◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Zákon č. 133/1985 Sb., zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

Úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 40/1994 Sb.,

zákonem č. 203/1994 Sb., zákonem č. 163/1998 Sb., zákonem č. 71/2000 Sb., zákonem č.

237/2000 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb.

a zákonem č. 267/2006 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů

a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů,

právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na

úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil

život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných

mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím

vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá

okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.

ČÁST PRVNÍ

POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH

A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických

osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a

fyzických osob

§ 2

Obecná ustanovení

(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby

vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické

osoby") zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů

vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární

ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské

nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární

ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na

úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících

fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách

více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární

ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi

nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění

povinností na úseku požární ochrany.

§ 3

Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů

(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují

s Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo") při zpracovávání koncepce rozvoje požární

ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární

ochrany stanovené na základě tohoto zákona.

(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto

zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

§ 4

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií

a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,

b) se zvýšeným požárním nebezpečím,

c) s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) nebezpečné látky

a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé

a hořlavé1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků

v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,

b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně

v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších) se součtem vnitřních objemů těchto

nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku

a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných

náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých

kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné

koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci

vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

1b) § 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně

některých dalších zákonů.

f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední

přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě

lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

g) v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m,

kromě bytových domů,1d)

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve

stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního

rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)

i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým

požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat 7

a více osob,

j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako

oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé1b) v celkovém množství větším

než 5 000 tun,

b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny

nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava

nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou

klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé v potrubí o vnitřním

průměru 0,8 m a větším,

d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve

kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti,

které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.

(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně

začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán

státního požárního dozoru.

1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb

osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

§ 5

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné

prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární

nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené

požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních

zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze

instalovat a používat pouze schválené druhy,

b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné

příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný

přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie,

k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární

ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků

nebo činností,

d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy,

zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází

věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1),

technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst.

6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,

f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na

úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace

vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve

stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,

g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky

nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského

záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo

v prostorách, které vlastní nebo užívají.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při

spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této

činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném

prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému

hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost,

1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve

znění zákona č. 71/2000 Sb.

1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.

popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou

tímto dotčena.1k)

§ 6

nadpis vypuštěn

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným

požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny

a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí

provozované činnosti,

b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti

provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li

podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny

zvláštním právním předpisem,

c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení

způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem

zařízení,

d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob

pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických

zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit

provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou

kvalifikací,

e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných,

zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení

preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b)

musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.

§ 6a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým

požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11

odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku

a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru,

vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností

1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších právních předpisů, zákon č. 289/1995 Sb.,

o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997

Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími

látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982

Sb.

provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných

následků,

b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti

vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,

c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým

požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu

státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.

(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí

předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli

zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak

toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu.

(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající

povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného

odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho

pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové

posouzení požárního nebezpečí.

(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou

právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.

(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je

odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.

§ 6b

Prováděcí právní předpis stanoví

a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního

nebezpečí,

b) vymezení složitých podmínek pro zásah,

c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících

fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními

zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu,

údržbu a opravy,

d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně

bezpečnostních zařízení,

e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,

f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,

g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru

k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,

h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním

nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,

i) způsob posuzování požárního nebezpečí.

§ 7

(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat

v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení

požárů.

(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší

než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec

povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho

rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany,

pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m)

§ 8

zrušen

§ 9

zrušen

§ 10

zrušen

§ 11

Odborná způsobilost

(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat

pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami

se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu

znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy

škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací

program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který

odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku

odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se

považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský

záchranný sbor")1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu

o hasičském záchranném sboru.

(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat

technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se

získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.

1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.

(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení

o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení"). Ministerstvo může na návrh orgánu státního

požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně

způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.

(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména

a) právnických předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

b) požární bezpečnosti staveb a technologií,

c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,

d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany

a požárně bezpečnostních zařízení,

e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin

hoření.

(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být

vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o)

(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může

vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na

základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).

(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu

činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou

způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání

a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.

§ 12

zrušen

§ 13

Preventivní požární hlídka

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky

a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným

požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná

vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].

1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární

ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob,

přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

§ 14

zrušen

§ 15

Dokumentace požární ochrany

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4

odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit

podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární

ochrany.

§ 16

Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4

odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně

a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož

i preventistů požární ochrany.

(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické

osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo

podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro

ostatní zaměstnance.

(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob

nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto

osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito

činnostmi.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců

o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců

zařazených do preventivních požárních hlídek.

§ 16a

(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti

uvedené v § 4 odst. 2 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích

zaměstnanců o požární ochraně,

b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů

požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních

zaměstnanců o požární ochraně.

(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti

uvedené v § 4 odst. 3 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích

zaměstnanců o požární ochraně,

b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany

a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních

zaměstnanců o požární ochraně.

§ 17

Základní povinnosti fyzických osob

(1) Fyzická osoba je povinna

a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných,

elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání

hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným

ohněm či jiným zdrojem zapálení,

b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody

a topení,

c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu

stanoveném zákonem,

e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární

ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné

prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které

mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,

f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání

požáru a pro záchranné práce,

g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování

příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout

výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny

vzniku požáru,

h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý

požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo

užívá,

i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo

činností.

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit

následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým

jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového

volání,

b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost

požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l)

c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů

nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,

e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

f) provádět vypalování porostů.

(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35

a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle

odstavce 1 písm. a).

Oddíl druhý

Pomoc při zdolávání požárů

§ 18

Osobní pomoc

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,

c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,

d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele

jednotky požární ochrany nebo obce.

§ 19

Věcná pomoc

Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo

obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke

zdolání požáru.

§ 20

Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České

republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím

pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,

b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy,

energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za

následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících

fyzických osob, nebo jiný závažný následek,

c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich

zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle

zvláštních předpisů.1p)

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí

v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo

osoby blízké.

§ 20a

Náhrada ušlého výdělku

(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná,

osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární

ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.

(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož

územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do

dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.

§ 21

Náhrada výdajů

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je

poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode

dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na

náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu

požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu

poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc

při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na

náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná

pomoc poskytnuta.

1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

§ 22

Vstup na nemovitosti

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost

k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě

k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku,

odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto

opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník

(správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí

být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany

organizují, předem uvědomen, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se

musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání

nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost

podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky

požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný.

To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo

uživatele.

ČÁST DRUHÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA

NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první

Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost

§ 23

Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný

sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona

plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcí.

Ministerstvo

§ 24

(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany

a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,

b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh

na poskytnutí dotací občanským sdružením,

2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných

hasičů obcí,

d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků

ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro

obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem

kraje k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen „vybrané obecní úřady"),

e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu

ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)

f) řídí výkon státní správy,

g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární

ochrany,

h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům

krajů,

i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách

požární ochrany,

j) zabezpečuje výzkum a vývoj,

k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování

těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,

l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární

ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,

m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,

n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou

pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,

o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany

a ústřední řízení záchranných prací,

p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek

požární ochrany,

q) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,

r) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.

(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické

podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností,

2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných

prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární

ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje

a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob

a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného

a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek

lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým

dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.

§ 25

(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3) V rámci

této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy

požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který

a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce,

odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou

úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní

inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků

a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,

b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia

a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení

ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,

c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni

o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci

přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.

§ 26

Hasičský záchranný sbor

(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální

ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25

odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje

a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,

b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární

ochrany,

c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární ochrany,

3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění

zákona č. 138/1995 Sb.

d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru

kraje,

e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,

f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,

h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek

sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,

i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje

v oblastech, které vymezuje zákon,

j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany

a řízení záchranných prací,

k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek

požární ochrany na území kraje,

l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků,

velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek

sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných

hasičů podniků,

m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,

n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji

krajskému úřadu,

o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární

ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.

§ 27

Kraj

(1) Krajské úřady

a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,

b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,

c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu

ohrožení státu a válečného stavu,

d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany

náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy

mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení

a obnově požární techniky,

(2) Rada kraje

a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,

b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení

1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,

2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,

3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,

5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

(3) Kraj

a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,

b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá

1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,

2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

§ 28

zrušen

§ 29

Obec a obecní úřad

(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany

a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů

a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní

další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům

jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při

živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době

poskytuje odměnu,

b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce

a požární ochrany,

e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči

o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy

jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby

vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených

podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,

f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání

nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných

3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo

nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,

g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní

zdravotní prohlídky,

h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních

zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,

i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,

j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,

k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další

zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,

l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce

podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,

m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za

tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,

n) organizuje preventivně výchovnou činnost,

o) obecně závaznou vyhláškou

1. vydává požární řád obce,

2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší

počet osob.

(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám

a podnikajícím fyzickým osobám.

(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany

a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich

odborné přípravě,

b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.

(4) Vybrané obecní úřady

a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a záchranné

práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní

obvod,

b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům

mimo svůj územní obvod,

c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje

jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo

pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)

§ 30

Vláda stanoví nařízením

a) druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení,

b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky

hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského

záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské

hasičské jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci

podle § 18,

c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných

hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,

d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných

hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné

přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně

výdělečné činnosti,

e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí.

Oddíl druhý

Státní požární dozor

§ 31

Výkon státního požárního dozoru

(1) Státní požární dozor se vykonává

a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,

b) posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního

rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace

k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení

o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích

prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky3d) v rozsahu požárně

bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,3e)

3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady

o požární ochraně.

3d) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající

z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek

vyplývajících z vydaných stanovisek,

d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních

předpisů,1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů

vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a),

e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním

nebezpečím,

f) zjišťováním příčin vzniku požárů,

g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm.

b) až d)],

h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto

opatření.

(2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán vykonávající

státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření

a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být

projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva a jiného státního orgánu, se statutárním

orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným

zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u staveb

nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. U ohlašovaných staveb podle zvláštního

právního předpisu3f) se státní požární dozor vykonává

a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m,

b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 10 m a staveb hal

o zastavěné ploše do 1000 m2 a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním

nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na

dobu nejdéle 3 let,

c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do

nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na

životní prostředí,

d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost,

e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu3f) třeba

souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.

(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených

požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení

podle zvláštních právních předpisů.3d)

3f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

§ 31a

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob výkonu státního požárního dozoru,

b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,

c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.

Orgány vykonávající státní požární dozor

§ 32

Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u staveb,

které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.

§ 33

Zrušen

§ 34

zrušen

§ 35

Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor

a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob

a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§ 29) a u fyzických

osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,

b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární

dozor ministerstvo v rozsahu § 32,

c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu

§ 36

(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední

nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán

vykonávající státní požární dozor rozhodne o

a) vyloučení věci z užívání,

b) zákazu činnosti,

c) zastavení provozu.

(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana

osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2

oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit

neprodleně.

(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat

odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání

nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.

§ 37

Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem

projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo

jejím odpovědným zástupcem.

§ 38

Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], obnovit zakázanou

činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po

odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen

s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti

anebo o zastavení provozu.

Oddíl třetí

zrušen

§ 39

zrušen

§ 40

zrušen

§ 41

zrušen

§ 42

zrušen

ČÁST TŘETÍ

zrušena

oddíl první

zrušen

§ 43

zrušen

§ 44

zrušen

§ 45

zrušen

§ 46

zrušen

Oddíl druhý

zrušen

§ 47

zrušen

§ 48

zrušen

§ 49

zrušen

§ 50

zrušen

§ 51

zrušen

§ 52

zrušen

§ 53

zrušen

§ 54

zrušen

§ 55

zrušen

§ 56

zrušen

§ 57

zrušen

§ 57a

zrušen

§ 57b

zrušen

§ 57c

zrušen

§ 58

zrušen

§ 59

zrušen

Oddíl třetí

zrušen

§ 60

zrušen

§ 61

zrušen

§ 61a

zrušen

§ 62

zrušen

§ 63

zrušen

§ 64

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 65

Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského

záchranného sboru (dále jen „příslušník") určených k výkonu služby na stanicích

hasičského záchranného sboru kraje,

b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců

právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této

jednotce jako své zaměstnání (dále jen „zaměstnanec podniku"),

c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které

nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,

d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců

právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této

jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění

záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za

výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při

nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.4a)

(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána

zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému

záchrannému sboru kraje.

(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové

jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí.

(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit

jednotku generálního ředitelství.

(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace

jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obce

bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při

splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného

pokrytí uvedené v příloze zákona.

(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí

a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany4b)

mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,

b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků

a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského

posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,

c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární

technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.

§ 65a

Vojenská hasičská jednotka

(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských

objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u

právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské

hasičské jednotky.

(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále

jen „členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení

4a) § 124 zákoníku práce.

4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.

vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v

působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu

služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní

způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být

zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.

(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární

ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro

jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou

podřízeni veliteli zásahu.

(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany

Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.

§ 66

Jednotka hasičského záchranného sboru kraje

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného

sboru kraje.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného

sboru kraje i u právnických osob.

§ 67

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku

(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70

odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4

odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající

fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po

souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků

posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců

podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí

nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této

jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat

funkci velitele.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského

záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje;

u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností

zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas

generálního ředitelství.

4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.

Jednotky sborů dobrovolných hasičů

§ 68

(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této

jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat

funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského

sdružení působícího na úseku požární ochrany.

(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené

v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského

záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský

záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo

dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného

sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické

osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných

hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo

dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných

hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná

jednotka požární ochrany") se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto

službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo

podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.

(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou

jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.

§ 69

(1) Požární hlídku zřizuje

a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4

odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení

požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku

požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,

b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský

záchranný sbor kraje.

(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto

zákona o jednotkách požární ochrany.

§ 69a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku

požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního

zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat

prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany

4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.4e) Druh společné jednotky

požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby

a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární

ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného

pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární

ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a

ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny

smlouvou o sdružení4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto

smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.

(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou povinny

sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem

kraje4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým

plánem kraje k prvnímu zásahu pro uvedenou obec.

(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou

podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho

požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)

(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského záchranného

sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany

minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva

příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic

zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

§ 69b

Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany

Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni

a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,

b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné

mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,

c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,

d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou

fyzickou zdatnost,

e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.

§ 70

Základní úkoly jednotek požární ochrany

(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých

zákonů.

a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při

soustředění a nasazování sil a prostředků,

b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,

c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému

záchrannému sboru kraje.

(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených

v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující

k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných

mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon

služby se člení na organizační a operační řízení.

(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické

a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární

ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech

vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu

a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil

a prostředků požární ochrany na základnu.

(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České

republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)

(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany

obyvatel.5a)

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,

b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,

c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů

dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,

d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.

§ 71

Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární

ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání

požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu

podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a

o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon).

§ 72

Odborná způsobilost a příprava

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb

ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou

způsobilostí.

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární

ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní

odborné přípravy.

(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou

povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné

přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se

to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a)

(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou

přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.

(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování

odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí

a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek

hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách

sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků

jako svoje zaměstnání,

b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární

ochrany,

c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.

(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout,

vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků,

zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování

a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i organizování soutěží v požárním

sportu a tělesné přípravě.

§ 73

Poskytování pomoci při zdolávání požárů

(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při

zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při

zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu

jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje.

Obdobné oprávnění má ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných

prostředků požární ochrany z více krajů při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li

nebezpečí z prodlení.

(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen

přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních

obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc

poskytnou.

(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování

mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)

ČÁST PÁTÁ

SPOLUPRÁCE

NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

§ 74

Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby

a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými

sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na

úseku požární ochrany.

§ 75

Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící

na úseku požární ochrany

(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace

působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany

zejména tím, že

a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky,

věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních

zdrojů,

d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně

výchovné činnosti mezi občany a mládeží,

e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany

a hasičstva.

6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

7) Například vyhláška č. 81/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou

lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné

pomoci v hraničních otázkách.

(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům

a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace

v souladu se zvláštním právním předpisem.7a)

ČÁST ŠESTÁ

POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A

FYZICKÝCH OSOB

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

§ 76

(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit

pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti

bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající

fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší

povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy

a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné

prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění

příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné

závady,

c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou

přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož

i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,

d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,

e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se

skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,

f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky

požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje

v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků

požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,

g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se

cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce

nebo hasičského záchranného sboru kraje,

7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová

pravidla).

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje

vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo

užívá,

i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené

orgánem vykonávajícím státní požární dozor,

j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí

nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b)

nebo § 6 odst. 2,

k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností,

technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy

technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených

technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,

l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo

nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou

s příslušnou kvalifikací,

m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární

ochrany.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit

pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila

povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve

stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,

b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné

příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný

přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům

vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany

a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo

rozhodnutí o zastavení provozu,

d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami

s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,

e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla

povinna,

f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky

požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany

využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,

g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,

h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,

i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce

potřebnou věcnou pomoc,

j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se

zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,

k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných,

zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení

preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,

l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace

vztahující se k požární bezpečnosti,

m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy

v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,

n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství

orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření

požáru,

o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho

pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované

činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,

p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků

v předloženém posouzení požárního nebezpečí,

r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití

požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů

v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka

podle § 2 odst. 2,

s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně

technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému

přepravovanému nákladu.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit

pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující

činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů

o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.

(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární

ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může

hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.

(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost,

za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může

hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do

výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.

(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání

protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu

povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4

zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za

způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

§ 77

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení

povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně

skončeno do tří let od porušení povinnosti.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona.7b)

Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.

Přestupky

§ 78

(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo

a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu

povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce,

c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané

podle § 88 odst. 1 písm. a),

d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných

spotřebičů a komínů,

e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany

nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem

znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních

zařízení,

f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového

volání,

g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo

činností,

7b) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření

uložená orgánem státního požárního dozoru,

i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je

k tomu povinen,

j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke

zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky

k provedení požárně technické expertizy,

k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně

nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup

k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,

l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného

zdroje zapálení,

m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé

zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární

ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací

anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění

záchranných prací,

n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo

rozhodnutí o zastavení provozu,

o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost

požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,

p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit

následky svého jednání,

r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,

s) vypaluje porosty,

t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje

požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,

u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,

v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární

ochrany,

z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití

požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle

§ 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za

přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce

1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.

§ 79

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání

obecné předpisy.8)

(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který pokutu

rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.7b) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 80

Odškodňování úrazů

(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti

a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce,

b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho

následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany, (dále jen „poškozený"), uhradí

škodu tím vzniklou stát, podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za

škodu na zdraví v některých zvláštních případech, pokud mu již nevznikl nárok na

dávku úrazového pojištění podle zvláštního právního předpisu9).

(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný

sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

§ 81

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží

poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o úrazovém

pojištění9), i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat

osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci

podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.

(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky

sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo

podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající

8) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

9) Zákon č. 267/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.

fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární

ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech

poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.

(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne

vzniku škody.

Náhrada věcné škody

§ 82

Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při

pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve

zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové

věci za věc poškozenou.

§ 83

(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla

v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací

provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při

cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek

v souvislosti se zdoláváním požáru.

(2) Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické

osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

§ 84

(1) Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje hasičský záchranný sbor

kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární

ochrany.

(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí

poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný

sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu

toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.

(3) Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne,

kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo

zanikne.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 85

Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního

požárního dozoru se nevztahuje na

a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské

služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle

zvláštních předpisů,

b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní

báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,

c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují

a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

d) drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů,

e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.

§ 85a

(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního

požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary, vojenská zařízení,

vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany

(dále jen „objekty").

(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo obrany

vlastními orgány požární ochrany.

§ 86

Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud

mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 87

(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle

mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce

1, jen na základě příslušného souhlasu.

§ 88

Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany

(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů

dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů

jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni

a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany,

aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná, nebo aby se

podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,

b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného

vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající

státní požární dozor.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.

§ 89

Povinnost mlčenlivosti

(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat

mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají

zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení

pracovního poměru nebo po splnění úkolu.

(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného

sboru kraje.

§ 89a

Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle tohoto

zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 90

Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací10) nejsou ustanovením § 89

dotčeny.

§ 91

Ocenění mimořádné odvahy

(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů

dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr

vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též

generální ředitel.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.

§ 92

10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Živelní pohromy a jiné mimořádné události

Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona

o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech

a povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany,

o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při

živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud

jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.

§ 93

Stejnokroje a funkční označení

(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením

příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.

(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných

hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů

zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další

osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.

§ 94

zrušen

§ 95

Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení

Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s výjimkou rozhodování podle

§ 68 odst. 2 a§ 73 odst. 3. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně

plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto

zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas

jsou závazným stanoviskem podle správního řádu11) a nejsou samostatným rozhodnutím ve

správním řízení.

§ 96

zrušen

§ 97

Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za

úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se

základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.

§ 98

(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti

tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů.

11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární

ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené

podle tohoto zákona.

(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e)

schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností

s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního

nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a

nepovažují.

(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona

provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle

§ 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto

zákona.

§ 99

Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární

bezpečnost staveb12) (dále jen „autorizovaná osoba"), je při realizaci technických podmínek

požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24

odst. 3 oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo

jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu

však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při

postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.

§ 100

zrušen

Závěrečná ustanovení

§ 101

Ministerstvo vydá

a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, §

17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7,

§ 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,

b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení §

65 odst. 7 písm. b),

c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.

12) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 101a

zrušen

§ 102

zrušen

§ 103

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady

č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona

č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb., (pol. 23 přílohy),

2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování

socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před

požáry,

3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným

osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti

o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,

5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební

a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky

velitelství požární ochrany,

6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany

v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky Ministerstva vnitra

České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,

7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení

věcných prostředků požární ochrany,

8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve

znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol. 42 přílohy C),

9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích

zařízení,

10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb.,

o zavedení bezpečného filmu,

11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou

se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,

12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb.,

o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981

Sb.,

13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2065 ze dne

3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.

(2) Platnosti pozbývají

1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-

2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností,

registrované v částce 25/1976 Sb.,

2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č.

129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).

§ 104

Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1986.

* * *

Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o dalších

opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 226/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb.,

zákona č. 353/1999 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., nabyl účinnosti dnem voleb do obecních

zastupitelstev v roce 1990 (24. listopad 1990).

Zákon č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a

odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a

orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1.

dubna 1994.

Zákon č. 203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární

ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., nabyl účinnosti dnem 1.

ledna 1995.

Zákon č. 163/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve

znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., nabyl

účinnosti 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 1998).

Zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony,

nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. dubna 2000).

Zákon č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve

znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti

s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. S výjimkou

ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7, čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15

a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce

následujícího po dni vyhlášení.

Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně

utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006,

s výjimkou ustanovení čl. XXII bodů 1 a 3, které nabyly účinnosti dnem 1. března 2006, a čl.

LV bodů 2 až 8, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního

zákona a zákona o vyvlastnění.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o požární ochraně

Čl. VI.

Přechodná ustanovení

1. Výkon státního požárního dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zahájený před

účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Stanoviska vydaná podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona zůstávají pro

účely stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu3f) v platnosti do 2 let od nabytí

účinnosti tohoto zákona.

3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek podle § 31

odst. 1 písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením zjišťuje, zda stavba odpovídá

požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení, podmínkám vyplývajícím ze

stavebního povolení a stanoviskům vydaným k této dokumentaci ještě před účinností tohoto

zákona.

4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky na stavební

výrobky stanovené zvláštním právním předpisem13).

5. Jedná-li se o stavby, nad kterými není vykonáván státní požární dozor podle § 31

odst. 3, postupuje stavební úřad při posuzování požární bezpečnosti staveb, které bylo

zahájeno před nabytím účinnosti tohoto zákona, podle bodů 1 a 2; pokud si stavební úřad před

nabytím účinnosti tohoto zákona vyžádal k posouzení požární bezpečnosti staveb odbornou

pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje se podle bodů 1 a 2.

Zákon č. 186/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou části třetí, čl. III bodu

1, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, a části padesáté první, čl. LV, který nabyl

účinnosti dnem 1. července 2006.

Část padesátá první čl. LV tohoto zákona pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2006.

Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém

pojištění zaměstnanců, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou části deváté čl. IX.

bodu 4, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, a části třicáté čl. XXX, který nabyl

účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.

KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY

A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ

Kategorie jednotek požární ochrany

Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky

a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele

1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20

minut jízdy z místa dislokace,

2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu

jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut

jízdy z místa dislokace,

3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v

jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut

jízdy z místa dislokace,

b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele

1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,

2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v

jednotce požární ochrany dobrovolně,

3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.

V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj

územní obvod.

Základní tabulka plošného pokrytí

Stupeň nebezpečí území obce Počet jednotek a doba jejich dojezdu na

místo zásahu

A 2 JPO do 7 min a další I 1 JPO do 10 min

B 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min

II A 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min

B 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min

A 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min

III

B 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min

IV A 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min

Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.

Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou

a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně

družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou

stříkačkou;

Poznámka:

U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV,

může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou

stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu

800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné

použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany

cisternovou automobilovou stříkačku má.

b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu,

minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou

automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.

Poznámka:

U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území

obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která

nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo

přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním

automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.