◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění

 

   13/1997 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 23. ledna 1997

 

   o pozemních komunikacích

 

   Změna: 13/1997 Sb. (část), 281/1997 Sb.

 

   Změna: 259/1998 Sb.

 

   Změna: 146/1999 Sb.

 

   Změna: 102/2000 Sb.

 

   Změna: 132/2000 Sb., 102/2000 Sb. (část)

 

   Změna: 489/2001 Sb.

 

   Změna: 259/2002 Sb.

 

   Změna: 256/2002 Sb., 320/2002 Sb.

 

   Změna: 358/2003 Sb.

 

   Změna: 186/2004 Sb.

 

   Změna: 186/2004 Sb. (část)

 

   Změna: 80/2006 Sb. (část)

 

   Změna: 342/2006 Sb.

 

   Změna: 311/2006 Sb.

 

   Změna: 80/2006 Sb., 186/2006 Sb.

 

   Změna: 97/2009 Sb.

 

   Změna: 347/2009 Sb.

 

   Změna: 227/2009 Sb.

 

   Změna: 152/2011 Sb.

 

   Změna: 288/2011 Sb.

 

   Změna: 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.

 

   Změna: 375/2011 Sb.

 

   Změna: 119/2012 Sb.

 

   Změna: 196/2012 Sb. (část)

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

 

   a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a

   jejich ochranu,

 

   b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů

   a

 

   c)  výkon  státní  správy  ve  věcech  pozemních komunikací příslušnými

   silničními správními úřady.

 

   § 2

 

   Pozemní komunikace a jejich rozdělení

 

   (1)  Pozemní  komunikace  je dopravní cesta určená k užití silničními a

   jinými  vozidly^1a)  a  chodci,  včetně  pevných  zařízení  nutných pro

   zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.

 

   (2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:

 

   a) dálnice,

 

   b) silnice,

 

   c) místní komunikace,

 

   d) účelová komunikace.

 

   Zařazování  pozemních  komunikací  do  jednotlivých  kategorií a tříd a

   jejich změny

 

   § 3

 

   (1)  O  zařazení  pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo

   místní  komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě

   jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

 

   (2)   Dojde-li   ke   změně  dopravního  významu  nebo  určení  pozemní

   komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie.

 

   (3)  V  případě,  kdy změna kategorie pozemní komunikace vyžaduje změnu

   vlastnických  vztahů  k  pozemní  komunikaci,  může  příslušný silniční

   správní  úřad  vydat  rozhodnutí  o  změně  kategorie  pouze na základě

   smlouvy  o  budoucí  smlouvě  o  převodu  vlastnického  práva k dotčené

   pozemní  komunikaci  uzavřené  mezi  stávajícím  vlastníkem  a budoucím

   vlastníkem.  Do  doby  převodu  vlastnického  práva  k  dotčené pozemní

   komunikaci   vykonává   všechna  práva  a  povinnosti  k  této  pozemní

   komunikaci její dosavadní vlastník.

 

   § 4

 

   Dálnice

 

   (1)  Dálnice  je  pozemní  komunikace  určená  pro  rychlou  dálkovou a

   mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez

   úrovňových  křížení,  s  oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a

   která má směrově oddělené jízdní pásy.

 

   (2)  Dálnice  je  přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž

   nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.^2)

 

   § 5

 

   Silnice

 

   (1)  Silnice  je  veřejně  přístupná  pozemní komunikace určená k užití

   silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť.

 

   (2)  Silnice  se  podle  svého určení a dopravního významu rozdělují do

   těchto tříd:

 

   a)  silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní

   dopravu,

 

   b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,

 

   c)  silnice  III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo

   jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

 

   (3)  Silnice  I.  třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro

   rychlou  dopravu  a  je  přístupná  pouze silničním motorovým vozidlům,

   jejichž  nejvyšší  povolená  rychlost  není nižší, než stanoví zvláštní

   předpis.^2)  Rychlostní  silnice má obdobné stavebně technické vybavení

   jako dálnice.

 

   § 6

 

   Místní komunikace

 

   (1)  Místní  komunikace  je veřejně přístupná pozemní komunikace, která

   slouží převážně místní dopravě na území obce.

 

   (2)  Místní  komunikace  může  být  vystavěna  jako  rychlostní  místní

   komunikace,  která  je  určena  pro  rychlou  dopravu a přístupná pouze

   silničním  motorovým  vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není

   nižší, než stanoví zvláštní předpis.^2) Rychlostní místní komunikace má

   obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice.

 

   (3)  Místní  komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a

   stavebně technického vybavení do těchto tříd:

 

   a)  místní  komunikace  I.  třídy,  kterou je zejména rychlostní místní

   komunikace,

 

   b)  místní  komunikace  II.  třídy,  kterou je dopravně významná sběrná

   komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí,

 

   c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace,

 

   d)  místní  komunikace  IV.  třídy,  kterou  je  komunikace nepřístupná

   provozu  silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený

   provoz.

 

   (4)  Prováděcí  předpis  blíže  vymezí  znaky  pro  rozdělení  místních

   komunikací do jednotlivých tříd.

 

   § 7

 

   Účelová komunikace

 

   (1)  Účelová  komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení

   jednotlivých  nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo

   ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k

   obhospodařování  zemědělských  a  lesních  pozemků.  Příslušný silniční

   správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání

   s  příslušným  orgánem  Policie  České  republiky  upravit  nebo omezit

   veřejný  přístup  na  účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k

   ochraně   oprávněných  zájmů  tohoto  vlastníka.  Úprava  nebo  omezení

   veřejného  přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními

   předpisy^21) tím není dotčena.

 

   (2)  Účelovou  komunikací  je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru

   nebo   objektu,  která  slouží  potřebě  vlastníka  nebo  provozovatele

   uzavřeného   prostoru   nebo  objektu.  Tato  účelová  komunikace  není

   přístupná  veřejně,  ale  v  rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník

   nebo  provozovatel  uzavřeného  prostoru nebo objektu. V pochybnostech,

   zda  z  hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt,

   rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

 

   § 8

 

   Průjezdní úsek dálnice a silnice

 

   (1)  Dálnice  a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným

   (dále  jen  "průjezdní  úsek  dálnice"  nebo "průjezdní úsek silnice"),

   pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím.

 

   (2)  Není-li  hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve

   schválené   územně   plánovací  dokumentaci,  určí  hranici  souvislého

   zastavění  pro  účely  vymezení  délky  průjezdního  úseku dálnice nebo

   průjezdního  úseku  silnice  podle  stavebně technických podmínek území

   příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu

   a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.

 

   (3)  Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování

   hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce.

 

   § 9

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1)  Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II.

   a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem

   místních  komunikací  je  obec,  na  jejímž  území se místní komunikace

   nacházejí.  Vlastníkem  účelových  komunikací je právnická nebo fyzická

   osoba.

 

   (2)  Ministerstvo  dopravy  může smluvně převést výkon některých práv a

   povinností  státu jako vlastníka silnic I. třídy na organizace správy a

   údržby  silnic,  jejichž  zřizovatelem  jsou  kraje  (dále jen "správce

   pozemní   komunikace"),   za   cenu  sjednanou  v  souladu  s  cenovými

   předpisy.^2a)

 

   (3)  Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem financí může na

   dobu  určitou,  nejdéle na dobu 35 let, smluvně převést výkon některých

   práv  a  povinností  státu  jako  vlastníka  dálnic na právnickou osobu

   vybranou postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek^2b) za cenu

   sjednanou  v  souladu  s  cenovými  předpisy^2a)  a  splatnou  způsobem

   sjednaným ve smlouvě.

 

   (4)  Prováděcí  právní  předpis  vymezí  podrobnosti  k  péči vlastníka

   pozemní  komunikace  o  dálnici,  silnici  a  místní komunikaci, způsob

   jejich  evidence  a  náležitosti  smlouvy  o  zajištění správy a údržby

   dálnic nebo silnic I. třídy.

 

   § 10

 

   Připojování pozemních komunikací

 

   (1)  Pozemní  komunikace  lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek

   nebo  připojovat  na  ně  sousední  nemovitosti  zřízením  sjezdů  nebo

   nájezdů.  Přímé  připojení  sousední  nemovitosti na pozemní komunikaci

   není účelovou komunikací.

 

   (2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny

   k  pozemní  komunikaci  vyšší  kategorie  nebo  třídy, větve úrovňových

   křižovatek  jsou  přiřazeny  k  pozemní komunikaci nižší kategorie nebo

   třídy.

 

   (3)  Na  dálnici  a  na  rychlostní  silnici může být přímo připojena z

   odpočívky  jen  stavba,  která  svým  účelem  slouží výlučně uživatelům

   těchto  pozemních  komunikací  (např.  čerpací  stanice pohonných hmot,

   motorest, motel, autoservis).

 

   (4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

 

   a)  o  připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní

   komunikaci,  o  úpravě  takového  připojení  nebo o jeho zrušení vyžádá

   předchozí  souhlas  vlastníka  pozemní  komunikace vyšší kategorie nebo

   třídy,

 

   b)  o  připojení  sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní

   komunikaci,  o  úpravě  takového  připojení  nebo o jeho zrušení vyžádá

   předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace,

   a  jedná-li  se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas

   Ministerstva   vnitra,   v   ostatních   případech   předchozí  souhlas

   příslušného orgánu Policie České republiky.

 

   (5)   Prováděcí  předpis  upraví  technické  podmínky  pro  připojování

   pozemních  komunikací  navzájem  a  podmínky  pro  připojování sousední

   nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   SILNIČNÍ  POZEMEK,  SOUČÁSTI  A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH

   KOMUNIKACÍ

 

   § 11

 

   Silniční pozemek

 

   (1)  Silničním  pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso

   dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.

 

   (2)  Těleso  dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území

   zastavěné  nebo  zastavitelné  je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími

   okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených

   hran  zářezů  či  zaoblených  pat  náspů,  vnější hrany silničních nebo

   záchytných  příkopů  nebo  rigolů  nebo  vnější hrany pat opěrných zdí,

   tarasů,  koruny  obkladních  nebo  zárubních zdí nebo zářezů nad těmito

   zdmi.

 

   (3)  Těleso  průjezdního  úseku  silnice je ohraničeno šířkou vozovky s

   krajnicemi   mezi  zvýšenými  obrubami  chodníků,  zelených  pásů  nebo

   obdobných  ploch.  Na  náměstích  a  podobných prostranstvích je šířkou

   průjezdního  úseku  šířka  pruhu  odlišeného od okolního povrchu druhem

   nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka

   pruhu  odpovídající  šířce  vozovky  s  krajnicemi  navazujících  úseků

   silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní

   úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.

 

   (4)  Šířka  průjezdního  úseku  dálnice  nebo průjezdního úseku silnice

   celništěm  na  hraničním  přechodu  odpovídá šířce vozovky s krajnicemi

   navazujících úseků dálnice nebo silnice.

 

   (5)  Silniční  pomocný  pozemek  je  pruh  pozemku  přilehlého  po obou

   stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle

   zastavěné  území  obcí,  který  slouží účelům ochrany a údržby dálnice,

   silnice  nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví

   vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.

 

   Součásti a příslušenství

 

   § 12

 

   (1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou

 

   a)  všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, přidružené

   a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy,

 

   b)  mostní  objekty  (nadjezdy),  po nichž je komunikace vedena, včetně

   chodníků,  revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní

   vybavení  sklopných  mostů,  ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo

   cyklisty,

 

   c)  tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy,

   násypy  a  svahy,  dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací

   zařízení, silniční pomocné pozemky,

 

   d)  svislé  dopravní  značky,  zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla,

   směrové  sloupky,  dopravní  knoflíky,  staničníky,  mezníky, vodorovná

   dopravní  značení,  dopravní  ostrůvky,  odrazné  a  vodicí  proužky  a

   zpomalovací prahy,

 

   e)  únikové  zóny,  protihlukové  stěny a protihlukové valy, pokud jsou

   umístěny na silničním pozemku.

 

   (2)  Jestliže  je  konstrukce  vozovky uložena přímo na konstrukci jiné

   stavby  (vodního  díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze

   tato vozovka.

 

   (3)  Kanalizace,  včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních

   nádrží,  je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy,

   slouží-li  výlučně  k  odvádění  povrchových  vod  z této komunikace. V

   ostatních  případech  je  součástí  pouze  dešťová  vpusť  s  šachtou a

   přípojkou do kanalizačního řádu.

 

   (4)  Pokud  nejsou  samostatnými  místními komunikacemi, jsou součástmi

   místních  komunikací  též  přilehlé  chodníky, chodníky pod podloubími,

   veřejná  parkoviště  a  obratiště,  podchody a zařízení pro zajištění a

   zabezpečení přechodů pro chodce.

 

   (5)  Odpočívka  je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice

   nebo   místní   komunikace   určená  k  bezúplatnému  stání  silničního

   motorového  vozidla  na  dobu  potřebnou  pro  zajištění  bezpečnosti a

   plynulosti  silničního  provozu  a  k  odpočinku uživatelů, popřípadě k

   jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot.

 

   (6)  Veřejné  parkoviště  je stavebně a provozně vymezená plocha místní

   nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace

   určená ke stání silničního motorového vozidla.

 

   (7)   Jízdní  pruh  nebo  pás  pro  cyklisty  je  součástí  té  pozemní

   komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty

   je  podle  své  povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo

   účelovou komunikací.

 

   § 12a

 

   (1)  Příslušný  silniční  správní  úřad  odpovídá za bezpečnost provozu

   tunelu  o  délce  přesahující  500  metrů (dále jen "tunel nad 500 m").

   Příslušný  silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě

   podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m

 

   a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny

   údajů,

 

   b)  vyhotovuje  zprávu  o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu

   nad 500 m,

 

   c)  pověřuje  koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu

   nad  500  m  fyzickou  osobu  splňující požadavky, stanovené prováděcím

   právním  předpisem  na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen "pověřená

   osoba").

 

   (2)  Zprávu  vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu

   nad  500  m  do  30  dnů  ode  dne,  kdy  došlo  k  mimořádné  události

   Ministerstvu  dopravy a složkám integrovaného záchranného systému^11c).

   Údaje  z  těchto  zpráv  oznamuje  Ministerstvo  dopravy každé dva roky

   Evropské komisi.

 

   (3)  Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy

   o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené

   osoby  při  koordinaci  opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu

   nad  500  m,  požadavky  na  její  odbornou kvalifikaci a praxi stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   § 13

 

   Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou

 

   a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,^2)

 

   b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace,

 

   c)  veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení

   provozu,

 

   d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot,

 

   e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice,

   silnice  nebo  místní komunikace (cestmistrovství) a jejich napojení na

   příslušnou pozemní komunikaci,

 

   f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty,

   přechodové můstky, tunely),

 

   g)  zařízení  pro  placení  ceny  za  užívání  vymezeného  úseku místní

   komunikace,

 

   h)  technická  zařízení  a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a

   kontrole  úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen "systém

   elektronického  mýtného"),  jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo

   na silničním pozemku,

 

   i)   technická   zařízení   a   jejich   součásti  určené  k  provádění

   vysokorychlostního     kontrolního     vážení    pomocí    nepřenosných

   vysokorychlostních  vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na

   silničním pozemku.

 

   § 14

 

   (1)   O   součástech   a  příslušenství  průjezdního  úseku  dálnice  a

   průjezdního  úseku  silnice  platí  ustanovení  §  12  a  13  s  těmito

   odchylkami:

 

   a)  zábradlí  a  obdobná  zařízení  jsou  součástmi  pouze  na mostních

   objektech a na zdech,

 

   b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení

   pro  zajištění  a  zabezpečení  přechodů pro chodce, veřejné osvětlení,

   světelná  signalizační  zařízení  sloužící  k  řízení provozu, silniční

   vegetace.

 

   (2)  Součástmi  ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace

   nejsou

 

   a)  sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitosti, hráze vodních nádrží a

   rybníků,  břehy  vodních  toků,  po nichž komunikace probíhá pod úrovní

   břehové   čáry,  nábřežní  zdi  vybudované  k  regulaci  vodního  toku,

   vodohospodářské   objekty   pod   mosty,  zařízení  melioračních  úprav

   (propusti, podchody),

 

   b)  nástupní  ostrůvky,  označníky  zastávek  a  čekárny linkové osobní

   dopravy  a  hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy,

   provozní a technická policejní zařízení,

 

   c)  úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní

   koleje  a  úrovňové  přejezdy  drah  se  závorami  ve  vzdálenosti mezi

   závorami,   zařízení  k  zabezpečení  přejezdů  drah,  kolejový  svršek

   tramvajové  a  železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m

   od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah,

 

   d)  autobusová  nádraží,  motely,  motoresty, čerpací stanice pohonných

   hmot a celniště na hraničních přechodech.

 

   (3)  Součástmi  ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací

   dále  nejsou  inženýrské  sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a

   jiná  vedení  včetně  sloupů  těchto  vedení,  pokud  neslouží  výlučně

   vlastníkovi  dotčené komunikace, reklamní tabule a poutače všeho druhu,

   stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení.

 

   § 15

 

   Silniční vegetace

 

   (1)  Silniční  vegetace  na  silničních pomocných pozemcích a na jiných

   vhodných  pozemcích  tvořících  součást  dálnice,  silnice  nebo místní

   komunikace  nesmí  ohrožovat  bezpečnost  užití pozemní komunikace nebo

   neúměrně  ztěžovat  použití  těchto  pozemků  k  účelům  údržby  těchto

   komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

 

   (2)  Na  návrh  příslušného  orgánu  Policie  České  republiky  nebo po

   projednání  s  ním  nebo  na  návrh  silničního správního úřadu nebo po

   projednání  s  ním  je  vlastník  dálnice,  silnice a místní komunikace

   oprávněn   v   souladu  se  zvláštními  předpisy^3)  kácet  dřeviny  na

   silničních pozemcích.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   VÝSTAVBA  DÁLNICE,  SILNICE,  MÍSTNÍ  KOMUNIKACE  A  VEŘEJNĚ  PŘÍSTUPNÉ

   ÚČELOVÉ KOMUNIKACE

 

   § 16

 

   Stavební řízení

 

   (1)  Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné

   účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem^4) příslušný silniční

   správní  úřad.  Speciální  stavební  úřad  přizve  ke stavebnímu řízení

   Ministerstvo vnitra, jde-li o stavbu dálnice nebo rychlostní silnice, v

   ostatních případech příslušný orgán Policie České republiky.

 

   (2)  Pokud  v  tomto  zákoně  není  stanoveno jinak, platí pro územní a

   stavební řízení stavby dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně

   přístupné  účelové  komunikace  zvláštní předpisy o územním plánování a

   stavebním  řádu^5)  a  nejsou  dotčeny  předpisy  o  ochraně  životního

   prostředí.^6)K  žádosti  o zahájení územního řízení a stavebního řízení

   pro  stavbu  tunelu  nad  500  m navrhovatel přikládá kromě náležitostí

   vyžadovaných  zvláštním  právním předpisem^5) bezpečnostní dokumentaci,

   která   obsahuje   bezpečnostní   požadavky   na   tunely  nad  500  m.

   Nevykonává-li  Ministerstvo  dopravy  působnost  speciálního stavebního

   úřadu  je  dotčeným  orgánem  v  územním  a stavebním řízení pro stavbu

   tunelu nad 500 m.

 

   (3)  Prováděcí  předpis  vymezí,  pro  které  stavební  úpravy dálnice,

   silnice  a  místní  komunikace  prováděné  na silničním pozemku postačí

   místo  stavebního  povolení ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu a pro

   které  udržovací  práce není třeba ani toto ohlášení. Prováděcí předpis

   dále  stanoví  obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a

   místní komunikace.

 

   § 17

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1)  Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze

   vlastnické  právo  ke  stavbě,  pozemku  a  zařízení  vyvlastnit  podle

   zvláštního  právního předpisu^7). Právo odpovídající věcnému břemenu je

   právem,   které   podle   zvláštního   právního  předpisu^8)  opravňuje

   stavebníka ke zřízení požadované stavby na dotčeném pozemku.

 

   (2)   Jestliže   byla  zřízena  stavba  dálnice,  silnice  nebo  místní

   komunikace  na  cizím  pozemku  a vlastníku této stavby se prokazatelně

   nepodařilo  dosáhnout  majetkoprávního vypořádání s vlastníkem pozemku,

   je příslušný speciální stavební úřad oprávněn na návrh vlastníka stavby

   zřídit věcné břemeno, které je nezbytné pro výkon vlastnického práva ke

   stavbě.

 

   (3)  Součástí  rozhodnutí  podle  odstavců  1  a  2  je  stanovení výše

   jednorázové náhrady podle zvláštního právního předpisu^7).

 

   § 18

 

   Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace

 

   Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace

   a  nebylo  rozhodnuto  o  změně  kategorie pozemní komunikace, rozhodne

   příslušný  silniční  správní  úřad  o jejím zrušení. Speciální stavební

   úřad  neprodleně  rozhodne  o  změně  v  užívání  stavby  nebo  o jejím

   odstranění.

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   PŘEVEDENÍ  VÝKONU  NĚKTERÝCH  PRÁV  A  POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S

   VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE

 

   § 18a

 

   Financovat  a  zajišťovat  výstavbu,  provozování a údržbu dálnice nebo

   silnice  I.  třídy  lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých

   práv  a  povinností  státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy

   (dále  jen  "koncesionářská  smlouva")  na  právnickou  osobu (dále jen

   "koncesionář")  vybranou  postupem podle zákona o schvalování veřejných

   zakázek.^2b)

 

   § 18b

 

   Úhrada  za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy

   je  koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně

   v  závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské

   smlouvě,  po  dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů

   Státního   fondu   dopravní   infrastruktury  určených  na  financování

   výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.^8a)

 

   § 18c

 

   Koncesionářskou   smlouvu   s   koncesionářem   uzavře   jménem   státu

   Ministerstvo  dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu

   s   údaji   vyjadřujícími  finanční  závazky  státu  vůči  koncesionáři

   obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou.

 

   § 18d

 

   (1)  Koncesionářskou  smlouvou  se  stát zavazuje odevzdat koncesionáři

   územní   rozhodnutí   pro  výstavbu  dálnice  nebo  silnice  I.  třídy.

   Koncesionář  se  zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit

   na  své  náklady  financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy,

   její  provozování  a  údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu

   nejméně 25 let (dále jen "koncesionářská doba").

 

   (2)  Úhradu  podle  §  18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení

   provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy.

 

   (3)   Po   skončení   smluvní  doby  je  koncesionář  povinen  odevzdat

   vybudovanou  a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího

   příslušenství  státu  a  stát  se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I.

   třídy  převzít,  odpovídá-li  její  stavební  a dopravně technický stav

   stavu  stanovenému  v  koncesionářské  smlouvě.  Součástí  odevzdání  a

   převzetí  dálnice  nebo  silnice  I.  třídy  je  společné  prohlášení o

   vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy.

 

   § 18e

 

   Obsah koncesionářské smlouvy

 

   Koncesionářská smlouva musí obsahovat

 

   a)  vymezení  úseku  dálnice  nebo silnice I. třídy, který je předmětem

   výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby,

 

   b)   stanovení   výše  celkové  investice  a  návratnosti  vynaložených

   prostředků,

 

   c)  stanovení  technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku

   dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování,

 

   d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku

   dálnice  nebo  silnice  I.  třídy  a  závazek  koncesionáře toto územní

   rozhodnutí převzít,

 

   e)  rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby

   úseku  dálnice  nebo  silnice  I. třídy, výstavby, provozování a údržby

   úseku  dálnice  nebo  silnice  I.  třídy a závazek koncesionáře převzít

   území  určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice nebo silnice

   I.  třídy  po zajištění vlastnických práv nebo práv založených smlouvou

   provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu,

 

   f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu

   úseku  dálnice  nebo  silnice  I.  třídy  podle  parametrů  stanovených

   smlouvou,

 

   g)  závazek  koncesionáře  uzavřít  s  pojišťovnou,  která  má povolení

   provozovat  pojišťovací činnost na území České republiky,^8b) pojištění

   majetku a pojištění odpovědnosti za škodu,

 

   h)  závazek  státu  převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu

   jako  vlastníka  dálnice  nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu

   dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od

   státu za dohodnutou cenu převzít,

 

   i)  stanovení  doby,  po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy

   provozován a udržován koncesionářem,

 

   j)  vymezení  stavebního  a  dopravně  technického  stavu  dálnice nebo

   silnice  I.  třídy  v  době  jejího  odevzdání koncesionářem a převzetí

   státem po uplynutí koncesionářské doby,

 

   k)  závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice

   nebo  silnice  I.  třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu

   stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít,

 

   l)  závazek  koncesionáře  poskytovat  čtvrtletně  Ministerstvu dopravy

   písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování,

   oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy,

 

   m)  závazek  koncesionáře  poskytnout  na  výzvu  Ministerstva  dopravy

   informace   potřebné   pro   ověření   trvání  podmínek  stanovených  v

   koncesionářské smlouvě,

 

   n) důvody pro odstoupení od smlouvy,

 

   o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy,

 

   p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek.

 

   § 18f

 

   (1)   Jestliže   koncesionář  provozuje  jiné  činnosti  než  výstavbu,

   provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro

   tyto  činnosti  oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb;

   finanční  prostředky  z činností hrazených z veřejných prostředků nelze

   použít na financování jiných činností.

 

   (2)  Po  dobu  trvání  koncesionářské  smlouvy  koncesionář odpovídá za

   výstavbu,  provozování  a  údržbu  dálnice  nebo  silnice I. třídy a za

   dodržení  stavebního  a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice

   I. třídy stanoveného tímto zákonem.

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ

 

   § 18g

 

   Posouzení stavby a její dokumentace

 

   (1)  Osoba,  která  žádá  o  vydání  stavebního  povolení nebo o vydání

   kolaudačního  souhlasu pro stavbu pozemní komunikace, která je zařazena

   do  transevropské  silniční  sítě^22)  je  povinna  zajistit  posouzení

   dokumentace  podle  zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním

   řádu^5)  a  stavby  samotné z hlediska zajištění bezpečnosti silničního

   provozu  při  užívání  stavby  (dále  jen  „audit bezpečnosti pozemních

   komunikací“).

 

   (2) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle odstavce 1 podléhá

 

   a) návrh dokumentace záměru,

 

   b) návrh projektové dokumentace,

 

   c) provedená stavba pro zkušební provoz a

 

   d) dokončená stavba pro kolaudační souhlas.

 

   (3)  Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která

   obsahuje  zejména  souhrnný  popis  předpokládaných  dopadů stavebních,

   technických  a  provozních  vlastností pozemní komunikace na bezpečnost

   silničního  provozu  při  jejím  užívání  a  návrhy  na odstranění nebo

   snížení  předpokládaných  rizik,  která  plynou  z  vlastností  pozemní

   komunikace pro účastníky silničního provozu. Osoba uvedená v odstavci 1

   doplní  zprávu  vyhodnocením,  zda  a  jakým  způsobem vyhověla návrhům

   obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověla, uvede důvody jejich

   nepřijetí.

 

   (4)  Osoba uvedená v odstavci 1 předloží speciálnímu stavebnímu úřadu k

   žádosti o vydání

 

   a)  stavebního povolení zprávu a vyhodnocení u návrhů dokumentace podle

   odstavce 2 písm. a) a b) a

 

   b) kolaudačního souhlasu zprávu a vyhodnocení u stavby podle odstavce 2

   písm. c) a d).

 

   (5)  Ve stavebním povolení pro stavbu pozemní komunikace podle odstavce

   1  speciální  stavební  úřad  uloží  provedení zkušebního provozu podle

   zvláštních předpisů o územním plánování a stavebním řádu^5).

 

   (6)  Speciální  stavební  úřad  ve stavebním řízení a v řízení o vydání

   kolaudačního  souhlasu  podle zvláštních předpisů o územním plánování a

   stavebním  řádu^5)  ověří, zda je předložená zpráva a vyhodnocení podle

   odstavce 4 úplná a zda zpráva byla zpracována k tomu oprávněnou osobou.

 

   (7)  Při  zpracování  auditu  se  zohlední  zejména  vliv okolí pozemní

   komunikace,  vliv  součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího

   připojení  na  ostatní  pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na

   pozemní  komunikaci  na  bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci.

   Minimální   obsah   auditu  bezpečnosti  pozemních  komunikací  stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   § 18h

 

   Auditor bezpečnosti pozemních komunikací

 

   (1)  Provádět  audit  bezpečnosti  pozemních  komunikací  a zpracovávat

   zprávu o výsledku auditu podle § 18g odst. 3 může pouze fyzická osoba s

   platným    povolením   (dále   jen   „auditor   bezpečnosti   pozemních

   komunikací“).

 

   (2)  Povolení  podle  odstavce  1  vydá  Ministerstvo dopravy na žádost

   žadateli,   který  je  bezúhonný  a  prokázal  odbornou  způsobilost  k

   provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací.

 

   (3)  Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

   seznam  jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa

   podnikání   auditorů   bezpečnosti  pozemních  komunikací,  kteří  jsou

   držiteli platného osvědčení, a pravidelně jej aktualizuje.

 

   (4)  Za  bezúhonného  podle  odstavce  2  se  nepovažuje  ten,  kdo byl

   pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně

   nebo  v  souběhu  s  jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný

   trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.

 

   (5)  Za  účelem  zjištění,  zda  je  žadatel bezúhonný, si Ministerstvo

   dopravy  vyžádá podle zvláštního právního předpisu^23) výpis z evidence

   Rejstříku  trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a

   výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a

   to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   § 18i

 

   Odborná způsobilost

 

   (1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel

 

   a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního

   programu^24)  v  oblasti  technických  věd a technologií nebo ukončeným

   vyšším  odborným vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou

   v  oborech  souvisejících  s  prováděním  auditu  bezpečnosti pozemních

   komunikací,

 

   b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce

 

   1.  3  roky,  pokud  absolvoval  bakalářský, magisterský nebo doktorský

   studijní program^24),

 

   2. 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo

 

   3. 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a

 

   c) úspěšným složením zkoušky.

 

   (2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu v

   rozsahu  podle  §  18g  odst.  7.  Zkoušku  skládá  žadatel před komisí

   jmenovanou  Ministerstvem  dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a

   mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být zaměstnanec zařazený k

   výkonu práce v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise

   protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu

   dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli.

 

   (3)  Skládat  zkoušku  může pouze žadatel, který absolvoval školení pro

   získání  potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu

   bezpečnosti pozemních komunikací v rozsahu podle § 18g odst. 7.

 

   (4)  Prováděcí  právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění

   zkoušky,  způsob  hodnocení  výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a

   obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací.

 

   § 18j

 

   Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací

 

   (1)  Auditor  bezpečnosti  pozemních  komunikací  nesmí  provádět audit

   bezpečnosti  pozemních  komunikací  u  staveb  pozemních komunikací, na

   jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám

   nebo

 

   a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo

 

   b) osoba, s níž je

 

   1.  ve  vztahu  jako  společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo

   jako účastník sdružení,

 

   2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo

 

   3.  ve  vztahu  obchodním  nebo  obdobném a tento vztah by mohl ohrozit

   nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací.

 

   (2)  Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při

   auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g

   odst. 3 nestranně a s řádnou odbornou péčí.

 

   (3)  Auditor  bezpečnosti  pozemních komunikací je povinen Ministerstvu

   dopravy  sdělit,  že přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 18h

   odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

 

   (4)  Auditor  bezpečnosti  pozemních  komunikací je povinen účastnit se

   pravidelného  školení,  jehož  předmětem  je  udržování  a prohlubování

   potřebných   znalostí,   dovedností  a  postupů  pro  provádění  auditu

   bezpečnosti  pozemních  komunikací.  Pravidelného  školení  se  auditor

   bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne

 

   a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo

 

   b) konání předchozího pravidelného školení.

 

   (5)  Rozsah  a  obsah  pravidelného  školení  stanoví  prováděcí právní

   předpis.

 

   § 18k

 

   Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací

 

   (1)  Ministerstvo  dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru

   bezpečnosti pozemních komunikací, který

 

   a) přestal být bezúhonný,

 

   b)  opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst.

   1 nebo 2,

 

   c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo

 

   d) o odnětí požádal.

 

   (2)  Auditor  bezpečnosti  pozemních  komunikací, kterému bylo povolení

   odejmuto  podle  odstavce  1  písm.  b),  může o vydání nového povolení

   požádat  až  po  uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

   odnětí povolení.

 

   § 18l

 

   Akreditace k poskytování školení

 

   (1)  Školení  podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze

   osoba,  které  byla  udělena  akreditace  k  provozování  této činnosti

   Ministerstvem dopravy.

 

   (2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že

 

   a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci,

   rozsah a způsob školení, včetně dozoru,

 

   b)  školení  budou  zajišťovat  odborně  způsobilé  osoby,  které  mají

   ukončené  vzdělání podle § 18i odst. 2 písm. a) a 5 let praxe v oblasti

   posuzování bezpečnosti pozemních komunikací,

 

   c)  má  právo  k  užívání  nebytových prostor a vybavení nezbytného pro

   poskytování školení a

 

   d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek.

 

   (3)  Osoba,  které  byla  udělena  akreditace k poskytování školení, je

   povinna

 

   a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu,

 

   b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a

 

   c)  mít  po  celou  dobu  provozování  své  činnosti  právo  k  užívání

   nebytových  prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít

   tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici.

 

   (4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě,

   která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce

   3.

 

   (5)  Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

   seznam  jmen  a  příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních

   čísel   osoby   a  sídel  nebo  míst  podnikání  osob,  kterým  udělilo

   akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje.

 

   § 18m

 

   Prohlídka pozemní komunikace

 

   (1)  Vlastník  pozemní  komunikace  podle  § 18g odst. 1, jejíž úsek je

   zařazen  do Centrální evidence pozemních komunikací podle § 29a odst. 1

   písm.  e),  zajistí  bez  zbytečného odkladu provedení prohlídky tohoto

   úseku.  Prohlídka  se  zaměří  na  posouzení dopadů zejména stavebních,

   technických  a  provozních  vlastností pozemní komunikace na bezpečnost

   pozemní komunikace.

 

   (2)  Prohlídka  musí být provedena skupinou nejméně 3 fyzických osob, z

   nichž   alespoň   jedna   musí   být  auditorem  bezpečnosti  pozemních

   komunikací.

 

   (3)  Na činnost auditora bezpečnosti pozemních komunikací při provádění

   prohlídky se § 18j odst. 1 a 2 vztahují obdobně.

 

   (4)  Po  ukončení  prohlídky  zpracuje  auditor  bezpečnosti  pozemních

   komunikací  zprávu  o  výsledcích  prohlídky  obsahující  zejména popis

   zjištěných  rizik  a  návrhy  nápravných  opatření  včetně posloupnosti

   jejich  provedení.  Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních

   komunikací  zohlední  obsah  předchozích  zpráv  o výsledcích prohlídek

   posuzovaného  úseku  pozemní  komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o

   dopravních  nehodách  na  posuzovaném  úseku  pozemní  komunikace. Před

   zpracováním  zprávy  auditor  bezpečnosti pozemních komunikací projedná

   její obsah s vlastníkem dotčené pozemní komunikace.

 

   (5)  Zprávu  o výsledcích prohlídky předá auditor bezpečnosti pozemních

   komunikací vlastníku dotčené pozemní komunikace.

 

   (6)  Při  péči  o pozemní komunikaci podle § 9 odst. 4 vlastník zajistí

   provedení   nápravných  opatření  uvedených  ve  zprávě,  pokud  je  to

   technicky  možné  a  ekonomicky  únosné  při zajištění řádné péče o síť

   pozemních  komunikací  v  jeho  vlastnictví  a  její  plánovaný rozvoj.

   Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena^3).

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

 

   § 19

 

   Obecné užívání

 

   (1)  V  mezích  zvláštních  předpisů  upravujících  provoz na pozemních

   komunikacích^2)  a  za  podmínek  stanovených  tímto  zákonem smí každý

   užívat  pozemní  komunikace  bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke

   kterým  jsou  určeny  (dále  jen  "obecné užívání"), pokud pro zvláštní

   případy  nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis^9) jinak. Uživatel

   se  musí  přizpůsobit  stavebnímu  stavu  a  dopravně technickému stavu

   dotčené pozemní komunikace.

 

   (2)   Dálnice,   silnice   a   místní  komunikace,  jejich  součásti  a

   příslušenství  je  zakázáno  znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích,

   silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno

 

   a)   neoprávněně  odstraňovat,  zakrývat,  přemísťovat,  osazovat  nebo

   pozměňovat  dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech

   cokoliv umísťovat,

 

   b)  používat  pásová  a  jiná  vozidla,  jejichž  kola  nejsou opatřena

   pneumatikami  nebo  gumovými  obručemi,  nebo  používat  jiné  stroje a

   zařízení,  které  mohou  způsobit  poškození  komunikace; výjimečně lze

   povolit  jako  zvláštní  užívání  (§  25)  použití  silnice nebo místní

   komunikace  pásovými  vozidly  Armády České republiky nebo historickými

   vozidly,

 

   c)  používat  sněhové  řetězy  v  úsecích,  kde vozovka není dostatečně

   pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,

 

   d)  používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis^10) nestanoví

   jinak,

 

   e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,

 

   f)  rozjíždět  dočasné  skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo

   lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,

 

   g) odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k

   provozu^10)  a není opatřeno státní poznávací značkou^11) nebo které je

   zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (dále jen "vrak"),

 

   h)  umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je

   určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice).

 

   (3)  Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo

   místní  komunikace  odstranit  vrak  do dvou měsíců od doručení výzvy k

   odstranění.  Neučiní-li  tak,  odstraní a zlikviduje vrak vlastník této

   pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.

 

   (4)  Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit

   vlastníka  vraku,  zveřejní  výzvu  k odstranění vraku způsobem v místě

   obvyklým  a  po  marném  uplynutí  lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění

   výzvy  odstraní  a  zlikviduje  vrak na své náklady. Zjistí-li vlastník

   dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku dodatečně, může

   vůči  němu  uplatnit  nárok  na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a

   likvidací vraku.

 

   (5)  Silniční  správní  úřad  je  oprávněn rozhodnout o označení místní

   komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých

   je  z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel,

   příslušnou  dopravní značkou podle zvláštního předpisu.^2) Rozhodnutí o

   označení  musí  být  provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu

   stání  na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního

   úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

 

   (6)  V  případě  neuposlechnutí  rozhodnutí  silničního správního úřadu

   podle   předchozího   odstavce   je  vlastník  místní  komunikace  nebo

   průjezdního  úseku  silnice  oprávněn  odstranit  silniční  vozidlo  na

   náklady  jeho  provozovatele,  pokud  provozovatel  silničního  vozidla

   neprokáže  závažné  důvody,  které  mu znemožnily, aby silniční vozidlo

   odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním

   silničního  vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem

   vydáno rozhodnutí.

 

   Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění

 

   § 20

 

   (1)  Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a

   která   je   označena  dopravní  značkou  označující  zpoplatnění^11a),

   stanoveným  druhem  motorového  vozidla,  podléhá zpoplatnění (dále jen

   "zpoplatněná pozemní komunikace").

 

   (2) Zpoplatnění se stanoví podle

 

   a)  typu  vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci

   (dále jen "mýtné"), nebo

 

   b)  časového  období  užívání  zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen

   "časový poplatek").

 

   (3)   Za   užití   zpoplatněné  pozemní  komunikace  stanoveným  druhem

   motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné.

 

   (4)  Peněžní  prostředky  získané  ze zpoplatnění jsou příjmem Státního

   fondu dopravní infrastruktury.

 

   § 20a

 

   Osvobození od zpoplatnění

 

   (1)   Zpoplatnění   nepodléhá   užití  zpoplatněné  pozemní  komunikace

   silničním motorovým vozidlem

 

   a)  vybaveným  zvláštním  výstražným  světlem podle zvláštního právního

   předpisu^11b), pokud se jedná o vozidlo

 

   1. Vězeňské služby České republiky,

 

   2.  poskytovatele  zdravotnické  záchranné  služby,  přepravy  pacientů

   neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby,

 

   3. složky integrovaného záchranného systému^11c) neuvedené v bodech 1 a

   2,

 

   b)  Ministerstva  vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným

   nápisem "POLICIE",

 

   c)  ozbrojených  sil  České  republiky^11d), včetně vozidel používaných

   Vojenskou  policií  a  opatřených  nápisem "VOJENSKÁ POLICIE" a vozidel

   ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti,

 

   d) celních orgánů opatřeným nápisem "CELNÍ SPRÁVA"^11e),

 

   e)   hasičských   záchranných  sborů  a  jednotek  dobrovolných  hasičů

   opatřených nápisem "HASIČI",

 

   f)  obecní  nebo městské policie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIE“ nebo

   „MĚSTSKÁ POLICIE“^25),

 

   g)  Vězeňské  služby České republiky se zvláštním barevným provedením a

   označením podle zvláštního právního předpisu^26),

 

   h)  přepravujícím  těžce  zdravotně  postižené občany, kteří jsou podle

   zvláštního  právního  předpisu^11f)  držiteli  průkazu  ZTP, s výjimkou

   postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo průkazu ZTP/P, pokud

   držitelem  silničního  motorového  vozidla je postižená osoba sama nebo

   osoba jí blízká^11g),

 

   i)  přepravujícím  nezaopatřené  děti, které jsou léčeny pro onemocnění

   zhoubným nádorem nebo hemoblastosou,

 

   j)  při  provádění  záchranných  a  likvidačních  prací  a  při ochraně

   obyvatelstva^11c),

 

   k)  Správy  státních  hmotných  rezerv  při přepravě materiálů státních

   hmotných  rezerv,  nebo  humanitární  pomoci státu za krizových situací

   podle zvláštního právního předpisu^11h),

 

   l) správce zpoplatněné pozemní komunikace.

 

   (2)  Je-li  nutno  při  uzavírce  podle  §  24 užít pro vedení objížďky

   zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění.

 

   (3)  V  případě  vyhlášení signálu upozornění nebo signálu regulace pro

   suspendované  částice  PM10 podle zvláštního právního předpisu^11i), je

   až  do  odvolání příslušného signálu možné užít vybrané úseky pozemních

   komunikací stanovené zvláštním právním předpisem^11i) bez zpoplatnění.

 

   Časový poplatek

 

   § 21

 

   (1)  Zpoplatněnou  pozemní  komunikaci  lze  užít  silničním  motorovým

   vozidlem  nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí

   nejvýše  3,5  tuny (dále jen "vozidlo v systému časového zpoplatnění"),

   pouze  po  úhradě  časového  poplatku.  Časový  poplatek lze uhradit na

   kalendářní rok, jeden měsíc nebo na deset dnů.

 

   (2)  Horní  hranice  výše  časového poplatku na kalendářní rok činí pro

   vozidlo v systému časového zpoplatnění 1 500 Kč.

 

   (3)  Výše časového poplatku na jeden měsíc a časového poplatku na deset

   dnů  se  stanoví  poměrně  k výši časového poplatku na jeden kalendářní

   rok. Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 21a

 

   Způsob placení

 

   (1)   Časový   poplatek   se  platí  před  užitím  zpoplatněné  pozemní

   komunikace.  Úhrada  časového  poplatku se prokazuje platným dvoudílným

   kupónem.  Kupón  musí  odpovídat  stanovenému  vzoru,  musí mít hodnotu

   odpovídající  nejméně  výši  časového poplatku příslušné podle největší

   povolené  hmotnosti  vozidla  v  systému  časového  zpoplatnění  a musí

   obsahovat:

 

   a)  údaj  o  registrační  značce  motorového  vozidla,  jehož  užití na

   zpoplatněné  pozemní komunikaci se kupónem prokazuje a který se shoduje

   s  registrační  značkou,  kterou  je  opatřeno  toto  vozidlo v systému

   časového zpoplatnění,

 

   b)  vyznačení  doby  platnosti, která odpovídá době užívání zpoplatněné

   pozemní komunikace.

 

   (2)  Údaj  o  registrační  značce  vyznačí  na obou dílech kupónu řidič

   nejpozději před užitím zpoplatněné pozemní komunikace.

 

   § 21b

 

   Platnost kupónu

 

   (1)   Platnost   kupónu   prokazujícího  úhradu  časového  poplatku  na

   kalendářní  rok počíná 1. prosincem roku, který bezprostředně předchází

   kalendářnímu   roku   vyznačenému   na   kupónu,  a  končí  31.  lednem

   bezprostředně   následujícího  kalendářního  roku  s  výjimkou  kupónu,

   prokazujícího  úhradu časového poplatku na kalendářní rok bezprostředně

   předcházející kalendářnímu roku nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto

   kalendářním  roce  končí  platnost kupónu prokazujícího úhradu časového

   poplatku  za  kalendářní rok 31. prosince kalendářního roku vyznačeného

   na kupónu.

 

   (2)  Platnost  kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na 1 měsíc

   počíná  dnem  vyznačeným  na kupónu a končí uplynutím dne bezprostředně

   následujícího  měsíce,  který  se číselně shoduje se dnem vyznačeným na

   kupónu.  Není-li  takový  den v příslušném kalendářním měsíci, připadne

   konec platnosti na poslední den tohoto kalendářního měsíce.

 

   (3) Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na deset dnů

   počíná   dnem   vyznačeným   na   kupónu  a  končí  uplynutím  desátého

   kalendářního dne.

 

   § 21c

 

   Vyznačení doby platnosti kupónu

 

   Na  kupónu  prokazujícím  úhradu  časového poplatku na jeden měsíc nebo

   deset  dnů  vyznačí  počátek  doby  platnosti  kupónu prodejce při jeho

   prodeji.

 

   § 21d

 

   Vydávání a prodej kupónu

 

   K   vydávání  a  prodeji  kupónů  je  příslušný  Státní  fond  dopravní

   infrastruktury.  Činnostmi spojenými s vydáváním a prodejem kupónů může

   Státní  fond  dopravní  infrastruktury pověřit fyzickou nebo právnickou

   osobu.  Cena  za  zprostředkování  prodeje  se  sjednává podle cenových

   předpisů^11i).

 

   § 21e

 

   Povinnosti řidiče vozidla v systému časového zpoplatnění

 

   (1) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění je povinen

 

   a)  uhradit  časový poplatek a přilepit prováděcím předpisem určený díl

   kupónu prokazující úhradu časového poplatku celou plochou na viditelném

   místě ve vozidle,

 

   b)  vyznačit  údaj  o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím

   úhradu časového poplatku,

 

   c)   na  požádání  předložit  ke  kontrole  příslušníku  Policie  České

   republiky   (dále   jen   "policista")   nebo   celníkovi   díl  kupónu

   prokazujícího úhradu časového poplatku,

 

   d)  odstranit  díl  kupónu  prokazujícího  úhradu  časového poplatku na

   viditelném místě ve vozidle, jakmile jeho platnost skončila.

 

   (2)  Prováděcí právní předpis stanoví vzory kupónů, místo, kde musí být

   ve vozidle přilepen díl kupónu, způsob jejich vyplňování, způsob jejich

   evidence  a  u  kupónů  s  kratší  dobou platnosti než jeden rok způsob

   vyznačení počátku doby jejich platnosti.

 

   Mýtné

 

   § 22

 

   (1)  Užití  zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem

   nejméně  se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než

   3,5 tuny (dále jen "vozidlo v systému elektronického mýtného"), podléhá

   úhradě mýtného.

 

   (2)  Výše  mýtného  se  zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného,

   jehož   součástí  je  elektronické  palubní  zařízení  schválené  podle

   zvláštního  zákona^11j),  kterým  musí  být  vybaveno vozidlo v systému

   elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické

   zařízení  je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo

   zaevidované  v  systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví

   součinem  sazby  mýtného  a  ujeté  vzdálenosti  po zpoplatněné pozemní

   komunikaci.  Sazby  mýtného  mohou  být  rozlišeny  podle  emisní třídy

   vozidla,  druhu  vozidla,  počtu  náprav  vozidla nebo jízdní soupravy,

   období dne, dne nebo podle období roku.

 

   (3)  Vláda  může  nařízením  stanovit,  že  se  provozovateli vozidla v

   systému   elektronického  mýtného  poskytne  sleva  na  mýtném  celkově

   uloženém za časové období stanovené nařízením vlády, pokud výše mýtného

   uloženého  v  průběhu  tohoto  časového  období  za užití zpoplatněných

   pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením

   vlády.  Výše  slevy  na  mýtném  může činit nejvýše 13 % z výše mýtného

   stanoveného u takového vozidla v případě, pokud by se sleva neposkytla.

 

   (4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí.

   Vozidlo  v  systému  elektronického mýtného musí být pro účely kontroly

   vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou podle § 20a odst. 2.

 

   (5)  Výši  sazeb  mýtného  a  rozlišení  sazeb  mýtného  podle kritérií

   uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného

   za   období   kalendářního   roku   překročit   poměrnou  část  nákladů

   vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace. Náklady vynaloženými na

   zpoplatněné pozemní komunikace jsou

 

   a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací,

 

   b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací,

 

   c)  náklady  na  správu  související s provozem zpoplatněných pozemních

   komunikací a

 

   d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného.

 

   (7)  Překročí-li  v kalendářním roce celkový příjem z uloženého mýtného

   poměrnou  část  nákladů  vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace

   podle  odstavce  6,  sazby  mýtného  se  upraví do dvou let od zjištění

   tohoto  překročení tak, aby celkový výnos z uloženého mýtného nepřesáhl

   výši těchto nákladů.

 

   (8)  Strukturu,  popis, způsob výpočtu nákladů uvedených v odstavci 6 a

   způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 22a

 

   Provoz systému elektronického mýtného

 

   (1)  Provoz  systému  elektronického  mýtného a výběr mýtného zajišťuje

   Ministerstvo   dopravy.  Ministerstvo  dopravy  může  pověřit  provozem

   systému  elektronického  mýtného  a výběrem mýtného organizaci zřízenou

   Ministerstvem  dopravy  (dále  jen "provozovatel systému elektronického

   mýtného") na základě souhlasu vlády.

 

   (2)   Ministerstvo  dopravy  a  organizace  pověřená  provozem  systému

   elektronického  mýtného  a výběrem mýtného spolupracuje při provozování

   systému  a  výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za

   tím  účelem vytvoří organizace pověřená provozem systému elektronického

   mýtného  především  na  síti dálnic a rychlostních silnic organizační a

   technické  předpoklady  pro dohled na bezpečnost a plynulost dopravních

   proudů,  mimořádných  situací  a  provozu  na  dálnicích a rychlostních

   silnicích.

 

   (3) Systém elektronického mýtného musí splňovat tyto základní podmínky:

 

   a)  musí  umožnit  snadnou  propojitelnost  se  systémy  elektronického

   mýtného  v rámci Evropských společenství (dále jen "interoperabilita"),

   v souladu s příslušným předpisem Evropských společenství^11k),

 

   b) jeho zavedení nesmí diskriminovat tuzemské uživatele ani uživatele z

   jiných členských států Evropských společenství.

 

   (4) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí

   právní předpis.

 

   § 22b

 

   Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného

 

   (1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen

 

   a)  určit  druhy  elektronických zařízení, které lze evidovat v systému

   elektronického mýtného,

 

   b)  vést  evidenci  údajů  pro účely provozování systému elektronického

   mýtného (dále jen "evidence údajů o mýtném"),

 

   c)   zajistit  bezplatné  poskytnutí  elektronického  zařízení  každému

   provozovateli   vozidla  v  systému  elektronického  mýtného  nebo  jím

   zmocněné osobě^11l), která o to požádá,

 

   d)   zajistit   výběr   mýtného  od  provozovatele  vozidla  v  systému

   elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby^11l).

 

   (2)  Evidence  údajů  o  mýtném  je informačním systémem veřejné správy

   podle  zvláštního  zákona^11m),  jehož správcem je provozovatel systému

   elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o

 

   a)  provozovatelích  vozidel  v systému elektronického mýtného a jejich

   vlastnících, není-li vlastník provozovatelem,

 

   b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,

 

   c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,

 

   d) používaných elektronických zařízeních,

 

   e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi

   ujetých kilometrech,

 

   f)  dalších  skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému

   elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.

 

   (3)  Provozovatel  systému  elektronického  mýtného  v evidenci údajů o

   mýtném  zpracovává  údaje  způsobem  stanoveným zvláštním zákonem^11m).

   Provozovatel  systému elektronického mýtného poskytuje údaje z evidence

   údajů   o   mýtném   na  základě  písemné  žádosti  správcům  pozemních

   komunikací,   silničním   správním  úřadům,  Policii  České  republiky,

   Bezpečnostní   informační  službě,  Generální  inspekci  bezpečnostních

   sborů,  Celní  správě  České  republiky  v  rozsahu nezbytném pro výkon

   působnosti   podle  tohoto  zákona  a  Centrálnímu  systému  dopravních

   informací.

 

   (4)  Provozovatel  systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat

   od  provozovatele  vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím

   zmocněné   osoby^11l)  s  výjimkou  vozidla  v  systému  elektronického

   mýtného,  jehož  užití  na  zpoplatněné  pozemní komunikaci zpoplatnění

   nepodléhá,

 

   a) úhradu mýtného,

 

   b)  složení  kauce  maximálně  do  výše  pořizovací ceny elektronického

   zařízení.

 

   (5)  Složení  kauce  je  zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno

   funkční  a nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po

   převzetí   funkčního  a  nepoškozeného  elektronického  zařízení  vrátí

   provozovatel  systému  elektronického  mýtného kauci v plné výši osobě,

   která  kauci  složila,  nebo  jiné zmocněné osobě^11l). Nevrácené kauce

   jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

   (6) Výši kauce stanoví prováděcí právní předpis.

 

   Povinnosti  provozovatele  a  řidiče  vozidla  v systému elektronického

   mýtného

 

   § 22c

 

   nadpis neplatil

 

   (1)  Provozovatel  vozidla  v  systému  elektronického  mýtného je před

   užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen

 

   a)   provozovateli  systému  elektronického  mýtného  poskytnout  údaje

   potřebné   k   zaevidování   jím   provozovaného   vozidla  do  systému

   elektronického mýtného,

 

   b)   zajistit  instalování  zaevidovaného  elektronického  zařízení  do

   vozidla v systému elektronického mýtného,

 

   c)  poučit  řidiče  jím  provozovaných  vozidel  o  způsobu nakládání s

   elektronickým zařízením a jeho užíváním.

 

   (2)  Provozovatel  vozidla  v systému elektronického mýtného je povinen

   zajistit  úhradu  mýtného  podle  podmínek  sjednaných s provozovatelem

   systému elektronického mýtného.

 

   (3) Provozovatel vozidla nesmí

 

   a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému

   elektronického mýtného,

 

   b)   přikázat,   dovolit,   ani   svěřit   řízení   vozidla  v  systému

   elektronického  mýtného  na  zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto

   vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením vozidla.

 

   (4)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  způsob  provádění  evidence v

   systému   elektronického  mýtného,  způsob  nakládání  s  elektronickým

   zařízením  a  jeho  užívání,  podmínky  pro  zajištění interoperability

   systémů   elektronického  mýtného  v  souladu  s  příslušným  předpisem

   Evropských  společenství^11k), způsob úhrady mýtného a způsob prokázání

   úhrady mýtného.

 

   (5)   Podrobnosti   podmínek  úhrady  mýtného  na  zpoplatněné  pozemní

   komunikaci  v  systému  elektronického  mýtného  mohou být stanoveny ve

   smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného.

 

   § 22d

 

   nadpis neplatil

 

   (1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen

 

   a)  před  užitím  zpoplatněné  pozemní  komunikace zajistit zaevidování

   vozidla  v  systému  elektronického  mýtného a instalaci elektronického

   zařízení  do  zaevidovaného  vozidla  v systému elektronického mýtného,

   nebyly-li povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22c odst. 1

   písm.  a)  a  b),  a  zadat do elektronického zařízení údaje umožňující

   správné stanovení mýtného,

 

   b)  po  celou  dobu  jízdy  po  zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat

   elektronické zařízení v provozu,

 

   c)   nakládat  s  elektronickým  zařízením  pouze  způsobem  stanoveným

   prováděcím právním předpisem,

 

   d)  uhradit  mýtné, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému

   elektronického mýtného,

 

   e)  na  výzvu  policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného a

   funkčnosti elektronického zařízení.

 

   (2)  Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo

   v  systému  elektronického  mýtného  po zpoplatněné pozemní komunikaci,

   pokud  toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a

   vybaveno příslušným elektronickým zařízením.

 

   (3)  Druhy  údajů,  které  jsou  potřebné  k  zadání  do elektronického

   zařízení  a  které  umožňují  stanovení  mýtného,  a  podmínky  užívání

   elektronického zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 22e

 

   nadpis neplatil

 

   Nezaplatí-li dlužné mýtné provozovatel vozidla v systému elektronického

   mýtného  ani  na  základě  výzvy  provozovatele  systému elektronického

   mýtného,  ve  kterém  bude  stanovena  přiměřená  lhůta  k  úhradě,  je

   provozovatel  elektronického  mýtného oprávněn domáhat se svého práva u

   soudu  včetně  zaplacení  úroku  z  prodlení  určeného  předpisy  práva

   občanského.

 

   § 22f

 

   neplatil

 

   § 22g

 

   neplatil

 

   § 22h

 

   neplatil

 

   nadpis neplatil

 

   § 22i

 

   neplatil

 

   § 22j

 

   neplatil

 

   § 22k

 

   neplatil

 

   § 23

 

   (1)  Pro  účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení

   obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich

   určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy^12)

 

   a)  k  stání  silničního  motorového  vozidla  v  obci  na  dobu časově

   omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,

 

   b)  k  odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu

   potřebnou k zajištění celního odbavení,

 

   c)  k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo

   fyzickou   osobou   za   účelem  podnikání  podle  zvláštního  právního

   předpisu,^12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce,

   nebo  k  stání  silničního  motorového  vozidla fyzické osoby, která má

   místo  trvalého  pobytu  nebo  je  vlastníkem  nemovitosti  ve vymezené

   oblasti obce,

 

   nebude-li  tímto  užitím  ohrožena  bezpečnost  a  plynulost provozu na

   pozemních  komunikacích  a  jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví

   obec   způsob   placení  sjednané  ceny  a  způsob  prokazování  jejího

   zaplacení.

 

   (2)  Místní  komunikace  nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí

   být  označeny  příslušnou  dopravní  značkou  podle zvláštního právního

   předpisu.^2)

 

   (3)  V nařízení obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní

   komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1

   písm. a) až c).

 

   (4)  Pro  účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení

   obce  vymezit  oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V

   nařízení obce stanoví obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové

   vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení.

 

   § 24

 

   Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami

 

   (1)  Provoz  na  dálnicích,  silnicích, místních komunikacích a veřejně

   přístupných   účelových  komunikacích  může  být  částečně  nebo  úplně

   uzavřen,  popřípadě  může  být  nařízena  objížďka. Nikdo nemá nárok na

   náhradu  případných  ztrát,  jež  mu  vzniknou v důsledku uzavírky nebo

   objížďky.

 

   (2)  O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na

   základě  žádosti  osoby,  v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný

   silniční správní úřad žádost projedná

 

   a)  s  vlastníkem  pozemní  komunikace,  která  má  být  uzavřena,  a s

   vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,

 

   b)  s  obcí,  na  jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo

   nařízena objížďka,

 

   c)  s  provozovatelem dráhy,^13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je

   umístěna dráha.

 

   (3)  Týká-li  se  uzavírka  územního  obvodu  více silničních správních

   úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním

   obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v

   těchto případech dotčenými správními úřady.

 

   (4)  Při  rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka

   byla  vždy  omezena  na  nejkratší  možnou  dobu,  objížďka  byla řádně

   technicky  zabezpečena  a  byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl

   umožněn  přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v

   rozhodnutí  stanovit  podmínky,  při  jejichž  nesplnění  může  udělené

   povolení  omezit  nebo  zrušit.  Odvolání  proti tomuto rozhodnutí nemá

   odkladný účinek.

 

   (5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí

 

   a) příslušným okresním orgánům požární ochrany,

 

   b) příslušným okresním orgánům zdravotní služby,

 

   c)  dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na

   níž  je  tato  doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu

   tito dopravci známi,

 

   d)  všem  silničním  správním  úřadům,  které  povolují přepravy zvlášť

   těžkých  nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace

   používané k tomuto druhu přepravy.

 

   e)  Ministerstvu  vnitra,  jde-li  o dálnice nebo rychlostní silnice, v

   ostatních případech příslušnému orgánu Policie České republiky.

 

   (6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné

   účelové  komunikace,  po  níž má být vedena objížďka, je povinen strpět

   bezúplatně  provoz  převedený  na  ni  z  uzavřené  pozemní komunikace.

   Případné  úpravy  objížďkových  pozemních  komunikací  nutné  z  důvodu

   objížďky  a  náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách

   rozhodnutí  o  uzavírce  a  objížďce  a  uskuteční na náklad žadatele o

   uzavírku a objížďku.

 

   (7)  Uzavírka  a  objížďka  musí  být  označena  předepsaným  způsobem.

   Označení  zabezpečuje  žadatel  o  uzavírku a objížďku na svůj náklad a

   odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.

 

   (8)  V  případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody,

   zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace

   neprodleně   uzavřít   a  označit  alespoň  provizorním  způsobem  její

   vlastník.  V  případě  havárie  inženýrské  sítě  nebo jiného vedení je

   povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň

   provizorně  označit  vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a

   věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Tím není dotčeno

   ustanovení § 36 odst. 6.

 

   (9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a

   o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.

 

   § 25

 

   Zvláštní užívání

 

   (1)  K  užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým

   způsobem  nebo  k  jiným  účelům,  než  pro které jsou určeny (dále jen

   "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního

   úřadu   vydaného  s  předchozím  souhlasem  vlastníka  dotčené  pozemní

   komunikace,   a  může-li  zvláštní  užívání  ovlivnit  bezpečnost  nebo

   plynulost  silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva

   vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se

   souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Souhlas vlastníka

   se  zvláštním  užíváním  podle  odstavce 6 písm. c) bodu 3 a odstavce 6

   písm.  d)  se  nevyžaduje  v  případě, že se jedná o veřejně prospěšnou

   stavbu;  k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o

   kterých rozhodne silniční správní úřad.

 

   (2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání

   právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou

   a  v  rozhodnutí  stanoví  podmínky  zvláštního  užívání.  Povolení  ke

   zvláštnímu   užívání  nezbavuje  uživatele  povinnosti  k  náhradám  za

   poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.

 

   (3)  Porušuje-li  právnická  nebo  fyzická  osoba  podmínky stanovené v

   rozhodnutí  o  vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí

   povolení.  Právnické  nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke

   zvláštnímu  užívání,  lze  udělit  povolení  ke  zvláštnímu  užívání na

   základě  znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy

   rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.

 

   (4)  Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na

   základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.

 

   (5)  V  době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu

   užívání pro vozidla Armády České republiky.

 

   (6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je

 

   a)  přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel,

   jejichž  rozměry  nebo  hmotnost  přesahují  míru stanovenou zvláštními

   předpisy,^10)

 

   b)  užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace

   silničními  motorovými  vozidly,  jejichž nejvyšší povolená rychlost je

   nižší, než stanoví zvláštní předpis,^2)

 

   c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného

   pozemku pro

 

   1.  umísťování  a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných

   zařízení,   světelných  zdrojů,  barevných  ploch  a  jiných  obdobných

   zařízení (dále jen "reklamní zařízení"),

 

   2.  umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k

   údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny

   (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),

 

   3. provádění stavebních prací,

 

   4. zřizování vyhrazeného parkování,

 

   5.  zřizování  a  provoz  stánků, pojízdných či přenosných prodejních a

   jiných podobných zařízení,

 

   6. audiovizuální tvorbu,

 

   d)  umístění  inženýrských  sítí  a  jiných  nadzemních nebo podzemních

   vedení  všeho  druhu  v  silničním  pozemku,  na  něm  nebo na mostních

   objektech,

 

   e)   pořádání   sportovních,   kulturních,  náboženských,  zábavních  a

   podobných  akcí,  jestliže  by  jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo

   plynulost silničního provozu,

 

   f)  výjimečné  užití  silnice  nebo  místní komunikace pásovými vozidly

   Armády  České  republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou

   opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi,

 

   g)  výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními

   stroji   a   přípojnými   vozidly  traktorů,  které  nemají  schválenou

   technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.^13a)

 

   (7)  Zvláštní  užívání  spočívající v umístění a provozování reklamního

   zařízení  může  povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu

   pěti  let,  bude-li umístění a provozování reklamního zařízení splňovat

   tyto podmínky:

 

   a)  nebude  jej  možné  zaměnit  s  dopravními  značkami ani dopravními

   zařízeními,

 

   b)  nebude  oslňovat  uživatele  dotčené  pozemní komunikace nebo jinak

   narušovat provoz na pozemní komunikaci a

 

   c)  pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude

   vybavena  na  náklad  vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak

   zabezpečena  proti  možnému  střetu  vozidel  s  konstrukcí  reklamního

   zařízení.

 

   Podmínky  stanovené  v  povolení  musí  trvat  po  celou dobu platnosti

   povolení.  Zánik  některé  z  podmínek  je  povinen vlastník reklamního

   zařízení  oznámit  do  30  dnů  příslušnému silničnímu správnímu úřadu,

   který povolení odejme.

 

   (8)  Věci  umístěné,  zřizované  nebo  provozované  bez  povolení podle

   odstavce  1  nebo  v  rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je

   jejich   vlastník   povinen  odstranit  neprodleně  po  doručení  výzvy

   příslušného   silničního   správního  úřadu.  Neučiní-li  tak,  zajistí

   odstranění  a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady

   vlastníka věci.

 

   (9)  Nemůže-li  příslušný  silniční správní úřad zjistit vlastníka věci

   umístěné,  zřizované  nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s

   výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem

   v  místě  obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění

   výzvy  zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené

   pozemní  komunikace.  Zjistí-li  vlastník  dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  vlastníka  věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na

   náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.

 

   (10)  Silniční  správní  úřad  je  povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se

   dozvěděl  o  zřízení  nebo  existenci reklamního zařízení umístěného na

   dálnici,  silnici  nebo  místní  komunikaci  nebo na silničním pomocném

   pozemku   bez   povolení  ke  zvláštnímu  užívání  vydaného  příslušným

   silničním  správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho

   odstranění.  Vlastník  reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení

   neprodleně,   nejdéle   do   pěti  pracovních  dnů  po  doručení  výzvy

   příslušného  silničního  správního  úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je

   silniční  správní  úřad  povinen  reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a

   následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady

   vlastníka  tohoto  zařízení.  Odstranění  reklamy a její likvidace bude

   provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno

   stavebním úřadem.^5)

 

   (11)  Nemůže-li  silniční  správní  úřad  zjistit  vlastníka reklamního

   zařízení  zřizovaného  nebo  provozovaného  bez  povolení ke zvláštnímu

   užívání,  zveřejní  výzvu  k  odstranění reklamního zařízení způsobem v

   místě  obvyklým  a  po  marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění

   výzvy  je  povinen  reklamu  do  15  pracovních  dnů  zakrýt a následně

   zajistit   odstranění   a  likvidaci  reklamního  zařízení  na  náklady

   vlastníka  dotčené  pozemní  komunikace,  na které je reklamní zařízení

   neoprávněně   umístěno.   Odstranění  reklamy  a  její  likvidace  bude

   provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno

   stavebním úřadem.^5)

 

   (12)  Umísťování  věcí  na  dálnici, silnici a místní komunikaci, které

   jsou  uvedeny  v  §  14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není

   zvláštním  užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však

   předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

 

   (13)   Prováděcí   předpis   stanoví  náležitosti  žádosti  o  povolení

   zvláštního  užívání  dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti

   rozhodnutí v této věci.

 

   (14)  V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6

   písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního

   provozu  policejní  doprovod,  je  osoba, na jejíž žádost bylo povolení

   vystaveno,  povinna  uhradit  náklady  s  tímto  spojené  Policii České

   republiky.

 

   (15)  Prováděcí  předpis  stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního

   doprovodu.

 

   Sjízdnost  dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a

   její zabezpečení

 

   § 26

 

   (1)  Dálnice,  silnice  a  místní  komunikace  jsou  sjízdné,  jestliže

   umožňují  bezpečný  pohyb  silničních  a  jiných  vozidel  přizpůsobený

   stavebnímu   stavu   a  dopravně  technickému  stavu  těchto  pozemních

   komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

 

   (2)  V  zastavěném  území  obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek

   silnice  schůdné,  jestliže  umožňují  bezpečný pohyb chodců, kterým je

   pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto

   komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

 

   (3)  Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí

   jejich  kvalita,  stupeň  opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny,

   výtluky,  které  nelze  odstranit  běžnou  údržbou,  únosnost  vozovky,

   krajnic,  mostů  a  mostních  objektů  a  vybavení  pozemní  komunikace

   součástmi a příslušenstvím.

 

   (4)  Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace

   se  rozumí  jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný

   sklon,  šířka  a  druh  vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění

   pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška).

 

   (5)  Povětrnostními  situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně

   zhoršit  nebo  přerušit  sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé

   sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice,

   povodně  a  přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich

   důsledky.

 

   (6)  Závadou  ve  sjízdnosti  pro  účely tohoto zákona se rozumí taková

   změna  ve  sjízdnosti  dálnice,  silnice nebo místní komunikace, kterou

   nemůže   řidič  vozidla  předvídat  při  pohybu  vozidla  přizpůsobeném

   stavebnímu   stavu   a  dopravně  technickému  stavu  těchto  pozemních

   komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

 

   (7)  Závadou  ve  schůdnosti  pro  účely tohoto zákona se rozumí taková

   změna  ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat

   při  pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu

   a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

 

   § 27

 

   (1)  Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají

   nárok  na  náhradu  škody,  která  jim vznikla ze stavebního stavu nebo

   dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

 

   (2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá

   za  škody  vzniklé  uživatelům  těchto  pozemních  komunikací,  jejichž

   příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích

   jeho  možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními

   situacemi   a  jejich  důsledky  takovou  závadu  zmírnit,  ani  na  ni

   předepsaným způsobem upozornit.

 

   (3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž

   příčinou  byla  závada  ve  schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo

   průjezdního  úseku  silnice,  pokud  neprokáže, že nebylo v mezích jeho

   možností  tuto  závadu  odstranit,  u  závady  způsobené povětrnostními

   situacemi   a  jejich  důsledky  takovou  závadu  zmírnit,  ani  na  ni

   předepsaným způsobem upozornit.

 

   (4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá

   podle  obecných  právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za

   škody,  které  jim  vznikly  v  důsledku stavebního stavu nebo dopravně

   technického  stavu  těchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé

   vlastníkům   sousedních   nemovitostí  v  důsledku  provozu  na  těchto

   pozemních komunikacích.

 

   (5)  Úseky  silnic,  místních  komunikací a chodníků, na kterých se pro

   jejich   malý   dopravní   význam  nezajišťuje  sjízdnost  a  schůdnost

   odstraňováním  sněhu  a  náledí,  je  vlastník  povinen  označit  podle

   zvláštního  právního  předpisu^2)  nebo  prováděcího právního předpisu.

   Vymezení  takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a

   vymezení  úseků  místních  komunikací a chodníků stanoví příslušná obec

   svým nařízením.

 

   (6)  Prováděcí  předpis  blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro

   odstraňování  závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace.

   Obec  stanoví  nařízením  rozsah,  způsob a lhůty odstraňování závad ve

   schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

 

   § 28

 

   (1)  Při  znečištění  dálnice,  silnice  nebo  místní komunikace, které

   způsobí  nebo  může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí

   ten,  kdo  znečištění  způsobil,  je bez průtahů odstranit a uvést tuto

   pozemní  komunikaci  do  původního stavu; nestane-li se tak, je povinen

   uhradit   vlastníkovi   této   pozemní  komunikace  náklady  spojené  s

   odstraněním  znečištění  a  s  uvedením pozemní komunikace do původního

   stavu.  Tím  nejsou  dotčeny  zvláštní  předpisy upravující nakládání s

   nebezpečnými věcmi.^14)

 

   (2)  Při  poškození  dálnice,  silnice  nebo  místní  komunikace, které

   způsobí  nebo  může způsobit závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo

   ohrozit  bezpečnost  silničního  provozu  podle zvláštního předpisu,^2)

   musí  ten,  kdo  poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit

   vlastníkovi   pozemní   komunikace  a  uhradit  mu  náklady  spojené  s

   odstraněním  poškození  a  s  uvedením  pozemní komunikace do původního

   stavu;  může  se  též  s  vlastníkem  pozemní  komunikace dohodnout, že

   poškození odstraní sám.

 

   (3) Pokud závadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze

   neprodleně  odstranit,  je ten, komu povinnost k odstranění znečištění,

   popřípadě  k  úhradě  nákladů  na  odstranění poškození náleží, povinen

   místo  alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit

   vlastníkovi pozemní komunikace.

 

   § 29

 

   Pevné překážky

 

   (1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a

   místní   komunikace   mohou   být  umístěny  pouze  dopravní  značky  a

   zařízení^2)  kromě  zábradlí,  zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří

   pevnou překážku.

 

   (2)  Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě

   povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem

   dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o

   dálnici  a  rychlostní  silnici,  v  ostatních  případech  se souhlasem

   příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za

   předpokladu,  že  nebude  ohrožena  bezpečnost  a  plynulost silničního

   provozu  a  že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna

   potřebná opatření.

 

   (3)  Pevné  překážky,  na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou

   jejich  vlastníci  povinni  odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené

   silničním  správním  úřadem.  Po  marném  uplynutí  stanovené  lhůty je

   vlastník  dálnice,  silnice  nebo  místní komunikace oprávněn odstranit

   pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

 

   (4)  Tvoří-li  pevnou  překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo

   energetického   vedení,  pro  jehož  umístění  nebylo  vydáno  povolení

   silničního  správního  úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení

   podle  odstavce  2  nebo  dohodne  lhůtu  pro  jeho odstranění vlastník

   dotčené  pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k

   dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.

 

   (5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.

 

   § 29a

 

   (1)  Ministerstvo  dopravy  nebo  jím  pověřená  osoba  vede  Centrální

   evidenci   pozemních   komunikací.   V   Centrální  evidenci  pozemních

   komunikací se evidují:

 

   a) informace o pozemních komunikacích,

 

   b)  rozhodnutí  o  uzavírkách  a  objížďkách  na  dálnicích, silnicích,

   místních  komunikacích  a veřejně přístupných účelových komunikacích (§

   24),

 

   c)  rozhodnutí  o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních

   komunikací (§ 25),

 

   d) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské

   silniční sítě^22), jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem

   dopravních  nehod,  při  nichž  došlo  k  usmrcení  osoby,  v  poměru k

   intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a

 

   e) informace o úsecích pozemních komunikací zařazených do transevropské

   silniční  sítě^22), u nichž by odstranění nebo snížení rizik plynoucích

   z  vlastností  pozemní  komunikace  pro  účastníky provozu na pozemních

   komunikacích vedlo k výraznému snížení nákladů vynakládaných v důsledku

   dopravních  nehod,  při současném zohlednění nákladů na odstranění nebo

   snížení těchto rizik.

 

   (2)  Informace  podle  odstavce  1  písm.  d)  a  e)  se  vyhodnocují a

   aktualizují nejméně jednou za 3 roky.

 

   (3)  Centrální  evidence  pozemních  komunikací je informačním systémem

   veřejné správy^11m).

 

   (4)  Vlastníci  pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální

   evidence  pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu

   stanoveném Ministerstvem dopravy.

 

   (5)   Správní  úřad  příslušný  k  vydání  rozhodnutí  o  uzavírkách  a

   objížďkách  na  dálnicích,  silnicích,  místních komunikacích a veřejně

   přístupných   účelových  komunikacích  je  povinen  zveřejnit  údaje  z

   rozhodnutí  o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních

   komunikacích   a  veřejně  přístupných  účelových  komunikacích,  které

   stanoví    prováděcí    právní    předpis,   bez   zbytečného   odkladu

   prostřednictvím   Centrální   evidence  pozemních  komunikací  způsobem

   umožňujícím dálkový přístup^14a).

 

   (6)  Správní  úřad  příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního

   užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje

   z  rozhodnutí  o  povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních

   komunikací,  které  stanoví  prováděcí  právní  předpis, bez zbytečného

   odkladu   prostřednictvím   Centrální   evidence  pozemních  komunikací

   způsobem umožňujícím dálkový přístup^14a).

 

   (7)  Provozovatel  Centrální  evidence pozemních komunikací informuje o

   vydání rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 neprodleně po jeho zveřejnění

 

   a) příslušný orgán požární ochrany,

 

   b) příslušný orgán zdravotnické služby,

 

   c) příslušný orgán Policie České republiky,

 

   d)  dopravce  v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na

   níž  je  tato  doprava  provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu

   tito dopravci známi,

 

   e)  silniční správní úřady, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo

   rozměrných  předmětů,  jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k

   tomuto druhu přepravy.

 

   (8)  Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací,

   jejich   druh,  rozsah  a  formát,  způsob  vedení  Centrální  evidence

   pozemních  komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této

   evidenci stanoví prováděcí právní předpis.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM

 

   Silniční ochranná pásma

 

   § 30

 

   (1)  K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a

   provozu  na  nich  mimo  souvisle  zastavěné území obcí slouží silniční

   ochranná  pásma.  Silniční  ochranné  pásmo  pro  nově  budovanou  nebo

   rekonstruovanou  dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy

   vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby.^5)

 

   (2)  Silničním  ochranným  pásmem  se  pro  účely  tohoto zákona rozumí

   prostor  ohraničený  svislými  plochami  vedenými  do  výšky  50 m a ve

   vzdálenosti

 

   a)  100  m  od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice

   nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek;

   pokud  by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří

   hranici pásma hranice silničního pozemku,

 

   b)  50  m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic

   I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy,

 

   c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II.

   třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

 

   (3)  Souvisle  zastavěným  územím  obce (dále jen "území") je pro účely

   určení  silničního  ochranného  pásma  podle tohoto zákona území, které

   splňuje tyto podmínky:

 

   a)  na  území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým

   bylo  přiděleno  popisné  nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v

   katastru nemovitostí^27),

 

   b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší

   po  celém  obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří

   rohy  zvětšeného  půdorysu  jednotlivých  budov  (u  oblouků se použijí

   tečny).  Spojnice  mezi  zvětšenými  půdorysy  budov, spolu se stranami

   upravených půdorysů budov, tvoří území.

 

   Ochranné  pásmo  může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze

   po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

 

   (4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm.

   a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů,

   propagačních  a  jiných  zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a

   jiných  obdobných  zařízení,  které by byly viditelné uživateli dotčené

   pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.

 

   § 31

 

   (1)  V  silničním  ochranném  pásmu lze povolit zřizování a provozování

   reklamních  zařízení  za  podmínky,  že  reklamní  zařízení nemohou být

   zaměněna  s  dopravními  značkami  nebo  se  světelnými signály nebo se

   zařízeními  pro  provozní  informace  nebo s dopravními zařízeními nebo

   nemohou  oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit

   provoz  na  pozemních  komunikacích. Povolení vydává příslušný silniční

   správní úřad po předchozím souhlasu

 

   a)  vlastníka  dotčené  nemovitosti,  na které má být reklamní zařízení

   zřizováno a provozováno,

 

   b)  Ministerstva  vnitra,  jde-li  o  silniční ochranné pásmo dálnice a

   rychlostní silnice,

 

   c)  příslušného  orgánu  Policie  České  republiky,  jde-li  o silniční

   ochranné  pásmo  silnice,  s  výjimkou  rychlostní komunikace, a místní

   komunikace.

 

   (2)  Silniční  správní  úřad  vydá  rozhodnutí  o  povolení  zřizovat a

   provozovat  reklamní  zařízení  právnické nebo fyzické osobě na základě

   písemné  žádosti  na  dobu  určitou,  nejdéle  na  dobu  pěti  let, a v

   rozhodnutí   stanoví   podmínky   zřizování  a  provozování  reklamního

   zařízení.

 

   (3)  Vlastník  nemovitosti  v  silničním  ochranném pásmu je oprávněn v

   obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které

   bylo povoleno.

 

   (4)  Porušuje-li  právnická  nebo  fyzická  osoba  podmínky stanovené v

   rozhodnutí  o  vydání  povolení  ke  zřizování a provozování reklamních

   zařízení,  silniční  správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické

   nebo  fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na

   základě  znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy

   rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.

 

   (5)  Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na

   základě odůvodněné žádosti držitele povolení.

 

   (6)  Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl

   o  zřízení  nebo  existenci  reklamního zařízení umístěného v silničním

   ochranném  pásmu  bez  povolení  vydaného příslušným silničním správním

   úřadem,   vyzvat  vlastníka  reklamního  zařízení  k  jeho  odstranění.

   Vlastník  reklamního  zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně,

   nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního

   správního  úřadu,  odstranit.  Neučiní-li tak, je silniční správní úřad

   povinen  reklamu  do  15  pracovních  dnů  zakrýt  a  následně zajistit

   odstranění  a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto

   zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu

   na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.^5)

   Podmínky tohoto odstavce se nevztahují na reklamní zařízení postavená a

   provozovaná  v  rozšířené  části území podle § 30 odst. 4, pokud taková

   zařízení  byla  příslušným  stavebním  úřadem  povolena  před účinností

   tohoto zákona.

 

   (7)   Nemůže-li  příslušný  silniční  správní  úřad  zjistit  vlastníka

   reklamního  zařízení  zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle

   odstavce  1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v

   místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění

   výzvy  je  povinen  reklamu  do  15  pracovních  dnů  zakrýt a následně

   zajistit   odstranění   a  likvidaci  reklamního  zařízení  na  náklady

   vlastníka  dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno.

   Odstranění  reklamy  a  její  likvidace  bude  provedeno  bez ohledu na

   skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.^5)

 

   (8)  Vlastník  nemovitosti,  na které je zřízeno a provozováno reklamní

   zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou

   dobu  a  v  nezbytné  míře  vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí

   reklamy  a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení.

   Vznikne-li  tím  škoda  na  nemovitosti,  je  ten,  kdo škodu způsobil,

   povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 

   § 32

 

   (1)  V  silničních  ochranných  pásmech  lze  jen  na  základě povolení

   vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených

 

   a)   provádět  stavby,  které  podle  zvláštních  předpisů^5)  vyžadují

   povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,

 

   b)  provádět  terénní  úpravy,  jimiž  by se úroveň terénu snížila nebo

   zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.

 

   Ustanoveními   tohoto   odstavce  nejsou  dotčeny  předpisy  o  územním

   plánování a o stavebním řádu.^5)

 

   (2)  Povolení  podle  předchozího  odstavce  se  nevyžaduje  pro stavby

   čekáren  linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových

   drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související

   s úpravou odtokových poměrů.

 

   § 33

 

   V  silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní

   komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových

   trojúhelnících   prostorů   úrovňových   křižovatek   těchto  pozemních

   komunikací  se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat

   stromy  nebo  vysoké  keře  a  pěstovat  takové  kultury, které by svým

   vzrůstem  a  s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro

   bezpečnost  silničního  provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým

   parkem   zajišťující   stabilitu   okraje   lesa.  Strany  rozhledových

   trojúhelníků  se  stanovují  100  m u silnice označené dopravní značkou

   podle  zvláštního  předpisu^2)  jako  silnice  hlavní  a 55 m u silnice

   označené  dopravní  značkou  podle  zvláštního předpisu^2) jako silnice

   vedlejší.

 

   § 34

 

   (1)  Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je

   oprávněn  v  silničním  ochranném  pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné

   míře  vstupovat  na  cizí  pozemky,  nebo na stavby na nich stojící, za

   účelem  oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a

   jiných  překážek  omezujících  silniční  provoz. Přitom je povinen dbát

   toho,  aby  tím  byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a

   činnostmi  nevznikly  škody,  kterým  je možno zabránit. Vznikne-li tím

   škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji

   nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 

   (2)  Jedná-li  se  o  pozemní  komunikaci nebo její část, pro kterou se

   nezřizuje  silniční  ochranné  pásmo,  platí  toto ustanovení pro vstup

   vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky.

 

   (3)  Nelze-li  dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník dálnice,

   silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém

   veřejném  zájmu  na  zachování  sjízdnosti  a  schůdnosti  této pozemní

   komunikace  na  nezbytnou  dobu,  v  nezbytné  míře a za náhradu použít

   nemovitost  vlastníka  v  silničním ochranném pásmu, a není-li silniční

   ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.

 

   § 35

 

   Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

 

   (1)  Vlastníci  nemovitostí  v  sousedství  dálnice,  silnice  a místní

   komunikace  jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena

   nezbytná  opatření  k  zabránění  sesuvů  půdy,  padání kamenů, lavin a

   stromů  nebo  jejich  částí,  vznikne-li  toto nebezpečí výstavbou nebo

   provozem  dálnice,  silnice  a místní komunikace nebo přírodními vlivy;

   vznikne-li  toto  nebezpečí  z  jednání  těchto vlastníků, jsou povinni

   učinit  nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení

   nezbytných  opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní

   úřad.

 

   (2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a

   místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li

   zdroj  ohrožení  jiný,  než  je  uveden  v  odstavci 1, nařídí silniční

   správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto

   ohrožení.  Nevyhoví-li  provozovatel  nebo  vlastník  zdroje  ohrožení,

   silniční  správní  úřad  rozhodne  o odstranění zdroje ohrožení na jeho

   náklady.

 

   (3)  Vlastník  nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s

   místní  komunikací  v  zastavěném  území  obce  je  v  nezbytně nutných

   případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene

   na  své  nemovitosti  spočívajícího  v  umístění  veřejného  osvětlení,

   dopravních  značek  světelných  signálů, dopravních zařízení a zařízení

   pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí

   o  zřízení  věcného  břemene  a o výši úhrady vydává příslušný silniční

   správní  úřad  u  dopravních  značek a zařízení na základě rozhodnutí o

   jejich užití vydaného orgánem příslušným podle zvláštního předpisu.^2)

 

   § 36

 

   Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím

 

   (1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace

   křížit   inženýrské   sítě  a  jiná  vedení,  vody,  zásoby  přírodních

   podzemních   vod,   území   chráněná   podle  zvláštních  předpisů,^15)

   vodohospodářská  a  jiná  díla,  nebo se jich jinak dotknout a může být

   jimi  křížena  nebo  jinak  dotčena,  a  to způsobem přiměřeným ochraně

   životního  prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny

   zájmy zúčastněných vlastníků.

 

   (2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení,

   zařízení  pro  rozvod  tepla  a  topných  plynů  (dále jen "vedení"), s

   výjimkou  vedení  tramvajových  a  trolejbusových  drah,  pokud  nejsou

   zřizována  pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí

   být  podélně  umísťována  v  jejich  tělese  a  na silničních pomocných

   pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.

 

   (3)  Není-li  možno umístit bez neúměrných nákladů vedení mimo silniční

   pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  podélné  umístění  tohoto  vedení  do  silničního pomocného

   pozemku,  do  středního  dělicího  pásu  nebo na mosty a mostní objekty

   dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis^16) nestanoví jinak,

   uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení

   ke  zvláštnímu  užívání  s  vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného

   břemene  k  pozemní  komunikaci  za  jednorázovou  úhradu. Nedojde-li k

   dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud.

 

   (4)  V zastavěném území obce mohou být podélně umísťována vedení, kromě

   případů  uvedených  v  odstavci  3  a  za  podmínek  uvedených  v tomto

   odstavci,  i  v  chodnících  a v přilehlých zelených pásech průjezdního

   úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči

   vegetaci.  V  případech,  kdy  je  vyloučena možnost jiného technického

   řešení,  mohou být vedení dále umístěna i ve vozovkách těchto pozemních

   komunikací.

 

   (5)  Při  provádění  stavebních  prací  na dálnici, silnici nebo místní

   komunikaci,  při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník

   vedení  povinen  na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit

   bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor.

 

   (6)  V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu

   odstranění  této  havárie  potřebné  předchozí  povolení  ke zvláštnímu

   užívání  dálnice,  silnice  nebo  místní komunikace. Vlastník vedení je

   povinen   neprodleně   oznámit  vlastníku  dotčené  pozemní  komunikace

   provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a

   zajistit   následné  uvedení  dotčeného  úseku  pozemní  komunikace  do

   původního  stavu  podle  podmínek  stanovených v dodatečném povolení ke

   zvláštnímu užívání pozemní komunikace.

 

   (7)  Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při

   jejich  rekonstrukci  je  objednatel  této  stavby  povinen uhradit jen

   vyvolané  nezbytné  úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni

   stávajícího  technického  řešení. Úpravy související s modernizací nebo

   se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník.

 

   (8)  Pokud  tento  zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy^15) o

   styku  dálnice,  silnice  a  místní  komunikace s inženýrskými sítěmi a

   jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím

   chráněným   podle  zvláštních  předpisů,  s  dobývacím  prostorem  a  s

   vodohospodářskými  a  jinými  díly.  Podrobnosti  o způsobu umísťování,

   oprav  a  udržování  inženýrských  sítí  a  jiných vedení na silničních

   pozemcích stanoví prováděcí předpis.

 

   § 37

 

   Styk s dráhami

 

   (1) Křížení silnice a místní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň

   kolejí.  Zřízení  úrovňového  křížení  silnice nebo místní komunikace s

   dráhou  (přejezd)  může  příslušný  silniční  správní úřad se souhlasem

   drážního  správního  úřadu a příslušného orgánu Policie České republiky

   povolit   pouze  v  případech  malého  dopravního  významu  stanovených

   prováděcím  předpisem.  Toto  ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a

   trolejbusovou dráhu a na vlečku.

 

   (2)  Na  žádost vlastníka dráhy může příslušný silniční správní úřad se

   souhlasem  drážního  správního  úřadu rozhodnout o zrušení existujícího

   přejezdu.

 

   (3)  Zabezpečovací  zařízení  na  přejezdu  s dráhou umísťuje a udržuje

   vlastník  dráhy.  Vlastník  dráhy  je  povinen  udržovat v řádném stavu

   silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5

   m  od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami,

   a  to  v  celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka silnice nebo

   místní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků,

   je  vlastník  dráhy  povinen  přejezd  při  jeho rekonstrukci přiměřeně

   rozšířit;  u  silnic  a  místních komunikací užších než 5 m musí být na

   přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.

 

   (4)  U  silnice a místní komunikace II. třídy je vlastník dráhy povinen

   zajistit

 

   a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,

 

   b)  opatření  na  přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci

   při  přechodu  dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní

   komunikace,

 

   c)  aby  umístěná  drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů

   silnice   nebo  místní  komunikace  a  s  výjimkou  trolejových  vedení

   nezasahovala  do  prostoru  nad  jejich  vozovku do výše 5 m; zařízení,

   která  tomu  neodpovídají,  musí  být při rekonstrukci dráhy přemístěna

   nebo odstraněna.

 

   (5)  Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem,

   může  být  kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po silnici nebo

   po  místní  komunikaci  i  jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním

   poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i

   provozovatelů  a  aby  nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné

   střety  zájmů  rozhoduje  příslušný  silniční správní úřad se souhlasem

   drážního správního úřadu.

 

   (6)  Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy^13) pro

   styk dálnice, silnice a místní komunikace s dráhou, pro jejich křížení,

   zabezpečení  těchto křížení a pro používání silnice a místní komunikace

   k vedení dráhy.

 

   § 38

 

   Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách

 

   (1)  Pokud  v  důsledku  jiné  investiční  výstavby má být zrušena část

   dálnice,  silnice nebo místní komunikace nebo dlouhodobě na ní vyloučen

   veřejný  provoz,  je  objednatel této výstavby povinen postavit na svůj

   náklad  náhradní pozemní komunikaci a bezúplatně ji, spolu se silničním

   pozemkem,  na  němž  je  náhradní  pozemní  komunikace umístěna převést

   vlastníkovi původní pozemní komunikace, která má být zrušena.

 

   (2)  Má-li  se  při  velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích

   nebo  terénních  úpravách  vyžadujících  stavební  povolení,  popřípadě

   schválení  podle  zvláštních  předpisů^5)  používat silnice nebo místní

   komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo

   dopravně   technický   stav   těchto  pozemních  komunikací,  musí  být

   objednatelem  díla  a  na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené

   pozemní   komunikace,   popřípadě   vybudování   objížďky  odpovídající

   předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní

   komunikace.

 

   (3)  Nedojde-li  k  dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené

   pozemní  komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo

   o  vybudování  objížďky  příslušný  stavební úřad na základě stanoviska

   příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad

   je  povinen  zaujmout  stanovisko  do 30 dnů od doručení žádosti o jeho

   vypracování.

 

   Kontrolní vážení vozidel

 

   § 38a

 

   (1)   Na  dálnicích,  silnicích  a  místních  komunikacích  se  provádí

   kontrolní  vážení  a  měření  (dále  jen „kontrolní vážení“) silničních

   motorových  vozidel  kategorií  N2,  N3^10) a jejich jízdních souprav s

   přípojnými  vozidly  kategorií  O2,  O3  a O4 a dále motorových vozidel

   kategorie OT3, OT4^10) (dále jen „vozidlo“).

 

   (2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení:

 

   a) kontrolní vážení vozidla nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při

   kterém   nedochází   k   odklonění   vozidla   z   provozu   (dále  jen

   „vysokorychlostní kontrolní vážení“), a

 

   b)  kontrolní  vážení  vozidla všemi jinými technickými zařízeními, než

   jaká  jsou  uvedena  v  písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění

   vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“).

 

   (3) Nízkorychlostní kontrolní vážení

 

   a)  zajišťuje  správce pozemní komunikace v součinnosti s Policií České

   republiky nebo s celními úřady,

 

   b) provádí Policie České republiky nebo celní úřady samostatně.

 

   (4) Vysokorychlostní kontrolní vážení

 

   a) zajišťuje a provádí místně příslušný silniční správní úřad kraje,

 

   b) zajišťuje a provádí místně příslušný silniční správní úřad obce,

 

   c)  provádí  Policie  České  republiky nebo celní úřady v součinnosti s

   místně příslušným silničním správním úřadem kraje anebo obce.

 

   (5)  Místní  příslušnost silničního správního úřadu kraje k zajištění a

   provádění   vysokorychlostního   kontrolního  vážení  je  určena  podle

   ustanovení § 40 odst. 3 písm. g).

 

   (6)  Místní  příslušnost  silničního správního úřadu obce k zajištění a

   provádění   vysokorychlostního   kontrolního  vážení  je  určena  podle

   ustanovení § 40 odst. 5 písm. d).

 

   (7)   Nízkorychlostní   kontrolní  vážení  zahrnuje  kontrolu  největší

   povolené  hmotnosti  silničního  vozidla,  kontrolu  největší  povolené

   hmotnosti  na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry

   vozidla  a  kontrolu  největších  povolených rozměrů vozidel a jízdních

   souprav^10).

 

   (8)   Vysokorychlostní  kontrolní  vážení  zahrnuje  kontrolu  největší

   povolené  hmotnosti  silničního  vozidla,  kontrolu  největší  povolené

   hmotnosti  na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry

   vozidla^10).

 

   (9)  Odesílatel  nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce,

   uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost.

 

   § 38b

 

   (1)  Řidič  vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit

   vozidlo  nízkorychlostnímu  kontrolnímu  vážení. Zajížďka k technickému

   zařízení  na  nízkorychlostní  kontrolní  vážení,  včetně cesty zpět na

   pozemní komunikaci, nesmí být delší než 16 kilometrů.

 

   (2)  Při  nízkorychlostním  kontrolním  vážení je řidič vozidla povinen

   řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní

   vážení.

 

   (3)   O   výsledku  nízkorychlostního  kontrolního  vážení  vydá  osoba

   obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči

   doklad, který zašle též provozovateli vozidla.

 

   (4) Zjistí-li se při nízkorychlostním kontrolním vážení dodržení hodnot

   vozidla stanovených zvláštním právním předpisem^10), může řidič vozidla

   pokračovat  v  další  jízdě.  V tomto případě není možné účtovat řidiči

   žádné náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.

 

   (5)  Zjistí-li  se  při  nízkorychlostním  kontrolním vážení překročení

   hodnot  stanovených  zvláštním  právním předpisem^10), je toto porušení

   projednáno  na základě zvláštního zákona^2) jako přestupek^17) řidiče a

   též  jako správní delikt provozovatele vozidla. Provozovatel vozidla je

   povinen uhradit náklady nízkorychlostního kontrolního vážení.

 

   (6)  Způsob  provádění  nízkorychlostního  kontrolního  vážení,  způsob

   stanovení  nákladů  spojených  s  nízkorychlostním  kontrolním vážením,

   náležitosti  dokladu  o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a

   vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 38c

 

   (1)  Zjistí-li  se  při  nízkorychlostním kontrolním vážení, že rozměry

   vozidla   nebo  jeho  celková  hmotnost  přesahují  hodnotu  stanovenou

   zvláštním  právním  předpisem^10),  může řidič pokračovat v další jízdě

   pouze  na  základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za podmínky,

   že   vozidlo   je   technicky   způsobilé   k   provozu   na  pozemních

   komunikacích^1).

 

   (2)  Zjistí-li  se při nízkorychlostním kontrolním vážení, že nápravový

   tlak  překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisem^10), nesmí

   řidič pokračovat v jízdě.

 

   (3)  Nejsou-li  splněny  podmínky  pro  pokračování v další jízdě podle

   odstavce 1 nebo 2, je oprávněn zabránit řidiči v další jízdě i celník.

 

   § 38d

 

   (1)  Řidič  vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo vysokorychlostnímu

   kontrolnímu  vážení, které je prováděno na trase vozidla, bez ohledu na

   to,  je-li  řidič  obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu

   vážení.

 

   (2)  Řidič  vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit

   vozidlo vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení.

 

   (3)  Zjistí-li  se  při  vysokorychlostním kontrolním vážení překročení

   hodnot  stanovených  zvláštním právním předpisem^10), vystaví příslušný

   silniční  správní  úřad  provádějící  vysokorychlostní kontrolní vážení

   doklad,  který  doručí  provozovateli  vozidla  a následně jeho řidiči.

   Není-li  tímto  zákonem  stanoveno  jinak, platí pro doručování dokladu

   příslušná ustanovení správního řádu^19).

 

   (4)  Zjistí-li  se  při  vysokorychlostním kontrolním vážení překročení

   hodnot  stanovených  zvláštním  právním předpisem^10), je toto porušení

   projednáno  na základě zvláštního zákona^2) jako přestupek^17) řidiče a

   též  jako správní delikt provozovatele vozidla. Provozovatel vozidla je

   povinen uhradit náklady vážení.

 

   (5)  Zjistí-li  se  při  vysokorychlostním kontrolním vážení překročení

   hodnot  stanovených  zvláštním  právním  předpisem^10), je provozovatel

   vozidla  povinen  vždy na žádost příslušného silničního správního úřadu

   poskytnout údaje o totožnosti řidiče přetíženého vozidla.

 

   (6)  Způsob  provádění  vysokorychlostního  kontrolního  vážení, způsob

   stanovení  nákladů  spojených  s  vysokorychlostním kontrolním vážením,

   náležitosti  dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a

   vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 39

 

   Mimořádné změny dopravního významu

 

   Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž

   stavební  stav  nebo  dopravně  technický  stav  tomuto  nárůstu zjevně

   neodpovídá,   je   osoba,   která  nárůst  způsobila,  povinna  uhradit

   vlastníkovi   dotčené   části  pozemní  komunikace  náklady  spojené  s

   nezbytnou  úpravou  a  opravou  takto dotčené části pozemní komunikace.

   Nedojde-li  k  dohodě  o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní

   komunikace, rozhodne na návrh vlastníka soud.

 

   nadpis neplatil

 

   § 39a

 

   neplatil

 

   ČÁST OSMÁ

 

   STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR

 

   § 40

 

   Výkon státní správy

 

   (1)  Státní  správu  ve  věcech  dálnice,  silnice, místní komunikace a

   veřejné  účelové  komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými

   jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou

   působností   a   celní   úřad.  Působnost  silničního  správního  úřadu

   vykonávají  v  rozsahu  stanoveném  tímto  zákonem též obce v přenesené

   působnosti.

 

   (2) Ministerstvo dopravy

 

   a)  rozhoduje  o  zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo

   silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií,

 

   b)  rozhoduje  o  zrušení  dálnice  nebo  silnice  I. třídy po dohodě s

   Ministerstvem obrany,

 

   c)   vykonává   působnost  silničního  správního  úřadu  a  speciálního

   stavebního úřadu^4) podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních

   silnic,

 

   d) povoluje zvláštní užívání silnic formou přepravy zvlášť těžkých nebo

   rozměrných  předmětů  a  užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost

   přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,^10) pokud trasa přepravy

   přesahuje územní obvod jednoho kraje,

 

   e)  rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v

   přenesené působnosti,

 

   f) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje,

 

   g)  uplatňuje  stanovisko  k  územně  plánovací  dokumentaci  a závazné

   stanovisko  v  územním  řízení  z  hlediska řešení dálnic, rychlostních

   silnic a silnic I. třídy.

 

   (3) Krajský úřad

 

   a)  povoluje  zvláštní  užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy

   zvlášť  těžkých  nebo  rozměrných  předmětů  a užívání vozidel, jejichž

   rozměry    nebo   hmotnost   přesahují   míru   stanovenou   zvláštními

   předpisy,^10) pokud trasa přepravy nepřesahuje územní obvod kraje,

 

   b)  rozhoduje  o  zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a

   III. třídy a o změnách těchto kategorií,

 

   c)  rozhoduje  o  zrušení  silnic  II. a III. třídy po udělení souhlasu

   Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy,

 

   d)   vykonává   působnost  silničního  správního  úřadu  a  speciálního

   stavebního  úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých

   rozhoduje Ministerstvo dopravy,

 

   e)  rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu

   obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí,^17)

 

   f)  uplatňuje  stanovisko  k  územně  plánovací  dokumentaci  a závazné

   stanovisko v územním řízení z hlediska řešení silnic II. a III. třídy,

 

   g)  zajišťuje a provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na silnicích,

   které se nacházejí v územním obvodu kraje,

 

   h)  projednává  správní  delikty podle § 42a odst. 4 písm. e) a podle §

   42b  odst.  1  písm.  r),  s)  a  t),  které byly spáchány na silnicích

   nacházejících se v územním obvodu kraje.

 

   (4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

 

   a)  vykonávají  působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic

   II.  a  III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných účelových

   komunikací  a  působnost  silničního správního úřadu ve věcech silnic s

   výjimkou  věcí,  o  kterých  rozhoduje  Ministerstvo dopravy nebo orgán

   kraje v přenesené působnosti,

 

   b)  projednávají  správní  delikty podle § 42a a 42b ve věcech dálnic a

   silnic  podle  tohoto  zákona  a  podle  zvláštního právního předpisu s

   výjimkou  věcí,  k  jejichž projednávání je příslušný celní úřad^17), s

   výjimkou  správních deliktů podle § 42a odst. 2 až 4 a § 42b odst. 2, k

   jejichž  projednávání  je  příslušný celní úřad, a s výjimkou správních

   deliktů, které projednává krajský úřad podle § 40 odst. 3 písm. h),

 

   c)  uplatňují stanovisko k územním plánům a regulačním plánům a závazné

   stanovisko  v územním řízení, pokud není příslušné Ministerstvo dopravy

   nebo krajský úřad.

 

   (5) Obce

 

   a)  rozhodují  o  zařazení  pozemní  komunikace  do  kategorie místních

   komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie,

 

   b)  projednávají správní delikty podle § 42a a § 42b ve věcech místních

   komunikací  a  veřejně  přístupných  účelových  komunikací,  s výjimkou

   správních  deliktů, k jejichž projednávání je příslušný celní úřad nebo

   krajský úřad.

 

   c)  vykonávají  působnost silničního správního úřadu ve věcech místních

   komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

 

   d)  zajišťují  a  provádí vysokorychlostní kontrolní vážení na místních

   komunikacích, které se nacházejí v územním obvodu obce.

 

   (6)  Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více

   silničních  správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší

   společně  nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení

   provede  a  rozhodnutí  vydá  některý  ze silničních správních úřadů, v

   jehož územním obvodu se má věc uskutečnit.

 

   (7) Celník ve stejnokroji je oprávněn

 

   a)  zastavit  vozidlo  a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu

   vážení,

 

   b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost

   řidiče   a   provozovatele   vozidla,   není-li   řidič  současně  jeho

   provozovatelem,  podrobit  vozidlo  v  systému  elektronického  mýtného

   kontrole,  zda  je  vybaveno  funkčním  elektronickým zařízením, zda je

   evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického

   zařízení  zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole

   úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného,

 

   c)  zastavit  vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost

   řidiče  a  podrobit  vozidlo  kontrole vybavení elektronickým kupónem a

   úhrady časového poplatku.

 

   (8)  Celní úřad projednává správní delikty podle § 42a odst. 2 až 4 a §

   42b odst. 2. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně

   příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první.

 

   (9)   Celní   ředitelství  rozhoduje  o  opravných  prostředcích  proti

   rozhodnutím celních úřadů.

 

   § 41

 

   Státní dozor

 

   (1)  Státní  dozor  na  dálnicích,  silnicích,  místních komunikacích a

   veřejně  přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní

   úřady  v  rozsahu  své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává vrchní

   státní  dozor  nad  výkonem  státního  dozoru  prováděného  příslušnými

   silničními správními úřady.

 

   (2)  Osoba  pověřená  výkonem  státního  dozoru  dozírá,  zda vlastníci

   (správci)  a  uživatelé  pozemních komunikací plní povinnosti stanovené

   tímto  zákonem.  Zjistí-li  pověřená  osoba  při výkonu státního dozoru

   porušení  povinností  stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy

   zjištěných  nedostatků  písemně  uloží způsob a lhůtu odstranění těchto

   nedostatků a jejich příčin.

 

   (3)  Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru

   závažné  závady  ve  stavebním  stavu  nebo v dopravně technickém stavu

   pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní

   komunikaci,   je  oprávněna  písemně  nařídit  vlastníku  této  pozemní

   komunikace  okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o

   tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů

   zahájit příslušné správní řízení.

 

   (4)  Osoba  pověřená  výkonem  státního  dozoru  je povinna prokázat se

   průkazem,  který  musí  obsahovat její jméno, příjmení a věcný i územní

   rozsah jejího oprávnění. Vzor tohoto průkazu stanoví prováděcí předpis.

 

   (5)  Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při

   výkonu dozoru oprávnění a povinnosti podle odstavců 2, 3 a 4.

 

   (6)  Ostatní práva a povinnosti osob pověřených výkonem státního dozoru

   jsou stanoveny zvláštním předpisem.^18)

 

   § 41a

 

   (1)  Ministerstvo  vnitra  poskytuje  Ministerstvu  dopravy  pro  výkon

   působnosti podle tohoto zákona o státních občanech České republiky

 

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

 

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel.

 

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

 

   a) příjmení,

 

   b) jméno, popřípadě jména,

 

   c)  datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině,

   datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   d) adresa místa pobytu,

 

   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

 

   f)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

   republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí došlo;

   je-li  vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v

   rozhodnutí  uveden  jako  den smrti nebo den, který občan prohlášený za

   mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b) datum narození,

 

   c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a

   stát, kde se občan narodil,

 

   d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

 

   e)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa

   trvalého pobytu,

 

   f)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu

   trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České

   republiky,

 

   g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

 

   h)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České

   republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

 

   i)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

 

   (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

   obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

 

   (5)  Ministerstvo  dopravy může poskytnuté údaje pro účely plnění úkolů

   podle  tohoto  zákona  a  ověřování  údajů  o  státních  občanech České

   republiky  v  rozsahu uvedeném v odstavcích 2 a 3 dále předávat, třídit

   nebo  kombinovat,  popřípadě je blokuje, zjistí-li, že poskytnuté údaje

   nejsou   přesné;  o  zjištění  nepřesného  údaje  neprodleně  informuje

   Ministerstvo vnitra.

 

   (6)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

 

   nadpis vypuštěn

 

   § 42

 

   Pořádková pokuta

 

   (1)  Vlastníku  (správci)  nebo  uživateli  pozemní  komunikace,  který

   nesplní  písemný  příkaz  daný  mu  při  výkonu  státního dozoru osobou

   pověřenou  výkonem  státního  dozoru  podle  §  41 odst. 2 nebo 3, může

   silniční správní úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč.

 

   (2)  Pořádkovou  pokutu lze uložit i opakovaně, nebyl-li písemný příkaz

   splněn  ani  ve  lhůtě  nově  stanovené silničním správním úřadem. Úhrn

   takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 300 000 Kč.

 

   (3)  Řízení  o  uložení  pořádkové pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne

   nesplnění uložené povinnosti.

 

   (4)  Pořádková pokuta uložená Ministerstvem dopravy je příjmem státního

   rozpočtu,  pořádková  pokuta uložená jiným silničním správním úřadem je

   příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost tohoto úřadu.

 

   Správní delikty

 

   § 42a

 

   Přestupky

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  § 24 uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo

   veřejně   přístupnou  účelovou  komunikaci  nebo  zřídí  objížďku  nebo

   neoznačí  uzavírku  nebo  objížďku  podle  rozhodnutí  o  uzavírce nebo

   nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

 

   b)  v  rozporu  s  § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici nebo místní

   komunikaci  jiným  než  obvyklým  způsobem nebo k jiným účelům, než pro

   které  jsou  určeny,  anebo  nedodrží  podmínky  stanovené  v  povolení

   zvláštního užívání,

 

   c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení

   podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu

   odstranění,  nebo  jako  vlastník reklamního zařízení provozovaného bez

   povolení  podle  §  25  odst.  1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10

   výzvy k jeho odstranění,

 

   d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,

 

   e)  v rozporu s § 31 odst. 1 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v

   silničním  ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo

   nedodrží podmínky tohoto povolení,

 

   f)  v  rozporu  s  §  10  odst.  1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo

   pozemní  komunikaci  k  dálnici,  silnici  nebo  místní komunikaci nebo

   upraví takové připojení nebo je zruší,

 

   g)  znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její

   součást nebo příslušenství,

 

   h) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je

   podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

 

   i)  jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka (správce) dálnice,

   silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku podle § 19 odst. 3,

 

   j) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo

   místní  komunikace,  ani  neprodleně  místo takového znečištění alespoň

   provizorně  neoznačí  nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku

   (správci) pozemní komunikace,

 

   k)  neprodleně  neoznámí  jí  způsobené poškození dálnice, silnice nebo

   místní   komunikace   vlastníku   (správci)  pozemní  komunikace  anebo

   neprodleně   místo  takového  poškození  alespoň  provizorním  způsobem

   neoznačí,   ani   neprodleně   takové   poškození   pozemní  komunikace

   neodstraní,

 

   l)  v  rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo

   ji  neodstraní  na  svůj  náklad  ve lhůtě stanovené silničním správním

   úřadem,

 

   m)  v  rozporu  s  §  32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním

   ochranném  pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu

   s tímto povolením,

 

   n)  v  silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo

   místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících

   prostorů  úrovňových  křižovatek  těchto  pozemních  komunikací provádí

   činnost v rozporu s § 33,

 

   o)  jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  nestrpí  provedení  nezbytných  opatření k zabránění sesuvů

   půdy,  padání  kamenů,  lavin  a  stromů  nebo jejich částí, vznikne-li

   takové  nebezpečí  výstavbou  nebo  provozem  pozemní  komunikace anebo

   přírodními vlivy,

 

   p)  jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů

   půdy,  padání  kamenů,  lavin  a  stromů  nebo jejich částí, vznikne-li

   takové nebezpečí z jeho jednání, nebo

 

   q) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení

   časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21 písm. c).

 

   (2)  Řidič  vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku

   tím, že v rozporu s § 21e

 

   a)  užije  vozidlo  v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen

   časový poplatek,

 

   b)  nepřilepí  prováděcím  předpisem  určený  díl  kupónu prokazujícího

   úhradu  časového  poplatku  v  odpovídající  hodnotě  celou  plochou na

   viditelném místě ve vozidle,

 

   c)  nevyznačí  údaj o registrační značce vozidla na kupónu prokazujícím

   úhradu časového poplatku,

 

   d)  nepředloží na požádání policisty nebo celníka díl kupónu, kterým se

   prokazuje úhrada časového poplatku, nebo

 

   e)  neodstraní  díl  kupónu  prokazující  úhradu  časového  poplatku  z

   viditelného  místa  ve  vozidle  bez  zbytečného  odkladu  po  skončení

   platnosti tohoto kupónu.

 

   (3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku

   tím, že v rozporu s § 22d

 

   a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,

 

   b)  užije  vozidlo,  aniž  by  zadal  do  elektronického zařízení údaje

   umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,

 

   c)   užije  zpoplatněnou  pozemní  komunikaci  vozidlem,  které  nebylo

   zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného,

 

   d)  neuposlechne  výzvy  policisty  nebo  celníka, aby umožnil kontrolu

   funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo

 

   e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,

 

   f) nezajistí úhradu mýtného.

 

   (4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  neuposlechne  výzvy  policisty  nebo  celníka, aby podrobil vozidlo

   nízkorychlostnímu anebo vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení,

 

   b)  neuposlechne  pokyn  osoby  obsluhující zařízení na nízkorychlostní

   kontrolní vážení, nebo

 

   c)  vozidlo  překročí  při  nízkorychlostním  kontrolním vážení hodnoty

   stanovené zvláštním právním předpisem^10), nebo

 

   d)  pokračuje  v  jízdě,  ačkoli při nízkorychlostním kontrolním vážení

   tohoto  vozidla  bylo  zjištěno  překročení hodnoty hmotnosti stanovené

   zvláštním právním předpisem, nebo

 

   e)  vozidlo  překročí  při  vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty

   stanovené zvláštním právním předpisem^10).

 

   (5)  Fyzická  osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku

   tím, že v rozporu s § 36 odst. 6

 

   a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace

   v  případě  havárie  této  sítě  nebo  tohoto vedení anebo tuto havárii

   neprodleně neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace, nebo

 

   b) neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace provedení nezbytných

   prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení

   anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací.

 

   (6)  Fyzická  osoba  se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném

   pásmu  dopustí  přestupku  tím, že na takové nemovitosti strpí umístění

   reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu.

 

   (7) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a)  do  500  000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a

   odstavce 4,

 

   b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e),

   f), g), h), i), j), k), l), n), p) a q),

 

   c)  do  200  000  Kč,  jde-li  o  přestupek podle odstavce 1 písm. o) a

   odstavců 5 a 6,

 

   d)  do  100  000  Kč,  jde-li  o  přestupek podle odstavce 1 písm. m) a

   odstavců 2 a 3,

 

   e)  v blokovém řízení do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

   odstavce 3 písm. a) až e),

 

   f)  v blokovém řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4

   písm. a), b) a d),

 

   g)  v blokovém řízení do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4

   písm. c),

 

   h) v příkazním řízení do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4

   písm. e).

 

   § 42b

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  § 24 uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo

   veřejně   přístupnou  účelovou  komunikaci  nebo  zřídí  objížďku  nebo

   neoznačí  uzavírku  nebo  objížďku  podle  rozhodnutí  o  uzavírce nebo

   nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

 

   b)  v  rozporu  s  § 25 odst. 1 až 7 užije dálnici, silnici nebo místní

   komunikaci  jiným  než  obvyklým  způsobem nebo k jiným účelům, než pro

   které  jsou  určeny,  anebo  nedodrží  podmínky  stanovené  v  povolení

   zvláštního užívání,

 

   c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení

   podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu

   odstranění,  nebo  jako  vlastník reklamního zařízení provozovaného bez

   povolení  podle  §  25  odst.  1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 10

   výzvy k jeho odstranění,

 

   d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy,

 

   e)  v rozporu s § 31 odst. 1 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v

   silničním  ochranném pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo

   nedodrží podmínky tohoto povolení,

 

   f)  v  rozporu  s  §  10  odst.  1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo

   pozemní  komunikaci  k  dálnici,  silnici  nebo  místní komunikaci nebo

   upraví takové připojení nebo je zruší,

 

   g)  znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její

   součást nebo příslušenství,

 

   h) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je

   podle § 19 odst. 2 písm. a) až g) zakázána,

 

   i)  jako vlastník vraku neuposlechne výzvy vlastníka (správce) dálnice,

   silnice nebo místní komunikace k odstranění vraku podle § 19 odst. 3,

 

   j) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo

   místní  komunikace,  ani  neprodleně  místo takového znečištění alespoň

   provizorně  neoznačí  nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku

   (správci) pozemní komunikace,

 

   k)  neprodleně  neoznámí  jí  způsobené poškození dálnice, silnice nebo

   místní   komunikace   vlastníku   (správci)  pozemní  komunikace  anebo

   neprodleně   místo  takového  poškození  alespoň  provizorním  způsobem

   neoznačí,   ani   neprodleně   takové   poškození   pozemní  komunikace

   neodstraní,

 

   l)  v  rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo

   ji  neodstraní  na  svůj  náklad  ve lhůtě stanovené silničním správním

   úřadem,

 

   m)  v  rozporu  s  §  32 provádí stavbu nebo terénní úpravy v silničním

   ochranném  pásmu bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu

   s tímto povolením,

 

   n)  v  silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo

   místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících

   prostorů  úrovňových  křižovatek  těchto  pozemních  komunikací provádí

   činnost v rozporu s § 33,

 

   o)  jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  nestrpí  provedení  nezbytných  opatření k zabránění sesuvů

   půdy,  padání  kamenů,  lavin  a  stromů  nebo jejich částí, vznikne-li

   takové  nebezpečí  výstavbou  nebo  provozem  pozemní  komunikace anebo

   přírodními vlivy,

 

   p)  jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní

   komunikace  neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů

   půdy,  padání  kamenů,  lavin  a  stromů  nebo jejich částí, vznikne-li

   takové nebezpečí z jeho jednání, nebo

 

   q) jako prodejce nevyznačí při prodeji na kupónu prokazujícím zaplacení

   časového poplatku počátek doby platnosti kupónu podle § 21 písm. c).

 

   r)  jako  provozovatel  vozidla  provozuje  vozidlo, které překročí při

   nízkorychlostním  anebo  vysokorychlostním  kontrolním  vážení  hodnoty

   stanovené zvláštním právním předpisem^10),

 

   s)  jako provozovatel vozidla přikáže, dovolí, svěří nebo umožní řízení

   vozidla,  jehož  hmotnost  převyšuje hodnoty stanovené podle zvláštního

   právního předpisu^10),

 

   t)  jako  provozovatel vozidla neoznámí na žádost příslušného správního

   úřadu  obce  nebo  kraje  totožnost  řidiče vozidla, které překročí při

   vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním

   předpisem^10),

 

   u)  jako  odesílatel zásilky vydá k přepravované zásilce doklad, v němž

   uvede  nižší  hmotnost  zásilky,  než  je její skutečná hmotnost, pokud

   vozidlo,  které  zásilku přepravuje, překročí při nízkorychlostním nebo

   vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním

   předpisem^10),  s  výjimkou  překročení  největších  povolených rozměrů

   vozidel a jízdních souprav.

 

   (2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se jako provozovatel

   vozidla v systému elektronického mýtného dopustí správního deliktu tím,

   že v rozporu s § 22c

 

   a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného,

 

   b)  nezajistí  instalování  zaevidovaného  elektronického  zařízení  do

   vozidla,

 

   c) nezajistí úhradu mýtného,

 

   d)  přikáže,  dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického

   mýtného,  které  není  vybaveno  funkčním  elektronickým  zařízením, po

   zpoplatněné pozemní komunikaci,

 

   e)   užije   elektronické   zařízení  určené  na  konkrétní  vozidlo  a

   zaevidované  v  systému  elektronického  mýtného  do  jiného  vozidla v

   systému elektronického mýtného, nebo

 

   f)  nepoučí  řidiče  jím  provozovaných  vozidel  o způsobu nakládání s

   elektronickým zařízením a jeho užívání.

 

   (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo

   vedení dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  36  odst.  6  neprodleně  neuzavře  nebo neoznačí

   příslušnou  část  pozemní  komunikace  v případě havárie této sítě nebo

   tohoto  vedení  anebo  havárii  neprodleně neoznámí vlastníku (správci)

   pozemní komunikace,

 

   b)  v  rozporu  s  §  36  odst.  6 neoznámí vlastníku (správci) pozemní

   komunikace  provedení  nezbytných  prací  k  bezprostřednímu odstranění

   havárie  této  sítě  nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí

   místo provádění těchto prací, nebo

 

   c)  v  rozporu  s  §  36  odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně

   potřebné  podklady  a  odborný  dozor při provádění stavebních prací na

   dálnici, silnici nebo místní komunikaci.

 

   (4)   Právnická   nebo  podnikající  fyzická  osoba  se  jako  vlastník

   nemovitosti  v silničním ochranném pásmu dopustí správního deliktu tím,

   že  na  takové  nemovitosti  strpí  umístění  reklamního  zařízení  bez

   povolení silničního správního úřadu (§ 31 odst. 3).

 

   (5) Za správní delikt lze uložit pokutu

 

   a)  do  500  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

   b), r), s) a u,

 

   b)  do  300  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

   d), e), f), g), h), i), j), k), l), n), p) a q),

 

   c)  do  200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) a

   odstavců 3 a 4,

 

   d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), t)

   a odstavce 2,

 

   e)  v  příkazním  řízení  do  50  000 Kč, jde-li o správní delikt podle

   odstavce 1 písm. r) a s).

 

   § 43

 

   Společná ustanovení k § 42a a 42b

 

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   právní povinnosti zabránila.

 

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

 

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

   něm  příslušný  orgán  nezahájil  řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

   dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (4)  Správní  delikty  podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v

   přenesené  působnosti  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností nebo

   obec,  anebo  krajský  úřad  podle  působnosti stanovené v § 40 odst. 3

   písm.  h),  anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 4,

   5, 7 a 8. Správní delikty podle § 42a odst. 2, odst. 3 písm. b) a § 42a

   odst.  4  písm.  a),  b),  c), d) a f) může projednat v blokovém řízení

   Policie České republiky nebo celní úřad.

 

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby^18a)  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním, se vztahují ustanovení

   zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

 

   (6)  Pokuty  vybírá  orgán,  který je uložil. Příjem z pokut je příjmem

   rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

 

   (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

   nabylo právní moci.

 

   (8)  Bez  ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona, je-li řidič současně

   provozovatel   vozidla,   které  překročí  při  nízkorychlostním  anebo

   vysokorychlostním kontrolním vážení hodnoty stanovené zvláštním právním

   předpisem^10),  je odpovědnost za správní delikt posuzována pouze podle

   příslušných ustanovení § 42a tohoto zákona.

 

   (9)  S  výjimkou  překročení  největších  povolených  rozměrů vozidel a

   jízdních  souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a

   odst.  4  písm. c) a e), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel

   vozidla  mu  vydal  k  přepravované  zásilce doklad, v němž uvedl nižší

   hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky

   nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky.

 

   (10)  Pokud  správní  orgán  rozhodne  o uložení sankce za jiný správní

   delikt uvedený v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b)

   přímo  použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná

   pravidla  pro  výkon povolání podnikatele v silniční dopravě^28) osobě,

   která  je  podnikatelem  v silniční dopravě provozované velkými vozidly

   podle  zvláštního právního předpisu^14) nebo jeho odpovědným zástupcem,

   zašle  kopii  pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zvláštního

   právního  předpisu^14),  v  jehož  územním  obvodu je sídlo této osoby,

   jde-li  o  právnickou  osobu,  nebo  místo podnikání, jde-li o fyzickou

   osobu.

 

   § 43a

 

   Vybírání kaucí

 

   (1)  Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče

   motorového vozidla

 

   a)  který  je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2

   až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému

   řízení,

 

   b) kterému byla v blokovém řízení uložena pokuta za přestupek uvedený v

   § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že uloženou pokutu

   neuhradí, nebo

 

   c)  v  případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání

   správního deliktu uvedeného v § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné

   podezření, že se bude vyhýbat řízení o správním deliktu.

 

   (2)  Policista  je  oprávněn  vybrat  kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od

   řidiče  motorového  vozidla,  který  je podezřelý ze spáchání přestupku

   uvedeného  v  § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se

   bude vyhýbat přestupkovému řízení.

 

   (3)  Kauci  nelze  vybrat  od  osoby, která požívá imunit a výsad podle

   zákona nebo mezinárodního práva.

 

   (4)  Při  výběru  kauce  policista  nebo celník poučí řidiče o důsledku

   vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o

   převzetí  kauce.  V  písemném  potvrzení  musí být uveden důvod uložení

   kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku

   nebo správním deliktu.

 

   (5)  Jedno  vyhotovení  potvrzení  o převzetí kauce vydá policista nebo

   celník  řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1

   písm.   c)   bez  zbytečného  odkladu  provozovateli  vozidla  a  jedno

   vyhotovení  ponechá  pro  evidenční  účely Policie České republiky nebo

   Celní správy.

 

   (6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá

   jedno  vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení

   řízení  o  přestupku  nebo  o správním deliktu a převede vybranou kauci

   nejpozději  následující  pracovní  den na bankovní účet tohoto úřadu. V

   případě,  že  kauci  vybral celník a k vedení řízení o přestupku nebo o

   správním  deliktu  není  příslušný celní úřad, předá Celní správa jedno

   vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení

   o přestupku nebo o správním deliktu a převede vybranou kauci nejpozději

   následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu.

 

   § 43b

 

   Vracení a propadnutí kaucí

 

   (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže

 

   a)  byla  věc  odložena,  řízení  o přestupku zastaveno nebo v řízení o

   přestupku  nebyla  uložena  pokuta  v případě vybrání kauce podle § 43a

   odst. 1 písm. a),

 

   b)  byla  uhrazena  pokuta  uložená v blokovém řízení v případě vybrání

   kauce podle § 43a odst. 1 písm. b), nebo

 

   c)  nebyla  v  řízení  o správním deliktu uložena provozovateli vozidla

   pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. c).

 

   (2)  Je-li v řízení o přestupku nebo o správním deliktu uložena pokuta,

   započte  se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení.

   Toto  započtení  musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení sankce

   za  přestupek  nebo správní delikt. Započtení kauce na zaplacení pokuty

   lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za

   přestupek  nebo  správní  delikt. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená

   pokuta,  vrátí  se  řidiči  část  kauce zbývající po započtení kauce na

   zaplacení uložené pokuty.

 

   (3)  Kauce  nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5

   pracovních  dní  od  nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku

   nebo o správním deliktu nebo ode dne uhrazení pokuty uložené v blokovém

   řízení.

 

   (4)  Kauce  propadne,  jestliže  pokuta  uložená v blokovém řízení není

   uhrazena ve lhůtě její splatnosti.

 

   (5)  Propadlá  kauce je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost

   úřadu,  který  je  příslušný  k vedení řízení o přestupku nebo správním

   deliktu.

 

   (6)  Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k

   vedení  řízení  o  přestupku  nebo  správním deliktu, pokud řidič kauci

   nesložil  podle  §  43a  odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval

   podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 5 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí

   obdobně.

 

   § 43c

 

   Zabránění v jízdě

 

   (1)  Je-li  celník  nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového

   vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty

   nesloží,  přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu

   na  nejbližší  místo,  které  je  z  hlediska  bezpečnosti a plynulosti

   provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a

 

   a)  zabrání  mu  v  jízdě  použitím  technického prostředku k zabránění

   odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo

 

   b)  zakáže  pokračovat  v  jízdě  a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k

   nákladu.

 

   (2)  Náklady  spojené  s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a

   náklady   na  zabránění  v  jízdě  vozidla  jdou  k  tíži  řidiče  nebo

   provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za

   motorové  vozidlo,  náklad  a  přepravované  osoby není jeho odstavením

   dotčena.

 

   (3)  Při  postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o

   podmínkách  uvolnění  vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví

   potvrzení  o  zabránění  v jízdě použitím technického prostředku nebo o

   zadržení  dokladů  k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce,

   kterou  určil  podle  § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k

   vedení řízení o přestupku nebo správním deliktu.

 

   (4)  Jedno  vyhotovení  potvrzení  podle  odstavce  3  vydá celník nebo

   policista  řidiči,  jedno  vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a

   odst.  1  písm. c) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno

   vyhotovení  ponechá  pro  evidenční  účely Policie České republiky nebo

   Celní správy.

 

   (5)  Doklady  k  vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b)

   předá  Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení

   řízení  o  přestupku nebo o správním deliktu není příslušný celní úřad,

   nejpozději   následující   pracovní   den   po  jejich  zadržení  úřadu

   příslušnému k vedení řízení o přestupku nebo o správním deliktu.

 

   (6)  Celní  úřad  nebo  Policie  České  republiky nebo úřad příslušný k

   vedení  řízení  o  přestupku  nebo  správním  deliktu  zajistí uvolnění

   vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže

 

   a) byla složena kauce podle § 43a,

 

   b)  byla  věc  odložena  nebo  řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla

   uložena pokuta v řízení o přestupku nebo o správním deliktu, nebo

 

   c)  byla  uhrazena  pokuta  uložená  v  blokovém řízení nebo v řízení o

   přestupku nebo správním deliktu.

 

   (7)  Technický  prostředek  k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v

   jízdě  nelze  použít,  pokud  by  vozidlo  tvořilo  překážku provozu na

   pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata.

 

   ČÁST DEVÁTÁ

 

   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 44

 

   Společná ustanovení

 

   (1)  Pokud  tento zákon nestanoví jinak, postupuje se v řízení o věcech

   upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.^19)

   Obecné  předpisy  o správním řízení^19) se nevztahují na řízení podle §

   25  odst.  8,  9,  10  a  11 a § 31 odst. 6 a 7. Stanoviska uplatněná k

   politice   územního  rozvoje  a  územně  plánovací  dokumentaci  nejsou

   správním  rozhodnutím.  Souhlasy  a  stanoviska  vydávaná  podle tohoto

   zákona  jako  podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu

   nebo  územní  souhlas  anebo  ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem

   podle  správního řádu^19a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním

   řízení.

 

   (2)  Při  převodu  dálnice  nebo  silnice  včetně  silničního pozemku z

   vlastnictví  státu  do  vlastnictví  kraje  nebo  obce v souvislosti se

   změnou  kategorie nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při

   převodu  investiční  výstavbou  dotčeného  úseku  dálnice  nebo silnice

   včetně  silničního pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38

   odst.  1  se  nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na

   jiné  osoby  zvláštního  souhlasu  nebo  výjimky^20).  Tyto předpisy se

   rovněž   nepoužijí   při  převodech  silnic,  místních  nebo  účelových

   komunikací  včetně  silničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcí do

   vlastnictví  státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní

   komunikace  a  při  převodech  silničních  pozemků včetně příslušenství

   stavby  dálnice  nebo  silnice  z vlastnictví jiných osob podle § 38 do

   vlastnictví státu.

 

   § 44a

 

   Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu  nebo  obecnímu  úřadu  obce  s

   rozšířenou  působností  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem  přenesené

   působnosti.

 

   § 45

 

   Přechodná ustanovení

 

   (1)  Ustanovení  §  10  odst.  3  se  nevztahuje na připojení účelových

   komunikací a sousedních nemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice,

   pokud  rozhodnutí  příslušného  silničního  správního  úřadu o povolení

   těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona.

 

   (2)  Pokud  byla  platná územně plánovací dokumentace schválena před 1.

   červencem  1992  a  nebyly  proto  v její závazné části vymezeny stavby

   dálnice,  silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné

   stavby,  jsou  tyto  stavby  veřejně  prospěšnými stavbami, pro jejichž

   uskutečnění  lze  vyvlastnit  pozemky,  stavby  a  práva  k  nim  podle

   zvláštních předpisů.^5)

 

   (3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v

   silničních  pozemcích  nebo  na  nich,  není  třeba  žádat  povolení ke

   zvláštnímu  užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím

   není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4.

 

   § 46

 

   Zmocňovací ustanovení

 

   (1)  Vláda stanoví nařízením výši časových poplatků podle § 21 odst. 3,

   výši  bonusu  podle § 21d odst. 3 a výši sazeb mýtného podle § 22 odst.

   5.  Vláda  může  nařízením  stanovit  výši  slevy  na  mýtném, podmínky

   uplatnění  slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle

   § 22 odst. 3.

 

   (2)  Ministerstvo  dopravy  vydá  vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8

   odst.  3,  § 9 odst. 4, § 10 odst. 5, § 12a odst. 3 § 16 odst. 3, § 18g

   odst.  7,  § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 20 odst. 1, § 21d odst. 2, §

   21e odst. 1 písm. a), § 21e odst. 2, § 22 odst. 4 a 7, § 22a odst. 4, §

   22b odst. 2 písm. f), § 22b odst. 6, § 22c odst. 4, § 22d odst. 1 písm.

   c),  §  22d  odst.  3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 27

   odst. 6, § 29a odst. 8, § 30 odst. 3, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b

   odst. 6, § 38d odst. 6 a § 41 odst. 4.

 

   (3) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3.

 

   § 47

 

   Zrušovací ustanovení

 

   Zrušují se:

 

   1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve

   znění  zákona  č.  27/1984  Sb.,  zákona  č.  213/1993  Sb. a zákona č.

   134/1994  Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst.

   1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997.

 

   2.  Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se

   provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

 

   3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým se

   vydávají  Směrnice  o  předcházení škodám a vypořádání škod způsobených

   bojovou   technikou   ozbrojených   sil   na   pozemních   komunikacích

   (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986

   pod č.j. 80/86.

 

   4.   Výnos  Federálního  ministerstva  dopravy  č.j.  14  078/82-025  o

   uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.).

 

   5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání

   pozemních  komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu

   (registrován v částce 32/1983 Sb.).

 

   6.  Výnos  Federálního  ministerstva  dopravy  č.j.  22  130/1984-025 o

   kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi

   (registrován v částce 16/1985 Sb.).

 

   7.  Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě

   dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.).

 

   8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.

 

   § 48

 

   Účinnost

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení §

   20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998.

 

   Zeman v. r.

 

   Havel v. r.

 

   Klaus v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II zákona č. 358/2003 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Způsob  uzavření  koncesionářských  smluv,  které  Ministerstvo dopravy

   uzavřelo  jménem  státu před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle

   dosavadního právního předpisu.^1)

 

   Čl.II zákona 80/2006 Sb.

 

   Přechodná ustanovení k čl. I

 

   1. Každý tunel nad 500 m, který bude schválen^5) a provozován po nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona,  musí kromě požadavků stanovených zvláštními

   právními  předpisy splňovat bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím

   právním předpisem.

 

   2.  Tunel  nad 500 m, který byl schválen^5) a provozován před účinností

   tohoto  zákona  v  souladu se zvláštními právními předpisy, musí ke dni

   30.  dubna  2014  splňovat  bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím

   právním předpisem.

 

   3.  Silniční  správní  úřad  posoudí  do  3  měsíců od účinnosti tohoto

   zákona, zda tunel nad 500 m podle předchozího bodu splňuje bezpečnostní

   požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

 

   4.  Silniční  správní  úřad  posoudí,  zda  tunel  nad  500 m, který je

   schválen^5)  v  souladu se zvláštním právním předpisem^5) a není ke dni

   účinnosti   tohoto  zákona  uveden  do  provozu,  splňuje  bezpečnostní

   požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

 

   Čl. II zákona 97/2009 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Držitel  platného povolení k umístění a provozování reklamního zařízení

   vydaného  před  nabytím  účinnosti  tohoto  zákona, jehož součástí není

   podmínka   vybavit  pozemní  komunikaci  v  místě  umístění  reklamního

   zařízení  svodidly  nebo  jiným  zabezpečením  proti  střetu konstrukce

   zařízení  s  vozidly,  je  povinen  nejpozději  do  31.  prosince  2009

   zajistit,  aby  umístění  a  provozování  reklamního zařízení splňovalo

   podmínku  podle  §  25 odst. 7 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., ve znění

   tohoto  zákona,  jinak  marným  uplynutím lhůty takové povolení zaniká.

   Držitel  povolení  je  povinen  ve stejném termínu oznámit splnění této

   povinnosti příslušnému silničnímu správnímu úřadu.

 

   Čl. II zákona č. 347/2009 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Užití  zpoplatněné  pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem

   nejméně  se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než

   3,5  tuny  a  méně  než 12 tun, které bylo v roce 2008 opatřeno kupónem

   prokazujícím  úhradu  časového  poplatku na kalendářní rok 2008 nebo na

   jeden měsíc nebo na sedm dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po

   31.  prosinci 2008, podléhá úhradě mýtného ode dne, který bezprostředně

   následuje   po   dni,   který   je   posledním  dnem  platnosti  kupónu

   prokazujícího úhradu časového poplatku na jeden měsíc nebo na sedm dnů,

   nejpozději  dnem  1. února 2009. Způsob použití kupónu a jeho platnost,

   kontrola   úhrady   časového   poplatku  a  správní  trestání  se  řídí

   dosavadními právními předpisy.

 

   2.  Užití  zpoplatněné  pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem

   nejméně  se  čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše

   3,5  tuny,  které bylo v roce 2009 opatřeno kupónem prokazujícím úhradu

   časového  poplatku  na  kalendářní rok 2009 nebo na jeden měsíc nebo na

   sedm  dnů a u něhož platnost tohoto kupónu skončí po 31. prosinci 2009,

   podléhá  úhradě  časového  poplatku a povinnosti vybavení elektronickým

   kupónem  podle  tohoto zákona ode dne, který bezprostředně následuje po

   dni,  který  je  posledním  dnem  platnosti kupónu prokazujícího úhradu

   časového poplatku, nejpozději dnem 1. února 2010. Způsob použití kupónu

   a  jeho  platnost, kontrola úhrady časového poplatku a správní trestání

   se řídí dosavadními právními předpisy.

 

   3.  Nedojde-li  od  účinnosti  tohoto  zákona  v systému elektronického

   mýtného  provozovaného ke dni účinnosti tohoto zákona k podstatné změně

   systému,  stanoví  se  sazby  mýtného  v  tomto  systému elektronického

   mýtného podle dosavadní právní úpravy.

 

   Čl. II zákona č. 152/2011 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Fyzická  osoba,  která  podá  žádost  o vydání povolení k provádění

   auditu  bezpečnosti  pozemních komunikací podle § 18h odst. 2 zákona č.

   13/1997  Sb.,  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a která doloží, že v

   době   před   nabytím   účinnosti  tohoto  zákona  absolvovala  školení

   zabývající  se  posuzováním  dopadů  vlastností pozemních komunikací na

   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nemusí absolvovat školení

   podle  §  18i  odst.  3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   2.  Povinnost  zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemní komunikace

   se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována

   dokumentace záměru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   Čl. II zákona č. 196/2012 Sb.

 

   neplatil

 

   1)  Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června

   1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými

   nákladními vozidly.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2006/38/ES ze dne 17. května

   2006,  kterou  se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání

   určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

 

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004

   o   minimálních  bezpečnostních  požadavcích  na  tunely  transevropské

   silniční sítě.

 

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004

   o   interoperabilitě   elektronických  systémů  pro  výběr  mýtného  ve

   Společenství.

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu

   2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

 

   1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu

   silničních  vozidel  na  pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994

   Sb., o dráhách.

 

   1)  Zákon  č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č.

   256/2002 Sb.

 

   2)  Zákon  č.  12/1997  Sb.,  o  bezpečnosti  a  plynulosti  provozu na

   pozemních komunikacích.

 

   Vyhláška  Federálního  ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech

   provozu  na  pozemních  komunikacích  (pravidla silničního provozu), ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   2a)  Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a

   zákona č. 151/1997 Sb.

 

   2b)  Zákon  č.  199/1994  Sb.,  o  zadávání veřejných zakázek, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   3)  §  8  odst.  2  a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

   přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

 

   4)  §  120  zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu

   (stavební zákon).

 

   6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

 

   7)  Zákon  č.  184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

   pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

 

   8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.

 

   8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury

   a  o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky,

   ve  věcech  převodů  majetku  státu  na  jiné osoby a o Fondu národního

   majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   8b)  Zákon  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o změně některých

   souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   9)  Zákon  č.  565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   §  20  odst.  1  písm.  j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a

   doplnění některých zákonů (lesní zákon).

 

   §  16  odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm.

   c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

 

   10)  Vyhláška  Ministerstva  dopravy  č.  102/1995  Sb.,  o schvalování

   technické  způsobilosti  a  technických  podmínkách  provozu silničních

   vozidel na pozemních komunikacích.

 

   10)  Zákon  č.  56/2001  Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   Vyhláška  č.  341/2002  Sb.,  o  schvalování technické způsobilosti a o

   technických  podmínkách  provozu  vozidel na pozemních komunikacích, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   11)  Vyhláška  Ministerstva  vnitra  č.  145/1956  Ú.  l., o provozu na

   silnicích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11a)  Zákon  č.  361/2000  Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

   změnách   některých  zákonů  (zákon  o  silničním  provozu),  ve  znění

   pozdějších předpisů.

 

   Vyhláška  č.  30/2001  Sb.,  kterou  se  provádějí  pravidla provozu na

   pozemních   komunikacích   a  úprava  a  řízení  provozu  na  pozemních

   komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o

   technických  podmínkách  provozu  vozidel na pozemních komunikacích, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon  č.  240/2000  Sb.,  o krizovém řízení a o změně některých zákonů

   (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   11d)  Zákon  č.  219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   11e)  Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích

   celní  správy,  vzorech  služebních  stejnokrojů  a  zvláštním barevném

   provedení a označení služebních vozidel celní správy.

 

   11f)  Zákon  č.  329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním

   postižením a o změně souvisejících zákonů.

 

   11g)  Zákon  č.  40/1964  Sb.,  občanský  zákoník,  ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   11h)  Zákon  č.  97/1993  Sb.,  o  působnosti  Správy státních hmotných

   rezerv, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11i)  Vyhláška  č.  553/2002  Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních

   imisních  limitů  znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob

   jeho  provozování  včetně  seznamu  stacionárních  zdrojů podléhajících

   regulaci,  zásady  pro  vypracování  a provozování krajských a místních

   regulačních  řádů  a  způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni

   znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11j)  Zákon  č.  22/1997  Sb., o technických požadavcích na výrobky a o

   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   11k)   Směrnice   Evropského   parlamentu   a   Rady   (ES)  2004/52  o

   interoperabilitě   systémů   elektronického   silničního   mýtného   ve

   Společenství.

 

   11l) § 31 a následující občanského zákoníku.

 

   Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopií s listinou a o

   ověřování pravosti podpisu obecními úřady.

 

   11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

   změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.

 

   12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   12a)  Zákon  č.  455/1991  Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   13) Zákon č. 266/1994 Sb.

 

   13a)  Zákon  č.  56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

   zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   14)  Zákon  č.  111/1994  Sb.,  o  silniční dopravě, ve znění zákona č.

   38/1995  Sb.  Vyhláška  ministra  zahraničních  věcí  č. 64/1987 Sb., o

   Evropské  dohodě  o  mezinárodní  silniční  přepravě  nebezpečných věcí

   (ADR).

 

   14a)  §  2  písm.  o)  a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o

   informačních  systémech  veřejné  správy  a  o  změně některých dalších

   zákonů.

 

   15)  Např.  zákon  č.  222/1994  Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu

   státní   správy  v  energetických  odvětvích  a  o  Státní  energetické

   inspekci,  zákon  č.  138/1973  Sb.,  o  vodách (vodní zákon), ve znění

   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o  ochraně  a  využití

   nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon

   č.  110/1964  Sb.,  o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a

   zákon  ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   16)  Zákon  č.  110/1964  Sb.,  ve  znění pozdějších předpisů. Zákon č.

   222/1994 Sb.

 

   16a)  Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních

   vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.

 

   17)  Zákon  ČNR  č.  200/1990  Sb.,  o přestupcích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   18)  Zákon  ČNR  č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.

   166/1993 Sb.

 

   18a) 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

 

   18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.

 

   18b)  §  5  odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

   439/2004 Sb.

 

   19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

 

   19a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.

 

   20)  §  45  odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku

   státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

 

   §  14  vyhlášky  Federálního  ministerstva  financí  č. 119/1988 Sb., o

   hospodaření s národním majetkem.

 

   20)   Zákon  č.  219/2000  Sb.,  o  majetku  České  republiky  a  jejím

   vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Zákon  č.  128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   21)  Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a

   o  změně  a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm.

   d)  a  f),  § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h)

   zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

 

   22)  Rozhodnutí  Evropského  parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23.

   července  1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské

   dopravní sítě.

 

   Písmeno  F  části  8  přílohy  II  Aktu  o podmínkách přistoupení České

   republiky,  Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky,

   Litevské   republiky,   Maďarské  republiky,  Republiky  Malta,  Polské

   republiky,  Republiky  Slovinsko  a  Slovenské  republiky  a o úpravách

   smluv, na nichž je založena Evropská unie.

 

   23)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   24)  Zákon  č.  111/1998  Sb.,  o vysokých školách a o změně a doplnění

   dalších   zákonů  (zákon  o  vysokých  školách),  ve  znění  pozdějších

   předpisů.

 

   25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii.

 

   26)  Vyhláška  č.  89/2004  Sb.,  kterou  se  stanoví  vnější  označení

   příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení

   a  označení  služebních  vozidel  a prokazování příslušnosti k Vězeňské

   službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb.

 

   28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21.

   října  2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných

   podmínek  pro  výkon  povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje

   směrnice Rady 96/26/ES.