53),  a  které  zajišťují  síť

   elektronických  komunikací  a  zároveň  poskytují služby elektronických

   komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,

 

   aa)  přiřazenými  službami  služby  související  se sítí elektronických

   komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit,

   umožňují  nebo  podporují  poskytování služeb prostřednictvím této sítě

   nebo  služby  a  zahrnují  zejména  systémy  převodu  čísel, či systémy

   nabízející   rovnocenné   funkce,   systémy   podmíněného   přístupu  a

   elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby

   určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.

 

   § 3

 

   (1)  Zřizuje  se  Český  telekomunikační  úřad  (dále  jen "Úřad") jako

   ústřední  správní  úřad  pro  výkon státní správy ve věcech stanovených

   tímto   zákonem,  včetně  regulace  trhu  a  stanovování  podmínek  pro

   podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.^2)

 

   (2) Sídlem Úřadu je Praha.

 

   (3)  Úřad  je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním

   rozpočtu České republiky.

 

   HLAVA II

 

   Cíle a základní zásady regulace

 

   § 4

 

   Regulace  je  prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské

   soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a

   pro  ochranu  uživatelů  a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně

   konkurenčního prostředí.

 

   § 5

 

   (1)  Ministerstvo  průmyslu  a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad

   podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb

   elektronických  komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména

   tím, že při rozhodování ve své působnosti

 

   a)  zajišťují,  aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a

   osob,  u  kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby

   za  to,  že  vyžadují  zvláštní  přístup,  získali  maximální  výhody z

   hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

 

   b)  zajišťují,  aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské

   soutěže  v  odvětví  elektronických  komunikací  včetně  služeb přenosu

   obsahu, a,

 

   c)  zajišťují  účinnou  správu  a účelné využívání rádiových kmitočtů a

   čísel.

 

   (2)  Ministerstvo  a  Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské

   unie zejména tím, že

 

   a)  při  svém  rozhodování  odstraňují  překážky  pro  zajišťování sítí

   elektronických  komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb

   elektronických  komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen

   "členský stát"),

 

   b)  při  svém  rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských

   sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a

 

   c)  spolupracují  v  souladu  se  zásadou  transparentnosti s národními

   regulačními  úřady  jiných  členských  států,  Evropskou  agenturou pro

   bezpečnost  sítí  a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních

   orgánů  v  oblasti  elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení

   BEREC“)  a  s  Komisí  Evropské  unie  (dále jen „Komise“) na zajištění

   jednotné  regulační  praxe  při  aplikaci  příslušných směrnic Evropské

   unie.

 

   (3)  Úřad  dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při

   své činnosti

 

   a)  zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální

   službě podle § 38,

 

   b)  zajišťuje  v  souladu  s  ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň

   ochrany spotřebitelů,

 

   c)  přispívá  k  zajištění  vysoké  úrovně  ochrany  osobních  údajů  a

   soukromí,

 

   d)   podporuje   poskytování  jasně  formulovaných  informací,  zejména

   prosazováním  transparentnosti  cen  a  podmínek  pro používání veřejně

   dostupných služeb elektronických komunikací,

 

   e)  řeší  v  souladu  s  ustanoveními  tohoto  zákona potřeby zdravotně

   postižených  koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem

   na  jejich  věk  nebo  sociální  potřeby  za  to,  že vyžadují zvláštní

   přístup, a

 

   f)  podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních

   sítí,

 

   g)  podporuje  možnost  přístupu  koncových  uživatelů  k  informacím a

   možnost  koncových  uživatelů  šířit  informace  a  využívat aplikace a

   služby podle svého výběru,

 

   h)  zajišťuje  harmonizaci  využívání  rádiových  kmitočtů  v souladu s

   potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro

   spotřebitele,  jako  jsou  úspory  z  rozsahu a interoperabilita služeb

   elektronických komunikací.

 

   (4)  V  rámci  naplňování  cílů  uvedených  v  odstavcích  1  až  3  se

   Ministerstvo  a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity,

   technologické  neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými

   v § 6. Přitom zejména

 

   a)    prosazují   předvídatelnou   regulaci   zajišťováním   jednotného

   regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,

 

   b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a

   v  odůvodněných  případech  podporují  hospodářskou  soutěž  v  oblasti

   infrastruktury,

 

   c)  podporují  efektivní  investice do inovace stávající infrastruktury

   nebo  výstavby  nové  infrastruktury,  a  to  i  tím, že zajišťují, aby

   jakákoli   povinnost   spojená   s  přístupem  k  infrastruktuře  řádně

   zohlednila   rizika,  která  nese  investující  podnikatel,  a  vytváří

   podmínky  pro  uzavírání  dohod  o spolupráci mezi ním a stranou, která

   usiluje  o  přístup,  aby  se  investiční  rizika  rozložila,  a přitom

   zajišťují  zachování  hospodářské  soutěže  na trhu a dodržování zásady

   nediskriminace,

 

   d)   zohledňují  různé  podmínky  týkající  se  hospodářské  soutěže  a

   spotřebitelů,  které  existují  v různých geografických oblastech České

   republiky,

 

   e)  při  svém  rozhodování  zajišťují,  aby  za  srovnatelných podmínek

   nedocházelo   k   diskriminaci   mezi  podnikateli  zajišťujícími  sítě

   elektronických  komunikací  nebo  poskytujícími  služby  elektronických

   komunikací.

 

   (5)  Ustanovení  tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v

   oblasti   sítí   a   služeb   elektronických   komunikací  je  třeba  v

   pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými

   v odstavci 4.

 

   § 6

 

   (1)  Ministerstvo  a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout

   výhodu  jednomu  podnikateli  nebo  uživateli, nebo skupině podnikatelů

   nebo  uživatelů,  na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by

   jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly

   v  postavení  dotčených  osob.  Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v

   souladu s tímto zákonem.

 

   (2)  Úřad  je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených

   nápravných  opatření  na  jednotlivé  relevantní  trhy  i v období mezi

   jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené

   nápravné  opatření  má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje,

   pominul  důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná

   a  udržitelná  hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření

   změní nebo zruší.

 

   (3)  Ministerstvo  a  Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky

   neutrální   regulace;   technologicky   neutrální  regulací  se  rozumí

   regulace,  která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a

   ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.

 

   (4)  V  rámci  naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li

   tento zákon jinak, povinen

 

   a)   poskytovat   podnikatelům  poskytujícím  veřejně  dostupné  služby

   elektronických  komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace,

   které  jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání

   ustanovení   zvláštního   právního   předpisu,^3)   aby  byla  umožněna

   předvídatelnost  jednání  Úřadu  v případech, kde tento zákon s určitým

   stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,

 

   b)  náležitě  odůvodnit  opatření  obecné  povahy  a rozhodnutí, včetně

   rozhodnutí o ceně.

 

   HLAVA III

 

   Regulace komunikačních činností

 

   Díl 1

 

   Komunikační činnosti a podnikání

 

   § 7

 

   (1) Komunikačními činnostmi jsou

 

   a) zajišťování sítí elektronických komunikací,

 

   b) poskytování služeb elektronických komunikací,

 

   c) provozování přístrojů (§ 73).

 

   (2)  Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné

   služby  elektronických  komunikací  a  zajišťování  sítí elektronických

   komunikací  pro  účely  bezpečnosti  státu  se  uskutečňují ve veřejném

   zájmu.

 

   § 8

 

   (1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

 

   a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

 

   b) poskytování služeb elektronických komunikací.

 

   (2)  Podnikat  v  elektronických  komunikacích na území České republiky

   mohou  za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby,

   které  splňují  obecné  podmínky.  Oprávnění  k  podnikání vzniká těmto

   osobám  dnem  doručení  oznámení  podnikání,  které splňuje náležitosti

   podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.

 

   (3)  Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se

   rozumí

 

   a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,

 

   b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,

 

   c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,

 

   d)  předložení  dokladu  o  tom,  že  fyzická nebo právnická osoba nemá

   nedoplatky  na  daních  nebo  odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách,

   pokutách  a  penále,  včetně  nákladů řízení, které vybírají a vymáhají

   územní  finanční  orgány  podle zvláštního právního předpisu.^4) Doklad

   vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

 

   e)  skutečnost,  že  fyzická  nebo  právnická  osoba nemá nedoplatek na

   pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném

   a  na  penále  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní politiku

   zaměstnanosti,  s  výjimkou  případů,  kdy  bylo  povoleno  splácení ve

   splátkách  a  není  v  prodlení  se  splácením splátek. Tuto skutečnost

   fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.

 

   (4)  Za  bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl

   pravomocně  odsouzen  pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním

   komunikačních činností podle § 7.

 

   (5)  U  právnické  osoby  musí  podmínku  bezúhonnosti podle odstavce 4

   splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.

 

   (6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si

   za  účelem  doložení  bezúhonnosti  vyžádá  podle  zvláštního  právního

   předpisu^53)  výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu

   z  evidence  Rejstříku  trestů  a  výpis z evidence Rejstříku trestů se

   předává  v  elektronické  podobě,  a  to  způsobem  umožňujícím dálkový

   přístup.  Fyzická  osoba,  která  není státním občanem České republiky,

   dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným

   státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy,

   ve  kterých  se  déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3

   letech.  Právnická  osoba,  která  má sídlo mimo území České republiky,

   dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným

   státem,  v  němž  má  sídlo,  pokud tento stát takovéto doklady vydává,

   jakož  i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce

   v  posledních  3  letech,  pokud  tyto státy takovéto doklady vydávají.

   Výpisy  dokladující  bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li

   stát  výpisy  nebo  doklady  podle  věty  čtvrté a páté, předloží Úřadu

   fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

 

   Díl 2

 

   Všeobecné oprávnění

 

   § 9

 

   Vydání všeobecného oprávnění

 

   (1)  Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví

   podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na

   určité  druhy  sítí  a  služeb  elektronických  komunikací, provozování

   přístrojů  a  na  využívání  rádiových  kmitočtů a které je závazné pro

   fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

 

   (2)  Úřad  je  oprávněn  vydat  všeobecné  oprávnění k zajišťování sítí

   elektronických  komunikací  a  přiřazených  prostředků,  k  poskytování

   služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání

   rádiových  kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění

   k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).

 

   § 10

 

   Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

 

   (1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se

 

   a) interoperability služeb a propojení sítí,

 

   b)  zajištění  dostupnosti  a  využívání  čísel z číslovacího plánu pro

   koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,

 

   c)   ochrany  životního  prostředí,  územního  plánování,  přístupu  na

   nemovitosti  včetně  jejich  užívání,  společného umístění nebo sdílení

   zařízení,  včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo

   technických záruk nutných pro provedení prací,

 

   d)  povinnosti  poskytovat  službu  šíření  určeného  rozhlasového nebo

   televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

 

   e) ochrany osobních údajů a soukromí,

 

   f) ochrany spotřebitelů,

 

   g)  omezení  ve  vztahu  k přenášení takového obsahu, který představuje

   porušování právních předpisů,

 

   h)  informací,  které  subjekty  oznamují  na  základě  tohoto  zákona,

   zvláštního   právního  předpisu  nebo  na  základě  přímo  použitelného

   předpisu Evropské unie^5b),

 

   i)  zajišťování  sítí  elektronických  komunikací  za  stavu nebezpečí,

   nouzového stavu, stavu ohrožení státu^6) a válečného stavu^7) (dále jen

   "krizové stavy"),

 

   j)  ochrany  občanů  před  škodlivými účinky elektromagnetického záření

   způsobeného sítěmi elektronických komunikací,^8)

 

   k)   zajištění   integrity  veřejných  komunikačních  sítí  a  prevence

   elektromagnetického  rušení  mezi  sítěmi  nebo službami elektronických

   komunikací,

 

   l)  ochrany  veřejných  komunikačních  sítí vůči neoprávněnému přístupu

   podle § 89 odst. 1,

 

   m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového

   spektra a zabránění škodlivé interferenci,

 

   n) plnění povinnosti podle § 62,

 

   o) plnění povinností podle § 97, nebo

 

   p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).

 

   (2)  Podmínky  podle  odstavce  1  Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění

   pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

 

   § 11

 

   Zvláštní povinnosti

 

   (1) Zvláštními povinnostmi se rozumí

 

   a)  povinnosti  spojené  s poskytováním univerzální služby podle dílu 6

   této hlavy,

 

   b) povinnosti uvedené v § 51 odst. 5 až 7, 11 a 12,

 

   c) povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,

 

   d) povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83),

 

   e) povinnosti uvedené v § 69a a v § 69b.

 

   (2)  Úřad  je  oprávněn  uložit  zvláštní povinnost podle odstavce 1 za

   podmínek   stanovených   zákonem  odděleně  od  podmínek  uvedených  ve

   všeobecném  oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle §

   131.  Pokud  Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na

   právního  nástupce  povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v

   jakém  rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne

   o těchto skutečnostech Úřad.

 

   (3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

 

   § 12

 

   Změna a zrušení všeobecného oprávnění

 

   Úřad  změní  nebo  zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i

   podle  § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými

   případy se rozumí

 

   a)  změna  skutečností,  na  základě  kterých  bylo všeobecné oprávnění

   vydáno,

 

   b)   dodržení  závazků  vyplývajících  z  členství  České  republiky  v

   mezinárodních organizacích,

 

   c) zajištění obrany a bezpečnosti státu.^9)

 

   § 13

 

   Oznámení podnikání

 

   (1)  Fyzická  a  právnická  osoba,  která  hodlá  vykonávat komunikační

   činnost,  která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna

   předem tuto skutečnost písemně oznámit^10) (dále jen "oznámení") Úřadu.

   Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

 

   (2)  Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení,

   popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého

   pobytu  nebo  přechodného  pobytu  nad 90 dnů na území České republiky,

   popřípadě   adresu   bydliště  v  zahraničí  (dále  jen  „bydliště“)  a

   identifikační  číslo  osoby  (dále  jen „identifikační číslo“), bylo-li

   přiděleno.

 

   (3)  Právnická  osoba  v  oznámení  uvede obchodní firmu, název, adresu

   sídla,  popřípadě  adresu  sídla  organizační  složky  na  území  České

   republiky,  identifikační  číslo,  bylo-li  přiděleno, jméno, popřípadě

   jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické

   osoby.

 

   (4) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

 

   a)  vymezení  druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou

   hodlá  zajišťovat,  a  popis  služby  elektronických komunikací, kterou

   hodlá  poskytovat,  včetně  údajů  o  síti, jejímž prostřednictvím bude

   služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,

 

   b)  datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě

   nebo poskytování služby elektronických komunikací,

 

   c) způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97,

 

   d) připravenost přednostně poskytovat služby podle § 99 odst. 3.

 

   (5) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných

   podmínek  podle  §  8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku. Právnická

   osoba  dosud  nezapsaná v obchodním rejstříku při oznámení předloží též

   ověřenou  kopii  smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické

   osoby.

 

   (6) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle

   odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů

   uvedených  v  oznámení.  To  neplatí  v  případě,  kdy změna údajů byla

   oznámena prostřednictvím jiného agendového místa^10a).

 

   (7) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání

   komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1

   týdne  ode  dne  ukončení  nebo  přerušení  výkonu komunikační činnosti

   oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

 

   (8)  Podnikatel  žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit

   Úřadu  vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České

   republiky  službu  elektronických  komunikací  nebo  nezajišťuje-li síť

   elektronických komunikací.

 

   (9)  Fyzická  a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační

   činnosti  podle  odstavce  7,  je povinna v případě opětovného zahájení

   vykonávání  této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se

   použije obdobně.

 

   § 14

 

   Osvědčení a evidence podnikatelů

 

   (1)  Do  1  týdne  od  doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13

   odst.  1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle

   §  13.  Současně  fyzické  osobě  přidělí identifikační číslo, pokud jí

   dosud  nebylo  přiděleno;  identifikační  číslo  poskytne Úřadu správce

   základního  registru  právnických  osob, podnikajících fyzických osob a

   orgánů veřejné moci^10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13,

   Úřad  neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší

   než  14  dnů.  Nesplňuje-li  oznámení  náležitosti ani po uplynutí této

   lhůty,  Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené

   osobě sdělí.

 

   (2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

 

   a) tyto identifikační údaje:

 

   1.  u  fyzické  osoby  jméno,  popřípadě  jména,  a příjmení, popřípadě

   obchodní firmu, adresu bydliště a identifikační číslo,

 

   2.  u  právnické  osoby  obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě adresu

   sídla organizační složky na území České republiky, identifikační číslo,

 

   b)  vymezení  druhu  a územního rozsahu sítě elektronických komunikací,

   nebo   služby   elektronických   komunikací,   jejíž  zajišťování  nebo

   poskytování  bylo  oznámeno,  a  skutečnost,  zda  oznamovateli vzniklo

   oprávnění podle § 79 a 104.

 

   (3)  Úřad  vede  v elektronické podobě databázi fyzických a právnických

   osob,  které  splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze

   obsahuje  údaje  nejvýše  v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4.

   Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (4)  Oznámí-li  osoba  uvedená v databázi Úřadu připravenost poskytovat

   služby podle § 99 odst. 3, Úřad v databázi tuto skutečnost vyznačí.

 

   (5)  Na  žádost  osoby  uvedené  v  §  13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o

   sdělení  změny  oznámených  údajů  v  rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto

   osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

 

   Díl 3

 

   Správa rádiového spektra

 

   § 15

 

   Povinnosti Úřadu

 

   (1)  Úřad  vykonává  k  zajištění správy a účelného využívání rádiových

   kmitočtů  správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními

   záměry  Evropské  unie.  Rádiovým  spektrem se rozumí elektromagnetické

   vlny  o  kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního

   vedení.

 

   (2)  Správou  rádiového  spektra  se  rozumí  sestavování  návrhu plánu

   přidělení  kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn,

   sestavování  plánu  využití rádiového spektra, udělování individuálního

   oprávnění  k  využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových

   kmitočtů,  udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo

   jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů,

   koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání

   rádiového  spektra.  Úřad  v rámci správy rádiového spektra odpovídá za

   jeho účelné využití.

 

   (3)  Využíváním  rádiových  kmitočtů  se  rozumí  jejich  používání pro

   radiokomunikační   službu   nebo   k  zajišťování  sítě  elektronických

   komunikací,    jejímž    prostřednictvím    jsou   poskytovány   služby

   elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

 

   (4)  Využívání  rádiových  kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem,

   plánem  přidělení  kmitočtových  pásem  (národní  kmitočtová  tabulka),

   plánem   využití   rádiového   spektra,  přídělem  rádiových  kmitočtů,

   individuálním  oprávněním  k využívání rádiových kmitočtů a krátkodobým

   oprávněním   k   využívání  rádiových  kmitočtů,  popřípadě  všeobecným

   oprávněním.

 

   (5)  Pro  účely  výkonu  správy  rádiového  spektra  a  státní kontroly

   elektronických  komunikací,  vyhledávání  a  odstraňování zdrojů rušení

   rádiových  kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které

   byly  uloženy  držiteli  přídělu  rádiových  kmitočtů  podle  §  22  ve

   výběrovém  řízení  podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových

   kmitočtů  s  informacemi  zejména  o  číslech  rozhodnutí, kterými byly

   rádiové  kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze

   je  veřejně  přístupná  způsobem  umožňujícím  dálkový přístup. Veřejný

   přístup  není  k  údajům  o  osobě  držitele individuálního oprávnění k

   využívání  rádiových  kmitočtů  podle  §  18  a  o rádiových kmitočtech

   přidělených

 

   a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

 

   b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

 

   c) Bezpečnostní informační službě,

 

   d) Vězeňské službě a justiční stráži České republiky,

 

   e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

 

   f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely.

 

   (6)  Úřad  poskytuje  informace  do  Informačního  systému  o  rádiovém

   spektru^10b).

 

   (7)  Úřad  je  povinen  provádět  systematické monitorování efektivního

   využívání   rádiového   spektra  držiteli  individuálních  oprávnění  k

   využívání  rádiových  kmitočtů  podle  § 18 a systematické monitorování

   dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z

   výběrových  řízení  podle  § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat

   příslušné  údaje  od  dotčených  držitelů  individuálních  oprávnění  k

   využívání  rádiových  kmitočtů,  kontrolovat  věrohodnost  poskytnutých

   údajů,  vyhodnocovat  plnění  podmínek,  které  byly  uloženy  držiteli

   přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 ve výběrovém řízení podle

   § 21.

 

   (8)  K  realizaci  úkolů  podle  odstavců  1,  2, 5 až 7 Úřad provozuje

   příslušné  informační  systémy  a  automatizovaný  systém  monitorování

   kmitočtového spektra.

 

   § 16

 

   Kmitočtové plány

 

   (1)  Plán  přidělení  kmitočtových  pásem  (národní kmitočtová tabulka)

   stanoví Ministerstvo vyhláškou.

 

   (2)  Plán  využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává

   jako opatření obecné povahy.

 

   (3)  Plán  přidělení  kmitočtových  pásem národní kmitočtová tabulka) v

   souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká

   republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje

   kmitočtová  pásma  pro  jednotlivé  radiokomunikační  služby, popřípadě

   rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

 

   (4)  Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry

   a  podmínky  využití  rádiového  spektra  radiokomunikačními  službami,

   včetně  uvedení,  zda  mají  být  rádiové kmitočty využívány na základě

   všeobecného  oprávnění  nebo  na  základě  individuálního  oprávnění  k

   využívání  rádiových  kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových

   kmitočtů  omezen,  nebo  zda došlo k omezení práv k využívání rádiových

   kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.

 

   (5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového

   spektra  pro  poskytování  univerzální  služby  a  poskytování  veřejně

   dostupných služeb elektronických komunikací.

 

   (6)  Plán  využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách,

   postupech  a  poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad

   uveřejní.   Úřad   tyto   informace   průběžně   aktualizuje.  Údaje  o

   kmitočtových  pásmech  vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem

   (národní  kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany pro vojenské účely se

   v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.

 

   (7)  Způsob  tvorby  volacích  značek  a  identifikačních čísel a kódů,

   jejich  používání  a  druhy  radiokomunikačních  služeb,  pro  něž jsou

   vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (8)  Technické  a  provozní  podmínky amatérské radiokomunikační služby

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 16a

 

   (1)  Při  správě  rádiového  spektra  Úřad  jedná  v souladu se zásadou

   technologické  neutrality  a  neutrality  vůči  službám  elektronických

   komunikací.

 

   (2)   Úřad  v  plánu  využití  rádiového  spektra  může  omezit  zásadu

   technologické  neutrality  tím, že stanoví technické podmínky využívání

   daného  kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné

   pro

 

   a) zabránění škodlivé interferenci,

 

   b)   ochranu   veřejného   zdraví   proti  škodlivým  účinkům  působení

   elektromagnetického pole,

 

   c)   zajištění   technických  podmínek  kvality  služby  elektronických

   komunikací,

 

   d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,

 

   e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

 

   f)  plnění  cílů  veřejného  zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví,

   podpora  sociální,  regionální  nebo  územní  soudržnosti  nebo podpora

   kulturní   a   jazykové   rozmanitosti  a  plurality  médií,  například

   poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

 

   (3)   Úřad  v  plánu  využití  rádiového  spektra  může  omezit  zásadu

   neutrality  vůči  službám  elektronických  komunikací  tím,  že stanoví

   využívání   kmitočtového   pásma   konkrétní   službou   elektronických

   komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

 

   a)   splnění   závazků  vyplývajících  z  členství  České  republiky  v

   Mezinárodní telekomunikační unii, nebo

 

   b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví^54),

   podpora  sociální,  regionální  nebo  územní  soudržnosti  nebo podpora

   kulturní   a   jazykové   rozmanitosti  a  plurality  médií,  například

   poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

 

   (4)  Úřad  může  v  plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování

   služby  elektronických  komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to

   pouze  v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby,

   které slouží k ochraně života a zdraví.

 

   (5)  Úřad  provádí  pravidelně,  nejméně  jednou  za  pět  let, přezkum

   nezbytnosti  omezení  podle  odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu

   uveřejní.  Zjistí-li  Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4

   již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

 

   § 17

 

   Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

 

   (1)  Rádiové  kmitočty,  které  nelze  využívat  na základě všeobecného

   oprávnění  podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního

   oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  (dále  jen  „oprávnění  k

   využívání  rádiových  kmitočtů“),  nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad

   udělí  žadateli  oprávnění  k  využívání  rádiových kmitočtů v případě,

   je-li to nezbytné k

 

   a) zabránění škodlivé interferenci,

 

   b)   zajištění   technických  podmínek  kvality  služby  elektronických

   komunikací,

 

   c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,

 

   d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví^54),

   podpora  sociální,  regionální  nebo  územní  soudržnosti  nebo podpora

   kulturní   a   jazykové   rozmanitosti  a  plurality  médií,  například

   poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání, nebo

 

   e) experimentálním účelům.

 

   (2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů,  Úřad  rozhodne  o  jejich  udělení  kterémukoli  podnikateli

   zajišťujícímu  síť  elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu

   elektronických  komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli

   užívajícímu  tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu

   s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na

   základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

 

   (3)  Žádost  o  udělení  oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů musí

   obsahovat

 

   a) je-li žadatelem

 

   1.  podnikající  právnická  osoba,  obchodní  firmu  nebo název, adresu

   sídla,  popřípadě  adresu  sídla  organizační  složky  na  území  České

   republiky,  a  identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě

   jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické

   osoby,

 

   2.  podnikající  fyzická  osoba,  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení,

   popřípadě   obchodní   firmu,   bydliště,   adresu  místa  podnikání  a

   identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

 

   3.  nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a

   datum  narození  fyzické  osoby,  nebo  název a adresu sídla, popřípadě

   adresu  sídla  organizační  složky  na území České republiky, popřípadě

   identifikační číslo právnické osoby,

 

   b)  údaje  o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich

   technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty

   a  jejich  technické  parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou,

   kterou  je  Česká  republika  vázána  a  která byla vyhlášena ve Sbírce

   zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

 

   c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů

   v  případě  žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

   ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

 

   d)   typ   vysílacího   rádiového  zařízení,  pokud  je  to  vyžadováno

   mezinárodní  smlouvou,  kterou  je  Česká republika vázána a která byla

   vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to

   vyplývá   z   členství   České   republiky  v  Evropské  unii  anebo  v

   mezinárodních organizacích,

 

   e)  návrh  požadované  volací  značky, identifikačního čísla nebo kódu,

   jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

 

   f)  vymezení  předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li

   pro jejich využívání nezbytné,

 

   g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

 

   (4)  Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé

   druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

 

   (5)  Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být

   doložena

 

   a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

   pro  rozhlasové  analogové  vysílání licencí k provozování rozhlasového

   vysílání  šířeného  analogově  podle  zvláštního právního předpisu^11),

   nebo  smlouvou  s  držitelem takové licence, s výjimkou případu, kdy se

   jedná  o  žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke

   kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo

   případu,  kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního

   předpisu^16),

 

   b)  souhlasem  držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k

   využívání  rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno

   přídělem  rádiových  kmitočtů,  pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto

   přídělu,

 

   c)  u  osob  dosud  nezapsaných  v  obchodním  rejstříku ověřenou kopií

   smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

 

   d)  osvědčením  o  zápisu  do leteckého rejstříku České republiky, nebo

   osvědčením  o  přidělení  poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení

   oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,

 

   e)  potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v

   rámci  leteckých  mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení

   oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby,^12)

 

   f)  osvědčením  o  zápisu  do  plavebního  rejstříku  České  republiky,

   požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

   vnitrozemském   plavidle,^13)   nebo   do   námořního  rejstříku  České

   republiky,  požaduje-li  žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů

   na  námořním plavidle;^14) zápis plavidla do plavebního rejstříku České

   republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením.^14)

 

   (6)  Úřad  rozhodne  o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

   bezodkladně.  Jedná-li  se  o  rádiové  kmitočty vyhrazené pro zvláštní

   účely  v  rámci  plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová

   tabulka)  a  plánu  využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6

   týdnů  ode  dne  podání  úplné  žádosti.  Tuto  lhůtu  je Úřad oprávněn

   prodloužit,  je-li  to  nezbytné  z  důvodu  výběrového  řízení (§ 21),

   nejdéle  však  o  8  měsíců.  Lhůty  vyplývající  z mezinárodních dohod

   týkajících  se  využívání  rádiových  kmitočtů  nebo  orbitálních pozic

   nejsou tímto dotčeny.

 

   (7)  Je-li  více  žadatelů  o  udělení  oprávnění  k využívání stejných

   rádiových  kmitočtů,  Úřad  rozhodne  o  udělení oprávnění podle pořadí

   došlých  žádostí;  tento  postup  se  neuplatní u žadatelů o povolení k

   provozu  stanic  amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro

   účely  dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové

   nebo  televizní  vysílání,  o  udělení  dalšího  oprávnění  k využívání

   rádiových  kmitočtů  pro  šíření a přenos rozhlasového nebo televizního

   vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové

   a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30

   dnů  od  požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s

   udělením oprávnění souhlasí.

 

   (8)  Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační

   služby  v  části  rádiového  spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou

   službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní

   vysílání podle zvláštního právního předpisu^11).

 

   (9)  Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů  nezbytných  k  zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra,

   Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace,

   Policie  České  republiky,  Vězeňské  služby  a  justiční  stráže České

   republiky,  Hasičského  záchranného  sboru  České  republiky a jednotek

   požární  ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a celních

   orgánů.^15)

 

   (10)  Kmitočtová  pásma  vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem

   (národní  kmitočtová  tabulka)  Ministerstvu  obrany pro vojenské účely

   mohou  být  využívána  pro  vojenské  účely  bez  rozhodnutí  o udělení

   oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

 

   (11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

 

   a) to vyžaduje bezpečnost státu,

 

   b)  to  vyžaduje  dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

   kterou  je  Česká  republika  vázána  a  která byla vyhlášena ve Sbírce

   zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

 

   c)   to  vyžaduje  dodržení  závazků  vyplývajících  z  členství  České

   republiky   v   Evropské   unii,   Severoatlantické   alianci  anebo  v

   mezinárodních organizacích,

 

   d)  využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení

   kmitočtových  pásem  (národní  kmitočtová  tabulka)  nebo  plán využití

   rádiového  spektra;  to  neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů

   pro experimentální účely podle § 19b,

 

   e)  žadatel  ani  na  opakovanou  výzvu  Úřadu  a v jím stanovené lhůtě

   nepředložil  úplnou  žádost  o  udělení oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů,

 

   f)  požadované  rádiové  kmitočty  nejsou  k  dispozici  nebo  je nelze

   zkoordinovat,

 

   g)  oznámil  záměr  omezit  počet  práv k využívání rádiových kmitočtů,

   jejichž využívání je požadováno, nebo

 

   h)  došlo  k  omezení  práv  k  využívání  rádiových  kmitočtů, jejichž

   využívání  je  požadováno,  a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není

   držitelem  přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo

   osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.

 

   (12)  Úřad  přeruší  řízení  o  žádosti o udělení oprávnění k využívání

   rádiových  kmitočtů,  jestliže  hodlá  oznámit  záměr omezit počet práv

   podle  §  20  odst.  2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3

   měsíce od doručení žádosti.

 

   (13)  Úřad  může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů  také  žadateli,  který  má  nedoplatky po lhůtě splatnosti na

   pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

 

   (14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá

   odkladný účinek.

 

   § 18

 

   Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

 

   (1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede

 

   a) byla-li žadatelem

 

   1.  podnikající  právnická  osoba,  obchodní  firmu  nebo název, adresu

   sídla,  popřípadě  adresu  sídla  organizační  složky  na  území  České

   republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

 

   2.  podnikající  fyzická  osoba,  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení,

   popřípadě  obchodní  firmu,  bydliště,  místo podnikání a identifikační

   číslo, bylo-li přiděleno,

 

   3.  jiná  nepodnikající  osoba,  jméno,  popřípadě  jména,  a příjmení,

   bydliště  a  datum  narození  fyzické osoby, nebo název a adresu sídla,

   popřípadě  adresu  sídla  organizační  složky na území České republiky,

   popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

 

   b)  údaje  o  rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich

   technických parametrů,

 

   c)  označení  radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie,

   pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

 

   d)   typ   vysílacího   rádiového  zařízení,  pokud  je  to  vyžadováno

   mezinárodní  smlouvou,  kterou  je  Česká republika vázána a která byla

   vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to

   vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

 

   e)  přidělené  volací  značky,  identifikační čísla a kódy, jsou-li pro

   daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

 

   f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,

 

   g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

 

   h)  případná  omezení  změny  držitele  oprávnění  nebo  pronájmu  práv

   vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

 

   (2)  Úřad  může  v  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů uložit

   podmínky týkající se

 

   a)  zamezení  škodlivé  interference  a  ochrany občanů před škodlivými

   účinky elektromagnetického záření,^8)

 

   b)   povinností  vyplývajících  z  příslušných  mezinárodních  dohod  o

   využívání rádiových kmitočtů,

 

   c)  dodržení  závazků  vyplývajících  z  mezinárodní smlouvy, kterou je

   Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve

   Sbírce mezinárodních smluv, nebo

 

   d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské

   unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo

   povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.

 

   Tyto   podmínky  Úřad  může  stanovit,  nestanoví-li  je  tento  zákon,

   všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

 

   (3)  Doba  platnosti  oprávnění  k  využívání  rádiových kmitočtů podle

   odstavce  1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby

   byla   v   souladu  s  plánem  přidělení  kmitočtových  pásem  (národní

   kmitočtová  tabulka),  plánem využití rádiového spektra, harmonizačními

   záměry   Evropské  unie,  mezinárodními  smlouvami,  kterými  je  Česká

   republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce

   mezinárodních  smluv,  a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví

   jinak.  V  případě  udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

   základě  práv  vyplývajících  z  přídělu rádiových kmitočtů podle § 22,

   může  být  doba  platnosti  oprávnění  k  využívání  rádiových kmitočtů

   stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových

   kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f).

 

   (4)  Bylo-li  využívání  rádiových  kmitočtů  harmonizováno  na  úrovni

   Evropské  unie  a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne

   Úřad  o  udělení  oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů podnikateli

   určenému  podle  pravidel  Evropské  unie  nebo v souladu s mezinárodní

   smlouvou,  kterou  je  Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky

   spojené  s  oprávněním  k  využívání rádiových kmitočtů stanovené podle

   tohoto  zákona  nebo  na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné

   další  podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových

   kmitočtů.

 

   (5)  Držitel oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně

   oznámit  změnu  skutečností,  na základě kterých mu bylo toto oprávnění

   uděleno.

 

   § 19

 

   Změna,  prodloužení,  odnětí  a pozbytí platnosti oprávnění k využívání

   rádiových kmitočtů

 

   (1)  Úřad  může  rozhodnout  o  změně  oprávnění  k využívání rádiových

   kmitočtů, vyžaduje-li to

 

   a)  dodržení  závazků  vyplývajících  z  mezinárodní smlouvy, kterou je

   Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve

   Sbírce mezinárodních smluv, nebo

 

   b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské

   unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

 

   c)  nezbytně  bezpečnost  státu  a  není-li  možné  ji  zajistit  jiným

   způsobem,

 

   d)  změna  skutečností,  na  základě  kterých bylo uděleno individuální

   oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů,  nebo změna výše poplatků

   podle § 24,

 

   e)  držitel  oprávnění  k  využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu

   přiděleného  kmitočtu  nebo  jeho  technických parametrů se považuje za

   žádost  o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle

   § 17.

 

   S  výjimkou  případu  uvedeného  v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit

   takové  změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k

   vyjádření.  V  případech  uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto

   lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

 

   (2)  Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně

   a  účelně  vynaložené  náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění

   nebo  Ministerstvu  obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad

   podle § 27.

 

   (3)  Na  žádost  držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad

   rozhodne  o  prodloužení  doby  platnosti  tohoto oprávnění. Pokud tomu

   nebrání  skutečnosti  uvedené  v  odstavci  1 písm. a) až c) nebo pokud

   nejsou  dány  důvody  pro  neudělení  oprávnění  k  využívání rádiových

   kmitočtů  podle  §  17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše

   však o dobu uvedenou v oprávnění. Pokud jsou předmětem prodloužení doby

   platnosti  takové  rádiové  kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových

   kmitočtů,  nesmí  být  tato  doba  delší než doba platnosti příslušného

   přídělu.  Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení

   doby  platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu

   doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

 

   (4)  Úřad  rozhodne  o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

   jestliže

 

   a)  držitel  oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž

   základě  mu  bylo  oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním

   právním předpisem,^16)

 

   b)  držitel  oprávnění  nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

   rozhodnutím  o  udělení  oprávnění  nebo  o  změně oprávnění, a nápravu

   nezjednal  ani  ve  lhůtě  stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na

   možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

 

   c)  je  to  nezbytné  k  dodržení  závazků  vyplývajících z mezinárodní

   smlouvy,  kterou  je  Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve

   Sbírce  zákonů  nebo  ve  Sbírce  mezinárodních smluv, anebo z členství

   České   republiky  v  Evropské  unii,  Severoatlantické  alianci  anebo

   mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

 

   d)  držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu

   6  měsíců  nebo  opakovaně  přerušil  využívání přidělených kmitočtů na

   souhrnnou  dobu  12  měsíců  v  průběhu 2 let anebo je využíval k jiným

   účelům,  než  pro  které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání

   kmitočtů  se  nezapočítávají  doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích

   rádiových  zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily

   odůvodněné   technické   překážky;   lhůta  pro  posouzení  nevyužívání

   rádiových  kmitočtů  se  počítá  ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,

   kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění

   nebo  jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových

   kmitočtů   se  nesleduje  u  provozovatelů  amatérské  radiokomunikační

   služby,

 

   e) držitel oprávnění o odnětí požádal, nebo

 

   f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3.

 

   (5)  Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo

   d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí

   6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

 

   (6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

 

   a)  uplynutím  doby,  na  kterou  bylo  oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů uděleno,

 

   b)  dnem  zániku  právnické  osoby,  která  je  držitelem  oprávnění  k

   využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,

 

   c)  dnem  úmrtí  držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

   dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),

 

   d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo

 

   e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23,

 

   f)  dnem  pozbytí  platnosti  přídělu  podle  §  22c, pokud tento zákon

   nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo

 

   g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.

 

   (7)  Držitel  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní

   nástupce  je  povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti

   oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích

   rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

 

   § 19a

 

   Změna  držitele  oprávnění  a  pronájem  práva plynoucího z oprávnění k

   využívání rádiových kmitočtů

 

   (1)  Ke  změně  držitele  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může

   dojít,  není-li  v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů stanoveno jinak.

 

   (2)   Změna  držitele  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  se

   uskutečňuje   prostřednictvím  udělení  nového  oprávnění  k  využívání

   rádiových  kmitočtů  podle  §  18 na základě společné žádosti budoucího

   držitele   oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  a  dosavadního

   držitele  oprávnění  k  využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového

   oprávnění  se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele

   k  využívání  rádiových  kmitočtů  pozbude platnosti dnem nabytí právní

   moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

 

   (3)  Úřad  průběžně  provádí  přezkum  udělených  oprávnění k využívání

   rádiových  kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k

   využívání  rádiových  kmitočtů,  jejichž doba platnosti je delší než 10

   let  a  u  kterých  nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout.

   Pokud  po  konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že

   kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném

   pásmu  v  této  podobě  již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele

   oprávnění   omezení   změny   držitele  oprávnění  nebo  pronájmu  práv

   vyplývajících  z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám,

   nebo  vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty

   v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

 

   (4)  Podnikatel  může  jinému  podnikateli,  který splňuje podmínky pro

   držitele  oprávnění  k  využívání  rádiových kmitočtů, pronajmout práva

   vyplývající  z  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů, není-li v

   rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno

   jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal

   práva   vyplývající  z  tohoto  oprávnění  jinému  podnikateli,  nadále

   odpovídá  za  plnění  podmínek  uvedených  v  tomto oprávnění. Uzavření

   smlouvy  podle  věty  první,  jakož i ukončení její platnosti, oznamuje

   držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů

   podle § 13 odst. 2 nebo 3.

 

   § 19b

 

   Individuální    oprávnění    k   využívání   rádiových   kmitočtů   pro

   experimentální účely

 

   (1)  Úřad  rozhodne  o  udělení  individuálního  oprávnění  k využívání

   rádiových  kmitočtů  pro  experimentální účely (dále jen „oprávnění pro

   experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

 

   (2)  Experimentálním  účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro

   výzkum,   vývoj   a  provozní  ověřování  nových  vysílacích  rádiových

   zařízení,  nebo  ověřování  a  zjišťování fyzikálních vlastností šíření

   rádiových vln.

 

   (3)  Při  využívání  rádiových  kmitočtů pro experimentální účely nesmí

   docházet  k  poskytování  služby  elektronických  komunikací  za účelem

   přímého   nebo   nepřímého  hospodářského  nebo  obchodního  prospěchu.

   Subjekty,   pro   které  držitel  oprávnění  pro  experimentální  účely

   zajišťuje  využívání  rádiových  kmitočtů  pro experimentální účely, se

   podílejí  na  nákladech  vzniklých  v  souvislosti  s tímto využíváním,

   přičemž  souhrn  přiměřených  nákladů  hrazených  těmito subjekty nesmí

   přesáhnout  celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely

   na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

 

   (4)  Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se

   použije  obdobně  §  17  odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu

   předložit  podrobnější  informace o využití kmitočtů pro experimentální

   účely.

 

   (5)  Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně §

   17  odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální

   účely  nejvýše  na  dobu  12  měsíců.  Dobu  platnosti  lze  prodloužit

   jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

 

   (6)  Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z

   důvodů  uvedených  v  §  17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v

   případě,  pokud  způsob  využití  požadovaných  rádiových  kmitočtů pro

   experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

 

   (7)  V  případě  udělení  nebo prodloužení oprávnění pro experimentální

   účely  v  kmitočtovém  pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu

   Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

   (8)  Držitel  oprávnění  pro experimentální účely nemá nárok na ochranu

   před škodlivou interferencí způsobovanou rádiovými zařízeními ostatních

   radiokomunikačních   služeb   a   zároveň  nesmí  způsobovat  škodlivou

   interferenci   vůči  rádiovým  zařízením  ostatních  radiokomunikačních

   služeb.

 

   (9)  V  případě  že  dojde  ke vzniku škodlivé interference způsobované

   držitelem  oprávnění  pro  experimentální účely vůči rádiovým zařízením

   ostatních   radiokomunikačních   služeb,   je   držitel  oprávnění  pro

   experimentální  účely  povinen  bezprostředně  podniknout takové kroky,

   které  této  škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání

   rádiových kmitočtů pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

 

   (10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

 

   a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

 

   b)   v  případě,  že  je  uděleno  k  využívání  rádiových  kmitočtů  v

   kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových

   kmitočtů   a   ve   kterém   došlo   v  době  platnosti  oprávnění  pro

   experimentální  účely  k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na

   základě  výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel

   oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

 

   c)  dnem  zániku  právnické  osoby, která je držitelem oprávnění, pokud

   tato nemá právního nástupce,

 

   d)  dnem  úmrtí  držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

   dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),

 

   e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

 

   (11)  Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně

   oznámit  Úřadu  změnu  skutečností,  na  základě  kterých  mu bylo toto

   oprávnění uděleno.

 

   (12)  Úřad  je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální

   účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

 

   (13)  Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální

   účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).

 

   (14)  Držitel  oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout

   Úřadu  na  jeho  žádost  informace  o  výsledcích  využívání  rádiových

   kmitočtů k experimentálním účelům.

 

   (15)  Podání  opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění

   pro experimentální účely nemá odkladný účinek.

 

   § 20

 

   Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

 

   (1)  Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu

   využití  rádiového  spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání

   rádiových  kmitočtů  a  není-li  to  v rozporu se zájmem uživatelů nebo

   zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

 

   (2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

 

   a)  údaje  o  rádiových  kmitočtech  nebo  kmitočtovém  pásmu, jichž se

   omezení týká,

 

   b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,

 

   c)  podmínky,  které  Úřad  zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním

   rádiových kmitočtů,

 

   d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových

   kmitočtů.

 

   (3)  Úřad  je  povinen  sledovat  a  v  přiměřených intervalech nebo na

   základě  důvodného  požadavku  osoby  dotčené  omezením  počtu  práv  k

   využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu

   práv  k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že

   důvody  omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo

   že  vzhledem  k  zájmu  uživatelů  nebo  zájmu na rozvíjení hospodářské

   soutěže  je  třeba  omezení  počtu  práv k využívání rádiových kmitočtů

   zrušit,  Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu

   využití  rádiového  spektra zruší a následně rozhodne o zrušení přídělu

   uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání

   rádiových  kmitočtů  vydaná  na  základě  zrušeného  přídělu a podmínky

   stanovené  v  těchto  rozhodnutích  nadále zůstávají v platnosti, pokud

   Úřad  z  důvodů,  pro  které  došlo  ke  zrušení  omezení  počtu  práv,

   nerozhodne  o  odnětí  oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů. Pokud

   Úřad  rozhodl  o  zrušení  přídělu  a  o  odnětí  oprávnění k využívání

   rádiových  kmitočtů  vydaných  na  základě  zrušeného  přídělu,  náleží

   držiteli  přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady

   Úřad  zohlední  aktuální  zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně

   vynaložené  náklady  podle  §  27  odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku

   případného vyklizení kmitočtového pásma.

 

   (4)  V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových

   kmitočtů,  je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 18

   měsíců  před  koncem  platnosti  tohoto  přídělu. V tomto přezkumu Úřad

   posoudí zejména

 

   a) nutnost zachování omezení počtu práv,

 

   b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem

   přídělu,

 

   c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,

 

   d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,

 

   e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací.

 

   (5)  V případě, že na základě výsledků přezkumu bude mít Úřad za to, že

   je  třeba  i  nadále  zachovat  omezení  počtu  práv,  zajistí  ocenění

   dotčeného  přídělu  rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, a

   to  nejpozději  12  měsíců  před  koncem  platnosti  tohoto přídělu. Po

   konzultaci  podle  §  130,  která  zahrne  výsledky  přezkumu a ocenění

   přídělu,  Úřad  vyzve  dotčeného  držitele  přídělu  k podání žádosti o

   udělení  nového  přídělu  podle  závěrů přezkumu. Tuto výzvu Úřad učiní

   nejpozději  6  měsíců  před skončením doby platnosti přídělu. O žádosti

   Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21.

 

   (6)  V  případě,  že  držitel  přídělu  nepodá  žádost o udělení nového

   přídělu  ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc,

   nebo  žádost  neodpovídá  závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému

   řízení podle § 21.

 

   § 21

 

   Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

 

   (1)  Je-li  počet  práv  k  využívání rádiových kmitočtů plánem využití

   rádiového  spektra  omezen,  vyhlásí  Úřad  výběrové  řízení  za účelem

   udělení  práv  k využívání rádiových kmitočtů^57a) a stanoví, zda budou

   žádosti  o  udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle

   kritérií  uvedených  v  odstavci  3,  nebo  zda budou jediným kritériem

   hodnocení  žádostí  výsledky  aukce.  Před vyhlášením výběrového řízení

   Úřad  konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a

   podmínky výběrového řízení podle § 130.

 

   (2)  Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke

   splnění  cílů  obsažených  v  §  5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami

   uvedenými  v  §  6.  Podmínky  účasti mohou zahrnovat zejména finanční,

   technické  a  odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených

   rádiových  kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém

   řízení,  Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání

   opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

 

   (3)  Kritéria  hodnocení  žádostí  o udělení práv k využívání rádiových

   kmitočtů  v  případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví

   Úřad  s  přihlédnutím  ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v

   souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

 

   a)  finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání

   přidělených rádiových kmitočtů,

 

   b)  dobu  zahájení  využívání  rádiových  kmitočtů, harmonogram rozvoje

   využívání  rádiových  kmitočtů  v  závislosti  na  pokrytí  území  nebo

   obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,

 

   c)  předpokládanou  výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě

   elektronických komunikací.

 

   (4)  Úřad  je  oprávněn  po  žadateli požadovat, aby předložil nezbytné

   informace,  kterými  prokáže,  že může podmínky spojené s udělením práv

   splnit;  neposkytne-li  žadatel  informace  ve stanovené lhůtě, je Úřad

   oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

 

   (5)  Vyhlášení  výběrového  řízení  Úřad  uveřejní  v  Telekomunikačním

   věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

 

   a)  informace,  pro  které  služby mají být práva k využívání rádiových

   kmitočtů udělena,

 

   b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

 

   c)  údajů  o  rádiových  kmitočtech,  které  jsou  předmětem výběrového

   řízení,

 

   d)  podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů,

   včetně doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny,

 

   e)  určení,  zda  žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů

   budou  hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3 nebo zda jediným

   kritériem  hodnocení  žádostí  o  udělení  práv  k  využívání rádiových

   kmitočtů budou výsledky aukce,

 

   f)  výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií

   hodnocení  žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o

   udělení  práv  k  využívání  rádiových  kmitočtů  budou hodnoceny podle

   kritérií uvedených v odstavci 3,

 

   g)  aukčního  řádu  obsahujícího  úplná  pravidla  aukce  v případě, že

   jediným   kritériem  hodnocení  žádostí  o  udělení  práv  k  využívání

   rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

 

   h) podmínek účasti výběrového řízení,

 

   i) lhůty pro podávání žádostí,

 

   j)  výše  a  podmínek složení peněžité záruky^55), je-li vyžadována pro

   zajištění  průběhu  a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů,

   kdy peněžitá záruka propadá.

 

   (6)  Po  vyhlášení  výběrového  řízení nelze podmínky výběrového řízení

   měnit.  Úřad  je  oprávněn  vyhlášené  výběrové  řízení zrušit a řízení

   zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V

   případě,  že  se  účastník  výběrového řízení dopustí jednání, které by

   ohrožovalo  nebo  mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení,

   Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

 

   (7)  V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k

   využívání  rádiových  kmitočtů  budou  výsledky  aukce,  jsou  z  práva

   nahlížet  do  spisu  vyloučeny  ty  části  spisu, u nichž by v důsledku

   nahlížení  mohlo  dojít  k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by

   tím   mohlo  dojít  k  ohrožení  nebo  zmaření  průběhu  nebo  výsledku

   výběrového řízení. Toto omezení se týká i informace o žadatelích, kteří

   podali  žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich

   počtu.  Jsou-li  jediným  kritériem  hodnocení žádostí o udělení práv k

   využívání  rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového

   řízení  povinni  zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se

   týkají jejich účasti v daném řízení.

 

   (8)   Na  základě  výsledku  výběrového  řízení  Úřad  zamítne  žádosti

   neúspěšných  žadatelů,  a  to  do  dvou  měsíců  po skončení výběrového

   řízení.  Po právní moci rozhodnutí podle věty první a zaplacení ceny za

   udělení  práva k využívání rádiových kmitočtů podle výsledků výběrového

   řízení,  vydá  Úřad rozhodnutí podle § 22. Nezaplatí-li úspěšný žadatel

   cenu  za  udělení  práv  k  využívání rádiových kmitočtů podle výsledků

   výběrového  řízení,  Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se

   doručuje pouze úspěšnému žadateli.

 

   (9)  Úřad  zprávu  o  průběhu  a  výsledcích  výběrového  řízení včetně

   odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.

 

   § 22

 

   Příděl rádiových kmitočtů

 

   (1)  Přídělem  rádiových  kmitočtů  se rozumí udělení práva k využívání

   rádiových  kmitočtů  podle  podmínek,  které  budou  Úřadem stanoveny v

   oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen

   „předseda   Rady“)   rozhodne  o  udělení  přídělu  rádiových  kmitočtů

   žadateli,  který  byl  vybrán  postupem  podle  § 21, nebo byl vybrán k

   využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise.

 

   (2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

 

   a) specifikaci rádiových kmitočtů,

 

   b)  označení  služby  nebo  druhu sítě nebo technologie, pro které byla

   práva  k  využívání  rádiových  kmitočtů  udělena, popřípadě výhradního

   využívání  rádiových  kmitočtů  pro  přenos  specifického  obsahu  nebo

   specifických audiovizuálních služeb,

 

   c)  podmínky  účelného  využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí

   území nebo obyvatelstva,

 

   d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

 

   e)  taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového

   řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

 

   f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a

 

   g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání

   rádiových kmitočtů.

 

   (3) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e)

   musí  být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s

   kmitočtovými  plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními

   smlouvami,  kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve

   Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

 

   (4)  Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu

   veřejnou  komunikační  síť  nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu

   elektronických  komunikací,  pokud  zvláštní  právní  předpis nestanoví

   jinak^16).

 

   (5)   Příděl  rádiových  kmitočtů  nenahrazuje  oprávnění  k  využívání

   rádiových  kmitočtů  a  neopravňuje  podnikatele  k využívání rádiových

   kmitočtů   pro   provoz  vysílacích  rádiových  zařízení.  Oprávnění  k

   využívání  rádiových  kmitočtů,  na  něž  byl  vydán  příděl  rádiových

   kmitočtů,  může  být  uděleno  držiteli  tohoto  přídělu  nebo  s  jeho

   souhlasem  podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou  komunikační  síť  nebo

   poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

 

   § 22a

 

   Změna přídělu rádiových kmitočtů

 

   (1)  Předseda  Rady  rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu

   rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

 

   (2)  Předseda  Rady  může  rovněž  rozhodnout o změně přídělu rádiových

   kmitočtů, jestliže

 

   a)  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů,  na  které  se příděl

   vztahuje,  bylo  odňato  podle  § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel

   přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

 

   b) jde o převod přídělu podle § 23.

 

   (3)  Při  rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění

   všech  podmínek  a  povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména

   plnění  podmínek  podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které

   byla  práva  k  využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění

   hospodářské  soutěže  a  plnění  podmínek  účelného využívání rádiových

   kmitočtů.  Postupem  podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5

   lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné

   k  naplnění  harmonizačních  záměrů  Evropské  unie  nebo mezinárodních

   smluv,  kterými  je  Česká  republika  vázána a které byly vyhlášeny ve

   Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

 

   (4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

   je  to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

   kterou  je  Česká  republika  vázána  a  která byla vyhlášena ve Sbírce

   zákonů  nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství

   České  republiky  v  Evropské  unii,  Severoatlantické  alianci anebo v

   mezinárodních  organizacích,  vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je

   to  nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie

   na využívání rádiového spektra^16a).

 

   (5)  Změnu  přídělu  rádiových  kmitočtů  lze  provést rovněž, pokud na

   základě  postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání

   rádiových  kmitočtů  držiteli  přídělu  a takové změně nebrání obsahové

   náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.

 

   § 22b

 

   Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

 

   (1)  Předseda  Rady  rozhodne  o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo

   jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

 

   a)  držitel  přídělu  přestal  splňovat některou z podmínek, na jejichž

   základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním

   předpisem^11),^16)  a  nápravu  nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem

   podle  §  114,  ačkoliv  byl  na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu

   Úřadem písemně upozorněn,

 

   b)  držitel  přídělu  nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto

   zákonem  nebo  rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve

   lhůtě  stanovené  Úřadem  podle  §  114,  ačkoliv byl na možnost odnětí

   přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

 

   c)  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů,  na  které  se příděl

   vztahuje,  bylo  odňato  podle  § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel

   přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo

 

   d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5.

 

   (2)   Pokud  lhůta  pro  zahájení  využívání  rádiových  kmitočtů  není

   stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít

   využívat  přidělené  rádiové  kmitočty  do  2  let  ode dne právní moci

   rozhodnutí  o  udělení  přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat

   rádiové  kmitočty  ve  stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí

   přídělu rádiových kmitočtů.

 

   (3)  Při  rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění

   všech  podmínek  a  povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména

   rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových

   kmitočtů  udělena,  potřeby  zajištění  hospodářské  soutěže  a  plnění

   podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

 

   (4)  Předseda  Rady  rozhodne  o  odnětí  přídělu  rádiových  kmitočtů,

   jestliže

 

   a)  je  to  nezbytné  k  dodržení  závazků  vyplývajících z mezinárodní

   smlouvy,  kterou  je  Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve

   Sbírce  zákonů  nebo  ve  Sbírce  mezinárodních smluv, anebo z členství

   České   republiky  v  Evropské  unii,  Severoatlantické  alianci  anebo

   mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,

 

   b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

 

   c)  v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst.

   1  písm.  b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst.

   1.

 

   § 22c

 

   Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

 

   (1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

 

   a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

 

   b)  dnem  zániku  právnické  osoby,  které  byl udělen, pokud tato nemá

   právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

 

   c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

 

   1.  dnem  jejího  úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic^16b)

   nebo  správce dědictví^16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,

   nebo

 

   2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje

   podmínku podle § 22 odst. 4,

 

   d)  dnem,  kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní

   moci,

 

   e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3, nebo

 

   f) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.

 

   (2)  V  případě,  kdy  má  dojít  k  zániku  právnické  osoby, která je

   držitelem  přídělu  rádiových  kmitočtů,  s  právním nástupcem, a tím k

   přechodu  přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na

   základě  žádosti  držitele  přídělu  vyjádření,  zda  přechodem přídělu

   rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst.

   1.

 

   (3)  V  případě  zániku  právnické  osoby, která byla držitelem přídělu

   rádiových  kmitočtů  a  která  má právního nástupce, je právní nástupce

   povinen  o  svém  nástupnictví  písemně informovat Úřad nejpozději do 1

   měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

 

   § 22d

 

   Přechod přídělu rádiových kmitočtů

 

   (1)  Zanikne-li  právnická  osoba, která je držitelem přídělu rádiových

   kmitočtů,   přechází  příděl  rádiových  kmitočtů  na  jejího  právního

   nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a

   jestliže  jsou  současně  splněny  podmínky,  za  kterých  Úřad uděluje

   souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

 

   (2)  Právní  nástupce  zaniklé  právnické  osoby,  která byla držitelem

   přídělu  rádiových  kmitočtů,  je  o  svém nástupnictví povinen písemně

   informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

 

   (3)  Zemře-li  fyzická  osoba,  která  je  držitelem  přídělu rádiových

   kmitočtů,  přechází  příděl  rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud

   tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.

 

   (4)  Dědic,  na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce

   3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

 

   § 23

 

   Převod přídělu rádiových kmitočtů

 

   (1)  Podnikatel  může  na  jiného  podnikatele převést příděl rádiových

   kmitočtů  nebo  jeho  část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím

   souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

 

   a)  zamýšleným  převodem  přídělu  nebude narušena hospodářská soutěž v

   oblasti   elektronických  komunikací  z  hlediska  využívání  rádiových

   kmitočtů,

 

   b)  zamýšleným  převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání

   rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,

 

   c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového

   spektra,

 

   d)  neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o

   odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,

 

   e)   žádost  o  udělení  souhlasu  Úřadu  s  převodem  přídělu  splňuje

   náležitosti uvedené v odstavci 2.

 

   (2)  V  žádosti  o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1

   držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

 

   a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

 

   b)  identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů

   v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

 

   c)  číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů,

   který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,

 

   d)  označení  služby,  druhu  sítě  nebo  technologie týkající se části

   přídělu  rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu

   přídělu rádiových kmitočtů,

 

   e)  dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být

   předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem,

 

   f)  informace  o  finančních,  technických  a  odborných  předpokladech

   budoucího  nabyvatele  pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být

   předmětem zamýšleného převodu přídělu.

 

   (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu

   Úřadu podle odstavce 1.

 

   (4)  Příděl  rádiových  kmitočtů  může dědic držitele přídělu rádiových

   kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou

   osobu  do  5  měsíců  ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o

   dědictví  po  zemřelém  držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě

   kterého  byl  určen  dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v

   odstavcích 1 až 3.

 

   (5)  Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí,

   že  v  určitém  kmitočtovém  pásmu  může  na  základě udělených přídělů

   rádiových  kmitočtů  dojít  k  narušení  hospodářské soutěže v důsledku

   hromadění  spektra,  rozhodne  o povinnosti převodu přídělu nebo určené

   části  přídělu  anebo  poskytnutí  souhlasu  k  jejich  využívání jiným

   podnikatelem,  a  to  za  úplatu.  Nesplní-li  dotčený  držitel přídělu

   rozhodnutí  Úřadu  ve  lhůtě,  která nesmí být kratší než 120 dnů, Úřad

   rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

 

   § 23a

 

   (1)  Úřad  uveřejní  sdělení  o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí

   přídělu  rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu

   rádiových kmitočtů.

 

   (2)  Úřad  vydá  na  žádost  nového držitele přídělu rádiových kmitočtů

   osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

 

   § 24

 

   Poplatky za využívání rádiových kmitočtů

 

   (1)   Držitel  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  a  držitel

   oprávnění  pro  experimentální  účely  jsou povinni platit za využívání

   rádiových kmitočtů roční poplatky.

 

   (2)  Výše  ročního  poplatku  podle  odstavce  1 se stanoví v souladu s

   právními  předpisy  podle  druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v

   těchto mezích:

 

   a)  v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za

   jeden  přidělený  kmitočtový  kanál  v  závislosti  na  využívané šířce

   kmitočtového   pásma,   parametrech   rádiového  zařízení  a  velikosti

   obsluhované územní oblasti,

 

   b)  v  pevné  službě  v  rozmezí  od  300  Kč  do 1 200 000 Kč za jeden

   přidělený  kmitočtový  kanál  v závislosti využívané šířce kmitočtového

   pásma,  druhu  rádiového  směrového  spoje,  druhu kmitočtového pásma a

   parametrech rádiového zařízení,

 

   c)  u  šíření  a  přenosu  rozhlasového  vysílání (rozhlasová služba) v

   rozmezí  od  375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v

   závislosti  na  druhu  kmitočtového  pásma a rozhlasového vysílání a na

   parametrech rádiového zařízení,

 

   d)  u  šíření  a  přenosu  televizního  vysílání  (rozhlasová služba) v

   rozmezí  od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál

   v  závislosti  na  druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na

   parametrech rádiového zařízení,

 

   e)  v  družicové  službě  v  rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden

   přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového

   pásma  a  na  technologii  umožňující účelné využití kmitočtového pásma

   výběrem  volného  kmitočtového  kanálu  nebo  mnohonásobným přístupem k

   tomuto kanálu,

 

   f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600

   Kč  za  jeden  přidělený  kmitočtový  kanál v závislosti na parametrech

   rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.

 

   (3)  Povinnost  platit  poplatky  podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na

   držitele   oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  při  využívání

   rádiových   kmitočtů  pro  amatérskou  radiokomunikační  službu  a  pro

   leteckou pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti.

 

   (4)   Poplatky  uhrazené  držitelem  oprávnění  k  využívání  rádiových

   kmitočtů  za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí

   provozovatel  rozhlasového nebo televizního vysílání^11) bez zbytečného

   odkladu  držiteli  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li

   více  provozovatelů  rozhlasového  nebo  televizního vysílání tutéž síť

   elektronických  komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu

   na  souhrnném  datovém  toku.  Využívá-li  datový  tok  pro jiné služby

   elektronických  komunikací  další  osoba,  vztahují se na ni povinnosti

   provozovatele  rozhlasového  nebo  televizního  vysílání  podle  tohoto

   ustanovení.

 

   (5)  Vláda  stanoví  nařízením  výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku

   podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.

 

   § 25

 

   Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

 

   (1)  Úřad  udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na

   základě   žádosti  na  dobu  nezbytně  nutnou,  nejvýše  však  na  dobu

   nepřesahující  15  dnů.  Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové

   účely,  které  nelze  v  dostatečném  předstihu  předvídat,  zejména  k

   zajištění  rádiové  komunikace  ochranného  doprovodu  významných osob,

   televizních  a  rozhlasových  přenosů  z  nenadálých  událostí a územně

   omezené   rádiové  komunikace  při  pořádání  sportovních  a  kulturně-

   společenských  akcí.  Lze  jej  udělit,  jsou-li  požadované kmitočty k

   dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu

   platnosti  krátkodobého  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze

   prodloužit.

 

   (2) Žádost musí obsahovat

 

   a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),

 

   b)  údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle

   § 17 odst. 4,

 

   c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

 

   (3)  Žádost  musí  být  doručena  Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3

   pracovní  dny  před  požadovaným  termínem zahájení využívání rádiových

   kmitočtů.

 

   (4)  V  případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu

   podána v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu nebo

   prostřednictvím   telefaxu,  dodatečné  potvrzení  způsobem  stanoveným

   správním řádem^56) se nevyžaduje.

 

   (5)  Žadatel  je  povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení

   jednorázového  poplatku  za  využívání rádiových kmitočtů ve výši 3 000

   Kč.

 

   (6)  Pokud  se  žadateli  nevyhoví,  vrátí  mu  Úřad  celý  poplatek za

   využívání rádiových kmitočtů.

 

   (7)  Pokud  nelze  rozhodnutí  o vydání krátkodobého oprávnění žadateli

   včas  oznámit  doručením  stejnopisu  písemného vyhotovení rozhodnutí v

   listinné  nebo  elektronické  podobě,  vyrozumí  Úřad žadatele o vydání

   rozhodnutí   tak,   že  mu  zašle  telefaxem  nebo  elektronicky  kopii

   stejnopisu   písemného   vyhotovení   rozhodnutí.  Stejnopis  písemného

   vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

 

   (8)  Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého

   oprávnění nemá odkladný účinek.

 

   (9)  Využívání  rádiových  kmitočtů  zahraničním  subjektem na principu

   vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána

   a  která  byla  vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních

   smluv,  anebo  vyplývající  z členství České republiky v Evropské unii,

   Severoatlantické  alianci  anebo  mezinárodních  organizacích,  anebo v

   zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

 

   (10)  Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového

   a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové

   a televizní vysílání.

 

   § 26

 

   Odborná způsobilost

 

   (1)  Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro

   obsluhu

 

   a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových

   zařízení  umístěných  na  palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém,

   plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,

 

   b)  radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových

   zařízení   letecké  pohyblivé  služby  a  námořní  pohyblivé  služby  a

   radiotelefonní služby na vodních cestách,^13),^17)

 

   c)  radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových

   zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,

 

   d)   vysílacích  rádiových  zařízení  pro  amatérskou  radiokomunikační

   službu.

 

   (2)  Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou

   vykonávat  osoby,  které  mají  platný  průkaz  odborné  způsobilosti k

   obsluze  těchto  zařízení.  Držitel  oprávnění  k  využívání  rádiových

   kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení

   prováděla  pouze  osoba,  která  má platný průkaz odborné způsobilosti.

   Úřad  na  žádost  ověřuje  zkouškou  způsobilost  k  obsluze vysílacích

   rádiových  zařízení  a  vydává  průkazy  odborné způsobilosti. Jestliže

   zvláštní  způsobilost  žadatele  nebyla  Úřadem uznána podle zvláštního

   právního  předpisu^18),  ověří  Úřad  způsobilost  žadatele  k  obsluze

   vysílacích rádiových zařízení vždy.

 

   (3)  Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu.

   Úřad  žadateli  stanoví  datum  vykonání  zkoušky  tak,  aby  se konala

   nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.

 

   (4)  Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy

   vysílacích   rádiových  zařízení  zkouškou  nebo  pokud  jeho  zvláštní

   způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá

   Úřad průkaz odborné způsobilosti.

 

   (5)  Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky

   pro  vykonání  zkoušky  rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy

   odborné  způsobilosti,  způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné

   způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (6)  Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti

   průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení

   doby  platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu

   podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

 

   (7)  Pokud  doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v

   období  do  jednoho  roku  ode  dne  pozbytí  jeho platnosti vydat nový

   průkaz,  pokud  žadatel  doloží  žádost potvrzením, že v době platnosti

   průkazu   nejméně  dva  roky  vykonával  obsluhu  vysílacích  rádiových

   zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

 

   Díl 4

 

   Radiokomunikační účet

 

   § 27

 

   (1)   K  úhradě  efektivně  a  účelně  vynaložených  nákladů  vzniklých

   držitelům  oprávnění  k  využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu

   obrany  při  využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku

   změn  ve  využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1

   písm.  a)  až c) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet,

   který  spravuje.  Prostředky  radiokomunikačního účtu lze použít také k

   úhradě  nákladů  vzniklých  držitelům  oprávnění  k využívání rádiových

   kmitočtů  nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro

   vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility,

   která  není  důsledkem  nedodržení  podmínek  stanovených v oprávnění k

   využívání  rádiových  kmitočtů,  ve  všeobecném  oprávnění nebo v plánu

   využití rádiového spektra.

 

   (2)  Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů

   Úřadu  v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených

   se  zajišťováním  správy  rádiového  spektra,  a to na uhrazení nákladů

   vynaložených na

 

   a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

 

   b)   nákup,   úpravy,   opravy,   pravidelnou  údržbu  a  další  rozvoj

   programových  nástrojů  a  výpočetní techniky nezbytné pro výkon správy

   rádiového spektra.

 

   (3)  Prostředky  radiokomunikačního  účtu  podle  odstavce  2  nesmí  v

   kalendářním  roce  přesáhnout  výši  25 % zůstatku na radiokomunikačním

   účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů

   pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků

   subjektů podle odstavce 1.

 

   (4)  Radiokomunikačním  účtem  se  rozumí  účet,  který  není  součástí

   státního  rozpočtu.  Prostředky  na  účtu  jsou vedeny u banky a lze je

   použít  pouze  pro  účely  podle  tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na

   konci  kalendářního  roku  převádí  do  roku  následujícího. Úroky jsou

   příjmem  státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením

   účtu  jsou  výdajem  státního  rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu

   tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

 

   (5)  Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo

   obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z

   důvodů  uvedených  v  odstavci  1,  předloží  Úřadu kvantifikaci těchto

   nákladů   doloženou   účetní   evidencí.   Úřad   posoudí   předloženou

   kvantifikaci  na  základě  účetní  evidence,  technické  dokumentace  a

   dalších  prvotních  dokladů.  Na  základě výsledku svého posouzení Úřad

   navrženou  výši  efektivně  a  účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo

   stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

 

   (6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

 

   a)  náklady  na  technické  úpravy zařízení v případě změny přiděleného

   rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

 

   b)  zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání

   rádiových  kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových

   kmitočtů,

 

   c)  náklady  na  demontáž  a  vyřazení  zařízení  pro  dosavadní způsob

   využívání rádiových kmitočtů z provozu,

 

   d)  náklady  na  montáž  a  uvedení  do  provozu zařízení nahrazujícího

   vyřazené zařízení a

 

   e)  náklady  na  zajištění služby elektronických komunikací poskytované

   prostřednictvím  dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po

   dobu  nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro

   provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.

 

   (7)  Výkaz  o  hospodaření  s  prostředky  radiokomunikačního  účtu  za

   příslušný  kalendářní  rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří

   součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

 

   (8)   Vláda   stanoví   nařízením   způsob  a  výši  tvorby  prostředků

   radiokomunikačního  účtu  z části poplatků za právo využívat kmitočty a

   způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

 

   Díl 5

 

   Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen

 

   § 28

 

   Povinnosti Úřadu

 

   (1)  Úřad  vykonává  k  zajištění  správy  a  účelného využívání čísel,

   číselných  řad  a  kódů,  adres a jmen, s výjimkou internetových adres,

   (dále  jen  "čísla")  správu  čísel  pro  sítě  a služby elektronických

   komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.

 

   (2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro

   tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen "číslovací

   plány")  a  provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání

   oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.

 

   (3)  Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla

   rozhodnutí,  kterými  byla  čísla  přidělena,  a  dobu,  na kterou byla

   přidělena.  Databáze  je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový

   přístup.

 

   § 29

 

   Číslovací plány

 

   (1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími

   z  mezinárodní  smlouvy  nebo  z členství v mezinárodních organizacích,

   obsahují  pravidla  pro  tvorbu  a  využívání  čísel, včetně evropských

   harmonizovaných  čísel^18a), pro veřejně dostupné služby elektronických

   komunikací  poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací.

   Číslovací  plány  dále  určují  výjimky  z  povinnosti  přenositelnosti

   telefonních čísel (§ 34).

 

   (2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání

   mezi   příhraničními  oblastmi  České  republiky  a  k  nim  přilehlými

   příhraničními  oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně

   dostupnou  službu  elektronických  komunikací je povinen bez zbytečného

   odkladu   o  takových  režimech  informovat  své  koncové  uživatele  v

   uvedených oblastech.

 

   (3)   Držitel   oprávnění  k  využívání  čísel  je  povinen  při  změně

   číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z

   této  změny.  Účastník  nebo  uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo

   případnou  náhradu  škody,  která  mu  může vzniknout při změně čísla v

   důsledku změny číslovacího plánu.

 

   (4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 30

 

   Oprávnění k využívání čísel

 

   (1)  Čísla  z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k

   využívání  čísel  podle  § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva

   Evropské  unie  něco  jiného  nebo  pokud  oprávnění  k využívání čísel

   neuděluje   Mezinárodní  telekomunikační  unie^57).  Úřad  rozhoduje  o

   udělení   oprávnění   k   využívání  čísel  tak,  aby  byla  poskytnuta

   odpovídající  čísla  pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a

   veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

 

   (2)  Úřad  rozhodne  o  udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli

   podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických komunikací podle všeobecného

   oprávnění,   anebo  užívajícímu  tuto  síť  nebo  službu  v  souladu  s

   podmínkami  zajišťujícími  účelné využívání čísel, a to na základě jeho

   žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených

   k  neveřejným komunikačním sítím je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění

   i  právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě

   evropských  harmonizovaných  čísel  Úřad  rozhodne  o udělení oprávnění

   podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu

   veřejně   dostupnou   službu   elektronických   komunikací,   nebo  též

   nepodnikající  právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který

   jsou tato čísla vyhrazena.

 

   (3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

 

   a) je-li žadatelem

 

   1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě

   adresu   sídla   organizační   složky   na  území  České  republiky,  a

   identifikační   číslo,   bylo-li  přiděleno,  jméno,  popřípadě  jména,

   příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

 

   2.  podnikající  fyzická  osoba,  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení,

   popřípadě  obchodní  firmu, bydliště, adresu místa podnikání, popřípadě

   adresu   sídla   organizační   složky   na  území  České  republiky,  a

   identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

 

   3.  nepodnikající  právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační

   číslo, bylo-li přiděleno,

 

   b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,

 

   c) požadovanou dobu využívání čísel.

 

   (4)  Žádost  musí  být u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku

   doložena  ověřenou  kopií  smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení

   právnické osoby.

 

   (5)  Úřad  rozhodne  o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně.

   Jedná-li  se  o  čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího

   plánu,  rozhodne  Úřad  ve  lhůtě  do  3  týdnů  ode dne doručení úplné

   žádosti.

 

   (6)  Úřad  přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle

   na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

 

   (7)  Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání

   čísel.

 

   (8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

 

   a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,

 

   b)  to  vyžaduje  dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

   kterou  je  Česká  republika  vázána  a  která byla vyhlášena ve Sbírce

   zákonů  nebo  ve  Sbírce  mezinárodních  smluv,  anebo z členství České

   republiky v mezinárodních organizacích,

 

   c)  žadatel  ani  na  opakovanou  výzvu  Úřadu  a v jím stanovené lhůtě

   nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,

 

   d) požadovaná čísla nejsou k dispozici.

 

   (9)  Úřad  může  rozhodnout,  že  neudělí  oprávnění  k využívání čísel

   žadateli,  který  má  nedoplatky  po  lhůtě splatnosti na pokutách nebo

   poplatcích uložených podle tohoto zákona.

 

   (10)  Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí

   diskriminovat   jiné   podnikatele  poskytující  služby  elektronických

   komunikací,  pokud  jde  o  číselné řady používané pro přístup k jejich

   službám.

 

   (11)  Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného

   podnikatele   jen  se  souhlasem  Úřadu.  Pro  převod  oprávnění  platí

   ustanovení  §  23  obdobně.  Tímto  není  dotčeno využívání čísel jiným

   podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

 

   (12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá

   odkladný účinek.

 

   § 31

 

   zrušen

 

   § 32

 

   Vydání oprávnění k využívání čísel

 

   (1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede

 

   a) byla-li žadatelem

 

   1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě

   umístění  organizační  složky na území České republiky, a identifikační

   číslo, bylo-li přiděleno,

 

   2.  podnikající  fyzická  osoba,  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení,

   popřípadě   obchodní   firmu,   bydliště,   adresu  sídla  podnikání  a

   identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

 

   3.  nepodnikající  právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační

   číslo, bylo-li přiděleno,

 

   b) přidělená čísla,

 

   c)  označení  služby,  pro  kterou  budou  čísla  užívána, včetně všech

   požadavků spojených s poskytováním dané služby,

 

   d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,

 

   e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel.

 

   (2)  Úřad  dále  může  v  oprávnění  k  využívání čísel uložit podmínky

   týkající se

 

   a) účelného využívání čísel,

 

   b)  povinnosti  zajistit přístup k operátorským službám a k informačním

   službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků,

 

   c)  převodu  oprávnění  k  využívání  čísel  z  podnětu jeho držitele a

   podmínek pro takový převod, nebo

 

   d)   povinností  vyplývajících  z  mezinárodních  dohod  týkajících  se

   využívání čísel.

 

   Uvedené  podmínky  Úřad  může  stanovit,  nestanoví-li  je tento zákon,

   všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.

 

   (3)  Držitel  oprávnění  k  využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu

   oznámit  změnu  skutečností,  na základě kterých mu bylo toto oprávnění

   uděleno.

 

   (4)  Doba  platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm.

   e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu

   s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními

   smlouvami,  kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve

   Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.

 

   § 33

 

   Přístup  k  jednotnému  evropskému  číslu  tísňového  volání a národním

   číslům tísňových volání

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  pro originaci národních volání je povinen umožnit všem svým

   koncovým  uživatelům,  včetně uživatelů veřejných telefonních automatů,

   volání,  které  je  bezplatné  a  které  nevyžaduje použití jakéhokoliv

   platebního  prostředku,  na  čísla  tísňového  volání.  Čísly tísňového

   volání  jsou  jednotné  evropské číslo tísňového volání (112) a národní

   čísla  tísňového  volání  stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového

   volání  slouží  k  oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život,

   zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací pro originaci národních volání prostřednictvím veřejné pevné

   komunikační   sítě   je  povinen  poskytovat  bezodkladně  a  bezplatně

   podnikateli  zajišťujícímu  připojení  k veřejné pevné komunikační síti

   subjektu,  který  provozuje  pracoviště  pro  příjem  volání  na  čísla

   tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických

   osob  a  identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro

   lokalizaci,  popřípadě  identifikaci  volajícího  při  volání  na čísla

   tísňových   volání.   Tyto  údaje  je  poskytující  podnikatel  povinen

   aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

 

   (3)  Podnikatel  zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti

   subjektu,  který  provozuje  pracoviště  pro  příjem  volání  na  čísla

   tísňového volání, je povinen

 

   a)  zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 2 včetně

   údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a

 

   b)  zajistit  subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na

   čísla   tísňového   volání,   bezodkladné   a   bezplatné  zpřístupnění

   jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím

   dálkový  přístup  včetně  bezodkladného  a bezplatného zpětného přenosu

   údajů z této databáze.

 

   Údaje  vedené  v  databázi  lze  využívat jen pro lokalizaci, popřípadě

   identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.

 

   (4) Podnikateli uvedenému v odstavci 3 náleží úhrada nákladů za zřízení

   a  vedení  databáze  podle  odstavce  3  písm.  a)  od  subjektu, který

   provozuje  pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši

   a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (5)  Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen

   u  všech  volání  na  čísla  tísňového  volání  bezodkladně zpřístupnit

   subjektu,   který   provozuje  pracoviště  pro  příjem  těchto  volání,

   lokalizační   (§   91)   a  jiné  údaje,  které  umožňují  identifikaci

   volajícího.

 

   (6)  Podnikatel  uvedený  v  odstavci 1 je povinen zajistit informování

   veřejnosti  o  existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání,

   zejména  v  seznamech  telefonních  čísel  účastníků  veřejně  dostupné

   telefonní  služby  (dále  jen „účastnické seznamy“), v místech umístění

   veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (7)  Podnikatel  zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré

   náklady  související  s  originací a přenosem volání na čísla tísňového

   volání  a  informace  o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato

   povinnost  platí  i  pro přenos těchto volání a přenos informace o tom,

   kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.

 

   (8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování

   služby  volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o

   opatřeních  nezbytných  k  udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v

   případě  potřeby  uloží  podniku s významnou tržní silou na relevantním

   trhu   (§  53  odst.  1),  který  poskytuje  veřejně  dostupnou  službu

   elektronických  komunikací  pro  originaci  národních  volání  v pevném

   místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.

 

   (9)  Rozsah,  formu  a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a

   způsob  vedení  databáze  podle  odstavce  3 písm. a) a rozsah, formu a

   způsob  předávání  údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (10)  Pokud  účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání

   na  čísla  tísňového  volání,  je  podnikatel, v jehož síti bylo takové

   volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště

   pro  příjem  volání  na  čísla  tísňového volání, znemožnit ve své síti

   přístup  telekomunikačního  koncového  zařízení,  ze  kterého jsou tato

   volání  uskutečňována,  s  výjimkou  veřejných  telefonních automatů, k

   veřejné  komunikační  síti.  Žádost podle věty první musí být učiněna v

   elektronické  podobě  prostřednictvím  datové  schránky  nebo  musí být

   podepsána  uznávaným  elektronickým  podpisem podle zvláštního právního

   předpisu.  Subjekt  provozující  pracoviště  pro příjem volání na čísla

   tísňového    volání    je   oprávněn   dočasně   odmítnout   komunikaci

   uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, ze

   kterého bylo uskutečňováno opakované zlomyslné volání.

 

   (11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení

   k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka.

   Při  rozhodování  Úřad  přihlédne  k  závažnosti  jednání,  zejména  ke

   způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání.

 

   (12)  Zlomyslným  voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na

   tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.

 

   § 33a

 

   Přístup k evropským harmonizovaným číslům

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen   umožnit  všem  svým  koncovým  uživatelům,  včetně  uživatelů

   veřejných  telefonních  automatů,  volání,  které  je bezplatné a které

   nevyžaduje  použití  jakéhokoliv  platebního  prostředku,  na  evropská

   harmonizovaná   čísla^18a).  Právo  podnikatele  poskytujícího  veřejně

   dostupnou  telefonní  službu  na náhradu nákladů vůči osobě, která tato

   harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen  zajistit  informování  účastníků  a  uživatelů  o  existenci a

   podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem

   umožňujícím dálkový přístup.

 

   § 34

 

   Přenositelnost telefonních čísel

 

   (1)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit,

   aby  každý  účastník, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní

   číslo,  popřípadě  čísla,  z  rozsahu  číslovacího  plánu, nezávisle na

   podnikateli, který službu poskytuje, v případě

 

   a) geografických telefonních čísel na určeném území,

 

   b) negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.

   Tato  povinnost  se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi

   veřejnou  pevnou  a  veřejnou  mobilní  komunikační  sítí. To neplatí v

   případě  telefonních  čísel,  u  kterých  to  stanoví  prováděcí právní

   předpis podle § 29 odst. 4.

 

   (2) Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu,

   kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro

   směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační

   sítě.

 

   (3)  Negeografickým  telefonním  číslem  se  rozumí číslo z číslovacího

   plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup

   ke  službám  na  účet  volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická

   čísla veřejných mobilních komunikačních sítí.

 

   (4)  Technické  a  organizační  podmínky  pro realizaci přenositelnosti

   telefonních  čísel  a  zásady  pro  účtování  ceny  mezi  podnikateli v

   souvislosti  s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením

   obecné povahy.

 

   (5)   Doba,   po   kterou  není  účastníkovi  během  procesu  přenesení

   telefonního  čísla  na  tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba

   elektronických komunikací, nesmí přesáhnout jeden pracovní den.

 

   § 35

 

   Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je  povinen  zajistit,  je-li  to  technicky proveditelné a

   ekonomicky  přiměřené,  s  výjimkou  případů,  kdy  se  volaný účastník

   rozhodl  z  obchodních  důvodů  omezit  přístup  volajících,  kteří  se

   nacházejí  v  určitých  geografických  oblastech, aby koncoví uživatelé

   měli v rámci Evropské unie přístup

 

   a)  ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních

   čísel a mohli tyto služby využívat,

 

   b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii

   a  zařízení  používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích

   plánů  členských  států  Evropské  unie,  čísel patřících do Evropského

   telefonního  číslovacího  prostoru  a univerzálních mezinárodních čísel

   pro bezplatné volání.

 

   (2)   Úřad   je  oprávněn  uložit  podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou

   komunikační   síť   nebo   poskytujícímu   veřejně   dostupnou   službu

   elektronických  komunikací  povinnost  informovat  uživatele  o ceně za

   volání  na  čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto

   subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke

   konkrétním   službám   s   vyjádřenou   cenou   informováni   bezplatně

   automatickou  hláskou  o  výši  ceny  volání,  a  to bezprostředně před

   poskytnutím takové služby.

 

   (3)  Úřad  je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost

   zablokovat  přístup  k  telefonním  číslům a službám, zjistí-li, že při

   přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle

   odstavce  2.  Úřad  je  dále  oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost

   zadržet  platby,  které  účastník  za  přístup k těmto číslům a službám

   uhradil,  je-li  důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou

   zneužívány  k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé

   Úřad  uloží  na  základě  podnětu  orgánu  veřejné  moci  příslušného k

   projednání  podvodného  jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem

   umožňujícím dálkový přístup.

 

   (4)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  službu elektronických komunikací je povinen zadržet

   platby  uvedené  v  odstavci  3  do  doby,  než  o  nich rozhodne orgán

   příslušný k projednání podvodného jednání.

 

   § 36

 

   Změna,  prodloužení,  odnětí  a pozbytí platnosti oprávnění k využívání

   čísel

 

   (1)  Úřad  rozhodne  o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných

   případech, kterými jsou

 

   a)  dodržení  závazků  vyplývajících  z mezinárodních smluv, kterými je

   Česká  republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve

   Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské

   unii anebo v mezinárodních organizacích,

 

   b) vyhlášení krizového stavu,

 

   c)  změna  skutečností,  na  základě  kterých  bylo uděleno oprávnění k

   využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,

 

   d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

 

   S  výjimkou  případu  uvedeného  v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru

   učinit  takové  změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1

   měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad

   tuto  lhůtu  zkrátit,  nejméně  však  na  7  dnů.  Zkrácení  lhůty Úřad

   odůvodní.

 

   (2)  Dojde-li  ke  změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné

   náklady  vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu

   stát.  Tyto  náklady  stát  neuhradí  v  případě,  požaduje-li  žadatel

   oprávnění  k  využívání  čísel  i  přesto,  že  byl  Úřadem  seznámen s

   plánovanou  změnou  jejich  využívání  a  Úřad  tuto skutečnost uvedl v

   rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

 

   (3)  Na  žádost  držitele  oprávnění  k využívání čísel Úřad rozhodne o

   prodloužení   doby  platnosti  tohoto  oprávnění.  Pokud  tomu  nebrání

   skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody

   pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu

   platnosti  prodlouží,  nejvýše  však  o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu

   platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti

   oprávnění  k  využívání  čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden

   měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

 

   (4)  Úřad  je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel,

   jestliže

 

   a)  držitel  oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž

   základě mu bylo oprávnění uděleno,

 

   b)  držitel  oprávnění  nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo

   rozhodnutím  o  udělení  oprávnění,  nebo  o změně oprávnění, a nápravu

   nezjednal  ani  ve  lhůtě  stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na

   možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

 

   c)  držitel  oprávnění  k  využívání  evropského  harmonizovaného čísla

   nevyužíval  toto  číslo  nepřetržitě  po  dobu  6 měsíců nebo opakovaně

   přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2

   let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno;

   lhůta  pro  posouzení  nevyužívání  evropského harmonizovaného čísla se

   počítá  ode  dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k

   využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho

   právnímu předchůdci uděleno poprvé.

 

   (5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

 

   a)  je  to  nezbytné  k  dodržení  závazků  vyplývajících z mezinárodní

   smlouvy,  kterou  je  Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve

   Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České

   republiky  v  Evropské  unii  nebo  mezinárodních  organizacích,  anebo

   vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

 

   b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

 

   (6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může

   žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců

   ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

 

   (7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

 

   a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

 

   b)  dnem  zániku  právnické  osoby,  která  je  držitelem  oprávnění  k

   využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

 

   c)  dnem  úmrtí  držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje

   dědic^16b) nebo správce dědictví^16c), nebo

 

   d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

 

   (8)  Držitel  oprávnění  k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je

   povinen  zajistit,  aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k

   využívání  čísel  bylo  ukončeno  využívání  čísel  na  základě  tohoto

   oprávnění.

 

   § 37

 

   Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel

 

   (1)  Držitel  oprávnění  k  využívání  čísel je povinen platit za právo

   využívat   čísla   poplatky.   Využívání   čísel  tísňového  volání  se

   nezpoplatňuje.

 

   (2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč

   za  jedno  přidělené  číslo  odstupňovaného  podle  druhu čísla a druhu

   služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

 

   Díl 6

 

   Univerzální služba

 

   § 38

 

   Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů

 

   (1)  Tímto  dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových

   uživatelů  a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě

   a  poskytujících  veřejně  dostupné  služby  elektronických komunikací.

   Cílem   je   zajistit   pro   koncové  uživatele  dostupnost  veřejných

   komunikačních  sítí  a  služeb  ve  stanovené  kvalitě,  které uspokojí

   přiměřené potřeby koncových uživatelů.

 

   (2)  V  rámci  univerzální  služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům

   povinnost poskytovat následující služby (dále jen "dílčí služba")

 

   a) připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti,

 

   b) přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

 

   c)   pravidelné  vydávání  účastnických  seznamů  a  přístup  koncových

   uživatelů k těmto seznamům,

 

   d)  informační  službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné

   telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,

 

   e)   služby   veřejných  telefonních  automatů  nebo  jiných  obdobných

   technických   prostředků   umožňujících   přístup  k  veřejně  dostupné

   telefonní službě,

 

   f)  přístup  zdravotně  postižených  osob  k veřejně dostupné telefonní

   službě,  k  informační  službě  o  telefonních  číslech a k účastnickým

   seznamům  rovnocenný  s  přístupem,  který  využívají  ostatní  koncoví

   uživatelé,     zejména     prostřednictvím     speciálně     vybavených

   telekomunikačních koncových zařízení, nebo

 

   g)  doplňkové  služby  ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými

   jsou:

 

   1.  postupné  splácení  ceny za zřízení připojení k veřejné komunikační

   síti pro spotřebitele,

 

   2. bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, odesílání prémiových

   textových   nebo   multimediálních   zpráv  nebo,  je-li  to  technicky

   proveditelné,  přístupu  k  podobným  službám  se  zvýšenou cenou anebo

   volání na určené druhy čísel pro účastníka,

 

   3. bezplatné položkové vyúčtování ceny pro účastníka,

 

   4.  poskytování  informací  na  žádost  účastníka o nižších cenách nebo

   výhodnějších  cenových plánech a podmínkách, za nichž jsou uplatňovány,

   jsou-li tyto informace dostupné, a

 

   5.  kontrola  výdajů  účastníka spojených s využíváním veřejně dostupné

   telefonní  služby, včetně bezplatného upozornění spotřebitele v případě

   neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání této služby.

 

   Uložením  povinnosti  podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení §

   64   odst.  3.  Služby  podle  písmen  a)  a  b)  musí  umožnit  systém

   předplatného pro spotřebitele (§ 44).

 

   (3) Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří

   podali  přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad

   uloží  povinnost  umožnit  osobám  se zvláštními sociálními potřebami v

   souladu  s  §  44  a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od

   cenových  plánů  poskytovaných  za normálních obchodních podmínek, tak,

   aby  tyto  osoby  měly  přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně

   dostupnou  telefonní  službu  (dále  jen "zvláštní ceny"). Pro výběrové

   řízení  a  určení  podnikatelů  se  použije  přiměřeně ustanovení § 39.

   Využití  zvláštních  cen  nesmí  tyto osoby omezovat ve využívání všech

   veřejně   dostupných  služeb  elektronických  komunikací  poskytovaných

   jinými  podnikateli.  Zvláštní  ceny  se  poskytují osobě se zvláštními

   sociálními   potřebami,  která  se  prokáže  podnikateli  poskytujícímu

   veřejně  dostupnou  telefonní  službu,  kterému  byla uložena povinnost

   poskytovat  zvláštní  ceny,  doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé

   tomuto    podnikateli    poskytováním   zvláštních   cen   hradí   stát

   prostřednictvím  Úřadu.  Pro  výpočet  ztráty  a její úhradu se použijí

   ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

 

   (4)  Osobou  se  zvláštními  sociálními  potřebami  se pro účely tohoto

   zákona  rozumí  koncový  uživatel, který je zdravotně postiženou osobou

   podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).

 

   (5)  Podnikatel  poskytující  veřejně dostupnou telefonní službu, který

   poskytuje  zvláštní  ceny  podle  odstavce  3,  vede pro účely kontroly

   čerpání  cenového  zvýhodnění  seznam  osob,  kterým byla zvláštní cena

   přiznána.

 

   (6)  Poskytovatelem  univerzální  služby  se  rozumí  osoba, které byla

   uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v

   odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

 

   (7)  Osoba,  které  byla  zvláštní cena přiznána, je povinna informovat

   podnikatele  poskytujícího  veřejně dostupnou telefonní službu, kterému

   byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech,

   které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

 

   (8)  Vláda  stanoví  nařízením  doklady, kterými se osoby se zvláštními

   sociálními   potřebami   prokazují  podnikateli  poskytujícímu  veřejně

   dostupnou   telefonní  službu,  který  poskytuje  zvláštní  ceny  podle

   odstavce  3,  výši  cenového  zvýhodnění  pro  tyto  osoby, náležitosti

   seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.

 

   § 39

 

   Určení poskytovatele univerzální služby

 

   (1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38

   odst.  2  a  3  (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na

   celém  území  státu  nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty

   podle § 130. V oznámení uvede zejména

 

   a)  dílčí  služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti

   poskytovat   univerzální   službu,  a  území,  jehož  se  bude  uložení

   povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

 

   b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

 

   c)  podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat

   univerzální službu.

 

   (2)  Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost

   poskytovat  dílčí  službu  neuloží,  zjistí-li,  že poskytování dotčené

   služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek

   srovnatelných  s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto

   dílu,  aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit.

   Jinak vyhlásí výběrové řízení.

 

   (3)  Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a

   3,  zjistí-li  na  základě  konzultace podle odstavce 1, že poskytování

   dotčené  služby  na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno

   za  podmínek  srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby

   podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2

   a  3  uložit.  Úřad  alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají

   důvody,  na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst.

   2  a  3.  Pokud  Úřad  na  základě  přezkumu  zjistí, že důvody uložení

   povinnosti  poskytovat  dílčí  službu  podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají,

   rozhodne  o  zrušení  této  povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých

   nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

 

   (4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví

   Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

 

   a)  finanční,  technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování

   univerzální služby,

 

   b)   požadavek,   aby  náklady  na  poskytování  univerzální  služby  v

   požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

 

   (5)  Podmínky  účasti  ve  výběrovém  řízení  stanoví Úřad v souladu se

   zásadami  uvedenými  v  § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení

   musí  obsahovat  konkrétní  návrh  výpočtu  ročních  čistých nákladů na

   poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4,

   a jejich předpokládanou celkovou výši.

 

   (6)  Úřad  je  oprávněn  po  žadateli požadovat, aby předložil nezbytné

   doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

 

   (7)  Vyhlášení  výběrového  řízení  Úřad uveřejní podle § 125, spolu se

   lhůtou  pro  podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na

   kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o

   poskytování univerzální služby.

 

   (8)  Úřad  rozhodnutím  uloží  povinnost  poskytovat univerzální službu

   podnikateli,  který  podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl

   podmínkám  účasti  ve  výběrovém  řízení  a  nejlépe vyhověl stanoveným

   kritériím  hodnocení  žádostí.  Odůvodněné  rozhodnutí Úřad oznámí všem

   podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

 

   (9)  Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území

   státu  nebo  na  jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby

   byla  zajištěna  v  kterémkoliv  pevném  místě dostupnost všech dílčích

   služeb  poskytovaných  v  rámci  univerzální služby pro všechny koncové

   uživatele na celém území státu.

 

   (10)  Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí

   o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

 

   (11)  Na  výběrové  řízení  se  přiměřeně použijí ustanovení o obchodní

   veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.

 

   (12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě

   stanovené  pro  předkládání  žádostí.  Zrušení  výběrového  řízení Úřad

   uveřejní.

 

   (13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě

   podle  odstavce  7  nebo  nebude-li  vybrán žádný subjekt pro nesplnění

   podmínek  účasti  nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad

   uloží  rozhodnutím  povinnost  poskytovat  univerzální službu podniku s

   významnou  tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s

   významnou  tržní  silou,  uloží  tuto povinnost subjektu, který nejlépe

   vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví

   v  souladu  s  §  45  cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální

   služba  poskytována.  Úřad  provede  kvalifikovaný odhad předběžné výše

   čistých nákladů.

 

   (14)   V   případě,  že  podnikatel,  kterému  byla  uložena  povinnost

   poskytovat  některou  z  dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou

   pro  poskytování  služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační

   síti  a  přístupu  v  pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,

   nebo  její  podstatnou  část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto

   skutečnost  předem  v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení

   Úřadu je povinen uvést

 

   a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

 

   b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

 

   c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

 

   d)  informace  o  finančních,  technických  a  odborných  předpokladech

   nabyvatele,  zejména  ve  vztahu  k  zajištění  pokračování  povinnosti

   poskytovat univerzální službu,

 

   e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

 

   (15)  Úřad  posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné

   části  na  poskytování  služeb  připojení  v  pevném  místě  k  veřejné

   komunikační  síti a poskytování veřejně dostupné telefonní služby podle

   §  40  a  po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně,

   nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

 

   § 40

 

   Připojení  k  veřejné  komunikační  síti  a  přístup k veřejně dostupné

   telefonní službě

 

   (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38  odst.  2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům

   uživatelů na jedno připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti.

 

   (2)  Připojením  v  pevném  místě  k veřejné komunikační síti se rozumí

   zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě.

 

   (3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38  odst.  2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům

   uživatelů  na  přístup  v  pevném  místě  k  veřejně dostupné telefonní

   službě.

 

   (4)  Přístupem  v  pevném  místě k veřejně dostupné telefonní službě se

   rozumí provozování koncového bodu sítě.

 

   (5)  Připojení  k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné

   telefonní  službě musí umožnit koncovým uživatelům uskutečňovat národní

   a  mezinárodní  telefonní  volání,  faksimilní  komunikaci a přenos dat

   rychlostmi  dostatečnými  pro funkční přístup k internetu, s ohledem na

   technologie užívané většinou účastníků a technickou proveditelnost.

 

   (6)  Nemůže-li poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavcích 1 a

   3  z  důvodů  na  jeho  straně  vyhovět  přiměřenému požadavku ve lhůtě

   stanovené  podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních

   cílů,  je  povinen  písemně  sdělit  uživateli  do 1 měsíce od obdržení

   požadavku  tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a

   současně o této situaci informovat Úřad.

 

   (7)   Prováděcí  právní  předpis  stanoví  charakteristiky  přiměřených

   požadavků  podle  odstavců  1 a 3 a podmínky přístupu k internetu podle

   odstavce 5.

 

   § 41

 

   Účastnické seznamy a informace o telefonních číslech

 

   (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38  odst.  2  písm.  c),  je  v  souladu  s  § 95 a 96 povinen vést,

   distribuovat,  vydávat  a  nejméně jednou ročně aktualizovat účastnický

   seznam  všech  podnikatelů  poskytujících  veřejně  dostupné  telefonní

   služby. Tento účastnický seznam se vydává v tištěné formě nebo způsobem

   umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel univerzální služby je povinen

   poskytnout tento účastnický seznam účastníkovi na jeho vyžádání.

 

   (2) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38 odst. 2 písm. d), je v souladu s § 96 povinen poskytovat koncovým

   uživatelům,  včetně  uživatelů  veřejných  telefonních automatů, úplnou

   informační  službu  o  telefonních  číslech účastníků všech podnikatelů

   poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

 

   (3)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen

 

   a)  předat  poskytovatelům  univerzální  služby  podle  odstavců  1 a 2

   bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údaje svých

   účastníků-fyzických   osob   a  identifikační  údaje  svých  účastníků-

   právnických  osob,  pokud  k  jejich uveřejnění dali účastníci souhlas.

   Osobní  údaje  fyzických osob a identifikační údaje právnických osob se

   uveřejní  v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas.

   Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou telefonní službu je povinen

   účastníky   bezplatně  informovat  před  vyžádáním  jejich  souhlasu  k

   uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů o účelu účastnického

   seznamu   a   o   dalších   možnostech   využití  údajů  založených  na

   vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu,

 

   b)  alespoň  jednou  za  3  měsíce  předávat poskytovatelům univerzální

   služby podle odstavců 1 a 2 aktualizaci údajů uvedených v písmenu a).

 

   Předávající  strana  má  nárok  na  úhradu účelně vynaložených nákladů.

   Poskytovatelé  univerzální  služby jsou povinni zacházet s těmito údaji

   nediskriminačním způsobem, zejména je zakázáno upřednostňovat informace

   o  vlastních  účastnících  na  úkor  informací  o účastnících ostatních

   podnikatelů  poskytujících  veřejně dostupné telefonní služby. Pokud je

   poskytovatel  univerzální  služby podle odstavce 1 zároveň podnikatelem

   poskytujícím  veřejně  dostupnou  telefonní  službu,  řídí se udělování

   souhlasu k uveřejnění údajů jeho účastníků podmínkami podle písmene a).

 

   (4) Uložení povinnosti poskytovat univerzální službu podle odstavců 1 a

   2  nebrání  vydávání  telefonních  seznamů  a  poskytování informačních

   služeb o účastnických číslech jinými subjekty v souladu s § 95 a 96.

 

   (5)  Osobními  údaji  podle  odstavce  3  jsou  jméno, popřípadě jména,

   příjmení,  popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo

   a  adresa  elektronické  pošty.  U  podnikající fyzické osoby se osobní

   údaje  doplňují  o  adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle

   odstavce  3  jsou  obchodní  firma  nebo  název nepodnikající právnické

   osoby,  adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa

   a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

 

   (6)  Součástí  účastnického  seznamu  nebo  databáze,  podle  nichž  se

   poskytují  informace  o  telefonních číslech účastníků, mohou být pouze

   osobní  nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 5. Na základě

   smlouvy  lze  v  seznamu  uveřejnit  i  další údaje účastníka. Osobní a

   identifikační  údaje  o  účastnících,  kteří k jejich uveřejnění nedali

   souhlas,   nesmí   být  uveřejněny.  Neuveřejnění,  oprava,  ověření  a

   odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu

   je pro dotčeného účastníka bezplatné.

 

   § 42

 

   Veřejné   telefonní   automaty  a  jiné  obdobné  technické  prostředky

   umožňující přístup k veřejně dostupné telefonní službě

 

   (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38  odst.  2  písm.  e), je povinen ve stanovené geografické oblasti

   uspokojovat  přiměřené  potřeby  koncových  uživatelů týkající se počtu

   veřejných   telefonních  automatů  nebo  jiných  obdobných  technických

   prostředků  umožňujících  přístup  k veřejně dostupné telefonní službě,

   geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti, včetně

   potřeb zdravotně postižených koncových uživatelů.

 

   (2)  Poskytovatel  univerzální  služby  uvedený v odstavci 1 je povinen

   zabezpečovat bezplatný přístup koncových uživatelů

 

   a)  k  veřejným  telefonním  automatům  nebo  jiným obdobným technickým

   prostředkům  umožňujícím  přístup k veřejně dostupné telefonní službě a

   jejich nepřetržité fungování,

 

   b)  k  číslům  tísňových  volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních

   prostředků.

 

   § 43

 

   Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby

 

   (1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle

   §  38  odst.  2  písm.  f),  je povinen poskytovat zdravotně postiženým

   osobám  přístup k veřejně dostupné telefonní službě tak aby pro ně byla

   cenově  dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní

   koncoví  uživatelé,  včetně  přístupu  k  číslům  tísňového  volání,  k

   účastnickým   seznamům,  k  informační  službě  o  telefonních  číslech

   účastníků  a  možnost  výběru  operátora nebo podnikatele poskytujícího

   veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

 

   (2)  Poskytovatel  univerzální  služby  podle  odstavce  1  je  povinen

   zdravotně postiženým osobám zejména

 

   a)  pronajmout  nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené

   telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení

   za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení,

 

   b)  zabezpečovat  bezbariérový  přístup  k vybraným veřejným telefonním

   automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení.^19)

 

   (3)   Charakteristiky  funkcí  speciálně  vybavených  telekomunikačních

   koncových  zařízení,  která  jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy

   zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

 

   a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

 

   b) držitel průkazu ZTP/P,

 

   c)  osoba  závislá  na  pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně

   těžká  závislost),  stupni  III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná

   závislost)^20)  nebo,  jde-li  o nezletilou osobu, účastník, který o ni

   osobně pečuje, nebo

 

   d)  účastník,  který  vychovává  nebo  který osobně pečuje o nezletilou

   osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě

   rozhodnutí  příslušného  orgánu  a  která  je  držitelem  průkazu podle

   písmene a) nebo b).

 

   (5)  Vláda  stanoví  nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje

   poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.

 

   § 44

 

   Doplňkové služby

 

   (1)  Systémem  předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si

   spotřebitel  může  předplatit  přístup  k  veřejné  komunikační  síti a

   využívání veřejně dostupné telefonní služby.

 

   (2)  Selektivním zamezením podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 2 se rozumí

   bezplatně  poskytovaná  služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost

   zamezit   odchozí   volání,   odesílání   prémiových   textových   nebo

   multimediálních  zpráv, je-li to technicky proveditelné, nebo přístup k

   jiným  podobným  službám  se  zvýšenou  cenou  anebo  zamezit volání na

   požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

 

   (3)  Položkovým  vyúčtováním  ceny  se rozumí bezplatné vyúčtování ceny

   obsahující  rozpis  jednotlivých  volání. Neobsahuje položky za volání,

   která  účastník  neplatí,  včetně  volání na čísla určená pro bezplatné

   volání.

 

   (4)  Poskytovatel  univerzální  služby  je  povinen umožnit účastníkovi

   přiměřenou  úroveň  kontroly  jeho  výdajů,  a  to způsobem umožňujícím

   dálkový  přístup.  Součástí  této  kontroly je i bezplatné upozornění v

   případě   neobvyklého   nebo   nadměrně   zvýšeného   využívání  služby

   elektronických komunikací, které má vliv na výdaje spotřebitele.

 

   (5)  Rozsah  vyúčtování  ceny  uvedeného v odstavci 3 stanoví prováděcí

   právní předpis.

 

   § 45

 

   Cenová dostupnost

 

   (1)  Úřad  na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen

   univerzální   služby  s  ohledem  na  spotřebitelské  ceny,  inflaci  a

   průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby,

   nebo  dílčích  služeb  dostupných  na  trhu  v  případě,  že  k  jejich

   poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen.

 

   (2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny

   na   území  státu  nebo  jeho  části,  kde  poskytuje  tuto  službu,  a

   respektovat  ceny  stanovené  Úřadem  podle  tohoto  zákona.  Úřad  při

   zajišťování  dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné

   zásahy do běžných obchodních podmínek.

 

   § 46

 

   Podmínky poskytování dalších služeb

 

   Jestliže  poskytovatel  univerzální  služby poskytuje další služby nebo

   telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle §

   38  odst.  2  písm.  a)  až  g)  nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je

   povinen  stanovit  smluvní  podmínky  (§  63) tak, aby účastník nemusel

   platit  za  ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační

   koncová  zařízení,  které  nejsou  nezbytné  nebo nejsou vyžadovány pro

   poskytnutí požadované dílčí služby.

 

   § 47

 

   Kvalita univerzální služby

 

   (1)  Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů

   kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

 

   (2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat a

   současně   Úřadu   předkládat   informace   o   výsledcích  poskytování

   univerzální  služby  a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31.

   prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího

   kalendářního roku.

 

   (3)  Úřad  je  oprávněn opatřením obecné povahy stanovit obsah, formu a

   způsob  uveřejnění  informací  podle  odstavce  2  s cílem, aby koncoví

   uživatelé měli přístup k úplným, srovnatelným a přehledným údajům.

 

   (4)  V případě důvodných pochybností ohledně přesnosti a srovnatelnosti

   údajů  o  plnění  výkonnostních  cílů,  které  poskytovatel univerzální

   služby  předkládá Úřadu podle odstavce 2, je Úřad oprávněn rozhodnout o

   ověření těchto údajů třetím subjektem, u něhož je zajištěna nestrannost

   a  nezávislost  na poskytovateli univerzální služby. Náklady na ověření

   nese dotčený poskytovatel univerzální služby.

 

   (5)  Parametry  kvality  univerzální  služby,  jejich  mezní  hodnoty a

   výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 48

 

   Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby

 

   (1)  Úřad  vypočítá  čisté  náklady  na  poskytování univerzální služby

   postupem  podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby

   vybrán  ve  výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na

   poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do

   výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

 

   (2)  Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl

   mezi  efektivně  a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností

   poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady

   podnikatele   bez  povinnosti  poskytovat  univerzální  službu,  včetně

   přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by

   se  podnikatel  vyhnul,  kdyby  neměl  povinnost poskytovat univerzální

   službu,  a  se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při

   poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní

   rok,  v  němž  měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat

   dílčí službu (dále jen "zúčtovací období").

 

   (3)  Čisté  náklady  mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností

   uvedených   v  §  38  odst.  2.  Výpočet  čistých  nákladů  na  splnění

   jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí

   pro  každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli

   přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

 

   (4)  Celkové  čisté  náklady  na  poskytování  univerzální služby všemi

   dotčenými  podnikateli  se  vypočítají  jako  součet čistých nákladů na

   splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

 

   (5)  Úplné  podklady  umožňující  správný  výpočet  čistých  nákladů za

   zúčtovací  období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31.

   července   kalendářního   roku   následujícího  po  zúčtovacím  období.

   Poskytovatel  univerzální  služby  odpovídá  za správnost a úplnost jím

   předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých

   nákladů  provádí  Úřad  na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného

   poskytovatelem  univerzální  služby  podle  odstavců  2  a 3 a účetních

   dokladů,  popřípadě  dalších podkladů poskytovatele univerzální služby,

   kterými  musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady

   poskytovatele  univerzální  služby  jsou  neúplné nebo mají nedostatky,

   stanoví  poskytovateli  přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k

   opravě.  Neprovede-li  poskytovatel  ve  stanovené  lhůtě nápravu, Úřad

   nezahrne  náklady  na  splnění  povinnosti  uložené v rámci univerzální

   služby,  které  se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých

   nákladů na poskytování univerzální služby.

 

   (6)  Úřad  ověří  správnost  a  úplnost  podkladů  do 6 týdnů od jejich

   předložení  nebo  doplnění  podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří

   třetí  subjekt,  u  něhož  je  zajištěna  nestrannost  a nezávislost na

   poskytovateli  univerzální  služby.  Závěry  ověření, výsledek a způsob

   výpočtu   čistých   nákladů  na  poskytování  univerzální  služby  Úřad

   uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví

   a bezodkladně uveřejní.

 

   (7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování

   univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu

   pro  výpočet  čistých  nákladů  na poskytování dílčí služby, postup pro

   vymezení  tržních  výhod  podle  odstavce 2 a doklady, kterými musí být

   tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 49

 

   Financování univerzální služby

 

   (1)  Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby

   povinen  podat  Úřadu  nejpozději  do  31.  července  kalendářního roku

   následujícího po zúčtovacím období.

 

   (2)  Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální

   služby  stanovená  podle  §  48  představuje  pro  jejího poskytovatele

   neúnosnou  zátěž.  V  případě,  že výše čistých nákladů představuje pro

   tohoto  poskytovatele  neúnosnou  zátěž,  Úřad současně rozhodne o výši

   úhrady  těchto  nákladů.  Lhůta,  ve  které  musí  být částka poukázána

   poskytovateli  univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne

   právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

 

   (3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

 

   (4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby

   podle   odstavce   2   na  základě  nesprávných  nebo  neúplných  údajů

   poskytovatele  univerzální  služby,  Úřad  toto  své rozhodnutí zruší a

   znovu  ve  věci  výše  úhrady nákladů na poskytování univerzální služby

   rozhodne.   Poskytovatel  univerzální  služby  je  povinen  neoprávněně

   čerpané  finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní

   moci  rozhodnutí,  jímž  bylo  Úřadem  rozhodnuto  o  úhradě nákladů na

   poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána.

   Poskytovatel  univerzální  služby je zároveň povinen zaplatit penále za

   neoprávněné  čerpání  finančních  prostředků  ve výši 1 promile denně z

   částky  rovnající  se  rozdílu  částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o

   výši  úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené

   v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního

   rozpočtu.  Úřad  může  z  důvodu  zamezení  tvrdosti penále snížit nebo

   výjimečně i prominout.

 

   § 50

 

   Obsah výroční zprávy univerzální služby

 

   (1)  Úřad  uveřejní  výroční  zprávu  za  dané  zúčtovací období, jejíž

   součástí je alespoň

 

   a)  výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností

   uložených  v  rámci  univerzální  služby  a  celkové  čisté  náklady na

   poskytování univerzální služby,

 

   b)  určení  tržních  výhod,  které  vznikly  poskytovatelům univerzální

   služby  v  souvislosti  s  jejím  poskytováním, včetně jejich peněžního

   vyčíslení, a

 

   c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,

 

   (2)  Výroční  zpráva  univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o

   činnosti Úřadu podle § 110.

 

   Díl 7

 

   Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou

 

   § 51

 

   Analýza relevantních trhů

 

   (1)  Úřad  provádí  analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za

   účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu

   Úřad  vydává  jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem

   není  trh,  na  němž  působí  jeden nebo více podniků s významnou tržní

   silou  a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské

   unie   v  oblasti  hospodářské  soutěže  nepostačují  k  řešení  daného

   problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad

   uveřejní.

 

   (2)  Úřad provádí analýzu relevantních trhů v intervalu 1 až 3 roky ode

   dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí, kterým podniku s významnou tržní

   silou  uložil  povinnosti  podle  odstavce  5, popřípadě ode dne nabytí

   účinnosti   opatření   obecné   povahy,   kterým   Úřad  vydal  analýzu

   relevantního   trhu,   kterou  byl  relevantní  trh  shledán  efektivně

   konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další

   3  roky,  oznámí-li  to  s odůvodněním Komisi a ta do jednoho měsíce od

   oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

 

   (3)   V  případě,  že  Komise  vydá  změnu  doporučení  o  relevantních

   trzích^23),  Úřad  provede  novou analýzu relevantních trhů do dvou let

   ode  dne  vydání  tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy,

   které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

 

   (4)  Výsledky  analýzy  Úřad  po  konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní

   včetně  stanoviska  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské soutěže. V případě

   zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků

   analýzy  uvede  návrh  na  stanovení  podniku s významnou tržní silou a

   návrh  povinností uvedených v odstavci 5, 6 nebo 12, které hodlá uložit

   za účelem nápravy.

 

   (5)  Úřad  podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím

   podnik  s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z

   následujících povinností

 

   a) průhlednosti podle § 82,

 

   b) nediskriminace podle § 81,

 

   c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

 

   d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle

   § 84,

 

   e) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo

 

   f) související s regulací cen podle § 56 a 57.

   Účastníkem   tohoto   řízení   je  pouze  podnik,  o  jehož  právech  a

   povinnostech má být rozhodováno.

 

   (6)  Úřad  je  oprávněn  kromě povinností uvedených v odstavci 5 uložit

   rozhodnutím  podnikům  s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající

   se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení

   souhlasného stanoviska Komise.

 

   (7)  V  případě,  že  Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k

   závěru,  že  uložením  povinností  podle odstavců 5 a 6 nebylo dosaženo

   účinné  hospodářské  soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy

   či  tržní  selhání  v  souvislosti  s poskytováním služeb přístupu nebo

   propojení  na  velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit

   podniku  s  významnou  tržní  silou,  který  je  vertikálně integrován,

   povinnost funkční separace podle § 86a.

 

   (8)  Pokud  povinnosti  podle odstavců 5, 6, 7 a 12 na relevantním trhu

   již  existují,  Úřad  vydá  rozhodnutí  o zachování, změně nebo zrušení

   těchto povinností.

 

   (9)  Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je

   efektivně  konkurenční  nebo  není  nadále relevantním trhem podle § 52

   odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a

   povinností uložených podle odstavců 5, 6, 7 a 12.

 

   (10) Rozhodnutí podle odstavců 5 až 13 Úřad uveřejní podle § 125.

 

   (11)  V  případě  nadnárodních  trhů  Úřad postupuje v souladu s právem

   Evropské  unie  a  provede  společně  s dotčenými národními regulačními

   úřady  analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik

   s  významnou  tržní  silou  na  daném  trhu.  Po projednání s dotčenými

   národními  regulačními  úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně

   nebo   zrušení  povinností  uvedených  v  odstavcích  5,  6,  7  a  12.

   Nadnárodním  trhem  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  trh  určený

   rozhodnutím  Komise,  který  pokrývá  území  Evropské  unie  nebo  jeho

   podstatnou  část  a  nachází  se  v  České republice a nejméně v jednom

   dalším členském státě.

 

   (12)  Stanovil-li  Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou

   na  některém  relevantním  trhu  pro  koncové  uživatele a dospěl-li po

   provedení  konzultace  v  souladu  s  §  130 a 131 k závěru, že nápravy

   nebude  dosaženo  uložením  povinností  podle  odstavce  5, je oprávněn

   tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

 

   a)  neodůvodněné  nebo  nepřiměřené  zvýhodňování  některých  koncových

   uživatelů,

 

   b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

 

   c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

 

   d) omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.

 

   (13)  Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik

   s  významnou  tržní  silou,  může  být jako takový podnik stanoven i na

   jiném  úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito

   trhy  takové,  že  umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního

   trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po

   provedení  analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle

   odstavce  5  písm.  a) až c) a f). Pokud není uložení těchto povinností

   dostatečné,  může  mu  na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce

   12.

 

   § 52

 

   Relevantní trh

 

   (1)  Úřad  stanoví  opatřením  obecné  povahy  pro  účely tohoto zákona

   relevantní  trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro

   vymezení  relevantního  trhu  a  kritérií  pro hodnocení významné tržní

   síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise.^23) V

   odůvodnění  opatření  obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i

   stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 

   (2)  V  případě,  že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou

   stanoveny  opatřením  podle  odstavce  1,  návrh vymezení takových trhů

   konzultuje podle § 130 a 131.

 

   § 53

 

   Podnik s významnou tržní silou

 

   (1)  Právnická  nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických

   komunikací,  která  má  samostatně  nebo  ve spojení s jedním nebo více

   subjekty  na  relevantním  trhu  takové  ekonomické postavení, které jí

   umožňuje  chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících

   a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

 

   (2)  Podnik  s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za

   podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby

   mezi  těmito  trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu

   na  související  trh,  a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto

   subjektu.

 

   (3)  Na  relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se

   samostatnou  významnou  tržní  silou  nebo  více  subjektů se společnou

   významnou tržní silou.

 

   (4)  Kritéria  pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou

   tržní sílu, stanoví prováděcí právní předpis.

 

   Díl 8

 

   Ceny a regulace cen

 

   Ceny

 

   § 54

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

 

   a)  uveřejnit  ceny  služeb  a  jejich změny, včetně určených podmínek,

   podle  zvláštního  právního  předpisu^24) před nabytím platnosti těchto

   cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

 

   b)  předkládat  v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny,

   včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.

 

   (2)  Úřad  uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a

   podmínkách   poskytování   veřejně   dostupné   služby   elektronických

   komunikací  jednotlivých  podnikatelů,  a  to  ve formě, která umožňuje

   koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.

 

   § 55

 

   (1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, a podnik

   s   významnou  tržní  silou  na  relevantním  trhu,  který  je  povinen

   poskytovat  službu podle § 70, sjedná ceny za propojení v souvislosti s

   poskytováním   těchto   služeb   tak,  aby  tyto  ceny  byly  nákladově

   orientovány.

 

   (2)  Nákladově  orientovanou  cenou  se  rozumí  cena,  která  zahrnuje

   efektivně  a  účelně  vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se

   sjedná  tak,  aby  zajistila  návratnost  investic v přiměřeném časovém

   období   a  zohlednila  příslušná  rizika,  včetně  rizik  spojených  s

   investicemi do nových sítí.

 

   (3)  V případě, že ceny za poskytování služeb podle § 34 nebo § 70 jsou

   účtovány  přímo účastníkovi, je dotčená osoba povinna sjednat tyto ceny

   tak, aby neodrazovaly účastníky od využívání těchto služeb.

 

   § 56

 

   Regulace cen

 

   (1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad

   podle  tohoto  zákona.  Regulací  cen  se  rozumí  stanovení nebo přímé

   usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

 

   (2)   Úřad   je   oprávněn   uplatnit  regulaci  cen,  včetně  podmínek

   ovlivňujících  cenu,  za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem

   univerzální  služby  a za služby poskytované podnikem s významnou tržní

   silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

 

   (3)  Úřad  sleduje  a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou

   být  podle  odstavce  2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických

   komunikací.

 

   (4)  Úřad  je  povinen  při  uplatňování  cenové regulace brát do úvahy

   ochranu  zájmů  subjektu,  jehož  ceny  jsou  regulovány  tak, aby cena

   plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro

   služby podle § 43.

 

   § 57

 

   Uplatnění regulace cen

 

   (1)  V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením

   nebo  přístupem  provedená  podle  §  51  prokáže,  že  tento  trh není

   efektivně  konkurenční  zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování

   nepřiměřeně  vysoké  nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových

   uživatelů,  a  jestliže  by  opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f)

   nevedla  k  nápravě,  je  Úřad  oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto

   relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

 

   (2)  V  případě,  že  analýza  relevantního  trhu pro koncové uživatele

   provedená  podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční,

   a  jestliže  by  opatření  podle  odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad

   oprávněn  uplatnit  regulaci  cen  na  tomto  relevantním  trhu vydáním

   rozhodnutí o ceně.

 

   (3)  Při  uplatnění  regulace  cen  podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s

   významnou  tržní  silou  je  Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit

   investice  provedené  dotčeným  podnikem, příslušná rizika a umožnit mu

   návratnost investic v přiměřeném časovém období.

 

   (4)  Jestliže  cena  uplatněná podle § 55 odst. 3 odrazuje účastníka od

   využívání  služeb  podle  §  34  nebo  §  70, je Úřad oprávněn uplatnit

   regulaci  cen  těchto  služeb  vydáním rozhodnutí o ceně. Při uplatnění

   regulace  ceny  za  přenositelnost telefonních čísel pro účastníky Úřad

   nesmí stanovit specifické nebo společné ceny.

 

   § 58

 

   Způsob regulace cen

 

   (1)  Způsoby  regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek

   stanovených v § 57, jsou

 

   a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,

 

   b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou

 

   1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,

 

   2.  maximální  podíl,  v  němž  je možné promítnout do ceny zvýšení cen

   určených vstupů ve vymezeném období,

 

   3.  závazný  postup  při  tvorbě  ceny  nebo při její kalkulaci, včetně

   povinnosti   nákladové   orientace,   stanovení   efektivně   a  účelně

   vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo

 

   4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích

   u  vertikálně  integrovaného  podniku, včetně uložení zákazu stlačování

   marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,

 

   c)  časově  omezený  zákaz  zvyšování  cen  nad dosud platnou úroveň na

   relevantním  trhu (dále jen "cenové moratorium"); cenové moratorium lze

   stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.

 

   (2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu

   vycházející z cen srovnatelných trhů.

 

   (3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

 

   § 59

 

   Rozhodnutí o ceně

 

   (1)  Rozhodnutí  o  ceně  musí  obsahovat v odůvodnění i metodu postupu

   Úřadu,  která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně

   konzultuje podle § 130 a 131.

 

   (2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

 

   § 60

 

   Povinnosti podniku s významnou tržní silou

 

   (1)  Podnik  s  významnou  tržní silou na relevantním trhu, který má na

   základě  rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen

   na  žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované

   a  jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro

   kontrolu  výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé

   na  metodách  používaných  dotčeným  podnikem  s významnou tržní silou,

   popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.

 

   (2)  Dojde-li  Úřad  na  základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že

   dotčená  osoba  neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto

   subjektu  rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí

   obsahovat odůvodnění.

 

   HLAVA IV

 

   Práva  a  povinnosti  podnikatelů,  účastníků, spotřebitelů a koncových

   uživatelů

 

   Díl 1

 

   Poskytování  veřejně  dostupných  služeb  elektronických  komunikací  a

   zajišťování veřejných komunikačních sítí

 

   § 61

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny

   v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle 71.

 

   (2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování

   veřejně  dostupné  služby  elektronických  komunikací, je Úřad oprávněn

   rozhodnout  o  opatřeních  nezbytných  k  udržení  nebo obnovení tohoto

   poskytování  a  v  případě  potřeby  uloží podnikateli, který poskytuje

   dílčí  službu  podle  § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této

   dílčí  služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování

   ohroženo nebo přerušeno.

 

   (3)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen  zajistit  nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma

   případů  uvedených v § 33 odst. 11, a k evropským harmonizovaným číslům

   .

 

   (4)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen  vést  aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné

   telefonní  služby.  Podnikatel  poskytující veřejně dostupnou telefonní

   službu  prostřednictvím  mobilní  sítě elektronických komunikací v této

   databázi  vede  rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených

   kartách  v  jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou

   telefonní  službu  je  oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a

   používat jejich rodná čísla.

 

   (5)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených

   zpráv.

 

   (6)   Podnikatel   poskytující   veřejně   dostupnou  telefonní  službu

   umožňující  mezinárodní  volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech

   mezinárodních  volání  do  Evropského telefonního číslovacího prostoru.

   Cena  za  tato  volání  musí  být  obdobná  jako  cena, kterou si tento

   podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo

   podnikatele  na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není

   tímto dotčeno.

 

   § 62

 

   (1)   Podnikatel   zajišťující  sítě  elektronických  komunikací,  nebo

   poskytující  služby  elektronických  komunikací je povinen používat pro

   poskytování  služeb,  určování technických rozhraní a síťových funkcí v

   míře  nezbytně  nutné  pro  zabezpečení  interoperability  služeb  a  k

   rozšíření  možností  výběru  pro uživatele normy a specifikace, jejichž

   seznam  je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro

   podporu  harmonizovaného  zajišťování  sítí  elektronických komunikací,

   poskytování  služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a

   přiřazených služeb.

 

   (2)  Pokud  normy  nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny,

   použijí  se  normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro

   normalizaci.  Pokud  takové  normy a specifikace neexistují, použijí se

   přiměřeně   mezinárodní   normy  nebo  doporučení  přijatá  Mezinárodní

   telekomunikační   unií   (ITU),   Evropskou  konferencí  správ  pošt  a

   telekomunikací  (CEPT),  Mezinárodní  organizací  pro normalizaci (ISO)

   nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

 

   (3)  S  využitím  norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad

   sestavuje   síťové  plány,  které  jsou  podnikatelé  zajišťující  sítě

   elektronických   komunikací   nebo  poskytující  služby  elektronických

   komunikací  povinni  dodržovat.  Síťové plány Úřad vydává jako opatření

   obecné povahy.

 

   § 63

 

   Náležitosti    smlouvy    o   poskytování   veřejně   dostupné   služby

   elektronických  komunikací  a  připojení  k  veřejné komunikační síti a

   uveřejňování informací

 

   (1)  Ve  smlouvě  o  poskytování veřejně dostupné služby elektronických

   komunikací   nebo   připojení  k  veřejné  komunikační  síti  musí  být

   srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy

 

   a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti

   jméno,  popřípadě  jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo

   obchodní  firma,  jde-li  o  fyzickou  podnikající osobu, nebo obchodní

   firma  nebo  název,  sídlo  (místo  podnikání)  a  identifikační číslo,

   popřípadě   sídlo  organizační  složky  na  území  České  republiky,  a

   identifikační  číslo,  bylo-li  přiděleno,  jméno,  popřípadě  jména, a

   příjmení  osoby  oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o

   právnickou osobu,

 

   b) je-li uživatelem

 

   1.  podnikající  právnická  osoba,  obchodní  firma  nebo název, sídlo,

   popřípadě   sídlo  organizační  složky  na  území  České  republiky,  a

   identifikační   číslo,   bylo-li  přiděleno,  jméno,  popřípadě  jména,

   příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

 

   2.  podnikající  fyzická  osoba,  jméno,  popřípadě  jména, a příjmení,

   popřípadě  obchodní  firma,  bydliště,  místo podnikání a identifikační

   číslo, bylo-li přiděleno,

 

   3.  nepodnikající  osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště,

   datum  narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo

   název  a  sídlo,  popřípadě  sídlo  organizační  složky  na území České

   republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

 

   c) popis poskytované služby, zejména

 

   1.  informace,  zda  je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a

   údaje  o  lokalizaci  volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o

   omezení přístupu k číslům tísňového volání,

 

   2.  informace  o  veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a

   aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

 

   3.  minimální  nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované

   služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum

   zahájení,

 

   4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti

   elektronických  komunikací,  které  se  využívají  k zabránění naplnění

   kapacity  připojení  či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít

   tyto postupy na kvalitu poskytované služby,

 

   5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,

 

   6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,

 

   d)  nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně

   způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

 

   e)  údaje  o  ceně,  popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání

   aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

 

   f)  informace  o  termínech  a  způsobu  vyúčtování  ceny  a placení, a

   případné  rozdíly  v  ceně  u  různých způsobů placení nebo při různých

   formách vyúčtování,

 

   g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba,

 

   h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního

   využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod

   z propagačních nabídek,

 

   i)  způsob  uplatnění  reklamace  vad  poskytované  služby  a reklamace

   vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých

   lhůtách lze reklamaci uplatnit,

 

   j)  smluvní  pokuty  nebo  jiná  sankční  ustanovení za nedodržení nebo

   porušení  smluvních  povinností  ze  strany  podnikatele  poskytujícího

   službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,

 

   k)  ujednání  o  náhradě  škody  a vrácení peněz, která budou použita v

   případě  nedodržení  úrovně  kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v

   případě přerušení poskytování služby nebo připojení,

 

   l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo

   soudní nebo správní řízení,

 

   m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,

 

   n)  druhy  opatření,  která může podnikatel přijmout v případě narušení

   bezpečnosti  a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění

   jejich ohrožení nebo zranitelnosti,

 

   o)  výše  ceny  za  přenesení  telefonního  čísla  a  popřípadě dalších

   identifikátorů účastníka a podmínky přenesení,

 

   p)  výše  úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání,

   na  kterou  je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s

   telekomunikačním  koncovým  zařízením, které bylo uživateli k využívání

   služby poskytnuto,

 

   q)  rozhodnutí  účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních

   údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  nebo  zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé

   své  provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní

   způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (3)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací   nebo  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  je  povinen

   zpřístupnit  informace  o  svých službách. Úřad může prováděcím právním

   předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat

 

   a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na

   něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,

 

   b)  účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo

   změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,

 

   c)  účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám

   a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

 

   d)  o  všech  postupech  zavedených  poskytovatelem  k  měření a řízení

   provozu,  aby  se  zabránilo  naplnění  kapacity  připojení  či  jejího

   překročení,  a  o  tom,  jaký  vliv  tyto  postupy mohou mít na kvalitu

   služby,

 

   e)  účastníky  o  jejich  právu  rozhodnout  o tom, zda mají být jejich

   osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu

   s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,

 

   f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících

   produktů a služeb jim určeným.

 

   (4)  Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo

   přístup  k  veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo

   uzavřít  smlouvu  s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby

   poskytují.  To  neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující

   uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

 

   (5)  Úřad  může  podnikateli  poskytujícímu  veřejně  dostupnou  službu

   elektronických   komunikací   nebo   zajišťující  připojení  k  veřejné

   komunikační  síti  uložit  rozhodnutím,  aby provedl změnu smlouvy nebo

   jejího  zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických

   komunikací  nebo  pro  zajištění  připojení k veřejné komunikační síti,

   jsou-li  v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k

   tomuto  zákonu  nebo  v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany

   spotřebitele,  a  to  z  důvodu  nekalých,  klamavých  nebo agresivních

   obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).

 

   (6)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  nebo  zajišťující  připojení  k veřejné komunikační síti je

   povinen  nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit

   informaci  o  této  změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím

   dálkový  přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně

   účastníka.  Pokud  se  jedná  o  změnu  podstatných náležitostí smlouvy

   uvedených  v  odstavci  1 písm. c) až q), nebo změny jiných ustanovení,

   které  vedou  ke  zhoršení  postavení  účastníka, je podnikatel povinen

   prokazatelně  informovat  účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu

   ke  dni  nabytí  účinnosti  této  změny, a to bez sankce, jestliže nové

   podmínky  nebude  účastník  akceptovat. Informaci je podnikatel povinen

   poskytnout  účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání

   vyúčtování.  Právo  ukončit  smlouvu  podle tohoto ustanovení nevzniká,

   pokud  dojde  ke  změně  smlouvy  na základě změny právní úpravy nebo v

   případě změny smlouvy podle odstavce 5.

 

   (7)  V  případě,  že  podnikatel  poskytující  veřejně dostupnou službu

   elektronických   komunikací   nebo   zajišťující  připojení  k  veřejné

   komunikační  síti  uzavírá  se  spotřebitelem  smlouvu na dobu určitou,

   nesmí   tato   doba  při  prvním  uzavření  smlouvy  pro  danou  službu

   elektronických  komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických  komunikací nebo zajišťující

   připojení  k  veřejné  komunikační  síti  je  povinen umožnit uživateli

   uzavření  smlouvy  i  na  dobu  nejvýše  12  měsíců; tím není vyloučena

   možnost  uzavření  smlouvy  na  delší  dobu v případě, že o to uživatel

   požádá.

 

   (8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro

   ukončení  smlouvy,  které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb

   elektronických komunikací, jsou neplatná.

 

   § 64

 

   Vyúčtování ceny, reklamace

 

   (1)  Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně

   dostupné  služby  elektronických  komunikací,  je  povinen  uhradit  za

   poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je  povinen  ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně

   podle   výběru  účastníka,  který  je  koncovým  uživatelem,  popřípadě

   uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:

 

   a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo

 

   b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

   Vyúčtování   ceny   neobsahuje  položky  za  volání  nebo  jiné  služby

   elektronických   komunikací,   které   účastník,   který   je  koncovým

   uživatelem,  neplatí,  včetně volání na čísla pro přístup ke službám na

   účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

 

   (3)  Je-li  podnikatel  uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální

   služby  s  povinností  podle  §  38  odst.  2 písm. g) bodu 3, poskytne

   spotřebiteli   jen   jedno   bezplatné  vyúčtování  ceny  podle  výběru

   spotřebitele.

 

   (4)   Podnikatel,   včetně   poskytovatele  univerzální  služby,  který

   předkládá   vyúčtování  ceny  obsahující  rozpis  jednotlivých  volání,

   poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i

   vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu

   soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve

   vyúčtování ceny.

 

   (5)  Po  dohodě  s  účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě

   uživatelem,  podnikatel  předloží  vyúčtování  ceny  i v jiné formě než

   elektronické.

 

   (6)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je  povinen  ve  vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období,

   které  nesmí  být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování

   univerzální  služby  35  kalendářních  dnů,  nedohodne-li s účastníkem,

   který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování

   ceny  tak,  aby  mohlo  být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne

   ukončení  zúčtovacího  období,  a  to  způsobem  stanoveným  zákonem  o

   poštovních  službách  nebo  jiným  způsobem,  byl-li  tento jiný způsob

   dodání   s   účastníkem,   který   je  koncovým  uživatelem,  popřípadě

   uživatelem, dohodnut.

 

   (7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo

   uplatnit  reklamaci  na  vyúčtování  ceny  nebo na poskytovanou veřejně

   dostupnou službu elektronických komunikací.

 

   (8)  Reklamaci  na  vyúčtování  ceny  je  účastník,  který  je koncovým

   uživatelem,   popřípadě   uživatel  oprávněn  uplatnit  bez  zbytečného

   odkladu,  nejpozději  do  2  měsíců  ode  dne dodání vyúčtování ceny za

   poskytnutou  službu,  jinak  právo  zanikne.  Není-li  vzhledem k druhu

   poskytované  služby  vyúčtování  ceny  dodáváno,  je oprávněn reklamaci

   uplatnit  do  2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá

   odkladný  účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad

   je  však  v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka,

   popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek.

   Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

 

   (9)  Reklamaci  na  poskytovanou  službu je účastník, který je koncovým

   uživatelem,   popřípadě   uživatel  oprávněn  uplatnit  bez  zbytečného

   odkladu,  nejpozději  do  2  měsíců  ode dne vadného poskytnutí služby,

   jinak právo zanikne.

 

   (10)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou službu elektronických

   komunikací  je  povinen  vyřídit  reklamaci  na vyúčtování ceny nebo na

   poskytování  služby  bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode

   dne  doručení  reklamace.  Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se

   zahraničním  provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do

   2  měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být

   provedeno prokazatelným způsobem.

 

   (11)  Pokud  se  strany  nedohodnou  jinak,  je  podnikatel poskytující

   veřejně  dostupnou  službu elektronických komunikací povinen v případě,

   že  dojde  k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je

   koncovým  uživatelem,  vrátit  mu  rozdíl  ceny  způsobem  a ve lhůtách

   stanovených  všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce

   od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto

   práv  uživatele  není  podnikatel  poskytující službu povinen uhrazovat

   uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení

   služby.

 

   (12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno

   využít  vůbec  pro  závadu  technického  nebo  provozního charakteru na

   straně  podnikatele  poskytujícího  službu,  je  tento povinen zajistit

   odstranění  závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem,

   který  je  koncovým  uživatelem,  zajistit  poskytnutí služby náhradním

   způsobem.  Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není

   povinen  nahradit  jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku

   přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

 

   (13)  Rozsah  vyúčtování  ceny  podle  odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad

   prováděcím právním předpisem.

 

   § 65

 

   Neplacení nebo opožděné placení účtu

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je  povinen  před započetím poskytování služby prokazatelně

   upozornit  účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za

   prokazatelné  upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou

   službu elektronických komunikací.

 

   (2)  Nezaplatil-li  účastník  ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování

   ceny  za  poskytnuté  služby,  podnikatel  uvedený  v  odstavci  1  jej

   prokazatelně  upozorní  a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1

   týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může

   podnikatel  účastníku  omezit  poskytování  dotčené samostatně účtované

   služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování

   volání  na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí

   být nákladově orientovaná.

 

   (3)  Podnikatel  uvedený  v  odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo

   nezřídit  účastníkovi  přístup k veřejně dostupné službě elektronických

   komunikací  v  případech,  kdy  účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní

   nebo  identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně

   neplatil  cenu  za  služby  uvedené  ve  vyúčtování ceny, a to pouze po

   prokazatelném  upozornění  účastníka.  Soustavným opožděným placením se

   pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích

   vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely

   tohoto  ustanovení  rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování

   ceny.

 

   § 66

 

   Informační a operátorské služby

 

   (1)  Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen

   na  žádost  osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o

   telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní

   a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas,

   a  to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu

   podle  §  41  odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky

   před   vyžádáním   jejich  souhlasu  k  uveřejnění  jejich  osobních  a

   identifikačních  údajů  informovat  o  účelu  účastnického  seznamu a o

   dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v

   elektronických  verzích  účastnického  seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v

   jakém  dali  tito  účastníci  s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném

   formátu,  za  rovných  a  objektivních  podmínek a v cenách, které jsou

   nákladově   orientované   a   nediskriminační.   Předávající  strana  u

   předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje

   být kontaktován za účelem marketingu.

 

   (2)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou telefonní síť je povinen umožnit

   všem  koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským

   službám  a  nejméně  k  jedné  informační  službě o telefonních číslech

   účastníků  všech  podnikatelů  poskytujících veřejně dostupné telefonní

   služby.

 

   § 67

 

   Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen  na  žádost  svého  účastníka a na jeho náklady zajistit službu

   identifikace  účastnického  čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná

   nebo  obtěžující  volání,  a  to  zpětně  u  konkrétních  volání, která

   účastník  označí  jako  zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2

   měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje

   nezbytné   pro   identifikaci   účastnického   čísla,  z  kterého  byla

   uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních

   volání,   která   účastník   označí  jako  zlomyslná  nebo  obtěžující,

   nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

 

   (3)  Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí

   poskytnutí  údajů  o  fyzických  a právnických osobách uvedených v § 41

   odst.  5,  a  to  i  tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41

   odst. 6.

 

   § 68

 

   Služba televize širokého formátu

 

   (1)   Podnikatel   zajišťující   veřejnou   komunikační   síť,   jejímž

   prostřednictvím  jsou  šířeny  digitální  televizní  služby, je povinen

   provozovat  tuto  síť  tak,  aby  umožňovala  šíření  služeb a programů

   televize  širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační

   síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého

   formátu, je povinen zachovat tento široký formát.

 

   (2) Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá

   zcela  nebo  částečně  z poskytování programů vyrobených a zpracovaných

   tak,  aby  mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát

   16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.

 

   § 69

 

   Podnikatel  poskytující  veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to

   technicky  možné,  podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační

   síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit

 

   a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,

 

   b)  informace  prostřednictvím  automatických  hlásek,  které informují

   volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,

 

   c) volání na čísla tísňového volání.

 

   § 69a

 

   (1)  Aniž  je  dotčeno  ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné

   konzultace  podle  §  130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům

   poskytujícím  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  nebo  zajišťujícím

   přístup  k  veřejné  komunikační  síti  podmínky týkající se povinnosti

   poskytovat  koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to

   technicky  proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční

   tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.

 

   (2)   Úřad  povinnost  poskytovat  povinnosti  v  odstavci  1  neuloží,

   zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

 

   § 69b

 

   Aniž  je  dotčeno  ustanovení  §  43,  Úřad  může  po provedení veřejné

   konzultace  podle  §  130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům

   poskytujícím   veřejně   dostupnou   službu  elektronických  komunikací

   podmínky  týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám

   přístup   k   veřejně   dostupným   službám  elektronických  komunikací

   rovnocenný  s  přístupem,  který využívají ostatní koncoví uživatelé, a

   umožnit  jim  stejnou  možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní

   koncoví uživatelé.

 

   § 70

 

   Volba a předvolba operátora

 

   (1)  Úřad  v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní

   silou  v  oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího

   používání  v  pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke

   službám  kteréhokoliv  propojeného  podnikatele  poskytujícího  veřejně

   dostupnou telefonní službu

 

   a)  volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou

   telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a

 

   b)  trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou

   telefonní  službu  (předvolba  operátora),  který může být potlačen při

   jednotlivém volání volbou podle písmene a).

 

   (2) Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem

   podle  §  51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích

   nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v §

   84.

 

   (3)  Technické  a  organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby

   operátora  a  zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s

   volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

 

   § 71

 

   Kvalita služby

 

   (1)  Úřad  je  oprávněn  po  konzultaci  podle § 130 uložit podnikateli

   zajišťujícímu  veřejnou  komunikační  síť  nebo  poskytujícímu  veřejně

   dostupnou  službu  elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o

   aktuálních  cenách,  kvalitě  a  podmínkách  jím  poskytovaných veřejně

   dostupných  služeb  elektronických  komunikací a opatřeních přijatých s

   cílem  zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele,

   a   to   ve  formě,  která  umožňuje  koncovým  uživatelům  tyto  údaje

   jednoduchým  způsobem  vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje

   tyto  informace  ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím

   dálkový  přístup.  Podnikatel  je  povinen  poskytnout  Úřadu  na  jeho

   vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen  průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely

   jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.

 

   (3)  Parametry  kvality  poskytovaných  služeb,  které mají být měřeny,

   obsah,  formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné

   postupy pro vyhodnocování kvality stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

 

   (4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli

   provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální

   kvality služeb.

 

   § 72

 

   Povinnost  šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb

   ve veřejném zájmu

 

   (1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je

   poskytovaná  služba  šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou

   využívají  koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového

   a  televizního  vysílání,  uloží  rozhodnutím  povinnost  šířit  určený

   rozhlasový  nebo  televizní  program  a  s  tímto programem související

   služby.

 

   (2)  Úřad  povinnost  uvedenou  v  odstavci  1  uloží  jen  na  základě

   zvláštního právního předpisu.^11)

 

   § 72a

 

   (1)  Služba  šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na

   základě  písemné  smlouvy  uzavřené  mezi provozovatelem rozhlasového a

   televizního  vysílání^11),^16)  a podnikatelem poskytujícím tuto službu

   elektronických komunikací.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  službu  šíření rozhlasového a televizního

   vysílání  je  povinen  jednat  o  uzavření  smlouvy  podle odstavce 1 v

   případě,  kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního

   vysílání.

 

   (3)  Podnikatel  poskytující  službu  šíření rozhlasového a televizního

   vysílání  je  povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky

   provozovatele  rozhlasového  a  televizního vysílání nejsou v rozporu s

   návrhem  smlouvy  podle  §  72b,  odpovídají technickým parametrům jeho

   sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě

   a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

 

   (4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na

   základě   návrhu   kterékoliv   smluvní  strany  rozhodnout  spor.  Pro

   rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na

   rozhodnutí  sporu  musí  být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných

   částí.

 

   (5)  Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá

   odkladný účinek.

 

   § 72b

 

   (1)  Má-li  být  předmětem  smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského

   digitálního  televizního  vysílání,  je  podnikatel  poskytující službu

   šíření  rozhlasového  a  televizního  vysílání povinen vypracovat návrh

   smlouvy   o   poskytování  této  služby,  který  musí  obsahovat  kromě

   náležitostí  podle  §  63  odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v

   odstavci  2,  a  uveřejnit  jej  v  každé své provozovně a též způsobem

   umožňujícím  dálkový  přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc

   po  zveřejnění  jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto

   ustanovení obdobně.

 

   (2)  Všeobecné  smluvní  podmínky  obsahují návrh cen rozdělený na ceny

   celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového

   toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

 

   a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

 

   b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

 

   c)  minimálním  a  maximálním  disponibilním  datovém  toku  pro  jeden

   televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

 

   d)  minimálním  a  maximálním  disponibilním  datovém  toku  pro  jeden

   rozhlasový program,

 

   e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

 

   f) použitém standardu zdrojového kódování,

 

   g) použitém ochranném intervalu,

 

   h)  podmínkách  týkajících  se převzetí dat elektronických programových

   průvodců (EPG) k šíření,

 

   i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

 

   j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

 

   k)  časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v

   plném rozsahu,

 

   l)  podmínkách  výstavby  doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové

   vysílací sítě,

 

   m)   velikosti  datového  toku  vyhrazeného  pro  ostatní  doplňkové  a

   informační služby,

 

   n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby

   operátora sítě,

 

   o)  parametrech  a  směrech  přenosu  televizního  signálu  mezi studii

   provozovatele  rozhlasového  a  televizního vysílání, popřípadě údaje o

   kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

 

   § 72c

 

   Podnikatel   zajišťující   síť  elektronických  komunikací  pro  zemské

   digitální  televizní  vysílání  a  podnikatel poskytující službu šíření

   rozhlasového  a  televizního  vysílání  v této síti sdělí Úřadu údaje o

   volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu

   a  struktuře  využívaného  datového  toku  vždy  k 31. prosinci každého

   kalendářního  roku  do  konce  následujícího  kalendářního měsíce a při

   změně  těchto  údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle

   předchozí  věty  zveřejňuje  podnikatel  v  každé  své provozovně a též

   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup.  Úřad  tyto  údaje  zveřejňuje

   způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   Díl 2

 

   Přístroje

 

   § 73

 

   (1)  Přístrojem  se  pro  účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je

   rádiovým  zařízením  nebo  telekomunikačním  koncovým  zařízením  anebo

   obojím.

 

   (2) Stanoví-li zvláštní právní předpis^25),^26) pro přístroje technické

   požadavky  (dále  jen  "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být

   uváděny   do   provozu   ani  provozovány,  pokud  technické  požadavky

   nesplňují.

 

   (3)  Rádiovým  zařízením  se  rozumí  výrobek  nebo jeho důležitá část,

   schopný  komunikace  na  základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s

   použitím   rádiového  spektra  přiděleného  pro  zemské  nebo  kosmické

   radiokomunikace.

 

   (4)  Telekomunikačním  koncovým  zařízením  se rozumí výrobek nebo jeho

   důležitá  část,  umožňující  komunikaci a určený k připojení přímo nebo

   nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.

 

   (5)  Veřejným  telefonním  automatem  se rozumí telekomunikační koncové

   zařízení,  kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití

   mohou  být  používány  jako platební prostředky zejména mince, platební

   karty   nebo  předplacené  karty,  včetně  karet  s  kódy  volby.  Toto

   telekomunikační  koncové  zařízení  může být vybaveno i pro poskytování

   dalších služeb.

 

   (6)  Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit

   připojení  telekomunikačního  koncového  zařízení ke vhodnému rozhraní,

   pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

 

   (7)   Podnikatel   zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  je  povinen

   uveřejnit  způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup a oznámit Úřadu typy

   rozhraní,  která  nabízí  pro  připojení  přístrojů, a jejich technické

   specifikace.  Tyto  povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím,

   než  budou  veřejné  telekomunikační služby poskytované prostřednictvím

   těchto  typů  rozhraní  k  dispozici.  Změny  technické  specifikace je

   povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup,

   a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

 

   (8)  Technické  specifikace  uvedené  v  odstavci  7  musí  být natolik

   podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny

   veřejně   dostupné   služby   elektronických   komunikací,  které  jsou

   prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace

   musí  obsahovat  veškeré  informace  nezbytné k tomu, aby výrobci mohli

   provádět  příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro

   přístroje.

 

   (9)  Úřad  vede  seznam  typů  rozhraní  oznámených  podle odstavce 7 a

   oznamuje tyto typy Komisi.

 

   § 74

 

   (1)   Úřad  může  rozhodnout  o  vyřazení  přístroje,  který  nesplňuje

   technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž

   uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (2)  Pokud  Úřad  rozhodne  o  vyřazení  přístroje  z  provozu,  musí v

   odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

 

   a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

 

   b) nedostatky v harmonizovaných normách,

 

   c) nesplněním technických požadavků.

 

   Úřad   oznamuje  Komisi  každé  takové  rozhodnutí  a  důvody  pro  své

   rozhodnutí.  Každý  takový  podnět  Úřad  uveřejní způsobem umožňujícím

   dálkový přístup.

 

   (3)  Úřad  dá  podnět  orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním

   přístrojů na trh,^27) aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl

   z   trhu  rádiová  zařízení,  která  způsobují  škodlivou  interferenci

   existujících  služeb  elektronických  komunikací  nebo  by  způsobovala

   škodlivou  interferenci  plánovaných služeb elektronických komunikací v

   kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

 

   (4)  Úřad  může  omezit  uvádění  rádiových zařízení do provozu pouze z

   důvodů   zajištění  účelného  využívání  rádiového  spektra,  zabránění

   škodlivé   interferenci   nebo   z  důvodu  ochrany  veřejného  zdraví.

   Ustanovení  odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování

   příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

 

   (5)  Úřad  může  povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační

   síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu

   přístroj,  který  splňuje  technické  požadavky,  pokud  tento přístroj

   způsobuje  poškození  sítě  nebo  škodlivou interferenci anebo narušuje

   funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej

   uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných

   okolností  přístroj  odpojit,  je-li  to  nezbytné  pro  ochranu sítě a

   jestliže  uživateli  neprodleně  nabídne alternativní bezplatné řešení.

   Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  o  tom bez odkladu

   vyrozumí  Úřad.  Informaci  o  každém  takovém vyrozumění Úřad uveřejní

   způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   § 75

 

   (1)  Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně

   dostupnou  telefonní  službu  prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

   sítě  povinen  na  základě písemné žádosti Policie České republiky a na

   její  náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu,

   nejdéle  však  na  dobu  povoleného  odposlechu,  provozování koncového

   mobilního  telekomunikačního  zařízení  (mobilní telefonní přístroj) ve

   veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo

   jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

 

   (2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je

   rozhodnutí  soudu  o  souhlasu  se  znemožněním  provozování  koncového

   mobilního  telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno,

   a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

 

   (3)   Nehledě   k  ustanovení  odstavců  1  a  2,  je-li  to  technicky

   proveditelné  a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně

   dostupnou  telefonní  službu  prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

   sítě  povinen  na  písemnou  žádost  Policie  České republiky znemožnit

   provozování  odcizeného  koncového mobilního telekomunikačního zařízení

   (mobilní  telefonní  přístroj)  ve  veřejné mobilní telefonní síti. Tím

   není   dotčeno  právo  účastníka  požadovat  zablokování  identifikační

   účastnické  karty  (SIM  karta)  u  podnikatele  poskytujícího  veřejně

   dostupnou  telefonní  službu  prostřednictvím veřejné mobilní telefonní

   sítě.

 

   (4)  Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České

   republiky  o  oznámení  odcizení  věci  a souhlasem dotčeného vlastníka

   odcizeného  zařízení  se  znemožněním  provozování  tohoto  zařízení ve

   veřejné mobilní telefonní síti.

 

   (5)  Žádosti  podle  odstavců  1  a 3 mohou být zaslány prostřednictvím

   datové  schránky  nebo  i  elektronickými prostředky, jsou-li podepsány

   uznávaným    elektronickým    podpisem    podle   zvláštního   právního

   předpisu.^28)

 

   Díl 3

 

   Pronájem okruhů

 

   § 76

 

   (1)   Pronájmem  okruhů  se  rozumí  služba  elektronických  komunikací

   spočívající  v  pronájmu  přenosové  kapacity  mezi koncovými body sítí

   elektronických komunikací.

 

   (2)  Osoba  poskytující  službu  pronájmu  okruhů  je povinna v případě

   ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a

   ochrany  dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu

   ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.

 

   § 77

 

   zrušen

 

   Díl 4

 

   Propojení  a  přístup  k  sítím  elektronických komunikací a přiřazeným

   prostředkům

 

   § 78

 

   (1)  Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě

   stanovených  podmínek,  výlučně  nebo  nevýlučně jinému podnikateli, za

   účelem  poskytování  služeb  elektronických komunikací, včetně případů,

   kdy  jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb

   přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

 

   a)  přístup  k  síťovým  prvkům  a  přiřazeným  prostředkům, který může

   zahrnovat  připojení  zařízení  po  pevných  nebo  jiných  než  pevných

   prostředcích;  zahrnuje  zejména  zpřístupnění  účastnického  vedení  a

   prostředků  a  služeb  nezbytných  k poskytování služeb prostřednictvím

   účastnického vedení,

 

   b)  přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků

   pro vedení kabelů,

 

   c)  přístup  k  příslušným  softwarovým systémům včetně systémů podpory

   provozu,

 

   d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

 

   e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

 

   f) přístup k systému podmíněného přístupu,

 

   g) přístup ke službám virtuálních sítí,

 

   h) propojení veřejných komunikačních sítí,

 

   i)  přístup  k  informačním  systémům  nebo  databázím pro objednávání,

   žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

 

   (2)   Propojením   se   rozumí  fyzické  a  logické  spojení  veřejných

   komunikačních  sítí  za  účelem  umožnění komunikace uživatelům jednoho

   podnikatele  s  uživateli  téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění

   přístupu  ke  službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být

   poskytovány   podnikateli,  jejichž  sítě  se  propojují,  nebo  jinými

   subjekty,  které  mají  přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto

   zákona.

 

   (3)  Propojení  je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými

   komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito

   sítěmi.  Propojení  může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se

   rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné

   komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační

   síť.

 

   (4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s

   hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační

   síti.

 

   § 79

 

   (1)  Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v

   případě,  kdy  je  požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil

   podnikání,  povinen  jednat  o  propojení za účelem poskytování veřejně

   dostupných  služeb  elektronických  komunikací  tak, aby bylo zajištěno

   poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.

 

   (2)  Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho

   základě   podnikům  s  významnou  tržní  silou,  Úřad  je  oprávněn  po

   konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit

 

   a)   podnikateli,   který   ovládá   přístup  ke  koncovým  uživatelům,

   povinnosti,  včetně  povinnosti  umožnit  zpřístupnění  prostředků nebo

   služeb  podle  § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému

   bodu,   v  odůvodněných  případech  včetně  propojení  sítí,  ve  lhůtě

   stanovené Úřadem,

 

   b)  operátoru  povinnosti  poskytovat  za  spravedlivých, přiměřených a

   nediskriminujících  podmínek  přístup  k  rozhraní aplikačních programů

   (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům,

 

   c)   podnikateli,  který  ovládá  přístup  ke  koncovým  uživatelům,  v

   odůvodněných   případech   a   nezbytné  míře  povinnosti  k  zajištění

   interoperability jím poskytovaných služeb.

 

   (3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm.

   a) nemá odkladný účinek.

 

   § 80

 

   (1)  Přístup  se  zajišťuje  na  základě  písemné smlouvy uzavřené mezi

   operátorem   a   podnikatelem  poskytujícím  veřejně  dostupnou  službu

   elektronických  komunikací.  Propojení  sítí  se  zajišťuje  na základě

   písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

 

   (2) Podnikatel je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy

   o  přístupu  nebo  smlouvy  o  propojení  sítí předat Úřadu úplné znění

   uzavřené smlouvy, včetně příloh. Stejná povinnost platí i pro předávání

   změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení.

 

   (3)  Úřad  je  oprávněn  z  vlastního podnětu nebo z podnětu kterékoliv

   dotčené  strany  vstoupit  do  jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu

   nebo  o  smlouvě  o  propojení  sítí v odůvodněných případech, je-li to

   nezbytné  pro  naplnění  cílů  regulace uvedených v § 5. Úřad ke sporné

   části  návrhu smlouvy vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám. Na

   vydání stanoviska se nevztahuje správní řád.

 

   (4)  Nedojde-li  k  uzavření  písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o

   propojení  sítí  do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy,

   je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout

   spor  o  přístupu  nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu

   smluvní   strany   na  rozhodnutí  sporu  musí  být  návrh  smlouvy  se

   specifikací jeho sporných částí.

 

   (5)  V  případě  změn  a  dodatků  smlouvy  o  přístupu  nebo smlouvy o

   propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.

 

   (6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou

   povinni  uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o

   propojení nebo přístupu.

 

   (7)  Minimální  náležitosti,  které  musí  obsahovat  návrh  smlouvy  o

   přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 81

 

   (1)  Úřad  je  oprávněn  v  souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

   významnou   tržní   silou   na  relevantním  trhu  povinnost,  aby  při

   poskytování  přístupu  nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za

   rovnocenných  okolností  pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné

   služby  a  poskytoval  jim služby a informace za stejných podmínek a ve

   stejné  kvalitě,  v  jaké  je  poskytuje  pro služby vlastní, vlastních

   organizačních   složek,   popřípadě  svým  dceřiným  společnostem  nebo

   společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení.^30)

 

   (2)  Podnikatel  je  povinen  využívat  informace  poskytnuté od jiného

   podnikatele  před,  v  průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo

   smlouvy  o  propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty.

   Při  nakládání  s  takto  předanými  nebo  uloženými  informacemi  tyto

   informace    nesmí   sdělit   svým   nepříslušným   útvarům,   dceřiným

   společnostem,  společníkům  nebo  akcionářům,  ani  jiným podnikatelům,

   kterým  by  takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není

   dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

 

   § 82

 

   (1)  Úřad  je  oprávněn  v  souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

   významnou  tržní  silou  na  relevantním  trhu  povinnost uveřejňovat v

   nezbytně  nutném  rozsahu  informace  týkající  se přístupu k síti nebo

   propojení  sítí  elektronických komunikací, jako jsou účetní informace,

   smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky, včetně

   podmínek  omezujících  přístup  ke  službám  a  aplikacím  nebo  jejich

   využívání, a ceny.

 

   (2)  Úřad  je  oprávněn  v  souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

   významnou   tržní   silou   na  relevantním  trhu  povinnost  uveřejnit

   referenční   nabídku   přístupu   nebo   propojení  s  uvedením  popisu

   příslušných   nabídek   rozdělených   na  části  podle  potřeb  trhu  a

   souvisejících  smluvních  podmínek  včetně  cen.  Tento subjekt nesmí v

   referenční  nabídce  přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé

   žádající    přístup    nebo   propojení   platili   za   prostředky   a

   provozně-technické   služby,  které  nejsou  nezbytné  pro  požadovanou

   službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle §

   85 odst. 1.

 

   (3)  Úřad  je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu

   nebo   propojení,   pokud  tato  nabídka  nevede  k  důslednému  plnění

   povinností podle tohoto zákona.

 

   (4)  Rozsah,  formu  a  způsob  uveřejnění informací podle odstavce 1 a

   náležitosti  referenční  nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu

   stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

 

   § 83

 

   Podmínky  přístupu  ke  službám  digitálního televizního a rozhlasového

   vysílání

 

   (1)  Rozhraním  pro  aplikační  programy  (API)  se  rozumí  softwarová

   rozhraní  mezi  aplikacemi  poskytovanými  provozovateli rozhlasového a

   televizního  vysílání  nebo  poskytovateli  digitálních  interaktivních

   televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.

 

   (2)  Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené

   pro  připojení  k  televiznímu  přijímači nebo integrované v digitálním

   televizním  přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a

   televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních

   služeb.

 

   (3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli

   technické   zařízení  nebo  opatření  zajišťující,  aby  se  přístup  k

   chráněnému   rozhlasovému   nebo  televiznímu  vysílání  uskutečnil  ve

   srozumitelné  formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou

   formou předchozího individuálního oprávnění.

 

   (4)  Smí  se  používat  pouze  brána,  která  bez  ohledu  na přenosové

   prostředky  vysílání  technicky  zabezpečí efektivní předávání řídících

   funkcí,   které   umožní   podnikatelům   zajišťujícím  přenos  signálů

   digitálního  rozhlasového  nebo  televizního  vysílání  na  místní nebo

   regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

 

   (5)  Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující

   službu   šíření   chráněného   obsahu,   na   jejichž  službách  závisí

   provozovatelé  digitálního  rozhlasového  a  televizního  vysílání  při

   pokrývání  všech  skupin  potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni

   nabízet    těmto   provozovatelům   na   spravedlivém,   přiměřeném   a

   nediskriminačním   základě  služby,  které  umožňují  příjem  digitálně

   vysílaných   služeb   těchto  provozovatelů  divákům  nebo  posluchačům

   oprávněným  k  tomuto  příjmu  prostřednictvím  brány,  kterou spravují

   provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

 

   (6)  Zjistí-li  Úřad  na  základě  analýzy  relevantního trhu, že žádný

   subjekt  nemá  významnou  tržní  sílu na trhu služby šíření digitálního

   rozhlasového  a  televizního  vysílání ke koncovým uživatelům, může bez

   ohledu  na  ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro

   podnikatele  poskytujícího  službu  šíření,  a to pouze do té míry, aby

   taková změna nebo zrušení povinností

 

   a)  negativně  neovlivnila  přístup  koncových  uživatelů k digitálnímu

   rozhlasovému  a  televiznímu  vysílání  a programovým kanálům a službám

   specifikovaným v souladu s § 72,

 

   b)  negativně  do  budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na

   trzích  digitálního  televizního  a  rozhlasového  vysílání pro koncové

   uživatele   nebo  na  trzích  systémů  podmíněného  přístupu  a  jiných

   přiřazených prostředků.

 

   Úřad  musí  vyrozumět  s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou

   nebo zrušením uvedených povinností.

 

   (7)  Úřad  je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API)

   uložit,  aby  poskytovali  provozovatelům  rozhlasového  a  televizního

   vysílání  pro  účely poskytování digitálních interaktivních televizních

   služeb  koncovým  uživatelům,  včetně  zdravotně  postižených  osob, za

   spravedlivých,   přiměřených   a  nediskriminujících  podmínek  veškeré

   informace  nezbytné  k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním

   pro  aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají

   právo   na   úhradu  účelně  a  prokazatelně  vynaložených  nákladů  za

   poskytnutí informací.

 

   (8)  Podnikatel  poskytující  službu  šíření digitálního rozhlasového a

   televizního  vysílání  je  povinen zajišťovat ve své síti službu šíření

   služeb  přímo  souvisejících  s  programem^11). Úřad stanoví všeobecným

   oprávněním   podle   §   10  podmínky  pro  zajišťování  elektronického

   programového  průvodce.  Podmínkami,  které jsou stanoveny Úřadem podle

   tohoto  ustanovení,  nejsou  dotčeny  povinnosti  stanovené  Radou  pro

   rozhlasové  a  televizní  vysílání  ve  vztahu  ke  způsobu  prezentace

   elektronického   programového   průvodce  a  podobných  přehledových  a

   naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

 

   (9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro

   zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

 

   a)   umožnit   šíření  rozhlasových  a  televizních  programů,  jejichž

   minimální  počet,  technickou  kvalitu  a další podmínky šíření stanoví

   Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

 

   b)  zajistit  poskytování  služby elektronického programového průvodce,

   který  je  šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat

   informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém

   toku obsažených,

 

   c)  využívat  přidělený  rádiový  kmitočet  tak,  aby pro služby šíření

   služeb  informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové

   kapacity sítě elektronických komunikací.

 

   § 84

 

   Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

 

   (1)  Úřad  je  oprávněn  v  souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s

   významnou  tržní  silou  na  relevantním  trhu  zajišťujícímu  veřejnou

   komunikační   síť   povinnost   vyhovět  přiměřeným  požadavkům  jiného

   podnikatele  na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a

   přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na

   relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

 

   (2)  Úřad  je  oprávněn  rozhodnutím  podle  odstavce  1 uložit zejména

   povinnost

 

   a)  poskytovat  přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům

   nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní,

   nebo  účastnického  vedení,  s  cílem  mimo  jiné  umožnit  volbu  nebo

   předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,

 

   b)  nezrušit  přístup  k  již  poskytnutým  prostředkům,  pokud  podnik

   využívající  přístup  plní  své  závazky  plynoucí z uzavřené smlouvy o

   přístupu,

 

   c)  poskytovat  specifikované  služby za účelem dalšího prodeje třetími

   stranami,

 

   d)  poskytovat  volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k

   jiným  klíčovým  technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu

   služeb nebo služby virtuálních sítí,

 

   e)  poskytovat  společné  umístění  nebo jiné formy sdílení přiřazených

   prostředků,

 

   f)    poskytovat    specifikované    služby    potřebné   k   zajištění

   interoperability  služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro

   uživatele   včetně  prostředků  pro  služby  inteligentních  sítí  nebo

   roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

 

   g)  poskytovat  přístup  k  systémům  provozní  podpory  nebo  podobným

   softwarovým  systémům  nezbytným  k  zajištění  spravedlivé hospodářské

   soutěže při poskytování služeb,

 

   h) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

 

   i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.

 

   Úřad  je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k

   těmto  povinnostem  technické  nebo  provozní  podmínky  tak,  aby  byl

   zajištěn   běžný   provoz   sítě  na  základě  principu  spravedlnosti,

   proporcionality a včasnosti.

 

   (3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen

   zveřejnit  referenční  nabídku.  Náležitosti  a  podmínky,  které  musí

   referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

 

   (4)  Úřad  je  oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě

   žádosti  podnikatele,  který  podle  §  13 oznámil podnikání, o uložení

   povinnosti  podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou komunikační síť, který

   využívá  cizí  nemovitost  podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky

   nebo  svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána,

   nebo  povinnosti  přijmout  opatření  pro  koordinaci prací ve veřejném

   zájmu.  Tuto  povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany

   životního  prostředí,  veřejného  zdraví,  veřejné  bezpečnosti, nebo z

   důvodu  splnění  cílů  územního  plánování nelze tyto prostředky zřídit

   samostatně.  Úřad  je  povinen  v  rámci veřejné konzultace podle § 130

   oslovit  i  vlastníky  dotčených  nemovitostí.  V  rozhodnutí o uložení

   povinnosti  Úřad  stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení,

   nebo  koordinace,  také  pravidla  pro  rozdělení  nákladů  na  sdílení

   přiřazených  prostředků  a  majetku,  pokud se na tom podnikatelé podle

   věty  první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí

   došlých žádostí.

 

   (5)  Úřad  je  oprávněn  po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení

   povinnosti  sdílet  kabelové  rozvody  v  budovách,  nebo  až  po první

   soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu,

   a  to  v  případě,  že  by  zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky

   neefektivní  nebo  fyzicky  neproveditelné.  Úřad  je  povinen  v rámci

   veřejné   konzultace   podle   §  130  oslovit  i  vlastníky  dotčených

   nemovitostí.  Tuto  povinnost  lze na žádost podnikatele, který oznámil

   podnikání   podle  §  13,  uložit  podnikateli  zajišťujícímu  veřejnou

   komunikační  síť,  který  využívá  cizí  nemovitosti  podle § 104, nebo

   vlastníkovi  kabelového  rozvodu.  V  rozhodnutí  o  uložení povinnosti

   sdílení  kabelového  rozvodu  Úřad stanoví, kromě technické specifikace

   způsobu  sdílení,  pokud  se  na tom osoby podle věty třetí nedohodnou,

   také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého

   kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

 

   (6) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 až 5 zohlední zejména

 

   a)   technickou   a   ekonomickou   životnost  využití  nebo  instalace

   konkurenčních   zařízení,   na  základě  vývoje  trhu,  se  zohledněním

   charakteru  a  druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti

   využití   dalších   služeb   přístupu  poskytovaných  na  vyšší  úrovni

   distribučního řetězce,

 

   b)  proveditelnost  poskytování  navrhovaného  přístupu,  s  ohledem na

   dostupnou kapacitu,

 

   c)  ochranu  počáteční  investice  vlastníka  zařízení s přihlédnutím k

   financování  z  veřejného  rozpočtu  a  rizikům  plynoucím  z počáteční

   investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,

 

   d)  potřebu  dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí se zaměřením na

   účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury,

 

   e) práva duševního vlastnictví,

 

   f) poskytování celoevropských služeb,

 

   g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí,

 

   h)  zda  v  případě  rozhodování  o uložení povinnosti sdílet přiřazené

   prostředky  podle  odstavce  4 z důvodu splnění cílů územního plánování

   podnikatel,  na  jehož  návrh  se  rozhoduje,  ke dni podání návrhu již

   podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku

   a  prokázal,  že  vyčerpal  všechna  technická  a jiná možná řešení jak

   vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.

 

   (7)  Podnik  s  významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla

   uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o

   přístupu  nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že

   požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo

   by narušil integritu sítě.

 

   (8) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 7 návrh smlouvy o přístupu nebo

   propojení,  je  povinen  nejpozději  do  15  pracovních dnů od obdržení

   tohoto  návrhu  požádat  Úřad  o  souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a

   uvést  důvody  takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu

   do  15  pracovních  dnů  od  obdržení  žádosti  o  souhlas, platí, že s

   odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

 

   § 85

 

   Zpřístupnění účastnického vedení

 

   (1)  Podnik  s  významnou  tržní  silou na relevantním trhu zajišťující

   veřejnou  komunikační  síť,  kterému byla uložena povinnost zpřístupnit

   účastnické   vedení,   je  povinen  uveřejnit  referenční  nabídku  pro

   zpřístupnění účastnického vedení.

 

   (2)  Úsekem  účastnického  vedení  se  rozumí část účastnického vedení,

   která  spojuje  koncový  bod  sítě  se  soustřeďovacím  bodem  nebo  se

   specifikovaným  mezilehlým  přístupovým bodem veřejné pevné komunikační

   sítě.

 

   (3)  Zpřístupněním  účastnického  vedení  se  rozumí  plné zpřístupnění

   účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

 

   (4)  Plným  zpřístupněním  účastnického  vedení  se  rozumí poskytování

   přístupu  k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které

   opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

 

   (5)  Sdíleným  přístupem  k  účastnickému  vedení se rozumí poskytování

   přístupu  k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které

   opravňuje  k  využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako

   je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

 

   (6)  Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění

   účastnického   vedení   obsahovat,   stanoví   Úřad   opatřením  obecné

   povahy^31).

 

   Díl 5

 

   Oddělená evidence nákladů a výnosů

 

   § 86

 

   (1)  Poskytovatel  univerzální  služby  a  subjekt,  vůči  kterému byla

   uplatněna  regulace  cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést

   oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

 

   (2)  Úřad  je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou

   evidenci nákladů a výnosů subjektu

 

   a)  poskytujícímu  přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51

   určil  jako  podnik  s  významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad

   rozhodne,  na které činnosti související s propojením nebo přístupem se

   povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

 

   b) který je uveden v § 83 odst. 5.

   Úřad  je  oprávněn  uložit  povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a

   výnosů   subjektu   uvedenému   v  písmenu  a)  také  na  souvisejících

   maloobchodních trzích.

 

   (3)  Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné

   povahy  stanoví  metodiku  účelového  členění nákladů a výnosů a jejich

   přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

 

   (4)  Subjekt  uvedený  v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky

   oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou

   v   opatření  vydaném  podle  odstavce  3  nezávislému  kvalifikovanému

   subjektu  do  1  měsíce  po  uveřejnění své účetní závěrky^32) a závěry

   ověřování uveřejnit.

 

   (5)  Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím

   uložit  povinnost,  aby  doložil  výpočet  svých  cen  účtovaných jiným

   podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen

   za  komunikační  činnosti  podle  oddělené  evidence nákladů a výnosů k

   zajištění   nediskriminace   a  k  zabránění  neodůvodněnému  křížovému

   financování.

 

   (6)  Subjekt  uvedený  v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v

   jím   stanovené  lhůtě  doložit  výpočet  cen,  které  účtuje  koncovým

   uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

 

   (7)  Subjekt  uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na

   jeho  žádost  a  v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence

   nákladů  a  výnosů  a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od

   třetích  stran.  Úřad  může  takové  informace  uveřejnit  v souladu se

   zvláštním právním předpisem^33) a s pravidly Evropské unie pro obchodní

   tajemství.

 

   (8)  Podnikatel  zajišťující  veřejné komunikační sítě nebo poskytující

   veřejně  dostupné  služby  elektronických komunikací, který má zvláštní

   nebo  výhradní  práva  na poskytování služeb v jiných odvětvích v České

   republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

 

   a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu

   odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí

   nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových

   podrobnostech  a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které

   jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

 

   b)  strukturálně  oddělit  činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním

   těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

 

   Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech,

   které  jsou  spojeny  se  zajišťováním  sítí, nebo poskytováním veřejně

   dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50

   000 000 EUR vyjádřený v Kč.

 

   (9)  Subjekt  zajišťující  veřejné  komunikační  sítě  nebo poskytující

   veřejně   dostupné   služby  elektronických  komunikací,  na  něhož  se

   nevztahují  ustanovení  zvláštního  právního  předpisu^33) a který není

   malým  nebo  středně  velkým  podnikatelem  podle  kritérií stanovených

   účetními  pravidly  práva  Evropské  unie,  je  povinen vypracovat svou

   finanční  zprávu,  předložit  ji  k ověření Úřadem určenému nezávislému

   kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i

   na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

 

   Díl 6

 

   Funkční a dobrovolná separace

 

   § 86a

 

   Funkční separace

 

   (1)  Funkční  separací  se  u  vertikálně  integrovaného podniku rozumí

   oddělení  nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním

   služeb  přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle

   provozovaná,   beze   změny   vlastnické  struktury  tohoto  vertikálně

   integrovaného podniku.

 

   (2)  Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí

   část  podniku,  která  je  z  hlediska  své  organizace,  rozhodování a

   účetnictví  při  své  činnosti  oddělena  od  vertikálně  integrovaného

   podniku.

 

   (3)  Oddělená  hospodářská  jednotka  musí poskytovat služby přístupu a

   Úřadem  určené  služby  elektronických  komunikací  všem  podnikatelům,

   včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku,

   ve  stejných  lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek

   týkajících  se  úrovně  cen  a  poskytovaných služeb, a prostřednictvím

   stejných systémů a procesů.

 

   (4)  Úřad  může  uložit  povinnost  funkční  separace jen po předchozím

   schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

 

   a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

 

   b)  odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné,

   že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže

   v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

 

   c)  analýzu  očekávaného  dopadu  uložení  této  povinnosti  na odvětví

   elektronických  komunikací,  zejména  pokud  jde  o  sociální  a územní

   soudržnost  a  dále  dopad  na  podnik  s významnou tržní silou a další

   dotčené  subjekty,  zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci

   podnikatele    investovat   do   odvětví   elektronických   komunikací,

   hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

 

   d)  analýzu  prokazující,  že  uložení této povinnosti je nejúčinnějším

   možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

 

   (5)  Návrh  rozhodnutí  o  uložení funkční separace, který se předkládá

   Komisi ke schválení, musí obsahovat

 

   a)  přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení

   oddělené hospodářské jednotky,

 

   b)  údaje  o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo

   službách, které bude tato jednotka poskytovat,

 

   c)  pravidla  vedení  oddělené  hospodářské  jednotky,  která zajišťují

   nezávislost  jejích  zaměstnanců  na  vedení  vertikálně  integrovaného

   podniku,   kterému   byla   uložena   povinnost   funkční  separace,  a

   odpovídající motivační strukturu,

 

   d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

 

   e)  pravidla  pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve

   vztahu k dalším dotčeným podnikům a

 

   f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění

   výroční zprávy.

 

   (6)  Poté,  co  Komise  schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad

   koordinovaným   způsobem  analýzy  všech  trhů,  které  se  vztahují  k

   přístupové  síti.  Na  základě  výsledku  těchto analýz Úřad rozhodne o

   uložení,  zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto

   trzích.

 

   (7)  Podnik,  jemuž  byla uložena povinnost funkční separace, může dále

   podléhat  kterékoliv  z  povinností  uvedených  v  §  51  na jakémkoliv

   konkrétním  trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou,

   nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

 

   § 86b

 

   Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

 

   (1)  V  případě,  že  podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo

   více relevantních trzích hodlá

 

   a)  převést  svá  aktiva  tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou

   část  na  jinou  právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní

   formy, organizace a rozhodování spojen, nebo

 

   b)  provést  dobrovolnou  separaci,  informuje o tom Úřad předem a včas

   tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také

   informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku

   procesu podle písmene b).

 

   (2)   Úřad   následně  provede  koordinovaným  postupem  analýzy  všech

   relevantních  trhů,  které  se vztahují k přístupové síti, a na základě

   svého  posouzení  rozhodne  o  uložení,  zachování,  změně nebo zrušení

   uložených povinností podle § 51.

 

   (3)  Právně  nebo  provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z

   povinností  uvedených  v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je

   označen  za  podnik  s  významnou  tržní  silou,  nebo jakýmkoliv jiným

   povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

 

   HLAVA V

 

   Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací

 

   Díl 1

 

   Ochrana   osobních,   provozních  a  lokalizačních  údajů  a  důvěrnost

   komunikací

 

   § 87

 

   (1) Práva a povinnosti související s ochranou osobních údajů neupravené

   v tomto dílu se řídí zvláštním právním předpisem.^34)

 

   (2)  Souhlasem  podle  zvláštního  právního  předpisu^35)  se pro účely

   tohoto   dílu  rozumí  rovněž  souhlas  učiněný  pomocí  elektronických

   prostředků, zejména vyplněním elektronického formuláře na internetu.

 

   (3)  Dozor  nad  dodržováním  povinností  při zpracování osobních údajů

   podle  tohoto  zákona  vykonává  Úřad  pro ochranu osobních údajů podle

   zvláštního právního předpisu.^34)

 

   § 88

 

   Zabezpečení  ochrany  osobních,  provozních  a  lokalizačních  údajů  a

   důvěrnosti komunikací

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací je povinen

 

   a)  zajistit  technicky  a  organizačně bezpečnost poskytované služby s

   ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním

   právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost

   komunikací  fyzických  a  právnických osob při poskytování této služby;

   pokud  je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s

   podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,

 

   b)  zajistit,  aby  provozní  a lokalizační údaje uchovávané podle § 97

   odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně

   jako provozní a lokalizační údaje při poskytování služby elektronických

   komunikací,

 

   c)  zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle

   písmen  a)  a b) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a

   důvěrnost  komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti

   a  na  náklady  potřebné  k  zajištění  ochrany  na úrovni odpovídající

   existujícímu riziku porušení ochrany,

 

   d)   informovat   dotčené   účastníky  o  specifickém  riziku  porušení

   bezpečnosti  sítě  ve  vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud

   toto  riziko  přesahuje  rozsah  jím  přijímaných  opatření, je povinen

   účastníky  informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně

   souvisejících nákladů,

 

   e)  vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním

   údajům  uživatelů;  na  žádost  Úřadu  pro  ochranu  osobních  údajů mu

   podnikatelé   poskytující   veřejně   dostupnou  službu  elektronických

   komunikací  poskytnou  informace  o  těchto  postupech, počtu přijatých

   žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.

 

   (2)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený

   v odstavci 1 písm. c). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci

   1 písm. c) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně

   dotčenému  podnikateli  a  stanoví  mu  přiměřenou  lhůtu  k odstranění

   nedostatků.

 

   (3)  Úřad  je,  po  předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1

   písm. c), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu

   elektronických  komunikací  kontrolovat  dodržování  tohoto předpisu, s

   výjimkou  kontroly  plnění  povinností  týkajících  se ochrany osobních

   údajů.  Při výkonu uvedené kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci

   Úřadu   oprávněni   vstupovat   do   provozních  a  obchodních  prostor

   podnikatelů   a   seznamovat  se  s  osobními  údaji  v  souvislosti  s

   dodržováním předpisu.

 

   (4)  V případě porušení ochrany osobních údajů fyzické osoby je povinen

   podnikatel   poskytující   veřejně   dostupnou   službu  elektronických

   komunikací  oznámit  bez  zbytečného  odkladu tuto skutečnost Úřadu pro

   ochranu  osobních údajů. Toto oznámení obsahuje popis důsledků porušení

   ochrany  a  technická  ochranná opatření, která podnikatel přijal, nebo

   navrhuje přijmout.

 

   (5)  V  případě,  že je porušení ochrany osobních údajů uživatele podle

   odstavce  4  způsobilé  ovlivnit  zvláště  závažným  způsobem  soukromí

   fyzické  osoby  a  nebo podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

   elektronických  komunikací neprovedl opatření, kterými by měl být tento

   stav  napraven a která by byla dostatečná k ochraně ohrožených osobních

   údajů  v  souladu s posouzením Úřadu pro ochranu osobních údajů, oznámí

   tuto skutečnost také dotčené fyzické osobě a Úřadu pro ochranu osobních

   údajů.  V  tomto  oznámení  podnikatel  uvede  povahu  porušení ochrany

   osobních  údajů,  doporučení  k  provedení  zásahů  zmírňujících  dopad

   porušení ochrany osobních údajů a kontaktní informační místo.

 

   (6) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého

   stavu   porušení   ochrany   podle   odstavce   4   uložit  podnikateli

   poskytujícímu   veřejně   dostupnou  službu  elektronických  komunikací

   povinnost,  aby  dotčenou  fyzickou  osobu  o  porušení  ochrany  údajů

   informoval, pokud již tak neučinil sám.

 

   (7)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  vede  pouze  pro  účely  přezkumu  plnění  povinností podle

   odstavců  4  a  5  přehled  porušení  ochrany  osobních  údajů,  včetně

   informací  o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k

   nápravě  stavu.  Prováděcí  právní  předpis  může  stanovit podrobnější

   podmínky,  za  nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu

   elektronických  komunikací  povinen  oznámit  porušení ochrany osobních

   údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.

 

   § 89

 

   Důvěrnost komunikací

 

   (1)  Podnikatelé  zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující

   veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit

   technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a

   lokalizačních  údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné

   komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

   Zejména  nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení

   nebo  sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou

   uživatelé,  bez  souhlasu  dotčených  uživatelů,  pokud zákon nestanoví

   jinak.^36) To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro

   přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.

 

   (2)  Zprávou  se  rozumí  jakákoli  informace,  která  se vyměňuje nebo

   přenáší  mezi  konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím

   veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace

   přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání

   sítí  elektronických  komunikací,  nelze-li  ji  přiřadit k určitelnému

   účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.

 

   (3)   Každý,  kdo  hodlá  používat  nebo  používá  sítě  elektronických

   komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým

   v  koncových  zařízeních  účastníků  nebo  uživatelů,  je  povinen tyto

   účastníky  nebo  uživatele  předem  prokazatelně informovat o rozsahu a

   účelu  jejich  zpracování  a  je  povinen  nabídnout jim možnost takové

   zpracování  odmítnout.  Tato  povinnost  neplatí pro technické ukládání

   nebo  přístup  výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě

   elektronických   komunikací   nebo   je-li   to  nezbytné  pro  potřeby

   poskytování  služby  informační společnosti, která je výslovně vyžádána

   účastníkem nebo uživatelem.

 

   § 90

 

   Provozní údaje

 

   (1)  Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby

   přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

 

   (2)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a

   ukládá   provozní   údaje,   včetně  příslušných  lokalizačních  údajů,

   vztahujících  se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit

   anonymními,  jakmile  již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou

   případů  uvedených  v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické

   nebo   fyzické   osoby   zajišťující   veřejnou  komunikační  síť  nebo

   poskytující   veřejně   dostupnou   službu   elektronických  komunikací

   zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

 

   (3)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat

   provozní  údaje  služby  poskytnuté  účastníkovi nebo uživateli do doby

   rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může

   být  vyúčtování  ceny  nebo poskytnutí služby elektronických komunikací

   právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

 

   (4)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických  komunikací může zpracovávat

   provozní  údaje  nezbytné  pro  vyúčtování  ceny  za službu poskytnutou

   účastníkovi  nebo  uživateli  za přístup pouze do konce doby, během níž

   může být úhrada vymáhána.

 

   (5)  Podnikatelé  zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických komunikací si mohou vzájemně

   předávat   data  související  s  poskytováním  služby,  a  to  údaje  o

   účastnících  spojení,  pro  zajištění  propojení  a přístupu k síti, ke

   vzájemnému  vyúčtování  a  k  identifikaci  zneužívání  sítě  a  služeb

   elektronických  komunikací.  Zneužíváním  sítě  a služeb elektronických

   komunikací  se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64,

   nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

 

   (6)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  může  pro účely marketingu služeb elektronických komunikací

   nebo  pro  poskytování  služeb  s  přidanou  hodnotou zpracovávat údaje

   uvedené  v  odstavci  1  pouze  v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto

   služby  nebo  marketing,  pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo

   uživatel,  ke  kterému  se  údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může

   svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

 

   (7)  Službou  s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je

   potřebné  zpracování  provozních  údajů nebo lokalizačních údajů jiných

   než  provozních,  nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo

   její účtování.

 

   (8)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických

   komunikací  je  povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o

   provozních  údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou

   být  tyto  údaje  zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5.

   Pro  účely  uvedené  v  odstavci  6  je  podnikatel  povinen informovat

   účastníka  nebo  uživatele,  ke  kterému  se údaje vztahují, ještě před

   získáním jeho souhlasu.

 

   (9)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  a  podnikatel

   poskytující  veřejně  dostupnou  službu  elektronických  komunikací  je

   povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6

   bylo omezeno na

 

   a)  osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení

   provozu,   zákaznické  dotazy,  odhalování  podvodů,  marketing  služeb

   elektronických  komunikací  nebo  které  poskytují  služby  s  přidanou

   hodnotou, a

 

   b)  rozsah,  který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu

   a).

 

   § 91

 

   Lokalizační údaje

 

   (1)  Lokalizačními  údaji  se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti

   elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které

   určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele

   veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

 

   (2)  Provádí-li  podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo

   poskytující   veřejně   dostupnou   službu   elektronických  komunikací

   zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují

   k  uživateli  nebo  účastníku,  musí  tyto údaje učinit anonymními nebo

   získat  souhlas  uživatele  nebo  účastníka  se zpracováním v rozsahu a

   trvání  nezbytném  pro  poskytování  služeb  s  přidanou hodnotou. Před

   získáním  souhlasu  je  povinen  informovat  dotčeného  uživatele  nebo

   účastníka  o  druhu  lokalizačních  údajů  jiných než provozních, které

   budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje

   předány  třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou.

   Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.

 

   (3)  Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních

   údajů   jiných   než   provozních,   podnikatel   zajišťující  veřejnou

   komunikační    síť    nebo   poskytující   veřejně   dostupnou   službu

   elektronických  komunikací  je  povinen  mu umožnit přechodně odmítnout

   zpracování  údajů  podle  odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro

   každý   přenos  zprávy,  a  to  bezplatně  a  za  použití  jednoduchých

   prostředků.

 

   (4)   Podnikatel   zajišťující  veřejnou  komunikační  síť,  podnikatel

   poskytující   veřejně  dostupnou  službu  elektronických  komunikací  a

   podnikatel  poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit,

   aby  údaje  podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k

   tomu  jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního

   předpisu  ve  smyslu § 88 odst. 1 písm. c); zpracování musí být omezeno

   na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.

 

   § 92

 

   Zobrazení účastnického čísla

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je

   povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla

 

   a)  volajícího  účastníka,  nabídnout  volajícímu  účastníkovi  možnost

   bezplatně   zamezit   zobrazení   jeho  účastnického  čísla  pro  každé

   jednotlivé  volání,  a  to za použití jednoduchých prostředků. Volající

   účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,

 

   b) volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit

   zobrazení  účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání,

   a  to  za  použití  jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech,

   kterými   jsou   zejména  pracoviště  řešící  osobní  krizové  situace,

   například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,

 

   c)  volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před

   sestavením  volání,  nabídnout  volanému  účastníkovi možnost odmítnout

   příchozí  volání,  u  kterých volající účastník zamezil zobrazení svého

   účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,

 

   d)  volaného  účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit

   zobrazení  svého  účastnického  čísla  volajícímu  účastníkovi, a to za

   použití jednoduchých prostředků a bezplatně.

 

   (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států

   Evropské  unie  směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm.

   b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.

 

   (3)   Je-li   nabízeno   zobrazení  účastnického  čísla  volaného  nebo

   volajícího,   je   podnikatel   poskytující  veřejně  dostupnou  službu

   elektronických  komunikací  povinen  informovat  veřejnost o možnostech

   podle odstavce 1.

 

   (4)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  telefonní  síť nebo poskytující

   veřejně   dostupnou   telefonní  službu  je  oprávněn  zrušit  zamezení

   zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka

 

   a)  přechodně  na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování

   zlomyslného  nebo  obtěžujícího  volání;  v  takovém případě je povinen

   uchovat   a   dotčenému   účastníkovi   zpřístupnit   údaje  obsahující

   identifikaci volajícího účastníka a

 

   b)  zpracovávat  lokalizační  údaje  při  přenosu volání na každé číslo

   tísňového  volání příslušného pracoviště pro příjem těchto volání, a to

   i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.

 

   (5)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  telefonní  síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  telefonní  službu  uveřejní ve svých provozovnách a

   způsobem  umožňujícím  dálkový  přístup postupy závazné pro uskutečnění

   obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.

 

   § 93

 

   Zneužití elektronické adresy odesílatele

 

   Použít  adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím

   osobám   bez  souhlasu  držitele  této  adresy  elektronické  pošty  je

   zakázáno.

 

   § 94

 

   Přesměrování volání

 

   (1)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  telefonní  síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je  povinen  zajistit, aby každý

   účastník  měl  možnost  bezplatně  zamezit  automatickému  přesměrování

   volání  třetí  stranou  do  koncového  zařízení  účastníka, a to pomocí

   jednoduchých prostředků.

 

   (2)   V   případě,   že   při   poskytování   veřejně  dostupné  služby

   elektronických   komunikací   dochází  k  automatickému  nebo  skrytému

   přesměrování  na  jinou  službu,  na  službu  jiného podnikatele nebo k

   sestavení  nového  spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je

   osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se

   zvýšenou  cenou  povinna  bezplatně  sdělit uživateli tuto skutečnost a

   umožnit  mu  přerušit  spojení  před  tím,  než  bude přesměrování nebo

   sestavení   nového  spojení  uskutečněno.  V  případě,  kdy  dochází  k

   přesměrování  nebo  sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení

   účtované  ceny,  bez  upozornění  uživatele  osobou poskytující veřejně

   dostupnou  službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne

   Úřad o přerušení poskytování takové služby.

 

   Seznamy účastníků

 

   § 95

 

   (1)  Každý,  kdo  shromažďuje  osobní  údaje účastníků k vydání seznamu

   účastníků,  jehož  účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na

   základě  jejího  jména  nebo  případně  nezbytného minimálního množství

   dalších identifikačních prvků, je povinen

 

   a)  informovat  bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do

   seznamu  tyto  účastníky  o účelu tištěného nebo elektronického seznamu

   účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím

   informačních  služeb  dotazů, a o dalších možnostech využití založených

   na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,

 

   b)  získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajů

   podle  §  41  odst.  5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit,

   které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými

   vydavatelem  mají  být  uvedeny  ve  veřejném  seznamu; dále je povinen

   zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich

   opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci

   nebo  uživatelé  mohli  u svých osobních údajů uvést, že si nepřejí být

   kontaktováni  za  účelem  marketingu.  Neuvedení  ve  veřejném  seznamu

   účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a

   uvedení  údaje, že si účastník nebo uživatel nepřeje být kontaktován za

   účelem marketingu, je bezplatné.

 

   (2)  Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného

   kontaktu  o  osobě  na  základě  jejího  jména nebo případně nezbytného

   minimálního  množství  dalších  identifikačních  prvků,  je  každý, kdo

   zamýšlí  vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených

   účastníků další souhlas.

 

   § 96

 

   (1)   Je  zakázáno  prostřednictvím  sítí  nebo  služeb  elektronických

   komunikací  nabízet  marketingovou  reklamu  nebo  jiný  obdobný způsob

   nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném

   seznamu  podle  §  95  odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si

   nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

 

   (2)  Je zakázáno využívat síť nebo službu elektronických komunikací pro

   účely  přímého  marketingu prostřednictvím automatických systémů volání

   bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů

   nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel

   předem souhlas.

 

   (3)  Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo

   jiné  obdobné  údaje,  nesmí  poskytovat údaje účastníka, které veřejný

   seznam neobsahuje.

 

   (4)  Ustanovení  §  95  a  96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků,

   kteří jsou právnickými osobami.

 

   (5)  Poskytovatel  veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

   jehož  obchodní  zájmy  jsou  poškozovány  porušováním povinností podle

   odstavců  1  až  4,  je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých

   účastníků,  jejichž  práva  byla  tímto  jednáním  poškozena.  Tím není

   dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.

 

   Odposlech a záznam zpráv

 

   § 97

 

   (1)  Právnická  nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

   nebo  poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

   povinna  na  náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své

   sítě  rozhraní  pro  připojení koncového telekomunikačního zařízení pro

   odposlech a záznam zpráv

 

   a)  Policii  České  republiky  pro  účely  stanovené  zvláštním právním

   předpisem^36),

 

   b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním

   předpisem^37),

 

   c)  Vojenskému  zpravodajství  pro  účely  stanovené  zvláštním právním

   předpisem^37a).

 

   (2)  Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a

   záznamu  zpráv  předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací,

   pod  kterým  je  rozhodnutí  soudu  u  tohoto orgánu vedeno, a která je

   podepsána  osobou  odpovědnou  u  orgánu  uvedeného  v  odstavci  1  za

   vykonávání  odposlechu  a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu

   zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů^36) se

   v  písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele

   odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

 

   (3)

 

   zrušen

 

   (4)

 

   zrušen

 

   (5)   Právnická   nebo  fyzická  osoba  poskytující  veřejně  dostupnou

   telefonní  službu  je povinna na žádost poskytnout informace z databáze

   všech   svých   účastníků  veřejně  dostupné  telefonní  služby  orgánu

   oprávněnému  k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to

   na  jeho  náklady.  Formu  a  rozsah  poskytovaných  informací  stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (6)   Zavede-li  právnická  nebo  fyzická  osoba  zajišťující  veřejnou

   komunikační    síť    nebo   poskytující   veřejně   dostupnou   službu

   elektronických   komunikací   při  této  činnosti  kódování,  kompresi,

   šifrování   nebo   jiný  způsob  přenosu  vedoucí  k  nesrozumitelnosti

   přenášených  zpráv,  je  povinna  zajistit,  aby v koncových bodech pro

   připojení  zařízení  uvedených  v odstavci 1 byly požadované zprávy a s

   nimi  spojené  provozní  a  lokalizační údaje poskytovány srozumitelným

   způsobem.

 

   (7)  Z  plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo

   fyzické  osobě  od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej

   nařídil,  úhrada  efektivně  vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady

   efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (8)  Osoba  uvedená  v  odstavci  1  a  její  zaměstnanci  jsou povinni

   zachovávat  mlčenlivost  o  vyžádaném  nebo  uskutečněném  odposlechu a

   záznamu  zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle

   odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

 

   (9)  Technické  a  provozní  podmínky  a  body  pro připojení koncového

   telekomunikačního  zařízení  pro  odposlech  nebo  záznam zpráv stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (10)  Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

   nebo  poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

   povinna vést evidenci

 

   a)  počtu  případů,  ve  kterých na základě žádosti poskytla provozní a

   lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,

 

   b)  doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila

   uchovávání  provozních  a  lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje

   oprávněný orgán požádal, a

 

   c)  počtu  případů,  kdy  nemohla  žádosti  o  poskytnutí  provozních a

   lokalizačních údajů vyhovět.

 

   (11)  Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť

   nebo  poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je

   povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za

   uplynulý  kalendářní  rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31.

   ledna   následujícího   kalendářního  roku.  Předávaná  evidence  nesmí

   obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí

   neprodleně předá Komisi.

 

   (12)  Formu  evidence  předávané  podle  odstavce  11  a  způsob jejího

   předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.

 

   Díl 2

 

   Bezpečnost   a   integrita   veřejných   komunikačních  sítí  a  služeb

   elektronických komunikací

 

   § 98

 

   Bezpečnost   a   integrita   veřejných   komunikačních  sítí  a  služeb

   elektronických komunikací

 

   (1)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně   dostupnou   službu   elektronických   komunikací  je  povinen

   zajišťovat  bezpečnost  a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které

   poskytuje.  Za  tím  účelem  je  podnikatel  zejména  povinen  přijmout

   technicko-organizační  pravidla  vytvořená  v souladu se síťovými plány

   podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí

   takovou  úroveň  bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s

   cílem  předejít  nebo  minimalizovat  dopad  událostí na uživatele a na

   vzájemně  propojené  sítě.  Bezpečností  sítě a služby se rozumí jejich

   schopnost  odolávat  náhodným incidentům nebo neoprávněným či svévolným

   zásahům, které závažně narušují dostupnost nebo interoperabilitu služeb

   a integritu sítí.

 

   (2)  Pro  zajištění  integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává

   síťové  plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí

   a  jejich  rozhraní,  které  jsou  nezbytné  pro  vzájemné  propojování

   veřejných  komunikačních  sítí,  pro  přístup  k  nim,  pro připojování

   neveřejných  komunikačních  sítí a zajištění kontinuity dodávek služeb,

   které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

 

   (3)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických komunikací může v případech,

   kdy  hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti a integrity jeho

   sítě  z  důvodů  poškození  nebo  zničení  elektronického komunikačního

   zařízení,  zejména  vlivem  velkých  provozních  havárií nebo živelních

   pohrom,  přerušit  poskytování  služby  nebo odepřít přístup ke službě.

   Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou,

   a  je-li  to  technicky  možné,  musí  být  zachován  přístup  k číslům

   tísňového volání.

 

   (4)  O závažném narušení bezpečnosti a ztrátě integrity sítě, rozsahu a

   důvodech  přerušení  poskytování  služby  nebo  odepření přístupu k ní,

   přijatých  opatřeních  a  o  předpokládaném  termínu odstranění příčiny

   podle  odstavce  3  je  podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť

   nebo  poskytující  veřejně  dostupnou  službu elektronických komunikací

   povinen  bezodkladně  informovat  Úřad, subjekty provozující pracoviště

   pro  příjem  tísňového  volání a vhodným způsobem i uživatele. Rozsah a

   formu  předávání  informací  stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

   Úřad  může  v  případě,  že  je zveřejnění těchto informací ve veřejném

   zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost.

 

   (5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost

   sítí  a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok,

   která  informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a

   4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

 

   (6)   Podnikateli   zajišťujícímu   veřejnou   komunikační   síť   nebo

   poskytujícímu  veřejně  dostupnou službu elektronických komunikací může

   Úřad  uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být

   proveden  kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele.

   Podnikatel   zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  nebo  poskytující

   veřejně  dostupnou  službu elektronických komunikací je dále povinen na

   žádost  Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a

   integrity   sítí  a  bezpečnosti  služeb,  bezpečnostní  audit  a  jeho

   výsledky.

 

   § 99

 

   Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

 

   (1)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  službu  elektronických  komunikací  je za krizového

   stavu  povinen  podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit

   bezpečnost  a  integritu  své  sítě  a  interoperabilitu  poskytovaných

   služeb.  Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví

   Úřad prováděcím právním předpisem.

 

   (2)  Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho

   vyžádání  dokumenty  specifikující technicko-organizační pravidla podle

   odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad

   je  oprávněn  při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy

   sdělit  dotčenému  podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou

   lhůtu k odstranění nedostatků.

 

   (3)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně  dostupnou  telefonní  službu  je oprávněn při nebezpečí vzniku

   krizové  situace a za krizového stavu^39) na žádost Ministerstva vnitra

   poskytovat  přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k

   veřejně  dostupné  telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle

   zvláštního právního předpisu^38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně

   nutném  oprávněn  omezit  nebo  přerušit  poskytování  veřejně dostupné

   telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné

   telefonní   služby,  včetně  jeho  rozsahu,  je  povinen  bezprostředně

   informovat  Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou

   a musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.

 

   (4)  Podnikatel  uvedený  v  odstavci  1  je za krizového stavu povinen

   bezodkladně  informovat  Úřad  o  ohrožení  nebo narušení bezpečnosti a

   integrity   své  sítě  a  bezpečnosti  služeb,  včetně  přijatých  nebo

   zamýšlených  opatření  k  nápravě a o předpokládaném termínu odstranění

   příčiny.

 

   Díl 3

 

   Ochrana elektronických komunikací

 

   § 100

 

   Povinnosti provozovatelů

 

   (1)  Provozovatelé  strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"),

   jejichž  provozováním  vzniká  vysokofrekvenční  energie,  jsou povinni

   zajistit,  aby  vysokofrekvenční  energie těchto zařízení nezpůsobovala

   rušení  provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě

   rušení  poskytování  služeb  elektronických komunikací nebo provozování

   radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

 

   (2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje,

   znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního

   zařízení,  sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb

   elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

 

   (3)  Dojde-li  k  rušení  provozu elektronického komunikačního zařízení

   nebo   sítě,   poskytování   služeb   elektronických   komunikací  nebo

   provozování   radiokomunikačních   služeb,   je  provozovatel  zařízení

   rušícího  provoz  povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li

   provozovatel  rušícího  zařízení  ochranná  opatření  sám,  provede  je

   provozovatel  rušeného  elektronického komunikačního zařízení nebo sítě

   na náklady provozovatele rušícího zařízení.

 

   (4)  Vzniklo-li  rušení  provozu  nedodržením  podmínek stanovených pro

   provoz  zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto

   zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do

   provozu  nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na

   odolnost,^40)  ponese  náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto

   zařízení.   Jinak  nese  tyto  náklady  provozovatel  zařízení  později

   zřízeného nebo změněného.

 

   (5)  Dojde-li  k  rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání,

   které  je  na  daném  území  provozováno  provozovatelem  vysílání nebo

   provozovatelem    převzatého   vysílání   podle   zvláštního   právního

   předpisu,^11)  provozem  amatérské  radiokomunikační  služby,  je  Úřad

   oprávněn  uložit  držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro

   tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V

   případě,   že   rušení   vzniká  pouze  vlivem  nedostatečné  odolnosti

   přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího

   zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.

 

   (6)  Úřad  zjišťuje  zdroje rušení provozu elektronických komunikačních

   zařízení  a  sítí,  poskytování  služeb  elektronických komunikací nebo

   provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení

   postupuje  Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá

   předběžné  opatření  k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí

   výzvy.

 

   (7)  V  případě,  že  provozovatel  zařízení rušícího provoz neodstraní

   zdroj  rušení  provozu  ve  lhůtě  stanovené  mu Úřadem ve výzvě nebo v

   předběžném  opatření,  Úřad  rozhodne  o odstranění zdroje rušení. Úřad

   může  provést  odstranění  zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám,

   není-li  provozovatel  rušícího  zařízení  znám  nebo  je  prokazatelně

   nedosažitelný  nebo  nečinný.  Náklady na odstranění zdroje rušení nese

   jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

 

   (8)    Úřad   zjišťuje   přednostně   rušení   provozu   elektronických

   komunikačních  zařízení  a  sítí  Ministerstva obrany a ozbrojených sil

   České  republiky,  Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby,

   Policie  České  republiky,  Generální  inspekce  bezpečnostních  sborů,

   Hasičského    záchranného    sboru   České   republiky,   poskytovatelů

   zdravotnické  záchranné  služby,  celních  orgánů  a  Vězeňské služby a

   justiční stráže České republiky.

 

   (9)  Za  rušení  provozu  elektronických komunikačních zařízení a sítí,

   poskytování   služeb   elektronických   komunikací   nebo   provozování

   radiokomunikačních    služeb    se    považuje   i   rušení   způsobené

   elektromagnetickým   stíněním   nebo   odrazy  elektromagnetických  vln

   stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v

   případě,  že  stavba  nebo činnost související s prováděním stavby byla

   zahájena  dříve  než  provoz elektronického komunikačního zařízení nebo

   sítě.  Změna  stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení

   nebo  sítě  se  v  příslušné  části  považuje za novou stavbu nebo nové

   zahájení  provozu  elektronického  komunikačního  zařízení  nebo  sítě.

   Provozovatel  elektronických  komunikačních zařízení a sítí, podnikatel

   poskytující   službu   elektronických   komunikací   nebo  provozovatel

   radiokomunikačních  služeb,  jehož  provoz  je rušen, je povinen vyzvat

   vlastníka  nebo  stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných

   opatřeních  k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o

   způsobu  odstranění  rušení  na  návrh jedné ze stran a po projednání s

   Úřadem  příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu.^41)

   Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného

   stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na

   odstranění  rušení  stavbami  nese  vlastník dotčené stavby, náklady na

   odstranění  rušení  činnostmi  souvisejícími  s  prováděním stavby nese

   stavebník.

 

   (10)  Spory  o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná

   opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

 

   (11)  Úřad  je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení

   podle   odstavce   7   co   nejvíce  šetřit  práv  vlastníků  dotčených

   nemovitostí.

 

   (12)  Osoby  pověřené  Úřadem  k  výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje

   rušení  podle  odstavce  7  jsou  za  účelem  výkonu  tohoto rozhodnutí

   oprávněny   v   nezbytném   rozsahu  vstupovat  nebo  vjíždět  na  cizí

   nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

 

   § 101

 

   Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

 

   (1)  Stavebníci  staveb,  vodohospodářských  děl nebo zařízení, jejichž

   provedení  je  spojeno  se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení

   podle  stavebního  řádu  doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí

   vyjádřením   provozovatele   veřejné   komunikační   sítě  o  existenci

   nadzemních  nebo  podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od

   těch  podnikatelů  zajišťujících  veřejné komunikační sítě, které sdělí

   stavební  úřad.  Stavební  úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně

   vedení komunikační sítě.

 

   (2)  Osoby,  které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou

   povinny  provést  opatření,  aby nedošlo k poškození vedení komunikační

   sítě.  To  se  týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích,

   zemních prací a terénních úprav.

 

   (3)   Komunikační   vedení   veřejné   komunikační   sítě  může  křížit

   energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních

   vod,  území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní

   komunikace,  vodní  a  jiná  díla  a jejich ochranná pásma nebo se jich

   jinak  dotknout,  a  to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí

   tak,   aby  byly  co  nejméně  dotčeny  zájmy  zúčastněných  vlastníků.

   Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno.^42)

 

   (4)  Komunikační  vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo

   jinak   dotčeno  energetickými,  vodovodními,  kanalizačními  a  jinými

   vedeními,   dráhou  nebo  pozemní  komunikací,  a  to  způsobem,  který

   nezpůsobí  rušení  provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí

   nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

 

   (5)  Ustanovení  odstavců  3  a 4 platí pro souběh komunikačního vedení

   veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy

   obdobně.

 

   Díl 4

 

   Ochranná pásma

 

   § 102

 

   Ochranné pásmo komunikačního vedení

 

   (1)  Ochranné  pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí

   právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu.^43)

 

   (2)  Ochranné  pásmo  podzemního  komunikačního  vedení  činí  1,5 m po

   stranách krajního vedení.

 

   (3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno

 

   a)  bez  souhlasu  jeho  vlastníka  nebo  rozhodnutí  stavebního  úřadu

   provádět zemní práce nebo terénní úpravy,

 

   b)  bez  souhlasu  jeho  vlastníka  nebo  rozhodnutí  stavebního  úřadu

   zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,

 

   c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

 

   (4)  Činnosti  v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které

   by  znemožňovaly  nebo  podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení

   nebo  které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je

   možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

 

   (5)  Ochranné  pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí

   právní    moci    rozhodnutí   vydaného   podle   zvláštního   právního

   předpisu^43),^44).  Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a

   podmínky  ochrany  stanoví  na  návrh vlastníka tohoto vedení příslušný

   stavební  úřad  v  tomto  rozhodnutí.  Přitom  musí  být  šetřeno  práv

   vlastníků  nemovitostí  nacházejících  se  v ochranném pásmu nadzemního

   komunikačního vedení.

 

   § 103

 

   Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

 

   (1)  Ochranné  pásmo  rádiového  zařízení  a  rádiového směrového spoje

   vzniká  dnem  nabytí  právní  moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního

   právního   předpisu.^44)  Parametry  těchto  ochranných  pásem,  rozsah

   omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a

   spojů  příslušný  stavební  úřad  v  tomto  rozhodnutí. Přitom musí být

   šetřeno  práv  vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu

   rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

 

   (2)  V  řízeních  o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení,

   rádiového  zařízení  a  rádiového  směrového  spoje  je  Úřad  dotčeným

   správním úřadem.

 

   Díl 5

 

   Oprávnění k využívání cizích nemovitostí

 

   § 104

 

   (1)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť, který podle 8

   odst.   2  oznámil  podnikání,  je  oprávněn  v  souladu  s  podmínkami

   stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu^43)

   a  za  splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím

   pozemku nebo v něm

 

   a)  nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě,

   včetně   jejich   opěrných   bodů  nadzemního  nebo  vytyčovacích  bodů

   podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační

   vedení  veřejné  komunikační  sítě,  přetínat  tyto  pozemky  vodiči  a

   zřizovat  v  nich  vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související

   elektrické přípojky,

 

   b)  anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační

   sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační

   sítě a související elektrické přípojky,

 

   c)  anténní  stožáry  včetně  antén  rádiových  směrových spojů veřejné

   komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné

   komunikační sítě a související elektrické přípojky.

 

   (2)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť, který podle § 8

   odst.  2  oznámil  podnikání,  je  oprávněn za splnění dále stanovených

   podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní

 

   a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových

   bodů  veřejné  komunikační  sítě  a  souvisejících  rozvaděčů,  veřejné

   telefonní  automaty  a  přípojná komunikační vedení veřejné komunikační

   sítě, jakož i související elektrické přípojky,

 

   b)  anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení

   veřejné  komunikační  sítě  a  jejich  přípojných komunikačních vedení,

   související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě,

   připojení  na  vnitřní  elektrické  rozvody  a  související  elektrické

   přípojky,

 

   c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových

   spojů  veřejné  komunikační  sítě  a  jejich  přípojných  komunikačních

   vedení,   související   elektronická   komunikační   zařízení   veřejné

   komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související

   elektrické přípojky.

 

   (3)  Pro  zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm.

   b)  a  c)  uzavře  podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační síť s

   vlastníkem  dotčené  nemovitosti  písemnou  smlouvu o smlouvě budoucí o

   zřízení  věcného  břemene  k  části dotčené nemovitosti za jednorázovou

   náhradu  a  po  ukončení  výstavby  a  zaměření polohy vedení smlouvu o

   zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh

   podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění

   výkonu  oprávnění uvedených v odstavcích 1 písm. b) a c) a 2 písm. b) a

   c) s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K

   výkonu  oprávnění  podle  odstavce  2  písm.  a)  postačuje  k umístění

   vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas

   vlastníka nemovitosti.

 

   (4)  Nedojde-li  s  vlastníkem  dotčené  nemovitosti k uzavření písemné

   smlouvy  o  smlouvě  budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3

   nebo  prokáže-li  podnikatel  zajišťující  veřejnou komunikační síť, že

   vlastník  dotčené nemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že

   je  prokazatelně  nedosažitelný  nebo  nečinný  nebo  je-li vlastnictví

   nemovitosti  sporné,  či  vlastník  v dispozici s ní omezen, rozhodne o

   návrhu  podnikatele  zajišťujícího  veřejnou komunikační síť na zřízení

   věcného   břemene   vyvlastňovací   úřad   podle   zvláštního  právního

   předpisu^44a).  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační síť může

   vykonávat  oprávnění  uvedená  v  rozhodnutí  vyvlastňovacího  úřadu  o

   omezení vlastnického práva k dotčené nemovitosti ode dne vykonatelnosti

   tohoto rozhodnutí.

 

   (5)  Omezení  vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu,

   než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.

 

   (6)  Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě

   prokazatelného  oznámení  vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli

   dotčené nemovitosti oprávněn

 

   a)  v  nezbytném  rozsahu  vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v

   souvislosti  s  činnostmi  uvedenými  v odstavcích 1 a 2 a při přípravě

   projektové  dokumentace,  opravách  a  údržbě  komunikačních  vedení  a

   elektronických    komunikačních    zařízení    umístěných   na   cizích

   nemovitostech,

 

   b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a

   spolehlivý  provoz  komunikačních vedení a elektronických komunikačních

   zařízení,  a  to  v  souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním

   předpisem.^42)

 

   Prokazatelným  oznámením  se  rozumí  oznámení  data  a účelu vstupu či

   vjezdu  na  dotčenou  nemovitost  nebo  kácení  či  oklešťování  dřevin

   rostoucích  na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této

   souvislosti  budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno

   s dostatečným předstihem.

 

   (7)  Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť je povinen při

   výkonu  oprávnění  podle  odstavců  1, 2, 6 a 12 co nejvíce šetřit práv

   vlastníků  dotčených  nemovitostí.  Po  skončení prací je povinen uvést

   nemovitosti  do  předchozího  stavu,  a  není-li  to možné s ohledem na

   povahu  provedených  prací,  do  stavu odpovídajícího předchozímu účelu

   nebo  užívání  dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit

   tuto  skutečnost  vlastníku,  popřípadě  správci nebo uživateli dotčené

   nemovitosti.  Po  vykácení  nebo  okleštění  dřevin  je povinen na svůj

   náklad   provést   likvidaci   vzniklého  klestu  a  zbytků  po  těžbě,

   nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

 

   (8)  Oprávnění  uvedená  v  odstavcích  1  a  2  nenahrazují povinnosti

   podnikatele  zajišťujícího  veřejnou  komunikační  síť podle zvláštního

   právního předpisu.^41)

 

   (9)  Nadzemním  komunikačním  vedením  se rozumí drátové, kabelové nebo

   bezdrátové  vedení,  včetně  souvisejícího elektronického komunikačního

   zařízení,  postavené  nad  zemí,  vně  nebo uvnitř budov. Opěrnými body

   nadzemního   komunikačního   vedení   jsou   konstrukce   nesoucí  nebo

   podpírající  vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační

   zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár,

   anténní nosič).

 

   (10) Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle

   předchozích  právních  úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů,

   zajišťujících  veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto

   vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími

   veřejnou komunikační síť.

 

   (11)  Podzemním  komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně

   kabelových  souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových

   rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními

   jsou  zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače,

   zařízení  k  ochraně  kabelu  před  korozí, před přepětím, zařízení pro

   tlakovou  ochranu  kabelu,  ochranné  trubky  kabelů. Vytyčovacími body

   podzemního  komunikačního  vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo

   sloupky  určující  polohu  kabelových  souborů  a  zařízení, křižovatky

   kabelů  s  komunikacemi,  dráhou,  vodními  toky,  polohové změny trasy

   kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

 

   (12) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo

   elektronického  komunikačního  zařízení  je  podnikatel oprávněný podle

   odstavců  1  a  2  oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení

   provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické

   komunikační  zařízení  umístněno,  bez  souhlasu  vlastníka,  popřípadě

   správce  nebo  uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení

   přiměřeného  úsilí  možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli

   dotčené  nemovitosti  vstup  s  dostatečným předstihem oznámit a takový

   souhlas   získat.   V  takovém  případě  je  tento  podnikatel  povinen

   bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené

   nemovitosti   provedení  prací,  jejich  místo  zabezpečit  a  zajistit

   následně   uvedení   dotčené   nemovitosti  do  předchozího,  popřípadě

   náležitého stavu.

 

   (13)  Dojde-li  mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím

   veřejnou  komunikační  síť  ke  sporu  o  rozsahu oprávnění uvedených v

   odstavcích  1,  2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný

   stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

 

   (14)  Právní  vztahy  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou  podnikatelem

   zajišťujícím   veřejnou   komunikační  síť  v  souvislosti  s  omezením

   vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích

   1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

 

   (15)  Vlastník  domu,  bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit

   uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

 

   a)  příjem  rozhlasového  a televizního vysílání provozovatelů vysílání

   podle  zvláštního  právního předpisu^11) za podmínky, že v místě příjmu

   je signál přiměřené kvality,

 

   b)  zřízení  vnitřního  komunikačního  vedení  veřejné komunikační sítě

   včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

 

   Vznikne-li  tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji

   nahradit;   této   odpovědnosti   se  nemůže  zprostit.  Dojde-li  mezi

   vlastníkem  domu,  bytu  nebo  nebytového  prostoru a uživatelem tohoto

   domu,   bytu  nebo  nebytového  prostoru  ke  sporu  o  rozsahu  těchto

   povinností,  rozhodne  na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební

   úřad v součinnosti s Úřadem.

 

   (16)  Stavebník,  který  vyvolal  překládku  nadzemního nebo podzemního

   vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady

   nezbytné  úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací,

   a  to  na  úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s

   modernizací  či  zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního

   vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.

 

   HLAVA VI

 

   Státní správa v oblasti elektronických komunikací

 

   Díl 1

 

   Správní úřady v oblasti elektronických komunikací

 

   § 105

 

   Působnost Ministerstva

 

   (1) Ministerstvo

 

   a)  předkládá  vládě  návrh státní politiky elektronických komunikací a

   sleduje její realizaci,

 

   b)   předkládá   vládě   návrhy   hlavních   zásad  státní  politiky  v

   elektronických komunikacích,

 

   c)  zabezpečuje  mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací

   na  úrovni  vlád,  vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů,

   jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,

 

   d)  zabezpečuje  ve  věcech  elektronických  komunikací  plnění závazků

   vyplývajících  z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána

   a  které  jsou  vyhlášeny  ve  Sbírce  zákonů nebo Sbírce mezinárodních

   smluv,  anebo  závazků  vyplývajících  z  členství  České  republiky  v

   mezinárodních  organizacích,  s  výjimkou  závazků  plněných  Úřadem  v

   případech stanovených vládou,

 

   e) vykonává státní statistickou službu,^45)

 

   f)  spolupracuje  s  příslušnými ministerstvy členských států v oblasti

   elektronických komunikací,

 

   g)  oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací

   a poskytuje jí další vyžádané informace,

 

   h)  v  rámci  své  působnosti  zastupuje  Českou  republiku  v orgánech

   Evropské unie.

 

   (2)  Při  výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných

   rozhodnutí,  doporučení,  pokynů  a stanovisek vydaných orgány Evropské

   unie  a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích.

   Rozhodne-li  se  Ministerstvo  nepostupovat  podle  doporučení  Komise,

   kterým  se  harmonizuje  uplatňování  práva  Evropské unie upravujícího

   oblast  elektronických  komunikací,  bezodkladně o tom informuje Komisi

   spolu s odůvodněním takového postupu.

 

   § 106

 

   Poskytování informací Ministerstvu

 

   (1)  Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou

   pro  Ministerstvo  nezbytné  k  plnění činností, k nimž je podle tohoto

   zákona Ministerstvo příslušné.

 

   (2)  Nemá-li  informace  podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je

   Ministerstvu  na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a

   rozsahu  osoba  vykonávající  činnost  podle  tohoto  zákona.  Součástí

   žádosti  Ministerstva  je  odůvodnění  včetně  uvedení účelu, pro který

   Ministerstvo   informace,   údaje  a  podklady  vyžaduje.  Ministerstvo

   nevyžaduje  více  informací,  než  je  přiměřené  účelu, pro který jsou

   získávány.

 

   (3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce

   2  Ministerstvu  i  informace,  údaje a podklady, které obsahují osobní

   údaje,  skutečnosti,  které  jsou  předmětem obchodního tajemství, nebo

   skutečnosti,  které  jsou  předmětem  ochrany podle zvláštního právního

   předpisu.

 

   (4)  Informace,  podklady  a  údaje  předané  podle  odstavců 1 až 3 je

   Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.

 

   § 107

 

   Organizace Úřadu

 

   (1)  Úřad  má  pětičlennou  Radu Úřadu (dále jen "Rada"). Jeden z členů

   Rady   je   předsedou   Rady.   Předseda  řídí  činnost  Rady,  v  jeho

   nepřítomnosti  řídí  její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady

   jedná  jménem  Úřadu  a  stojí  v  jeho  čele. Ve stanovených případech

   rozhoduje Rada.

 

   (2)  Členy  Rady  a  jejího  předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh

   ministra  průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý

   rok  je  jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady

   jmenován  na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však

   na dobu 3 let.

 

   (3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

 

   a) je plně způsobilý k právním úkonům,

 

   b)  je  bezúhonný;  za  bezúhonného  se  nepovažuje  občan,  který  byl

   pravomocně  odsouzen  pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro

   trestné  činy  nebylo  zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí,

   jako  by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který

   nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,^46)

 

   c)   má  praxi  v  rozsahu  minimálně  5  let  v  oboru  elektronických

   komunikací, ekonomie nebo práva,

 

   d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.

 

   (4)  S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora,

   soudce,  státního  zástupce,  jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce

   člena  orgánů  územní  samosprávy  a  funkce  v politické straně nebo v

   politickém hnutí.

 

   (5) Funkce člena Rady zaniká

 

   a) uplynutím funkčního období,

 

   b) odvoláním,

 

   c) vzdáním se funkce,

 

   d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

 

   e)  nabytím  právní  moci  rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k

   právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

 

   f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

 

   (6)  Člena  Rady  vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného

   méně  závažného  porušení  jeho  povinností, nemoci trvale znemožňující

   vykonávání  jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než

   6  měsíců.  Vláda  na  návrh  ministra  průmyslu  a obchodu bezodkladně

   jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného

   člena.

 

   (7)  Funkce  předsedy  Rady  zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena

   Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně

   odůvodnění,  se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní

   v  den  zániku  funkce.  Vláda  na  návrh  ministra  průmyslu a obchodu

   bezodkladně  jmenuje  nového  předsedu Rady na zbývající část funkčního

   období odvolaného předsedy Rady.

 

   (8)   Rada  rozhoduje  hlasováním.  Každý  člen  Rady  má  jeden  hlas.

   Rozhodnutí  Rady  je  přijato,  pokud  pro něj hlasovali alespoň 3 její

   členové.  O  hlasování  se  vede  protokol,  který  podepisují  všichni

   přítomní  členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu;

   při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

 

   (9) Rada

 

   a) schvaluje

 

   1. statut Úřadu,

 

   2. plán činnosti Úřadu,

 

   3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

 

   4. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Úřadu,

 

   5. zprávy o činnosti Úřadu,

 

   6. návrhy prováděcích právních předpisů,

 

   b) rozhoduje o

 

   1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,

 

   2. opatřeních obecné povahy,

 

   3. rozhodnutích o ceně,

 

   4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

 

   5.  stanovení  podniku  s  významnou tržní silou a o uložení povinností

   takovému subjektu (§ 51).

 

   (10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

 

   (11)  Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a,

   22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu

   může  stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v

   prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

 

   (12)  Členové  Rady  a  její  předseda jsou odměňováni podle zvláštního

   právního předpisu^46a).

 

   § 108

 

   Působnost Úřadu

 

   (1) Úřad podle tohoto zákona

 

   a)  vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a

   vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,

 

   b) vydává opatření obecné povahy,

 

   c)   provádí   analýzy   relevantních  trhů  v  oblasti  elektronických

   komunikací,  určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim

   zvláštní povinnosti,

 

   d)   stanovuje   poskytovatele   univerzální  služby  v  elektronických

   komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,

 

   e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje

   o  povinnosti  vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu

   čistých  nákladů  poskytování  univerzální služby a rozhoduje, zda výše

   čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,

 

   f)  vydává  rozhodnutí  o  ceně  a  vykonává  kontrolu  cen  v  oblasti

   elektronických komunikací,

 

   g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

 

   h)  spolupracuje  s  příslušnými národními regulačními orgány členských

   států,  Evropskou  agenturou  pro  bezpečnost sítí a informací (ENISA),

   Sdružením BEREC a s Komisí,

 

   i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,

 

   j)   ověřuje   odbornou  způsobilost  k  obsluze  vysílacích  rádiových

   zařízení,

 

   k)  vykonává  působnost  uznávacího  orgánu  podle  zvláštního právního

   předpisu^18)  při  uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro

   přístup  k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo

   pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace

   pro  výkon  této  činnosti  získána  nebo  tato činnost vykonávána mimo

   Českou  republiku  státními  příslušníky  členských států Evropské unie

   nebo jejich rodinnými příslušníky,

 

   l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

 

   m)  vykonává  státní  kontrolu  elektronických  komunikací, vyhledává a

   odstraňuje zdroje rušení,

 

   n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,

 

   o)  vykonává  správu  rádiových  kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich

   databáze,

 

   p)   provádí   výběrová   řízení   a  monitorování  dodržování  závazků

   vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,

 

   q)  zabezpečuje  harmonizaci  využívání rádiového spektra a harmonizaci

   číslovacích plánů,

 

   r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,

 

   s)  předkládá  Ministerstvu  věcné  návrhy  právních předpisů v oblasti

   elektronických  komunikací  a  spolupracuje  s  Ministerstvem na jejich

   přípravě,

 

   t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací

   v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

 

   u)  zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v

   otázkách patřících do jeho působnosti,

 

   v) vykonává státní statistickou službu,

 

   w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v

   případech stanovených vládou,

 

   x)  získává  a  zpracovává  v  rámci  statistického  zjišťování údaje z

   oblasti    elektronických   komunikací   od   subjektů   vykonávajících

   komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním

   právním   předpisem^45)   a  poskytuje  jednotlivé  údaje  získané  při

   statistickém zjišťování Ministerstvu,

 

   y)  zabezpečuje  vydávání  Telekomunikačního  věstníku  prostřednictvím

   portálu veřejné správy,

 

   z)  rozhoduje  o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný

   návrh  pro  veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro

   zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 5,

 

   aa)  je  exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených

   tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

 

   bb)  provozuje  informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný

   systém monitorování kmitočtového spektra.

 

   (2)  Úřad  vykonává  i  další  činnosti,  pokud to vyplývá z ustanovení

   tohoto zákona anebo jiných právních předpisů.^2)

 

   (3)  Při  výkonu  své  působnosti  Úřad  vychází  rovněž  z příslušných

   rozhodnutí,  doporučení,  pokynů  a stanovisek vydaných orgány Evropské

   unie,  Evropskou  agenturou  pro  bezpečnost sítí a informací (ENISA) a

   Sdružením  BEREC  a  z  hlavních zásad státní politiky v elektronických

   komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise,

   kterým  se  harmonizuje  uplatňování  práva  Evropské unie upravujícího

   oblast  elektronických  komunikací,  bezodkladně o tom informuje Komisi

   spolu s odůvodněním takového postupu.

 

   § 109

 

   Vyloučení střetu zájmů

 

   (1)   Zaměstnanci   zařazení   do   Ministerstva  nebo  Úřadu,  vedoucí

   organizačního  útvaru,  který  pracuje pro ministra průmyslu a obchodu,

   poradci  a  zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti

   pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu

   nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve

   statutárních,    řídících    a    kontrolních    orgánech   podnikatelů

   vykonávajících   činnosti   v   působnosti   tohoto  zákona,  vykonávat

   poradenskou   anebo  jinou  odbornou  pomoc  ve  věcech  elektronických

   komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.

 

   (2)  Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po

   skončení  výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat

   ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.

 

   (3)  Člen  Rady  nesmí  být  v  pracovním  poměru  k  Ministerstvu, ani

   vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

 

   § 110

 

   Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky

 

   (1)  Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti

   za  předchozí  kalendářní  rok,  která  obsahuje  zejména  informace  o

   aktuálním  stavu  a  vývoji  v  oblasti  elektronických  komunikací,  o

   vydaných  opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně,

   o  uplatňování  příslušného  práva Evropské unie^1) upravujícího oblast

   elektronických  komunikací,  o výsledcích kontrol dodržování povinností

   stanovených  zákonem  a  o  potřebě přijetí právních předpisů v oblasti

   elektronických  komunikací.  Výroční  zpráva  rovněž obsahuje plánovaný

   rozpočet  Úřadu  a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů

   na  výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na

   svou  činnost  ve  stejném členění na rok následující. Součástí výroční

   zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50).

 

   (2)  Výroční  zprávu  je  Úřad  povinen předložit Poslanecké sněmovně a

   Senátu  Parlamentu  a  vládě České republiky nejpozději do konce května

   každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.

 

   (3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu

   Parlamentu  České  republiky  a  vládě  České  republiky  vysvětlení  a

   dodatečné  informace  k  obsahu  výroční  zprávy.  Projednávání výroční

   zprávy  ve  vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden

   člen  Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční

   zprávy  Poslaneckou  sněmovnou  a  Senátem  Parlamentu České republiky,

   jestliže  o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České

   republiky požádáni.

 

   § 111

 

   Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

 

   (1)  Úřad  a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují

   podněty,  informace  a  jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů,

   které  jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce

   povinen  zajistit  stejnou  úroveň  důvěrnosti  jako  předávající. Před

   vydáním  rozhodnutí  podle  §  51,  před  uložením  sankce  za porušení

   takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51

   a  52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci

   stanovisko;  pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci

   stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k

   tomuto návrhu nemá výhrady.

 

   (2)  Úřad  sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost

   stanovisko,  zda  jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené

   tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

 

   (3)  Úřad  a  Úřad  pro  ochranu  hospodářské  soutěže při plnění úkolů

   vzájemně  spolupracují,  vyžadují  navzájem  stanoviska k připravovaným

   rozhodnutím  vydávaným  v  mezích jejich působnosti a usilují při tom o

   dosažení shody těchto stanovisek.

 

   § 112

 

   Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

 

   (1)  Úřad  a  Rada  pro  rozhlasové  a  televizní  vysílání si vzájemně

   poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění

   úkolů,  které  jim  stanoví právní předpisy. Při předávání informací je

   příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

 

   (2) Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty

   v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje

   o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

   (3) Úřad

 

   a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

   část  plánu  přidělení  kmitočtových  pásem  určených  pro  rozhlasovou

   službu,

 

   b)  předává  Radě  pro  rozhlasové a televizní vysílání na základě její

   žádosti  zkoordinované  kmitočty  pro  rozhlasové a televizní vysílání,

   včetně jejich technických parametrů,

 

   c)  poskytuje  Radě  pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje

   (databázi)   o   provozovaných   vysílacích  rádiových  zařízeních  pro

   rozhlasové a televizní vysílání,

 

   d)  spolupracuje  s  Radou  pro rozhlasové a televizní vysílání při své

   kontrolní činnosti,

 

   e)  informuje  Radu  pro  rozhlasové  a  televizní  vysílání  o  vydání

   rozhodnutí  podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro

   rozhlasovou službu.

 

   (4)  Úřad  vydává  Radě  pro  rozhlasové  a  televizní vysílání na její

   vyžádání^11)  stanoviska,  která  obsahují  diagram  využití  rádiových

   kmitočtů  pro  požadovaný  územní  rozsah rozhlasového nebo televizního

   vysílání  a  údaje  o případném omezení doby využívání těchto rádiových

   kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se

   rozumí  grafické  plošné  znázornění  předpokládaného  území  pokrytého

   signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.

 

   Státní kontrola elektronických komunikací

 

   § 113

 

   (1) Úřad vykonává státní kontrolu elektronických komunikací.

 

   (2)   Práva  a  povinnosti  zaměstnanců  Úřadu,  vykonávajících  státní

   kontrolu  elektronických komunikací (dále jen "pověřené osoby"), a osob

   vykonávajících  komunikační  činnosti  podle  tohoto  zákona  (dále jen

   "povinné  osoby")  při výkonu státní kontroly elektronických komunikací

   stanoví zvláštní právní předpis,^47) nestanoví-li tento zákon jinak.

 

   (3)   Při   výkonu   státní  kontroly  elektronických  komunikací  Úřad

   kontroluje  plnění  povinností  a  podmínek  stanovených tímto zákonem,

   prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a

   rozhodnutími  o  ceně  vydanými  na  základě  tohoto  zákona. Úřad dále

   kontroluje využívání rádiových kmitočtů.

 

   (4)  Při  kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují

   dodržování   podmínek   stanovených   v   přídělu  rádiových  kmitočtů,

   všeobecném   oprávnění  nebo  v  individuálním  oprávnění  k  využívání

   rádiových  kmitočtů  i  monitorováním  rádiových kmitočtů. Monitorování

   rádiových  kmitočtů  je  zpravidla prováděno bez předchozího upozornění

   osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.

 

   (5) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové

   kmitočty, jsou pověřené osoby při kontrole využívání rádiových kmitočtů

   monitorováním  oprávněny  se  seznamovat  s  obsahem přenášených zpráv.

   Jinak   se   kontrola   využívání  rádiových  kmitočtů  provádí  jejich

   monitorováním  bez  odposlechu  a záznamu zpráv. Pověřené osoby nesmějí

   obsah  přenášených  zpráv  sdělovat  jiným  osobám než odesílateli nebo

   adresátovi  přenášených  zpráv,  popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani

   umožnit  jiným  osobám,  aby  získávaly  informace o obsahu přenášených

   zpráv.

 

   (6)  Způsob  stanovení  území  pokrytého signálem televizního vysílání,

   metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené

   pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní

   předpis.

 

   (7)  Způsob  stanovení  území  pokrytého  signálem zemského analogového

   rozhlasového  vysílání  v  kmitočtovém  pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského

   digitálního  rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz

   a  1452  -  1479,5  MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického

   pole  a  z  tohoto  odvozené  pokrytí  obyvatel  signálem  rozhlasového

   vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (8) Kontrola cen spočívá

 

   a)  ve  zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení

   tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,

 

   b)   v   ověřování   správnosti   předkládaných  podkladů  pro  potřeby

   vyhodnocování  vývoje  cen,  regulace  cen  a  pro  řízení  o  porušení

   ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.

 

   (9)  Pověřené  osoby  se  prokazují  zvláštním průkazem k výkonu státní

   kontroly  elektronických  komunikací,  ve  kterém jsou uvedeny základní

   identifikační  údaje  o  jeho držiteli, evidenční číslo průkazu a datum

   vydání.  Průkaz  musí  být  opatřen podpisem osoby, která jej vydala, s

   uvedením její funkce.

 

   (10)  Pověřená  osoba  nesmí  vykonávat  státní kontrolu elektronických

   komunikací  u  takové  povinné  osoby,  u níž je osobou blízkou osobám,

   které mají v povinné osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit nepodjatost

   pověřené osoby.

 

   (11)  Vzor  průkazu  k výkonu státní kontroly elektronických komunikací

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 114

 

   (1)  Zjistí-li  Úřad,  že  povinná  osoba nesplní podmínky nebo nesplní

   zvláštní  povinnosti  stanovené  všeobecným  oprávněním,  oprávněním  k

   využívání  rádiových  kmitočtů  nebo oprávněním k využívání čísel, nebo

   nesplní  zvláštní  povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby

   odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit

   lhůtu  kratší  v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností,

   nebo  jestliže  s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných

   případech  může  stanovit  lhůtu  delší  než  1  měsíc.  Povinná  osoba

   bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.

 

   (2)  Zjistí-li  Úřad,  že  porušení  povinností  a podmínek uvedených v

   odstavci  1  představuje  bezprostřední  a  závažné  ohrožení veřejného

   pořádku,  veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí

   způsobením  vážné  hospodářské  nebo  jiné  újmy  ostatním podnikatelům

   poskytujícím  služby  nebo  uživatelům  sítí nebo služeb elektronických

   komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k

   nápravě.  Toto  opatření  je  platné  nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud

   během  této  doby  povinná  osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto

   opatření prodloužit až o další tři měsíce.

 

   (3)  Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité

   služby  elektronických  komunikací  nebo  souboru služeb, pokud by toto

   poskytování  mohlo  vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to

   do  doby,  než  podnikatel  poskytující tuto službu začne plnit uložené

   povinnosti podle § 84 odst. 1.

 

   Poskytování informací Úřadu

 

   § 115

 

   (1)  Povinná  osoba  poskytne  Úřadu  na  jeho žádost a v jím stanovené

   přiměřené  lhůtě,  formě  a  rozsahu  úplné a pravdivé informace včetně

   finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k

   nimž  je  podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je

   odůvodnění  včetně  uvedení  účelu,  pro  který Úřad informace, údaje a

   podklady  vyžaduje.  Úřad  nevyžaduje  více informací, než je přiměřené

   účelu, pro který jsou získávány.

 

   (2)  Povinná  osoba  předá  Úřadu  i  informace, údaje a podklady podle

   odstavce  1,  které  obsahují  osobní  údaje,  skutečnosti,  které jsou

   předmětem  obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem

   ochrany podle zvláštního právního předpisu.^48)

 

   (3)  Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace,

   údaje a podklady zejména pro

 

   a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a

   pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,

 

   b)  kontrolu  plnění  parametrů  kvality  a  plnění  výkonnostních cílů

   univerzální služby (§ 47),

 

   c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,

 

   d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,

 

   e)   kontrolu  plnění  povinností  a  podmínek  stanovených  všeobecným

   oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k

   využívání čísel,

 

   f)  posuzování  žádosti  o  udělení  oprávnění  k  využívání  rádiových

   kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,

 

   g)  uveřejňování  srovnávacích  přehledů  o  kvalitě  a  cenách  služeb

   elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,

 

   h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,

 

   i) regulaci cen,

 

   j)  řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování

   ceny za poskytnutou službu,

 

   k)  kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu

   Evropské unie^5a),

 

   l)  zabezpečení  efektivního  využívání  rádiových  kmitočtů  a  jejich

   účelnou správu,

 

   m)  sbírání  informací  o budoucím rozvoji sítí nebo služeb včetně změn

   topologie sítí, pokud by mohly mít dopad na poskytování služeb na daném

   velkoobchodním trhu,

 

   n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,

 

   o)  posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to

   informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků.

 

   (4)  Informace,  údaje  a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene

   g),  nesmí  Úřad  požadovat  od  podnikatele před zahájením komunikační

   činnosti  nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace

   uvedené  v  odstavci  3  písm.  e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro

   účely  kontroly  zahájené  z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad

   obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.

 

   (5)  Úřad  je  oprávněn  provést  kontrolu  informací, údajů a podkladů

   předložených  podle  odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle

   zvláštního právního předpisu.^47)

 

   (6)  Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců

   1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

 

   (7)  Ustanovením  odstavců  1  až  5 není dotčeno právo Úřadu požadovat

   informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.

 

   (8)  Úřad  dále  shromažďuje  dostupné  informace  o  obecném  předmětu

   opravných  prostředků,  počtu  žalob  podaných  podle  § 246 občanského

   soudního  řádu  a  podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto

   opravných  prostředcích  a  o  počtu  rozhodnutí, kterými byla nařízena

   předběžná  opatření,  a  to  v elektronické podobě. Tyto informace Úřad

   poskytne  Komisi  nebo  Sdružení  BEREC  na  základě  jejich odůvodněné

   žádosti.

 

   Díl 2

 

   Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států

 

   § 116

 

   (1)  Ministerstvo  v  rámci  své  působnosti spolupracuje s příslušnými

   ministerstvy  členských  států  a  s  Komisí,  a  to  zejména v oblasti

   strategického  plánování,  koordinaci a harmonizaci využívání rádiového

   spektra,  a  ve  vztahu  ke  Komisi zabezpečuje oznamovací a informační

   povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.

 

   (2)  Ministerstvo  v  rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v

   poradních sborech a výborech Komise.

 

   (3)  Ministerstvo  zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány

   orgány členských států jako důvěrné.

 

   § 117

 

   (1)  Úřad  v  rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými národními

   regulačními orgány členských států. Dále se Úřad v rámci své působnosti

   účastní  jednání příslušných poradních sborů a výborů Komise a Sdružení

   BEREC. Úřad se subjekty uvedenými v tomto odstavci spolupracuje zejména

   v  oblasti  strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání

   rádiového spektra.

 

   (2)  Ve  vztahu  ke  Komisi  Úřad  zabezpečuje  oznamovací a informační

   povinnost  v  otázkách  patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje

   Komisi   informaci   o  uplatňování  příslušného  práva  Evropské  unie

   upravujícího  oblast  elektronických  komunikací, svou výroční zprávu a

   další informace, které si Komise vyžádá.

 

   (3)  Úřad  je  oprávněn  poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu

   orgánu  v  jiném  členském státě na základě odůvodněné žádosti takového

   regulačního  orgánu.  Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly

   předány  jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských

   států, jako důvěrné.

 

   (4)  Poskytne-li  Úřad  Komisi  informaci,  kterou  si dříve vyžádal od

   podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.

 

   HLAVA VII

 

   Správní delikty

 

   § 118

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

 

   b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

 

   c)  v  rozporu  s  §  13  neoznámí  předem  Úřadu  zahájení komunikační

   činnosti,  nebo  změny  údajů,  které  uvedla  v oznámení o komunikační

   činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

 

   d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k

   využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

 

   e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

 

   f)  využívá  číslo  bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1,

   nebo v rozporu s tímto oprávněním,

 

   g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,

 

   h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

 

   i)  v  rozporu  s  §  93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání

   zprávy   nebo   zpráv   třetím  osobám  bez  souhlasu  držitele  adresy

   elektronické pošty,

 

   j)  využívá  síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96

   odst. 1 nebo 2,

 

   k)  v  rozporu  s  § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu

   dotazů  na  účastnická  čísla  nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje

   účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,

 

   l)  nesplní  při  vykonávání  komunikační  činnosti některou z podmínek

   opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3,

   § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 7, §

   86 odst. 3,

 

   m)  jako  držitel  oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3

   neoznámí  změnu  skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění

   uděleno,

 

   n)  jako  právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových

   kmitočtů,  neinformuje  o  svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo §

   22d odst. 2,

 

   o)  v  rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj,

   který nesplňuje technické požadavky,

 

   p)  poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního

   vedení podle § 102 odst. 3,

 

   q)  poruší  omezení  nebo  podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního

   komunikačního  vedení  stanovené  v  rozhodnutí  příslušného stavebního

   úřadu  podle  §  102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a

   rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního

   úřadu podle § 103 odst. 1, nebo

 

   r)  v  rozporu  s  §  102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního

   komunikačního   vedení   činnost,   která   znemožňuje  nebo  podstatně

   znesnadňuje  přístup  k  tomuto  vedení,  nebo  která  by mohla ohrozit

   bezpečnost  a  spolehlivost  jeho  provozu,  bez  předchozího  souhlasu

   vlastníka vedení.

 

   (2)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k

   využívání  rádiových  kmitočtů  podle § 17 odst. 1 se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

 

   b)  v  rozporu  s  §  19  odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích

   rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,

 

   c)  v  rozporu  s  §  18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě

   kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

 

   d)  jako  držitel  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje

   Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,

 

   e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo

 

   f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových

   zařízení   prováděla  pouze  osoba,  která  má  platný  průkaz  odborné

   způsobilosti.

 

   (3)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k

   využívání  rádiových  kmitočtů  pro experimentální účely podle § 19b se

   dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě

   kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

 

   b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

 

   (4)   Právnická   nebo  podnikající  fyzická  osoba  jako  provozovatel

   zařízení,  jehož  provozem  vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie

   těchto    zařízení    nezpůsobovala   rušení   provozu   elektronických

   komunikačních   zařízení   a   sítí   nebo  rušení  poskytování  služeb

   elektronických  komunikací  nebo provozování radiokomunikačních služeb,

   nebo

 

   b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li

   k   rušení   provozu   elektronického   komunikačního  zařízení,  sítě,

   poskytování   služeb   elektronických   komunikací   nebo   provozování

   radiokomunikačních služeb.

 

   (5)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba jako povinná osoba se

   dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  114  odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem

   nedostatky   zjištěné   při   výkonu   státní  kontroly  elektronických

   komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

 

   b)  nepředloží  informace,  údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle §

   115.

 

   (6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  23  odst.  1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez

   souhlasu Úřadu,

 

   b)  diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických

   komunikací,  pokud  jde  o  číselné  řady  používané pro přístup k jeho

   službám podle § 30 odst. 10,

 

   c)  nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle

   § 62 odst. 1 nebo 2,

 

   d)  využívá  poskytnuté  informace  v rozporu se stanoveným účelem nebo

   nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,

 

   e)  nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle §

   80 odst. 2, nebo

 

   f)  v  rozporu  s  §  30  odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k

   využívání čísel bez souhlasu Úřadu.

 

   (7)  Držitel  oprávnění  k využívání čísla se dopustí správního deliktu

   tím, že

 

   a)  neprovede  technické  úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29

   odst. 3, nebo

 

   b)  bezprostředně  po  skončení  platnosti  oprávnění k využívání čísel

   nezajistí,   aby  bylo  ukončeno  využívání  čísel  na  základě  tohoto

   oprávnění podle § 36 odst. 8.

 

   (8)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní  službu  se

   dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  nezajistí  uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání

   nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní

   svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),

 

   b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

 

   c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

 

   d)  poruší  povinnost  zajistit  volání na evropská harmonizovaná čísla

   podle § 33a odst. 1,

 

   e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

 

   f)  nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o

   aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

 

   g)  nepředá  dostupné  osobní  nebo  identifikační  údaje účastníků pro

   informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

 

   h)  nezajistí  službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

   podle § 67,

 

   i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),

 

   j)  jako  podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  telefonní službu

   prostřednictvím  veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle

   § 75 odst. 1 nebo 3,

 

   k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

 

   l)  nestanoví  ceny  za  poskytování služeb elektronických komunikací v

   souladu  s  přímo  použitelným  předpisem  Evropské  unie o roamingu ve

   veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

 

   m) neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v

   přímo  použitelném  předpisu  Evropské  unie  o  roamingu  ve veřejných

   mobilních telefonních sítích ve Společenství,

 

   n)  porušuje  povinnost  zajištění  transparentnosti  maloobchodní ceny

   roamingu  stanovenou  v  přímo  použitelném  předpisu  Evropské  unie o

   roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství,

 

   o)  nepředá  údaje  o  účastnících pro účely vedení telefonních seznamů

   nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo

 

   p)  nezajišťuje  uskutečnění  všech  mezinárodních volání do Evropského

   telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

 

   (9)  Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a)  nesplní  povinnost  ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

   nebo

 

   b)  neumožní  všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k

   operátorským  službám  a  nejméně  k jedné informační službě podle § 66

   odst. 2.

 

   (10)  Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím,

   že

 

   a)  neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle

   § 44 odst. 4,

 

   b)  neuplatňuje  jednotné  ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem

   podle § 45 odst. 2,

 

   c)  neplní  mezní  hodnoty  parametrů  kvality  nebo výkonnostních cílů

   jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,

 

   d)  neuveřejní  informace  v  souladu  s  §  54  odst.  1 písm. a) nebo

   nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

 

   e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

 

   f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

 

   g)  neuveřejní  závěry  ověření  výsledků  oddělené evidence podle § 86

   odst. 4,

 

   h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

 

   i)  nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

   § 86 odst. 7,

 

   j)  nesdělí  nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti

   podle  §  40  odst.  1  nebo  odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně

   náhradní  lhůtu  podle  §  40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40

   odst. 1 nebo 3,

 

   k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41

   odst. 3,

 

   l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,

 

   m)  neumožňuje  koncovým  uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní

   telefonní   volání,  faksimilní  komunikaci  a  přenos  dat  rychlostmi

   dostatečnými pro funkční přístup k internetu podle § 40 odst. 5,

 

   n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,

 

   o)  uveřejní  identifikační  údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní

   bezplatné    neuveřejnění,    opravu,    ověření    anebo    odstranění

   identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,

 

   p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst.

   2,

 

   q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť

   určenou  pro  poskytování  služeb  připojení  v  pevném místě k veřejné

   komunikační síti a přístupu v pevném místě k veřejně dostupné telefonní

   službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo

 

   r)  neposkytuje  zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné

   telefonní službě podle § 43 odst. 1.

 

   (11)  Podnik  s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím,

   že

 

   a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

 

   b)  v  rozporu  s  § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou

   nákladově orientované,

 

   c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

 

   d)  uplatňuje  ceny,  které  neodrážejí skutečné náklady při zohlednění

   míry  návratnosti  investic  nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené

   evidence  nákladů  podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace

   cen,

 

   e)  nesplní  povinnost  týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84

   odst. 2,

 

   f)  odmítne  návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84

   odst. 7,

 

   g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst.

   8,

 

   h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,

 

   i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s

   náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,

 

   j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým

   síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,

 

   k)  neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5

   písm. f),

 

   l)  neplní  povinnosti  uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7

   nebo 12,

 

   m)  využívá  informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu

   nebo  po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo

   s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

 

   n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

 

   o)  neuveřejní  závěry  ověření  výsledků  oddělené evidence podle § 86

   odst. 4,

 

   p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

 

   q)  nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

   § 86 odst. 7.

 

   (12)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou službu elektronických

   komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)   nesplní   některou  povinnost  při  zabezpečení  ochrany  údajů  a

   důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,

 

   b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

 

   c)  neinformuje  účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů

   podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,

 

   d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

 

   e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

 

   f)  nezajistí,  aby  koncoví  uživatelé  z  jiných členských států měli

   přístup  k  negeografickým  telefonním  číslům na území České republiky

   podle § 35,

 

   g)  neuveřejní  informace  v  souladu  s  §  54  odst.  1 písm. a) nebo

   nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

 

   h)  neinformuje  koncové  uživatele  o  zavedení  zvláštního režimu pro

   volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

 

   i)  neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61

   odst. 1 v kvalitě podle § 71,

 

   j)  nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle

   § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

 

   k)  neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2,

   4, 5 nebo 6,

 

   l)  neupozorní  předem  prokazatelně  účastníka  na  důsledky neplacení

   telefonních účtů podle § 65 odst. 1, nebo

 

   m)  postupuje  při  opožděném  placení  nebo neplacení telefonního účtu

   účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3.

 

   (13)   Podnikatel  zajišťující  veřejnou  komunikační  síť  se  dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize

   širokého formátu podle § 68 odst. 1,

 

   b) nesplní některou z povinností podle § 69,

 

   c)  neuveřejní  nebo  neoznámí  Úřadu  způsobem, v rozsahu a ve lhůtách

   stanovených  v  §  73  odst.  7  a  8  typy rozhraní a jejich technické

   specifikace,  která  nabízí  pro připojení přístrojů, nebo změny těchto

   technických specifikací,

 

   d)  nezajistí  bezodkladný  a  bezplatný  dálkový přístup do databáze a

   zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

 

   e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení

   Úřadu  podle  §  74  odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny

   podmínky podle § 74 odst. 6,

 

   f)  neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s

   tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

 

   g)  nejedná  podle  §  79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán

   jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,

 

   h)  nezřídí  nebo  nevede  aktuální  databázi  účastníků,  včetně svých

   účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),

 

   i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení,

   ze  kterého  byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační

   síti podle § 33 odst. 9,

 

   j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,

 

   k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo

 

   l)  neumožní  připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní

   podle § 73 odst. 6.

 

   (14)  Podnikatel  zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující

   veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

 

   b)  nezřídí  nebo  nezabezpečí  v určených bodech své sítě rozhraní pro

   připojení  koncového  telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam

   zpráv podle § 97 odst. 1,

 

   c)  neuchovává  provozní  a  lokalizační  údaje, nepředá je oprávněnému

   orgánu  nebo  je  po  uplynutí  doby uchovávání nezlikviduje podle § 97

   odst. 3,

 

   d)  nezajistí  srozumitelnost  zpráv  a  s  nimi spojených provozních a

   lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,

 

   e) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle

   § 97 odst. 11,

 

   f)  neinformuje  Úřad  nebo  uživatele  v rozsahu a způsobem podle § 98

   odst. 4,

 

   g)  nezajistí  bezpečnost  a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb,

   které poskytuje, podle § 98 odst.1,

 

   h)  nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity

   své  sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2

   nebo 4,

 

   i)   jako   podnikatel,  který  má  zvláštní  nebo  výhradní  práva  na

   poskytování  služeb  v  jiném  odvětví  v  České republice nebo v jiném

   členském  státě  Evropské  unie,  nevede  oddělenou  evidenci nákladů a

   výnosů  podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti

   podle § 86 odst. 8 písm. b),

 

   j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních

   údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst.

   2, 3 nebo 4,

 

   k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

 

   l)  nezajistí  pro  účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost

   ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,

 

   m)  v  rozporu  s  §  34  odst.  4  překročí  lhůtu pro přenesení čísla

   stanovenou  opatřením  obecné  povahy,  anebo  v rozporu s § 34 odst. 5

   překročí  dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během

   procesu  přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně

   dostupná služba elektronických komunikací,

 

   n)  nesplní  povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s

   vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

 

   o)  nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou

   mu Úřadem podle § 35 odst. 3,

 

   p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

 

   q)  neuveřejní  v  každé  své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový

   přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,

 

   r) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,

 

   s) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,

 

   t)  neprovede  ve  stanovené  lhůtě  změnu smlouvy nebo neprovede změnu

   zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,

 

   u)  nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo

   o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,

 

   v)  uzavře  smlouvu  se  spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63

   odst. 7,

 

   w)  nesplní  povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a

   podmínkách  jím  poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických

   komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i

   pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,

 

   x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních

   údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

 

   y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo

 

   z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle

   § 98 odst. 6.

 

   (15)  Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  nenabízí  všem  provozovatelům  rozhlasového a televizního vysílání

   služby v souladu s § 83 odst. 5,

 

   b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,

 

   c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

 

   d)  neuveřejní  závěry  ověření  výsledků  oddělené evidence podle § 86

   odst. 4,

 

   e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

 

   f)  nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle

   § 86 odst. 7.

 

   (16)  Podnikatel  poskytující  službu šíření rozhlasového a televizního

   vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,

 

   b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo

 

   c)   nevypracuje  nebo  neuveřejní  návrh  smlouvy  včetně  všeobecných

   smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

 

   (17)  Držitel  oprávnění  k  využívání  rádiových  kmitočtů  pro zemské

   digitální  rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu

   tím, že

 

   a)  nezajistí  poskytování  služby elektronického programového průvodce

   podle § 83 odst. 9 písm. b),

 

   b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst.

   9 písm. a), nebo

 

   c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

 

   (18)  Podnikatel  zajišťující  síť elektronických komunikací pro zemské

   digitální  televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření

   rozhlasového  a  televizního  vysílání v této síti se dopustí správního

   deliktu  tím,  že  nesdělí  Úřadu  údaje o volné kapacitě datového toku

   podle § 72c.

 

   (19)  Podnikatel  poskytující  službu šíření digitálního rozhlasového a

   televizního  vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve

   své  síti  službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle §

   83 odst. 8.

 

   (20)  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou službu elektronických

   komunikací  pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu

   tím, že

 

   a)  poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání

   podle  §  33  odst.  1  nebo  nepředá  osobní  nebo identifikační údaje

   účastníků  pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33

   odst. 2, nebo

 

   b)  nezajistí  informování  veřejnosti  o  existenci  a používání čísel

   tísňového volání podle § 33 odst. 5.

 

   (21) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do

 

   a)  2  000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až

   r),  odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 nebo odstavce

   6 písm. f),

 

   b)  10  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m),

   odstavce  2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až

   p), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až m), odstavce 13

   písm. i) až l) nebo odstavce 14 písm. j) až z),

 

   c)  20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až

   l),  odstavce  2  písm.  a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až e),

   odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a)

   až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až

   h), odstavce 14 písm. a) až i), odstavce 15, 16, 17, 18, 19 nebo 20.

 

   § 119

 

   Přestupky

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a) uskutečňuje zlomyslná volání,

 

   b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

 

   c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k

   využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

 

   d)  v  rozporu  s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových

   zařízení  uvedených  v  §  26  odst.  1  bez  platného  průkazu odborné

   způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

 

   e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,

 

   f)  využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními

   sociálními  potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní

   cena přiznána,

 

   g)  v  rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj,

   který nesplňuje technické požadavky,

 

   h)  v  rozporu  s  §  93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání

   zprávy   nebo   zpráv   třetím  osobám  bez  souhlasu  držitele  adresy

   elektronické pošty,

 

   i)  v  rozporu  s  § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný

   obdobný  způsob  nabídky  zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli,

   který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,

 

   j)  poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního

   vedení podle § 102 odst. 3,

 

   k)  poruší  omezení  nebo  podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního

   komunikačního  vedení  stanovené  v  rozhodnutí  příslušného stavebního

   úřadu  podle  §  102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a

   rádiového   směrového   spoje,   stanovené   v  rozhodnutí  příslušného

   stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,

 

   l)  v  rozporu  s  §  102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního

   komunikačního   vedení   činnost,   která   znemožňuje  nebo  podstatně

   znesnadňuje  přístup  k  tomuto  vedení,  nebo  která  by mohla ohrozit

   bezpečnost  a  spolehlivost  jeho  provozu,  bez  předchozího  souhlasu

   vlastníka vedení, nebo

 

   m)  nesplní  při  vykonávání  komunikační  činnosti některou z podmínek

   opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 34 odst. 4, § 47 odst. 3,

   §  62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a

   § 86 odst. 3.

 

   (2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

   podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

 

   a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

 

   b)  v  rozporu  s  §  18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě

   kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

 

   c)  v  rozporu  s  §  19  odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích

   rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.

 

   (3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

   pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v  rozporu  s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě

   kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

 

   b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

 

   (4)  Fyzická  osoba  jako  osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se

   dopustí  přestupku  tím,  že  v  rozporu  s  §  38  odst. 7 neinformuje

   podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o

   všech  skutečnostech,  které  mají  vliv  na  podmínky  pro  poskytnutí

   zvláštní ceny.

 

   (5)  Fyzická  osoba  jako  provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká

   vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v  rozporu  s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie

   těchto    zařízení    nezpůsobovala   rušení   provozu   elektronických

   komunikačních   zařízení   a   sítí   nebo  rušení  poskytování  služeb

   elektronických  komunikací  nebo provozování radiokomunikačních služeb,

   nebo

 

   b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li

   k   rušení   provozu   elektronického   komunikačního  zařízení,  sítě,

   poskytování   služeb   elektronických   komunikací   nebo   provozování

   radiokomunikačních služeb.

 

   (6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  114  odst. 1 neodstraní ve lhůtě stanovené Úřadem

   nedostatky   zjištěné   při   výkonu   státní  kontroly  elektronických

   komunikací nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

 

   b)  nepředloží  informace,  údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle §

   115.

 

   (7)  Za  přestupek  podle  odstavce  1  písm.  a) až d) a f) až m) a za

   přestupek  podle  odstavců  2  až 6 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za

   přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

 

   § 120

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává

   Úřad.

 

   (2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.

 

   (3)  Sazba  pokuty  za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na

   dvojnásobek,  nejvýše  však  na  částku  40 000 000 Kč, jestliže je týž

   správní  delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,

   pokud  ode  dne,  kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt

   nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

 

   (4)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

 

   (5)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže

   správní  orgán  o  něm  nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm

   dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (6)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   právní povinnosti zabránila.

 

   (7)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby  nebo  v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o

   odpovědnosti a postihu právnické osoby.

 

   § 121

 

   zrušen

 

   HLAVA VIII

 

   Ustanovení o řízení

 

   Díl 1

 

   Obecná ustanovení o řízení

 

   § 122

 

   Vztah ke správnímu řádu

 

   (1)  V  případě  uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele

   nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

 

   (2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.

 

   (3)  V  řízení  s  velkým  počtem  účastníků  doručuje  Úřad účastníkům

   písemnosti  veřejnou  vyhláškou,  s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve

   věci  samé.  Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a

   odůvodnění  rozhodnutí  a  pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí

   být kratší než 10 dnů.

 

   (4)  Splnění  povinnosti  uložené  podniku s významnou tržní silou nebo

   podnikateli  podle § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst.

   5,  6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst.

   5,  §  69a, § 69b, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79

   odst.  2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a §

   114  odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové

   výše 10 000 000 Kč.

 

   (5)  V  případě,  kde  tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo

   Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo

   Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).

 

   § 123

 

   Opravný prostředek

 

   (1)  O  rozkladu  nebo  odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním

   stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

 

   (2)   Pokud  v  prvním  stupni  vydal  rozhodnutí  předseda  Rady,  při

   rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

 

   § 124

 

   Opatření obecné povahy

 

   (1)  Opatření  obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby

   vykonávající  komunikační  činnosti  podle  §  7.  Součástí  odůvodnění

   opatření  obecné  povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace

   podle § 130 a 131.

 

   (2)  Opatření  obecné  povahy  nabývá  účinnosti patnáctým dnem ode dne

   uveřejnění  v  Telekomunikačním  věstníku,  nestanoví-li  Úřad  počátek

   účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější

   počátek   účinnosti   opatření   obecné   povahy,  nejdříve  však  dnem

   uveřejnění.

 

   § 125

 

   Uveřejňování

 

   (1)  Opatření  obecné  povahy,  rozhodnutí, informace a další dokumenty

   nebo  skutečnosti,  pro  které  tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem,

   Úřad  uveřejní  v  rozsahu  podle  odstavců  2  a  3 v Telekomunikačním

   věstníku  nebo  na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím

   dálkový  přístup.  Dnem  uveřejnění  v Telekomunikačním věstníku je den

   vydání  příslušné  částky  Telekomunikačního  věstníku, uvedený v jejím

   záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy.^49)

 

   (2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

 

   a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

 

   b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

 

   c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

 

   d)  vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na

   základě tohoto zákona,

 

   e)  sdělení  o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm.

   a),

 

   f) síťové plány (§ 62).

 

   V  Telekomunikačním  věstníku  Úřad  uveřejňuje  též  sdělení  o opravě

   tiskové chyby.

 

   (3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

 

   a)  rozhodnutí  Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační

   činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až

   5 v plném znění,

 

   b)  rozhodnutí  Úřadu  o  sporech  mezi osobou vykonávající komunikační

   činnost  a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že

   předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

 

   c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

 

   (4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

 

   a)  o  právech,  povinnostech,  podmínkách,  postupech  a  poplatcích v

   souvislosti   se   všeobecným   oprávněním,   přídělem,   individuálním

   oprávněním  k  využívání  rádiových  kmitočtů  a oprávněním k využívání

   čísel,

 

   b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

 

   c) o určení relevantních trhů podle § 52.

 

   (5)  Úřad  je  dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a

   podmínek  spojených  s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací

   podle zvláštního právního předpisu^41) a informace týkající se sítí pro

   rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu^11).

 

   (6)  Jsou-li  informace  podle  odstavce  4  písm.  a)  a  odstavce 5 k

   dispozici  u  různých  úřadů  veřejné  správy, Úřad vytvoří uživatelský

   přehled  dostupnosti  těchto  informací, včetně informací o příslušných

   úřadech veřejné správy.

 

   (7)  Úřad  dbá  na  přehlednost,  uživatelskou dostupnost a aktualizaci

   uveřejněných informací.

 

   (8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství^5)

   nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis,^34),^48) zejména

   informace  o  podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich

   nákladových  položkách.  To nebrání uveřejňování informací o podmínkách

   spojených  s  udílením  práv  využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto

   informace důvěrného charakteru.

 

   (9)  Ustanovením  odstavce  8  není  dotčeno  plnění  povinností  Úřadu

   poskytnout informace oprávněným orgánům.

 

   § 126

 

   Telekomunikační věstník

 

   (1)  Telekomunikační  věstník  je  publikační  sbírka správních úřadů v

   oblasti elektronických komunikací.

 

   (2)  Název  "Telekomunikační  věstník"  je  dovoleno  užívat  pouze pro

   označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

 

   (3)   Formu   Telekomunikačního  věstníku,  způsob  uveřejňování  údajů

   uvedených  v  §  125  odst.  2  a  způsob jejich předávání k uveřejnění

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   Díl 2

 

   Rozhodování sporů

 

   Oddíl 1

 

   Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

 

   § 127

 

   (1)   Předseda   Rady   rozhoduje  spory  mezi  osobami  vykonávajícími

   komunikační   činnosti   (§  7)  nebo  mezi  těmito  osobami  a  jinými

   podnikateli  působícími  v  jiném  členském  státě,  v jejichž prospěch

   existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv

   ze  stran  sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem

   nebo  na  jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta

   pro  vydání  rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6

   měsíců.

 

   (2)  Za  řádně  neomluvenou  nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném

   ústním  jednání  nebo  za  neposkytnutí  součinnosti  je  předseda Rady

   oprávněn  uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč,

   a to i opakovaně.

 

   (3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

 

   (4)  Předseda  Rady  přizná  účastníku  řízení,  který měl ve věci plný

   úspěch,  náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění

   práva  proti  účastníku  řízení,  který  ve  věci  úspěch neměl. Měl-li

   účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu

   nákladů  poměrně  rozdělit,  popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků

   řízení  nemá  na  náhradu  nákladů právo. I když měl účastník řízení ve

   věci  úspěch  jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu

   nákladů   řízení,   měl-li  neúspěch  v  poměrně  nepatrné  části  nebo

   záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze

   předsedy  Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši

   účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení

   vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

 

   (5)  Pro  případ  sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační

   úřad  jiného  členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení

   tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského

   státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128

   jen  se  souhlasným  stanoviskem  regulačního  orgánu  jiného členského

   státu.  Úřad  může  konzultovat  se Sdružením BEREC věcnou problematiku

   sporu.

 

   (6)  K  řešení  sporů  rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze

   sjednat  rozhodčí  smlouvu  podle  zákona o rozhodčím řízení a o výkonu

   rozhodčích  nálezů,  pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému

   plnění.

 

   § 128

 

   Odmítnutí rozhodování sporu

 

   (1)  Úřad  je  oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na

   základě  ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že

   jiné  způsoby  řešení  by  lépe  přispěly  k  včasnému vyřešení sporu v

   souladu  s  §  5  odst.  2  až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor

   rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

 

   (2)  V  případě  nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí

   podle  odstavce  1  postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127,

   pokud  se  strana,  která  podala  návrh  na  rozhodnutí sporu k Úřadu,

   neobrátila na soud.

 

   (3)  Návrh  na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se

   týká  sporu  mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou

   tržní  silou  na  relevantním  trhu,  je  podnětem  k  šetření, o jehož

   přijetí,  odmítnutí  či  postoupení  jinému orgánu Úřad písemně uvědomí

   navrhovatele bez vydání rozhodnutí.

 

   Oddíl 2

 

   Rozhodování účastnických sporů

 

   § 129

 

   (1)  Úřad  rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost

   (§  7)  na  straně  jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně

   druhé,  na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká

   povinností  uložených  tímto  zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž

   rozhoduje   spory   v  případech,  kdy  na  straně  osoby  vykonávající

   komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke

   změně  na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí

   dluhu,  přistoupení  k  závazku^49a).Podání  návrhu  podléhá  správnímu

   poplatku.  Lhůta  pro  vydání  rozhodnutí  činí  4  měsíce,  ve zvláště

   složitých případech 6 měsíců.

 

   (2)  Návrh  na  rozhodnutí  sporu  podle  odstavce  1,  který  se  týká

   povinnosti  účastníka,  popřípadě  uživatele,  k  peněžitému plnění, se

   podává  Úřadu  na  elektronickém  formuláři.  Vzory  formulářů návrhů a

   technické  náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis.

   Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (3)   Nevyhoví-li   podnikatel   poskytující  veřejně  dostupné  služby

   elektronických  komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je

   účastník,  popřípadě  uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení

   řízení  o  námitce  proti  vyřízení  reklamace  bez zbytečného odkladu,

   nejpozději  však  do  1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo

   marného  uplynutí  lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo

   uplatnit  námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle

   §  64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost

   účastníka,  popřípadě  uživatele  rozhodnout,  že  podáním  námitky  se

   splnění  povinnosti  podle  §  64  odst.  1  odkládá až do rozhodnutí o

   námitce.  Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu

   nákladů  řízení  v  plné  výši  účastníkovi  také v případě, že byl pro

   chování  dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem

   podán důvodně.

 

   (4)  Úřad  přizná  účastníku  řízení,  který  měl  ve věci plný úspěch,

   náhradu  nákladů  potřebných  k účelnému uplatňování nebo bránění práva

   proti  účastníku  řízení,  který  ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník

   řízení  ve  věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně

   rozdělit,  popřípadě  rozhodnout,  že  žádný z účastníků řízení nemá na

   náhradu  nákladů  právo.  I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen

   částečný,  může  mu  Úřad  přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li

   neúspěch  v  poměrně  nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši

   plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.

 

   (5)  K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle

   zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

 

   (6)  Pro  doručování  v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí

   ustanovení  zvláštního  zákona  upravujícího postup soudu a účastníků v

   občanském soudním řízení^58).

 

   Díl 3

 

   Konzultace

 

   § 130

 

   Konzultace s dotčenými subjekty

 

   (1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

 

   a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

 

   b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

 

   c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

 

   (dále  jen  "opatření")  s  dotčenými  subjekty,  zejména se sdruženími

   koncových  uživatelů  a  spotřebitelů,  včetně zdravotně postižených, a

   sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících

   služby  elektronických  komunikací,  a  to  formou  veřejné konzultace.

   Účelem  konzultace  je,  v souladu s naplněním zásad transparentnosti a

   objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů

   k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

 

   (2)  Konzultace  podle  odstavce  1  se nevztahuje na rozhodování sporů

   podle tohoto zákona.

 

   (3)  Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad

   je  v  rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro

   ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního

   vysílání,  rovněž  s  Radou  pro  rozhlasové  a  televizní  vysílání, a

   dotýká-li  se  ochrany  osobních  údajů,  rovněž  s  Úřadem pro ochranu

   osobních údajů.

 

   (4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1

   konzultovat  navrhovaná  opatření  v  případech, kdy si to Ministerstvo

   vyžádá.

 

   (5)  Pro  účely  veřejných  konzultací  podle  odstavce  1 Úřad zřídí a

   spravuje  diskusní  místo,  kde  způsobem  umožňujícím  dálkový přístup

   zveřejňuje   návrhy   opatření,   umožňuje   předkládání  připomínek  a

   uveřejňuje výsledek konzultace.

 

   (6)  K  návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti

   nebo  zájmy  mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle

   odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne

   uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto

   dobu  přiměřeně  zkrátit.  Lhůta  k uplatnění připomínek však nesmí být

   kratší než 5 pracovních dnů.

 

   (7)  Výsledky  veřejné  konzultace,  včetně vypořádání připomínek, Úřad

   uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro

   předkládání připomínek.

 

   (8)  Úřad  stanoví  pravidla  pro  vedení konzultace na diskusním místě

   podle odstavce 5.

 

   § 131

 

   Konzultace s Komisí a jinými členskými státy

 

   (1)  Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi

   členskými   státy,  Úřad  návrh  opatření  společně  s  odůvodněním  po

   provedení  konzultace  podle  § 130 zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a

   regulačním  úřadům  ostatních  členských států. Jsou-li součástí návrhu

   opatření  skutečnosti,  které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad

   tyto skutečnosti takto označí.

 

   (2)  Úřad  v  co  nejvyšší  míře  zohlední připomínky regulačních úřadů

   ostatních  členských  států, Sdružení BEREC a Komise, byly-li podány ve

   lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.

 

   (3)  Pokud  by navrhované opatření podle odstavce 1, jehož předmětem je

   definovat  relevantní  trh  nebo  označit  podnik  jako  podnik  mající

   samostatně  nebo  společně s jinými podniky významnou tržní sílu, podle

   stanoviska Komise vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise

   vážné  pochybnosti  o  jeho  slučitelnosti s právními předpisy Evropské

   unie,  zejména  s  cíli  uvedenými  v  §  5, odloží Úřad přijetí tohoto

   opatření  a  vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce

   lhůty  podle  odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované

   opatření  přijmout.  Pokud  Komise rozhodne, že je návrh opatření nutné

   vzít  zpět,  Úřad  návrh  opatření vezme zpět a do šesti měsíců ode dne

   vydání  rozhodnutí Komise jej změní nebo rozhodne o zastavení řízení. V

   případě,   že  Úřad  opatření  změní,  provede  veřejnou  konzultaci  a

   postupuje v souladu s odstavcem 1.

 

   (4) Pokud by navrhované opatření uvedené v § 51 odst. 3 nebo § 79 odst.

   2  podle  stanoviska  Komise  vytvořilo  překážku pro jednotný trh nebo

   má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy

   Evropské  unie,  zejména  s  cíli  uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí

   tohoto  opatření.  Úřad  následující  3  měsíce  po oznámení stanoviska

   Komise  spolupracuje  s  Komisí  a Sdružením BEREC na úpravě opatření s

   ohledem  na  cíle  uvedené  v  §  5. Pokud během této lhůty vydá Komise

   doporučení,  v  němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět,

   nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání

   přijme  výsledné  opatření  a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze

   prodloužit  tak,  aby  Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle §

   130.  Pokud  se  výsledné opatření odchyluje od doporučení Komise, Úřad

   svůj postup odůvodní.

 

   (5) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené

   v odstavci 1.

 

   (6)  V  případě  naléhavé  potřeby  jednat  v zájmu ochrany hospodářské

   soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou

   proporcionality  přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1

   až  3.  Platnost  tohoto  opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců.

   Úřad  poskytne  opatření  bezodkladně  po  jeho  přijetí,  v  souladu s

   odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1

   až  3,  Komisi,  Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských

   států.  Úřad  s  ohledem  na  připomínky  Komise,  Sdružení  BEREC nebo

   regulačních  úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření

   zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.

 

   HLAVA IX

 

   Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

 

   § 132

 

   (1)  Ustanovení  tohoto  zákona  se  použijí,  nestanoví-li mezinárodní

   smlouva,  kterou  je  Česká  republika vázána a která byla vyhlášena ve

   Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.

 

   (2)  Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne

   nabytí  jeho  účinnosti  postupuje  podle  ustanovení  správního řádu o

   vydávání opatření obecné povahy.

 

   § 133

 

   Poplatky

 

   (1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá

 

   a) správní poplatky,

 

   b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),

 

   c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).

 

   (2)  Poplatky  podle  odstavce  1  písm.  a) a c) jsou příjmem státního

   rozpočtu  České  republiky.  Poplatky  podle  odstavce  1 písm. b) jsou

   příjmem  státního  rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v

   poměru, který vláda stanoví nařízením.

 

   § 134

 

   (1)  Ministerstvo  vnitra,  Český  statistický  úřad nebo Policie České

   republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

 

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

 

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

 

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

 

   d) referenční údaje ze základního registru osob.

 

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

 

   a) příjmení,

 

   b) jméno, popřípadě jména,

 

   c)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   d)  adresa  místa  pobytu,  případně  též  adresa,  na  kterou mají být

   doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

 

   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

   České  republiky,  datum  úmrtí  a  stát, na jehož území k úmrtí došlo;

   je-li  vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

   rozhodnutí  uveden  jako  den  smrti  nebo  den,  který  subjekt  údajů

   prohlášený za mrtvého nepřežil,

 

   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

 

   g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů^50),

 

   h)  záznam  o  zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky,

   je-li tato datová schránka zpřístupněna.

 

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

 

   a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení včetně předchozích

   příjmení,

 

   b) rodné číslo,

 

   c) pohlaví,

 

   d)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa

   trvalého  pobytu,  popřípadě  adresa,  na  kterou  mají  být doručovány

   písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

 

   e)  zbavení  nebo  omezení  způsobilosti  k právním úkonům včetně údajů

   vedených o opatrovníkovi,

 

   f)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu

   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České

   republiky,

 

   g) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě

   jiného  zákonného  zástupce;  v  případě,  že  jeden z rodičů nebo jiný

   zákonný  zástupce  nemá  přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména,

   příjmení,   datum  narození;  je-li  jiným  zákonným  zástupcem  dítěte

   právnická osoba, název a adresa sídla,

 

   h)   jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  rodné  číslo  manžela,  nebo

   registrovaného  partnera;  je-li manželem, nebo registrovaným partnerem

   fyzická  osoba,  která  nemá  přiděleno  rodné  číslo, jméno, popřípadě

   jména,  příjmení  manžela,  nebo  registrovaného  partnera a datum jeho

   narození,

 

   i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo dítěte; je-li cizinec,

   který  nemá  přiděleno  rodné  číslo,  jméno, popřípadě jména, příjmení

   dítěte a datum jeho narození.

 

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

 

   c) pohlaví,

 

   d)  druh  a  adresa  místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být

   doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu^51),

 

   e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

 

   f)  počátek  pobytu,  popřípadě  datum  ukončení  pobytu na území České

   republiky,

 

   g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

 

   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

   ve tvaru předcházejícím současný stav.

 

   (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

 

   a)  obchodní  firma  nebo  název  právnické osoby nebo jméno, popřípadě

   jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,

 

   b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních

   předpisů,

 

   c)  datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních

   předpisů,

 

   d) právní forma,

 

   e)  záznam  o  zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky,

   je-li tato datová schránka zpřístupněna,

 

   f)  statutární  orgán  vyjádřený  referenční vazbou na registr obyvatel

   anebo  na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení

   a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,

 

   g) právní stav,

 

   h)  adresa  sídla  právnické  osoby nebo adresa místa podnikání fyzické

   osoby  ve  formě  referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční

   údaj o adrese v registru územní identifikace.

 

   (7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

 

   § 134a

 

   (1)  Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy

   z evidence občanských průkazů^52)

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana,

 

   b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,

 

   c) datum vydání občanského průkazu a data vydání předchozích občanských

   průkazů,

 

   d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

 

   e)   datum  skončení  platnosti  občanského  průkazu  a  data  skončení

   platnosti předchozích občanských průkazů,

 

   f)  čísla,  popřípadě  série  ztracených,  odcizených  nebo  neplatných

   občanských  průkazů  a  datum  ohlášení ztráty nebo odcizení občanského

   průkazu,

 

   g) rodné číslo.

 

   (2)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové  údaje,  které  jsou  nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se

   poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   § 135

 

   zrušen

 

   Přechodná ustanovení

 

   § 136

 

   (1)  Pokud  není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy v

   oblasti  elektronických  komunikací  vzniklé  podle  právních  předpisů

   platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (2)  Za  protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti

   tohoto  zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle

   tohoto  zákona,  lze  uložit  pokutu podle sazeb uvedených v předpisech

   platných  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou-li sazby podle

   tohoto zákona příznivější.

 

   (3)  Řízení  zahájená  a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto

   zákona  dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních

   právních  předpisů.  Úřad  může  zastavit  řízení  ve  věcech  přístupu

   zahájená  z  podnětu  Úřadu  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

   pouze se souhlasem všech účastníků řízení.

 

   (4)  Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která s

   ohledem  na  ustanovení  tohoto zákona není nutné dokončit, Úřad ke dni

   nabytí účinnosti tohoto zákona zastaví.

 

   (5)  Telekomunikační  licence  vydané  podle  zákona č. 151/2000 Sb., o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  jsou  platné  do  1  měsíce  ode  dne,  kdy nabude účinnosti

   opatření   obecné   povahy   o  všeobecném  oprávnění,  které  upravuje

   příslušnou komunikační činnost.

 

   (6)  Úřad  je  povinen  udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve

   stejném  rozsahu  stejná  práva a povinnosti, které se vztahují k těmto

   rádiovým   kmitočtům   a  jsou  uvedené  v  platných  telekomunikačních

   licencích  vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději

   do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (7)  Osvědčení  o  registraci  vydaná  podle  zákona č. 151/2000 Sb., o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  jsou  platná  do  1  měsíce  ode  dne,  kdy nabude účinnosti

   opatření   obecné   povahy   o  všeobecném  oprávnění,  které  upravuje

   příslušnou komunikační činnost.

 

   (8)   Generální   licence  vydaná  podle  zákona  č.  151/2000  Sb.,  o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  se považuje za všeobecné oprávnění podle tohoto zákona až do

   doby vydání nového všeobecného oprávnění, nejdéle však 5 měsíců ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (9) Úřad je povinen vydat všeobecná oprávnění podle § 9 do 5 měsíců ode

   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (10)  Provozovatelé  veřejných  telekomunikačních  sítí  a  podnikatelé

   poskytující  telekomunikační  služby,  kteří vykonávají telekomunikační

   činnosti na základě telekomunikační licence nebo osvědčení o registraci

   podle generální licence, jsou povinni splnit oznamovací povinnost podle

   § 13 nejpozději do 1 měsíce ode dne vydání všeobecného oprávnění.

 

   (11)  Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhodnutí

   o   přidělení   čísla   vydaná   podle   zákona   č.  151/2000  Sb.,  o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  zůstávají  v  platnosti  do  doby v nich uvedené, s výjimkou

   části týkající se výše poplatků za přidělené kmitočty nebo čísla v nich

   uvedená;  tato  část  povolení  nebo  rozhodnutí pozbývá platnosti dnem

   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona.  Tato  povolení  nebo  rozhodnutí se

   považují  za  oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k

   využívání  čísel podle tohoto zákona. Povolení k provozování vysílacích

   rádiových  zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle

   dosavadních  právních  předpisů se považují za individuální oprávnění k

   využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.

 

   (12) Kmitočtové plány a číslovací plány vydané podle zákona č. 151/2000

   Sb.,  o  telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

   předpisů,  zůstávají v platnosti do doby vydání příslušných prováděcích

   předpisů  podle  §  16  odst. 1 a § 29 odst. 4 a opatření obecné povahy

   podle § 16 odst. 2.

 

   (13) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou povinni do 2

   měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit Úřadu a uveřejnit

   způsobem  umožňujícím  dálkový přístup typy rozhraní a jejich technické

   specifikace,   která   nabízejí   pro  připojení  přístrojů.  Technické

   specifikace musí být zpracovány způsobem stanoveným v § 73 odst. 9.

 

   (14)   Podnikatel  zajišťující  veřejnou  mobilní  telefonní  síť  musí

   povinnost  uvedenou v § 34 splnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí

   účinnosti opatření obecné povahy specifikující technické podmínky. Úřad

   je  povinen vydat opatření obecné povahy podle § 34 odst. 4 do 2 měsíců

   ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (15)  Platnost  průkazů  zvláštní  způsobilosti  k  obsluze  vysílacích

   rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových

   zařízení   pro   amatérskou  radiokomunikační  službu,  vydaných  podle

   dosavadních  právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti

   pro    obsluhu    vysílacích    rádiových   zařízení   pro   amatérskou

   radiokomunikační  službu  vydané  podle  dosavadních  právních předpisů

   (dále  jen  "průkaz  radioamatéra")  pozbývají platnosti dnem 30. dubna

   2007.  Úřad  v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti

   držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.

 

   (16)   Živnostenské   oprávnění   vydané   pro   koncesovanou   živnost

   "Poskytování telekomunikačních služeb" zaniká dnem, kdy osoba, která na

   jeho  základě podniká, oznámila vykonávání komunikační činnosti podle §

   13  tohoto  zákona,  nejpozději  však  uplynutím  1 roku ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona.

 

   (17)  Řízení  o  vydání  živnostenského  oprávnění  pro vázanou živnost

   "Poskytování  telekomunikačních  služeb"  zahájená  přede  dnem  nabytí

   účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni nedokončená se zastavují.

 

   (18) Dal-li držitel licence k provozování rozhlasového nebo televizního

   vysílání  souhlas k udělení povolení k provozování vysílacích rádiových

   zařízení  podle  předchozích  předpisů nebo souhlas k udělení rádiových

   kmitočtů, a to v rozsahu souboru technických parametrů uvedených v jeho

   licenci,  provozovateli  sítě  určené k šíření a přenosu rozhlasového a

   televizního  vysílání,  má  právo na přidělení těchto kmitočtů Úřadem v

   případě,  že smluvní vztah mezi ním a provozovatelem sítě zanikne. Toto

   právo  náleží  držiteli licence po dobu platnosti jeho licence, tak jak

   je stanovena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (19) Subjekt, který shromažďuje osobní údaje účastníků za účelem vydání

   seznamu  účastníků,  je povinen informovat účastníky pevné nebo mobilní

   veřejně  dostupné telefonní služby, jejichž osobní údaje byly uvedeny v

   seznamu  účastníků vydaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o

   jejich  oprávněních  uvedených  v  §  95  odst. 1 a 2. Tento subjekt je

   povinen  nejpozději  do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

   se  dotázat  dotčených  účastníků, zda mohou jejich osobní údaje zůstat

   uvedeny  v  tomto  seznamu. V případě, že účastník bude požadovat změnu

   nebo vyškrtnutí těchto údajů, je uvedený subjekt povinen to bez odkladu

   bezplatně   uskutečnit.  Pokud  jde  o  seznamy  tištěné,  popřípadě  v

   elektronické  podobě  na  nosiči dat, které již byly vydány, platí tato

   povinnost uvedeného subjektu pro nejbližší aktualizaci seznamu.

 

   (20) Obsahuje-li zvláštní právní předpis ustanovení o

 

   a)  telekomunikačním  provozu,  rozumí  se  tím  přenášená zpráva podle

   tohoto zákona,

 

   b)  údajích  o  telekomunikačním  provozu,  rozumí  se  tím  provozní a

   lokalizační údaje související s přenášenou zprávou podle tohoto zákona,

 

   c)   telekomunikační   službě,  rozumí  se  tím  služba  elektronických

   komunikací podle tohoto zákona,

 

   d)  telekomunikační  síti,  rozumí se tím síť elektronických komunikací

   podle tohoto zákona.

 

   § 137

 

   (1)   Úřad   je   povinen   provést  první  analýzu  všech  částí  trhu

   elektronických komunikací postupem podle § 51 tak, aby mohl být zjištěn

   stav  relevantních trhů podle § 52 odst. 1, případně dalších trhů podle

   § 52 odst. 2. Úřad při této analýze použije konzultační postupy podle §

   130  a  131  a  při uveřejňování postupuje podle § 125. Úřad je povinen

   ukončit  tuto  analýzu  nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona.

 

   (2)  Nejpozději  do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je

   Úřad  povinen na základě analýzy podle odstavce 1 přezkoumat povinnosti

   držitelů licence s výrazným podílem na trhu zachované podle dosavadních

   právních  předpisů,  rozhodnout  o  zachování těchto povinností, jejich

   změně  nebo  zrušení a rozhodnout o uložení povinností uvedených v § 51

   podnikům s významnou tržní silou.

 

   (3)  V  rámci analýzy podle odstavce 1 Úřad prověří, zda poměry na trhu

   nejsou  v  oblasti  cen  pro  koncové  uživatele  významně  deformovány

   křížovým  financováním  veřejné telefonní služby poskytované podnikem s

   významnou  tržní  silou  prostřednictvím  veřejné pevné telekomunikační

   sítě.  V  případě  zjištění takové deformace cen Úřad uloží rozhodnutím

   dotčené  osobě  povinnosti  podle  § 51 tak, aby došlo k nápravě Úřadem

   zjištěného  stavu  nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto

   rozhodnutí Úřadu.

 

   § 138

 

   (1)    Poskytovatel    veřejné    telekomunikační    služby    pronájmu

   telekomunikačních  okruhů, který byl na základě telekomunikační licence

   udělené  podle  zákona  č.  151/2000  Sb., o telekomunikacích a o změně

   dalších  zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tuto

   službu  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ji poskytovat

   nadále do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tuto službu

   poskytuje  za  podmínek  a  v  rozsahu  stanoveném dosavadními právními

   předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

   (2)    Poskytovatel    veřejné    telekomunikační    služby    pronájmu

   telekomunikačních okruhů uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou

   evidenci  nákladů,  tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s

   opatřením   Úřadu   vydaným   podle   zákona   č.   151/2000   Sb.,   o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  a  předkládat  Úřadu  roční  zprávu o vývoji nákladů, tržeb,

   výnosů  a  ziskovosti,  včetně  vloženého  kapitálu  ve lhůtě stanovené

   Úřadem do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

 

   § 139

 

   (1)  Smlouvy  o  přístupu  k síti, zvláštním přístupu k síti, propojení

   sítí  anebo o zpřístupnění účastnického vedení uzavřené podle zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších  předpisů,  zůstávají  v  platnosti, pokud se smluvní strany

   nedohodnou  jinak.  Tyto  smlouvy se považují za smlouvy uzavřené podle

   tohoto zákona.

 

   (2) Do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2 je provozovatel

   veřejné  telekomunikační  sítě  a  poskytovatel veřejné telekomunikační

   služby,  který  byl  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označen

   jako  subjekt  s  výrazným  podílem  na  trhu,  povinen při poskytování

   přístupu  nebo propojení anebo zpřístupnění účastnického vedení dodržet

   stávající  povinnosti  týkající  se  přístupu  k síti, propojení sítí a

   zpřístupnění  účastnického  vedení  stanovené  podle zákona č. 151/2000

   Sb.,  o  telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

   předpisů. Jedná se o

 

   a) povinnost nediskriminace,

 

   b) povinnost poskytnout Úřadu uzavřenou smlouvu o propojení sítí nebo o

   přístupu k síti za účelem jejího uveřejnění,

 

   c)  povinnost oznamovat Úřadu a uveřejňovat v Telekomunikačním věstníku

   referenční nabídky propojení a zpřístupnění účastnického vedení a

 

   d)  povinnost  vést  oddělenou  evidenci  nákladů, tržeb a výnosů podle

   schválené  metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších  předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů,

   tržeb,   výnosů  a  ziskovosti,  včetně  vloženého  kapitálu  ve  lhůtě

   stanovené Úřadem.

 

   § 140

 

   Provozovatel  veřejné  pevné  telekomunikační  sítě,  který  byl ke dni

   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona povinen ve své síti podle číslovacího

   plánu  umožnit  svým  účastníkům  přístup  ke  službám  kteréhokoliv  s

   uvedenými  sítěmi propojeného poskytovatele veřejných telekomunikačních

   služeb,  kromě  služby  pronájmu  okruhů,  a  to  jak  formou nastavení

   předvolby  čísel,  tak krátkou individuální volbou čísel pro jednotlivá

   volání,  je  povinen  tyto  služby  poskytovat  nejméně  do doby vydání

   rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

 

   § 141

 

   zrušen

 

   § 142

 

   (1)  Opatření  Českého  telekomunikačního  úřadu vydaná podle zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších  předpisů,  zůstávají  v  platnosti 12 měsíců ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

   (2)   Cenová   rozhodnutí  vydaná  podle  zákona  č.  151/2000  Sb.,  o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  zůstávají v platnosti do vydání věcně příslušných rozhodnutí

   o  ceně  (§  57 až 59) Úřadem, nejdéle však do 12 měsíců ode dne nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona.  Tato  rozhodnutí  o ceně je Úřad po dobu 12

   měsíců  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  oprávněn vydat bez

   předchozí  analýzy  trhu.  V  takovém  případě  je však jejich účinnost

   omezena nejdéle do doby vydání rozhodnutí o uložení povinností podnikům

   s významnou tržní silou podle § 137 odst. 2.

 

   (3)  Uzavřené  smlouvy  a  vydané  všeobecné  podmínky  pro poskytování

   veřejné   telekomunikační  služby  podle  zákona  č.  151/2000  Sb.,  o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  se  považují za smlouvy uzavřené a všeobecné podmínky vydané

   podle tohoto zákona.

 

   (4) Pokud smlouva na poskytování veřejné telekomunikační služby uvedená

   v odstavci 3 není v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel

   povinen  ji  uvést  s  nimi  do  souladu nejpozději do 4 měsíců ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (5)  Pokud  všeobecné  podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou v souladu s

   ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen je uvést do souladu s

   ustanoveními tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

 

   § 143

 

   (1)  Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto

   službu  podle  zákona  č.  151/2000  Sb.,  o telekomunikacích a o změně

   dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších předpisů, je povinen poskytovat

   tuto  službu  i  po  dni  nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za

   podmínek   dle  dosavadních  právních  předpisů.  Povinnost  poskytovat

   univerzální službu trvá až do doby, než Úřad rozhodne podle odstavce 2.

 

   (2)  Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přezkoumá,

   zda  poskytování  univerzální  služby,  včetně cenové dostupnosti, je v

   souladu s ustanoveními hlavy III dílu 6; nejpozději do 9 měsíců ode dne

   nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  Úřad  uloží  rozhodnutím  povinnosti

   poskytovat dílčí služby podle § 39.

 

   (3)  Poskytovatel  univerzální  služby  uvedený v odstavci 1 je povinen

   vést  oddělenou  evidenci  nákladů,  tržeb  a  výnosů  podle  schválené

   metodiky  v  souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000

   Sb.,  o  telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

   předpisů,  a  předkládat  Úřadu  roční  zprávu o vývoji nákladů, tržeb,

   výnosů  a  ziskovosti,  včetně  vloženého  kapitálu  ve lhůtě stanovené

   Úřadem.

 

   (4)  Poskytovatel  univerzální  služby  uvedený v odstavci 1 je povinen

   předložit  Úřadu  do  4  měsíců  po  určení  nového poskytovatele podle

   odstavce  2  vyúčtování  prokazatelné ztráty vypočítané podle zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších předpisů. Tento poskytovatel má nárok na úhradu prokazatelné

   ztráty v roce, ve kterém nabyl tento zákon účinnosti, a to za období do

   doby  rozhodnutí  Úřadu podle odstavce 2. Tento poskytovatel je povinen

   umožnit   ověření   výše   prokazatelné   ztráty  způsobem  uvedeným  v

   dosavadních  právních předpisech. Na výše uvedenou prokazatelnou ztrátu

   jsou  povinni  přispívat  podnikatelé,  kteří  byli v příslušném období

   držiteli  telekomunikační  licence.  Výpočet  podílu  a  platby se řídí

   ustanoveními právních předpisů platných před účinností tohoto zákona.

 

   § 144

 

   Poskytovatel veřejně dostupné dálnopisné a telegrafní služby, který byl

   povinen  poskytovat  tyto  služby  podle  zákona  č.  151/2000  Sb.,  o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů, je povinen tyto služby poskytovat do konce roku 2005.

 

   § 145

 

   (1)  Podnikatel  poskytující  službu  šíření  a  přenosu rozhlasového a

   televizního  signálu,  který  byl  na  základě  telekomunikační licence

   udělené  podle  zákona  č.  151/2000  Sb., o telekomunikacích a o změně

   dalších  zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tyto

   služby  ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen je poskytovat

   i  nadále, nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

   Tyto  služby  poskytuje  za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními

   právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

   (2)  Byl-li podnikatel podle odstavce 1 povinen vést oddělenou evidenci

   nákladů,  tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením

   Úřadu  vydaným  podle  zákona  č.  151/2000 Sb., o telekomunikacích a o

   změně  dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu

   roční  zprávu  o  vývoji  nákladů,  tržeb,  výnosů a ziskovosti, včetně

   vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem, je povinen tuto povinnost

   plnit do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

 

   § 146

 

   Úřad  do  1  měsíce  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zřídí

   radiokomunikační účet. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

   zákona zřídí databáze podle § 14, 15 a 28.

 

   § 147

 

   (1)  Věcná  břemena vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a

   jiné  dohody,  včetně  dohod  o  náhradě za omezení vlastnického práva,

   sloužící  k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších předpisů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

   zůstávají nedotčeny.

 

   (2)   Nedošlo-li   přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  mezi

   podnikatelem  a  vlastníkem  nemovitosti  k  dohodě pro výkon oprávnění

   podle  §  90  odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. a k dohodě o

   náhradě  za  omezení  vlastnického  práva,  rozhodne  o zřízení věcného

   břemene  a o výši náhrady vyvlastňovací úřad podle tohoto zákona, pokud

   s výkonem oprávnění nebylo započato.

 

   (3)   Vznikla-li   ve   prospěch   podnikatelů  zajišťujících  veřejnou

   komunikační  síť,  kteří  realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě

   před  nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění

   podle  §  90  odst.  1  písm.  a)  a  b)  zákona  č.  151/2000 Sb. nebo

   vzniknou-li  takovým  podnikatelům  věcná  břemena  pro výkon oprávnění

   podle  §  90  odst.  1  písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo § 104

   odst.  1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona,

   přecházejí  oprávnění z takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné

   komunikační  sítě či její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli

   zajišťujícími  veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost,

   zda  se  nabyvateli  veřejné  komunikační  sítě stali před či po nabytí

   účinnosti tohoto zákona.

 

   (4)  Oprávnění  z  věcných  břemen  podle odstavce 3 vzniká nabyvatelům

   veřejné komunikační sítě

 

   a)  v  okamžiku  vzniku  věcných  břemen,  vzniknou-li věcná břemena po

   nabytí  účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději k okamžiku vzniku

   věcného břemene k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,

 

   b)  v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno

   před  nabytím  účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím

   účinnosti  tohoto  zákona  i  k  převodu  veřejné  komunikační  sítě na

   nabyvatele,

 

   c)  v  okamžiku  nabytí  veřejné  komunikační sítě nabyvatelem, bude-li

   veřejná  komunikační  síť  převedena na nabyvatele až po vzniku věcného

   břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   § 148

 

   Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

 

   a)  se  zrušuje  Český  telekomunikační  úřad  zřízený  podle zákona č.

   151/2000  Sb.,  o  telekomunikacích  a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších předpisů,

 

   b)  přecházejí  práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z

   Českého telekomunikačního úřadu zřízeného podle zákona č. 151/2000 Sb.,

   o  telekomunikacích  a  o  změně  dalších  zákonů,  ve znění pozdějších

   předpisů, na Úřad,

 

   c)  je  Úřad příslušný hospodařit s majetkem státu, s nímž k tomuto dni

   hospodařil  Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000

   Sb.,  o  telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   § 149

 

   (1)  Po  dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena

   Rady Úřadu na 1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4

   roky a jednoho na 5 let.

 

   (2)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak,  vztahují  se na členy Rady

   ustanovení  zákoníku  práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního

   zákona.

 

   Závěrečná ustanovení

 

   § 150

 

   Zmocnění

 

   (1)  Vláda  vydá  nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37

   odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 133 odst. 2.

 

   (2)  Ministerstvo  vydá  vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26

   odst.  5,  § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48

   odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 7, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.

 

   (3)  Ministerstvo  vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k

   provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.

 

   (4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.

 

   (5)  Úřad  vydá  vyhlášku  k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63

   odst.  3, § 64 odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1,

   § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.

 

   (6)  Úřad  pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení §

   88 odst. 7.

 

   § 151

 

   Zrušuje se:

 

   1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

 

   2.  Nařízení  vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za

   přidělené kmitočty a za přidělená čísla.

 

   3.  Vyhláška  č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační

   koncová a rádiová zařízení.

 

   4.  Vyhláška  č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a

   provoz  zařízení  pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního

   provozu.

 

   5.  Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika

   koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.

 

   6.  Vyhláška  č.  196/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  charakteristiky,

   parametry  a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální

   služby držiteli telekomunikační licence.

 

   7.  Vyhláška  č.  197/2000  Sb.,  o  rozsahu pronájmu telekomunikačních

   okruhů a o jejich technických parametrech.

 

   8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy

   o  propojení  a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách

   přístupu   k   síti   a   propojení   sítí   a   připojení  neveřejných

   telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.

 

   9.   Vyhláška   č.   199/2000   Sb.,  o  způsobu  prokazování  finanční

   způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.

 

   10.  Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich

   používání  a  o  druzích  radiokomunikačních  služeb,  pro  které  jsou

   vyžadovány.

 

   11.  Vyhláška  č.  201/2000  Sb., o technických a provozních podmínkách

   amatérské radiokomunikační služby.

 

   12.  Vyhláška  č.  202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k

   prokázání   zvláštní   způsobilosti   k  obsluze  vysílacích  rádiových

   zařízení,  o  rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní

   způsobilosti,   o   způsobu   provádění   zkoušek,  o  druzích  průkazů

   způsobilosti a době jejich platnosti.

 

   13.  Vyhláška  č.  92/2001  Sb.,  kterou  se  stanoví  seznam speciálně

   vybavených koncových telefonních zařízení.

 

   14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a

   úhradě  prokazatelné  ztráty z poskytování univerzální služby držitelem

   telekomunikační licence.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   Změna zákona o vodovodech a kanalizacích

 

   § 152

 

   V  zákoně  č.  274/2001  Sb.,  o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

   potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

   ve  znění  zákona  č.  320/2002  Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č.

   20/2004 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se část pátá zrušuje.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   Změna  zákona,  kterým  se mění některé zákony v souvislosti s přijetím

   soudního řádu správního

 

   § 153

 

   V zákoně č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s

   přijetím  soudního  řádu správního, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se

   část dvanáctá zrušuje.

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   Změna zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky

 

   § 154

 

   V  zákoně  č.  205/2002  Sb.,  kterým  se  mění zákon č. 22/1997 Sb., o

   technických  požadavcích  na  výrobky  a  o  změně a doplnění některých

   zákonů,  ve  znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část

   třetí zrušuje.

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   Změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona

 

   § 155

 

   V  zákoně  č.  309/2002  Sb.,  o  změně zákonů souvisejících s přijetím

   zákona   o  službě  státních  zaměstnanců  ve  správních  úřadech  a  o

   odměňování  těchto  zaměstnanců  a  ostatních  zaměstnanců ve správních

   úřadech  (služební  zákon),  ve znění zákona č. 123/2003 Sb., zákona č.

   274/2003 Sb., zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.

   424/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č.

   436/2004  Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se část

   dvacátá čtvrtá zrušuje.

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   Změna   zákona,   kterým  se  provádějí  některá  opatření  v  soustavě

   ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony

 

   § 156

 

   V  zákoně  č.  517/2002  Sb.,  kterým  se  provádějí některá opatření v

   soustavě  ústředních  orgánů  státní  správy  a mění některé zákony, ve

   znění zákona č. 41/2004 Sb., se část šestá zrušuje.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   Změna zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích

 

   § 157

 

   V  zákoně  č.  225/2003  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 151/2000 Sb., o

   telekomunikacích   a  o  změně  dalších  zákonů,  ve  znění  pozdějších

   předpisů,  a  zákon  č.  29/2000  Sb.,  o poštovních službách a o změně

   některých  zákonů  (zákon  o  poštovních  službách), ve znění zákona č.

   517/2002 Sb., se část první zrušuje.

 

   ČÁST OSMÁ

 

   Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

 

   § 158

 

   V  zákoně  č.  436/2003  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 555/1992 Sb., o

   Vězeňské  službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších

   předpisů, a některé další zákony, se část čtvrtá zrušuje.

 

   ČÁST DEVÁTÁ

 

   Změna  zákona,  kterým  se  mění  některé  zákony související s oblastí

   evidence obyvatel

 

   § 159

 

   V  zákoně  č.  53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s

   oblastí evidence obyvatel, se část jedenáctá zrušuje.

 

   ČÁST DESÁTÁ

 

   Změna zákona, kterým se mění živnostenský zákon

 

   § 160

 

   V  zákoně  č.  167/2004  Sb.,  kterým  se mění zákon č. 455/1991 Sb., o

   živnostenském  podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších

   předpisů, a některé související zákony, se část čtvrtá zrušuje.

 

   ČÁST JEDENÁCTÁ

 

   Změna zákona o živnostenském podnikání

 

   § 161

 

   Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

   ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

   600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

   38/1994  Sb.,  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

   200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

   94/1996  Sb.,  zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

   19/1997  Sb.,  zákona  č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

   79/1997  Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

   15/1998  Sb.,  zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

   167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

   358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

   27/2000  Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

   122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

   149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

   247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

   309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.

   458/2000  Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.

   120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č.

   274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č.

   501/2001  Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č.

   174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č.

   320/2002  Sb.,  nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb.,

   zákona  č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb.,

   zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb.,

   zákona  č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb.,

   zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

   zákona  č.  326/2004  Sb.,  zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 695/2004

   Sb., se mění takto:

 

   1. V § 3 odst. 3 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:

 

   "i)   vykonávání   komunikační   činnosti   podle  zvláštního  právního

   předpisu,^19)

 

   19)  Zákon  č.  127/2005  Sb.,  o elektronických komunikacích a o změně

   některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

 

   2.   V   příloze  č.  2  SKUPINA  205:  Elektrické  přístroje  se  text

   "Poskytování telekomunikačních služeb" zrušuje.

 

   ČÁST DVANÁCTÁ

 

   Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen

 

   § 162

 

   V  §  2b  zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v

   oblasti  cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a

   zákona č. 320/2002 Sb., odstavec 2 zní:

 

   "(2)  Český  telekomunikační  úřad  vykonává působnost při uplatňování,

   regulaci  a  kontrole  cen  poštovních  služeb  do  zahraničí  a služeb

   souvisejících   s   poskytováním   poštovních  služeb  do  zahraničí  a

   zahraničních  poštovních  služeb.^1)  Ministerstvo nevykonává působnost

   při   uplatňování,  regulaci,  sjednávání  a  kontrole  cen  v  oblasti

   elektronických komunikací.".

 

   ČÁST TŘINÁCTÁ

 

   Změna krizového zákona

 

   § 163

 

   Zákon  č.  240/2000  Sb.,  o krizovém řízení a o změně některých zákonů

   (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

 

   1. V § 12 se v nadpise slova "a spojů" zrušují a odstavec 1 zní:

 

   "(1)  Ministerstvo  dopravy  v době krizového stavu je oprávněno uložit

   provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť,

   vnitrozemské  vodní  dopravy  a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a

   provozovateli  ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících

   dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.".

 

   2.

 

   zrušen

 

   ČÁST ČTRNÁCTÁ

 

   Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

 

   § 164

 

   V  zákoně  č.  231/2001  Sb.,  o provozování rozhlasového a televizního

   vysílání  a  o  změně  dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.,

   zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 341/2004 Sb., se za § 24 vkládá nový

   § 24a, který zní:

 

   "§ 24a

 

   (1)  Ustanovení tohoto zákona týkající se souboru technických parametrů

   se nevztahují na zemské digitální vysílání.

 

   (2)  Územní rozsah zemského digitálního vysílání Rada stanoví v souladu

   se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu výčtem okresů, popřípadě

   obvodů hlavního města Prahy zcela anebo zčásti pokrytých vysíláním.".

 

   ČÁST PATNÁCTÁ

 

   Změna rozpočtových pravidel

 

   § 165

 

   V  §  36  zákona  č.  218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

   některých  souvisejících  zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona

   č.  482/2004  Sb.,  se  na  konci  odstavce  3  doplňuje věta "Součástí

   státních finančních aktiv je rovněž radiokomunikační účet zřízený podle

   zvláštního právního předpisu.".

 

   ČÁST ŠESTNÁCTÁ

 

   Změna zákona o správních poplatcích

 

   § 166

 

   Zákon  č.  368/1992  Sb.,  o  správních  poplatcích, ve znění zákona č.

   10/1993  Sb.,  zákona  č. 72/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č.

   85/1994  Sb.,  zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.

   118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č.

   151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č.

   157/1998  Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č.

   166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č.

   326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č.

   360/1999  Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č.

   62/2000  Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

   151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č.

   158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č.

   365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

   76/2002  Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č.

   149/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č.

   131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č.

   219/2003  Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 276/2003 Sb., se mění

   takto:

 

   1. Položka 155 zní:

"Položka 155

Podání námitky proti vyřízení reklamace   Kč 100,-".

 

   2. Položka 156 zní:

"Položka 156

a) Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu

 aa) radiotelefonních a radiotelegrafních

 vysílacích rádiových zařízení

 umístěných na palubách letadel a lodí

 - radiotelefonních                       Kč 400,-

 - radiotelegrafních                      Kč 600,-

 ab) radiotelefonních a radiotelegrafních

 pozemních vysílacích rádiových

 zařízení pohyblivé letecké

 a pohyblivé plavební služby

 - radiotelefonních                       Kč 300,-

 - radiotelegrafních                      Kč 400,-

 ac) radiotelefonních a radiotelegrafních

 pozemních vysílacích rádiových

 zařízení provozovaných v pásmu

 krátkých vln

 - radiotelefonních                      Kč 300,-

 - radiotelegrafních                     Kč 400,-

 ad) vysílacích rádiových zařízení         pro

 amatérskou radiokomunikační službu      Kč 400,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

 v průkazu odborné způsobilosti          Kč 200,-".

 

   3. Položka 157 zní:

"Položka 157

Vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti   Kč 1 000,-

Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů  Kč   500,-".

 

   4. Položka 158 zní:

"Položka 158

a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu,

 s výjimkou sporu o plnění povinnosti

 k peněžitému plnění, mezi osobou vykonávající

 komunikační činnost na straně jedné,

 a účastníkem, popřípadě uživatelem

 na straně druhé                                   Kč    200,-

b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou

 sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění,

 mezi osobami vykonávajícími komunikační

 činnosti                                          Kč 10 000,-

c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění

 povinnosti k peněžitému plnění

 4 % z této částky, nejméně                        Kč    200,-

 

Poznámka:

Poplatek podle položky v písmeni c) se vybere nejvýše ve výši Kč

500 000.".

 

   5. Položka 159 se zrušuje.

 

   6. Položka 160 zní:

"Položka 160

a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání

 čísel  Kč 5 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

 v oprávnění k využívání čísel Kč 500,-

 

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní

orgán čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory

s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace

(hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách

účastnických čísel.".

 

   7. Položka 161 zní:

"Položka 161

a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění

 k využívání rádiových kmitočtů

 aa) pro šíření a přenos rozhlasového nebo

 televizního vysílání (rozhlasová služba)   Kč 7 000,-

 ab) pro pevnou službu                      Kč 5 000,-

 ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč   500,-

 ad) pro ostatní radiokomunikační služby    Kč 3 000,-

b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn

 v individuálním oprávnění k využívání

 rádiových kmitočtů

 aa) pro šíření a přenos rozhlasového

 a televizního vysílání (rozhlasová

 služba)                                    Kč  500,-

 ab) pro pevnou službu                      Kč  500,-

 ac) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč  200,-

 ad) pro ostatní radiokomunikační služby    Kč  500,-

 

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle

§ 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických

komunikacích).".

 

   ČÁST SEDMNÁCTÁ

 

   Změna  zákona  o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

   správy České republiky

 

   § 167

 

   V § 18 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních

   orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a

   zákona  č.  95/2005  Sb.,  se  slovo  "telekomunikace"  nahrazuje slovy

   "elektronické komunikace".

 

   ČÁST OSMNÁCTÁ

 

   zrušena

 

   § 168

 

   zrušen

 

   ČÁST DEVATENÁCTÁ

 

   Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

 

   § 169

 

   Zákon  č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv,

   ve  znění  zákona  č.  320/2002  Sb.  a zákona č. 114/2003 Sb., se mění

   takto:

 

   1.  V § 1 písm. e) se slovo "a" za slovem "úřady" nahrazuje čárkou a za

   slovo "bankou" se vkládají slova "a Českým telekomunikačním úřadem".

 

   2.  V  §  2  písm.  a)  se za slova "Ústavního soudu" vkládají slova "a

   rozsudky Nejvyššího správního soudu".

 

   ČÁST DVACÁTÁ

 

   Změna služebního zákona

 

   § 170

 

   Zákon  č.  218/2002  Sb.,  o  službě  státních zaměstnanců ve správních

   úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve

   správních  úřadech  (služební  zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.,

   zákona č. 281/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb.,

   zákona  č.  436/2004  Sb.,  zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004

   Sb., se mění takto:

 

   1.  V  § 9 odst. 9 se věta první nahrazuje větou "Představeným může být

   jmenován    jen    státní   zaměstnanec,   s   výjimkou   představeného

   vykonávajícího  v  zahraničí  službu  na  dobu  určitou,  představeného

   vykonávajícího  službu  na  dobu určitou jako předseda Komise pro cenné

   papíry,  jako člen prezídia Komise pro cenné papíry nebo jako člen Rady

   Českého telekomunikačního úřadu.".

 

   2. V § 20 odstavec 2 zní:

 

   "(2)  Výběrové  řízení  se neprovádí na služební místo představeného ve

   službě  na dobu určitou, jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen

   prezídia   Komise   pro   cenné   papíry   nebo   člen   Rady   Českého

   telekomunikačního  úřadu,  splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle §

   17  odst.  1  a  předpoklad  stanovený  právními předpisy o utajovaných

   skutečnostech.^18)".

 

   3. V § 29 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou "Službu na dobu určitou

   po  dobu,  po  kterou  trvá  podle  zvláštního právního předpisu jejich

   funkční  období,  vykonávají  též  předseda  Komise  pro  cenné papíry,

   členové  prezídia  Komise  pro cenné papíry, předseda Úřadu pro ochranu

   hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové

   Rady Českého telekomunikačního úřadu.^26)".

 

   Poznámka pod čarou č. 26 zní:

 

   "26) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.

 

   §  1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu

   hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

 

   § 107 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o

   změně   některých   souvisejících   zákonů   (zákon   o  elektronických

   komunikacích).

 

   §  17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

   státní  správy  v  energetických  odvětvích  a o změně některých zákonů

   (energetický zákon).".

 

   4.  V  § 42 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou "Na služební místo

   představeného,  jímž je předseda Komise pro cenné papíry, člen prezídia

   Komise  pro cenné papíry nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu

   ve  službě  na  dobu  určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba,

   která  není  státním  zaměstnancem,  splňuje-li  předpoklady podle § 17

   odst.   1,   předpoklad   stanovený  právními  předpisy  o  utajovaných

   skutečnostech^18)  a  další  předpoklady  stanovené  v  jiných právních

   předpisech.^18a)".

 

   Poznámka pod čarou č. 18a zní:

 

   "18a)  Například  §  107  zákona  č.  127/2005  Sb.,  o  elektronických

   komunikacích   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o

   elektronických komunikacích).".

 

   5.  V  §  53  odst.  5  se  věta  poslední nahrazuje větou "Jmenování a

   odvolání  generálního  ředitele Vězeňské služby České republiky a členů

   Rady  Českého  telekomunikačního  úřadu  se  řídí  zvláštními  právními

   předpisy.".

 

   6. V § 237 odstavec 2 zní:

 

   "(2)  Předseda  Komise  pro  cenné  papíry, členové prezídia Komise pro

   cenné  papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda

   Energetického    regulačního    úřadu    a    členové    Rady   Českého

   telekomunikačního  úřadu  se  považují  za služební orgány ve službě na

   dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu

   jeho   funkční  období.^26)  Předseda  Úřadu  pro  ochranu  hospodářské

   soutěže,  předseda  Energetického regulačního úřadu a člen Rady Českého

   telekomunikačního  úřadu  mohou  být po skončení služby na dobu určitou

   jmenováni,  jestliže o to písemně požádají, do služby na dobu neurčitou

   na volné služební místo.".

 

   7. V § 237 odstavec 4 zní:

 

   "(4)  Předseda  Komise  pro  cenné  papíry, členové prezídia Komise pro

   cenné  papíry, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda

   Energetického    regulačního    úřadu    a    členové    Rady   Českého

   telekomunikačního  úřadu složí služební slib před generálním ředitelem;

   jinak platí § 33 a 34.".

 

   8. V § 237 odstavec 6 zní:

 

   "(6)  Na  služební  místo  představeného, který je předsedou Komise pro

   cenné  papíry, členem prezídia Komise pro cenné papíry, předsedou Úřadu

   pro  ochranu  hospodářské  soutěže, předsedou Energetického regulačního

   úřadu  nebo  členem  Rady  Českého telekomunikačního úřadu, se výběrové

   řízení nevyhlašuje.".

 

   ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

 

   Změna soudního řádu správního

 

   § 171

 

   Zákon  č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003

   Sb.,  zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004

   Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

   písmeno c), které zní:

 

   "c)  o  zrušení  opatření  obecné  povahy nebo jeho částí pro rozpor se

   zákonem.".

 

   2. V § 48 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

 

   "e)  senát  nebo  samosoudce,  který  má  o návrhu rozhodnout, dospěl k

   závěru,  že opatření obecné povahy nebo jeho část, kterého bylo ve věci

   použito, je v rozporu se zákonem, podá-li návrh na jeho zrušení,".

 

   Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).

 

   3.  V  části  třetí  hlavě  druhé  se za díl 6 vkládá nový díl 7, který

   včetně nadpisu zní:

 

   "Díl 7

 

   Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

 

   § 101a

 

   (1) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn

   podat  ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy,

   vydaným  správním  orgánem,  zkrácen.  Pokud  je  podle zákona současně

   oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve

   správním  soudnictví  žalobu  nebo  jiný  návrh, může navrhnout zrušení

   opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.

 

   (2)  Návrh  na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného

   obcí nebo krajem, může podat též Ministerstvo vnitra.

 

   (3)  Návrh  na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného

   krajem, může podat též obec.

 

   (4)  Odpůrcem  je  ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení

   nebo zrušení jeho části je navrhováno.

 

   § 101b

 

   Účast dalších osob na řízení (§ 34) je vyloučena.

 

   § 101c

 

   K  řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je příslušný

   Nejvyšší správní soud.

 

   § 101d

 

   Rozsudek a jeho účinky

 

   (1)  Při  rozhodování  soud  posuzuje  soulad opatření obecné povahy se

   zákonem,  a  to,  zda  ten,  kdo  je  vydal,  postupoval  v  mezích své

   působnosti a pravomoci a zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem

   stanoveným způsobem. Přitom není vázán právními důvody návrhu.

 

   (2)  Dojde-li  soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části

   jsou  v  rozporu  se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze

   své  působnosti  a  pravomoci,  anebo  že opatření obecné povahy nebylo

   vydáno  zákonem  stanoveným  způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho

   části  zruší  dnem,  který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud

   jej  zamítne. Soud o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho

   částí rozhodne do třiceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.

 

   (3) Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo

   bylo-li  na  základě  části opatření obecné povahy, která byla zrušena,

   rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale

   nebylo  dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo

   jeho  části  důvodem  pro  obnovu  řízení  podle ustanovení příslušného

   procesního předpisu.

 

   (4)  Práva  a  povinnosti  z  právních  vztahů  vzniklých před zrušením

   opatření obecné povahy nebo jeho části zůstávají nedotčena.

 

   (5) Na náhradu nákladů nemá žádný z účastníků řízení právo.".

 

   ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

 

   Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže

 

   § 172

 

   Zákon  č.  143/2001  Sb.,  o  ochraně  hospodářské  soutěže  a  o změně

   některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona

   č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., se mění takto:

 

   1.  V § 1 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 4a

   zní:

 

   "(9)  Tento zákon se rovněž nevztahuje na jednání soutěžitelů, které je

   porušením     povinnosti    stanovené    zákonem    o    elektronických

   komunikacích^4a) nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

 

   4a)  Zákon  č.  127/2005  Sb.,  o elektronických komunikacích a o změně

   dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

 

   2.  V  §  11  se  za  odstavec  1  vkládá nový odstavec 2, který včetně

   poznámky pod čarou č. 5a zní:

 

   "(2)   Ustanovení   odstavce  1  písm.  f)  se  nevztahuje  na  jednání

   soutěžitelů, které je vykonáváním komunikační činnosti^5a) podle zákona

   o elektronických komunikacích.

 

   5a) § 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

   dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

 

   ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

 

   Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce

   představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců

 

   § 173

 

   V  zákoně  č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

   výkonem  funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

   soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona

   č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona

   č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona

   č.  427/2003  Sb.,  zákona  49/2004  Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., se v

   části druhé za hlavu šestou vkládá hlava sedmá, která zní:

 

   "HLAVA SEDMÁ

 

   Náležitosti člena Rady a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu

 

   Plat

 

   § 27a

 

   Členům  Rady  Českého  telekomunikačního  úřadu  náleží  plat  určený z

   platové základny platovým koeficientem ve výši 1,424.

 

   § 27b

 

   Předsedovi  Rady  Českého  telekomunikačního úřadu náleží plat určený z

   platové základny platovým koeficientem ve výši 1,932.".

 

   ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

 

   Změna zákona č. 427/2003 Sb.

 

   § 174

 

   V  §  1  zákona  č.  427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006

   stanoví  mimořádné  opatření při určování výše platu a některých náhrad

   výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých

   státních  orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto

   osob  za  první pololetí roku 2004 a kterým se mění některé související

   zákony,  ve  znění zákona č. 359/2004 Sb., se za písmeno f) vkládá nové

   písmeno g), které zní:

 

   "g) člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu,".

 

   Dosavadní písmena g) až n) se označují jako písmena h) až o).

 

   ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

 

   Změna  zákona  č.  483/1991  Sb., o České televizi, ve znění pozdějších

   předpisů

 

   § 175

 

   Zákon  č.  483/1991  Sb.,  o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993

   Sb.,  zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001

   Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě

   dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".

 

   2.  V  §  3  odst.  1  písm.  a)  se  za slovo "provozuje" vkládá slovo

   "analogové",  slovo  "celoplošných" se zrušuje a na konci textu písmene

   a)  se  doplňují  slova  "tak,  aby  v  souběhu  zemského analogového a

   zemského  digitálního  vysílání  byla  pro  obyvatele  České  republiky

   zajištěna  možnost  příjmu  těchto televizních programů v rozsahu podle

   odstavce 3".

 

   3.  V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která

   včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

 

   "b)  provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů

   uvedených  v  písmenu  a)  a  dalších alespoň dvou televizních programů

   zahrnutých  v  souhrnném  datovém toku složeném z dílčích datových toků

   náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu

   a   doplňkovým   službám   veřejné   služby  v  oblasti  televizního  a

   rozhlasového  vysílání,  upravených pro společné šíření prostřednictvím

   zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím alespoň

   95  %  obyvatel  České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z

   posledního sčítání lidu^1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),

 

   c)  jako  provozovatel  multiplexu  veřejné služby sestavuje společně s

   Českým  rozhlasem  souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho

   předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,

 

   1a) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve

   znění pozdějších předpisů.".

 

   Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena d) až l).

 

   4. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní:

 

   "(2)  Státní  orgán,  který  vykonává správu kmitočtového spektra podle

   zvláštního  právního  předpisu,^1b)  vyhradí  v součinnosti s Radou pro

   rozhlasové  a  televizní  vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty

   umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm.

   a) a b).

 

   1b)  Zákon  č.  127/2005  Sb.,  o elektronických komunikacích a o změně

   některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

 

   5. V § 3 odstavec 3 zní:

 

   "(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí

   vysílání,  v  jehož  rámci  může  určitý  televizní  program  a s tímto

   programem  související  povinné  doplňkové služby přijímat alespoň 95 %

   obyvatel   České  republiky  počítaných  podle  údajů  vyplývajících  z

   posledního sčítání lidu^1a).".

 

   6.  Za  §  3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 1c

   zní:

 

   "§ 3a

 

   (1)  V  multiplexu  veřejné  služby  musí  být  alespoň 80 % souhrnného

   datového  toku  vyhrazeno  šíření  televizních a rozhlasových programů.

   Zbývající  část  souhrnného datového toku multiplexu veřejné služby lze

   využít k šíření doplňkových služeb.

 

   (2)  Česká  televize  je  povinna  umístit  v multiplexu veřejné služby

   vysílání  programů  Českého  rozhlasu  v  rozsahu,  jímž  Český rozhlas

   naplňuje  veřejnou  službu  v oblasti zemského digitálního rozhlasového

   vysílání  podle  zvláštního  právního  předpisu.^1c)  Náklady spojené s

   provozováním  multiplexu  veřejné  služby Česká televize účtuje Českému

   rozhlasu,  popřípadě  poskytovatelům  doplňkových  služeb,  podle  výše

   jejich podílu na souhrnném datovém toku multiplexu veřejné služby.

 

   (3) Televizní programy šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby

   může  Česká  televize  digitálně  šířit rovněž prostřednictvím družic a

   kabelových sítí.

 

   1c)  § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve

   znění pozdějších předpisů.".

 

   Dosavadní  poznámka pod čarou č. 1c se označuje jako poznámka pod čarou

   č. 1d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

 

   § 176

 

   Přechodná ustanovení

 

   (1)  Digitální  vysílání  televizních  programů uvedených v § 3 odst. 1

   písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění účinném ode

   dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Česká televize zahájí do 60 dnů ode

   dne,  kdy  s  podnikatelem  zajišťujícím  síť elektronických komunikací

   uzavře  smlouvu  o šíření multiplexu veřejné služby. Digitální vysílání

   dalších   alespoň  dvou  televizních  programů  Česká  televize  zahájí

   postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.

 

   (2)  Podmínky  šíření  programů,  popřípadě doplňkových služeb, Českého

   rozhlasu   prostřednictvím   multiplexu  veřejné  služby  sjedná  Česká

   televize s Českým rozhlasem smlouvou. Oběma stranami ověřený návrh této

   smlouvy  předloží  generální  ředitel  České  televize k informaci Radě

   České  televize  alespoň  30 dnů před dohodnutým dnem zahájení zemského

   digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

 

   ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

 

   Změna  zákona  č.  484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších

   předpisů

 

   § 177

 

   Zákon  č.  484/1991  Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993

   Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997

   Sb. a zákona č. 192/2002 Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  2 odst. 1 se za slovo "programů" vkládají slova " , popřípadě

   dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb".

 

   2.  V  §  3  odst.  1  písm.  a)  se  za slovo "provozuje" vkládá slovo

   "analogové".

 

   3.  V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která

   včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

 

   "b)   provozuje   zemské   digitální   rozhlasové  vysílání  šířením  3

   celoplošných   rozhlasových   programů,   uvedených   v   písmenu   a),

   prostřednictvím    multiplexu    veřejné   služby;^1a)   kromě   těchto

   rozhlasových  programů  má  Český  rozhlas  právo šířit prostřednictvím

   multiplexu    veřejné   služby   další   rozhlasové   programy,   další

   multimediální  obsah  a  doplňkové  služby;  rozhlasové programy, další

   multimediální   obsah   a   doplňkové   služby  šířené  prostřednictvím

   multiplexu  veřejné  služby  může  Český rozhlas digitálně šířit rovněž

   prostřednictvím družic a kabelových sítí,

 

   c)  provozuje  zemské  digitální  vysílání tak, aby zajistil naplňování

   úkolů  veřejné  služby  v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídá

   stavu  rozvoje  vysílacích technologií a služeb. Využívá přitom zejména

   části  kmitočtového  spektra  umožňující  pokrytí území České republiky

   rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní

   kmitočtové  tabulky  pro  zemské  digitální  rozhlasové  vysílání, a to

   zejména ve III. televizním pásmu,

 

   1a)  §  3 odst. 1 písm. b) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve

   znění pozdějších předpisů.".

 

   Dosavadní  písmena  b)  až  f)  se  označují  jako  písmena  d) až h) a

   dosavadní  poznámky pod čarou č. 1a až 1c se označují jako poznámky pod

   čarou č. 1b až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

 

   4.  V  §  3  odst.  3 větě první se za slovo "provozování" vkládá slovo

   "analogového".

 

   5. Poznámka pod čarou č. 1b zní:

 

   "1b)  Zákon  č.  127/2005  Sb., o elektronických komunikacích a o změně

   některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).".

 

   6.  V  § 3 odst. 4 se za slova "programem se" vkládají slova "pro účely

   tohoto zákona" a číslo "70" se nahrazuje číslem "95".

 

   § 178

 

   Přechodná ustanovení

 

   (1)  Český  rozhlas  zahájí  digitální  vysílání  rozhlasových programů

   uvedených  v  §  3  odst.  1  písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém

   rozhlasu,  ve  znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   postupně podle své ekonomické, organizační a technické připravenosti.

 

   (2)  Podmínky  šíření svých programů, popřípadě dalšího multimediálního

   obsahu  a doplňkových služeb, prostřednictvím multiplexu veřejné služby

   sjedná Český rozhlas s Českou televizí smlouvou. Oběma stranami ověřený

   návrh  této  smlouvy  předloží  generální  ředitel  Českého  rozhlasu k

   informaci  Radě  Českého  rozhlasu  alespoň 30 dnů před dohodnutým dnem

   zahájení zemského digitálního rozhlasového vysílání Českého rozhlasu.

 

   ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

 

   ÚČINNOST

 

   § 179

 

   Tento  zákon  nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího

   po dni jeho vyhlášení.

 

   Zaorálek v. r.

 

   Klaus v. r.

 

   Gross v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.IV zákona č. 235/2006 Sb.

 

   zrušen

 

   Čl.LXXI zákona č. 261/2007 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Rozhodnutí  o uložení povinnosti poskytovat zvláštní ceny vydaná Českým

   telekomunikačním  úřadem  podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění zákona

   č.  310/2006  Sb.,  zůstávají  v  platnosti  do  právní moci rozhodnutí

   Českého   telekomunikačního   úřadu  o  uložení  povinnosti  poskytovat

   zvláštní  ceny  podle  tohoto  zákona.  Český telekomunikační úřad vydá

   rozhodnutí,  kterým  se ukládá povinnost poskytovat zvláštní ceny podle

   tohoto  zákona,  nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

   zákona.

 

   Čl.II zákona č. 304/2007 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského analogového

   televizního  vysílání  na zemské digitální televizní vysílání (dále jen

   "Technický  plán  přechodu")  za  účelem  sestavení sítě elektronických

   komunikací  pro  multiplex  veřejné služby, dalších sítí pro celoplošné

   zemské  digitální televizní vysílání a jedné sítě umožňující regionální

   zemské  digitální  televizní  vysílání. Technický plán přechodu stanoví

   pravidla  pro  přechod  zemského  analogového  televizního  vysílání na

   zemské  digitální  televizní vysílání, zejména lhůty, podmínky a způsob

   postupu  při  procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské

   digitální  televizní vysílání, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání

   zemského analogového televizního vysílání tak, aby mimo případy, kdy to

   neumožňují  přírodní  nebo  odůvodněné  technické překážky, při vypnutí

   zemského  analogového televizního vysílání v rámci jedné územní oblasti

   nedošlo  ke  zmenšení  území  pokrytého  signálem  zemského televizního

   vysílání programů provozovatelů vysílání s licencí dotčených vypnutím v

   dané  územní  oblasti.  V  Technickém  plánu přechodu se rovněž stanoví

   minimální  rozsah  pokrytí území zemským digitálním televizním signálem

   ke  dni dokončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na

   zemské   digitální   televizní  vysílání.  Zemské  analogové  televizní

   vysílání  se  ukončí  dnem  31.  prosince  2012,  nestanoví-li  vláda v

   Technickém plánu přechodu termín dřívější, nejdříve však dnem 10. října

   2010.

 

   2.   Opatření   obecné   povahy   Českého  telekomunikačního  úřadu  č.

   OOP/15/12.2006/39,  kterým  se stanoví Technický plán přechodu zemského

   analogového   televizního   vysílání   na  zemské  digitální  televizní

   vysílání,  vydané  podle  čl. IV zákona č. 235/2006 Sb., se dnem nabytí

   účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 zrušuje.

 

   3. V období ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády podle bodu 1 do dne

   dokončení  přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské

   digitální  televizní vysílání stanoví výši, popřípadě způsob výpočtu, a

   dobu splatnosti poplatku podle § 24 odst. 2 písm. d) zákona č. 127/2005

   Sb.,  ve  znění  tohoto  zákona,  vláda nařízením v závislosti na druhu

   televizního  vysílání  a  v  závislosti  na  průběhu  přechodu zemského

   analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání

   s  ohledem  na dobu souběhu zemského analogového a zemského digitálního

   televizního vysílání podle Technického plánu přechodu.

 

   4.  Údaje  podle  § 72c zákona č. 127/2005 Sb., ve znění tohoto zákona,

   sdělí podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací a podnikatel

   poskytující  službu  šíření rozhlasového a televizního vysílání Českému

   telekomunikačnímu  úřadu  poprvé  do  90  dnů  ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona.

 

   Čl. II zákona č. 153/2010 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Lhůta  podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

   komunikacích   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o

   elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto  zákona,  pro  držitele  přídělu  rádiových  kmitočtů, jemuž byl

   příděl  udělen  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet

   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona.  Tím  nejsou  dotčeny  termíny

   stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu.

 

   2.  Operátor  sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je

   poskytována  služba  šíření  zemského televizního vysílání, má nárok na

   náhradu  nákladů  vynaložených  na  zajištění  primárního  signálu  pro

   navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě

   došlo  v  souvislosti  s  plněním  nařízení  vlády  o  technickém plánu

   přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které

   došlo  k  vypnutí analogového vysílače velkého výkonu, nebo leží v této

   oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním

   vysíláním  z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským

   digitálním televizním vysíláním.

 

   3.   Pokud   o   to   provozovatel  regionálního  zemského  digitálního

   televizního  vysílání  s  licencí  v  případě programu, který byl šířen

   prostřednictvím  zemského analogového televizního vysílání na sdílených

   kmitočtech   s   provozovatelem   celoplošného   zemského   analogového

   televizního  vysílání  s  licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č.

   235/2006  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č. 231/2001 Sb., o provozování

   rozhlasového  a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění

   pozdějších  předpisů,  a některé další zákony, požádá, je operátor sítě

   elektronických  komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program

   šířen  digitálně  v  rámci  části  datového  toku  využívané pro šíření

   celoplošného  programu,  se  kterým  byl  šířen  analogově na sdílených

   kmitočtech,  povinen  nejpozději  do  90  dnů  ode dne doručení žádosti

   tohoto   provozovatele   regionálního   televizního  vysílání  zajistit

   odpovídající   technické   členění   této   sítě  za  účelem  realizace

   regionálního  vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za

   splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27

   odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně

   některých  souvisejících  zákonů (zákon o elektronických komunikacích),

   ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   4.   Pokud   o   to   provozovatel  celoplošného  zemského  digitálního

   televizního  vysílání  s licencí v případě programu, který má být podle

   platných  licenčních podmínek regionálně odpojován, požádá, je operátor

   sítě  elektronických  komunikací  povinen  nejpozději do 90 dnů ode dne

   doručení  žádosti  tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické

   členění  této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím

   nedojde  k  narušení  integrity  sítě.  Za  splnění  této povinnosti má

   operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005

   Sb.,  o  elektronických  komunikacích a o změně některých souvisejících

   zákonů  (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   5.  Úhrada  nákladů  podle  bodu  2,  3  nebo 4 se poskytne, pokud tyto

   náklady  vznikly  a  byly  vynaloženy  operátorem  sítě  elektronických

   komunikacích   v  době  ode  dne  nabytí  účinnosti  nařízení  vlády  o

   technickém   plánu   přechodu  do  dne  ukončení  zemského  analogového

   televizního vysílání v České republice.

 

   6.  Úhrada  nákladů  podle  bodu  2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků

   radiokomunikačního  účtu [§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

   komunikacích   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o

   elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona]. O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti

   Český  telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě

   elektronických   komunikací  podat  nejpozději  do  3  měsíců  ode  dne

   vynaložení  nákladů  nebo  do  3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto

   zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví

   Český  telekomunikační  úřad  výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší

   prokázaných  efektivně  a  účelně  vynaložených nákladů a výší nákladů,

   které  by  operátor  sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by

   nedošlo  ke  ztrátě  primárního  signálu  nebo pokud by neměl povinnost

   zajistit  odpovídající  technické  členění  sítě  za  účelem  realizace

   regionálního vysílání.

 

   7.  Do  31.  prosince  2012  může  Český  telekomunikační  úřad  využít

   prostředky  radiokomunikačního  účtu  i pro vyhodnocování případů podle

   bodů 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu,

   analýzu   dostupnosti  televizního  vysílání  a  efektivního  využívání

   rádiových  kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících

   s  jeho  činností  v  těchto  případech a případech podle bodu 6. Český

   telekomunikační  úřad  může ve lhůtě podle věty první využít prostředky

   radiokomunikačního   účtu   i  k  úhradě  nákladů  na  zajištění  úkolů

   souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace

   opatření   vyplývajících   z  harmonizace  využití  spektra  na  úrovni

   Evropského  společenství  navazujících  na  ukončení  přechodu zemského

   analogového   televizního   vysílání   na  zemské  digitální  televizní

   vysílání,  včetně  přípravy  a  realizace  využití digitální dividendy,

   vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v

   České republice.

 

   8.  Peněžní  prostředky  čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7

   nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního

   účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

 

   9.  V  době  ode  dne  účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012

   převádí  Český  telekomunikační  úřad  na radiokomunikační účet peněžní

   prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27

   odst.  6  a  §  133  odst.  2  zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických

   komunikacích   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o

   elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za

   využívání rádiových kmitočtů.

 

   10.  Práva  a povinnosti Českého telekomunikačního úřadu, poskytovatelů

   univerzální  služby  a  plátců na účet univerzální služby při výpočtu a

   úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování,

   vybírání  a  vymáhání  plateb  na  účet  univerzální  služby  a  s nimi

   souvisejících  penále,  jakož  i  práva a povinnosti týkající se vedení

   účtu  univerzální  služby,  obsahu  výroční zprávy univerzální služby a

   poskytování  informací Českému telekomunikačnímu úřadu pro výpočet výše

   platby  na  účet  univerzální  služby  za  zúčtovací období univerzální

   služby  skončené  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona se řídí

   zákonem  o  elektronických  komunikacích  a  jeho  prováděcími právními

   předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   11.  V  případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle

   zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve

   znění   pozdějších   předpisů,   nebo  podle  zákona  o  elektronických

   komunikacích,  ve  znění  účinném  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto

   zákona,  dojde  k  zániku  plátce  bez  právního nástupce nebo k odpisu

   nedoplatku  pro  nedobytnost,  bude  poskytovateli  univerzální  služby

   platba  uhrazena  prostřednictvím  účtu  univerzální služby ze státního

   rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od

   odpisu  nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle

   předchozí   věty,  provedené  v  návaznosti  na  odpis  nedoplatku  pro

   nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou,

   je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu.

 

   12.  Po  vyrovnání  všech  práv  a  povinností podle bodů 10 a 11 Český

   telekomunikační  úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek

   na  účtu převede na radiokomunikační účet. Ode dne 1. ledna 2011 do dne

   zrušení  účtu  univerzální  služby se pro účely správy placení hledí na

   prostředky na účtu jako na prostředky veřejného rozpočtu^22).

 

   13.  Předseda  Rady Českého telekomunikačního úřadu je povinen do šesti

   měsíců  ode  dne  účinnosti  tohoto  zákona  doplnit  příděly rádiových

   kmitočtů vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o specifikaci

   rádiových  kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb.,

   o  elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

   (zákon  o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí

   účinnosti  tohoto zákona. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu

   přitom   zohlednění   stav  využívání  rádiových  kmitočtů  a  podmínky

   stanovené Plánem využití rádiového spektra (§ 16).

 

   Čl. II zákona č. 468/2011 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  V  případě,  že  bylo  v  Plánu využití rádiového spektra v určitém

   kmitočtovém  pásmu  zmírněno  omezení zásady technologické neutrality a

   neutrality  vůči  službám uplatněné podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb.,

   ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může držitel

   přídělu  rádiových  kmitočtů,  jemuž byl tento příděl udělen přede dnem

   25. května 2011 a tento příděl má dobu platnosti alespoň pět let po dni

   25.  května  2011,  do  dne  25.  května  2016  podat  u Úřadu žádost o

   přezkoumání tohoto přídělu ve vztahu k tomuto omezení.

 

   2.  Úřad  před  vydáním  rozhodnutí  o přezkoumání přídělu podle bodu 1

   sdělí  držiteli  přídělu,  v  jakém rozsahu bude tento příděl změněn, a

   současně  mu sdělí lhůtu, ve které může vzít žádost o přezkoumání zpět.

   V  případě,  že držitel tohoto přídělu vezme v dané lhůtě svou žádost o

   přezkoumání  zpět, zůstává tento příděl v platnosti až do skončení doby

   jeho  platnosti,  nebo  do  pěti  let od podání žádosti o přezkoumání v

   závislosti na tom, která skutečnost nastane dříve.

 

   3. Ode dne 25. května 2016 je Úřad oprávněn změnit všechna individuální

   oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a

   všeobecná  oprávnění,  která budou v rozporu s Plánem využití rádiového

   spektra   v   části   upravující  omezení  technologické  neutrality  a

   neutrality  vůči  službám  podle § 16a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění

   ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   4.  Úřad  je  povinen uvést plán využití rádiového spektra do souladu s

   ustanovením  §  16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode

   dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, do dvanácti měsíců ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona.

 

   5.  Podnikatel  poskytující  veřejně  dostupnou  službu  elektronických

   komunikací  nebo  zajišťující  připojení  k veřejné komunikační síti je

   povinen   uvést   smlouvy   o   poskytování   veřejně  dostupné  služby

   elektronických  komunikací  a  připojení  k  veřejné komunikační síti a

   uveřejňování  informací do souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.

   127/2005  Sb.,  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

   do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   6.  Do  31.  prosince  2012 se do výše čerpání úhrady výdajů podle § 27

   odst.  2  zákona  č.  127/2005  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona, započítává i čerpání úhrad nákladů podle čl.

   II  bodů 7 a 8 zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005

   Sb.,  o  elektronických  komunikacích a o změně některých souvisejících

   zákonů  (zákon  o  elektronických  komunikacích),  ve  znění pozdějších

   předpisů, a některé další zákony. Do 31. prosince 2012 je Úřad oprávněn

   čerpat  úhradu  výdajů  podle  §  27 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve

   znění  účinném  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kromě podmínky

   uvedené v tomto ustanovení pouze v případě, pokud tím nedojde k omezení

   uspokojení  nároků  oprávněných  subjektů  též podle čl. II bodů 2 až 4

   zákona č. 153/2010 Sb.

 

   7.  Za  předpokladu,  že  do  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl

   omezen  počet  práv podle § 20 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném

   do  dne  nabytí  účinnosti tohoto zákona, uplyne doba platnosti přídělu

   rádiových kmitočtů vydaného podle § 136 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb.,

   ve  znění  účinném do dne účinnosti tohoto zákona, za 12 měsíců ode dne

   účinnosti  tohoto  zákona, pokud nebude v této době postupem podle § 20

   odst.  1  a  3  zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona, omezen počet práv. V tomto případě je příděl

   nadále platný po dobu platnosti v něm uvedenou.

 

   8.  Pokud  byla platnost individuálního oprávnění k využívání rádiových

   kmitočtů  v  rozhodnutí podle § 18 nebo § 19 zákona č. 127/2005 Sb., ve

   znění účinném do dne účinnosti tohoto zákona, stanovena delší, než činí

   doba  platnosti  přídělu  rádiových  kmitočtů,  na  jehož  základě bylo

   individuální  oprávnění  k využívání rádiových kmitočtů vydáno, pozbývá

   takové  individuální  oprávnění  platnosti  nejpozději dnem právní moci

   rozhodnutí o udělení přídělu podle bodu 10.

 

   9.  Pokud  v  době do 1 roku přede dnem účinnosti tohoto zákona došlo k

   ukončení platnosti přídělu rádiových kmitočtů uplynutím doby, na kterou

   byl  tento  udělen,  postupuje  Úřad  přiměřeně  podle § 20 odst. 4 a 5

   zákona  č.  127/2005  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne účinnosti tohoto

   zákona.

 

   10.  Úprava  doručování  podle § 129 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., ve

   znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na

   správní  řízení  zahájená  a  nedokončená před nabytím účinnosti tohoto

   zákona.

 

   11.  Dokud  nenabudou  účinnosti  vyhlášky Úřadu vydané na základě § 44

   odst.  5,  § 64 odst. 13 a § 99 odst. 1, postupuje se podle dosavadních

   opatření obecné povahy.

 

   1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím

   elektronických  komunikací  a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

   propojení  (přístupová směrnice). Směrnice Evropského parlamentu a Rady

   2002/20/ES  o  oprávnění  pro  sítě  a služby elektronických komunikací

   (autorizační směrnice).

 

   Směrnice   Evropského   parlamentu   a   Rady  2002/21/ES  o  společném

   předpisovém  rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová

   směrnice).

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a

   právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací

   (směrnice o univerzální službě).

 

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních

   údajů  a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice

   o soukromí a elektronických komunikacích).

 

   Směrnice  Komise  2002/77/ES  o  hospodářské  soutěži  na trzích sítí a

   služeb elektronických komunikací.

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových

   telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2009/136/ES,  kterou se mění

   směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících

   se  sítí  a  služeb  elektronických  komunikací,  směrnice 2002/58/ES o

   zpracování  osobních  údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických

   komunikací   a   nařízení   (ES)   č.   2006/2004   o  spolupráci  mezi

   vnitrostátními  orgány  příslušnými  pro  vymáhání dodržování zákonů na

   ochranu zájmů spotřebitele.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2009/140/ES,  kterou se mění

   směrnice  2002/21/ES  o  společném  předpisovém rámci pro sítě a služby

   elektronických  komunikací,  směrnice  2002/19/ES  o  přístupu  k sítím

   elektronických  komunikací  a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

   propojení   a  směrnice  2002/20/ES  o  oprávnění  pro  sítě  a  služby

   elektronických komunikací.

 

   2)  Zákon  č.  29/2000  Sb.,  o poštovních službách a o změně některých

   zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

 

   3) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a

   o  změně  některých  zákonů,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č.

   101/2000  Sb.,  o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve

   znění  pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   4)  Zákon  č.  531/1990  Sb.,  o územních finančních orgánech, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   5) Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.

 

   5a)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   5a)  Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27.

   června  2007  o  roamingu  ve veřejných mobilních telefonních sítích ve

   Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.

 

   5b)  Nařízení  Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27.

   června  2007  o  roamingu  ve veřejných mobilních telefonních sítích ve

   Společenství a o změně směrnice 2002/21 ES.

 

   6)  §  2  písm.  b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

   některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   7)  Čl.  2  ústavního  zákona  č.  110/1998  Sb.,  o  bezpečnosti České

   republiky.

 

   8)  Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím

   zářením.

 

   9) Zákon č. 110/1998 Sb.

 

   10)  §  40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   10a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

 

   10a)   Rozhodnutí   Komise   2007/344/ES  ze  dne  16.  května  2007  o

   harmonizované    dostupnosti   informací   o   využívání   spektra   ve

   Společenství.

 

   10b)   Rozhodnutí   Komise  2007/344  ES  ze  dne  16.  května  2007  o

   harmonizované    dostupnosti   informací   o   využívání   spektra   ve

   Společenství.

 

   11)  Zákon  č.  231/2001  Sb., o provozování rozhlasového a televizního

   vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

 

   12)  Zákon  č.  49/1997  Sb.,  o civilním letectví, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   13)  Zákon  č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   14) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

 

   15) § 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

 

   16)  Zákon  č.  483/1991  Sb.,  o  České  televizi, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   16a)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění

   směrnice  Rady  č.  87/372/EHS  o  frekvenčních pásmech vyhrazených pro

   koordinované  zavedení  veřejných  celoevropských buňkových digitálních

   pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.

 

   16b)  § 473 až 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   16c)  §  175f  zákona  č.  99/1963  Sb.,  občanský soudní řád, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   17)   Vyhláška   č.   138/2000   Sb.,   o  radiotelefonním  provozu  na

   vnitrozemských vodních cestách.

 

   18)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné

   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o

   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

 

   18a)  Rozhodnutí  Komise  2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení

   vnitrostátního    číselného    rozsahu    pro    harmonizovaná    čísla

   harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.

 

   19)  Vyhláška  č.  369/2001  Sb.,  o  obecných  technických požadavcích

   zabezpečujících  užívání  staveb osobami s omezenou schopností pohybu a

   orientace.

 

   20) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

 

   21)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   22) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

 

   23) Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES

   o   společném  předpisovém  rámci  pro  sítě  a  služby  elektronických

   komunikací (rámcová směrnice).

 

   24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   25)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o

   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   26)  Nařízení  vlády  č.  426/2000  Sb.,  kterým  se  stanoví technické

   požadavky  na  rádiová  a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   27)  Zákon  č.  64/1986  Sb.,  o  České  obchodní  inspekci,  ve  znění

   pozdějších předpisů.

 

   28)  Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

   dalších  zákonů  (zákon  o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   29)  Rozhodnutí  Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých

   okruhů  s  harmonizovanými  vlastnostmi a o souvisejících normách podle

   článku 18 směrnice o univerzální službě.

 

   30) § 66a zákona č. 513/1991 Sb.

 

   31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím

   elektronických  komunikací  a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném

   propojení (přístupová směrnice), příloha II.

 

   32) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 

   33) Zákon č. 513/1991 Sb.

 

   34) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   35) § 5 zákona č. 101/2000 Sb.

 

   36)  §  88  zákona  č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní

   řád), ve znění pozdějších předpisů.

 

   37)  § 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   37a) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

 

   37b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března

   2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s

   poskytováním  veřejně  dostupných služeb elektronických komunikací nebo

   veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.

 

   38)  § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o

   změně některých zákonů.

 

   39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

   (krizový zákon).

 

   Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

 

   40)  Nařízení  vlády  č.  18/2003  Sb.,  kterým  se  stanoví  technické

   požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

 

   41)  Zákon  č.  50/1976  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu

   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   42)  Zákon  č.  114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody a krajiny, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   43) § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.

 

   44) § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.

 

   44a)  Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

   pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

 

   45)  Zákon  č.  89/1995  Sb.,  o  státní  statistické  službě, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   46)  Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady

   pro  výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a

   Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   46a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s

   výkonem  funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

   soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   47)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   48)  Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon č. 240/2000 Sb.

 

   48a) § 152 odst. 5 správního řádu.

 

   48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

 

   49)  §  2  písm.  r)  a  § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o

   informačních  systémech  veřejné  správy  a  o  změně některých dalších

   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

 

   Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

 

   50)  Například  zákon  č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech ve znění

   pozdějších  předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o

   změně  zákona  č.  283/1991  Sb.,  o  Policii České republiky, ve znění

   pozdějších   předpisů,   (zákon   o  cestovních  dokladech),  ve  znění

   pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.

   283/1991  Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

   (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o

   pobytu  cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.

 

   52)  Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   53)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   53)  Nařízení  Rady  (ES)  č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole

   spojování podniků.

 

   54)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně

   některých  souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení

   vlády  č.  1/2008  Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve

   znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb.

 

   55) § 147 správního řádu.

 

   56) § 37 odst. 4 správního řádu.

 

   57) Doporučení Mezinárodní telekomunikační unie E.169 a E.152.

 

   57a) § 146 správního řádu.

 

   58)  Zákon  č.  99/1963  Sb.,  občanský soudní řád, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Podle čeho vybíráte stavební firmu?

Zahájeno uživatelem Lukostav v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele jan chvistek 6. 30, 2016. 12 Odpovědi

Zajímalo by mě, jaké faktory hrají roli při výběru stavební firmy.  Zkuste mi odpovědět na tyto otázky a případně nějaké doplnit, pokud jsem na něco zapomnělPoužili byste firmu, kterou si najdete ve vyhledávání ( Google, Seznam) ? Použili byste…Pokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby