Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),

◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákonZákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),

 

 

 

   254/2001 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 28. června 2001

 

   o vodách a o změně některých zákonů

 

   (vodní zákon)

 

   Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.

 

   Změna: 274/2003 Sb.

 

   Změna: 20/2004 Sb.

 

   Změna: 20/2004 Sb. (část)

 

   Změna: 444/2005 Sb. (část)

 

   Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

 

   Změna: 222/2006 Sb.

 

   Změna: 342/2006 Sb.

 

   Změna: 444/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb.

 

   Změna: 25/2008 Sb.

 

   Změna: 20/2004 Sb. (část)

 

   Změna: 181/2008 Sb.

 

   Změna: 167/2008 Sb.

 

   Změna: 181/2008 Sb. (část)

 

   Změna: 157/2009 Sb.

 

   Změna: 227/2009 Sb.

 

   Změna: 150/2010 Sb.

 

   Změna: 281/2009 Sb.

 

   Změna: 77/2011 Sb.

 

   Změna: 151/2011 Sb.

 

   Změna: 85/2012 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)

 

   HLAVA I

 

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Účel a předmět zákona

 

   (1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit

   podmínky  pro  hospodárné  využívání  vodních  zdrojů a pro zachování i

   zlepšení  jakosti  povrchových  a podzemních vod, vytvořit podmínky pro

   snižování  nepříznivých  účinků  povodní  a sucha a zajistit bezpečnost

   vodních  děl  v  souladu  s  právem  Evropských společenství^1). Účelem

   tohoto  zákona  je  též  přispívat  k zajištění zásobování obyvatelstva

   pitnou   vodou   a  k  ochraně  vodních  ekosystémů  a  na  nich  přímo

   závisejících suchozemských ekosystémů.

 

   (2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy

   fyzických  a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod,

   jakož  i  vztahy  k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo

   souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod,

   bezpečnosti  vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci

   vztahů  upravených  tímto  zákonem  se  bere v úvahu zásada návratnosti

   nákladů  na  vodohospodářské  služby,  včetně  nákladů  na  související

   ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se

   zásadou, že znečišťovatel platí.

 

   § 2

 

   Vymezení pojmů

 

   (1)  Povrchovými  vodami  jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském

   povrchu;  tento  charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými

   úseky,  přirozenými  dutinami  pod  zemským  povrchem nebo v nadzemních

   vedeních.

 

   (2)  Podzemními  vodami  jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským

   povrchem  v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody

   se  považují  též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody

   ve studních.

 

   (3)  Vodním  útvarem  je vymezené významné soustředění povrchových nebo

   podzemních  vod  v  určitém prostředí charakterizované společnou formou

   jejich  výskytu  nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického

   režimu.  Vodní  útvary  se  člení  na  útvary  povrchových vod a útvary

   podzemních vod.

 

   (4)  Útvar  povrchové  vody  je  vymezené  soustředění povrchové vody v

   určitém  prostředí,  například  v  jezeru,  ve  vodní  nádrži, v korytě

   vodního toku.

 

   (5)  Silně  ovlivněný  vodní  útvar je útvar povrchové vody, který má v

   důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

 

   (6)  Umělý  vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou

   činností.

 

   (7)  Útvar  podzemní  vody  je  vymezené  soustředění  podzemní  vody v

   příslušném  kolektoru  nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová

   vrstva  nebo  souvrství  hornin  s dostatečnou propustností, umožňující

   významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

 

   (8)  Vodním  zdrojem  jsou  povrchové  nebo  podzemní  vody, které jsou

   využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka,

   zejména pro pitné účely.

 

   (9) Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání

   pomocí  vodních  děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich

   využívání  k  plavbě  nebo  k  plavení  dřeva,  k  chovu ryb nebo vodní

   drůbeže,  jejich  odběr,  vypouštění  odpadních  vod  do  nich  a další

   způsoby,  jimiž  lze  využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich

   množství, průtok, výskyt nebo jakost.

 

   (10)  Povodí  je  území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí

   vodních  toků  a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo

   deltě vodního toku.

 

   (11)  Dílčí  povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká

   sítí  vodních  toků  a  případně i jezer do určitého místa vodního toku

   (obvykle jezero nebo soutok řek).

 

   (12)  Hydrogeologický  rajon  je  území  s  obdobnými hydrogeologickými

   poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

 

   § 2a

 

   (1)  Stavem  povrchových  vod  se  rozumí obecné vyjádření stavu útvaru

   povrchové  vody  určené  ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho,

   který je horší.

 

   (2)  Stavem  podzemních  vod  se  rozumí  obecné vyjádření stavu útvaru

   podzemní  vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho,

   který je horší.

 

   (3)  Ekologickým  stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce

   vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.

 

   (4)  Dobrým  stavem  povrchových  vod  se  rozumí  takový  stav  útvaru

   povrchové  vody,  kdy  je  jeho ekologický i chemický stav přinejmenším

   dobrý.

 

   (5)   Dobrým  stavem  podzemních  vod  se  rozumí  takový  stav  útvaru

   podzemních  vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším

   dobrý.

 

   (6)  Dobrým  chemickým  stavem  povrchových vod se rozumí chemický stav

   potřebný  pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

   (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

   environmentální kvality.

 

   (7)  Dobrým  chemickým  stavem  podzemních  vod se rozumí chemický stav

   potřebný  pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

   (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy

   environmentální kvality.

 

   (8)  Normou  environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující

   látky  nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech,

   která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního

   prostředí.

 

   (9)  Kvantitativním  stavem  podzemních  vod  se  rozumí vyjádření míry

   ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

 

   § 3

 

   Práva k vodám a právní povaha vod

 

   (1)  Povrchové  a  podzemní  vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou

   součástí   ani  příslušenstvím  pozemku,  na  němž  nebo  pod  nímž  se

   vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

 

   (2)  Za  povrchové  a  podzemní  vody  se nepovažují vody, které byly z

   těchto vod odebrány.

 

   (3)  V  pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo

   podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

 

   § 4

 

   (1) Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty,

   a  na  přírodní  léčivé  zdroje  a zdroje přírodních minerálních vod, o

   nichž  bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona,^2) se tento zákon

   vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.

 

   (2)  Důlní  vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové,

   popřípadě  podzemní  a  tento  zákon  se na ně vztahuje, pokud zvláštní

   zákon^1a) nestanoví jinak.

 

   HLAVA II

 

   NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

 

   Díl 1

 

   Základní povinnosti

 

   § 5

 

   (1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen

   dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání

   podle  podmínek  tohoto  zákona  a  dále  dbát  o to, aby nedocházelo k

   znehodnocování  jejich  energetického  potenciálu a k porušování jiných

   veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^3)

 

   (2)  Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním

   účelům,  je  povinen  za  účelem  splnění  povinností  podle odstavce 1

   provádět  ve  výrobě  účinné  úpravy  vedoucí  k hospodárnému využívání

   vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.

 

   (3)  Při  provádění staveb^4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání

   jsou  stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb

   je  zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným

   zneškodňováním  odpadních  vod  z  nich  v  souladu  s  tímto zákonem a

   zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých

   dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“)

   v  souladu  se  stavebním  zákonem^4).  Stavební úřad nesmí bez splnění

   těchto  podmínek  vydat  stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném

   povolení  stavby  nebo  rozhodnutí  o  povolení  změn stavby před jejím

   dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání

   stavby.

 

   Díl 2

 

   Nakládání s povrchovými vodami

 

   § 6

 

   Obecné nakládání s povrchovými vodami

 

   (1)  Každý  může  na  vlastní  nebezpečí  bez  povolení  nebo  souhlasu

   vodoprávního  úřadu  odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat

   pro  vlastní  potřebu,  není-li  k  tomu  třeba  zvláštního technického

   zařízení.

 

   (2)  Povolení  nebo  souhlasu  vodoprávního  úřadu  rovněž není třeba k

   zachycování  povrchových  vod  jednoduchými  zařízeními na jednotlivých

   pozemcích  a  stavbách  nebo  ke změně přirozeného odtoku vod za účelem

   jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

 

   (3)  Při  obecném  nakládání  s  povrchovými  vodami se nesmí ohrožovat

   jakost  nebo  zdravotní  nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí,

   zhoršovat  odtokové  poměry,  poškozovat  břehy, vodní díla a zařízení,

   zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.

 

   (4)   Vodoprávní  úřad  může  obecné  nakládání  s  povrchovými  vodami

   rozhodnutím  nebo  opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit,

   popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při

   něm  k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti

   osob.  Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání

   těchto vod ke koupání ^5) není tímto zákonem dotčena.

 

   § 7

 

   Užívání povrchových vod k plavbě

 

   (1)  K  užívání  povrchových  vod  k  plavbě a k odběru vody potřebné k

   provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.

 

   (2)  Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením

   k  akumulaci  odpadních  vod  a  řádně  je provozovat, pokud při jejich

   užívání  nebo  provozu  mohou  odpadní  vody  vznikat,  a  jsou povinni

   zabránit  únikům  odpadních  vod  a  závadných  látek z plavidel do vod

   povrchových.

 

   (3)  Provozovatelé  přístavů  a speciálních lodí ^6) určených k dopravě

   pohonných  hmot  a  odpadů  z  plavidel  (dále jen "obslužní loď") jsou

   povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami

   a  odstraňování  odpadních  vod  nebo  závadných  látek  z  plavidel  v

   přístavech  nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke

   znečišťování povrchových nebo podzemních vod.

 

   (4)  Přečerpávání  odpadních  vod  nebo  závadných  látek  z plavidel a

   zásobování  plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je

   zakázáno,  pokud  jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50

   litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.

 

   (5) Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně

   a  na  nádržích  určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu

   podle  §  8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro

   chov  ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o

   dopravně  významné  vodní  cesty,^7) je tato plavba zakázána na vodních

   nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

   dohodě   s   Ministerstvem   životního   prostředí   ve   spolupráci  s

   Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě

   jen  tak,  aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a

   vodních  ekosystémů,  bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky

   užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v

   dohodě   s   Ministerstvem   životního   prostředí   ve   spolupráci  s

   Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

 

   (6)  Zákaz  plavby  podle  odstavce  5 se nevztahuje na plavidla Státní

   plavební   správy,   Hasičského   záchranného  sboru  České  republiky,

   ozbrojených  sil  České  republiky,  Policie  České  republiky,  obecní

   policie,  celní  správy  České  republiky a správců vodních toků, pokud

   jsou   použita   ke  služebním  účelům,  dále  na  plavidla  použitá  v

   souvislosti  s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných

   staveb  na  vodních  tocích  nebo  na pozemcích při nich, plavidla osob

   vykonávajících  povinnosti  podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k

   nutnému  zajištění  zdravotní  služby  nebo při ochraně před povodněmi.

   Zákaz  plavby  podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních

   zdrojů  I.  stupně,  nevztahuje  na  plavidla  osob,  které mají platné

   povolení  k  nakládání  s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo

   podle  předchozích  předpisů,  a to při obhospodařování nádrží určených

   takovým rozhodnutím pro chov ryb.

 

   (7)  O  výjimkách  ze  zákazu  a  omezení  podle odstavce 5 rozhoduje v

   jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební

   správou.

 

   (8) Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na

   povrchových   vodách   podle  odstavce  5,  jakož  i  kontrolu  užívání

   povrchových  vod  k  plavbě  s  ohledem  na stanovený rozsah a podmínky

   jejich  užívání  vykonává  Policie  České  republiky  a Státní plavební

   správa.

 

   Díl 3

 

   Povolení, souhlas a vyjádření

 

   Oddíl 1

 

   Povolení

 

   § 8

 

   Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami

 

   (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen

   "povolení k nakládání s vodami") je třeba

 

   a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi

 

   1. k jejich odběru,

 

   2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

 

   3. k využívání jejich energetického potenciálu,

 

   4.  k  užívání  těchto  vod  pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě

   jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

 

   5. k jinému nakládání s nimi,

 

   b) jde-li o podzemní vody

 

   1. k jejich odběru,

 

   2. k jejich akumulaci,

 

   3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

 

   4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

 

   5. k jinému nakládání s nimi,

 

   c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

 

   d)  k  čerpání  povrchových  nebo  podzemních  vod  a jejich následnému

   vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

 

   e)  k  čerpání  znečištěných  podzemních  vod  za účelem snížení jejich

   znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do

   vod  povrchových,  pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení

   podle  zákona  o  hornické  činnosti,  výbušninách  a  o  státní báňské

   správě^7b),

 

   f)  k  užívání  důlní  vody  jako  náhradního  zdroje  podle zvláštního

   zákona^1a).

 

   (2)  Povolení  k  nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým

   osobám  k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné

   povolení  k  nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích

   předpisů  (dále  jen  "oprávněný")  je  oprávněna  nakládat  s vodami v

   rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.

 

   (3) Povolení k nakládání s vodami není třeba

 

   a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při

   průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14

   dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

 

   b)  k  odběrům  povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení

   stavu těchto vod (§ 21),

 

   c)  k  jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech

   záchranných   prací  při  mimořádných  událostech,  požárech  a  jiných

   živelních pohromách,

 

   d)  k  nakládání  s  povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského

   záchranného  sboru  České republiky a jednotek požární ochrany, Policie

   České  republiky,  obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky;

   toto  nakládání  musí  být  při cvičení předem projednáno s vodoprávním

   úřadem,

 

   e)  k  využívání  energetického potenciálu podzemních vod v případě, že

   nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,

 

   f)  k  užívání  důlních  vod  organizací při hornické činnosti pro její

   vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací^1a).

 

   (4)  V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo

   podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními

   vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.

 

   § 9

 

   (1)  Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V

   povolení  k  nakládání  s  vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a

   popřípadě  podmínky,  za  kterých  se  toto  povolení vydává. Podkladem

   vydání  povolení  k  nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s

   odbornou  způsobilostí,  pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech

   nerozhodne jinak.^8)

 

   (2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší

   než  10  let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými

   látkami  nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než

   4 roky.

 

   (3)  Povoluje-li  vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod

   podléhající  zpoplatnění  (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví

   současně i výši povoleného ročního odběru.

 

   (4)  Odběr  podzemní  vody  za  účelem  výroby  balené  kojenecké  nebo

   pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky

   na  jakost  balených  kojeneckých  nebo  pramenitých vod podle vyhlášky

   upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o

   způsobu  jejich  úpravy^8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této

   vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve

   kterých ji lze upravovat, za splněné.

 

   (5)  Povolení  k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním

   vodního  díla,  je  možné  vydat  jen současně se stavebním povolením k

   takovému  vodnímu  dílu  ve  společném řízení, pokud se nejedná o vodní

   dílo  již  existující  nebo  povolené.  V  případě  vydávání povolení k

   nakládání  s  vodami  současně  s povolením k provedení vodního díla se

   výroky  těchto  povolení  vzájemně  podmiňují;  pokud by byla odvoláním

   napadena  obě  tato  rozhodnutí,  provede se nejdříve odvolací řízení o

   odvolání  proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení,

   jehož  předmětem  je  stavební  povolení  k  provedení vodního díla, se

   přerušuje   do  dne,  kdy  nabude  právní  moci  rozhodnutí  odvolacího

   správního  orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání

   s vodami.

 

   (6)  Povolení  k  nakládání s vodami pro využívání jejich energetického

   potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad

   postupem  podle  §  12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu

   stanovenou  ve  stávajícím  povolení,  nebyla-li oprávněnému pravomocně

   uložena  sankce  za  opakované  porušování povinností stanovených tímto

   zákonem nebo podle něho.

 

   (7)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  pro jejich vzdouvání, popřípadě

   akumulaci  se  vydává  na  dobu  užívání  vodního  díla,  které  takové

   nakládání s vodami umožňuje.

 

   (8)  Při  povolování  nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní

   drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4

   a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných

   látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro

   chov  ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití

   nebezpečných  a  zvlášť  nebezpečných  látek,  nesmí  být toto povolení

   vydáno  na  dobu  delší  než  4  roky. Na oprávněného, který zachází se

   závadnými  látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje §

   39 odst. 1 věta druhá.

 

   (9)  Povolení  k  nakládání  s  vodami  k  umělému  obohacování  zdrojů

   podzemních  vod  povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití

   zdroje  povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení

   cílů   stanovených  podle  §  23a  pro  tento  vodní  zdroj  nebo  cílů

   stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.

 

   § 10

 

   (1)  Oprávněný,  který  má  povolení  k  nakládání  s vodami s výjimkou

   povolení  podle  § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství

   alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním

   měsíci,  jakož  i  ten,  kdo  má  povolení k nakládání s vodami v tomto

   množství,  která  je  přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních

   minerálních  vod  nebo  která  je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit

   množství  vody,  se  kterou  nakládá, a předávat výsledky tohoto měření

   příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

 

   (2)  Oprávněný,  který  má  povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci

   povrchových  vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem

   ve  vodním  toku  nebo  vody  vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je

   povinen  měřit  množství  vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom

   údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.

 

   (3)  Způsob  a  četnost  měření  množství  vody  podle  odstavce  1 pro

   jednotlivé  druhy  nakládání s vodami, měření množství vody akumulované

   nebo  vzduté  podle  odstavce  2  stanoví  Ministerstvo  zemědělství po

   projednání   s   Ministerstvem   životního  prostředí  a  Ministerstvem

   zdravotnictví vyhláškou.

 

   (4)  Vodoprávní  úřad  může  stanovit v povolení k nakládání s vodami i

   další  podrobnosti  těchto  měření.  V  případě  mimořádné situace může

   vodoprávní  úřad  na  návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření

   mimo  řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně

   nutnou dobu.

 

   § 11

 

   (1)  Práva  a  povinnosti  vyplývající z povolení k nakládání s vodami,

   které  bylo  vydáno  pro  účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo

   stavbám,  přecházejí  na  jejich  nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo

   stavby  budou  i  nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i

   pro  jejich  uživatele  po  dobu  užívání  těchto pozemků nebo staveb v

   rozsahu,  který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze

   vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto

   pozemků  a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit

   vodoprávnímu  úřadu,  že  došlo  k  převodu  nebo přechodu pozemku nebo

   stavby,  s  nimiž  je  povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2

   měsíců  ode  dne  jejich  převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k

   jejich užívání.

 

   (2)  Povolení  k  nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a

   stavbám  ani  nevzniká  vodoprávnímu  úřadu,  správci vodního toku nebo

   vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost

   nakládat  s  vodami  v  maximálním  povoleném  množství  a  s  určitými

   vlastnostmi.

 

   (3)  Nestanoví-li  vodoprávní  úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon

   svého povolení k nakládání s vodami i jinému.

 

   (4)  Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu

   a   oprávněný  své  povolení  nevyužívá  zcela  nebo  zčásti,  může  mu

   vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo

   zařízení  k  povolenému  nakládání  s  vodami jinou, vodoprávním úřadem

   určenou  fyzickou  nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo

   do  doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva,

   a to za přiměřenou náhradu.

 

   § 12

 

   Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami

 

   (1)  Vodoprávní  úřad  může z moci úřední povolení k nakládání s vodami

   změnit nebo zrušit

 

   a)  nevyužívá-li  oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo

   využívá-li  jej  pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2

   roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k

   odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného

   vodovodu,

 

   b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do

   vod  povrchových  nebo  podzemních,  uložena  povinnost  připojit se na

   kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8b),

 

   c)  při  stanovení  minimální  hladiny  podzemních vod, nebyla-li dosud

   stanovena, či při její změně.

 

   (2)  Vodoprávní  úřad  může  povolení  k nakládání s vodami změnit nebo

   zrušit  na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí

   žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.

 

   (3)  Vodoprávní  úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a

   to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné

 

   a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),

 

   b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2

   a § 35 odst. 1),

 

   c)  ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod

   nebezpečnými  závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami

   (§ 39 odst. 3),

 

   d)   pro  zásobování  pitnou  vodou  podle  plánu  rozvoje  vodovodů  a

   kanalizací^8c).

 

   (4)  Požádá-li  oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s

   vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto;

   žádost  je  nutné  podat  před  uplynutím  doby  platnosti  povolení  k

   nakládání s vodami.

 

   (5)  Na  změnu  a  zrušení  povolení  k  nakládání  s vodami se použije

   ustanovení § 9 až 11 obdobně.

 

   § 13

 

   Zánik povolení k nakládání s vodami

 

   Povolení k nakládání s vodami zaniká

 

   a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

 

   b) zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou,

   pokud  vodoprávní  úřad  do  1  roku  po  zániku díla nestanoví lhůtu a

   podmínky  k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení

   zaniká marným uplynutím této lhůty,

 

   c)  zánikem  právnické  osoby  nebo  smrtí  fyzické  osoby, kterým bylo

   povolení  uděleno,  pokud  nedošlo  k  přechodu  oprávnění  na  dalšího

   nabyvatele podle § 11 odst. 1.

 

   § 14

 

   Povolení k některým činnostem

 

   (1) Povolení k některým činnostem je třeba

 

   a)  k  vysazování  stromů  nebo  keřů  v  záplavových územích v rozsahu

   ovlivňujícím odtokové poměry,

 

   b)  k  těžbě  písku,  štěrku,  bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům,

   valounů  apod.  (dále  jen  "říční  materiál") z pozemků, na nichž leží

   koryto vodního toku,

 

   c)  ke  geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových

   územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

 

   d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků,

 

   e) k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),

 

   f) k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod^10b).

 

   (2)  Povolení  k  činnostem  uvedeným  v odstavci 1 písm. a) nebo b) se

   nevyžaduje,  vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s

   jeho  správou  nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní

   nádrže.  Dále  není  třeba  podle  odstavce  1 písm. a), vykonává-li je

   vlastník  lesa  z  důvodů  obnovy  porostů  a  při činnostech uložených

   zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

   (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   (3)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní úřad v povolení

   stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.

 

   § 15

 

   Stavební povolení k vodním dílům

 

   (1)  K  provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,

   jakož  i  k  jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního

   úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k

   nakládání  s  vodami  povolovanému  podle  §  8,  může být vydáno jen v

   případě,  že  je  povoleno  odpovídající  nakládání  s  vodami  nebo se

   nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně

   vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k

   provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle

   zákona  o  integrované  prevenci;  práva  a  povinnosti  vyplývající  z

   povolení  k  provedení,  změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze

   vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o

   integrované prevenci.

 

   (2)  Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů

   a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

 

   (3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě

   podmínky,  za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit;

   stanovené  povinnosti  musí  být  v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní

   úřad  může  ve  stavebním  povolení  uložit  předložení provozního řádu

   vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona

   nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

 

   (4)  Vodoprávní  úřad  vykonává  působnost speciálního stavebního úřadu

   podle zvláštního zákona.^10)

 

   (5)  Vodoprávní  úřad  může  vyzvat  žadatele  o  stavební  povolení  k

   předložení  návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny

   zvláštní  povodně,  a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících

   povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

 

   (6)  Při  povolování  vodních  děl,  jejich změn, změn jejich užívání a

   jejich  odstranění  musí  být  zohledněna  ochrana  vodních  a  na vodu

   vázaných  ekosystémů.  Tato  vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu

   ryb  a  vodních  živočichů  v  obou  směrech vodního toku. To neplatí v

   případech,

 

   a)  jde-li  o  rybníky  nebo  vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k

   hrazení bystřin a strží,

 

   b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo

 

   c)  kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze

   zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.

 

   (7)  Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle

   předchozích  předpisů  o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o

   podmínkách  dalšího  trvání,  popřípadě  odstranění vodního díla, které

   umožňovalo nakládání s vodami.

 

   (8)  Vodoprávní  úřad  může  nařídit  zastavení  prací  na  stavbě nebo

   odstranění  stavby  provedené  nebo prováděné mimořádným postupem podle

   stavebního  zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou

   působností  nebo  kraje.  Vydání  tohoto  rozhodnutí je prvním úkonem v

   řízení.

 

   (9)  Vodní  díla  nelze  povolovat  ve  zkráceném  řízení  podle  § 117

   stavebního  zákona;  to  neplatí  v  případě  staveb  vodovodních řadů,

   kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k

   nakládání s vodami.

 

   (10)   Vodoprávní   úřad  rozhodnutí  o  zrušení  vodního  díla  oznámí

   příslušnému stavebnímu úřadu.

 

   § 15a

 

   Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav

 

   (1)  K  provedení  vodních  děl  určených  pro čištění odpadních vod do

   kapacity  50  ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou

   výrobky  označované CE podle zvláštního právního předpisu^10c), postačí

   ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí

   ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

 

   (2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje

 

   a) náležitosti podle stavebního zákona^4),

 

   b) kategorii výrobku označeného CE,

 

   c)  projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění

   k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^10d),

 

   d) způsob vypouštění odpadních vod,

 

   e)  vyjádření  příslušného  správce  vodního  toku v případě vypouštění

   odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,

 

   f) stanovisko správce povodí,

 

   g)  vyjádření  osoby  s  odbornou  způsobilostí  v  případě  vypouštění

   odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a

 

   h) provozní řád.

 

   (3)   Udržovací  práce,  které  by  mohly  negativně  ovlivnit  životní

   prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit

   vodoprávnímu  úřadu.  Ohlášení  podléhá  i obnova vodních děl zničených

   živelní  pohromou  nebo  havárií  a vodohospodářské úpravy. V případech

   podle  věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že

   proti  obnovení  nemá  námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad

   ohlášenou  obnovu  nebo  udržovací  práce  nebo  vodohospodářské úpravy

   zakázat.

 

   (4)  Jestliže  vodoprávní  úřad  s  provedením  ohlášeného vodního díla

   souhlasí,  má  se  za  povolené  i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1

   písm.  c);  ustanovení  §  9  odst.  2  se v takovém případě nepoužije.

   Vodoprávní  úřad  sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci

   povodí.  V  případě,  že  je  provedením ohlášeného vodního díla dotčen

   vodní  tok,  sdělí  vodoprávní  úřad  tyto  skutečnosti též příslušnému

   správci vodního toku.

 

   § 16

 

   Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

   látky do kanalizace

 

   (1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou

   obsahovat  jednu  nebo  více  zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39

   odst.  3),  do  kanalizace  je  třeba  povolení vodoprávního úřadu. Při

   vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami

   pro  jejich  dosažení  stanovenými  v nařízení vlády vydaném podle § 38

   odst. 8.

 

   (2)  Pokud  se  do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť

   nebezpečné  závadné  látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky

   vymezených  výrob,  je  třeba  povolení podle odstavce 1 samostatně pro

   každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť

   nebezpečných   závadných  látek  vypouštěny  do  kanalizace,  která  je

   součástí  výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění

   nebo  zneškodňování  těchto  odpadních  vod, může vodoprávní úřad vydat

   povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

 

   (3)  Při  vydávání  tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně

   podle  ustanovení  §  38  odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního

   předpisu^10a) tím nejsou dotčena.

 

   (4)  Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit

   kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry

   jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž

   mu  budou  výsledky  měření  předávány. Při tom přihlíží ke schválenému

   kanalizačnímu řádu.

 

   (5)  Pokud  je  pro  odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z

   odpadních   vod  vypouštěných  do  kanalizace  instalováno  zařízení  s

   dostatečnou  a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení

   stanovit  místo  povinnosti  podle odstavce 4 podmínky provozu takového

   zařízení.

 

   Oddíl 2

 

   Souhlas

 

   § 17

 

   (1)  Souhlas  vodoprávního  úřadu  je  třeba ke stavbám, zařízením nebo

   činnostem,  k  nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však

   mohou ovlivnit vodní poměry, a to

 

   a)  ke  stavbám  a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta

   vodních  toků,  nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud

   tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

 

   b)  ke  zřizování  dálkových  potrubí  a  stavbám  umožňujícím podzemní

   skladování  látek  v  zemských  dutinách, jakož i ke skladům, skládkám,

   popřípadě  nádržím,  pokud  provoz  uvedených  staveb  a  skládek  může

   významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

 

   c)  ke  stavbám,  k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových

   územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,

 

   d)  ke  stavbám  ve  vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze

   vodního toku,

 

   e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,

 

   f)  k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí

   o  povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle

   jiného právního předpisu^10b),

 

   g)  k  vrtům  pro  využívání energetického potenciálu podzemních vod, z

   nichž  se  neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v

   řízení  o  udělení  tohoto  souhlasu  žadateli uložit, aby mu předložil

   vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8),

 

   h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle

   jiného právního předpisu^49).

 

   (2)  Vyplývá-li  to  z  povahy  věci,  může  vodoprávní úřad v souhlasu

   stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.

 

   (3)   Souhlas  je  závazný  pro  příslušné  orgány  při  postupu  podle

   zvláštních zákonů^4), ^7b),^10b) v případech uvedených v odstavci 1.

 

   (4)  Souhlasu  podle  odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba

   při  cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a

   jednotek  požární  ochrany,  Báňské  záchranné  služby,  Policie  České

   republiky,  obecní  policie  a ozbrojených sil České republiky, které v

   případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.

 

   Oddíl 3

 

   Vyjádření

 

   § 18

 

   (1)  Každý,  kdo  hodlá  umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu

   nebo  zařízení  a  nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může

   ovlivnit  vodní  poměry,  energetický  potenciál,  jakost nebo množství

   povrchových  nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení

   záměru  obdržel  vyjádření  vodoprávního  úřadu,  zda  je tento záměr z

   hlediska  zájmů  chráněných  podle  tohoto  zákona  možný, popřípadě za

   jakých podmínek.

 

   (2)  Vodoprávní  úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní

   minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.^2)

 

   (3)  Vyjádření  není  rozhodnutím  ve  správním  řízení  a  nenahrazuje

   povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.

 

   Díl 4

 

   Vodoprávní evidence

 

   § 19

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci

   jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek,

   souhlasů  a  jim  podaných  ohlášení,  k nimž daly souhlas podle tohoto

   zákona,  a  dále  částí  rozhodnutí,  které  podle zákona o integrované

   prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.

 

   (2)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

   prostředí  vyhláškou  stanoví  rozsah  a  způsob  vedení evidence podle

   odstavce   1,   vymezí   rozsah  údajů  a  způsob  jejich  ukládání  do

   informačního  systému  veřejné správy^11) a způsob přechodu informací z

   dosavadní   vodohospodářské   evidence   a   souhrnné   vodohospodářské

   evidence^12) do tohoto informačního systému.

 

   (3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené

   evidence  podle  odstavce  1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření

   obecné  povahy,  závazná  stanoviska  a  identifikační  údaje v rozsahu

   stanoveném  vyhláškou  vydanou podle odstavce 2 do informačního systému

   veřejné  správy  (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě

   Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15.

   dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

 

   (4)  Správci  povodí  jsou  povinni  průběžně  ukládat  vybrané údaje z

   pravomocných  rozhodnutí,  z  opatření  obecné  povahy  a  ze závazných

   stanovisek  vodoprávních  úřadů  v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou

   podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.

 

   § 20

 

   Údaje zapisované do katastru nemovitostí

 

   (1)  Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují

   v  korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní

   energie  a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem,

   se  evidují  v  katastru  nemovitostí.^12a) Podrobnosti vymezení těchto

   vodních  děl  stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem

   zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.

 

   (2)  V  katastru nemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§

   58  odst.  3)  podle  odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30)

   údaji o způsobu ochrany nemovitostí.^13)

 

   (3)  Vodoprávní  úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu

   údaje  potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode

   dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí,  kterým  byla tato ochrana území

   vymezena.

 

   HLAVA III

 

   STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD

 

   § 21

 

   (1)  Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k

   zajišťování  podkladů  pro  výkon  veřejné  správy podle tohoto zákona,

   plánování  v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí

   se  podle  povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních

   vod.

 

   (2)  Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje

   zejména

 

   a)  zjišťování  množství  a jakosti povrchových a podzemních vod včetně

   jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a

   ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,

 

   b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),

 

   c) zřízení, vedení a aktualizace evidence

 

   1.   vodních   toků   a   objektů   na  nich,  jejich  dílčích  povodí,

   hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,

 

   2.  vodních  útvarů  včetně  silně ovlivněných vodních útvarů a umělých

   vodních útvarů,

 

   3.  množství  a  jakosti  povrchových  a  podzemních vod, stavu vodních

   útvarů  a  ekologického  potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

   útvarů,

 

   4.  odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

   vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

 

   5.  mezinárodních  oblastí  povodí  na  území České republiky a dílčích

   povodí (§ 24),

 

   6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

 

   7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),

 

   8.  zdrojů  povrchových  a  podzemních vod, které jsou využívány nebo u

   kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

 

   9. citlivých oblastí (§ 32),

 

   10. zranitelných oblastí (§ 33),

 

   11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),

 

   12.  povrchových  vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

   život  a  reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§

   35),

 

   13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),

 

   14. záplavových území (§ 66).

 

   Rozsah  a  způsob  zpracování,  ukládání a předávání údajů zahrnutých v

   evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních

   systémů  veřejné  správy  (§  22  odst.  3  a  4)  stanoví Ministerstvo

   zemědělství   ve   spolupráci   s   Ministerstvem  životního  prostředí

   vyhláškou.

 

   (3)  Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů,

   způsob   hodnocení   jejich   stavu  a  způsob  hodnocení  ekologického

   potenciálu   silně  ovlivněných  a  umělých  vodních  útvarů  (§  23a),

   náležitosti  programů  zjišťování  a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4)

   stanoví  Ministerstvo  životního  prostředí  a Ministerstvo zemědělství

   vyhláškou.

 

   (4)  Zjišťování  a  hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních  vod a

   provozování  informačních  systémů  veřejné  správy  provádějí  správci

   povodí  a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje

   nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního

   prostředí  (dále  jen  "pověřené  odborné  subjekty"). Správci povodí a

   pověřené  odborné  subjekty  jsou  povinni  se  při této činnosti řídit

   pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.

 

   (5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat

   pro  účely  zjišťování  a  hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

   informace  od  toho,  kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami,

   jakož  i  od  správních  úřadů,  popřípadě orgánů územní samosprávy, do

   jejichž  působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo

   které  vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;^14)

   ti  jsou  povinni  bezplatně  sdělovat data správcům povodí a pověřeným

   odborným  subjektům,  popřípadě  si  správci  povodí a pověřené odborné

   subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat.

   Ustanovení  zvláštních právních předpisů chránících utajované informace

   tím nejsou dotčena.

 

   (6)  Správci  povodí  a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání

   bezplatně  správním  úřadům  informace o stavu povrchových a podzemních

   vod;  zároveň  bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace

   týkající  se  nakládání  s povrchovými a podzemními vodami v ochranných

   pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

 

   (7)  Pro  vstup  pověřených  zaměstnanců  správců  povodí  a pověřených

   odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně

   ustanovení § 114 odst. 1 a 2.

 

   § 22

 

   (1)  Vodní  bilance  sestává  z  hydrologické bilance a vodohospodářské

   bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny

   vodních  zásob  povodí,  území  nebo  vodního  útvaru  za  daný  časový

   interval.   Vodohospodářská   bilance  porovnává  požadavky  na  odběry

   povrchové  a  podzemní  vody  a  vypouštění odpadních vod s využitelnou

   kapacitou  vodních  zdrojů  z hledisek množství a jakosti vody a jejich

   ekologického  stavu.  Obsah  vodní  bilance  a  způsob jejího sestavení

   stanoví   Ministerstvo   zemědělství   ve  spolupráci  s  Ministerstvem

   životního prostředí vyhláškou.

 

   (2)   Pro  potřeby  vodní  bilance  jsou  odběratelé  povrchových  nebo

   podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo

   zdroje  přírodních  minerálních  vod  a  vody,  které  jsou vyhrazenými

   nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních

   vody  odpadní  nebo  důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6

   000  m3  nebo  500  m3  v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený

   objem  vody  vzduté  vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem

   akumulované  přesahuje  1  000  000  m3, povinni jednou ročně ohlašovat

   příslušným  správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále

   údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví

   Ministerstvo   zemědělství  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního

   prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

 

   (3)  Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy

   podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

 

   a)  vodních  toků  a  objektů  na nich, jejich dílčích povodí a vodních

   nádrží,

 

   b)  odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních

   vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,

 

   c)  mezinárodních  oblastí  povodí  na  území České republiky a dílčích

   povodí (§ 24),

 

   d)  zdrojů  povrchových  a  podzemních vod, které jsou využívány nebo u

   kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,

 

   e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).

 

   (4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné

   správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci

 

   a)  hydrogeologických  rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných

   vodních útvarů a umělých vodních útvarů,

 

   b)  množství  a  jakosti  povrchových  a  podzemních vod, stavu vodních

   útvarů  a  ekologického  potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních

   útvarů,

 

   c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,

 

   d) ochranných pásem vodních zdrojů,

 

   e) citlivých oblastí,

 

   f) zranitelných oblastí,

 

   g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,

 

   h) záplavových území,

 

   i)  povrchových  vod,  které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

   život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

 

   (5)  Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást

   informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr

   chráněných  oblastí,  ve  kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové

   nebo  podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu

   podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny^14a).

 

   (6)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

   postupují  při  správě  informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle

   zvláštního   právního  předpisu.^15)  Tyto  informační  systémy  slouží

   zejména  pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2

   písm. v).

 

   HLAVA IV

 

   PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD

 

   § 23

 

   (1)  Plánování  v  oblasti  vod  je soustavná koncepční činnost, kterou

   zajišťuje  stát,  a  jeho  účelem  je  vymezit  a vzájemně harmonizovat

   veřejné zájmy

 

   a) ochrany vod jako složky životního prostředí,

 

   b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a

 

   c)  udržitelného  užívání  vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování

   pitnou vodou.

 

   (2)  V  rámci  plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány

   pro  zvládání  povodňových  rizik.  Tyto plány jsou podkladem pro výkon

   veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.

 

   § 23a

 

   Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí

 

   (1)  Cíli  ochrany  vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle

   ochrany vod") jsou

 

   a) pro povrchové vody

 

   1.  zamezení  zhoršení  stavu  všech  útvarů těchto vod, včetně vodních

   útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,

 

   2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

   dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,

 

   3.  zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných

   vodních  útvarů  a  dosažení  jejich  dobrého ekologického potenciálu a

   dobrého chemického stavu,

 

   4.  snížení  jejich  znečištění  prioritními  látkami  a zastavení nebo

   postupné   odstraňování   emisí,   vypouštění   a   úniků   prioritních

   nebezpečných látek,

 

   b) pro podzemní vody

 

   1.  zamezení  nebo  omezení  vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a

   jiných  závadných  látek  do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech

   útvarů těchto vod,

 

   2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a

   zajištění   vyváženého   stavu   mezi  odběry  podzemní  vody  a  jejím

   doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,

 

   3.  odvrácení  jakéhokoliv  významného  a trvajícího vzestupného trendu

   koncentrace  nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek

   jako  důsledku  dopadů  lidské  činnosti,  za  účelem  účinného snížení

   znečištění těchto vod,

 

   c)  též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst.

   2,  §  33  odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných

   územích  podle  zvláštních  zákonů^31)  dosažení  cílů  stanovených pro

   povrchové  vody  podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b),

   pokud  v  těchto  oblastech  nejsou  pro tyto vody stanoveny zvláštními

   právními předpisy odlišné požadavky.

 

   (2)  Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2

   a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.

 

   (3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany

   vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.

 

   (4)  Pro  vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny

   zvláštní  cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené

   v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní

   útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.

 

   (5)  Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud

   se  neprojeví  další  zhoršení  stavu  dotčeného  vodního  útvaru a při

   splnění těchto podmínek:

 

   a)  není-li  včasné  dosažení  cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho

   dále uvedeného důvodu:

 

   1.   míra   požadovaného   zlepšení   může   být   z  důvodů  technické

   proveditelnosti  dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto

   zákonem stanovené lhůty,

 

   2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty

   by bylo neúměrně nákladné,

 

   3.  přírodní  podmínky  nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního

   útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,

 

   b)  prodloužení  lhůty  a  důvody  jejího  prodloužení  budou jmenovitě

   uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a

 

   c)   prodloužení   lhůty   bude   omezeno   na  období  maximálně  dvou

   následujících   aktualizací  plánů  povodí,  s  výjimkou  případů,  kdy

   přírodní  podmínky  jsou  takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou

   být v těchto obdobích dosaženy.

 

   (6)  Méně  přísné  cíle  ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být

   stanoveny  pouze  tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou

   činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo

   pokud  jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů

   bylo  neproveditelné  nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto

   podmínky:

 

   a)   potřeby   životního   prostředí   a  sociálně  ekonomické  potřeby

   zajišťované  takovou  lidskou  činností  nemohou  být  dosaženy  jinými

   prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší

   a nevyžadovaly by neúměrné náklady,

 

   b)  pro  povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a

   chemického  stavu  při  daných  vlivech, kterým nebylo možné předejít v

   důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,

 

   c)  pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému

   stavu  podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v

   důsledku  povahy  lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu

   zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a

 

   e)  stanovení  méně  přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou

   jmenovitě  uvedeny  v  plánu  povodí a tyto cíle budou každých šest let

   přezkoumány.

 

   (7)  Dobrého  stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého

   ekologického   potenciálu  nebo  předcházení  zhoršování  stavu  útvaru

   povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn

   fyzikálních  poměrů  v  útvaru  povrchové  vody nebo změn hladin útvarů

   podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého

   na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.

 

   (8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud

 

   a)  jsou  učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na

   stav vodního útvaru,

 

   b)  důvody  těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v

   plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,

 

   c)  důvody  těchto  změn  nebo  úprav vyplývají z nadřazeného veřejného

   zájmu  nebo  pokud  jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při

   dosahování  cílů  podle  odstavce  1  převáženy přínosy nových změn pro

   lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a

 

   d)  prospěšné  cíle,  které  z  těchto  změn  nebo úprav vodního útvaru

   vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné

   náklady  dosáhnout  jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního

   prostředí významně lepší.

 

   (9)  Výjimky  podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k

   trvalému  vyloučení  nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako

   složky  životního  prostředí  v jiných vodních útvarech ležících v téže

   oblasti  povodí  a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního

   prostředí.

 

   § 24

 

   Plány povodí

 

   (1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí,

   a  to  do  mezinárodní  oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí

   Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.

 

   (2)  Plány  povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních

   pro  mezinárodní  oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“),

   části  mezinárodních  oblastí povodí na území České republiky (dále jen

   „národní plány povodí“) a dílčí povodí.

 

   (3)   Ministerstvo   životního  prostředí  a  Ministerstvo  zemědělství

   spolupracují   v   rámci   mezinárodních   komisí^16)   na   zpracování

   mezinárodních   plánů   povodí   a  mezinárodních  plánů  pro  zvládání

   povodňových  rizik  nebo  souboru  plánů pro zvládání povodňových rizik

   koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

 

   (4) Národní plány povodí stanoví cíle:

 

   a)  pro  ochranu  a  zlepšování  stavu  povrchových  a podzemních vod a

   vodních ekosystémů,

 

   b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,

 

   c)  pro  hospodaření  s  povrchovými  a  podzemními vodami a udržitelné

   užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a

 

   d)  pro  zlepšování  vodních  poměrů a pro ochranu ekologické stability

   krajiny.

 

   Dále  obsahují  souhrny  programů  opatření k dosažení uvedených cílů a

   stanoví strategii jejich financování.

 

   (5)  Národní  plán  povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích

   povodí,  a  to  pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí

   Horní  Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí

   povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

 

   (6)  Národní  plán  povodí  Odry  je doplněn plány povodí pro dvě dílčí

   povodí,  a  to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a

   ostatních přítoků Odry.

 

   (7)  Národní  plán  povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí

   povodí,  a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje

   a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

 

   (8)  Plány  dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou

   nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu

   povrchových  a  podzemních  vod,  hodnocení  povodňových  rizik, potřeb

   užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

 

   (9)  Ministerstvo  zemědělství  stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých

   částí   mezinárodních   oblastí   povodí   na  území  České  republiky,

   jednotlivých  dílčích  povodí  podle  odstavců  5  až  7  a přiřazených

   hydrogeologických  rajonů,  a  dále do kterých správních obvodů krajů a

   správních  obvodů  obcí  s rozšířenou působností a do územní působnosti

   kterých správců povodí spadají.

 

   (10)   Národní   plány   povodí  pořizuje  Ministerstvo  zemědělství  a

   Ministerstvo  životního  prostředí  ve spolupráci s příslušnými správci

   povodí  a  místně  příslušnými  krajskými  úřady.  Národní plány povodí

   schvaluje vláda.

 

   (11)   Plány  pro  zvládání  povodňových  rizik  pořizuje  Ministerstvo

   životního   prostředí   a  Ministerstvo  zemědělství  ve  spolupráci  s

   příslušnými  správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány

   pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.

 

   (12)  Národní  plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou

   začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.

 

   (13)  Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti

   ve   spolupráci  s  příslušnými  krajskými  úřady  a  ve  spolupráci  s

   ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své

   územní působnosti kraje.

 

   § 25

 

   Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik

 

   (1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají

   ve třech etapách, které představují:

 

   a) přípravné práce, které musí obsahovat

 

   1.  předběžné  vyhodnocení  povodňových  rizik  a  vymezení  oblastí  s

   významným  povodňovým  rizikem,  které  se musí zveřejnit a zpřístupnit

   veřejnosti  k  připomínkám,  a  to nejméně 4 roky před začátkem období,

   kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

 

   2.  časový  plán  a program prací pro zpracování plánů povodí, který se

   musí   zveřejnit   a   zpřístupnit   uživatelům  vody  a  veřejnosti  k

   připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou

   plány povodí týkat,

 

   3.  analýzu  všeobecných  a  vodohospodářských  charakteristik  povodí,

   zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,

   mapy  povodňového  nebezpečí  a  mapy  povodňových  rizik  pro  oblasti

   vymezené  podle  bodu  1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich

   základě  zpracovaný  předběžný  přehled významných problémů nakládání s

   vodami  zjištěných  v  povodí,  včetně  uvedení umělých vodních útvarů,

   určení  silně  ovlivněných  vodních  útvarů  a jeho zdůvodnění a návrhů

   zvláštních  cílů  ochrany  vod,  který  se musí zveřejnit a zpřístupnit

   uživatelům  vody  a  veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před

   začátkem  období,  kterého  se  budou plány povodí a plány pro zvládání

   povodňových rizik týkat,

 

   b)   zpracování  návrhů  plánů  povodí  a  návrhů  plánů  pro  zvládání

   povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných

   prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4,

   zveřejněny  a  zpřístupněny  uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám

   nejméně  1  rok  před  začátkem období, kterého se budou plány povodí a

   plány pro zvládání povodňových rizik týkat,

 

   c)  zpracování  plánů  povodí  a  plánů  pro zvládání povodňových rizik

   upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

 

   (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví

   vyhláškou  obsah  plánů  povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,

   způsob  zpracování  plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1

   včetně  způsobu  a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových

   rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu

   a  způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik

   a  formy  jejich  zveřejnění,  způsob  zpřístupnění přípravných prací a

   návrhů  plánů  povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro

   aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.

 

   (3)   Plány   povodí   a   plány  pro  zvládání  povodňových  rizik  se

   přezkoumávají  a  aktualizují  každých  6  let ode dne jejich schválení

   podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.

 

   (4)  Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření

   obecné povahy.

 

   (5)  Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního

   prostředí jako opatření obecné povahy.

 

   § 26

 

   Programy opatření

 

   (1)  Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených

   v  plánech  povodí  a  plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření

   přijatá  k  dosažení  cílů  ochrany  vod  v  programu opatření je nutno

   uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.

 

   (2)  Programy  opatření  k  dosažení  cílů  ochrany  vod musí obsahovat

   základní  opatření,  a  tam,  kde  je  to  nutné, i doplňková opatření.

   Vymezení  obsahu  základních  a  doplňkových  opatření  a  postupy  při

   zavádění  opatření,  včetně  vytýčení  přísnějších  cílů  ochrany vod a

   dodatečných  opatření  stanoví  vyhláškou  Ministerstvo  zemědělství  a

   Ministerstvo životního prostředí.

 

   (3)  Opatření  přijatá  v  plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí

   svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či

   proti  proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a

   dohodnuta  v  rámci  částí  mezinárodních oblastí povodí na území České

   republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.

 

   (4)  Pokud  zjišťování  a  hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

   podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro

   příslušný  vodní  útvar  podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně

   dosaženy, musí být

 

   a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,

 

   b)  přešetřena  odpovídající  povolení  k nakládání s vodami, na něž se

   vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,

 

   c)  přešetřeny  a  upraveny  programy  pro zjišťování a hodnocení stavu

   povrchových a podzemních vod,

 

   d)  přijata  dodatečná  opatření  pro dosažení těchto cílů ochrany vod,

   včetně  stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit

   další ukazatele, pokud je to účelné.

 

   (5)   V  případech  dočasného  zhoršení  stavu  vodních  útvarů  daného

   okolnostmi  přírodní  povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo

   nemohly  být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo

   období  déletrvajícího  sucha  nebo v důsledku havárií, je nutné splnit

   tyto podmínky:

 

   a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování

   stavu  a  neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u

   ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,

 

   b)  podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo

   rozumně  nepředpověditelné,  jsou  uvedeny, včetně zavedení příslušných

   ukazatelů, v plánu povodí,

 

   c)   opatření,   která  mají  být  přijata  za  takovýchto  mimořádných

   okolností,  jsou  zahrnuta  do  programů  opatření  a nebudou oslabovat

   obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,

 

   d)  důsledky  mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se

   každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené

   v  §  23a  odst.  5  a  stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se

   přijmou  všechna  proveditelná  opatření  s cílem v co možná nejkratším

   čase   obnovit  ve  vodním  útvaru  stav,  který  byl  před  mimořádnou

   okolností, a

 

   e)  souhrn  důsledků  mimořádných okolností a opatření, která byla nebo

   mají  být  přijata  v  souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší

   aktualizaci plánu povodí.

 

   (6)  Uskutečnění  opatření  podle  odstavce  2  nesmí  vést ke zhoršení

   znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových

   vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené

   znečištění životního prostředí jako celku.

 

   (7)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

   prostředí  a  krajskými  úřady  předkládá  každé 3 roky vládě souhrnnou

   zprávu  o  plnění  programů opatření a o stavu povrchových a podzemních

   vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.

 

   HLAVA V

 

   OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ

 

   Díl 1

 

   Ochrana vodních poměrů

 

   § 27

 

   Vlastníci  pozemků  jsou  povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis

   jinak,^18)  zajistit  péči  o  ně  tak,  aby  nedocházelo ke zhoršování

   vodních  poměrů.  Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby

   nedocházelo   ke  zhoršování  odtokových  poměrů,  odnosu  půdy  erozní

   činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

 

   § 28

 

   Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

 

   (1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou

   akumulaci  vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené

   akumulace vod.

 

   (2)  V  chráněných  oblastech  přirozené  akumulace  vod  se  v rozsahu

   stanoveném nařízením vlády zakazuje

 

   a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,

 

   b) odvodňovat lesní pozemky,

 

   c) odvodňovat zemědělské pozemky,

 

   d) těžit rašelinu,

 

   e)  těžit  nerosty  povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce,

   které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,

 

   f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,

 

   g) ukládat radioaktivní odpady,

 

   h)   ukládat   oxid   uhličitý^49)   do  hydrogeologických  struktur  s

   využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod.

 

   (3)  Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády

   povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.

 

   (4)  Pokud  zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi

   pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

 

   § 28a

 

   Území chráněná pro akumulaci povrchových vod

 

   (1) Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci

   povrchových  vod  pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k

   jejich  územní  ochraně  před  jinými  aktivitami  vymezit  v  Politice

   územního  rozvoje  a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná

   pro  akumulaci  povrchových  vod.  V těchto územích lze měnit dosavadní

   využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že

   neznemožní  nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci

   povrchových vod.

 

   (2)  Generel  území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní

   zásady  využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s

   Ministerstvem  životního  prostředí.  Generel  je  podkladem  pro návrh

   politiky územního rozvoje^18a) a územně plánovací dokumentace.

 

   Díl 2

 

   Podzemní vody

 

   § 29

 

   (1)  Zdroje  podzemních  vod  jsou  přednostně vyhrazeny pro zásobování

   obyvatelstva  pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody

   stanoveno   zvláštním   právním   předpisem.^5)  K  jiným  účelům  může

   vodoprávní  úřad  povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor

   uspokojování uvedených potřeb. Oxid uhličitý je zakázáno ukládat^49) do

   hydrogeologických  struktur s významnými zásobami kvalitních podzemních

   vod určených především pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

 

   (2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti^19) ztrátu podzemní vody

   nebo  podstatné  snížení  možnosti  odběru  ve  zdroji  podzemních vod,

   popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která

   tím  vznikla  tomu,  kdo  má  povoleno  odebírat podzemní vodu z tohoto

   vodního  zdroje,  a  dále  provést  podle  místních  podmínek  potřebná

   opatření  k  obnovení  původního  stavu.  Náhrada  spočívá  v  opatření

   náhradního  zdroje  vody.  Není-li  to  možné  nebo  účelné, je povinna

   poskytnout  jednorázovou  náhradu  odpovídající  snížení hodnoty tohoto

   nemovitého  majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o

   náhradu  škody  nebo  o  její  výši  rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny

   obecné předpisy o náhradě škody.

 

   (3)  Vlastník  pozemku,  který  při  jiné činnosti než při geologických

   pracích^20)  na  něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství

   (např.  v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání

   stavby  nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi

   apod.)  nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské

   vody),  je  povinen  tuto  skutečnost  ohlásit příslušnému vodoprávnímu

   úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.

 

   Díl 3

 

   Ochrana vodních zdrojů

 

   § 30

 

   Ochranná pásma vodních zdrojů

 

   (1)  K  ochraně  vydatnosti,  jakosti  a  zdravotní nezávadnosti zdrojů

   podzemních  nebo  povrchových  vod  využívaných  nebo  využitelných pro

   zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a

   zdrojů  podzemní  vody  pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité

   vody  stanoví  vodoprávní  úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.

   Vyžadují-li   to  závažné  okolnosti,  může  vodoprávní  úřad  stanovit

   ochranná  pásma  i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v

   první  větě.  Vodoprávní  úřad  může ze závažných důvodů ochranné pásmo

   změnit,  popřípadě  je  zrušit.  Stanovení  ochranných  pásem  je  vždy

   veřejným zájmem.

 

   (2)  Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k

   ochraně  vodního  zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného

   zařízení,  a  ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního

   zdroje  v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k

   ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

 

   (3)  Ochranné  pásmo  I.  stupně  stanoví vodoprávní úřad jako souvislé

   území

 

   a)  u  vodárenských  nádrží  a  u  dalších nádrží určených výhradně pro

   zásobování  pitnou  vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při

   maximálním vzdutí,

 

   b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem

   a)  s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100

   m od odběrného zařízení,

 

   c) u vodních toků

 

   1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem

   odběru  proti  proudu,  po  proudu  do  vzdálenosti  100 m nebo k hraně

   vzdouvacího  objektu  a  šířce  ochranného  pásma  15 m, ve vodním toku

   zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

 

   2.  bez  jezového  vzdutí  na  břehu odběru minimálně v délce 200 m nad

   místem  odběru  proti  proudu,  po  proudu do vzdálenosti 50 m od místa

   odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně

   jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

 

   d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení

   10 m od odběrného zařízení,

 

   e) v ostatních případech individuálně.

 

   (4)  Vodoprávní  úřad  může  stanovit v odůvodněných případech ochranné

   pásmo  I.  stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a)

   až d).

 

   (5)  Ochranné  pásmo  II.  stupně  se  stanoví  vně ochranného pásma I.

   stupně;  může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými

   územími  v  rámci  hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu.

   Vodoprávní  úřad  může  ochranné  pásmo  II.  stupně,  je-li to účelné,

   stanovovat postupně po jednotlivých územích.

 

   (6)  Ochranná  pásma  stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního

   podnětu.  Nepodají-li  návrh  na  jejich stanovení ti, kteří mají právo

   vodu  z  vodního  zdroje  odebírat,  popřípadě  ti,  kteří o povolení k

   takovému  odběru  žádají,  u  vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní

   vodní  díla  sloužící  ke  vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou

   jejich  stavebníky,  může  jim  předložení  tohoto  návrhu s potřebnými

   podklady  vodoprávní  úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí

   věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.

 

   (7)  Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí

   pro  osoby,  které  mají  právo  vodu  z  vodního  zdroje odebírat, a u

   vodárenských   nádrží   pro  osoby,  které  tato  vodní  díla  vlastní.

   Vodoprávní  úřad  může  stanovit  rozhodnutím i další výjimky ze zákazu

   vstupu a vjezdu.

 

   (8)  V  ochranném  pásmu  I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti

   poškozující   nebo   ohrožující   vydatnost,   jakost   nebo  zdravotní

   nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné

   povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.

 

   (9)  Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo

   na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.

 

   (10)  V  opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma

   vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo

   ohrožující  vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje

   nelze  v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném

   pásmu  povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu

   omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

 

   (11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech

   vodních  zdrojů  náleží  vlastníkům  těchto  pozemků  a staveb náhrada,

   kterou  jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských

   nádrží  vlastníci  vodních  děl  umožňujících  v nich vzdouvání vody, v

   ostatních  případech  oprávnění  (§  8) k odběru vody z vodního zdroje;

   je-li  jich  více,  poměrně  podle  povoleného množství odebírané vody.

   Nedojde-li  o  poskytnutí  náhrady  k  dohodě,  rozhodne  o jednorázové

   náhradě soud.

 

   (12)  Náklady  spojené  s  technickými  úpravami  v  ochranných pásmech

   vodních  zdrojů  uloženými  vodoprávním  úřadem  k  ochraně vydatnosti,

   jakosti  a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z

   těchto  vodních  zdrojů  odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru

   žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl

   sloužících ke vzdouvání vody.

 

   (13)   Ministerstvo   životního   prostředí  vyhláškou  stanoví  seznam

   vodárenských  nádrží  a  zásady  pro stanovení a změny ochranných pásem

   vodních zdrojů.

 

   § 31

 

   Pro  zdroje  povrchových  vod,  které  jsou využívány nebo u kterých se

   předpokládá  jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty

   jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.

 

   § 32

 

   Citlivé oblasti

 

   (1) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,

 

   a)  v  nichž  dochází  nebo  v blízké budoucnosti může dojít v důsledku

   vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,

 

   b)  které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje

   pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo

 

   c)  u  nichž  je  z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší

   stupeň čištění odpadních vod.

 

   (2)  Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí

   podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.

 

   (3)  Pro  citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových

   vod  ovlivňujících  jakost  vody  v  citlivých  oblastech stanoví vláda

   nařízením  ukazatele  přípustného  znečištění  odpadních  vod  a jejich

   hodnoty.

 

   § 33

 

   Zranitelné oblasti

 

   (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují

 

   a)  povrchové  nebo  podzemní  vody, zejména využívané nebo určené jako

   zdroje  pitné  vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50

   mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo

 

   b)  povrchové  vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze

   zemědělských  zdrojů  dochází  nebo  může  dojít k nežádoucímu zhoršení

   jakosti vody.

 

   (2)  Vláda  nařízením  stanoví  zranitelné  oblasti  a  v  nich  upraví

   používání  a  skladování  hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a

   provádění  protierozních  opatření  (dále  jen  "akční program"). Akční

   program   a  vymezení  zranitelných  oblastí  podléhají  přezkoumání  a

   případným  úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se

   provádí  na  základě  vyhodnocení  účinnosti  opatření  vyplývajících z

   přijatého akčního programu.

 

   § 34

 

   Povrchové vody využívané ke koupání

 

   (1)  Správci  povodí ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí,

   Ministerstvem zdravotnictví, vodoprávními úřady a příslušnými krajskými

   hygienickými  stanicemi  sestavují, přezkoumávají a aktualizují profily

   vod   uvedených   v   seznamu  přírodních  koupališť  provozovaných  na

   povrchových  vodách  využívaných  ke koupání a dalších povrchových vod,

   kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob^48). Profil

   povrchových  vod  využívaných  ke koupání je souhrn údajů o povrchových

   vodách  uvedených v seznamu sestaveném podle zákona o ochraně veřejného

   zdraví^48).  Profil  povrchových  vod  využívaných  ke koupání může být

   sestaven  pro několik spolu sousedících povrchových vod. Obsah a způsob

   sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho

   přezkumu  a  aktualizace  a rozsah a způsob předávání podkladů správcům

   povodí  stanoví  Ministerstvo  zemědělství  v  dohodě  s  Ministerstvem

   životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.

 

   (2) Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování

   vypouštění  odpadních  vod  do  vod  povrchových  uvedených  v  seznamu

   sestaveném  podle  zákona  o  ochraně  veřejného  zdraví^48)  a program

   snížení  znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění

   těchto vod stanoví vláda nařízením.

 

   (3)  Pokud  povrchové  vody uvedené v seznamu sestaveném podle zákona o

   ochraně  veřejného zdraví^48) přestanou trvale nebo opakovaně odpovídat

   požadavkům  na  jakost vody pro koupání, které jsou stanoveny zvláštním

   právním  předpisem  nebo  v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo

   přijme  vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření, a

   to  po  projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.

   Povrchové  vody  uvedené  v  seznamu  musí do konce koupací sezóny 2015

   splňovat požadavky na přijatelnou kvalitu vody.

 

   § 35

 

   Podpora života ryb

 

   (1)  Povrchové  vody,  které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro

   život  a  reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s

   rozdělením  na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného

   znečištění  těchto  vod,  způsob  zjišťování  a hodnocení stavu jakosti

   těchto  vod  a  program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot

   přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.

 

   (2)  U  vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních

   toků  může  vodoprávní  úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního

   toku    a   uživateli   rybářského   revíru   též   způsob   rybářského

   obhospodařování.

 

   (3)  Vypouštět  ryby  a  ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky

   nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a

   vodních   nádrží   bez  souhlasu  příslušného  vodoprávního  úřadu,  je

   zakázáno.

 

   Díl 4

 

   Ochrana množství vod

 

   § 36

 

   Minimální zůstatkový průtok

 

   (1)  Minimálním  zůstatkovým  průtokem je průtok povrchových vod, který

   ještě  umožňuje  obecné  nakládání  s  povrchovými  vodami a ekologické

   funkce vodního toku.

 

   (2)  Minimální  zůstatkový  průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k

   nakládání  s  vodami.  Vodoprávní  úřad  přitom  přihlédne  k podmínkám

   vodního  toku,  charakteru  nakládání  s  vodami a vychází z opatření k

   dosažení  cílů  ochrany  vod  přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále

   stanoví  místo  a  způsob  měření  minimálního  zůstatkového  průtoku a

   četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.

 

   (3)  Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle

   odstavce 2 stanoví vláda nařízením.

 

   § 37

 

   Minimální hladiny podzemních vod

 

   (1)  Minimální  hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje

   udržitelné  užívání  vodních  zdrojů  a  která zajistí dosažení dobrého

   ekologického  stavu  souvisejících  útvarů  povrchových  vod  a vyloučí

   významné poškození suchozemských ekosystémů.

 

   (2) Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení

   k  nakládání  s  vodami,  pokud  toto  nakládání  může  mít za následek

   podstatné  snížení  hladiny  podzemních  vod.  Vodoprávní  úřad  přitom

   vychází  z  plánů  povodí  a  metodického pokynu vydaného Ministerstvem

   životního  prostředí  a  přihlédne  ke  zjištěnému  stavu povrchových a

   podzemních   vod,   zejména   k   výsledkům   vodní   bilance  v  daném

   hydrogeologickém rajonu.

 

   (3)  Vodoprávní  úřad  může  uložit  oprávněnému  ve  smyslu odstavce 2

   povinnost   předložit  návrh  jímacího  řádu  ke  schválení,  popřípadě

   povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a

   povinnost  podávat  příslušnému  správci  povodí  zprávy  o  výsledcích

   měření.

 

   Díl 5

 

   Ochrana jakosti vod

 

   § 38

 

   Odpadní vody

 

   (1)   Odpadní   vody   jsou  vody  použité  v  obytných,  průmyslových,

   zemědělských,   zdravotnických   a  jiných  stavbách,  zařízeních  nebo

   dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení

   nebo  teplotu),  jakož  i  jiné  vody  z  těchto  staveb, zařízení nebo

   dopravních   prostředků   odtékající,   pokud   mohou   ohrozit  jakost

   povrchových  nebo  podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z

   odkališť,  s  výjimkou  vod,  které  jsou  zpětně využívány pro vlastní

   potřebu  organizace,  a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou

   odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

 

   (2)  Vody  z  drenážních  systémů  odvodňovaných  zemědělských pozemků,

   chladící  vody  užité  na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo

   pouze  ke  zvýšení  teploty,  a  nepoužité  minerální vody z přírodního

   léčivého  zdroje  nebo  zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními

   vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové

   vody  z  dešťových  oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které

   stanoví  vodoprávní  úřad  v  povolení.  Odpadními  vodami  nejsou  ani

   srážkové  vody  z  pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod

   závadnými  látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou

   se provádí zákon o pozemních komunikacích^21a).

 

   (3)  Kdo  vypouští  odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

   povinen   zajišťovat   jejich  zneškodňování  v  souladu  s  podmínkami

   stanovenými  v  povolení  k  jejich  vypouštění. Při stanovování těchto

   podmínek  je  vodoprávní  úřad  povinen přihlížet k nejlepším dostupným

   technologiím  v  oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí

   nejúčinnější   a  nejpokročilejší  stupeň  vývoje  použité  technologie

   zneškodňování   nebo   čištění   odpadních   vod,  vyvinuté  v  měřítku

   umožňujícím  její  zavedení  za  ekonomicky  a  technicky  přijatelných

   podmínek  a  zároveň  nejúčinnější  pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní

   vody  do  vod  povrchových  nebo  podzemních  podle  zákona o ochraně a

   využití  nerostného  bohatství^1a),  může tak činit pouze způsobem a za

   podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

 

   (4)  Kdo  vypouští  odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je

   povinen   v  souladu  s  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu  měřit  objem

   vypouštěných  vod  a  míru  jejich  znečištění a výsledky těchto měření

   předávat   vodoprávnímu  úřadu,  který  rozhodnutí  vydal,  příslušnému

   správci  povodí  a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto

   rozhodnutím   stanoví   místo  a  způsob  měření  objemu  a  znečištění

   vypouštěných  odpadních  vod  a  četnost  předkládání  výsledků  těchto

   měření.  Odběry  a  rozbory  ke  zjištění  míry znečištění vypouštěných

   odpadních  vod  mohou  provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

   podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).

 

   (5)  Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla

   určeného  pro  čištění  odpadních  vod  do  kapacity  50 ekvivalentních

   obyvatel,  jehož  podstatnou  součástí  je  výrobek  označovaný  CE, se

   nevztahuje  povinnost  podle  odstavce  4.  Výčet a klasifikaci výrobků

   označovaných  CE  včetně  hodnot přípustného znečištění odpadních vod z

   nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.

 

   (6)  Kdo  akumuluje  odpadní  vody  v  bezodtokové  jímce,  je  povinen

   zajišťovat   jejich  zneškodňování  tak,  aby  nebyla  ohrožena  jakost

   povrchových  nebo  podzemních  vod,  a na výzvu vodoprávního úřadu nebo

   České  inspekce  životního  prostředí  prokázat  jejich zneškodňování v

   souladu s tímto zákonem.

 

   (7)  Přímé  vypouštění  odpadních  vod  do  podzemních vod je zakázáno.

   Vypouštění  odpadních  vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo

   zvlášť  nebezpečné  závadné  látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb

   pro   bydlení  a  individuální  rekreaci  nebo  z  jednotlivých  staveb

   poskytujících  služby,  vznikajících  převážně  jako  produkt  lidského

   metabolismu  a  činností  v  domácnostech  přes  půdní  vrstvy  do  vod

   podzemních,  lze  povolit  jen  výjimečně  na základě vyjádření osoby s

   odbornou způsobilostí^8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud

   není  technicky  nebo  s  ohledem  na  zájmy  chráněné  jinými právními

   předpisy  možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace

   pro veřejnou potřebu.

 

   (8)  Při  povolování  vypouštění  odpadních vod do vod povrchových nebo

   podzemních  stanoví  vodoprávní  úřad  nejvýše přípustné hodnoty jejich

   množství  a  znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod

   povrchových  je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,

   normami  environmentální  kvality,  ukazateli  a  hodnotami přípustného

   znečištění   povrchových   vod,   ukazateli   a  přípustnými  hodnotami

   znečištění  odpadních  vod  a  náležitostmi  a  podmínkami  povolení  k

   vypouštění  odpadních  vod,  včetně  specifikací  nejlepších dostupných

   technologií  v  oblasti  zneškodňování  odpadních vod a podmínek jejich

   použití,  které  stanoví  vláda  nařízením.  Při  povolování vypouštění

   odpadních  vod  do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav

   podzemní  vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami

   přípustného   znečištění   podzemních   vod,  ukazateli  a  přípustnými

   hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení

   k  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  podzemních, které stanoví vláda

   nařízením.

 

   (9)  Při  povolování  vypouštění  odpadních vod do vod povrchových nebo

   podzemních vodoprávní úřad

 

   a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových

   nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a

 

   b)  posuzuje  možnosti  omezování  znečištění u jeho zdroje i omezování

   emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání

   odpadních vod.

 

   (10)  Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle

   ochrany   vod   či   normy  environmentální  kvality,  stanovené  přímo

   použitelným  předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví

   přísnější  přípustné  hodnoty  ukazatelů  znečištění  odpadních vod než

   hodnoty  stanovené  nařízením  vlády  podle  odstavce 8, popřípadě může

   stanovit  další  ukazatele  a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené

   hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty

   dosažitelné   použitím  nejlepších  dostupných  technologií  v  oblasti

   zneškodňování   odpadních   vod;   normy  přímo  použitelného  předpisu

   Evropských  společenství  tím  nejsou  dotčeny.  Obdobně  to  platí i v

   případech  ukazatelů  znečištění  a jejich hodnot stanovených nařízením

   vlády podle § 31, 34 a 35.

 

   (11)  Vodoprávní  úřad  může  při povolování vypouštění odpadních vod z

   průmyslových  staveb  a  zařízení  uložit zneškodňování odpadních vod z

   jednotlivých  dílčích  výrob  nebo chladících vod odděleně od ostatních

   odpadních vod.

 

   (12)  Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve

   výjimečných  případech  na  nezbytně  nutnou  dobu, zejména při uvádění

   čistírny  odpadních  vod  do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných

   opravách  či  změnách  zařízení  ke  zneškodňování  odpadních vod a při

   haváriích  těchto  zařízení  a  v  případech, kdy odpadní vody budou do

   povrchových  vod  vypouštěny  řízeným způsobem, při současném stanovení

   dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod,

   vypouštění  odpadních  vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění

   odpadních  vod  vyššími  než  hodnoty  stanovené vládou nařízením podle

   odstavce 8 nebo podle § 31.

 

   (13)  V  pochybnostech  o  tom,  zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje

   vodoprávní úřad.

 

   § 39

 

   Závadné látky

 

   (1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami

   a  které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen

   "závadné  látky").  Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen

   učinit  přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních

   vod a neohrozily jejich prostředí.

 

   (2)  V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami

   ve  větším  rozsahu  nebo  kdy  zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným

   nebezpečím  pro  povrchové  nebo  podzemní  vody, má uživatel závadných

   látek povinnost činit tato opatření:

 

   a)  vypracovat  plán  opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní

   plán“)  a  předložit  jej  ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu;

   může-li  havárie  ovlivnit  vodní  tok, projedná jej uživatel závadných

   látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku,

   kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

 

   b)  provádět  záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat

   po dobu 5 let.

 

   (3)  Seznam  nebezpečných  závadných  látek a dalších látek nebo skupin

   látek,   které   v   obdobné  míře  vyvolávají  znepokojení  (dále  jen

   „nebezpečné  látky“),  je  uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento

   seznam  obsahuje  i  zvlášť  nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť

   nebezpečné   látky“).   Zvláštní   kategorií   nebezpečných   a  zvlášť

   nebezpečných  látek  jsou  prioritní  látky, které představují významné

   riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních

   látek  stanoví  vláda  nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je

   také  kategorie  prioritní  nebezpečné  látky,  což  jsou  látky, které

   vytvářejí  velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně

   přes   vodní   prostředí   z   důvodu   své  perzistence  a  schopnosti

   bioakumulace.  K  omezení  znečišťování  povrchových  a  podzemních vod

   nebezpečnými  látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout

   na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění

   povrchových  a  podzemních  vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť

   nebezpečnými závadnými látkami.

 

   (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými

   látkami  nebo  kdo  zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo

   kdy  zacházení  s  nimi  je  spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen

   učinit   odpovídající   opatření,  aby  nevnikly  do  povrchových  nebo

   podzemních    vod   nebo   do   kanalizací,   které   netvoří   součást

   technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména

 

   a)  umístit  zařízení,  v  němž  se závadné látky používají, zachycují,

   skladují,   zpracovávají   nebo  dopravují,  tak,  aby  bylo  zabráněno

   nežádoucímu  úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení

   s odpadními nebo srážkovými vodami,

 

   b)  používat  jen  takové  zařízení,  popřípadě způsob při zacházení se

   závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

 

   c)  nejméně  jednou  za  6  měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně

   výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek

   a   bezodkladně   provádět   jejich  včasné  opravy;  sklady  musí  být

   zabezpečeny   nepropustnou  úpravou  proti  úniku  závadných  látek  do

   podzemních vod,

 

   d)  nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem

   stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet

   těsnost  potrubí  nebo  nádrží určených pro skladování a prostředků pro

   dopravu  zvlášť  nebezpečných  látek  a  nebezpečných látek a v případě

   zjištění  nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost

   nádrží  určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním

   objemem  1  000  m3  nebo  používaných  pro  skladování  ropy a ropných

   produktů  podle  zákona  o  nouzových zásobách ropy^21b), zabezpečených

   nepropustnou  úpravou  proti  úniku závadných látek do podzemních vod a

   kontinuálně  sledovaných  kontrolními  systémy,  jejichž  výstupy  jsou

   zaznamenávány  a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující

   zkoušky  těsnosti,  lze,  pokud  není  výrobcem stanovena lhůta kratší,

   zkoušet  nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů

   z  objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách

   o  objemu  větším,  než  je  objem  největší nádrže v nich umístěné, se

   opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,

 

   e)  vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování

   úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu

   úřadu nebo České inspekci životního prostředí,

 

   f)  zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu

   úniku těchto látek při hašení požáru.

 

   (5)  Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly

   závadných látek.

 

   (6)  Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést

   záznamy  o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se

   nakládá,  o  jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich

   vlastnostech  zejména  ve  vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto

   informace  na  vyžádání  poskytnout  vodoprávnímu  úřadu  a  Hasičskému

   záchrannému sboru České republiky.

 

   (7)  Vodoprávní  úřad  může  při  použití  závadných  látek  povolit  z

   ustanovení  odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně

   nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito

 

   a) k úpravě a udržování vodního toku,

 

   b) ke krmení ryb,

 

   c) z důvodů zdravotních,

 

   d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání,

   například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

 

   e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

 

   f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo

 

   g) v rámci schválených sanačních technologií.

 

   (8)  Náležitosti  havarijního  plánu  a  nakládání se závadnými látkami

   včetně  požadavků  na  odborně  způsobilou  osobu a záchytné vany podle

   odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

   Zásady  pro  stanovení  podmínek  pro použití závadných látek v případě

   výjimek  podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za

   účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů

   a  vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví

   Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

 

   (9)  Mytí  motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích

   nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo

   podzemních vod, je zakázáno.

 

   (10)   Z  důvodu  ochrany  vod  se  nesmí  uvádět  na  trh  a  prodávat

   spotřebitelům  prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu

   vyšší  než  0,5  % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na

   prací prostředky

 

   a)  používané  pro  praní  v průmyslu a institucích, které je prováděné

   školenými zaměstnanci,

 

   b)  určené  pro  vývoz  nebo  pro  distribuci do jiných členských států

   Evropských společenství.

 

   (11)  Na  nakládání  se  sedimentovatelnými  tuhými látkami uvedenými v

   příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.

 

   (12) Ukládání oxidu uhličitého^49) do povrchových vod je zakázáno.

 

   § 40

 

   Havárie

 

   (1)  Havárií  je  mimořádné  závažné  zhoršení  nebo  mimořádné závažné

   ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

 

   (2)  Za  havárii  se  vždy  považují  případy  závažného  zhoršení nebo

   mimořádného  ohrožení  jakosti  povrchových nebo podzemních vod ropnými

   látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a

   radioaktivními  odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti

   povrchových  nebo  podzemních  vod  v  chráněných  oblastech  přirozené

   akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.

 

   (3)  Dále  se  za  havárii  považují případy technických poruch a závad

   zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených

   v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.

 

   § 41

 

   Povinnosti při havárii

 

   (1)  Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen

   činit  bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie.

   Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a

   České inspekce životního prostředí.

 

   (2)  Kdo  způsobí  nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit

   Hasičskému  záchrannému  sboru  České  republiky nebo jednotkám požární

   ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí.

 

   (3)  Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a

   správce  povodí  jsou  povinni  neprodleně  informovat  o jim nahlášené

   havárii   příslušný   vodoprávní   úřad  a  Českou  inspekci  životního

   prostředí,  která  bude  o  havárii,  k  níž došlo v ochranných pásmech

   přírodních  léčivých  zdrojů  a  zdrojů přírodních minerálních vod a na

   povrchových  vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo

   zdravotnictví.   Řízení   prací   při  zneškodňování  havárií  přísluší

   vodoprávnímu  úřadu,  který  o  havárii  neprodleně  informuje  správce

   povodí.

 

   (4)  Dojde-li  k  havárii  mimořádného  rozsahu,  která  může  závažným

   způsobem  ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na

   majetku,  platí  při  zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně

   ustanovení o ochraně před povodněmi.

 

   (5)  Původce  havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3

   při  provádění  opatření  při  odstraňování příčin a následků havárie s

   těmito orgány spolupracovat.

 

   (6)  Osoby,  které  se  zúčastnily  zneškodňování havárie, jsou povinny

   poskytnout  České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si

   jejich   poskytnutí   vyžádá,  a  Hasičskému  záchrannému  sboru  České

   republiky.

 

   (7)  Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah

   hlášení  havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých

   následků.

 

   § 42

 

   Opatření k nápravě

 

   (1)  K  odstranění  následků  nedovoleného  vypouštění  odpadních  vod,

   nedovoleného  nakládání  se  závadnými  látkami  nebo havárií (dále jen

   "závadný  stav")  uloží  vodoprávní  úřad nebo Česká inspekce životního

   prostředí  tomu,  kdo  porušil  povinnost  k  ochraně  povrchových nebo

   podzemních  vod  (dále  jen  "původce"),  povinnost  provést opatření k

   nápravě  závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též

   opatření  k  zajištění  náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha

   věci.  Náklady  na  provedení  opatření  k nápravě nese ten, jemuž bylo

   opatření  k  nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je

   neplní  a  hrozí  nebezpečí  z  prodlení,  zabezpečí opatření k nápravě

   vodoprávní  úřad  nebo  Česká  inspekce  životního prostředí na náklady

   původce.  Za  původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav

   způsobil.   Pokud   k   havárii  došlo  v  důsledku  zásahu  Hasičského

   záchranného  sboru  České  republiky  nebo  jednotek  požární  ochrany,

   nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených

   prostředků.

 

   (2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle

   potřeby  opatření  k  nápravě  nabyvateli  majetku  získaného  způsobem

   uvedeným  ve zvláštním zákoně,^22) který není původcem závadného stavu,

   ale  k  jehož  majetku  takto  získanému  je  závadný stav vázán. Takto

   postupuje  vodoprávní  úřad  nebo  Česká inspekce životního prostředí v

   případě,  že  nabyvatel  tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické

   zátěže  a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu

   poskytnuta  sleva  z  kupní  ceny  z  důvodu  závadného  stavu, jenž je

   předmětem  opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad

   nebo  Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud

   původce závadného stavu.

 

   (3)   Povinnosti  plynoucí  z  opatření  k  nápravě  uloženého  původci

   závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce

   2 přecházejí na jejich právní nástupce.

 

   (4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li

   závažné  ohrožení  nebo  znečištění  povrchových  nebo  podzemních vod,

   zabezpečí  nezbytná  opatření  k  nápravě  příslušný  vodoprávní úřad z

   vlastního  podnětu  nebo  z podnětu České inspekce životního prostředí.

   Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě

   nebo  fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,^23)

   která  je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá.

   Účastníkem  řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti

   tomuto  rozhodnutí  nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v

   rámci  svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000

   Kč.

 

   (5)  Ze  zvláštního  účtu  kraje  zřízeného podle odstavce 4 lze hradit

   rovněž  náhradu  nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy

   na  povrchových  nebo  podzemních  vodách  podle  zákona  o předcházení

   ekologické  újmě  a  o  její  nápravě  a o změně některých zákonů^23a).

   Příslušný  kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o

   předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

   bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

 

   (6)  Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku

   je  nutno  použít  při  odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi,

   jimž  bylo  opatření  k  nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení

   opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím

   účelem  jsou  povinni  umožnit  vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a

   stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.

 

   (7)  Pro  vstup,  popřípadě  vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil

   České  republiky,  Policie  České  republiky,  Bezpečnostní  informační

   služby   a  Vězeňské  služby  České  republiky  platí  zvláštní  právní

   předpisy.^24)

 

   (8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo

   staveb,  je  třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a

   staveb;  vstup,  popřípadě  vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání

   pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z

   prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k

   nápravě  uložena,  povinni  na své náklady uvést pozemky nebo stavby do

   předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li

   opatření  k  nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu

   podle  odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků

   státu.

 

   (9)  Náhradu  za  majetkovou  újmu  nebo omezení vzniklá vlastníkům při

   provádění  opatření  k  nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí

   ten,  jemuž  bylo  opatření  k  nápravě  uloženo.  V případě uvedeném v

   odstavci  4  hradí  tuto  náhradu  příslušný  vodoprávní úřad. Právo na

   náhradu  musí  být  uplatněno  u  toho,  jemuž  bylo opatření k nápravě

   uloženo,  nebo  u  příslušného  vodoprávního  úřadu do 6 měsíců od jeho

   vzniku,  jinak  zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu

   škody.

 

   HLAVA VI

 

   VODNÍ TOKY

 

   § 43

 

   Vodní toky

 

   (1)  Vodní  toky  jsou  povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě

   trvale  nebo  po  převažující  část  roku, a to včetně vod v nich uměle

   vzdutých.  Jejich  součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích

   přechodně  tekoucích  přirozenými  dutinami  pod  zemským povrchem nebo

   zakrytými úseky.

 

   (2)  V  pochybnostech  o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní

   úřad.  Může  též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody

   než uvedené v odstavci 1.

 

   (3) Ustanovení zvláštního zákona^25) týkající se hrazení bystřin nejsou

   dotčena.

 

   § 44

 

   Koryta vodních toků

 

   (1)  Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který je evidován v katastru

   nemovitostí  jako  vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek.

   Protéká-li  vodní  tok  po  pozemku,  který  není  evidován  v katastru

   nemovitostí  jako  vodní  plocha,  je korytem vodního toku část pozemku

   zahrnující  dno  a  břehy  koryta  až po břehovou čáru určenou hladinou

   vody,  která  zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do

   přilehlého území.

 

   (2)  Přirozeným  korytem  vodního  toku je koryto nebo jeho část, které

   vzniklo  přirozeným  působením  tekoucích  povrchových  vod  a  dalších

   přírodních   faktorů   nebo   provedením   opatření  k  nápravě  zásahů

   způsobených  lidskou  činností  a  které  může měnit svůj směr, podélný

   sklon a příčný profil.

 

   (3)  V  pochybnostech  o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se

   jedná  o  přirozené  koryto  vodního  toku,  rozhodne  místně příslušný

   vodoprávní úřad.

 

   § 45

 

   Změny koryta vodního toku

 

   (1) Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené

   koryto  a  vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce

   vodního  toku,  jakož  i  oprávnění  k  nakládání  s vodami, kteří jsou

   dotčeni  novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o

   povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může

   žadatelům,  kteří  obdrží  povolení,  na  obnovu koryta vodního toku po

   povodni přispět (§ 102).

 

   (2)  Neobnoví-li  se  původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo

   nového   koryta  vodního  toku,  jestliže  mu  tento  pozemek  vlastník

   dotčeného   pozemku  nabídne.  Toto  neplatí  pro  dotčené  pozemky  ve

   vlastnictví obcí.

 

   (3)  Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve

   veřejném  zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost

   odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami,

   dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.

 

   (4) Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž

   došlo ke změně.

 

   § 46

 

   Ochrana vodních toků a jejich koryt

 

   (1)  Je  zakázáno  měnit  směr,  podélný  sklon  a příčný profil koryta

   vodního  toku,  poškozovat  břehy,  těžit  z koryt vodních toků zeminu,

   písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo

   dojít  k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož

   i  ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do

   vod.

 

   (2)  Ustanovení  předchozího  odstavce se nevztahuje na případy, kdy se

   činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

 

   § 47

 

   Správa vodních toků

 

   (1) Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a

   drobné  vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo

   zemědělství   ve   spolupráci   s   Ministerstvem  životního  prostředí

   vyhláškou.

 

   (2) Správou vodních toků se rozumí povinnost

 

   a)  sledovat  stav  koryt  vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska

   funkcí vodního toku,

 

   b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích

   koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle §

   49  odst.  2  tak,  aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok

   vody  při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co

   nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li

   o pozemky určené k plnění funkcí lesa,

 

   c)  provozovat  a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních

   toků  nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku,^26) popřípadě vodnímu

   toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je

   užívají z jiného právního důvodu,

 

   d)  připravovat  a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k

   zajištění funkcí vodního toku,

 

   e)   vytvářet   podmínky   umožňující   oprávněná  nakládání  s  vodami

   související  s  vodním  tokem; při mimořádných situacích na vodním toku

   jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,

 

   f)  oznamovat  příslušnému  vodoprávnímu  úřadu  závažné  závady, které

   zjistí  ve  vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými

   vlivy;  současně  navrhovat  opatření  k  nápravě,  obnovovat přirozená

   koryta  vodních  toků,  zejména  ve  zvlášť  chráněných územích^27) a v

   územních systémech ekologické stability,^28)

 

   g) spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,

 

   h)  navrhovat  opatření  k  nápravě zásahů způsobených lidskou činností

   vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.

 

   (3)   Ministerstvo   zemědělství  stanoví  vyhláškou  způsob  provádění

   činností uvedených v odstavci 2.

 

   (4) Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků

   podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:

 

   a)  provozovat  a  udržovat  v  řádném  stavu  vodní díla na významných

   vodních  tocích  zajišťující  oprávněná nakládání s povrchovými vodami,

   která  správci  významných  vodních toků vlastní, případně je užívají z

   jiného právního důvodu,

 

   b)  udržovat  splavnost  využívaných  dopravně  významných vodních cest

   včetně  rozrušování  ledových celin ve veřejných přístavech stanovených

   vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách^7);

   Ministerstvo  zemědělství  a  Ministerstvo  dopravy  stanoví  vyhláškou

   veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,

 

   c)  udržovat  v  řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních

   tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),

 

   d)  řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření

   s vodami v soustavě vodních nádrží,

 

   e) podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních

   řádů vodních děl jiných vlastníků,

 

   f)  spolupracovat  při  zneškodňování  havárií  v  povodí,  pokud mohou

   ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,

 

   g)  předložit  vodoprávnímu  úřadu  na  jeho  výzvu  ke schválení návrh

   komplexního  manipulačního  řádu,  který  koordinuje  manipulační  řády

   jednotlivých   vodních   děl   tvořících   soustavu   děl  vzájemně  se

   ovlivňujících,   a   navrhovat  vodoprávním  úřadům  změny  povolení  k

   nakládání  s  vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena;

   vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,

 

   h)  spolupracovat  se  správci  drobných  vodních toků při řešení úkolů

   týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.

 

   (5)  Správa  vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak,

   aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší,

   a  s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a)

   bodů 2 a 3.

 

   § 48

 

   Správci vodních toků

 

   (1)  Správu  významných  vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené

   podle  zvláštního  zákona (dále jen "správci povodí"); pro účely tohoto

   zákona se považují za správce vodních toků.

 

   (2)  Správu  drobných  vodních  toků  nebo  jejich ucelených úseků jsou

   oprávněny  vykonávat  obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají,

   nebo  fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu,

   jimž  drobné  vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo

   státní  podniky  na  základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení

   správcem   a   zrušení   správcem   drobného   vodního  toku  rozhoduje

   Ministerstvo  zemědělství  na  základě  žádosti;  to  neplatí v případě

   určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační

   složku  státu  nebo  státní  podnik,  jehož  předmětem  podnikání  nebo

   předmětem  činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením

   správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního

   toku,  u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo

   státní  podnik,  přechází  z  dosavadního  na  nového  správce drobného

   vodního  toku  právo  hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního

   toku,  vodní  díla  s  takovým  vodním  tokem související a pozemky pod

   těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu.

 

   (3)  Na  území  vojenských újezdů^29) zajišťuje správu drobných vodních

   toků  Ministerstvo  obrany.  Na  území národních parků zajišťují správu

   drobných  vodních  toků Správy národních parků; pro účely tohoto zákona

   se  Ministerstvo  obrany  a  Správy národních parků považují za správce

   vodních toků.

 

   (4)  Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného

   vodního  toku,  vykonává  jejich  správu správce vodního toku, jehož je

   drobný  vodní  tok  přítokem,  a  to až do doby, než bude správce určen

   podle  odstavce  2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku,

   ke  kterému  nebyl  určen  správce  drobného vodního toku, ucelený úsek

   drobného  vodního  toku,  ke kterému byl určen správce drobného vodního

   toku.

 

   (5) Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání

   rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

 

   (6)  Správce  povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků.

   Pokud  správce  drobného  vodního  toku  neplní povinnosti podle tohoto

   zákona,  může  Ministerstvo  zemědělství na návrh správce povodí zrušit

   určení správcem drobného vodního toku.

 

   § 49

 

   Oprávnění při správě vodních toků

 

   (1) Správci vodních toků jsou oprávněni

 

   a)  při  výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném

   rozsahu  na  cizí  pozemky  a  stavby, pokud k tomu není třeba povolení

   podle zvláštních právních předpisů,

 

   b)  z  důvodu  péče  o  koryta vodního toku a po projednání s vlastníky

   pozemků  odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při

   něm v šířce podle odstavce 2,

 

   c)  požadovat  předložení  povolení  nebo  souhlasu  vodoprávního úřadu

   týkajícího  se  vodního  toku  a  zjišťovat,  zda  jsou tato rozhodnutí

   dodržována,

 

   d) dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci

   komplexního  manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku,

   pokud to vyžaduje mimořádná situace.

   ^31)

 

   (2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je

   to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat

   pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to

 

   a)  u  vodních  toků,  které  jsou vodními cestami dopravně významnými,

   nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

 

   b)  u  ostatních  významných  vodních  toků  jiných než pod písmenem a)

   nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,

 

   c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

 

   (3)  Vodoprávní  úřad  může  pro  nezbytně  nutné potřeby a na nezbytně

   nutnou  dobu  stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku,

   než je uvedeno v odstavci 2.

 

   (4) Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce

   1  nebo  2  škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné

   předpisy.

 

   § 50

 

   Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků

 

   Vlastníci  pozemků,  na  nichž  se  nacházejí koryta vodních toků, jsou

   povinni

 

   a)  strpět  na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s

   vodami ve vodním toku,

 

   b)  udržovat  břehy  koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění

   neškodného  odtoku  vody,  odstraňovat  překážky a cizorodé předměty ve

   vodním  toku,  s  výjimkou  nánosů,  pokud  tyto  činnosti  neznamenají

   vynaložení  zvláštních  nákladů,  zvláštní  odbornou  způsobilost  nebo

   použití speciální techniky,

 

   c)  strpět  na  svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku,

   vybudovaná před účinností tohoto zákona,

 

   d) ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,

 

   e)  strpět  na  svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

   stavu  povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

   například plavebních znaků apod.,

 

   f)  umožnit  vodoprávnímu  úřadu,  České  inspekci životního prostředí,

   jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

 

   g)  strpět  po  nich  průchod  osob  podél vodních toků; výjimku z této

   povinnosti  může  povolit  vodoprávní  úřad  po projednání s příslušným

   správcem  vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na

   oplocených pozemcích,

 

   h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

 

   § 51

 

   Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků

 

   (1) Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni

 

   a) umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

 

   b)  strpět  na  svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování

   stavu  povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku,

   umístění plavebních znaků apod.,

 

   c)  strpět,  po  předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to

   neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,

 

   d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

 

   (2)  Vodoprávní  úřad  může  vlastníkům  pozemků  sousedících  s koryty

   vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta

   vodního toku.

 

   (3)  Pokud  výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda,

   má nárok na její úhradu.

 

   § 52

 

   Povinnosti  vlastníků  staveb  a  zařízení v korytech vodních toků nebo

   sousedících s nimi

 

   (1)  Vlastníci  staveb  a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni

   odstraňovat   předměty   zachycené  či  ulpělé  na  těchto  stavbách  a

   zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona.^32)

 

   (2)  Vlastníci  staveb,  které  nejsou  vodními  díly,  nebo zařízení v

   korytech  vodních  toků,  popřípadě  sousedících s nimi jsou povinni ve

   veřejném  zájmu  dbát  o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu,

   aby  neohrožovaly  plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti

   škodám  působeným  vodou  a  odchodem  ledu. Pokud k narušení plynulého

   odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení,

   jsou  jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý

   odtok  vody  plně  obnovit;  jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit

   nápravu   na   náklady   vlastníka;  odpovědnost  za  škodu  způsobenou

   zanedbáním  povinné  péče  o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku

   nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

 

   § 53

 

   Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

 

   V  pochybnostech  o  rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a

   správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v

   pochybnostech  o  rozsahu  povinností  vlastníků pozemků koryta vodního

   toku,  vlastníků  pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků

   staveb  a  zařízení  v  korytu  vodního  toku  nebo  sousedících s ním.

   Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem

   ten,  o  jehož  povinnostech  nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne

   vodoprávní úřad, který takové řízení vede.

 

   HLAVA VII

 

   SPRÁVA POVODÍ

 

   § 54

 

   (1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst.

   4),   některé  činnosti  spojené  se  zjišťováním  a  hodnocením  stavu

   povrchových  a  podzemních  vod  v  dané  oblasti povodí (§ 21) a další

   činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.

 

   (2) Správu povodí vykonávají správci povodí.

 

   (3)  Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich

   žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.

 

   (4)  Správci  povodí  v  rámci  své činnosti podávají podněty, návrhy a

   vyjádření  vodoprávním  úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů

   daných  příslušnými  plány  v  oblasti  vod  a z hlediska dalších zájmů

   sledovaných  zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany

   vod,  hospodárného  využívání  vodních zdrojů, minimálních zůstatkových

   průtoků   vodních   toků,  minimálních  hladin  podzemních  vod  a  při

   přechodném  nedostatku  vody.  Dále poskytují stanoviska správců povodí

   zejména  pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a)

   až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1

   písm.  a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15),

   k  ohlášení  vodních  děl  (§  15a),  pro udělení souhlasu (§ 17) a pro

   vydání  vyjádření  (§  18),  ve kterých posuzují soulad záměrů umístit,

   provést,  změnit  nebo  odstranit  stavbu,  zařízení nebo provádět jiné

   činnosti  s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit

   vodní  poměry,  energetický  potenciál,  popřípadě jakost nebo množství

   povrchových nebo podzemních vod.

 

   (5)  Správci  povodí  spolupracují  se  správci drobných vodních toků a

   pověřenými  odbornými  subjekty  při  řešení  úkolů  týkajících se celé

   oblasti povodí.

 

   (6)  Správci  povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování

   retenčních  schopností  záplavových  území  vlivem  změn  v území^32a),

   zejména  realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých

   kompetencí  navrhují  příslušným  orgánům  způsob kompenzace případných

   negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.

 

   HLAVA VIII

 

   VODNÍ DÍLA

 

   § 55

 

   Vodní díla

 

   (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod,

   umělému  usměrňování  odtokového  režimu  povrchových  vod, k ochraně a

   užívání  vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod,

   k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a

   to zejména

 

   a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

 

   b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

 

   c)  stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,

   kanalizačních  stok,  kanalizačních  objektů,  čistíren  odpadních vod,

   jakož  i  stavby  k  čištění  odpadních  vod před jejich vypouštěním do

   kanalizací,

 

   d) stavby na ochranu před povodněmi,

 

   e)  stavby  k  vodohospodářským  melioracím,  zavlažování a odvodňování

   pozemků,

 

   f)  stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků

   nebo na jejich březích,

 

   g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

 

   h) stavby odkališť,

 

   i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

 

   j) studny,

 

   k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon^25) nestanoví

   jinak,

 

   l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

 

   (2)   Vodohospodářské   úpravy  jsou  zemní  práce  a  změny  terénu  v

   přirozených  korytech  vodních  toků a na pozemcích sousedících s nimi,

   jimiž  se  podstatně  mění  přirozená  koryta vodních toků a které jsou

   nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.

 

   (3)  Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá

   zařízení  mimo  koryta  vodních  toků  na  pozemcích  nebo  stavbách  k

   zachycení  vody  a  k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových

   nebo  podzemních  vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně

   přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a

   kanalizační  přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k

   odběru  podzemní  vody,  další zařízení vybudovaná v rámci geologických

   prací^8)  a  vrty  k využívání energetického potenciálu podzemních vod,

   pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

 

   (4)  V  pochybnostech  o  tom,  zda  jde  o vodní dílo, rozhodne místně

   příslušný vodoprávní úřad.

 

   § 55a

 

   Práva   k   pozemkům  a  stavbám,  potřebným  pro  uskutečnění  veřejně

   prospěšných  staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit

   postupem podle zákona o vyvlastnění.

 

   § 56

 

   Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků

 

   (1) Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto

   zákona považují stavby

 

   a) k závlaze a odvodnění pozemků,

 

   b) k ochraně pozemků před erozní činností vody.

 

   (2)  Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona

   člení  na  hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení,

   přičemž   podrobným  odvodňovacím  zařízením  se  rozumí  pro  podzemní

   odvodnění  sběrné  a  svodné  drény,  drenážní  šachty  a  výusti,  pro

   povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.

 

   (3)  Podrobné  vymezení  staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a

   jejich  částí  a  způsob  a  rozsah  péče  o  ně  stanoví  Ministerstvo

   zemědělství vyhláškou.

 

   (4)  Vlastník  pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským

   melioracím  pozemků  nebo  její část, která souvisí s více pozemky nebo

   byla  zřízena  ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností

   tohoto zákona, je povinen

 

   a)  strpět  stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část

   na svém pozemku,

 

   b)  užívat  pozemek  tak,  aby  neovlivnil  negativně  funkci  stavby k

   vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,

 

   c)  ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků,

   případně  vodoprávnímu  úřadu  zjevné závady ve funkci stavby nebo její

   části,

 

   d)  strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k

   vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

 

   (5)  Vodoprávní  úřad  je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu

   povinnosti  vlastníka  pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským

   melioracím  nebo  její  část  umístěna, vlastníků pozemků sousedících s

   pozemkem,  na  kterém  je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím

   pozemků  nebo  její  část,  popřípadě o povinnosti správce navazujícího

   vodního  toku  k  zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím

   pozemků.

 

   (6)  Hospodaření  se  stavbami  k  vodohospodářským melioracím pozemků,

   které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami,

   které   k   tomuto  účelu  Ministerstvo  zemědělství  zřídí,  pokud  se

   Ministerstvo  zemědělství  nedohodne  o hospodaření s těmito stavbami s

   právnickými  osobami,  jimž  tyto stavby slouží nebo s jejichž činností

   souvisejí.

 

   § 57

 

   Užívání vodních děl jinými osobami

 

   Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než

   vlastník  tohoto  vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů

   na  údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla

   a  oprávněným  k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud.

   To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku

   a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je

   povinna  platit  platbu  k  úhradě  správy vodních toků a správy povodí

   podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle

   §  8  užívá  vodu  pouze  za  účelem využití energetického potenciálu k

   výrobě  elektřiny  ve  vodních  elektrárnách do celkového instalovaného

   výkonu výrobny 10 MWe.

 

   § 58

 

   Ochrana vodních děl

 

   (1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.

 

   (2) Zejména je zakázáno

 

   a)  na  ochranných  hrázích  vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly,

   pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,

 

   b)  poškozovat  vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých

   vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.

 

   (3)  Vodoprávní  úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho

   ochrany  opatřením  obecné  povahy stanovit ochranná pásma podél něho a

   zakázat  nebo  omezit  na  nich  podle povahy vodního díla umísťování a

   provádění  některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v

   ochranném  pásmu  mají  vůči  vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu

   majetkové  újmy,  která  jim  uvedeným  zákazem  nebo omezením vznikne.

   Nedojde-li  mezi  vlastníkem  pozemků  a  staveb  v  ochranném  pásmu a

   vlastníkem  vodního  díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši

   soud.

 

   § 59

 

   Povinnosti vlastníků vodních děl

 

   (1) Vlastník vodního díla je povinen

 

   a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno

   a  uvedeno  do  provozu,  zejména  dodržovat  provozní  řád a schválený

   manipulační  řád,  neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající

   vliv  na  obsah  manipulačního  řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke

   schválení  návrh  na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s

   komplexním  manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti

   manipulačních   a  provozních  řádů  stanoví  Ministerstvo  zemědělství

   vyhláškou,

 

   b) udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování

   bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

 

   c)  provádět  na  vlastní  náklad  u vodního díla technickobezpečnostní

   dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,

 

   d)  provádět  na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k

   odstranění  závad  zjištěných  na  vodním díle, zejména při vodoprávním

   dozoru,

 

   e)  dbát  pokynů  správce vodního toku v případě mimořádných situací na

   dotčeném vodním toku,

 

   f) odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a

   nakládat s nimi podle zvláštního zákona,^32)

 

   g)  osadit  na  vodním  díle  cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit

   průběžný  přenos  dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní

   úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

 

   h) osadit na vodním díle plavební znaky,

 

   i)  u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat

   na  vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat

   se  v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky,

   a  je-li  to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro

   migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

 

   j)  odstraňovat  náletové  dřeviny  z  hrází  sloužících k ochraně před

   povodněmi,  ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti

   se  s  výjimkou  ochrany  památných  stromů,  zvláště  chráněných druhů

   rostlin,   zvláště   chráněných   živočichů  a  volně  žijících  ptáků,

   nevztahuje   zákon  o  ochraně  přírody  a  krajiny^14a).  Před  jejich

   odstraněním,  není-li  nebezpečí  z  prodlení, je vlastník vodního díla

   povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,

 

   k)  provádět  jedenkrát  za  dva  roky  prostřednictvím  osoby  odborně

   způsobilé  pověřené  Ministerstvem životního prostředí technické revize

   vodního  díla  ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat

   do  31.  prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního

   díla  je  povinen  odstranit  zjištěné  závady  ve  lhůtě  do 60 dnů od

   provedení revize.

 

   (2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle

   §   15a  lze  udělit  osobě,  která  má  dostatečnou  odbornou  úroveň,

   technické,  administrativní  a organizační zázemí a splňuje předpoklady

   pro kvalifikované provedení revize.

 

   (3)  Vodoprávní  úřad  může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a

   předložit  mu  ke  schválení  manipulační  řád  vodního  díla; může též

   stanovit  podmínky,  za  kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k

   předložení  nebo  k  předloženému  manipulačnímu  řádu  uložit  provést

   doplnění  nebo  jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného

   manipulačního  řádu  vodního  díla  a  jeho  předložení  ke  schválení.

   Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.

 

   (4)  Ve  výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit

   vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec

   schváleného  manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi

   vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto

   díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství

   a s určitými vlastnostmi.

 

   (5) Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen,

   tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě,

   vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné

   potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává

   určená  osoba  na  náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit;

   není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.

 

   (6)  Na  odstraňování  překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním

   toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona

   se podílí stát.

 

   § 60

 

   Vstup na pozemky

 

   (1)  Vlastníci  pozemků  sousedících  s  vodním  dílem  jsou povinni po

   předchozím  projednání  s  nimi  umožnit  za účelem provozu a provádění

   údržby  vodních  děl  v  nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky

   těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.

 

   (2)  Pokud  vstupem  na  pozemky  vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má

   nárok na její úhradu.

 

   § 61

 

   Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly

 

   (1)   Technickobezpečnostním   dohledem  nad  vodními  díly  (dále  jen

   "technickobezpečnostní  dohled") se rozumí zjišťování technického stavu

   vodního  díla  ke  vzdouvání  nebo  zadržování  vody,  a  to z hlediska

   bezpečnosti  a  stability  a  možných  příčin jejich poruch. Provádí se

   zejména   pozorováním   a  prohlídkami  vodního  díla,  měřením  jejích

   deformací,  sledováním  průsaku  vod, jakož i hodnocením výsledků všech

   pozorování  a  měření  ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým

   hodnotám.  Součástí  technickobezpečnostního  dohledu  je i vypracování

   návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

 

   (2)  Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují

   do  I.  až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných

   škod  na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve

   veřejném zájmu.

 

   (3) Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu,

   stanovení  kritérií  a  postupu  pro zařazení vodních děl do kategorií,

   rozsah   a   četnost   provádění   technickobezpečnostního   dohledu  u

   jednotlivých  kategorií  vodních  děl  a  v jednotlivých etapách jejich

   přípravy,  výstavby,  rekonstrukce  nebo provozu a náležitosti programu

   technickobezpečnostního   dohledu   stanoví   Ministerstvo  zemědělství

   vyhláškou.

 

   (4)  Žadatel  o  povolení  nového  nebo  změny dokončeného vodního díla

   vymezeného  vyhláškou  podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení

   předložit  posudek  pro  zařazení  vodního  díla do kategorie s návrhem

   podmínek  provádění  technickobezpečnostního  dohledu, který zpracovává

   osoba uvedená v odstavci 9.

 

   (5)  O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled,

   o  jeho  rozsahu,  případně  o  podmínkách  jeho provádění a o zařazení

   vodního  díla  do  kategorie  I.  až  IV.,  rozhodne  vodoprávní úřad s

   přihlédnutím  k  posudku  podle  předchozího odstavce zpravidla v rámci

   povolení  stavby  nebo  jejích  změn.  Vydání tohoto rozhodnutí si může

   vyhradit  u  vodních  děl  přesahujících  svým dopadem podle odstavce 2

   území  příslušného  vodoprávního  úřadu  krajský úřad, v případě dopadu

   podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.

 

   (6)  Vodoprávní  úřad  může  rozhodnout o změně kategorie vodního díla,

   rozsahu   technickobezpečnostního   dohledu,  popřípadě  podmínek  jeho

   zajišťování,  pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí

   rozhodnutí vydáno.

 

   (7)  Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až

   III.   kategorie   nebo   o   změně  zařazení  do  příslušné  kategorie

   Ministerstvu zemědělství.

 

   (8)  Souhrnnou  evidenci  zařazení  vodních děl do I. až III. kategorie

   vede Ministerstvo zemědělství.

 

   (9)  Provádět  technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.

   kategorie,  zpracovávat  posudky  pro zařazení vodních děl do I. až IV.

   kategorie  z  hlediska  technickobezpečnostního  dohledu  a zpracovávat

   program  technickobezpečnostního  dohledu  může  jen  odborně způsobilá

   osoba  pověřená  Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“).

   Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí

   na  něm  vykonávat  technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro

   něj program technickobezpečnostního dohledu.

 

   (10)  Pověření k výkonu činností podle odstavce 9 věty první lze udělit

   pouze  osobě,  která  má  odborné,  personální  a materiální vybavení a

   splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.

 

   § 62

 

   Povinnosti     vlastníků     a     stavebníků     vodních    děl    při

   technickobezpečnostním dohledu

 

   (1)  Technickobezpečnostní  dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad

   vlastník,  případně  stavebník  vodního díla, a to v rozsahu stanoveném

   vyhláškou  Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad

   může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.

 

   (2)  U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich

   vlastník,  popřípadě  stavebník  zajistit  technickobezpečnostní dohled

   prostřednictvím  pověřené  osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu

   stanoveném  vyhláškou  Ministerstva  zemědělství.  U  vodních  děl III.

   kategorie  může  technickobezpečnostní  dohled  provádět  vlastník nebo

   stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.

 

   (3)  U  vodních  děl  IV.  kategorie  může technickobezpečnostní dohled

   provádět vlastník, případně stavebník sám.

 

   (4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně

   stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen

 

   a)  určit  fyzickou  osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a

   oznámit  její  jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a

   číslo  telefonu  příslušnému  vodoprávnímu  úřadu;  u  vodních  děl IV.

   kategorie  se  za  osobu  odpovědnou  za  technickobezpečnostní  dohled

   považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,

 

   b)  přizvat  příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u

   staveb  I.  kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát

   za  2  roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV.

   kategorie jedenkrát za 10 let,

 

   c)  u  vodních  děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích

   technickobezpečnostního  dohledu  v  termínech  podle  písmene b) nebo,

   nastaly-li  mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla,

   příslušnému  vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat

   zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),

 

   d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program

   technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.

 

   HLAVA IX

 

   OCHRANA PŘED POVODNĚMI

 

   Díl 1

 

   Ochrana před povodněmi

 

   § 63

 

   (1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení

   a   zvládnutí  povodňového  rizika  v  ohroženém  území.  Zajišťuje  se

   systematickou prevencí a operativními opatřeními.

 

   (2)  Operativní  opatření  jsou zabezpečována podle povodňových plánů a

   při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů^34).

 

   (3)  K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup,

   případně  vjezd  na  své  pozemky,  popřípadě  stavby  těm, kteří řídí,

   koordinují  a  provádějí  zabezpečovací  a  záchranné práce, přispět na

   příkaz  povodňových  orgánů  osobní  a věcnou pomocí k ochraně životů a

   majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.

 

   (4)  Pokud  při  této  činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby

   škoda, má nárok na její náhradu.

 

   § 64

 

   Povodně

 

   (1)  Povodněmi  se  pro  účely  tohoto  zákona rozumí přechodné výrazné

   zvýšení  hladiny  vodních  toků nebo jiných povrchových vod, při kterém

   voda  již  zaplavuje  území  mimo  koryto  vodního toku a může způsobit

   škody.  Povodní  je  i  stav,  kdy  voda  může způsobit škody tím, že z

   určitého  území  nemůže  dočasně  přirozeným způsobem odtékat nebo její

   odtok   je   nedostatečný,  případně  dochází  k  zaplavení  území  při

   soustředěném   odtoku   srážkových  vod.  Povodeň  může  být  způsobena

   přírodními  jevy,  zejména  táním,  dešťovými srážkami nebo chodem ledů

   (přirozená  povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla,

   která  může  vést  až  k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením

   kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

 

   (2)  Povodeň  začíná  vyhlášením  druhého nebo třetího stupně povodňové

   aktivity  (§  70)  a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity,

   není-li  v  době  odvolání  třetího  stupně povodňové aktivity vyhlášen

   druhý  stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním

   druhého  stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v

   odstavci  1,  při  níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové

   aktivity,  ale  stav  nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka

   dosáhla  směrodatné  úrovně  pro  některý  z  těchto  stupňů  povodňové

   aktivity   podle   povodňového   plánu   příslušného   územního  celku.

   Pochybnosti  o  tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň,

   rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

 

   (3) Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při

 

   a)  dosažení  stanoveného  limitu  vodního stavu nebo průtoku ve vodním

   toku a jeho stoupající tendenci,

 

   b)  déletrvajících  vydatných  dešťových  srážkách,  popřípadě prognóze

   nebezpečí   intenzivních  dešťových  srážek,  očekávaném  náhlém  tání,

   nebezpečném  chodu  ledů  nebo  při vzniku nebezpečných ledových zácp a

   nápěchů, nebo

 

   c)  vzniku  mimořádné  situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho

   poruchy.

 

   § 64a

 

   Zvládání povodňových rizik

 

   (1)  Zvládání  povodňových  rizik  se  soustředí  na  zmírnění  možných

   nepříznivých  účinků  povodní  na  lidské  zdraví,  životní  prostředí,

   kulturní  dědictví  a  hospodářskou  činnost, a pokud se to považuje za

   vhodné,  na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti

   zaplavení.

 

   (2)  Povodňovým  rizikem  se  rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu

   povodní  a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní

   prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

 

   (3)  Předběžné  vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení

   oblastí  s  významnými  povodňovými  riziky. Pro tato území se zpracují

   nebo  aktualizují  mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a

   plány pro zvládání povodňových rizik.

 

   (4)  Mapy  povodňového  nebezpečí  vymezují  území,  která by mohla být

   zaplavena  podle  různých  povodňových scénářů a s využitím stanovených

   záplavových  území.  Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální

   nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.

 

   (5)  Plány  pro  zvládání  povodňových  rizik jsou součástí plánování v

   oblasti  vod  a  zohledňují  důležitá  hlediska,  jako  jsou  náklady a

   přínosy,  rozsah  a  průběh  povodní,  retenční  schopnosti záplavových

   území,  cíle  ochrany  vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s

   vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní

   dopravu  a  přístavní  infrastrukturu.  Plány  pro zvládání povodňových

   rizik  se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se

   soustřeďují  na  prevenci,  ochranu,  připravenost,  včetně povodňových

   předpovědí  a  systémů  včasného varování, a zohledňují charakteristiky

   konkrétního  povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových

   rizik  mohou  zahrnovat  rovněž  podporu  udržitelného využívání území,

   zlepšení  schopnosti  půdy  zadržovat  vodu  a  kontrolované  zaplavení

   určitých oblastí v případě výskytu povodně.

 

   Díl 2

 

   § 65

 

   Povodňová opatření

 

   (1)  Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při

   nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

 

   (2) Přípravná opatření jsou

 

   a) stanovení záplavových území,

 

   b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

 

   c) povodňové plány,

 

   d) povodňové prohlídky,

 

   e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

 

   f) organizační a technická příprava,

 

   g) vytváření hmotných povodňových rezerv,

 

   h) příprava účastníků povodňové ochrany.

 

   (3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou

 

   a) činnost předpovědní povodňové služby,

 

   b) činnost hlásné povodňové služby,

 

   c) varování při nebezpečí povodně,

 

   d) zřízení a činnost hlídkové služby,

 

   e) vyklizení záplavových území,

 

   f) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

 

   g) povodňové zabezpečovací práce,

 

   h) povodňové záchranné práce,

 

   i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

 

   (4) Opatření po povodni jsou

 

   a) evidenční a dokumentační práce,

 

   b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,

 

   c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

 

   (5)  Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a

   opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi,

   jakož i investice vyvolané povodněmi.

 

   § 66

 

   Záplavová území

 

   (1)  Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být

   při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen

   stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad

   může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový

   návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.

 

   (2)  V  zastavěných  územích,  v  zastavitelných  plochách podle územně

   plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí

   vodoprávní  úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového

   území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

 

   (3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

   a   jejich   dokumentace   stanoví   Ministerstvo  životního  prostředí

   vyhláškou.

 

   (4)   Vodoprávní   úřad,  který  záplavové  území  stanovil,  zabezpečí

   zpřístupnění   dokumentace   a   předá  jednu  kopii  této  dokumentace

   Ministerstvu životního prostředí.

 

   (5)  Pokud  záplavová  území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební

   úřady  a  orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z

   dostupných   podkladů   správců   povodí   a  správců  vodních  toků  o

   pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.

 

   (6)  Ministerstvo  životního  prostředí  podle podkladů správců vodních

   toků  zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na

   území  České  republiky  a  zabezpečuje  jejich  evidenci v informačním

   systému veřejné správy.

 

   (7)  Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření

   obecné povahy.

 

   (8)  Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1

   až 4 použijí přiměřeně.

 

   § 67

 

   Omezení v záplavových územích

 

   (1)  V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani

   provádět  stavby  s  výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok,

   převádějí   povodňové  průtoky,  provádějí  opatření  na  ochranu  před

   povodněmi  nebo  která  jinak  souvisejí  s  vodním tokem nebo jimiž se

   zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod

   a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické

   infrastruktury,  zřizování  konstrukcí  chmelnic,  jsou-li  zřizovány v

   záplavovém  území  v  katastrálních  územích vymezených podle zákona č.

   97/1996  Sb.,  o  ochraně  chmele,  ve  znění  pozdějších  předpisů, za

   podmínky,   že  současně  budou  provedena  taková  opatření,  že  bude

   minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a

   stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

 

   (2) V aktivní zóně je dále zakázáno

 

   a)  těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a

   provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

 

   b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

 

   c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

 

   d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

 

   (3)  Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit

   opatřením  obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může

   stejným  postupem  změnit  nebo  zrušit.  Takto  postupuje i v případě,

   není-li aktivní zóna stanovena.

 

   § 68

 

   Území určená k řízeným rozlivům povodní

 

   (1)  Za  území  určená  k  řízeným rozlivům povodní se považují pozemky

   nezbytné  pro  vzdouvání,  popřípadě  akumulaci povrchových vod veřejně

   prospěšnými  stavbami  na  ochranu  před povodněmi, k nimž bylo omezeno

   vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.

 

   (2)  Za  škodu  vzniklou  řízeným  rozlivem  povodní  na  půdě, polních

   plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží

   poškozenému  náhrada,  kterou  poskytuje  v  penězích  stát  zastoupený

   Ministerstvem  zemědělství.  Výše  náhrady  za škodu způsobenou na půdě

   nebo  stavbě  se  stanoví  v  závislosti  na výši nákladů nezbytných na

   uvedení  půdy  nebo  stavby  do  původního  stavu,  včetně  nákladů  na

   odstranění  nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na

   polních  plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době

   rozlivu,  včetně  nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše

   náhrady  za  škodu  způsobenou  na  lesních  porostech se stanoví podle

   lesního  zákona^33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody

   a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.

 

   (3)  Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na

   dotaci,  poskytovanou  na základě zákona o zemědělství, který poškozený

   pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.

 

   (4)  Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze

   poskytnout  státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní

   pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.

 

   (5)  Poškozenému  nenáleží  náhrada  v  případě,  že  nedodrží podmínky

   stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.

 

   § 69

 

   Území ohrožená zvláštními povodněmi

 

   Území  ohrožená  zvláštními  povodněmi  jsou území, která mohou být při

   výskytu  zvláštní  povodně  zaplavena  vodou. Pokud pro krizové situace

   předpokládaný   rozsah  území  ohrožený  zvláštními  povodněmi  výrazně

   přesahuje  záplavová  území,  vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu.

   Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon.^34)

 

   § 70

 

   Stupně povodňové aktivity

 

   (1)  Stupni  povodňové  aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra

   povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla

   vodní  stavy  nebo  průtoky  v  hlásných  profilech  na vodních tocích,

   popřípadě  na  mezní  nebo  kritické  hodnoty  jiného  jevu  uvedené  v

   příslušném povodňovém plánu.

 

   (2) Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní

   povodní  se  řídí  nebezpečím  nebo vývojem povodňové situace, která se

   vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity, kterými jsou:

 

   a) první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně

   a  zaniká,  pominou-li  příčiny  takového nebezpečí; tento stav nastává

   rovněž   vydáním  výstražné  informace  předpovědní  povodňové  služby;

   vyžaduje  věnovat  zvýšenou  pozornost  vodnímu toku nebo jinému zdroji

   povodňového  nebezpečí,  zahajuje  činnost hlásná a hlídková služba; na

   vodních   dílech   nastává  tento  stav  při  dosažení  mezních  hodnot

   sledovaných  jevů  a  skutečností  z hlediska bezpečnosti díla nebo při

   zjištění  mimořádných  okolností,  jež by mohly vést ke vzniku zvláštní

   povodně,

 

   b)  druhý  stupeň  (stav  pohotovosti)  se  vyhlašuje,  když  nebezpečí

   přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a

   škodám  mimo  koryto;  vyhlašuje  se také při překročení mezních hodnot

   sledovaných   jevů  a  skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho

   bezpečnosti;  aktivizují  se povodňové orgány a další účastníci ochrany

   před  povodněmi,  uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací

   práce,   provádějí  se  opatření  ke  zmírnění  průběhu  povodně  podle

   povodňového plánu,

 

   c)  třetí  stupeň  (stav  ohrožení)  se  vyhlašuje  při  bezprostředním

   nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v

   záplavovém  území;  vyhlašuje  se  také  při dosažení kritických hodnot

   sledovaných   jevů  a  skutečností  na  vodním  díle  z  hlediska  jeho

   bezpečnosti  současně  se  zahájením  nouzových  opatření; provádějí se

   povodňové  zabezpečovací  práce podle povodňových plánů a podle potřeby

   záchranné práce nebo evakuace.

 

   (3)  Druhý  a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve

   svém  územním  obvodu  povodňové  orgány.  Podkladem  je  dosažení nebo

   předpověď  dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených

   v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby,

   doporučení  správce  vodního  toku,  oznámení  vlastníka  vodního díla,

   případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

   O  vyhlášení  a  odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen

   informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

 

   (4)  Směrodatné  limity  vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové

   aktivity  jsou  obsažené  v  povodňových  plánech  a  jsou  závazné pro

   povodňové plány nižších stupňů.

 

   § 71

 

   Povodňové plány

 

   (1)  Povodňovými  plány  se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty,

   které  obsahují  způsob  zajištění  včasných a spolehlivých informací o

   vývoji  povodně,  možnosti  ovlivnění  odtokového  režimu, organizaci a

   přípravu  zabezpečovacích  prací; dále obsahují způsob zajištění včasné

   aktivizace  povodňových  orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a

   ochrany  objektů,  přípravy  a organizace záchranných prací a zajištění

   povodní  narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené

   směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

 

   (2) Obsah povodňových plánů se dělí na

 

   a)  věcnou  část,  která  zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany

   před  povodněmi  určitého  objektu,  obce,  povodí nebo jiného územního

   celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,

 

   b)  organizační  část,  která  obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob

   spojení   účastníků   ochrany  před  povodněmi,  úkoly  pro  jednotlivé

   účastníky  ochrany  před  povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové

   služby,

 

   c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých

   jsou  zakresleny  zejména  záplavová  území,  evakuační  trasy  a místa

   soustředění, hlásné profily, informační místa.

 

   (3) Povodňovými plány územních celků jsou

 

   a)  povodňové  plány  obcí,  které  zpracovávají orgány obcí, v jejichž

   územních obvodech může dojít k povodni,

 

   b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které

   zpracovávají obce s rozšířenou působností,

 

   c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné

   orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,

 

   d)  Povodňový  plán  České  republiky,  který  zpracovává  Ministerstvo

   životního prostředí.

 

   (4)  Pro  stavby  ohrožené  povodněmi,  které se nacházejí v záplavovém

   území  nebo  mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány

   pro  svou  potřebu  a  pro  součinnost s povodňovým orgánem obce jejich

   vlastníci.  V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které

   stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.

 

   (5)  Vodoprávní  úřad  může  uložit  povinnost zpracovat povodňový plán

   vlastníkům  pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to

   třeba s ohledem na způsob jejich užívání.

 

   (6)  U  povodňových  plánů  územních  celků  (odstavec  3) zpracovatelé

   každoročně  prověřují  jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního

   tání  a  toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4)

   zpracovatelé  přezkoumávají  při podstatných změnách podmínek, za nichž

   byly  zpracovány.  Pokud  z  přezkoumání  vyplyne  potřeba  úpravy nebo

   doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.

 

   (7)  Věcnou  a  grafickou  část povodňového plánu územních celků a jeho

   změny   zpracovatelé   předkládají  nadřízenému  povodňovému  orgánu  k

   potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů

   pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce. Jde-li o stavbu

   přesahující  svým  rozsahem  nebo  vlivem na okolí významně území obce,

   potvrzuje  soulad  nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o

   tom  informuje.  Potvrzením  souladu  se  stává  věcná  a grafická část

   povodňového   plánu   závaznou.   Organizační  část  povodňového  plánu

   zpracovatelé  průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům

   a  účastníkům  řízení  ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není

   přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.

 

   § 72

 

   Povodňové prohlídky

 

   (1) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních

   dílech  a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních

   ležících  v  těchto  územích  nejsou  závady,  které  by  mohly  zvýšit

   nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

 

   (2)  Povodňové  prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle

   povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.

 

   (3)  Povodňové  orgány  mohou  na  základě  povodňové  prohlídky vyzvat

   vlastníky  pozemků,  staveb  a zařízení v záplavovém území k odstranění

   předmětů  a  zařízení,  které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

   nebo  ucpání  koryta  níže  po  toku.  Pokud  tito  vlastníci  výzvy ve

   stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

 

   § 73

 

   Předpovědní a hlásná povodňová služba

 

   (1)  Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě

   další  účastníky  ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o

   jejím  vzniku  a  o  dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických

   prvcích  charakterizujících  vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách,

   vodních  stavech  a  průtocích  ve  vybraných  profilech.  Tuto  službu

   zabezpečuje  Český  hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem

   povodí.

 

   (2)  Hlásná  povodňová  služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům

   pro  varování  obyvatelstva  v  místě  očekávané  povodně  a  v místech

   ležících  níže  na  vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky

   ochrany  před  povodněmi  o vývoji povodňové situace a předává zprávy a

   hlášení  potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu

   před  povodněmi.  Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány

   obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností

   a  podílejí  se  na  ní  ostatní  účastníci  ochrany  před povodněmi. K

   zabezpečení  hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v

   případě potřeby hlídkovou službu.

 

   (3)   Vlastníci  vodních  děl  vzdouvajících  vodu  oznamují  nebezpečí

   zvláštní  povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému

   sboru   České  republiky  a  v  případě  nebezpečí  z  prodlení  varují

   bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.

 

   (4)  Pro  předávání  informací předpovědní a hlásné povodňové služby se

   využívá  operačních  a  informačních  středisek  Hasičského záchranného

   sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému^35).

 

   § 74

 

   Povodňové záchranné práce

 

   (1)  Povodňovými  záchrannými  pracemi  jsou  technická  a  organizační

   opatření  prováděná  za  povodně  v  bezprostředně  ohrožených nebo již

   zaplavených  územích  k  záchraně  životů  a majetku, zejména ochrana a

   evakuace  obyvatelstva  z  těchto  území,  péče o ně po nezbytně nutnou

   dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

 

   (2)  Povodňové  záchranné  práce  v případech, kdy jsou ohroženy lidské

   životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a

   zdravotnictví,  zajišťují  povodňové  orgány  ve spolupráci se složkami

   integrovaného záchranného systému.

 

   § 75

 

   Povodňové zabezpečovací práce

 

   (1)   Povodňovými   zabezpečovacími  pracemi  jsou  technická  opatření

   prováděná  při  nebezpečí  povodně  a  za  povodně  ke zmírnění průběhu

   povodně a jejích škodlivých následků.

 

   (2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména

 

   a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky,

   mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

 

   b) rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,

 

   c)  ochrana  koryta  a  břehů  proti  narušování  povodňovým průtokem a

   zajišťování břehových nátrží,

 

   d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

 

   e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících

   vodu,

 

   f) provizorní uzavírání protržených hrází,

 

   g) instalace protipovodňových zábran,

 

   h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

 

   i) opatření k omezení znečištění vody,

 

   j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

 

   (3)  Povodňové  zabezpečovací  práce  zajišťují správci vodních toků na

   vodních  tocích  a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty

   podle   povodňových   plánů   nebo   na   příkaz   povodňových  orgánů.

   Zabezpečovací  práce,  které  mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh

   povodně,  musí  být  koordinovány  ve  spolupráci s příslušným správcem

   povodí  na  celém  vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce

   prováděné  na  vodních  dílech  zařazených  do I. nebo II. kategorie se

   projednávají  s  osobou  pověřenou  prováděním  technickobezpečnostního

   dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.

 

   § 76

 

   Dokumentace a vyhodnocení povodní

 

   (1) Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů

   o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o

   příčině  vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s

   povodní.  K  tomu  zejména  slouží  záznamy v povodňové knize, průběžný

   záznam  vodních  stavů  a  orientačních  hodnot  rychlostí  a  průtoků,

   průběžný  záznam  údajů  o  provozu  vodních  děl  ovlivňujících průběh

   povodně,   označování  nejvýše  dosažené  hladiny  vody,  zaměřování  a

   zakreslování  záplavy,  monitorování  kvality  vody  a  možných  zdrojů

   znečištění,  fotografické  snímky  a  filmové  záznamy, účelový terénní

   průzkum a šetření.

 

   (2)  Povodňové  orgány  obcí a obcí s rozšířenou působností a účastníci

   ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu

   o  povodni,  při  které  byla  vyhlášena  povodňová  aktivita,  došlo k

   povodňovým   škodám  nebo  byly  prováděny  povodňové  zabezpečovací  a

   záchranné  práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které

   obsahuje  rozbor  příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti

   provedených  opatření,  věcný  rozsah  a odborný odhad výše povodňových

   škod  a  návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují

   do  3  měsíců  po  ukončení  povodně,  v  případě potřeby rozsáhlejších

   dokumentačních  prací  se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců

   po ukončení povodně.

 

   (3)  Evidenci  vyhodnocených  povodní  zajišťují  správci  povodí  a  z

   hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

 

   (4)  Zprávy  o  povodni  jsou  předávány  k využití vyššímu povodňovému

   orgánu a k evidenci správci povodí.

 

   Díl 3

 

   Povodňové orgány

 

   § 77

 

   (1)  Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení

   ochrany  před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení,

   organizaci  a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v

   období  následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace

   a   kontroly  činnosti  ostatních  účastníků  ochrany  před  povodněmi.

   Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

 

   (2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány

 

   a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,

 

   b)  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze

   úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,

 

   c) krajské úřady,

 

   d)  Ministerstvo  životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných

   prací přísluší Ministerstvu vnitra.^34)

 

   (3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány

 

   a)  povodňové  komise  obcí  a  v  hlavním městě Praze povodňové komise

   městských částí,

 

   b)  povodňové  komise  obcí  s  rozšířenou působností a v hlavním městě

   Praze  povodňové  komise  městských  částí  stanovené Statutem hlavního

   města Prahy,

 

   c) povodňové komise krajů,

 

   d) Ústřední povodňová komise.

 

   (4)  Povodňové  orgány  mohou  v  době povodně činit opatření a vydávat

   operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných

   případech  i  nad  rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém

   případě   musí  neprodleně  uvědomit  dotčené  osoby.  Všechna  přijatá

   opatření  a  vydané  příkazy  se zapisují do povodňové knihy a musí být

   přístupné   k   nahlédnutí   osobám   vykonávajícím   působnost  místně

   příslušných  povodňových  orgánů,  nebo  způsobem  umožňujícím  dálkový

   přístup.   Na  vydávání  těchto  příkazů  se  nevztahuje  správní  řád.

   Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo

   třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

 

   (5)  Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni

   za  účelem  provádění  záchranných  a  zabezpečovacích  prací oprávněni

   vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

 

   (6)  Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům

   pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

 

   (7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího

   stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními

   silami není schopen tuto ochranu zajistit.

 

   (8)  Povodňový  orgán,  který převezme řízení ochrany před povodněmi na

   základě  žádosti  povodňového  orgánu  nižšího  stupně nebo z vlastního

   rozhodnutí,  je  povinen  oznámit  příslušným nižším povodňovým orgánům

   datum  a  čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před

   povodněmi  a  provést  o  tom  zápis v povodňové knize. Nižší povodňové

   orgány  zůstávají  dále  činné,  provádějí  ve  své  územní  působnosti

   opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým

   orgánem nebo podle jeho pokynů.

 

   (9)   Pokud   dojde   k  vyhlášení  krizového  stavu  podle  zvláštního

   zákona,^34) přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen,

   řízení  ochrany  před  povodněmi  orgán,  který  je k tomu podle tohoto

   zákona příslušný.

 

   § 78

 

   Povodňové orgány obcí

 

   (1) Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v

   jejich  územních  obvodech  možnost  povodní, zřídit povodňovou komisi,

   jinak  tuto  činnost  zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise

   obce  je  starosta  obce.  Další  členy komise jmenuje z členů obecního

   zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k

   provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

 

   (2)  Povodňové  orgány  obcí  jsou  podřízeny povodňovému orgánu obce s

   rozšířenou působností.

 

   (3)   Povodňové   orgány  obcí  ve  svých  územních  obvodech  v  rámci

   zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a)  potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků

   (uživatelů)  pozemků  a  staveb,  pokud se nacházejí v záplavovém území

   nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obce,

 

   b)  zpracovávají  povodňový  plán  obce  a  předkládají jej k odbornému

   stanovisku  správci  povodí,  v  případě  drobných vodních toků správci

   těchto vodních toků,

 

   c) provádějí povodňové prohlídky,

 

   d)  zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných

   prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

 

   e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

   f)  organizují  a  zabezpečují  hlásnou  povodňovou  službu a hlídkovou

   službu,  zabezpečují  varování  právnických  a fyzických osob v územním

   obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

 

   g)  informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních

   obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

 

   h)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

   působnosti,

 

   i)  organizují,  řídí,  koordinují  a ukládají opatření na ochranu před

   povodněmi  podle  povodňových  plánů  a  v  případě potřeby vyžadují od

   orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

 

   j)  zabezpečují  evakuaci  a  návrat,  dočasné  ubytování  a stravování

   evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

 

   k)  zajišťují  v  době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči,

   organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce

   v území,

 

   l)  provádějí  prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových

   škod,  zjišťují  účelnost  provedených  opatření  a  podávají  zprávu o

   povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,

 

   m) vedou záznamy v povodňové knize.

 

   § 79

 

   Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností

 

   (1)  Starosta  obce  s  rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi

   obce  s  rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise

   jmenuje  ze  zaměstnanců  obce  s  rozšířenou  působností zařazených do

   obecního  úřadu  a  zástupců  orgánů  a  právnických  osob,  které jsou

   způsobilé  k  provádění  opatření,  popřípadě  pomoci  při ochraně před

   povodněmi.  V  případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s

   rozšířenou  působností  pověřuje starosta řízením povodňové komise obce

   jiného  člena  komise.  Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je

   podřízen povodňovému orgánu kraje.

 

   (2)  Povodňové  orgány  obcí  s rozšířenou působností ve svých územních

   obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

   plánů  obcí  s  povodňovým  plánem  správního  obvodu obce s rozšířenou

   působností,

 

   b)  zpracovávají  povodňový  plán  správního  obvodu  obce s rozšířenou

   působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,

 

   c) organizují provádění povodňových prohlídek,

 

   d) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

   e)  organizují  odborná  školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů

   obcí a účastníků ochrany před povodněmi,

 

   f)  ukládají  podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

   řádů z hlediska povodňové ochrany,

 

   g)  organizují  a  řídí  hlásnou  povodňovou službu na území v správním

   obvodu  obce  s  rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu

   povodně  povodňové  orgány  sousedních  obcí  s  rozšířenou působností,

   příslušné  správce  povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský

   záchranný sbor České republiky,

 

   h)  organizují,  řídí,  koordinují  a ukládají opatření na ochranu před

   povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná

   povodňovými  orgány  obcí  a  v  případě  potřeby  vyžadují  od orgánů,

   právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

 

   i)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

   působnosti,

 

   j)  využívají  pro  řízení  záchranných prací, pro jejich koordinaci se

   složkami  integrovaného  záchranného  systému  a  pro  spojení  s místy

   záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České

   republiky,

 

   k)  v  nutných  případech,  pokud  není svolána povodňová komise kraje,

   nařizují  po  dohodě  se správou povodí mimořádné manipulace na vodních

   dílech  nad  rámec  schválených  manipulačních  řádů s možným dosahem v

   rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

 

   l)   spolupracují   v  době  povodně  s  povodňovými  orgány  obcí  při

   zajišťování   hygienické   a  zdravotnické  péče,  organizují  náhradní

   zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

 

   m)  soustřeďují  zprávy  o  rozsahu  a  výši povodňových škod, posuzují

   účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu

   o povodni,

 

   n) vedou záznamy v povodňové knize.

 

   § 80

 

   Povodňové orgány krajů

 

   (1) Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou.

   Další  členy  komise  jmenuje  její  předseda  z  řad zaměstnanců kraje

   zařazených  do  krajského  úřadu, příslušných správců povodí a zástupců

   orgánů  a  právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření,

   popřípadě  pomoci  při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je

   podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.

 

   (2)   Povodňové  orgány  krajů  ve  svých  územních  obvodech  v  rámci

   zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a) potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových

   plánů správních obvodů obcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem

   správního obvodu kraje,

 

   b)  zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst.

   3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,

 

   c) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

 

   d)  ukládají  podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních

   řádů z hlediska povodňové ochrany,

 

   e)  organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcí s

   rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,

 

   f)  účastní  se  hlásné  povodňové  služby  na území kraje, informují o

   nebezpečí   a  průběhu  povodně  povodňové  orgány  obcí  s  rozšířenou

   působností,  Český  hydrometeorologický  ústav a Ministerstvo životního

   prostředí,

 

   g)  organizují,  řídí  a  koordinují opatření na ochranu před povodněmi

   podle   povodňových   plánů,   řídí  a  koordinují  opatření  prováděná

   povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností,

 

   h)  vyhlašují  a  odvolávají  stupně  povodňové aktivity v rámci územní

   působnosti,

 

   i)   řídí   ve  svém  správním  obvodu  ovlivňování  odtokových  poměrů

   manipulacemi  na  vodních  dílech  v rámci manipulačních řádů; nařizují

   mimořádné  manipulace  na  těchto  vodních dílech nad rámec schváleného

   manipulačního  řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcí s

   rozšířenou  působností  ve  svém správním obvodu, s příslušnými správci

   povodí  a  s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být

   touto mimořádnou manipulací ovlivněny,

 

   j)  posuzují  vliv  zabezpečovacích  prací  na vodních tocích a vodních

   dílech  na  odtokový  režim  po  projednání  se  správci vodních toků a

   vodních  děl,  které  jimi  mohou  být  dotčeny,  a  koordinují  jejich

   provádění,

 

   k)  zpracovávají  souhrnnou  hodnotící  zprávu o povodni včetně analýzy

   rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,

 

   l) vedou záznamy v povodňové knize,

 

   m)  využívají  pro  řízení  záchranných prací, pro jejich koordinaci se

   složkami  integrovaného  záchranného  systému  a  pro  spojení  s místy

   záchranných  prací příslušné operační a informační středisko Hasičského

   záchranného sboru České republiky.

 

   § 81

 

   Ústřední povodňový orgán

 

   (1)  Ministerstvo  životního  prostředí jako ústřední povodňový orgán v

   rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a)  řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení

   povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,

 

   b)  metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména

   zpracování,  předkládání  a  schvalování  povodňových plánů, organizaci

   předpovědní a hlásné povodňové služby,

 

   c) zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový

   plán  České  republiky  a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové

   komisi,

 

   d)   potvrzuje  soulad  povodňových  plánů  správních  obvodů  krajů  s

   povodňovým plánem České republiky,

 

   e)  účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro

   případné  převzetí  řízení  ochrany  před povodněmi Ústřední povodňovou

   komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,

 

   f)  zajišťuje  průzkumné  a dokumentační práce většího rozsahu (letecká

   pozorování, snímkování a podobně),

 

   g) účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.

 

   (2)  Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její

   statut.  Předsedou  Ústřední  povodňové  komise  je  ministr  životního

   prostředí a místopředsedou ministr vnitra.

 

   (3)  Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě

   potřeby  ukládá  v  celém  rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době

   povodně   ohrožující  rozsáhlá  území,  pokud  povodňové  komise  krajů

   vlastními  silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci

   plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a) informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,

 

   b)  nařizuje  po  projednání  s  příslušnými povodňovými orgány krajů a

   příslušnými  správci  povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad

   rámec  schváleného  manipulačního  řádu  s  možným dosahem přesahujícím

   rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,

 

   c) koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,

 

   d) vede záznamy v povodňové knize.

 

   Díl 4

 

   Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

 

   § 82

 

   Správci povodí

 

   Správci  povodí  v  rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě

   úkolů správce vodních toků

 

   a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů

   obcí s rozšířenou působností,

 

   b) spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů

   a povodňového plánu České republiky,

 

   c)  spolupracují  s povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností při

   provádění povodňových prohlídek,

 

   d)  dávají  podněty  povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v

   záplavových   územích,   popřípadě   jiných  opatření  k  ochraně  před

   povodněmi,

 

   e)  účastní  se  hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují

   hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům,

   spolupracují   s  Českým  hydrometeorologickým  ústavem  při  provádění

   předpovědní povodňové služby,

 

   f)  spolupracují  s  vlastníky  vodních  děl  při  oznamování nebezpečí

   zvláštní povodně,

 

   g) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

   aktivity,

 

   h)  poskytují  odbornou,  technickou  a  organizační  podporu  činnosti

   povodňovým komisím krajů,

 

   i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,

 

   j)  po  povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcí s rozšířenou

   působností  a  správců  vodních  toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za

   povodí  a  předkládají  ji  povodňovým  orgánům  krajů  a  Ministerstvu

   životního prostředí,

 

   k)  spolupracují  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou působností a

   krajů při školení a výcviku pracovníků,

 

   l) zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před

   povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.

 

   § 83

 

   Správci vodních toků

 

   Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a) zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcí,

 

   b)  provádějí  ve  spolupráci  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou

   působností povodňové prohlídky na vodních tocích,

 

   c) navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo

   jiných  staveb  a  pozemků  na  vodních  tocích  a  v  záplavovém území

   povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,

 

   d)   zajišťují   pracovní   síly   a   věcné  prostředky  na  provádění

   nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,

 

   e)  v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

   dostupnost  věcných  prostředků  a  prověřují jejich připravenost podle

   povodňových plánů,

 

   f)  sledují  na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh

   povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových

   zácp  a  nápěchů,  postup  tání  a  chod  ledů,  vodní stavy a průtoky,

   popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,

 

   g)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

   povodně  povodňové  orgány  obcí  s  rozšířenou  působností,  příslušné

   správce  povodí,  pracoviště  Českého  hydrometeorologického  ústavu  a

   Hasičský záchranný sbor České republiky,

 

   h)  poskytují  odbornou  pomoc  obecním povodňovým komisím a povodňovým

   komisím obcí s rozšířenou působností,

 

   i) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové

   aktivity,

 

   j)  provádějí  zabezpečovací  práce  na  vodních  tocích  a  činí další

   opatření podle povodňových plánů,

 

   k) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,

 

   l)  po  povodni  provádějí  ve  spolupráci  s  orgány ochrany přírody a

   vodoprávními  úřady  prohlídky  vodního  toku,  zjišťují  rozsah a výši

   povodňových  škod  a  sepisují  o nich protokol; dále posuzují účelnost

   provedených  opatření  a  zpracovávají  zprávu o povodni a předávají ji

   povodňovému  orgánu  obce  s rozšířenou působností, příslušnému správci

   povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,

 

   m)  odstraňují  povodňové  škody  na  korytech  vodních  toků,  zejména

   zabezpečují  kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný

   profil  koryta  vodního  toku;  na tyto činnosti se nevztahují zvláštní

   právní  předpisy;^34a)  zahájení těchto činností oznámí správce vodního

   toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.

 

   § 84

 

   Vlastníci vodních děl

 

   (1)  Vlastníci  vodních  děl,  která  mohou  ovlivnit  průběh přirozené

   povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi

 

   a)  provádějí  ve  spolupráci  s  povodňovými  orgány obcí s rozšířenou

   působností  a  krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují

   stav  objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a

   odstraňují zjištěné závady,

 

   b)   zajišťují   pracovní   síly   a   věcné  prostředky  na  provádění

   zabezpečovacích prací na vodních dílech,

 

   c) v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a

   dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,

 

   d)  sledují  na  vodních  dílech  všechny  jevy  rozhodné  pro bezpečné

   převedení  povodně,  zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah

   zamrzání,  tvorbu  nebezpečných  ledových zácp a nápěchů, postup tání a

   chod   ledů,   stav  hladiny  vody,  popřípadě  nahromadění  plovoucích

   předmětů,

 

   e)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

   povodně  povodňový  orgán obce s rozšířenou působností, správce vodního

   toku,     příslušného     správce     povodí,     pracoviště    Českého

   hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,

 

   f) manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu

   tak,  aby  se  snížilo  nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů

   vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,

 

   g)  k  mimořádným  manipulacím  na vodních dílech nad rámec schválených

   manipulačních  řádů  si  vyžadují  souhlas  povodňového  orgánu  obce s

   rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,

 

   h)  provádějí  zabezpečovací  práce  na  vodních  dílech včetně oblasti

   vzdutí,

 

   i) zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,

 

   j)  po  povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši

   povodňových  škod,  posuzují  účelnost provedených opatření a poskytují

   povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností, správci vodního toku a

   příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,

 

   k) odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují

   pro případ další povodně.

 

   (2)  Vlastníci  vodních  děl  I.  až III. kategorie (§ 61), kterým byla

   uložena  povinnost  zajistit  provádění technickobezpečnostního dohledu

   dále

 

   a)   poskytnou   příslušným   povodňovým   orgánům,  orgánům  krizového

   řízení^34)  a  orgánům  integrovaného  záchranného  systému^35) údaje o

   parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových

   vln  a  rozsah  ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního

   dohledu  (program)  v  období  povodňové aktivity nebo krizových stavů;

   vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,

 

   b)  oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních

   toků   a  Hasičskému  záchrannému  sboru  České  republiky  skutečnosti

   rozhodné  pro  vyhlášení  stavů  pohotovosti  a  ohrožení při nebezpečí

   vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,

 

   c)  při  bezprostředním  ohrožení  bezpečnosti  vodních  děl  a  vývoji

   směřujícím  k  narušení  jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují

   povodňové  orgány  níže po toku podle povodňových plánů územních celků,

   Hasičský  záchranný  sbor  České  republiky  a  v  případě  nebezpečí z

   prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.

 

   (3)  Na  rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla

   (odstavce 1 a 2) stavebník.

 

   § 85

 

   Vlastníci  pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo

   zhoršují průběh povodně

 

   (1)  Vlastníci  pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území

   nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové

   podmínky a průběh povodně, při tom

 

   a)  zpracovávají  povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71

   odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,

 

   b)  provádějí  ve  spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky,

   zejména  prověřují  stav  objektů v záplavovém území z hlediska možného

   ovlivnění  odtokových  podmínek  za povodně a možného odplavení staveb,

   jejich částí a movitých věcí,

 

   c)  na  příkaz  povodňového  orgánu odstraňují své předměty a zařízení,

   které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže

   po toku,

 

   d)  zajišťují  pracovní  síly  a  věcné  prostředky k zabezpečení svých

   předmětů  a  zařízení,  které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů

   nebo ucpání koryta níže po toku,

 

   e)  v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a

   dostupnost  věcných  prostředků  a  prověřují jejich připravenost podle

   povodňového plánu,

 

   f)  sledují  na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné

   převedení  povodně,  zejména  nahromadění  plovoucích předmětů a ucpání

   průtočného profilu,

 

   g)  účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu

   povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor

   České republiky,

 

   h)  zajišťují  záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné

   sklizně,

 

   i)  zajišťují  ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li

   vlastníky  nebo  provozovateli  přístavu;  přitom se řídí pokyny orgánů

   státní plavební správy,

 

   j)  provádějí  povodňové  zabezpečovací  práce,  zejména  na  objektech

   propustků  a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena

   jejich průtočná kapacita,

 

   k)  provádějí  po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a

   výši  povodňových  škod  a  poskytují  povodňovému  orgánu podklady pro

   zprávu o povodni,

 

   l)  odstraňují  povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro

   případ další povodně.

 

   (2) Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.

 

   (3)  Vlastníci  movitého  majetku  ve vodních tocích nebo v záplavových

   územích  jsou  povinni  dbát  o jeho umístění i užívání způsobem, který

   nebude  bránit  odtoku  velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto

   majetku.

 

   Díl 5

 

   Náklady na opatření na ochranu před povodněmi

 

   § 86

 

   (1)  Jednotlivé  obce  mohou  činit opatření k přímé ochraně majetku na

   svém  území.  Stát  a  kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou

   požádat  vlastníky  majetku,  který  je  těmito  opatřeními  chráněn, o

   příspěvek na jejich výstavbu.

 

   (2)  Právnické  a  fyzické  osoby  nesou  náklady,  které  jim vzniknou

   vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.

 

   (3)  Náklady  na  zabezpečovací  práce  na  vodních tocích hradí jejich

   správci.  Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na

   těchto vodních dílech.

 

   (4)  Náklady  na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí

   obce,  kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany

   podle zvláštního právního předpisu.^36)

 

   § 87

 

   Majetkovou  újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v

   době povodně

 

   a) povodňovou komisí obce hradí obec,

 

   b)  povodňovou  komisí  obce  s  rozšířenou  působností  hradí  obec  s

   rozšířenou působností,

 

   c) povodňovou komisí kraje hradí kraj,

 

   d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.

 

   HLAVA X

 

   POPLATKY

 

   Díl 1

 

   Poplatky

 

   § 88

 

   Poplatek za odebrané množství podzemní vody

 

   (1)  Oprávněný,  který  má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1

   písm.  b)  bod  1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek

   stanovených  tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané

   podzemní  vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil

   výkon  svého  povolení  k  nakládání  s  vodami  podle  §  11  odst.  3

   provozovateli  vodovodu  pro veřejnou potřebu^10a) tím, že na něj výkon

   povolení  smluvně převedl^36a) a tento provozovatel oznámil svůj název,

   sídlo  a  identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí,

   považuje  se  za  odběratele  tento  provozovatel vodovodu pro veřejnou

   potřebu.  Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou

   uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

 

   (2)  Poplatek  se  neplatí  za  skutečný  odběr podzemní vody z jednoho

   vodního  zdroje  menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší

   nebo  rovný  500  m3  v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry

   povolené  k  účelu  získání  tepelné energie, za odběry vody ke snížení

   znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a

   za  odběry  vody  sloužící  hydraulické  ochraně  podzemních  vod  před

   znečištěním.

 

   (3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech

   území  jedné  obce,  odebrané  množství  vody  se pro účely zpoplatnění

   sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí

   podzemní  voda  nacházející  se  ve  stejném  dílčím  povodí,  které je

   specifikováno    číslem    hydrologického    pořadí,   a   ve   stejném

   hydrogeologickém rajonu.

 

   (4)  Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle

   sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.

 

   (5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je

   odběratel  povinen  zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje

   identifikační  údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a

   poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o

   povoleném  množství  odběru  podzemních  vod  v  členění  podle  odběrů

   podzemních  vod  podle  jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V

   poplatkovém   hlášení   vypočte   odběratel  výši  záloh  poplatku  pro

   následující  kalendářní  rok  a  předloží  jej České inspekci životního

   prostředí  do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové

   hlášení   podávat,   pokud  nepodléhá  zpoplatnění  podle  odstavce  2.

   Odběratel  rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že

   od  posledního  jím  podaného  poplatkového  hlášení  nedošlo  ke změně

   povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové

   hlášení   podáno.   Vzor   poplatkového  hlášení  stanoví  Ministerstvo

   životního   prostředí   ve   spolupráci   s  Ministerstvem  zemědělství

   vyhláškou.

 

   (6)  Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel

   vynásobením  příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní

   vody v m3.

 

   (7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

   a  ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši

   zálohy  a  výši  čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem,

   který  doručí  odběrateli  a  správci daně příslušnému podle sídla nebo

   místa   pobytu   odběratele  do  15.  prosince  běžného  roku.  Opravný

   prostředek  proti  zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a

   výše  čtvrtletních  nebo  měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem

   platí  až  do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce

   životního  prostředí  předává  Generálnímu  ředitelství  cel  do  konce

   kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.

 

   (8)  V  zálohovém  výměru  Česká  inspekce  životního prostředí stanoví

   rovnoměrné  čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo

   je  nižší  než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

   souhrnná  výše  je  vyšší  než  300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel

   povinen  zaplatit  nejpozději  do 25. dne kalendářního měsíce, za který

   byla  záloha  vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit

   nejpozději  do  25.  dne  posledního  měsíce kalendářního čtvrtletí, za

   které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového

   výměru  povinen  platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo

   čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy

   a  výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový

   zálohový  výměr  vydá  Česká  inspekce  životního  prostředí na základě

   nového  poplatkového  hlášení  odběratele  nebo  v  případě změny sazby

   poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.

 

   (9)  Dojde-li  k  zániku  odběratele  v  průběhu  kalendářního roku bez

   právního  nástupce,  je  odběratel  povinen  nejpozději  ke  dni zániku

   zaplatit  poměrnou  část  předpokládaného  ročního  poplatku,  na jehož

   úhradu  se  započtou  do  té  doby  provedené  zálohy týkající se téhož

   kalendářního roku.

 

   (10)  Odběratel  je  povinen  do  15.  února  předložit  České inspekci

   životního  prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve

   kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména

   údaje  o  výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní

   vody  v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení

   a  účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční

   výši  poplatku  za  uplynulý  kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými

   zálohami,  navrhne  vyrovnání  a  předloží  poplatkové  přiznání  České

   inspekci   životního  prostředí.  Vzor  poplatkového  přiznání  stanoví

   Ministerstvo   životního   prostředí   ve  spolupráci  s  Ministerstvem

   zemědělství vyhláškou.

 

   (11)  Roční  výši  poplatku  v  poplatkovém  přiznání vypočte odběratel

   vynásobením   příslušné   sazby  poplatku  skutečně  odebraným  objemem

   podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.

 

   (12)  Česká  inspekce  životního  prostředí  na  podkladě  poplatkového

   přiznání  a  ověření  údajů  rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o

   výši  poplatku  za  uplynulý  kalendářní rok poplatkovým výměrem, který

   doručí  odběrateli  a  správci  daně příslušnému podle sídla nebo místa

   pobytu  odběratele  do  60  dnů  po  obdržení  poplatkového  přiznání s

   oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

 

   (13)  V  případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek,

   uhradí  odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů

   ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené

   zálohy  jsou  vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně

   odběrateli   přeplatek  bez  žádosti  do  30  dnů  ode  dne,  kdy  bylo

   příslušnému  správci  daně  doručeno  oznámení České inspekce životního

   prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.

 

   (14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní

   moci  a  jsou  vykonatelné,  zašle  Česká  inspekce životního prostředí

   bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.

 

   (15)  Část  poplatků  za  odběr  podzemní  vody ve výši 50 % je příjmem

   rozpočtu  kraje,  na  jehož  území  se odběr podzemní vody uskutečňuje,

   zbytek  je  příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které

   jsou  příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby

   a  obnovy  vodohospodářské  infrastruktury,  a  to zejména pro obec, na

   jejímž  území  se  odběr  podzemní  vody  uskutečňuje,  a  na zřízení a

   doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

 

   § 89

 

   Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

 

   (1)  Právnická  nebo  fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod

   povrchových,  (dále  jen  "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v

   tomto   zákoně  povinna  platit  poplatek  za  znečištění  vypouštěných

   odpadních  vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen

   "poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.

 

   (2)  Povinnost  platit  poplatky  podle  odstavce  1  se  nevztahuje na

   vypouštění

 

   a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

   léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

 

   b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

   minerálních vod,

 

   c) vod ze sanačních vrtů,

 

   d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

 

   (3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení

   nebo  přerušení  provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za

   období  nezbytně  nutné  k  obnovení  jejího  provozu  poplatky ve výši

   odpovídající  poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za

   předchozí   kalendářní  rok.  Omezení,  přerušení  a  obnovení  provozu

   čistírny  odpadních  vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci

   životního  prostředí,  která  tyto  skutečnosti  prověří  a  zohlední v

   poplatkovém výměru za toto období.

 

   § 90

 

   Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

 

   (1)  Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel

   povinen  platit,  jestliže  jím  vypouštěné  odpadní  vody  překročí  v

   příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit

   zpoplatnění.  Ukazatele  znečištění,  hmotnostní  a koncentrační limity

   zpoplatnění  a  sazby  poplatku  členěné  podle  jednotlivých ukazatelů

   znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

 

   (2)  Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je

   znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních

   vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.

 

   (3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením

   objemu  vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1

   m3.

 

   (4)  Poplatek  za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu

   dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako

   násobek  sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za

   kalendářní  rok.  V  případě,  že  u některé zpoplatněné látky dojde ke

   snížení  jejího  celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu

   kalendářnímu  roku  nejméně  o  20  %,  nejvýše však o 50 %, snižuje se

   poplatek  za  tuto  látku  o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u

   některé  zpoplatněné  látky  ke  snížení  jejího celkového vypouštěného

   množství  oproti  předcházejícímu  kalendářnímu  roku  o více než 50 %,

   poplatek  za  tuto  látku  se  neplatí.  Celkové množství znečištění se

   zjistí  vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného

   ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.

 

   (5)  Sazba  pro  zpoplatnění  u  ukazatele  znečištění "organické látky

   charakterizované   chemickou   spotřebou   kyslíku"  se  použije  podle

   odpovídajícího druhu odpadních vod.

 

   (6)  Znečišťovatel  může  pro  účely  výpočtu  poplatku pro jeden zdroj

   znečištění  odečíst  množství  znečištění  obsažené  v  jím  odebrané a

   použité  vodě  nebo  ve  vodě  odebrané a použité jinou právnickou nebo

   podnikající  fyzickou  osobou,  která mu předává vzniklé odpadní vody k

   dalšímu  zneškodňování,  od zjištěného celkového množství znečištění ve

   vypouštěných  odpadních  vodách  z  daného  zdroje znečištění. Odečtené

   množství   znečištění   odebrané  vody  doloží  údaji  o  koncentracích

   znečištění  v  odebrané  vodě  podle příslušných ukazatelů znečištění a

   údajem  o  jejím  odebraném  množství  v  roce,  za  který  je poplatek

   vypočítáván.  Za  správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě

   odpovídá znečišťovatel.

 

   § 91

 

   Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod

 

   (1)  Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla

   poplatková  povinnost  podle  tohoto zákona, povinen u každého zdroje a

   výpustě  sledovat  koncentraci  znečištění  ve  vypouštěných  odpadních

   vodách  v  příslušných  ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních

   vod  a  vést  o  tomto  sledování  a  měření  provozní  evidenci  podle

   jednotlivých  ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost

   zjištění  zdrojů  znečišťování  vypouštěných  odpadních  vod, stanovení

   koncentrace  znečištění  podle příslušných ukazatelů znečištění, měření

   objemu  vypouštěných  odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré

   podklady  k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat

   po dobu 5 let.

 

   (2)  Vypouští-li  znečišťovatel  odpadní  vody  v  jedné  lokalitě více

   výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu

   vypouštěných  odpadních  vod  započítávají  vypouštěné  odpadní vody ze

   všech  výpustí.  Více  výpustmi  v jedné lokalitě se rozumějí například

   jednotlivé  výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé

   výpustě  z  areálu  průmyslové  výroby. Při výpočtu poplatku se použije

   rozdílná  sazba  pro  čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní

   vody   jsou   vody   vyčištěné   např.   v  mechanicko-biologické  nebo

   mechanicko-chemické  čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda

   jde  o  čištěné  odpadní  vody,  či  nikoliv,  rozhodne  Česká inspekce

   životního prostředí.

 

   (3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění

   obsaženého  v  odpadních  vodách,  metody  měření ukazatelů znečištění,

   zjišťování   průměrné   koncentrace   znečištění   a   ročního   objemu

   vypouštěných  odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle

   §  90  odst.  6,  provádění  měření objemu vypouštěných odpadních vod a

   náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.

 

   § 92

 

   Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod

 

   (1)  Pro  účely  kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod

   mohou  provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem

   životního prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř").

 

   (2)   Kontrolu   správnosti  sledování  a  měření  objemu  vypouštěných

   odpadních  vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k

   podnikání  pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící

   skupina").  Způsob  sledování  znečištění  odpadních vod, měření objemu

   vypouštěných   odpadních  vod,  požadavky  na  způsobilost  oprávněných

   laboratoří,  kontrolních  laboratoří  a  měřících  skupin  k  provádění

   rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách

   a  pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro

   účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

   Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku

   seznam   oprávněných  laboratoří,  kontrolních  laboratoří  a  měřících

   skupin.

 

   (3)  Znečišťovatel  je  povinen  umožnit  pověřeným  osobám kontrolních

   laboratoří  a  měřících  skupin  a  osobám  provádějícím svou činnost v

   souladu  s  §  126b  vstup  do  kontrolovaných  objektů, poskytnout jim

   podklady  nezbytné  pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru

   vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.

 

   (4)  Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění

   odpadních  vod  pro  účely  výkonu  státní  správy  zajistí Státní fond

   životního  prostředí  České  republiky na základě návrhu České inspekce

   životního prostředí.

 

   § 93

 

   Zálohy

 

   (1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok

   je  znečišťovatel  povinen  zpracovat  poplatkové  hlášení  s  uvedením

   skutečností  rozhodných  k  jejímu  výpočtu, zejména údaje o množství i

   koncentraci  ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod

   v  členění  podle  jednotlivých  zdrojů  znečišťování  a jejich výpustí

   včetně  údajů  pro  odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a

   údajů  o  poskytnutých  odkladech  pro  účely  výpočtu výše poplatků. V

   poplatkovém  hlášení  znečišťovatel  vypočte  výši  záloh na poplatky a

   předloží  je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října

   běžného  roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního

   prostředí vyhláškou.

 

   (2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení

   a  ověření  údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši

   zálohy  výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně,

   Státnímu  fondu  životního  prostředí  České  republiky do 15. prosince

   běžného  roku.  Ve  výměru  Česká  inspekce životního prostředí stanoví

   rovnoměrné  čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo

   je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich

   souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.

 

   (3)  Měsíční  zálohy  je  znečišťovatel  povinen zaplatit nejpozději do

   dvacátého   pátého  dne  kalendářního  měsíce,  za  který  byla  záloha

   vyměřena.   Čtvrtletní   zálohy   je   znečišťovatel  povinen  zaplatit

   nejpozději  do  dvacátého  pátého  dne  posledního  měsíce kalendářního

   čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.

 

   (4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž

   jsou  zálohy  splatné,  že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na

   poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30

   %   nebo   že  znečišťovatel  neuvedl  v  poplatkovém  hlášení  hodnoty

   znečištění  za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty

   uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový

   výměr  do  30  dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto

   novém  výměru  stanoví  nově  výši  záloh pro zbývající část roku, a to

   obdobným  způsobem  podle  odstavce  2;  výše  dosud splatných záloh se

   nemění.  Obdobně  postupuje,  zjistí-li,  že  znečišťovatel  poplatkové

   hlášení nepředložil.

 

   (5)  Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet

   záloh  na  poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o

   více  než  30  %,  je  povinen  podat nové poplatkové hlášení, na jehož

   podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení

   záloh  na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového

   hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.

 

   (6)  Povinnosti  uvedené  v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé

   jednorázové odchylky.

 

   § 94

 

   Poplatkové přiznání

 

   (1)  Znečišťovatel  je  povinen  do  15. února předložit České inspekci

   životního  prostředí  poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V

   tomto  přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů

   znečištění    podléhajících    zpoplatnění,   jejich   koncentraci   ve

   vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro

   jednotlivé   zdroje   znečišťování   a  jejich  výpustě,  včetně  údajů

   potřebných  pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o

   poskytnutých  odkladech  a  výši  zaplacených  záloh. Vzor poplatkového

   přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

 

   (2)   Česká  inspekce  životního  prostředí  na  podkladě  poplatkového

   přiznání  a  ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši

   poplatků  za  uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí

   znečišťovateli,  příslušnému  správci  daně  a Státnímu fondu životního

   prostředí  České  republiky  do  30.  dubna běžného roku. V případě, že

   zaplacené   zálohy   jsou   nižší   než   vyměřená  výše  poplatků,  je

   znečišťovatel  povinen  nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce

   daně  do  15  dnů  ode  dne doručení poplatkového výměru. V případě, že

   zaplacené  zálohy  jsou  vyšší  než  vyměřené poplatky, vrátí příslušný

   správce  daně  znečišťovateli  přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne,

   kdy  bylo  příslušnému  správci  daně  doručeno oznámení České inspekce

   životního  prostředí  o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je

   vykonatelný.  Nedoplatky  nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se

   převádějí do dalšího zúčtovacího období.

 

   § 95

 

   Výměr  o  stanovení  záloh  na  poplatky a poplatkový výměr se vydávají

   podle  jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a

   vymáhání poplatků.

 

   § 96

 

   Odklad placení poplatků

 

   (1)  Znečišťovatel,  který  prokazatelně  na  podkladě povolení zahájil

   práce  na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného

   zařízení  investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení

   množství   znečištění   ve  vypouštěných  odpadních  vodách  a  kterému

   vodoprávní  úřad  povolil  (§  38  odst. 9) po dobu výstavby vypouštění

   odpadních  vod  s  přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních

   vod  vyššími  než  hodnoty  stanovené prováděcím právním předpisem,^38)

   avšak  po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou

   zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně

   převedl  prostředky,  může  nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení

   stavby   nebo   jiného  zařízení  nebo  uzavření  smlouvy  o  převedení

   finančních  prostředků  požádat  Českou  inspekci životního prostředí o

   povolení  odkladu  placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění,

   pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen

   "odklad").  Rozhodnutí  o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce

   životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

   fondu životního prostředí České republiky.

 

   (2)  Odklad  lze  povolit  od  prvního  dne měsíce následujícího po dni

   skutečného  zahájení  stavby  nebo  výstavby jiného zařízení doloženého

   zápisem   ve  stavebním  deníku  nebo  v  případě  sdružení  finančních

   prostředků  až  po  zahájení  stavby  či  jiného  zařízení, nejdříve od

   prvního  dne  měsíce  následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení.

   Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v

   pravomocném  povolení  vodoprávního  úřadu.  Česká  inspekce  životního

   prostředí  povolí  odklad  nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného

   zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných

   z  čistírny  odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před

   zahájením  stavby  již  plní  přípustné  hodnoty  ukazatelů  znečištění

   stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8).

 

   (3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

   sdružení  prostředků,  dokončí  stavbu nebo jiné zařízení před termínem

   stanoveným  k  jejich  dokončení  v  pravomocném  povolení vodoprávního

   úřadu,  je  povinen  tuto  skutečnost  do jednoho měsíce ode dne jejich

   dokončení  písemně  oznámit  České inspekci životního prostředí. Odklad

   končí  posledním  dnem  měsíce,  ve  kterém bylo písemné oznámení České

   inspekci životního prostředí doručeno.

 

   (4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o

   sdružení  prostředků,  požádal  podle zvláštního právního předpisu^4) o

   souhlas  se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o

   prozatímním  užívání  stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu

   před  vydáním  kolaudačního  rozhodnutí  a tento souhlas mu byl udělen,

   odklad  trvá  po  dobu  zkušebního  provozu,  nejpozději však 2 roky od

   udělení souhlasu nebo povolení.

 

   (5)  V  případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel

   smlouvu   o   sdružení   prostředků,   nesplnil  podmínky  odkladu,  je

   znečišťovatel  na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí

   povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode

   dne  nabytí  právní  moci  rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami.

   Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.

 

   (6)  Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode

   dne  zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy

   o sdružení prostředků.

 

   (7)  Znečišťovatel  je  povinen předložit potřebné doklady pro přiznání

   odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.

 

   (8)  Náležitosti  žádostí  o  povolení  odkladu a postup České inspekce

   životního  prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví

   Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

 

   § 97

 

   Prominutí části poplatků

 

   (1)  Dodržel-li  znečišťovatel  nebo  ten,  s kým znečišťovatel uzavřel

   smlouvu  o  sdružení  prostředků,  lhůtu k dokončení stavby nebo jiného

   zařízení  stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené

   v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního

   prostředí  znečišťovateli  část  poplatků  ve výši odpovídající částce,

   jejíž  zaplacení  bylo  podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního

   prostředí  odloženo;  prominutou  část  poplatků  může  Česká  inspekce

   životního  prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za

   dotaci^38).

 

   (2)  O  prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje

   Česká  inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele.

   Rozhodnutí  zasílá  znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu

   fondu životního prostředí České republiky.

 

   § 98

 

   Odvolání  proti  rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

   vod povrchových nemá odkladný účinek.^40)

 

   § 99

 

   Správa poplatků

 

   (1)  Vybírání  a  vymáhání  poplatků za vypouštění odpadních vod do vod

   povrchových  vykonává  správce  daně příslušný podle sídla jednotlivých

   znečišťovatelů.

 

   (2) Poplatky včetně záloh, úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel

   na  účet  příslušného  správce  daně  a  jsou  příjmem  Státního  fondu

   životního   prostředí   České   republiky.   Výnos  poplatků  a  jejich

   příslušenství  včetně  záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí

   příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České

   republiky měsíčně.

 

   § 100

 

   Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

 

   (1)  Za  povolené  vypouštění  odpadních  vod  do  vod podzemních platí

   oprávněný (§ 8) poplatek.

 

   (2)  Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální

   rekreaci  se  poplatek  neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se

   stanoví  poplatek  ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele

   podle  kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní

   rok.

 

   (3)  Povinnost  platit  poplatky  podle  odstavce  1  se  nevztahuje na

   vypouštění

 

   a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona^2) jako přírodní

   léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

 

   b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených

   minerálních vod,

 

   c)  vod  použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm.

   d)],

 

   d)  znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod

   podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

 

   (4)  Poplatek  se  platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební

   povinnost vznikla.

 

   (5)  Poplatek  se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění

   dochází, a je jejím příjmem.

 

   (6)  Vodoprávní  úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do

   vod podzemních předává obci potřebné údaje.

 

   (7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.

 

   Díl 2

 

   Platba  k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na

   opatření ve veřejném zájmu

 

   § 101

 

   Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

 

   (1)  Kdo  odebírá  povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat

   platbu  k  úhradě  správy  vodních  toků  a  u  odběrů povrchové vody z

   významných  vodních  toků  a  z ostatních povrchových vod také k úhradě

   správy  povodí,  podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové

   výši  v  Kč/m3  podle  skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo

   odebírá  povrchovou  vodu  je  povinen za každý den prodlení s placením

   plateb  podle  věty  první  uhradit  úrok z prodlení ve výši 1 promile.

   Povinnost  uhrazovat  tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu

   prostřednictvím  zařízení  jiného  oprávněného, který neplatí za odběry

   povrchové vody podle odstavce 4.

 

   (2)  Výše  platby  se  vypočte  vynásobením  množství skutečně odebrané

   povrchové  vody  za  uplynulý  kalendářní  měsíc (případně jiné období,

   nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku,

   ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové

   vody,  na  které  se  platba  nevztahuje  (odstavec  4), cenou za odběr

   povrchové  vody  stanovenou  správcem  vodního  toku  podle  zvláštního

   zákona.^42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z

   vodního  zdroje  v  jedné  lokalitě  na  více  místech,  pak  pro účely

   zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

 

   (3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

 

   a) průtočného chlazení parních turbín,

 

   b) zemědělských závlah,

 

   c)  zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů)

   v  případech  vyžadujících  čerpání vody nebo převádění vody; tato cena

   nesmí  překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na

   tuto činnost vzniknou,

 

   d) ostatních odběrů.

 

   (4)  Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství

   povrchové  vody  je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je

   menší  nebo  rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se

   též  za  odběry  povrchových  vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro

   napouštění  rybníků  a  vodních  nádrží  pro chov ryb, zatápění umělých

   prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání

   nebo  převádění  vody  správcem  vodního  toku,  pro  průtočné chlazení

   výzkumných  jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných

   koupališť,  odstavených  ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný

   biotop  rostlin  a  živočichů,  pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr

   okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro

   vyrovnání  vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro

   zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku

   za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

 

   (5)  Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně

   do  dvacátého  pátého  dne  po skončení kalendářního měsíce příslušnému

   správci  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru povrchové vody dochází, u

   ostatních  odběrů  povrchových  vod příslušnému správci povodí, pokud s

   ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit

   delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

 

   (6)  Nezaplatí-li  ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je

   příslušný  správce  vodního  toku,  ve  kterém  k odběru povrchové vody

   dochází,  nebo  správce  povodí  příslušný podle místa ostatního odběru

   povrchové  vody  oprávněn  domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle

   odstavce 1, u soudu.

 

   § 102

 

   Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu

 

   (1)  Stát  může  poskytnout  finanční  prostředky  k  úhradě  výdajů na

   opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

 

   a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

 

   b) správu drobných vodních toků,

 

   c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

 

   d) plánování v oblasti vod,

 

   e)  studie  odtokových  poměrů,  stanovení  záplavových  území a studie

   preventivních protipovodňových opatření,

 

   f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

 

   g)  zřizování,  obnovu  a  provoz vodních děl a zařízení k ochraně před

   povodněmi a suchem,

 

   h)  zkapacitnění  a  úpravu  koryt vodních toků a zlepšování odtokových

   poměrů v krajině,

 

   i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,

 

   j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

 

   k) obnovu a provoz vodních cest,

 

   l)  správu  vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník

   znám,

 

   m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

 

   n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),

 

   o)  provádění  kontrolního  zjišťování  jakosti a množství vypouštěných

   odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

 

   p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.

 

   (2)  Finanční  prostředky  na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát

   správcům  povodí,  České inspekci životního prostředí, správcům vodních

   toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst.

   3)  a  jiným  fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není

   právní nárok.

 

   (3)  Vláda  připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních

   prostředků  a  způsobu  kontroly  jejich  užití,  která  jsou  přílohou

   státního rozpočtu.

 

   Díl 3

 

   Penále

 

   § 103

 

   Úrok z prodlení

 

   (1) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným

   subjektům  povinnost  uhradit  úrok  z prodlení. Ministerstvo životního

   prostředí  může  po  projednání  s  Ministerstvem  zemědělství z důvodu

   odstranění  tvrdosti  zcela  nebo částečně na žádost povinného subjektu

   úrok  z  prodlení  podle  tohoto  odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku

   prominout.

 

   (2)  Za  každý  den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká

   povinným  subjektům  povinnost  uhradit  úrok  z prodlení. Ministerstvo

   životního  prostředí  může  z  důvodu  odstranění  tvrdosti  zcela nebo

   částečně  na  žádost  povinného  subjektu  úrok z prodlení podle tohoto

   odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.

 

   HLAVA XI

 

   VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

 

   § 104

 

   (1)  Státní  správu  podle  tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a

   Česká inspekce životního prostředí.

 

   (2) Vodoprávními úřady jsou

 

   a) obecní úřady,

 

   b) újezdní úřady^43) na území vojenských újezdů,

 

   c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

 

   d) krajské úřady,

 

   e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).

 

   (3)  Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům

   státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství

 

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

 

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

 

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

 

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

 

   b) adresa místa pobytu,

 

   c)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí

   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,

   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

   rozhodnutí.

 

   (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   c) adresa místa trvalého pobytu,

 

   d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

 

   e)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České

   republiky,  poskytuje  se  datum  úmrtí, místo a stát, na jehož území k

   úmrtí došlo,

 

   f)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

   jako  den  smrti  nebo  den,  který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

   nepřežil.

 

   (6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   c) druh a adresa místa pobytu,

 

   d) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

 

   e)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České

   republiky,  poskytuje  se  datum  úmrtí  a stát, na jehož území k úmrtí

   došlo,

 

   f)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

   jako  den  smrti  nebo  den,  který subjekt údajů prohlášený za mrtvého

   nepřežil.

 

   (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

   ve tvaru předcházejícím současný stav.

 

   (8)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

 

   (9)  Ve  správních  řízeních  vedených podle zákona o ochraně přírody a

   krajiny^14a),   horního   zákona^1a)  a  zákona  o  hornické  činnosti,

   výbušninách  a  o  státní  báňské  správě^7b)  a dále při postupu podle

   stavebního zákona^4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování

   staveb  lze  vydat  rozhodnutí  nebo  učinit  jiný  úkon jen na základě

   závazného  stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy

   podle tohoto zákona.

 

   § 105

 

   Obecní úřady a újezdní úřady

 

   (1)  Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst.

   4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní

   toky tvořící státní hranice.

 

   (2)  Státní  správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady

   podle  §  105  až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto

   zákona.

 

   § 106

 

   Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

 

   (1)  Působnost,  která  přísluší  vodoprávním úřadům, vykonávají obecní

   úřady  obcí  s  rozšířenou  působností,  pokud ji zákon nesvěřuje jiným

   orgánům.

 

   (2)  Obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k

   územním  plánům  a  regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto

   obcí.

 

   § 107

 

   Krajské úřady

 

   (1) Do působnosti krajských úřadů patří

 

   a)  uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům

   obcí s rozšířenou působností,

 

   b)   vyjadřovat   se  podle  §  18  tohoto  zákona  ke  stavbám,  pokud

   rozhodujícím  způsobem  ovlivňují  nakládání s vodami, ochranu vod nebo

   ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

 

   c)  rozhodovat  ve  věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem

   zemědělství   a   Ministerstvem   životního   prostředí;  má-li  takové

   rozhodnutí  vliv  na  průběh,  povahu  nebo  vyznačení  státní hranice,

   rozhodovat  po  projednání  i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové

   rozhodnutí  přírodních  minerálních  vod a přírodních léčivých zdrojů v

   blízkosti  státních  hranic  podle  zvláštního zákona^2), rozhodovat po

   projednání  i  s  Ministerstvem  zdravotnictví;  za  hraniční  vody  se

   považují  povrchové,  popřípadě  podzemní vody vymezené v mezinárodních

   smlouvách, kterými je Česká republika vázána^44),

 

   d)  činit  za  mimořádné  situace,  zejména  při  nedostatku vody a při

   haváriích,  opatření,  a  to  v případech přesahujících území správního

   obvodu  obce  s  rozšířenou  působností  nebo  obecního  úřadu  obce  s

   rozšířenou působností

 

   e)  spolupracovat  s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při

   pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou

   pro  zajištění  spolupráce  na  plánech  oblastí povodí a při provádění

   kontroly  plnění  plánů  oblastí  povodí  vyžádat  spolupráci odborných

   subjektů,  subjektů  sledujících  jakost  a  zdravotní nezávadnost vod,

   orgánů  ochrany  přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany

   životního  prostředí,  rybářství,  vlastníků a provozovatelů vodovodů a

   kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

 

   f)  ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření

   podle § 26 odst. 4,

 

   g)  kontrolovat  provádění  technickobezpečnostního dohledu nad vodními

   díly, která povoluje,

 

   h)   rozhodovat  o  zařazení  vodního  díla  do  kategorií  z  hlediska

   technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,

 

   i)   stanovovat  způsob  a  podmínky  vypouštění  důlních  vod  do  vod

   povrchových  nebo  podzemních  a  znečištěných vod a průsaků z úložných

   míst do povrchových vod,

 

   j)  povolovat  nakládání  s vodami k využívání energetického potenciálu

   podle  §  8  odst.  1  písm.  a)  bodu 3 na významných vodních tocích v

   případech, kdy si to vyhradí,

 

   k)  povolovat  vypouštění  odpadních  vod  do vod povrchových ze zdrojů

   znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

 

   l)  povolovat  vypouštění  odpadních vod z těžby a zpracování uranových

   rud   a   jaderných   elektráren  a  odpadních  vod  s  obsahem  zvlášť

   nebezpečných  nebo  nebezpečných  látek  podle  přílohy  č.  1  do  vod

   povrchových,

 

   m)  povolovat  čerpání  znečištěných  podzemních  vod za účelem snížení

   jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě

   do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

 

   n)  povolovat  vzdouvání  a  akumulaci  povrchových  vod  v  nádržích s

   celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna

   základové výpusti,

 

   o)   stanovovat  na  návrh  správce  povodí  rozsah  záplavových  území

   významných  vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování

   takového návrhu,

 

   p)  rozhodovat  v  pochybnostech  o  tom, zda se jedná o povrchové nebo

   podzemní  vody,  o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o

   odpadní vody,

 

   r)  rozhodovat  v  pochybnostech  o tom, zda jde o vodní tok podle § 43

   odst.  2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než

   uvedené v odstavci 1,

 

   s)  vydávat  vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat

   povolení nebo souhlas,

 

   t)  povolovat  výjimky  při  použití  závadných  látek (§ 39 odst. 7) a

   povolovat  nakládání  s  vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže,

   popřípadě jiných živočichů,

 

   u)  vykonávat  působnost  speciálního  stavebního  úřadu k vodním dílům

   umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),

 

   v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o

   ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných

   pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,

 

   w)  schvalovat  manipulační  řády  vodních  děl, která povoluje, včetně

   mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě,

   že  alespoň  jedno  z  vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád

   bude vztahovat, patří do jeho působnosti,

 

   x)   vykonávat  působnost  speciálního  stavebního  úřadu  k  čistírnám

   odpadních  vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud

   si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,

 

   y)  vyžadovat  od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie,

   kterým      byla      uložena      povinnost     zajistit     provádění

   technicko-bezpečnostního  dohledu, zpracování údajů o parametrech možné

   zvláštní  povodně,  zejména  charakteristiky  průtokových  vln a rozsah

   ohroženého  území,  a  jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům,

   orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.

 

   (2)  Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají

   závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.

 

   § 108

 

   Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

 

   (1)   Není-li   tímto   zákonem  stanoveno  jinak,  vykonává  působnost

   ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

 

   (2)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

   uplatňují  stanoviska  k politice územního rozvoje a k zásadám územního

   rozvoje.

 

   (3)  Ministerstvo  životního  prostředí  vykonává  působnost ústředního

   vodoprávního úřadu ve věcech

 

   a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

 

   1.  povolení  k  vypouštění  odpadních  vod  do  vod  povrchových  nebo

   podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],

 

   2.  povolení  k  čerpání  znečištěných podzemních vod za účelem snížení

   jejich  znečištění  a  k  jejich  následnému  vypouštění do těchto vod,

   popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

 

   3.  povolení  k  vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných

   látek do kanalizací (§ 16),

 

   4.  stanovení  minimálního  zůstatkového  průtoku  a uložení povinnosti

   osadit  na  vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně

   měřit  minimální  zůstatkový  průtok  a  podávat  vodoprávnímu  úřadu a

   správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),

 

   5.  stanovení  minimální  hladiny  podzemních  vod a uložení povinnosti

   předložit  návrh  jímacího  řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit

   hladinu   podzemních   vod,   způsobu   měření   a  povinnosti  podávat

   vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

 

   6.  činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových

   nebo  podzemních  a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a

   míry jejich znečištění (§ 38),

 

   7.  přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a

   hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),

 

   b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s

   Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),

 

   c)   zjišťování   a   hodnocení  stavu  povrchových  a  podzemních  vod

   prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),

 

   d)  tvorby  a  vedení  informačního  systému  společně  s Ministerstvem

   zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),

 

   e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů

   opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),

 

   f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí

   (§ 24 a 25),

 

   g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

 

   h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

 

   i) citlivých oblastí (§ 32),

 

   j)  zranitelných  oblastí  (§  33),  s  výjimkou  přezkoumávání akčního

   programu,

 

   k)  stanovení  opatření  k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových

   vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),

 

   l)  stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci

   původních   druhů   ryb   a   dalších   vodních  živočichů  společně  s

   Ministerstvem zemědělství (§ 35),

 

   m)  ochrany  jakosti  povrchových  nebo  podzemních  vod před závadnými

   látkami (§ 39),

 

   n)  zneškodňování  havárií  (§  41)  a  odstraňování  jejich škodlivých

   následků (§ 42),

 

   o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),

 

   p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),

 

   q)   poplatků   za   odběr  podzemních  vod  společně  s  Ministerstvem

   zemědělství (§ 88),

 

   r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních

   (§ 89 až 100),

 

   s)  spolupráce  s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany

   množství a jakosti hraničních vod (§ 107),

 

   t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),

 

   u)  řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství

   a jakosti vod,

 

   v)  plnění  úkolů  vyplývajících  ze vztahu k Evropským společenstvím v

   oblasti  ochrany  vod,  podávání  zpráv  o  plnění  příslušných směrnic

   Evropských  společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy

   Evropských   společenství   v  oblasti  vod  společně  s  Ministerstvem

   zemědělství,

 

   w)  zajišťování  koordinace  plánů  v oblasti vod a programů opatření v

   rámci  mezinárodní  spolupráce  ochrany  vod  v  oblastech povodí Labe,

   Dunaje a Odry.

 

   (4)   Ministerstvo   dopravy  a  spojů  vykonává  působnost  ústředního

   vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).

 

   (5)  Ministerstvo  obrany  vykonává  působnost  ústředního vodoprávního

   úřadu  ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle §

   105 odst.3.

 

   § 109

 

   Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních

 

   (1)  Vyžaduje-li  to  veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek

   vody  nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k

   jednorázovému   odběru   pitné   vody  z  vodovodní  sítě  v  případech

   záchranných   prací  při  mimořádných  událostech,  požárech  a  jiných

   živelních   pohromách,   zásahu   Hasičského  záchranného  sboru  České

   republiky  a  jednotek  požární  ochrany  nebo  ozbrojených  sil  České

   republiky,  může  vodoprávní  úřad  rozhodnutím  nebo  opatřením obecné

   povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s

   vodami,  popřípadě  tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření

   provede  po  projednání  s  dotčenými  subjekty,  pokud  to mimořádnost

   situace nevylučuje.

 

   (2)  Dojde-li  v  důsledku  mimořádné situace k omezení nebo znemožnění

   povolených  odběrů  povrchové  nebo podzemní vody, které vede k vážnému

   ohrožení  veřejného  zájmu,  je  vodoprávní  úřad  povinen  zajistit po

   projednání  s  příslušnými  orgány  opatření  k  nápravě.  Přitom  může

   stanovit  kdo,  jakým  způsobem  a  v  jakém rozsahu je povinen provést

   opatření  k  zajištění  náhradního  odběru  vody,  popřípadě  k  jejímu

   dovážení.  Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní

   úřad  požadovat  na  tom,  kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů

   způsobil.  Obecné  předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto

   dotčeny.

 

   § 110

 

   Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů

 

   (1) Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a

   předpisů  podle  něj  vydaných  a  v  rozsahu  své  působnosti ukládají

   opatření k odstranění zjištěných závad.

 

   (2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda

   jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.

 

   (3) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat

   spolupráci  odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní

   nezávadnost  vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na

   úsecích  ochrany  životního  prostředí,  rybářství,  popřípadě  dalších

   orgánů.

 

   (4)  Obecní  úřady  obcí  s  rozšířenou působností a krajské úřady jako

   součást  vodoprávního  dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž

   stav  by  mohl  ohrozit  bezpečnost  osob  nebo majetku. Přitom zejména

   dozírají,  jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují

   technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich

   bezpečnosti.

 

   § 111

 

   Vrchní vodoprávní dozor

 

   (1)   Ministerstvo   zemědělství  a  Ministerstvo  životního  prostředí

   dozírají  v  rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a

   Česká  inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona

   a předpisů podle něho vydaných.

 

   (2)  Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v

   rozsahu   své   působnosti   podle   tohoto  zákona  v  rámci  vrchního

   vodoprávního   dozoru   oprávněna  též  dozírat,  jak  jsou  dodržována

   ustanovení  vodního  zákona  a  předpisů  podle něho vydaných, jak jsou

   dodržována  rozhodnutí  vodoprávních  úřadů, jak jsou plněny povinnosti

   vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li

   závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

 

   (3)  Ministerstvo  zemědělství  v součinnosti s Ministerstvem životního

   prostředí  předkládá  každoročně  vládě  zprávu  o zhodnocení kontrolní

   činnosti  provedené  v  uplynulém  roce  v  rámci vrchního vodoprávního

   dozoru.

 

   § 112

 

   Česká inspekce životního prostředí

 

   (1) České inspekci životního prostředí přísluší

 

   a)  dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti

   stanovené  tímto  zákonem  nebo  uložené  podle  tohoto  zákona jí nebo

   vodoprávními úřady na úseku

 

   1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

 

   2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,

 

   3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

 

   4.  vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách

   nebo  k  jejich  vypouštění  do vod povrchových nebo podzemních nebo do

   kanalizací,

 

   5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

 

   6.  uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních

   do  souladu  s  požadavky  zákona  v  případech  vyžadujících  zvláštní

   pozornost,

 

   b)  ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a

   škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených

   pod písmenem a),

 

   c)  nařídit  v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení

   výroby  nebo  jiné  činnosti,  pokud  velmi  závažným způsobem ohrožuje

   veřejný  zájem  a  životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků,

   popřípadě jejich příčin,

 

   d) spolupracovat s vodoprávními úřady,

 

   e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

 

   f)  dozírat  nad  dodržováním  ustanovení  o  poplatcích  za vypouštění

   odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

 

   g)  provádět  kontrolní  zjišťování  jakosti  a  množství  vypouštěných

   odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

 

   h) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

 

   (2)  Na  řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto

   zákona  se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení §

   115.

 

   § 113

 

   zrušen

 

   § 114

 

   Oprávnění  osob  vykonávajících  vodoprávní  dozor  a vrchní vodoprávní

   dozor

 

   (1)  Pověření  zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen

   "inspektoři")  a  pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni

   při výkonu své činnosti

 

   a)  v  nezbytně  nutném  rozsahu  vstupovat,  popřípadě vjíždět na cizí

   pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou

   činnost  nebo  provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není

   třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,

 

   b)  požadovat  potřebné  doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení

   týkající  se  předmětu  dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný

   subjekt  je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a

   v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.

 

   (2) Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni

 

   a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného

   pracovníka,

 

   b) před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.

 

   (3)  Za  škodu  způsobenou  postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá

   stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 

   § 114a

 

   Osobě,  která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního

   prostředí  kontrolu  podle  §  114  tím,  že neumožní vstup či vjezd na

   pozemek  nebo  vstup  do  objektu,  neumožní  odběr  vzorků, neposkytne

   požadované  doklady,  údaje  a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při

   provádění  kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200

   000  Kč.  Pořádková  pokuta  může  být  uložena i opakovaně. Úhrn takto

   uložených  pořádkových  pokut  nesmí  přesáhnout  částku  2 000 000 Kč.

   Příjem  z  pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena

   činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

 

   § 115

 

   Vodoprávní řízení

 

   (1)  Pokud  tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při

   řízení  o  věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona,^4)

   jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.

 

   (2)  Ministerstvo  zemědělství  ve spolupráci s Ministerstvem životního

   prostředí  vyhláškou  stanoví,  ve kterých případech a které doklady je

   třeba  předložit  k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení

   ochranného  pásma  vodního  díla,  stanovení  ochranného  pásma vodního

   zdroje  nebo  vyjádření  k  ohlášení  nebo  oznámení  užívání,  jakož i

   náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v

   souladu s tímto zákonem.

 

   (3)  V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní

   poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín

   a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.

 

   (4)  Účastníkem  řízení  jsou  též  obce, v jejichž územním obvodu může

   dojít  rozhodnutím  vodoprávního  úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo

   životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

 

   (5)  Účastníkem  řízení  je  správce  vodního  toku v případech, kdy se

   řízení dotýká vodního toku.

 

   (6)  Občanské  sdružení,  jehož  cílem  je  podle  jeho  stanov ochrana

   životního  prostředí,  je  oprávněno  být  informováno  o  zahajovaných

   správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace

   vodoprávní  úřad  požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení

   specifikována.  Tato  žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání,

   lze ji podávat opakovaně.

 

   (7)  Občanské  sdružení  má  postavení  účastníka řízení vedeného podle

   tohoto  zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do

   8  dnů  ode  dne  sdělení  informace  podle  odstavce  6.  Dnem sdělení

   informace  o  zahájení  řízení  se rozumí den doručení jejího písemného

   vyhotovení  nebo  první den jejího zveřejnění na úřední desce správního

   orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (8)  Vodoprávní  úřad  v  písemnosti,  kterou nařizuje termín a předmět

   ústního  jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10

   dnů  před  ústním  jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě

   důkazy,  mohou  uplatnit  nejpozději  při  ústním  jednání, jinak k nim

   nebude  přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí

   lhůtu,  která  nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány

   uplatnit  závazná  stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě

   důkazy.  O  určení  lhůty  se  nevydává  usnesení. Jde-li o rozhodování

   týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.

 

   (9)  Ovlivní-li  rozhodnutí  vodní  poměry  nebo  jakost  vod  v obvodu

   působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se

   rozhoduje,  zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne

   věcně   a  místně  příslušný  vodoprávní  úřad  po  projednání  s  těmi

   vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

 

   (10)  V  jednoduchých  věcech,  zejména  lze-li  rozhodnout na podkladě

   dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní

   úřad  bezodkladně;  ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a

   jde-li  o  řízení  z  moci  úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v

   řízení.  V  ostatních  případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení

   vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.

 

   (11)  Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního

   řádu, jde o společné řízení.

 

   (12)  Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v

   novém  vodoprávním  řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí

   vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

 

   (13)  Náklady  na  znalecké  posudky,  kterých  je třeba ve vodoprávním

   řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle

   tohoto zákona, hradí žadatel.

 

   (14)   Na   vydání,   změnu,   zrušení  nebo  zánik  jiného  rozhodnutí

   vodoprávního  úřadu  než  povolení  k  nakládání  s  vodami  se použijí

   ustanovení § 12 a 13 obdobně.

 

   (15)  Účastníkem  řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a

   dále  osoby  podle  odstavců  4  a 7. Účastníky řízení o určení správce

   drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce

   drobného  vodního  toku,  správce  povodí a obce, jejichž územím drobný

   vodní   tok   protéká.  K  vydání  rozhodnutí  se  vyjadřují  příslušné

   vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).

 

   (16)   Při  ukládání  opatření  k  nápravě  nedostatků  zjištěných  při

   vodoprávním  dozoru,  jejichž  rozsah  nelze  stanovit  bez předchozích

   průzkumů  nebo  předchozího  zpracování  odborných podkladů, lze uložit

   samostatně  provedení  těchto  průzkumů, popřípadě zpracování uvedených

   podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí

   k  nápravě.  Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s

   vodami  způsobem,  k  němuž  je  jinak potřeba povolení podle § 8, toto

   povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o

   opatření  k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové

   rozhodnutí o opatření k nápravě.

 

   (17)   Manipulační   řád   vodního   díla   schvaluje  vodoprávní  úřad

   rozhodnutím.

 

   (18)  Zasahuje-li  vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika

   vodoprávních  úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož

   správním  obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož

   správním  obvodu  se  má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se

   rozumí  nakládání  s  vodami,  činnosti uvedené v § 14 a další činnosti

   podle  zákona  včetně  záměrů,  k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření

   podle   §  18.  Místně  příslušným  vodoprávním  úřadem  pro  stanovení

   ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v

   jehož  správním  obvodu  leží  vodní  dílo, s nímž stanovení ochranných

   pásem souvisí.

 

   (19)  Po  dobu  projednávání  případu  ve zvláštních orgánech zřízených

   podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro

   vydání rozhodnutí neběží.

 

   § 115a

 

   Opatření obecné povahy

 

   (1)  Opatření  obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají

   účinnosti,   pokud   vodoprávní   úřad  nestanoví  jinak,  před  jejich

   projednáním,  a  to  dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření

   obecné  povahy  oznamuje.  O  vydání  opatření  obecné  povahy  uvědomí

   vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.

 

   (2)  Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce

   1  jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den,

   který  vodoprávní  úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže

   konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.

 

   (3)  Ustanovení  §  172  odst.  5  správního řádu se v případě vydávání

   opatření  obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a

   § 109 odst. 1 nepoužije.

 

   (4)  Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své

   úřední desce.

 

   (5)  V  případě  změny  nebo  zrušení opatření obecné povahy se použijí

   odstavce 1 až 4 obdobně.

 

   HLAVA XII

 

   SPRÁVNÍ DELIKTY

 

   Díl 1

 

   Přestupky

 

   nadpis vypuštěn

 

   § 116

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  nedodrží  rozhodnutí  nebo  opatření obecné povahy vydané za účelem

   úpravy,  omezení  nebo  zákazu  obecného nakládání s povrchovými vodami

   podle § 6 odst. 4,

 

   b)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

   povolení k nakládání s vodami,

 

   c)  provede  činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

   nebo v rozporu s ním,

 

   d)  v  rozporu  s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

   úřadu  do  kanalizace  odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

   látky,

 

   e)  provede  stavbu,  zařízení  nebo  činnost  podle  §  17 odst. 1 bez

   souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

 

   f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

 

   g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

 

   h)  neprovede  technické  opatření  nebo  užívá  pozemky  nebo stavby v

   rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

 

   i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

 

   j)  vypustí  ryby  nebo  jiné  vodní  živočichy  nepůvodních, geneticky

   nevhodných  nebo  neprověřených  populací  přirozených druhů do vodního

   toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

 

   k)  v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

   přiměřená  opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

   ohrozí tak jejich prostředí,

 

   l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,

 

   m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,

 

   n)  nesplní  povinnost  k  zajištění  ochrany před povodněmi podle § 63

   odst. 3,

 

   o)  poruší  zákaz  činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

   odst. 2,

 

   p)  nakládá  s  vodami  v  rozporu  s rozhodnutím nebo opatřením obecné

   povahy  podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

   odst. 2, nebo

 

   q)  nesplní  opatření  uložené  podle  § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1

   písm. b).

 

   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

   a)  do  20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo

   o),

 

   b)  do  50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo

   q),

 

   c)  do  100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f)

   nebo h), nebo

 

   d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k).

 

   (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových

   vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

   sazby  40  Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového

   množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

 

   (4)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních

   vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku

   sazby  70  Kč  za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového

   množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

 

   (5)  Pokutu  za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo

   podzemních  vod  lze  stanovit  nejvýše za období 3 let předcházejících

   dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce

   3  nebo  4  lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné.

   Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč

   za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25

   Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.

 

   (6)   Nelze-li   stanovit  množství  povrchových  nebo  podzemních  vod

   odebraných  bez  povolení  k  nakládání  s vodami nebo v rozporu s ním,

   stanoví  orgán  ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

   čísel  roční  potřeby  vody  podle  vyhlášky, kterou se provádí zákon o

   vodovodech  a  kanalizacích^44a).  Není-li možné množství odebrané vody

   stanovit  takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

   přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

 

   § 117

 

   Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

 

   (1)  Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,

   že

 

   a)  v  rozporu  s  §  7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

   akumulaci  odpadních  vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

   neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

   plavidel do vod povrchových,

 

   b)  přečerpá  odpadní  vodu  nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

   plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

 

   c)  užije  plavidlo  se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

   rozporu s § 7 odst. 5, nebo

 

   d)  užije  plavidlo  k  plavbě  v  rozporu  se  stanoveným  rozsahem  a

   podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

 

   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

   a)  do  50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k

   úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit

   pokutu do 200 000 Kč,

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo

 

   c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d).

 

   § 118

 

   Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

 

   (1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že

 

   a)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

   povolením k nakládání s vodami,

 

   b)  nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

   nebo 2, nebo

 

   c)  v  rozporu  s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

   nebo  míru  jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

   úřadu, nebo

 

   d)  nezajistí  zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

   podle § 38 odst. 6.

 

   (2)  Fyzická  osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z

   povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových

   nebo  podzemních  vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně,

   dopustí  přestupku  tím,  že  neoznámí  podle § 11 odst. 1 přechod nebo

   převod  pozemku  nebo  stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami

   spojeno.

 

   (3) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

 

   b)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d),

   nebo

 

   c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

 

   (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových

   vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

   stanovené  podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

   obdobně.

 

   (5)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních

   vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši

   stanovené  podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí

   obdobně.

 

   § 119

 

   Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

 

   (1)  Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí

   přestupku tím, že

 

   a)  neudržuje  vodní  dílo  v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

   nebo

 

   b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

 

   (2)  Fyzická  osoba  se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až

   IV.  kategorie  dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností

   při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

 

   (3)  Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo

   II.   kategorie   dopustí   přestupku   tím,  že  neprojedná  provedení

   zabezpečovacích     prací     s     osobou     pověřenou     prováděním

   technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

 

   (4)  Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím,

   že

 

   a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

 

   b)   nepředloží   vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení  návrh  na  úpravu

   manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

 

   c)  nedbá  pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

   dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

 

   d)  neodstraní  předměty  nebo  hmoty  ulpělé na vodním díle podle § 59

   odst. 1 písm. f),

 

   e)  neosadí  cejch,  vodní  značku  nebo vodočet nebo neumožní průběžný

   přenos  dat  o  průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

   přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

 

   f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

 

   g)  neprovede  technickou  revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

   vodoprávnímu  úřadu  nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1

   písm. k),

 

   h)  nezpracuje  či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

   nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

 

   i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

 

   (5)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  hráze  sloužící  ochraně  před

   povodněmi,  vzdouvání  nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku

   tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).

 

   (6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání

   vody dopustí přestupku tím, že

 

   a)  neudržuje  v  řádném  stavu  dno  a  břehy vodního toku a nevytváří

   podmínky  pro  migraci  vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

   odst. 1 písm. i), nebo

 

   b)   neoznámí  nebezpečí  zvláštní  povodně  nebo  nevaruje  v  případě

   nebezpečí  z  prodlení  bezprostředně  ohrožené  fyzické nebo právnické

   osoby podle § 73 odst. 3.

 

   (7) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a)  do  20  000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4

   písm. f), g), h), i),

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d),

   e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),

 

   c)  do  500  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 1 písm. b),

   odstavce 3, nebo

 

   d)  do  1  000  000  Kč,  jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

   odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

 

   § 120

 

   Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

 

   (1)  Fyzická  osoba  se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že

   nesplní povinnost podle § 27.

 

   (2)  Fyzická  osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto

   vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.

 

   (3)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  sousedícího s korytem

   vodního  toku  dopustí  přestupku  tím, že nesplní povinnost podle § 51

   odst. 1.

 

   (4)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  stavby  nebo zařízení v korytě

   vodního  toku  dopustí  přestupku  tím,  že  v  rozporu  s § 52 odst. 1

   neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.

 

   (5)  Fyzická  osoba  se  jako vlastník stavby, která není vodním dílem,

   nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

   s  § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových

   vod.

 

   (6)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku, na kterém je umístěna

   stavba  k  vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo její část, která

   souvisí  s  více  pozemky  nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která

   byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

   melioracím pozemků nebo její část,

 

   b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

 

   c)  v  rozporu  s  §  56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

   vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo  vodoprávnímu  úřadu zjevné

   závady její funkce, nebo

 

   d)  v  rozporu  s  § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

   stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

 

   (7)  Fyzická  osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem

   dopustí  přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle §

   60 odst. 1.

 

   (8) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c),

 

   b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),

 

   c)  do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5,

   odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo

 

   d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.

 

   § 121

 

   Porušení  povinností  vlastníků  pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

   movitého majetku v ochraně před povodněmi

 

   (1)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  nebo  stavby  dopustí

   přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na

   své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi.

 

   (2)  Fyzická  osoba  se  jako  vlastník  pozemku  nebo stavby, které se

   nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí

   přestupku tím, že

 

   a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

 

   b)  nesplní  některou  z  povinností  k  zamezení  zhoršení  odtokových

   podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

 

   (3)  Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku

   tím,  že  nezajistí  povodňové  zabezpečovací práce na dotčeném objektu

   podle § 75 odst. 3.

 

   (4)  Fyzická  osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku

   tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst.

   3.

 

   (5) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a)  do  100  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 2 písm. a),

   odstavce 4, nebo

 

   b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

   b) nebo odstavce 3.

 

   § 122

 

   Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

 

   (1)  Fyzická  osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních

   vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí

   přestupku tím, že

 

   a)  vypustí  odpadní  vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

   kanalizace  v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

   nebo 2, nebo

 

   b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

   objem  vypouštěných  odpadních  vod nebo míru jejich znečištění zvláště

   nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

 

   (2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu

   nebo  zacházení  s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové

   nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

   písm. a), nebo

 

   b)  nevede  nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

   odst. 2 písm. b).

 

   (3)  Fyzická  osoba,  která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo

   nebezpečnými  látkami  nebo  zachází  se  závadnými  látkami  ve větším

   rozsahu  nebo  zacházení  s  nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se

   dopustí  přestupku  tím,  že  nesplní  některou z povinností podle § 39

   odst. 4.

 

   (4)  Fyzická  osoba,  která  zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se

   dopustí  přestupku  tím,  že  nevede  záznamy nebo neposkytne informace

   podle  §  39  odst.  6.  uvádí  na trh nebo prodává spotřebitelům prací

   prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.

 

   (6) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.

   b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním

   odpadní  vody  s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace,

   lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

 

   b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo

 

   c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5.

 

   (7)  Při  stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne

   orgán  ukládající  pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému

   nakládání  došlo,  k  tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění

   nebo  zmírnění  škodlivých  následků,  k  množství  a charakteru uniklé

   látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru

   závadné  látky,  která  pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke

   škodlivým  následkům  a  možnostem  jejich odstranění a k vlivu závadné

   látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.

 

   § 123

 

   Porušení povinností při haváriích

 

   (1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že

 

   a)  neučiní  bezprostřední  opatření  k odstranění příčin nebo následků

   havárie  nebo  se  při  jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

   plánem  nebo  pokyny  vodoprávního  úřadu nebo České inspekce životního

   prostředí podle § 41 odst. 1,

 

   b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

 

   c)  nevyhoví  výzvě  ke  spolupráci při provádění opatření k odstranění

   příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

 

   (2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že

 

   a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

 

   b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

 

   c)  jako  osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

   nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

   do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

 

   (3) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),

 

   b)  do  100  000  Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo

   odstavce 2 písm. a), c), nebo

 

   c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).

 

   § 124

 

   Porušení povinností správce drobného vodního toku

 

   (1) Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku

   dopustí přestupku tím, že

 

   a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

   b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

   c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

   (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo

 

   b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen b) a c).

 

   § 125

 

   Porušení poplatkových povinností

 

   (1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  91  odst.  1  nesleduje koncentraci znečištění ve

   vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

   vod,

 

   b)  v  rozporu  s  §  91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

   měření  koncentrace  znečištění  ve  vypouštěných odpadních vodách nebo

   jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

 

   c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

   osobám  provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

   objektů  nebo  jim  neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

   nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

   zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

 

   (2) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

 

   Díl 2

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   § 125a

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a)  nedodrží  rozhodnutí  nebo  opatření obecné povahy vydané za účelem

   úpravy,  omezení  nebo  zákazu  obecného nakládání s povrchovými vodami

   podle § 6 odst. 4,

 

   b)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez

   povolení k nakládání s vodami,

 

   c)  provede  činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu

   nebo v rozporu s ním,

 

   d)  v  rozporu  s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního

   úřadu  do  kanalizace  odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

   látky,

 

   e)  provede  stavbu,  zařízení  nebo  činnost  podle  §  17 odst. 1 bez

   souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

 

   f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

 

   g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

 

   h)  neprovede  technické  opatření  nebo  užívá  pozemky  nebo stavby v

   rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

 

   i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

 

   j)  vypustí  ryby  nebo  jiné  vodní  živočichy  nepůvodních, geneticky

   nevhodných  nebo  neprověřených  populací  přirozených druhů do vodního

   toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

 

   k)  vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s §

   38 odst. 3,

 

   l)  v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami

   přiměřená  opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a

   ohrozí tak jejich prostředí,

 

   m)  poruší  zákaz  mytí  motorového  vozidla nebo provozního mechanismu

   podle § 39 odst. 9,

 

   n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,

 

   o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,

 

   p)  nesplní  povinnost  k  zajištění  ochrany před povodněmi podle § 63

   odst. 3,

 

   q)  poruší  zákaz  činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67

   odst. 2,

 

   r)  vypustí  důlní  vody  bez  splnění podmínek stanovených vodoprávním

   úřadem nebo v rozporu s nimi,

 

   s)  nakládá  s  vodami  v  rozporu  s rozhodnutím nebo opatřením obecné

   povahy  podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109

   odst. 2, nebo

 

   t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm

   b).

 

   (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta

 

   a)  do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo

   p),

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k),

   m), q) nebo s),

 

   c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h),

   n) nebo t),

 

   d)  do  1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r),

   nebo

 

   e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).

 

   (3)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním

   odpadních  vod  do  vod  povrchových  nebo  podzemních  bez  povolení k

   nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

 

   (4)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. b) spáchaný odběrem

   povrchových  vod  bez  povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

   výši  násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod

   a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

 

   (5)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. b) spáchaný odběrem

   podzemních  vod  bez  povolení  k nakládání s vodami se uloží pokuta ve

   výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a

   celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.

 

   (6)  Pokutu  za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových

   nebo   podzemních   vod   lze   stanovit   nejvýše   za  období  3  let

   předcházejících  dni,  kdy  byl  nedovolený  odběr  vody zjištěn. Sazbu

   pokuty  podle  odstavce  4  nebo  5  lze  snížit, jsou-li pro to důvody

   zvláštního  zřetele  hodné.  Pokuta  podle  odstavce  4  však nesmí být

   vyměřena  v  sazbě  nižší  než  10  Kč  za  1  m3 nedovoleně odebraných

   povrchových  vod  nebo  v  sazbě  nižší  než  25  Kč za 1 m3 nedovoleně

   odebraných podzemních vod.

 

   (7)   Nelze-li   stanovit  množství  povrchových  nebo  podzemních  vod

   odebraných  bez  povolení  k  nakládání  s vodami nebo v rozporu s ním,

   stanoví  orgán  ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných

   čísel  roční  potřeby  vody  podle  vyhlášky, kterou se provádí zákon o

   vodovodech  a  kanalizacích^44a).  Není-li možné množství odebrané vody

   stanovit  takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;

   přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

 

   § 125b

 

   Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se jako provozovatel

   plavidla dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k

   akumulaci  odpadních  vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně

   neprovozuje,  nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z

   plavidel do vod povrchových,

 

   b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě

   pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,

 

   c)  přečerpá  odpadní  vodu  nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí

   plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,

 

   d)  užije  plavidlo  se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v

   rozporu s § 7 odst. 5, nebo

 

   e)  užije  plavidlo  k  plavbě  v  rozporu  se  stanoveným  rozsahem  a

   podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.

 

   (2)  Provozovatel  přístavu  nebo  obslužní  lodi  se dopustí správního

   deliktu  tím,  že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a

   provozními  hmotami  nebo  odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z

   plavidel  v  přístavech  nebo  pomocí  obslužních  lodí  tak,  že  není

   vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.

 

   (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a)  do  50  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a);

   dojde-li  však  k  úniku  odpadních  vod  nebo  závadných  látek do vod

   povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,

 

   b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),

   nebo

 

   c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

   d), e) nebo odstavce 2.

 

   § 125c

 

   Porušení jiných povinností při nakládání s vodami

 

   (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  nakládá  s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s

   povolením k nakládání s vodami,

 

   b)  nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1

   nebo 2, nebo

 

   c)  v  rozporu  s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod

   nebo  míru  jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu

   úřadu, nebo

 

   d)  nezajistí  zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce

   podle § 38 odst. 6.

 

   (2)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a

   povinností  vyplývajících  z  povolení k nakládání s vodami, s výjimkou

   povolení  k  odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000

   m3  ročně  nebo  500  m3  měsíčně,  dopustí  správního  deliktu tím, že

   neoznámí  podle  §  11  odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je

   povolení k nakládání s vodami spojeno.

 

   (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

 

   b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

   d), nebo

 

   c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

   (4)  Za  správní  delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním

   odpadních  vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením

   k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

 

   (5)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. a) spáchaný odběrem

   povrchových  vod  v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

   pokutu  ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst.

   6 a 7 se použijí obdobně.

 

   (6)  Za  správní  delikt  podle  odstavce  1  písm. a) spáchaný odběrem

   podzemních  vod  v  rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit

   pokutu  ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst.

   6 a 7 se použijí obdobně.

 

   § 125d

 

   Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

   stavebník  vodního  díla  I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

   tím, že

 

   a)  neudržuje  vodní  dílo  v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),

   nebo

 

   b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).

 

   (2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

   stavebník  vodního  díla  I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu

   tím,    že    nesplní    některou    z    povinností    při   provádění

   technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.

 

   (3)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako vlastník nebo

   stavebník  vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu

   tím,  že  neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou

   prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.

 

   (4)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

   díla dopustí správního deliktu tím, že

 

   a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),

 

   b)   nepředloží   vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení  návrh  na  úpravu

   manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),

 

   c)  nedbá  pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na

   dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),

 

   d)  neodstraní  předměty  nebo  hmoty  ulpělé na vodním díle podle § 59

   odst. 1 písm. f),

 

   e)  neosadí  cejch,  vodní  značku  nebo vodočet nebo neumožní průběžný

   přenos  dat  o  průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu

   přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),

 

   f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),

 

   g)  neprovede  technickou  revizi vodního díla, nepředá výsledky revize

   vodoprávnímu  úřadu  nebo  neodstraní  zjištěné závady podle 59 odst. 1

   písm. k),

 

   h)  nezpracuje  či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla

   nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo

 

   i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.

 

   (5)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická osoba se jako vlastník hráze

   sloužící  ochraně  před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových

   vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle

   § 59 odst. 1 písm. j).

 

   (6)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního

   díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  neudržuje  v  řádném  stavu  dno  a  břehy vodního toku a nevytváří

   podmínky  pro  migraci  vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59

   odst. 1 písm. i), nebo

 

   b)  neoznámí  nebezpečí  zvláštní  povodně,  nebo  nevaruje  v  případě

   nebezpečí  z  prodlení  bezprostředně  ohrožené  fyzické nebo právnické

   osoby podle § 73 odst. 3.

 

   (7) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce

   4 písm. f), g), h),

 

   b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b),

   c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),

 

   c)  do  500  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)

   nebo odstavce 3, nebo

 

   d)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

   odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).

 

   § 125e

 

   Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení

 

   (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

   dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.

 

   (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

   na  němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím,

   že nesplní povinnost podle § 50.

 

   (3)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

   sousedícího  s  korytem  vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

   nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.

 

   (4)  Právnická  nebo  podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby

   nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu

   s  §  52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo

   zařízení.

 

   (5)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby,

   která  není  vodním  dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí

   správního  deliktu  tím,  že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu

   narušení plynulého odtoku povrchových vod.

 

   (6)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,

   na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo

   její  část,  která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném

   zájmu,  a  která  byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským

   melioracím pozemků nebo její část,

 

   b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),

 

   c)  v  rozporu  s  §  56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k

   vodohospodářským  melioracím  pozemků  nebo  vodoprávnímu  úřadu zjevné

   závady její funkce, nebo

 

   d)  v  rozporu  s  § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě

   stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.

 

   (7)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

   sousedícího  s  vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní

   vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.

 

   (8) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),

 

   b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce

   6 písm. b),

 

   c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2,

   odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo

 

   d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.

 

   § 125f

 

   Porušení  povinností  vlastníků  pozemků, staveb a zařízení a vlastníků

   movitého majetku v ochraně před povodněmi

 

   (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

   nebo  stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3

   neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany

   před povodněmi.

 

   (2)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku

   nebo  stavby,  které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit

   průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že

 

   a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo

 

   b)  nesplní  některou  z  povinností  k  zamezení  zhoršení  odtokových

   podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.

 

   (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného

   objektu   dopustí   správního   deliktu  tím,  že  nezajistí  povodňové

   zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.

 

   (4)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého

   majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání

   movitého majetku podle § 85 odst. 3.

 

   (5) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

   odstavce 4, nebo

 

   b)  do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2

   písm. b) nebo odstavce 3.

 

   § 125g

 

   Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba,  která  je držitelem

   povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné

   látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  vypustí  odpadní  vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do

   kanalizace  v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1

   nebo 2,

 

   b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří

   objem  vypouštěných  odpadních  vod nebo míru jejich znečištění zvláště

   nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.

 

   (2)   Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba,  která  zachází  se

   závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

   zvýšeným  nebezpečím  pro  povrchové  nebo  podzemní  vody,  se dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2

   písm. a), nebo

 

   b)  nevede  nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39

   odst. 2 písm. b).

 

   (3)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

   nebezpečnými   látkami   nebo  nebezpečnými  látkami  nebo  zachází  se

   závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se

   zvýšeným  nebezpečím,  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nesplní

   některou z povinností podle § 39 odst. 4.

 

   (4)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť

   nebezpečnými  látkami,  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nevede

   záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.

 

   (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

   deliktu   tím,  že  uvádí  na  trh  nebo  prodává  spotřebitelům  prací

   prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.

 

   (6) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

   odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,

 

   b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

 

   c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo

 

   d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

   (7)  Při  stanovení  výše  pokuty  za  správní  delikt podle odstavce 1

   přihlédne  orgán  ukládající  pokutu  zejména  k okolnostem, za nichž k

   nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající

   fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků,

   k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení

   došlo,  k  množství  a  charakteru  závadné  látky,  která  pronikla do

   povrchových  nebo  podzemních  vod,  ke škodlivým následkům a možnostem

   jejich  odstranění  a  k  vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke

   stupni ochrany dotčeného území.

 

   § 125h

 

   Porušení povinností při haváriích

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající fyzická osoba se jako původce havárie

   dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  neučiní  bezprostřední  opatření  k odstranění příčin nebo následků

   havárie  nebo  se  při  jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním

   plánem  nebo  pokyny  vodoprávního  úřadu nebo České inspekce životního

   prostředí podle § 41 odst. 1,

 

   b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo

 

   c)  nevyhoví  výzvě  ke  spolupráci při provádění opatření k odstranění

   příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.

 

   (2)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická osoba se při havárii dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,

 

   b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo

 

   c)  jako  osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek

   nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,

   do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.

 

   (3) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),

 

   b)  do  100  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)

   nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo

 

   c)  do  500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a

   b).

 

   § 125i

 

   Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí

 

   (1)  Právnická  nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného

   vodního toku dopustí správního deliktu tím, že

 

   a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

   b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

   c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

   (2)  Právnická  osoba  se  jako správce významného vodního toku dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,

 

   b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo

 

   c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.

 

   (3)  Právnická  osoba  se jako správce povodí dopustí správního deliktu

   tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.

 

   (4) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),

 

   c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

   c), nebo

 

   d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c)

   nebo odstavce 3.

 

   § 125j

 

   Porušení povinnosti obce

 

   (1)  Obec  se  dopustí  správního  deliktu  tím, že nepředloží žádost o

   územní  rozhodnutí  podle  §  92  stavebního  zákona  za účelem splnění

   povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.

 

   (2) Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

 

   § 125k

 

   Porušení poplatkových povinností

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba se jako znečišťovatel

   dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v  rozporu  s  §  91  odst.  1  nesleduje koncentraci znečištění ve

   vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních

   vod,

 

   b)  v  rozporu  s  §  91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a

   měření  koncentrace  znečištění  ve  vypouštěných odpadních vodách nebo

   jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo

 

   c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a

   osobám  provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných

   objektů  nebo  jim  neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly

   nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného

   zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.

 

   (2) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),

   nebo

 

   b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).

 

   Díl 3

 

   Společná ustanovení ke správním deliktům

 

   § 125l

 

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   právní povinnosti zabránila.

 

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

 

   (3)  Česká  inspekce  životního  prostředí  nebo  obecní  úřad  obce  s

   rozšířenou   působností  může  na  návrh  pachatele  správního  deliktu

   zastavit  správní  řízení,  jestliže  pachatel správního deliktu přijme

   faktická  opatření  k  odstranění následků porušení povinnosti, jakož i

   opatření  zamezující  dalšímu  ohrožování  nebo znečišťování podzemních

   nebo  povrchových  vod,  a  uložení  pokuty  by  vzhledem k nákladům na

   učiněná  opatření  vedlo  k  nepřiměřené  tvrdosti.  Z důvodu provádění

   opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o

   správním deliktu přerušit.

 

   (4)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže

   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

   dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (5)  Sazba  pokuty  za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na

   dvojnásobek,  nejvýše  však  na  částku  20 000 000 Kč, jestliže je týž

   správní  delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,

   pokud  ode  dne,  kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt

   nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.

 

   (6)  Při  stanovení  výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním

   odpadních  vod  bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,

   přihlédne  orgán  ukládající  pokutu zejména k míře překročení podmínek

   povolení  k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových

   nebo  podzemních  vod  a  jejímu  lokálnímu  rozsahu, ke stupni ochrany

   dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.

 

   (7)  Správní  delikt  podle  §  125j  v  prvním stupni projednává Česká

   inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm.

   c)  a  d)  a  §  125b  odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni

   Státní  plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává

   v  prvním  stupni  obecní  úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká

   inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných

   správních  orgánů,  který  dříve  zahájil  řízení,  nebo bylo-li řízení

   zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

   (8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících

   se  vodních  děl  ukládají  obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností

   pokuty podle zvláštního zákona^4).

 

   (9)  Pokuty  uložené  Českou  inspekcí  životního  prostředí  a  Státní

   plavební  správou  vybírá  a  vymáhá  příslušný  celní  úřad. Pokuta je

   splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní

   moci.

 

   (10)  Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní

   plavební  správou  jsou  příjmem  Státního  fondu  životního prostředí.

   Ostatní  pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 %

   příjmem  rozpočtu  obce,  v  jejímž  územním  obvodu byl správní delikt

   spáchán,  a  z  50  %  příjmem Státního fondu životního prostředí České

   republiky.  Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností

   jsou příjmem obce s rozšířenou působností.

 

   (11)  Na  odpovědnost  za  jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby^44b),  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním se vztahují ustanovení

   zákona o postihu právnické osoby.

 

   HLAVA XIII

 

   SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

 

   § 126

 

   Společná ustanovení

 

   (1)  Pokud  se  v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel",

   rozumí  se  jím  i  ten,  komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník

   přenesl  práva  nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na

   uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

 

   (2)  Správci  vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni

   na  výzvu  převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla

   na  vodních  tocích  a  pozemky  tvořící koryta vodních toků v úsecích,

   které   spravují,   od  těchto  organizačních  složek  státu,  jestliže

   hospodaří  s  uvedeným  majetkem  podle zvláštního zákona proto, že při

   jeho  nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní

   organizaci  s  ním  přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je

   majetkem   státu,   ale  žádná  organizační  složka  státu  ani  státní

   organizace  s ním nehospodaří.^45) V pochybnostech o tom, který správce

   má  převzít  vodní  dílo  nebo  pozemek  státu,  určí  takového správce

   Ministerstvo   zemědělství;  toto  určení  nemá  povahu  rozhodnutí  ve

   správním řízení.

 

   (3)  Podrobné  odvodňovací  zařízení  ve  vlastnictví státu umístěné na

   cizím  pozemku  se  stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li

   tato  k  dispozici,  vlastnictvím  vlastníka  pozemku  dotčeného  touto

   stavbou  a  podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku,

   který  je  ve  vlastnictví  státu,  přechází  v  případě převodu tohoto

   pozemku  do  vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem,

   pokud  neoznámí  do  24  měsíců  od účinnosti tohoto zákona příslušnému

   vodoprávnímu  úřadu,  že  s  přechodem  nesouhlasí.  K  přechodu těchto

   vlastnických  práv  dochází  dnem  následujícím  po  uplynutí  lhůty  k

   uplatnění nesouhlasu s přechodem.

 

   (4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat

   podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.

 

   (5)  Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, §

   17  odst.  1,  §  39  odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona,

   pokud   je   jejich   vydání  nahrazeno  postupem  v  řízení  o  vydání

   integrovaného  povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování

   znečištění,  o  integrovaném  registru znečišťování a o změně některých

   zákonů  (zákon  o  integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto

   zákona,  včetně  časového  omezení  platnosti  povoleného  nakládání  s

   vodami,  tím  nejsou  dotčena  a  musí  být  při postupu podle zákona o

   integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání

   rozhodnutí  podle  §  9  odst.  5.  Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí

   vydaného   podle   zákona   o  integrované  prevenci,  se  považuje  za

   oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).

 

   (6)  Ohlašovací  povinnost  vůči  vodoprávním  úřadům  nebo  oprávněným

   subjektům  podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5

   a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného

   systému  plnění  ohlašovacích  povinností v oblasti životního prostředí

   nebo   datové   schránky  ministerstva  určené  k  plnění  ohlašovacích

   povinností  v  oblasti  životního prostředí podle zákona o integrovaném

   registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění

   ohlašovacích  povinností  v  oblasti  životního  prostředí  a  o  změně

   některých zákonů.

 

   (7)  Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo §

   112  odst.  1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy

   na  povrchových  nebo  podzemních  vodách  vydáno  rozhodnutí o uložení

   nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její

   nápravě  a  o  změně  některých  zákonů^45a). Zahájené řízení o uložení

   opatření  k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112

   odst.  1  písm.  b)  vodoprávní  úřad  nebo  Česká  inspekce  životního

   prostředí  přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových

   nebo  podzemních  vodách  zahájeno řízení o uložení nápravného opatření

   podle  zákona  o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně

   některých zákonů^45a).

 

   (8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst.

   13,  § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61

   odst.  6,  § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci

   úřední.

 

   § 126a

 

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností,  pověřenému  obecnímu  úřadu  nebo  obecnímu úřadu, jakož i

   jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.

 

   § 126b

 

   (1)  Rozbory  ke  zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních

   vodách  a  rozbory  pro  účely kontroly správnosti sledování znečištění

   odpadních  vod  (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření

   objemu  vypouštěných  odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České

   republiky dočasně^45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských

   státech Evropské unie, pokud prokáží, že

 

   a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,

 

   b)  jsou  oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2

   podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

 

   (2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto

   osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením

   činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.

 

   § 127

 

   Přechodná ustanovení

 

   (1) Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají

   zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená

   do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona se dokončí podle dosavadních

   předpisů.

 

   (2)  Při  ukládání  zvýšené  pokuty se pokuty uložené podle dosavadních

   právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

 

   (3) Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního

   dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.

 

   (4)  Pověření  udělené  k  výkonu technickobezpečnostního dohledu podle

   dosavadních  právních  předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu

   technickobezpečnostního  dohledu  udělené  podle  tohoto  zákona, pokud

   nedošlo  na  straně  pověřené  osoby  ke  změně  předpokladů  k  výkonu

   technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.

 

   (5) Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které

   nejsou  dosud  vedeny  v  katastru  nemovitostí  jako  parcely s druhem

   pozemku  vodní  plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o

   vodách   (vodní   zákon),   ve   znění   pozdějších  předpisů,  státním

   vlastnictvím,  přecházejí  na  vlastníky pozemků evidovaných v katastru

   nemovitostí,  na  nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od

   účinnosti  tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem

   nesouhlasí.   K   přechodu   těchto   vlastnických  práv  dochází  dnem

   následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.

 

   (6) Pokud obce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní

   vody  do  vod  povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může

   jim  na  jejich  žádost  podanou  do  3 měsíců ode dne účinnosti tohoto

   zákona  vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod,

   a  to  nejvýše  do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v

   období  posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto

   nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné

   povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve

   které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních

   vod,  které  budou  v  souladu  s  tímto  zákonem  a předpisy podle něj

   vydanými,   a   podmínky   k   postupnému  dosažení  požadované  úrovně

   vypouštěného  znečištění;  při  stanovení  lhůty bere vodoprávní úřad v

   úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po

   dobu  této  lhůty  upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního

   prostředí   od  ukládání  pokut  podle  §  116  odst.  1  písm.  b)  za

   předpokladu,  že  jsou  plněny  podmínky  k  dosažení požadované úrovně

   vypouštěného  znečištění.  Přiměřenou  lhůtu,  ve  které  bude dosaženo

   ukazatelů  a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v

   souladu  s  tímto  zákonem  a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k

   postupnému  dosažení  požadované  úrovně  vypouštěného znečištění nesmí

   vodoprávní  úřad  stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních

   obyvatel delší než do 31. prosince 2010.

 

   (7)  Odběry  podzemních,  popřípadě  povrchových vod, které jsou vodami

   důlními,  se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto

   povolení  platí  do  31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr

   povolen  podle  § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje

   ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.

 

   (8)  Podklady  potřebné  k  zajištění  správy  poplatků  za  vypouštění

   odpadních  vod  do  vod  povrchových  podle tohoto zákona předá orgánům

   krajů   v  přenesené  působnosti  Česká  inspekce  životního  prostředí

   nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.

 

   (9)  Vodohospodářská  evidence  podle  dosavadních právních předpisů se

   stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.

 

   (10)  Vypouštění  vod  do  veřejných  kanalizací,  zásobování  vodou  z

   veřejných  vodovodů  a  vodné  a  stočné  se  řídí dosavadními právními

   předpisy,  včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní

   zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  to až do doby nové právní

   úpravy vodovodů a kanalizací.

 

   (11)  Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k

   tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.

 

   (12)  Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k

   tomuto  zákonu  se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a

   pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního

   předpisu^46)  Nařízení  vlády  č.  35/1979  Sb.,  o  úplatách ve vodním

   hospodářství,  ve znění pozdějších předpisů. ve výši 35 % a za rok 2003

   ve výši 70 %.

 

   (13) Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla

   povolená  podle  dosavadních  právních  předpisů.  Pokud  se  v  jiných

   právních  předpisech  užívá pojem "vodohospodářské dílo", rozumí se tím

   vodní dílo podle tohoto zákona.

 

   (14) Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na

   úseku  poplatků  za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat

   za  odběry  povrchových  nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po

   dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (15)  Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření

   a  při  provádění  ostatních  opatření  podle tohoto zákona vycházet ze

   směrného  vodohospodářského  plánu v platném znění až do doby schválení

   nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.

 

   (16)  Zátopová  území  stanovená podle dosavadních právních předpisů se

   považují za záplavová území podle § 66.

 

   (17)  Správci  drobných  vodních toků určení podle dosavadních právních

   předpisů  se  považují  za  správce  drobných vodních toků podle tohoto

   zákona.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

 

   § 128

 

   Zákon  č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

   souvisejících zákonů, se mění takto:

 

   1. V § 4 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:

 

   "(3)  V  minimálním  rozsahu  a četnosti, stanoveném prováděcím právním

   předpisem,  je  osoba  uvedená  v  §  3 odst. 2, s výjimkou vlastníka a

   správce  veřejného  vodovodu,  povinna  zajistit  kontrolu pitné vody v

   akreditované laboratoři^7) nebo u držitele autorizace (§ 83a). Rozsah a

   četnost kontroly může na žádost osoby upravit rozhodnutím orgán ochrany

   veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti.

 

   7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

 

   2.  V  § 80 odst. 1 se za písmeno l) vkládá čárka a doplňuje se písmeno

   m), které zní:

 

   "m) uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace.".

 

   3.  Za  §  83  se vkládají nové § 83a až 83d, které včetně poznámky pod

   čarou č. 47a) znějí:

 

   "§ 83a

 

   (1)  Autorizací  se  pro  účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na

   žádost  fyzické  osoby, která je podnikatelem, nebo právnické osoby, na

   jehož  základě  se  vydává  osvědčení  o  tom, že osoba je způsobilá ve

   vymezeném rozsahu provádět

 

   a) odběr vzorků a vyšetření jakosti a zdravotní nezávadnosti pitné vody

   (§  3  odst. 1), vody v koupalištích a vody ve zdroji pro bazén umělého

   koupaliště nebo sauny (§ 6),

 

   b)  zjišťování  a  měření  koncentrací  a  intenzit  faktorů  vnitřního

   prostředí staveb (§ 13 odst. 1),

 

   c)  odběr  vzorků  a  měření  mikrobiálního  a parazitárního znečištění

   venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),

 

   d)   odběr   vzorků   a   vyšetření   zdravotní   nezávadnosti  výrobků

   přicházejících  do  přímého  styku s pitnou a surovou vodou, s výjimkou

   stavebních výrobků (§ 5), a předmětů běžného užívání, s výjimkou hraček

   (§ 25),

 

   e) kontrolu desinfekce a sterilizace (§ 17),

 

   f) odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmů [§ 24 odst. 1

   písm. e)],

 

   g)  zjišťování a měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření

   v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),

 

   h)  zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek

   a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí (§ 37

   odst. 3),

 

   i)   biologické   expoziční   testy   a  vyšetření  v  oboru  genetické

   toxikologie, fyziologie a psychologie práce.

 

   (2)  Ministerstvo  zdravotnictví  může  pověřit  prováděním  autorizace

   právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů

   v  oboru  působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen "autorizující

   osoba").  Toto pověření je nepřevoditelné. Na vydání tohoto pověření se

   nevztahuje  správní  řád.  Při  autorizaci se postupuje podle podmínek,

   které  stanoví  pro  jednotlivé  oblasti  podle odstavce 1 Ministerstvo

   zdravotnictví.  Pověření  autorizující osoby a zrušení tohoto pověření,

   jakož  i  podmínky  autorizace  zveřejní  Ministerstvo zdravotnictví ve

   Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

 

   § 83b

 

   (1)  Autorizující  osoba vydá právnické osobě nebo fyzické osobě, která

   je  podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaci. Toto osvědčení

   vydá, pokud žadatel splňuje podmínky autorizace, kterými jsou

 

   a) odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizace,

 

   b)  vybavení  k  technickým  a  administrativním úkonům a přístupnost k

   zařízením pro speciální šetření,

 

   c)   existence   nezbytného  počtu  zaměstnanců  s  odborným  výcvikem,

   znalostmi a schopnostmi,

 

   d)  existence  závazku  zaměstnanců  k  mlčenlivosti o skutečnostech, o

   nichž se dovídají osoby provádějící autorizaci,

 

   e)  neexistence  finančních  nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit

   výsledky činnosti osoby provádějící autorizaci,

 

   f) bezúhonnost žadatele o autorizaci.

 

   (2)  Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e)

   se prokazuje čestným prohlášením.

 

   (3)  Za  bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl

   pravomocně  odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s

   předmětem podnikání. Bezúhonnost podle odstavce 1 písm. f) prokazuje za

   právnickou   osobu   její   statutární   zástupce   a  všichni  členové

   statutárního  orgánu.  Fyzická  osoba  prokazuje  bezúhonnost výpisem z

   Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

 

   (4)  V  žádosti  o vydání osvědčení o autorizaci žadatel uvede označení

   obchodní  firmy,  jméno  a  příjmení fyzické osoby nebo název právnické

   osoby,  místo  podnikání,  popřípadě  místo  trvalého  pobytu, jde-li o

   fyzickou osobu, sídlo právnické osoby, identifikační číslo a dále údaje

   prokazující  splnění  podmínek  podle odstavce 1. Zahraniční osoba^47a)

   uvede  bydliště  mimo  území  České  republiky,  místo  pobytu  v České

   republice,  pokud  byl  pobyt  povolen, umístění a označení organizační

   složky na území České republiky, jméno a příjmení vedoucího organizační

   složky  a  adresu  jeho  pobytu  na  území  České republiky a dále údaj

   prokazující splnění podmínek podle odstavce 1.

 

   (5)  Občané  členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu

   autorizace podle § 83a odst. 1

 

   a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro

   přístup  k  těmto  činnostem  a  vydaným tímto členským státem Evropské

   unie, nebo

 

   b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon těchto činností získaným

   v členském státě Evropské unie,

   § 83a odst. 1.

 

   (6)  V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce

   5   na   žádost  občana  členského  státu  Evropské  unie  Ministerstvo

   zdravotnictví.  Žádost  musí  obsahovat  dokumenty  vydané  příslušnými

   orgány členského státu Evropské unie, prokazující skutečnosti uvedené v

   odstavci  5. Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do

   4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.

 

   § 83c

 

   (1) Osvědčení o autorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti

   a  dobu,  na  kterou  bylo  vydáno.  Pro  vydání osvědčení o autorizaci

   neplatí správní řád. Žadatel může proti sdělení o neudělení osvědčení o

   autorizaci  podat  do  3 dnů ode dne jeho doručení námitky. O námitkách

   rozhoduje  Ministerstvo  zdravotnictví.  Proti  rozhodnutí Ministerstva

   zdravotnictví   o   námitkách  se  nelze  odvolat.  Náklady  spojené  s

   autorizací  včetně vydání osvědčení o autorizaci hradí žadatel. Cena se

   sjednává podle zvláštního právního předpisu.

 

   (2) Autorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše

   5 let ode dne udělení. Autorizace může být prodloužena vždy o dalších 5

   let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaci, musí osoba,

   které   bylo   vydáno   osvědčení  o  autorizaci,  (dále  jen  "držitel

   autorizace")  podat  autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením

   platnosti osvědčení.

 

   (3)  Seznam  držitelů  autorizace  s  uvedením  obchodní  firmy, sídla,

   popřípadě  místa podnikání a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4,

   jakož  i  změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve

   Věstníku  Ministerstva  zdravotnictví.  Tyto  údaje  sdělí Ministerstvu

   zdravotnictví autorizující osoba.

 

   (4)  Držitel  autorizace  je  povinen  dodržovat  podmínky autorizace a

   účastnit   se  v  termínu  a  rozsahu  stanoveném  autorizující  osobou

   mezilaboratorních   zkoušek.  Doklady  o  výsledcích  mezilaboratorních

   zkoušek  musí držitel autorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené

   s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizace.

 

   (5)  Autorizující  osoba  provádí  kontrolu  nad  dodržováním  podmínek

   autorizace  a  výsledků  mezilaboratorních  zkoušek.  Za  tím účelem je

   oprávněna  vstupovat  do  objektů držitele autorizace, ověřovat splnění

   podmínek  autorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků

   mezilaboratorních  zkoušek.  Ke  kontrole  si  může  autorizující osoba

   přizvat  odborníka  pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba

   nedostatky,  podle  závažnosti  nedostatků pozastaví účinnost osvědčení

   nebo  je  odejme. Odejmutím osvědčení autorizace zaniká. Proti odejmutí

   osvědčení  může držitel autorizace podat do 3 dnů ode dne jeho doručení

   námitky.   O  námitkách  rozhoduje  Ministerstvo  zdravotnictví.  Proti

   rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o námitkách se nelze odvolat.

 

   § 83d

 

   (1) Autorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká

 

   a)  uplynutím  doby,  na  kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě

   žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

 

   b) vzdáním se osvědčení o autorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode

   dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,

 

   c)  u  fyzických  osob  smrtí  nebo  prohlášením držitele autorizace za

   mrtvého,

 

   d) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem autorizace,

 

   e)  prohlášením  konkursu  na držitele autorizace, zamítnutím návrhu na

   prohlášení  konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku nebo

   vstupem držitele autorizace do likvidace.

 

   (2)  Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle §

   83c  odst. 5, držitel autorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce

   právnické  osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce

   1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro

   účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizace.

 

   47a) § 21 odst. 2 obchodního zákoníku.".

 

   4. V § 92 odst. 3 se na konec textu doplňuje věta, která zní:

 

   "Pokutu  až  do  výše  1  000 000 Kč může tento orgán ochrany veřejného

   zdraví  uložit  osobě,  která neoprávněně vystupovala jako autorizující

   osoba nebo držitel autorizace.".

 

   5. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který zní:

 

   "§ 100a

 

   Pokud  z  tohoto  zákona nebo zvláštního právního předpisu upravujícího

   působnost  orgánu ochrany veřejného zdraví vyplývá pro zahraniční osobu

   povinnost  předložit  doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se

   tím  předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud

   ze  zvláštního právního předpisu nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů

   a   otisku  razítka  na  originálech  předkládaných  dokladů  musí  být

   ověřena.".

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   Změna přestupkového zákona

 

   § 129

 

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

   zákona  č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

   zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,

   zákona  č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb. a zákona

   č. 164/2001 Sb., se mění takto:

 

   § 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3i) zní:

 

   "§ 34

 

   Přestupky na úseku vodního hospodářství

 

   (1) Přestupku se dopustí ten, kdo

 

   a)  odebere  povrchovou  nebo  podzemní  vodu  bez  potřebného povolení

   vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

 

   b)  vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních,

   popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním zákonem,^3i)

 

   c)  znečistí povrchovou nebo podzemní vodu nebo ohrozí její jakost nebo

   zdravotní  nezávadnost  nedovoleným  nakládáním  se  závadnými látkami,

   popřípadě  způsobí  vniknutí  těchto  látek  do  kanalizace v rozporu s

   vodním zákonem,^3i)

 

   d)  poruší  povinnosti  týkající  se  vodních  děl  založené stavebními

   předpisy, nebo

 

   e)  poruší  jiné povinnosti stanovené vodním zákonem3i) nebo povinnosti

   na základě něho uložené.

 

   (2)  Za  přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo e) lze uložit

   pokutu  do  výše  50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze

   uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

 

   (3) Pokuty ukládá Česká inspekce životního prostředí nebo okresní úřad.

   Ustanovení § 124 odst. 2 vodního zákona přitom platí obdobně.

 

   3i)  Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon).".

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   Změna zákona o státním fondu životního prostředí České republiky

 

   § 130

 

   Zákon  č.  388/1991  Sb.,  o  Státním  fondu  životního prostředí České

   republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., se mění takto:

 

   1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:

 

   "a) poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,^2)

 

   2)  §  89  až  99  zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

   zákonů (vodní zákon).".

 

   2. V § 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:

 

   "e)  poplatky  za  skutečný odběr podzemních vod^6) ve výši 50 % jejich

   celkového objemu,

 

   6) § 88 zákona č. 254/2001 Sb.".

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   Změna zákona o vnitrozemské plavbě

 

   § 131

 

   Zákon  č.  114/1995  Sb.,  o  vnitrozemské  plavbě,  ve znění zákona č.

   358/1999 Sb., se mění takto:

 

   § 49 a 50 se zrušují.

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   Změna  zákona  o  změně trestního zákona, zákona o myslivosti, zákona o

   rybářství,  zákona  o  státní  správě  ve vodním hospodářství, zákona o

   ochraně přírody a krajiny a lesního zákona

 

   § 132

 

   Zákon  č.  238/1999  Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní

   zákon,   ve   znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  23/1962  Sb.,  o

   myslivosti,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon č. 102/1963 Sb., o

   rybářství,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č. 130/1974 Sb., o

   státní  správě  ve  vodním  hospodářství, ve znění pozdějších předpisů,

   zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

   předpisů,  a  zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích a o změně a doplnění

   některých zákonů (lesní zákon), se mění takto:

 

   Článek IV se zrušuje.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   Změna  zákona  o  změnězákona  o státní správě ve vodním hospodářství a

   kompetenčního zákona

 

   § 133

 

   Zákon  č. 23/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 130/1974 Sb.,

   o  státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb.

   a zákona č. 425/1990 Sb., a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev

   a  jiných  ústředních  orgánů  státní  správy České republiky, ve znění

   pozdějších předpisů, se mění takto:

 

   Články I a II se zrušují.

 

   ČÁST OSMÁ

 

   zrušena

 

   § 134

 

   zrušen

 

   ČÁST DEVÁTÁ

 

   Změna  zákona  o  působnosti  orgánů  České republiky ve věcech převodů

   vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

 

   § 135

 

   Zákon  č.  500/1990  Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech

   převodů  vlastnictví  státu  k  některým  věcem  na jiné právnické nebo

   fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,

   zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,

   zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,

   zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb. a

   zákona č. 246/2000 Sb., se mění takto:

 

   V § 15 odst. 2 se tečka na konci písmene t) nahrazuje čárkou a doplňuje

   se písmeno u), které zní:

 

   "u)  k  převodu  finančních  prostředků ve výši 2,5 mld. Kč na zvláštní

   účet  státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních

   prostředků  na  krytí  nezbytných  výdajů  obnovy  koryt vodních toků a

   vodohospodářských  děl  ve  vlastnictví  státu  poškozených  v důsledku

   povodňových  katastrof  v  letech  1997,  1998  a  2000,  a na částečné

   financování  programu  protipovodňových  opatření  na  vodních tocích a

   vodohospodářských zařízeních.".

 

   ČÁST DESÁTÁ

 

   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 136

 

   Zrušovací ustanovení

 

   Zrušují se:

 

   1.  Zákon  č.  138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č.

   425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č.

   58/1998 Sb.

 

   2.  Zákon  č.  14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973

   Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   3.  Zákon  č.  130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve

   znění  zákona  č.  425/1990  Sb.,  zákona  č.  132/2000  Sb., zákona č.

   240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.

 

   4.  Zákon  č.  58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do

   vod povrchových.

 

   5.  Zákon  č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č.

   35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády

   č. 91/1988 Sb.

 

   6. Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.

 

   7.  Nařízení  vlády  č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení

   vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.

 

   8.  Nařízení  vlády  č.  141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.

   35/1979  Sb.,  o  úplatách  ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   9. Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.

 

   10. Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.

 

   11.  Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu

   na  některých  vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru

   národních výborů nad nimi.

 

   12.  Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních

   vod.

 

   13.  Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě

   motorovými plavidly.

 

   14.  Vyhláška  č.  422/1992  Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.

   82/1976  Sb.,  o  úpravě  užívání  povrchových  vod k plavbě motorovými

   plavidly.

 

   15. Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.

 

   16.  Vyhláška  č.  81/1977  Sb.,  kterou  se  doplňuje vyhláška o vodní

   stráži.

 

   17.  Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich

   povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.

 

   18. Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o

   zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.

 

   19.  Vyhláška  č.  176/1999  Sb.,  kterou  se stanoví seznam hraničních

   vodních toků tvořících státní hranice.

 

   ČÁST JEDENÁCTÁ

 

   ÚČINNOST

 

   § 137

 

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení

   §  20  odst.  1,  které  nabývá  účinnosti  po  5  letech po dni nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona,  a  ustanovení § 135, které nabývá účinnosti

   dnem vyhlášení.

 

   Klaus v. r.

 

   Havel v. r.

 

   Zeman v. r.

 

   Příloha 1

 

   Zvlášť nebezpečné látky

 

   Zvlášť  nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin

   látek,  s  výjimkou  těch,  jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle

   mění na látky biologicky neškodné:

 

   1.  organohalogenové  sloučeniny  a  látky,  které  mohou tvořit takové

   sloučeniny ve vodním prostředí,

 

   2. organofosforové sloučeniny,

 

   3. organocínové sloučeniny,

 

   4.  látky  nebo  produkty  jejich  rozkladu,  u  kterých byly prokázány

   karcinogenní  nebo  mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci

   steroidů,  štítnou  žlázu,  rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve

   vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,

 

   5. rtuť a její sloučeniny,

 

   6. kadmium a jeho sloučeniny,

 

   7.  persistentní  minerální  oleje  a  persistentní  uhlovodíky ropného

   původu,

 

   8.  persistentní  syntetické  látky, které se mohou vznášet, zůstávat v

   suspenzi  nebo  klesnout  ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv

   užívání vod.

 

   Jednotlivé  zvlášť  nebezpečné  látky  jsou  uvedeny  v  nařízení vlády

   vydaném  podle  §  38  odst.  5;  ostatní látky náležející do uvedených

   skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

 

   Nebezpečné látky

 

   Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:

 

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

      1. zinek       6. selen      11. cín       16. vanad

      2. měď         7. arzen      12. baryum    17. kobalt

      3. nikl        8. antimon    13. berylium  18. thalium

      4. chrom       9. molybden   14. bor       19. telur

      5. olovo      10. titan      15. uran      20. stříbro

 

   2.  Biocidy  a  jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných

   látek.

 

   3.  Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro

   lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající

   schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

 

   4.  Toxické  nebo  persistentní  organické  sloučeniny křemíku a látky,

   které  mohou  zvýšit  obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež

   jsou  biologicky  neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné

   látky.

 

   5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.

 

   6.  Nepersistentní  minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného

   původu.

 

   7. Fluoridy.

 

   8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména

   amonné soli a dusitany.

 

   9. Kyanidy.

 

   10.  Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý

   stav povrchových vod.

 

   Příloha 2

 

   A.

 

   Sazby  poplatku  pro  výpočet  plateb  za  skutečně  odebrané  množství

   podzemní vody

Účel užití odebrané podzemní vody                    Sazba v Kč/m3

Pro zásobování pitnou vodou                          2,00

Pro ostatní užití                                    3,00

 

 

   B.

 

   Sazby   pro   výpočet  poplatku  a  hmotnostní  a  koncentrační  limity

   zpoplatnění

-----------------------------------------------------------------------------

Ukazatel                           Sazba             Limit zpoplatnění

                                                     hmotnostní  koncentrační

znečištění                         Kč/kg             kg/rok    a     mg/l

-----------------------------------------------------------------------------

1.

a) CHSK nečištěné odpadní vody

   do 31. 12. 2004                     16            20 000        40

   od 1. 1. 2005                       16             8 000        40

b) CHSK čištěné odpadní vody            8            10 000        40

c) CHSK pro odpadní vody

   čištěné z výroby buničiny

   a ze zušlechťování

   bavlnářských a lnářských

   textilií                             3            10 000        40

-----------------------------------------------------------------------------

2. RAS                                  0,5          20 000      1200

-----------------------------------------------------------------------------

3. nerozpuštěné látky^47)                2            10 000        30

-----------------------------------------------------------------------------

4. fosfor celkový

   do 31. 12. 2004                     70            13 000          3

   od 1. 1. 2005                       70             3 000          3

-----------------------------------------------------------------------------

5. dusík amoniakální

   do 31. 12. 2001                     40            15 000         15

-----------------------------------------------------------------------------

6. dusík Nanorg

   od 1. 1. 2002                       30            20 000         20

-----------------------------------------------------------------------------

7. AOX od 1. 1. 2002                 300                 15           0,2

-----------------------------------------------------------------------------

8. rtuť                            20 000                 0,4         0,002

-----------------------------------------------------------------------------

9. kadmium                          4 000                 2           0,01

-----------------------------------------------------------------------------

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II zákona č. 20/2004 Sb.

 

   Závěrečná a přechodná ustanovení

 

   1.  Poplatkové  hlášení  pro  stanovení výše záloh poplatku za odebrané

   množství  podzemní vody pro rok 2004 podle § 88 odst. 5 vodního zákona,

   ve  znění  tohoto  zákona,  předloží odběratel České inspekci životního

   prostředí nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   2.  Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou

   povolení  k  odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální

   zásobování  domácností  pitnou  vodou, a platnost povolení k vypouštění

   odpadních  vod  do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní

   moci  do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud

   nezanikne  uplynutím  doby,  na  kterou  byla  udělena, je-li tato doba

   kratší.  Oprávnění  (§ 8 odst. 2 vodního zákona) z takových povolení se

   nadále  považují  za  oprávněné  a  mohou nakládat s vodami a vykonávat

   další  práva a povinnosti v rozsahu těchto povolení i po 1. lednu 2008,

   pokud podali nejpozději dne 1. ledna 2008 žádost o povolení k nakládání

   s  vodami  nahrazující  dosavadní  povolení, a to až do dne právní moci

   rozhodnutí  o  takové  žádosti. V případě, že doba, na kterou byla tato

   rozhodnutí   udělena,  uplynula  před  dnem  účinnosti  tohoto  zákona,

   prodlužuje  se  jejich  platnost  do  31. prosince 2004. Ustanovení § 9

   odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno.

 

   3.  Evidence  podle  §  21  odst. 2 písm. c) bodů 6, 7, 9 až 12 vodního

   zákona,  ve  znění  tohoto  zákona,  bude  vytvořena  nejpozději do 22.

   prosince 2004.

 

   4. Plán hlavních povodí České republiky musí být schválen nejpozději do

   22. prosince 2006.

 

   5.  Plány  oblastí povodí musí být schváleny nejpozději do 22. prosince

   2009.  Pro  tyto  plány  oblastí  povodí  musí  být  zpracována analýza

   všeobecných   a   vodohospodářských   charakteristik   oblastí  povodí,

   zhodnocení  dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod

   a ekonomická analýza užívání vody podle čl. I bodu 30, pokud jde o § 25

   odst. 2 písm. a) tohoto zákona, do 22. prosince 2004.

 

   6.  Obce,  jejichž  současně  zastavěné  území  je zdrojem znečištění o

   velikosti  nad  2  000  ekvivalentních  obyvatel,  nebo  ty, které této

   velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31.

   prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na

   úroveň  stanovenou  nařízením  vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního

   zákona, ve znění tohoto zákona.

 

   7.  Vlastníci  vodních  děl podle § 20 odst. 1 vodního zákona, ve znění

   tohoto  zákona,  jsou  povinni  nejpozději  do  1. ledna 2011 předložit

   příslušnému  katastrálnímu  úřadu  podklady potřebné pro zapsání těchto

   staveb  a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 vodního zákona,

   ve znění tohoto zákona, do katastru nemovitostí.

 

   8.  Výměry  poplatků  za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za

   kalendářní  rok  2003  vydají  na podkladě poplatkových přiznání za rok

   2003  krajské  úřady.  Krajské  úřady  předají České inspekci životního

   prostředí  do  30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona výměry záloh na

   poplatky  za  vypouštění  odpadních vod do vod povrchových pro rok 2004

   včetně seznamu zpoplatněných zdrojů znečišťování. Krajské úřady předají

   České  inspekci  životního  prostředí  do  30 dnů po nabytí právní moci

   výměry  poplatků  za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok

   2003.

 

   § 14 zákona č. 25/2008 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

   6  zákona  č.  254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon),  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

   jsou  zároveň  provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle

   nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o

   integrovaném  registru  znečišťování životního prostředí a integrovaném

   systému  plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a

   o  změně  některých  zákonů,  ohlašují  povinné  údaje  prostřednictvím

   integrovaného   systému   plnění   ohlašovacích  povinností  v  oblasti

   životního prostředí poprvé za rok 2009.

 

   2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

   6  zákona  č.  254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon),  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

   jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského

   parlamentu  a  Rady (ES) č. 166/2006 a nejsou zapojeny do integrovaného

   systému  plnění  ohlašovacích  povinností v oblasti životního prostředí

   podle  bodu  1,  ohlašují  povinné  údaje prostřednictvím integrovaného

   systému  plnění  ohlašovacích  povinností v oblasti životního prostředí

   poprvé  za  rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009

   se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

 

   3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst.

   6  zákona  č.  254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

   zákon),  ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které

   nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností

   v  oblasti  životního  prostředí  podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné

   údaje   prostřednictvím   integrovaného   systému  plnění  ohlašovacích

   povinností  v  oblasti  životního  prostředí  poprvé  za  rok 2011. Při

   ohlašování  povinných  údajů  za  rok  2008  až 2010 se postupuje podle

   dosavadních právních předpisů.

 

   Čl. II zákona č. 181/2008 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Vlastníci vodních děl stanovených v § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001

   Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zařazených

   z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle § 61 odst. 2 zákona č.

   254/2001  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   do  kategorie  I  až  III,  jsou  povinni  nejpozději  do 1. ledna 2011

   předložit příslušnému katastrálnímu úřadu podklady potřebné pro zapsání

   těchto staveb a vyznačení ochranných pásem podle § 20 odst. 2 zákona č.

   254/2001  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   do  katastru  nemovitostí.  Vlastníci  ostatních vodních děl podle § 20

   odst.  1  zákona  č.  254/2001  Sb.,  ve  znění  účinném  do dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona, jsou povinni splnit tuto povinnost do 1. ledna

   2021.

 

   2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

   tohoto  zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li

   rozhodnutí,  které  bylo  vydáno  v  řízení  podle dosavadních právních

   předpisů,  zrušeno  a  vráceno  k novému projednání, postupuje se podle

   dosavadních právních předpisů.

 

   3.  Pro  náhradu  škody  na  zemědělsky  obhospodařovaných  pozemcích v

   zátopách  suchých  nádrží  sloužících  k ochraně území obce, kraje nebo

   státu,  vybudovaných  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se

   použije  §  68 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.

 

   4.  Ministr  financí se zmocňuje použít prostředky určené na odstranění

   povodňových  škod  vzniklých  v  roce  2006  a  na  nová protipovodňová

   opatření,  které  byly  převedeny do státních finančních aktiv, také na

   odstraňování  povodňových škod vzniklých po roce 2006 na vodních tocích

   a  vodních  dílech. O toto použití se zvyšují celkové rozpočtové výdaje

   státního rozpočtu a snižují stavy na účtech státních finančních aktiv.

 

   Čl. II zákona č. 150/2010 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Povolení  k  odběru podzemní vody, která se využívá k výrobě balené

   kojenecké  nebo  pramenité  vody,  se  považují  za  povolení  k odběru

   podzemní  vody  podle  zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

   nabytí  účinnosti tohoto zákona, pokud jsou splněny požadavky podle § 9

   odst.  4  zákona  č.  254/2001  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí

   účinnosti  tohoto  zákona,  jinak  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona

   zanikají.

 

   2.  Ochranná  pásma  stanovená  podle  dosavadních právních předpisů se

   považují  za  ochranná  pásma  stanovená  podle  § 30 odst. 1 zákona č.

   254/2001  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   V  případě  změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného

   podle  dosavadních  právních  předpisů  je  nutné  ochranné  pásmo nově

   stanovit  postupem  podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   3.  Záplavová  území  stanovená  podle dosavadních právních předpisů se

   považují  za  záplavová  území  stanovená  podle § 66 odst. 7 zákona č.

   254/2001  Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   V  případě změny nebo zrušení dosavadního záplavového území stanoveného

   podle  dosavadních  právních  předpisů  je  nutné  záplavové území nově

   stanovit  postupem  podle § 66 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   4.   Hodnocení   povodňových  rizik  a  vymezení  oblastí  s  významným

   povodňovým  rizikem musí být provedeno nejpozději do 22. prosince 2011.

   Mapy  povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik budou dokončeny do

   22. prosince 2013.

 

   5. Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik musí být

   schváleny nejpozději do 22. prosince 2015.

 

   6.  Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a

   při provádění ostatních opatření podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění

   účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vycházet ze schválených

   plánů  příslušných  oblastí  povodí  až  do doby schválení nových plánů

   podle tohoto zákona v příslušných povodích.

 

   7.  Generel  území chráněných pro akumulaci povrchových vod podle § 28a

   odst.  2  zákona  č.  254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb., se

   přezkoumává a aktualizuje v rámci národních plánů povodí.

 

   8. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti

   tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

 

   9.  Pověřené  vodoprávní  úřady příslušné podle § 105 odst. 2 zákona č.

   254/2001  Sb.,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

   dokončí zahájená a pravomocně neskončená řízení.

 

   Čl. IV zákona č. 151/2011 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Profily  vod  ke  koupání podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve

   znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé vytvoří

   do 24. března 2011.

 

   1)  Například  Směrnice  Rady  75/440/EHS  ze  dne  16.  června  1975 o

   požadované  jakosti  povrchových  vod  určených  k  odběru pitné vody v

   členských  státech,  Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o

   jakosti  vody  pro  koupání,  Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května

   1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými

   do  vodního  prostředí  Společenství  a návazné směrnice Rady, Směrnice

   Rady  78/659/EHS  ze  dne  18.  července 1978 o jakosti povrchových vod

   vyžadujících  ochranu  nebo  zlepšení  pro podporu života ryb, Směrnice

   Rady  80/68/EHS  ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před

   znečištěním  určitými  nebezpečnými  látkami  doplněná  směrnicemi Rady

   90/656/EHS  a  91/692/EHS,  Směrnice  Rady 91/271/EHS ze dne 21. května

   1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne

   12.   prosince  1991  o  ochraně  vod  před  znečištěním  dusičnany  ze

   zemědělských  zdrojů,  Směrnice  Rady  96/61/ES  ze dne 24. září 1996 o

   integrované   prevenci   a   řízení   znečištění,  Směrnice  Evropského

   parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro

   činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

 

   1a)  Například  zákon  č.  44/1988  Sb., o ochraně a využití nerostného

   bohatství, ve znění pozdějších předpisů.

 

   2)  Zákon  č.  164/2001  Sb.,  o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

   přírodních  minerálních  vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských

   místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

 

   3)  Například  zákon  č.  17/1992  Sb.,  o životním prostředí, ve znění

   zákona  č.  123/1998  Sb.,  zákon  č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a

   krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně

   zemědělského  půdního  fondu,  ve  znění  pozdějších předpisů, zákon č.

   20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   4)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu

   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví  a o změně

   některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

 

   6)  § 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti

   plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.

 

   7)  Zákon  č.  114/1995  Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č.

   358/1999 Sb.

 

   7b)  Zákon  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní

   báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

 

   8)  Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém

   úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   8a)  Vyhláška  č.  275/2004  Sb.,  o  požadavcích na jakost a zdravotní

   nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   8b) § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a

   kanalizacích).

 

   8c)  §  4  zákona  č.  274/2001  Sb.,  o  vodovodech a kanalizacích pro

   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a

   kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

 

   10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

 

   10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   10b)  Zákon  č.  157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně

   některých zákonů.

 

   10c)  §  11  až  13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

   výrobky  a  o  změně  a  doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

   a  autorizovaných  inženýrů  a  techniků  činných ve výstavbě, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   11)  Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

   změně některých dalších zákonů.

 

   12)   Vyhláška   č.   126/1976   Sb.,   o  vodohospodářské  a  souhrnné

   vodohospodářské evidenci.

 

   12a)  §  2  odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č.

   89/1996 Sb.

 

   13)  §  7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992

   Sb.,  o  zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve

   znění  zákona  č.  210/1993  Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České

   národní  rady  č.  344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

   (katastrální  zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky

   č. 113/2000 Sb.

 

   14)  Například  zákon  č.  344/1992  Sb., ve znění pozdějších předpisů,

   zákon č. 164/2001 Sb.

 

   14a)  Zákon  č.  114/1992  Sb.,  o  ochraně přírody a krajiny, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   15) Zákon č. 365/2000 Sb.

 

   16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu

   a únosné využívání Dunaje.

 

   Sdělení  č.  2/2003  Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu

   Odry před znečištěním.

 

   18)  Například  zákon  č.  334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního

   fondu,  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a

   o  změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   18a)  § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

   a stavebním řádu (stavební zákon).

 

   19)  § 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.

   509/1991 Sb.

 

   20) Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   21) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.

 

   21a)  Vyhláška  č.  104/1997  Sb.,  kterou se provádí zákon o pozemních

   komunikacích.

 

   21b)  Zákon  č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů

   ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových

   zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

 

   22)  Zákon  č.  92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné

   osoby, ve znění pozdějších předpisů.

 

   23)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský

   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   24)  Například  zákon  č.  222/1999  Sb.,  o  zajišťování  obrany České

   republiky.

 

   25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   26)  Například  §  3  a  4  zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   27) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   28) § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   29) Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

 

   31) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   32)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších

   zákonů.

 

   32a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.

 

   34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů

   (krizový zákon).

 

   34a) § 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.

 

   § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.

 

   §  8  odst.  4  vyhlášky  č.  395/1992 Sb., kterou se provádějí některá

   ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

 

   35)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

   některých zákonů.

 

   36)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a  o změně

   některých   souvisejících   zákonů   (rozpočtová  pravidla),  ve  znění

   pozdějších předpisů.

 

   36a) § 8 zákona č. 274/2001 Sb.

 

   38)  § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá

   ustanovení  zákona  č.  563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

   předpisů,  pro  účetní  jednotky,  které  jsou podnikateli účtujícími v

   soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 

   40) § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

 

   42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

 

   43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.

 

   43a)  Zákon  č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

   změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   43b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

 

   43c)  Zákon  č.  40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   43d)  § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

   změně některých zákonů.

 

   43e)  §  5  odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

   439/2004 Sb.

 

   44)  Sdělení  č.  7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České

   republiky  a  vládou  Slovenské  republiky  o  spolupráci na hraničních

   vodách.

 

   Sdělení  č.  66/1998  Sb.,  o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a

   Spolkovou  republikou  Německo  o  spolupráci  na  hraničních  vodách v

   oblasti vodního hospodářství.

 

   Vyhláška  č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou

   republikou  a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na

   hraničních vodách.

 

   Sdělení   č.   94/2009  Sb.  m.  s.,  o  sjednání  Úmluvy  mezi  vládou

   Československé  republiky  a  vládou  Polské  lidové republiky o vodním

   hospodářství na hraničních vodách.

 

   44a)  Zákon  č.  274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou

   potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   44b)  §  2  odst.  2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   45)  §  10  zákona  č.  219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

   vystupování v právních vztazích.

 

   45a)  Zákon  č.  167/2008  Sb.,  o předcházení ekologické újmě a o její

   nápravě a o změně některých zákonů.

 

   45b)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2006/123/ES ze dne 12.

   prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.

 

   46)  Nařízení  vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří

 

   a)  neplatí  poplatek  za  CHSK,  ale  znečištění  přesahuje  limit pro

   zpoplatnění NL, nebo

 

   b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství

   zpoplatněné CHSK.

 

   48)  §  6g  odst. 1 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č.

   151/2011 Sb.

 

   49)  Zákon  č.  85/2012  Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních

   horninových struktur a o změně některých zákonů.

 

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Xylolit

Zahájeno uživatelem Jiří Bernhardt v Stavební práce, stavební materiál a firmy 10.10. 0 Odpovědi

Dobrý den, chystám se na rekonstrukci dětského pokoje. Podlaha je pravděpodobně z xylolitu, stará jako dům sám, tj. rok 1938 a potřebuje vyrovnat. Existuje nějaká vhodná nivelační stěrka na tento povrh? Co použít jako kontaktní můstek? Jaký musím…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby