Zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, v platném znění

◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákonzákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, v platném znění

 

 

 

   274/2001 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 10. července 2001

 

   o  vodovodech  a  kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých

   zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

 

   Změna: 320/2002 Sb.

 

   Změna: 274/2003 Sb.

 

   Změna: 20/2004 Sb.

 

   Změna: 127/2005 Sb.

 

   Změna: 76/2006 Sb.

 

   Změna: 222/2006 Sb.

 

   Změna: 186/2006 Sb.

 

   Změna: 281/2009 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU

 

   HLAVA I

 

   OBECNÁ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   (1)  Tento  zákon  upravuje  některé  vztahy  vznikající  při  rozvoji,

   výstavbě  a  provozu  vodovodů  a kanalizací sloužících veřejné potřebě

   (dále  jen  "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost

   orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

 

   (2)  Vodovody  a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují

   ve veřejném zájmu.

 

   (3)  Tento  zákon  se  nevztahuje  na vodovody a kanalizace, u nichž je

   průměrná denní produkce nižší než 10 m3 nebo je-li počet fyzických osob

   trvale  využívajících vodovod nebo kanalizaci nižší než 50, na vodovody

   sloužící  k  trvalému  rozvodu  jiné  než  pitné  vody^1)  a na oddílné

   kanalizace  sloužící  k  odvádění  povrchových  vod  vzniklých  odtokem

   srážkových  vod  (dále  jen  "srážková  voda").  Tento  zákon  se  dále

   nevztahuje  na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň

   1 odběratel.

 

   (4)  Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím

   stanovit,  že  se  tento  zákon  vztahuje  též na vodovody a kanalizace

   uvedené  v odstavci 3, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví,

   ochrany  zdraví  zvířat  nebo  ochrany životního prostředí a jsou-li na

   vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

 

   § 2

 

   Vymezení základních pojmů

 

   (1)  Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující

   vodovodní  řady  a  vodárenské  objekty,  jimiž jsou zejména stavby pro

   jímání   a   odběr   povrchové   nebo  podzemní  vody,  její  úpravu  a

   shromažďování. Vodovod je vodním dílem.^2)

 

   (2)   Kanalizace  je  provozně  samostatný  soubor  staveb  a  zařízení

   zahrnující  kanalizační  stoky k odvádění odpadních vod^3) a srážkových

   vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně,

   kanalizační  objekty,  čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění

   odpadních  vod  před  jejich  vypouštěním  do  kanalizace. Odvádí-li se

   odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci.

   Odvádí-li  se  odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně,

   jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

 

   (3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se

   zajišťuje  dodávka  pitné  vody  nebo odvádění a čištění odpadních vod.

   Rozumí  se  jím  zejména dodržování technologických postupů při odběru,

   úpravě  a  dopravě  pitné  vody  včetně manipulací, odvádění, čištění a

   vypouštění  odpadních  vod,  dodržování  provozních  nebo manipulačních

   řádů^3a),  kanalizačního  řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a

   fakturační  měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací,

   příprava  podkladů  pro  výpočet  ceny  pro  vodné  a  stočné  a  další

   související  činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich

   rozvoj.

 

   (4)  Provozovatelem  vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel")

   je  osoba,  která  provozuje  vodovod  nebo  kanalizaci  a je držitelem

   povolení   k  provozování  tohoto  vodovodu  nebo  kanalizace  vydaného

   krajským úřadem podle § 6.

 

   (5)  Odběratelem  je  vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod

   nebo  kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České

   republiky  je  odběratelem  organizační  složka  státu,  které přísluší

   hospodaření  s  touto  budovou  podle  zvláštního zákona;^4) u budov, u

   nichž  spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru

   jako   prostorově   vymezené   části   budovy   a   zároveň   podílovým

   spoluvlastníkem společných částí budovy,^5) je odběratelem společenství

   vlastníků.

 

   (6)  Vnitřní  vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo

   stavbě,  které  navazuje  na  konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod

   není vodním dílem.

 

   (7)  Vnitřní  kanalizace  je  potrubí  určené k odvádění odpadních vod,

   popřípadě  i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení

   na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.

 

   § 3

 

   Přípojky

 

   (1)  Vodovodní  přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí

   od  odbočení  z  vodovodního  řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k

   vnitřnímu  uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem

   je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

 

   (2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí

   od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění

   do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

 

   (3)  Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě

   jejích  částí  zřízených  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je

   vlastník  pozemku  nebo  stavby  připojené  na vodovod nebo kanalizaci,

   neprokáže-li se opak.

 

   (4)  Vlastník  vodovodní  přípojky  je  povinen zajistit, aby vodovodní

   přípojka  byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění

   vody ve vodovodu.

 

   (5)  Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační

   přípojka  byla  provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení

   průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

 

   (6)  Vodovodní  přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady

   odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která

   na své náklady přípojku pořídila.

 

   (7)  Opravy  a  údržbu  vodovodních  přípojek  a kanalizačních přípojek

   uložených  v  pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,^6) zajišťuje

   provozovatel ze svých provozních nákladů.

 

   (8)   Obecní  úřad  může  v  přenesené  působnosti  rozhodnutím  uložit

   vlastníkům  stavebního  pozemku  nebo  staveb, na kterých vznikají nebo

   mohou  vznikat  odpadní  vody,  povinnost  připojit  se na kanalizaci v

   případech, kdy je to technicky možné.

 

   § 3a

 

   (1)  V  případě,  jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo

   kanalizaci  rozděleny  na  2  nebo  více pozemků evidovaných v katastru

   nemovitostí  s  různými  vlastníky,  mohou  zřídit  tito vlastníci nové

   přípojky.

 

   (2)   Pokud   přípojky   a  vnitřní  vodovod  nebo  vnitřní  kanalizace

   rozdělených  pozemků  nebo staveb mají z technického hlediska charakter

   provozně   souvisejícího  vodovodu  nebo  kanalizace,  vodoprávní  úřad

   rozhodne  o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního

   vodovodu  nebo  vnitřní  kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně

   související.  Vodoprávní  úřad  si  za  účelem  vydání rozhodnutí podle

   tohoto odstavce vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.

 

   (3)  Stavební  úřad  rozhodne  o  změně  části  vnitřního vodovodu nebo

   vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.

 

   § 4

 

   Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

 

   (1)  Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán

   rozvoje  vodovodů  a  kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen

   "plán   rozvoje  vodovodů  a  kanalizací").  Plán  rozvoje  vodovodů  a

   kanalizací  obsahuje  koncepci  řešení  zásobování pitnou vodou, včetně

   vymezení  zdrojů  povrchových  a  podzemních vod, uvažovaných pro účely

   úpravy  na  pitnou  vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních

   vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí

   obsahovat  řešení  vztahů  k  plánu  rozvoje  vodovodů a kanalizací pro

   sousedící území.

 

   (2)  Při  zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází

   zpracovatel  z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle

   zvláštního  zákona^7)  a  z  příslušného  plánu  oblasti  povodí  podle

   zvláštního  právního předpisu^7a), pokud jsou pro dané území zpracovány

   a schváleny.

 

   (3) Návrh plánu rozvoje vodovodů a kanalizací před jeho schválením kraj

   projedná  s  obcemi,  vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v

   území,   jehož   se   plán   rozvoje  vodovodů  a  kanalizací  týká,  s

   Ministerstvem   zemědělství  (dále  jen  "ministerstvo")  ,  příslušným

   správcem  povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se

   plán  rozvoje  vodovodů a kanalizací dotýká ochranných pásem přírodních

   léčivých  zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních

   léčebných  lázní  a  lázeňských  míst, zpracovatel návrhu plánu rozvoje

   vodovodů   a   kanalizací   projedná   tento   návrh   s  Ministerstvem

   zdravotnictví,  a  dotýká-li  se  plán  rozvoje  vodovodů  a kanalizací

   chráněných  území  a  ochranných  pásem  v  oblasti  ochrany  životního

   prostředí,^8)  zpracovatel  návrhu  plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

   projedná tento návrh též s Ministerstvem životního prostředí.

 

   (4)  Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10

   let.

 

   (5)  Kraj předá po jednom vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů

   a  kanalizací ministerstvu, příslušnému vodoprávnímu úřadu a právnickým

   nebo  fyzickým  osobám,  které  se  podílely  na nákladech spojených se

   zpracováním plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

 

   (6)  Pokud  po  schválení  plánu rozvoje vodovodů a kanalizací došlo ke

   změně  podmínek,  za  nichž  byl  plán  rozvoje  vodovodů  a kanalizací

   schválen,  zpracuje  a  schválí  kraj změnu a aktualizaci plánu rozvoje

   vodovodů  a  kanalizací. Při zpracování, projednání a schválení změny a

   aktualizace  plánu  rozvoje  vodovodů  a  kanalizací se postupuje podle

   odstavců 1 až 5.

 

   (7)  Plán  rozvoje  vodovodů  a  kanalizací je podkladem pro zpracování

   územně  plánovací  dokumentace podle zvláštního právního předpisu,^9) a

   plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu^7a) pro činnost

   vodoprávního  úřadu,  stavebního  úřadu  a  pro  činnost obce a kraje v

   samostatné i přenesené působnosti.

 

   (8)  Rozsah  a  způsob  zpracování  plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 5

 

   Evidence vodovodů a kanalizací

 

   (1)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  na  své náklady

   zajistit   průběžné   vedení   majetkové   evidence  svých  vodovodů  a

   kanalizací.  Vlastnické  vztahy  k  vodovodům  a kanalizacím, jakož i k

   vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru

   nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje

   zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.^10)

 

   (2)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  na  své náklady

   zajistit  průběžné  vedení  provozní  evidence,  kterou tvoří záznamy o

   zdrojích  povrchových  a  podzemních  vod využívaných na vodu dodávanou

   vodovody,  výkresová  dokumentace  vodovodu  nebo kanalizace, nákladové

   listy,  cenové  kalkulace,  plán  kontrol  jakosti vod v průběhu výroby

   pitné  vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník

   a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů^3a)

 

   (3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich

   provozní  evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník

   vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu,

   a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.

 

   (4)  Vodoprávní  úřad  zpracuje  údaje,  které  mu  byly  předány podle

   odstavce  3,  za  celý  svůj  územní obvod a předá je vždy do 30. dubna

   ministerstvu  k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a

   kanalizacích podle odstavce 5.

 

   (5)  Ústřední  evidenci  vybraných  údajů  o  vodovodech a kanalizacích

   uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.

 

   (6)  Rozsah  a  způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací,

   jejich  provozní  evidence  a  evidence  vybraných údajů o vodovodech a

   kanalizacích,  včetně  způsobu  předávání vybraných údajů z majetkové a

   provozní  evidence  vodovodů  a  kanalizací,  stanoví  prováděcí právní

   předpis.

 

   HLAVA II

 

   PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ

 

   § 6

 

   Oprávnění k provozování

 

   (1)  Osoba,  která  hodlá  provozovat  vodovod  nebo kanalizaci, požádá

   krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

 

   (2)  Krajský  úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace

   jen osobě, která

 

   a)  je  oprávněna provozovat živnost "Provozování vodovodů a kanalizací

   pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona,^12)

 

   b)  je  vlastníkem  vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem

   vodovodu  nebo  kanalizace  smlouvu,  která  ji  opravňuje vodovod nebo

   kanalizaci   provozovat,  nebo  uzavřela  s  vlastníkem  vodovodu  nebo

   kanalizace  smlouvu  o  smlouvě  budoucí  o  provozování  vodovodu nebo

   kanalizace,

 

   c)  sama  nebo její odpovědný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající

   požadavkům  na  provozování  vodovodů  nebo  kanalizací,  pro  které se

   povolení  k  provozování  vydává,  a to v souladu s majetkovou evidencí

   vedenou  podle  § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale

   využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:

 

   1.  střední  vzdělání  s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově

   zaměřeném  na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně

   4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000

   fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;

 

   2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním

   programu  v  oblasti  vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v

   oboru  vodovody  a  kanalizace,  jedná-li se o více než 5 000 fyzických

   osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.

 

   (3)   Krajský   úřad   nevydá  povolení  k  provozování  vodovodu  nebo

   kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:

 

   a)   povolení  k  provozování  vodovodu  nebo  kanalizace,  které  jsou

   předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,

 

   b)  o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které

   bylo  zrušeno  povolení  k  provozování  vodovodu nebo kanalizace podle

   odstavce 9, nebo

 

   c)  předchozí  povolení  k  provozování vodovodu nebo kanalizace, které

   jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9

   písm.  b)  a  nebyl  odstraněn  důvod  vedoucí  ke  zrušení předchozího

   povolení.

 

   (4)  V  případech  uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský

   úřad  vydat  povolení  k  provozování  vodovodu nebo kanalizace pouze s

   předchozím souhlasem ministerstva.

 

   (5)  V  povolení  k  provozování  vodovodu nebo kanalizace krajský úřad

   uvede  jméno,  popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa

   trvalého  pobytu  osoby  nebo  jejího  odpovědného zástupce uvedených v

   odstavci 2 písm. c) a vodovody nebo kanalizace, pro které se povolení k

   provozování  vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle

   § 5 odst. 1.

 

   (6)  Bez  splnění  podmínky  uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad

   vydá  povolení  k  provozování  vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo

   organizačním  složkám  státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci

   za účelem dosažení zisku.

 

   (7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo

   kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání

   povolení  k  provozování  vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2

   písm.  a),  b)  nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo

   kanalizace  krajský  úřad neprodleně informuje ministerstvo a příslušný

   živnostenský úřad.

 

   (8) Krajský úřad rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo

   kanalizace,  změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo

   povolení  k  provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li

   ke změně osoby odpovědného zástupce provozovatele.

 

   (9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo

   kanalizace, pokud

 

   a)   provozovatel  přes  předchozí  upozornění  ministerstva  opakovaně

   nedodržuje  nebo  porušuje  ustanovení  tohoto  zákona  nebo zvláštních

   právních předpisů^12a), nebo

 

   b)  technickým  auditem  (§  38)  byly  zjištěny  závažné nedostatky; o

   zrušení   povolení   informuje  neprodleně  příslušný  krajský  úřad  a

   příslušný živnostenský úřad.

 

   (10)  Krajský  úřad  informuje o vydání povolení k provozování vodovodu

   nebo kanalizace i o jejich změně neprodleně ministerstvo.

 

   (11)  Ministerstvo  stanoví  vyhláškou náležitosti žádosti o povolení k

   provozování  vodovodu  nebo kanalizace a bližší vymezení pojmu příbuzný

   obor k oboru vodovody a kanalizace.

 

   (12)  Náležitosti  žádosti  o  povolení  k  provozování  vodovodu  nebo

   kanalizace stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (13)  Doklady  o  kvalifikaci  podle  odstavce  2  písm. c) stanovené v

   závislosti  na  počtu  fyzických  osob  trvale  využívajících příslušné

   vodovody  nebo  kanalizace  mohou  být  nahrazeny  dokladem  o  nejméně

   osmileté  nepřetržité  odborné  praxi dosažené v posledních 10 letech v

   některém  z  členských  států  Evropského společenství nebo jiném státě

   tvořícím  Evropský hospodářský prostor u subjektů zajišťujících dodávky

   pitné  vody  nebo  odvádění a čištění odpadních vod pro počty fyzických

   osob odpovídající počtům fyzických osob uvedeným v odstavci 2 písm. c).

 

   § 7

 

   Práva  a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě,

   údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

 

   (1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo

   kanalizace  v  dobrém  stavebním  stavu a provozovatel za účelem plnění

   povinností  spojených  s  provozováním  vodovodu  nebo  kanalizace jsou

   oprávněni  vstupovat  na  cizí  pozemky  nebo stavby, na nichž nebo pod

   nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

 

   (2)  Stavebník^13)  a  vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  mají právo

   umísťovat  na  cizí  pozemek  nebo  stavbu  tabulky  vyznačující polohu

   vodovodu nebo kanalizace.

 

   (3)  Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2,

   rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

 

   (4)  Práva  podle  odstavců  1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co

   nejméně  zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem

   je  oprávněná  osoba  zejména  povinna  svůj vstup na cizí pozemek nebo

   stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo

   stavbu  uvést  do  předchozího  stavu,  pokud se s vlastníkem nedohodne

   jinak.  Výkon  tohoto  práva  musí být prováděn též tak, aby co nejméně

   omezoval  osoby  užívající  pozemek  nebo  stavbu  na základě smlouvy s

   vlastníkem  pozemku  nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho

   souhlasem.

 

   (5)  Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo

   vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma,

   nebo  je-li  tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby,

   má  tato  osoba  právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu

   náhrady,  poskytne  stavebník  nebo  vlastník  vodovodu nebo kanalizace

   osobě  uvedené  v  odstavci  4  jednorázovou  náhradu  podle zvláštního

   právního  předpisu^14)  bez  zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců

   ode  dne  vzniku  práva  na  náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se

   náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů

   a   kanalizací   se   stavbami   zřízenými  podle  zákona  o  pozemních

   komunikacích.^15)

 

   (6)  Práva  a  povinnosti  podle  odstavců  1 až 5 přecházejí na právní

   nástupce   stavebníka,   vlastníka   a   provozovatele   vodovodu  nebo

   kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

 

   § 8

 

   Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

 

   (1)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  zajistit jejich

   plynulé a bezpečné provozování.

 

   (2)   Vlastník   vodovodu   nebo  kanalizace  může  uzavřít  smlouvu  o

   provozování   vodovodu   nebo  kanalizace  s  provozovatelem.  Jestliže

   vlastník  provozuje  vodovod  nebo  kanalizaci svým jménem a na vlastní

   odpovědnost,   vztahují   se   na   něj   všechna  práva  a  povinnosti

   provozovatele.

 

   (3)   Vlastníci   vodovodů   nebo  kanalizací  provozně  souvisejících,

   popřípadě jejich částí provozně souvisejících,upraví svá vzájemná práva

   a  povinnosti  písemnou  dohodou  tak,  aby  bylo  zajištěno kvalitní a

   plynulé  provozování  vodovodu  nebo  kanalizace.  Nedojde-li k písemné

   dohodě,  rozhodne  o  úpravě  vzájemných  práv  a  povinností mezi nimi

   ministerstvo.

 

   (4)  Vlastníci  vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních

   řadů,  vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů

   provozně  souvisejících,  jsou  povinni  umožnit napojení vodovodu nebo

   kanalizace  jiného  vlastníka,  pokud  to  umožňují  kapacitní  a další

   technické  požadavky.  Současně  uzavřou  vlastníci  těchto  vodovodů a

   kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být

   podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady

   na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je

   umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace.

 

   (5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

   k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo

   kanalizaci,  pokud  to  umožňují kapacitní a další technické požadavky.

   Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných

   finančních  plnění.  Náklady  na  realizaci napojení vodovodní přípojky

   nebo  kanalizační  přípojky  na vodovod nebo kanalizaci hradí vlastník,

   jemuž   je   umožněno  napojení  vodovodu  nebo  kanalizace,  pokud  se

   nedohodnou jinak.

 

   (6)  Vlastník  vodovodu nebo kanalizace , popřípadě provozovatel, pokud

   je  k  tomu  vlastníkem  zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o

   dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé

   z  této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo

   kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

 

   (7)  Při  uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout,

   že odběratelem je třetí osoba.

 

   (8)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu

   nebo  kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud

   není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.

 

   (9)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  i  jejich  provozovatel jsou

   povinni  umožnit  přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou

   oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů

   nebo  kanalizací  a  jejich  technického stavu nebo činit jiná nezbytná

   opatření  ke  zjištění  plnění  povinností  stanovených tímto zákonem a

   zvláštními zákony.

 

   (10)  Vlastník  vodovodu  i  provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit

   přístup  k  vodovodu  a  umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární

   ochrany^16) při likvidaci požáru.

 

   (11)   Vlastník   vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  zpracovat  a

   realizovat  plán  financování  obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na

   dobu  nejméně  10  kalendářních  let.  Obsah  plánu  financování obnovy

   vodovodů  a  kanalizací  včetně  pravidel  pro  jeho zpracování stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (12)  Vlastník  vodovodu  nebo  kanalizace  je  povinen  poskytnout  na

   vyžádání  ve  lhůtě  stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém

   stavu  jeho  vodovodů  nebo  kanalizací.  Vlastník, popřípadě stavebník

   nových  vodovodů  nebo  kanalizací  nebo vlastník obnovovaných vodovodů

   nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve

   výzvě   ministerstvu   projektovou   dokumentaci   těchto  nových  nebo

   obnovovaných  vodovodů  nebo  kanalizací, včetně specifikace nákladů na

   jejich   výstavbu   nebo   obnovu.   Vyhodnocení  obdržených  údajů  je

   ministerstvo oprávněno zveřejnit.

 

   (13)  Vlastník  vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále

   jen  "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že

   vodné  se  platí  provozovateli  vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká

   vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li

   vodoměr,  vtokem  vody  do  vnitřního  uzávěru připojeného pozemku nebo

   stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je

   úplatou  za  pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na

   úplatu  pevné  složky  vodného  vzniká  podle  podmínek  stanovených ve

   smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma

   vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v

   samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické

   osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

 

   (14)  Vlastník  kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod

   (dále  jen  "stočné"),  pokud  ze  smlouvy  uzavřené  podle  odstavce 2

   nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na

   stočné  vzniká  okamžikem  vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je

   úplatou   za   službu   spojenou   s  odváděním  a  čištěním,  případně

   zneškodňováním  odpadních  vod.  Právo  na úplatu pevné složky stočného

   vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6,

   v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti

   obecně  závazné  vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo

   rozhodnutím  nejvyššího  orgánu  právnické  osoby,  která je vlastníkem

   vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

 

   (15)  Náležitosti  smlouvy  o  dodávce  vody  a  náležitosti  smlouvy o

   odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 9

 

   Práva a povinnosti provozovatele

 

   (1)  Provozovatel  je  povinen  provozovat  vodovod  nebo  kanalizaci v

   souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými

   pro  tento  provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou

   uzavřenou podle § 8 odst. 2.

 

   (2)  Zásah  do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze

   se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2

   stanoveno jinak.

 

   (3)  Provozovatel  je  povinen  předat  obci  na  její  žádost  přehled

   zjištěných  ukazatelů  jakosti  vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů

   ode dne vyžádání.

 

   (4)   Provozovatel  je  povinen  stavebníkovi  přeložky  vodovodu  nebo

   kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu

   nebo  kanalizace  nejpozději  do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst.

   2).

 

   (5)  Provozovatel  je  oprávněn  přerušit nebo omezit dodávku vody nebo

   odvádění  odpadních  vod  bez  předchozího  upozornění  jen v případech

   živelní  pohromy,  při  havárii  vodovodu  nebo  kanalizace,  vodovodní

   přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí

   nebo  majetku.  Přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody je provozovatel

   povinen   bezprostředně   oznámit  územně  příslušnému  orgánu  ochrany

   veřejného   zdraví,^17)   vodoprávnímu  úřadu,  nemocnicím,  operačnímu

   středisku  hasičského  záchranného  sboru  kraje a dotčeným obcím. Tato

   povinnost  se  nevztahuje  na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze

   havárií vodovodní přípojky.

 

   (6)  Provozovatel  je  oprávněn  přerušit  nebo  omezit  dodávku vody a

   odvádění  odpadních  vod  do  doby,  než  pomine  důvod  přerušení nebo

   omezení,

 

   a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

 

   b)  nevyhovuje-li  zařízení  odběratele  technickým  požadavkům tak, že

   jakost  vody  ve  vodovodu  může  ohrozit  zdraví  a  bezpečnost osob a

   způsobit škodu na majetku,

 

   ,c)  neumožní-li  odběratel  provozovateli přístup k vodoměru, přípojce

   nebo   zařízení  vnitřního  vodovodu  nebo  kanalizace  podle  podmínek

   uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

 

   d)  bylo-li  zjištěno  neoprávněné  připojení  vodovodní  přípojky nebo

   kanalizační přípojky,

 

   e)   neodstraní-li   odběratel   závady   na  vodovodní  přípojce  nebo

   kanalizační  přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci

   zjištěné  provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší

   než 3 dny,

 

   f)   při   prokázání   neoprávněného  odběru  vody  nebo  neoprávněného

   vypouštění odpadních vod, nebo

 

   g)  v  případě  prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu

   úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

 

   (7)  Přerušení  nebo  omezení  dodávky vody nebo odvádění odpadních vod

   podle  odstavce  6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě

   přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

 

   a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

 

   b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením

   doby  trvání  provádění  plánovaných  oprav, udržovacích nebo revizních

   prací.

 

   (8)  V  případě  přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody  nebo odvádění

   odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel

   oprávněn  stanovit  podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen

   zajistit  náhradní  zásobování  pitnou  vodou  nebo  náhradní  odvádění

   odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

 

   (9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo

   omezení  dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo

   odstavce  6  písm.  a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění

   odpadních vod.

 

   (10)  V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění

   odpadních  vod  došlo  podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s

   tím spojené odběratel.

 

   (11)  Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku,

   kterou  upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění

   odpadních vod podle místních podmínek.

 

   (12)  Provozovatel  je  povinen  poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou

   stanovené   ministerstvu  údaje,  které  se  týkají  technického  stavu

   vodovodu   nebo  kanalizace,  které  provozuje,  údaje  o  vynaložených

   provozních   nákladech   a   údaje   o   výpočtu  ceny  podle  cenových

   předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné podle § 29 odst. 3 písm. c), včetně

   struktury   nákladových   položek.   Vyhodnocení  obdržených  údajů  je

   ministerstvo oprávněno zveřejnit.

 

   § 10

 

   (1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

 

   a) před vodoměrem,

 

   b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,

 

   c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává

   nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo

 

   d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

 

   (2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

 

   a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod,

 

   b) v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, nebo

 

   c)  přes  měřicí  zařízení  neschválené provozovatelem nebo přes měřicí

   zařízení,  které  v  důsledku  zásahu  odběratele  množství vypuštěných

   odpadních  vod  nezaznamenává  nebo  zaznamenává množství menší, než je

   množství skutečné.

 

   (3)  Odběratel  je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2

   vlastníkovi  vodovodu nebo kanalizace", pokud ve smlouvě uzavřené podle

   §  8  odst.  2  není  stanoveno,  že  náhrada vzniklé ztráty je příjmem

   provozovatele;  způsob  výpočtu  těchto  ztrát stanoví prováděcí právní

   předpis.

 

   HLAVA III

 

   OBECNÉ  TECHNICKÉ  POŽADAVKY  NA  VÝSTAVBU  VODOVODŮ  A KANALIZACÍ A NA

   JAKOST VODY

 

   § 11

 

   Vodovody

 

   (1)  Vodovody  musí  být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno

   dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu

   ve  vymezeném  území  a  aby byla zabezpečena nepřetržitá dodávka pitné

   vody  pro  odběratele.  Je-li  vodovod  jediným  zdrojem pro zásobování

   požární  vodou,  musí  splňovat  požadavky požární ochrany na zajištění

   odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.

 

   (2)  Vodovody  musí  být  chráněny  proti zamrznutí, poškození vnějšími

   vlivy,   vnější   a   vnitřní   korozi   a   proti  vnikání  škodlivých

   mikroorganismů,  chemických  a  jiných látek zhoršujících kvalitu pitné

   vody.  Další  technické  požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí

   právní předpis.

 

   § 12

 

   Kanalizace

 

   (1)  Kanalizace  musí  být  navrženy  a  provedeny  tak,  aby negativně

   neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita

   pro  odvádění  a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby

   bylo  zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této

   služby.  Současně  musí  být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování

   recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny

   jako  vodotěsné  konstrukce,  musí být chráněny proti zamrznutí a proti

   poškození  vnějšími  vlivy.  Další  požadavky  na čištění odpadních vod

   včetně   požadavků   na  projektovou  dokumentaci,  výstavbu  a  provoz

   kanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (2)  Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož

   i  kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji

   než  vodovodní  potrubí  pro  rozvod  pitné  vody. Výjimku může povolit

   vodoprávní  úřad  za  předpokladu,  že  bude provedeno takové technické

   opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a

   to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

 

   § 13

 

   Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

 

   (1)  Voda  odebraná  z  povrchových  vodních  zdrojů  nebo z podzemních

   vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda")

   musí  splňovat  v  místě  odběru před její vlastní úpravou požadavky na

   její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na

   vodu pitnou.

 

   (2)  Výjimečně  lze  k  úpravě  na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo

   podzemní  vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové

   vody,  stanovené  prováděcím  právním  předpisem.  Výjimku  povoluje na

   žádost  provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu,

   že  technologie  úpravy  vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní

   nezávadnost   upravené   pitné  vody,  stanovenou  zvláštními  právními

   předpisy.^1)

 

   (3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody

   v  místě  odběru  a  provádět  jejich  rozbory  a  celkové  výsledky  v

   předepsané formě předávat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za

   předchozí  kalendářní  rok.  Krajské  úřady  předají  celkové  výsledky

   rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu.

 

   (4)  Ministerstvo  zajišťuje  zpracování  plánů  pro zlepšování jakosti

   surové  vody,  a  to  včetně  časových harmonogramů jejich plnění, jako

   podklad pro zpracování plánů oblastí povodí.^7a)

 

   (5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé

   kategorie  standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob

   a  četnost  měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých

   standardních  metod  úpravy  surové  vody  na  vodu  pitnou,  sledované

   parametry,  referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti

   odchylek  od  požadavků  na  jakost a způsob předávání výsledků stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   § 14

 

   Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

 

   (1)  Pitná  voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky

   na  zdravotní  nezávadnost  pitné  vody,  stanovené zvláštními právními

   předpisy.^1)

 

   (2)  Práva  a  povinnosti  provozovatele  a  odběratele  související se

   zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.^17)

 

   (3)  Vlastník  kanalizace  je  povinen  před  podáním  žádosti o vydání

   kolaudačního   souhlasu   pro  stavbu  kanalizace  zajistit  zpracování

   kanalizačního  řádu,  který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění

   odpadních  vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné

   množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je

   vlastník  kanalizace povinen předložit před podáním návrhu na kolaudaci

   stavby  kanalizace  vodoprávnímu  úřadu  ke  schválení. Kanalizační řád

   schvaluje rozhodnutím^20) vodoprávní úřad.

 

   (4)  Provozovatel  je  povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní

   vody a její rozbory.

 

   (5)  Náležitosti  kanalizačního  řádu stanoví prováděcí právní předpis.

   Četnost  odběrů  vzorků  a  požadavky  na  rozbor  vzorků odpadních vod

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   HLAVA IV

 

   DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY

 

   § 15

 

   Dodávky vody

 

   (1)  Povinnost  dodávky  vody  je  splněna  vtokem  vody  z vodovodu do

   vodovodní přípojky.

 

   (2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve

   smlouvě  o  dodávce  vody,  a  to  v  jakosti  pitné vody, v souladu se

   zvláštními právními předpisy.^18)

 

   (3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk

   vzniklé  nedostatkem  tlaku  vody  při  omezeném  zásobování  vodou pro

   poruchu  na  vodovodu,  při  přerušení  dodávky elektrické energie, při

   nedostatku  vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel

   oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit (§ 9 odst. 5 a 6).

 

   Měření dodávané vody

 

   § 16

 

   (1)   Množství  dodané  vody  měří  provozovatel  vodoměrem,  který  je

   stanoveným  měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob

   určení  množství  dodané  vody  může  stanovit v odůvodněných případech

   pouze  vlastník  vodovodu,  popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k

   tomu  vlastníkem  zmocněn,  a  to  se  souhlasem  odběratele. Vodoměrem

   registrované  množství  dodané vody nebo jiným způsobem určené množství

   dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody..

 

   (2)  Vlastníkem  vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy

   přede   dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  prokazatelně  stal

   vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

 

   (3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

 

   (4)  Odběratel  má  právo  zajistit si na vlastní náklady metrologickou

   zkoušku   vodoměru  na  místě  instalace,  a  to  nezávislým  měřidlem,

   připojeným  na  odbočení  s  uzávěrem  za osazeným vodoměrem na potrubí

   vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za

   přítomnosti  provozovatele  vodovodu  na  základě smlouvy s odběratelem

   Český   metrologický  institut,  pokud  to  vnitřní  vodovod  umožňuje.

   Zjistí-li  se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21),

   vodoměr  se  považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody

   pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm.

   a).

 

   (5)  Není-li  množství  odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových

   stojanů  měřeno  vodoměrem,  stanoví toto množství vlastník vodovodu na

   podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních

   podmínek.

 

   (6)  Způsob  určení  množství  odebírané  vody, není-li osazen vodoměr,

   stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 17

 

   (1)   Povinností  odběratele  je  dodržet  podmínky  umístění  vodoměru

   stanovené  vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní

   vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen

   na  písemné  vyzvání  provozovatele  provést v přiměřené lhůtě potřebné

   úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.

 

   (2)  Odběratel  je  povinen  umožnit  provozovateli přístup k vodoměru,

   chránit  vodoměr  před  poškozením  a  bez  zbytečného  odkladu oznámit

   provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu

   provozovatele  je  nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části

   vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

 

   (3)   Vodoměr   podléhá  úřednímu  ověření  podle  zvláštních  právních

   předpisů.^21)  Má-li  odběratel  pochybnosti  o  správnosti měření nebo

   zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto

   právo  lze  uplatnit  nejpozději  při  výměně vodoměru. Provozovatel je

   povinen  na  základě  písemné  žádosti  odběratele  do  30  dnů ode dne

   doručení  žádosti  zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného

   provádět  státní  metrologickou  kontrolu měřidel, přičemž odběratel je

   povinen  poskytnout  provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou

   součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně

   odběrateli.

 

   (4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že

 

   a)  údaje  vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním

   právním  předpisem21),  vodoměr  se  považuje  za  nefunkční; stanovení

   množství  dodané  vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru

   ve  stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem

   reklamace  nebo  žádosti  o  přezkoušení vodoměru. V případě, že takové

   údaje  nejsou  k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se

   množství  dodané  vody  podle  následného odběru ve stejném období roku

   nebo  podle  směrných  čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se

   provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,

 

   b)   údaje  vodoměru  splňují  požadavky  stanovené  zvláštním  právním

   předpisem,^21)  hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru

   odběratel,

 

   c)   pozbylo  platnosti  ověření  vodoměru  podle  zvláštního  právního

   předpisu21),  považuje  se  vodoměr  za  nefunkční;  stanovení množství

   dodané  vody  se  v  případě  nesouhlasu  odběratele  provede  postupem

   uvedeným v písmenu a),

 

   d)  vodoměr  je  nefunkční,  hradí  náklady  spojené  s  jeho výměnou a

   přezkoušením provozovatel.

 

   (5)  Zjistí-li  provozovatel  nebo  odběratel  při kontrole nebo výměně

   vodoměru,  že  vodoměr  údaje  o  množství dodávané vody nezaznamenává,

   vypočte  se  množství  dodané  vody  za příslušné období nebo jeho část

   podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr

   nebo  změnu,  v  odběrových  poměrech  podle  množství  dodávané vody v

   následujícím  srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s

   odběratelem.

 

   (6)  Při  reklamaci  podle  §  16  odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze

   zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období

   od  posledního  skutečně  provedeného  odečtu  vodoměru předcházejícího

   skutečnému  odečtu  vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru

   do  dne  výměny  vodoměru,  související s reklamací nebo žádostí o jeho

   přezkoušení.

 

   (7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou

   ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k

   poškození  vodoměru,  hradí  újmu  a náklady spojené s výměnou vodoměru

   odběratel.

 

   (8)  Odběratel  si  může  na  svůj  náklad  osadit na vnitřním vodovodu

   vlastní  podružný  vodoměr  (například  pro  byt,  ubytovnu,  prodejnu,

   výrobnu,  pronajaté  prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv

   na určení množství provozovatelem dodané vody.

 

   (9)  Obecné  technické  podmínky  měření  množství  dodané vody, způsob

   výpočtu  dodané  vody,  není-li  osazen  vodoměr,  a  způsob vypořádání

   rozdílů  podle  výsledků  přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní

   předpis.

 

   § 18

 

   Odvádění odpadních vod

 

   (1)  Odvedení  odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem

   vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.

 

   (2)  Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a

   v  množství  stanoveném  v  kanalizačním  řádu  a ve smlouvě o odvádění

   odpadních  vod.  Odběratel  je  povinen  v  místě  a rozsahu stanoveném

   kanalizačním  řádem  kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních

   vod do kanalizace.

 

   (3)  Odpadní  vody,  které  k  dodržení  nejvyšší míry znečištění podle

   kanalizačního  řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do

   kanalizace  jen  s  povolením  vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může

   povolení  udělit  jen  tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na

   míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

 

   (4)  V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není

   dovoleno  vypouštět  do  kanalizace  odpadní vody přes septiky ani přes

   žumpy.

 

   § 19

 

   Měření odváděných odpadních vod

 

   (1)  Množství  odpadních  vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel

   svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a

   typ  měřicího  zařízení  se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a

   vlastníkem   vodovodu   nebo   kanalizace,   popřípadě  provozovatelem;

   nedojde-li  k  uzavření  smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení

   vodoprávní   úřad.  Měřicí  zařízení  podléhá  úřednímu  ověření  podle

   zvláštních  právních  předpisů^21)  a  toto  ověřování zajišťuje na své

   náklady   odběratel.  Provozovatel  je  oprávněn  průběžně  kontrolovat

   funkčnost  a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit

   provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.

 

   (2)  Odběratel,  který  vypouští  do  kanalizace odpadní vody s obsahem

   zvlášť  nebezpečných  látek,^22)  je  povinen  v  souladu  s  povolením

   vodoprávního  úřadu  měřit  míru  znečištění  a  objem  odpadních vod a

   množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o

   nich  evidenci  a  výsledky  měření  předávat vodoprávnímu úřadu, který

   povolení vydal.

 

   (3)  Má-li  provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li

   závadu  na  měřicím  zařízení,  má právo požadovat přezkoušení měřicího

   zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele

   do  30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u

   autorizované  zkušebny.  Výsledek  přezkoušení oznámí písemně odběratel

   neprodleně provozovateli.

 

   (4)   Zjistí-li   se   při   přezkoušení  měřicího  zařízení  vyžádaném

   provozovatelem, že

 

   a)  údaje  měřicího  zařízení  se  odchylují  od  skutečnosti více, než

   připouští  technický  předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení

   se  považuje  za  nefunkční;  v  tomto  případě hradí náklady spojené s

   výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,

 

   b)  údaje  měřicího  zařízení  se  neodchylují od skutečnosti více, než

   připouští  příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou

   a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,

 

   c)  měřicí  zařízení  je  vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a

   přezkoušením  odběratel,  který je též povinen neprodleně zajistit jeho

   výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.

 

   (5) Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se,

   že  odběratel,  který  odebírá  vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace

   takové  množství  vody,  které  podle  zjištění  na vodoměru nebo podle

   směrných  čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství

   vody  získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je

   podkladem pro vyúčtování stočného.

 

   (6)  Není-li  množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace

   přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství

   způsobem,  který  stanoví  prováděcí  právní  předpis. Výpočet množství

   srážkových  vod  odváděných  do  jednotné kanalizace musí být uveden ve

   smlouvě o odvádění odpadních vod.

 

   (7)  Jestliže  odběratel  vodu  dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez

   vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3

   za  rok,  zjistí  se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď

   měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených

   odběratelem  a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s

   odběratelem nedohodli jinak.

 

   (8)  Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení

   měřicího  zařízení  se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu,

   který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.

 

   (9)  Vypouští-li  odběratel  do  kanalizace  vodu z jiných zdrojů než z

   vodovodu  a  není-li  možno  zjistit  množství  vypouštěné odpadní vody

   měřením  nebo  jiným  způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,

   zjistí   se  množství  vypouštěných  odpadních  vod  odborným  výpočtem

   ověřeným provozovatelem.

 

   (10)  Obecné  technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních

   vod,  způsob  výpočtu  množství  vypouštěných  odpadních  vod  a způsob

   výpočtu  množství  srážkových  vod  odváděných  do jednotné kanalizace,

   není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání

   rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 20

 

   Vodné a stočné

 

   (1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

 

   (2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů^17a) a

   množství  odebrané  vody  podle  § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a

   srážkových vod podle § 19.

 

   (3)  Dvousložková  forma  obsahuje složku, která je součinem ceny podle

   cenových  předpisů^17a)  a  množství  odebrané  vody  podle  §  16 nebo

   vypouštěných  odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku

   stanovenou  v  závislosti  na  kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo

   ročního  množství  odebrané  vody.  Podíl  jednotlivých  složek stanoví

   cenový  předpis.^17a)  Způsob  výpočtu  pevné  složky stanoví prováděcí

   právní předpis.

 

   (4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví

   obecně  závaznou  vyhláškou  vydanou  v  samostatné  působnosti  úhradu

   vodného  a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné

   složky.  O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu

   stanovení  pevné  složky  může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické

   osoby,  která  je  vlastníkem  vodovodů  a  kanalizací a ve které výkon

   hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

 

   (5)   Je-li   voda   dodávána   vlastníkem   vodovodu,  popřípadě  jeho

   provozovatelem  jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného

   vlastník tohoto vodovodu.

 

   (6)  Povinnost  platit  za  odvádění  srážkových  vod do kanalizace pro

   veřejnou  potřebu  se  nevztahuje  na  plochy  dálnic, silnic, místních

   komunikací  a účelových komunikací^15) veřejně přístupných, plochy drah

   celostátních  a  regionálních  včetně  pevných  zařízení potřebných pro

   přímé  zajištění  bezpečnosti  a  plynulosti drážní dopravy, zoologické

   zahrady   a  plochy  nemovitostí  určených  k  trvalému  bydlení  a  na

   domácnosti.

 

   (7)  Povinnost  platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární

   ochrany při požárním zásahu.

 

   (8)  Vlastník  vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel,

   pokud  tak  vyplývá  ze  smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen

   předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.

 

   HLAVA V

 

   KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA

 

   § 21

 

   Krizová situace

 

   (1)  Podmínky  nouzového  zásobování  pitnou vodou a nouzového odvádění

   odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,^25)

   v  jejichž  rámci  provozovatelé  vodovodů  nebo kanalizací podle svých

   možností zabezpečují odborné služby.

 

   (2)  Za  krizové  situace  jsou  provozovatelé  povinni  informovat  na

   vyžádání  ministerstvo  a  orgány  krizového  řízení o stavu zásobování

   pitnou vodou.

 

   § 22

 

   Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

 

   (1)  Veřejnou  službou  se  pro  účely  tohoto  zákona  rozumí  činnost

   provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která

 

   a)  přesahuje  zajišťování  běžných  služeb  podle tohoto zákona a není

   smluvně  zajištěna,  zejména  činnost  při  ohrožení  veřejného zdraví,

   majetku a veřejného pořádku, nebo

 

   b)  vznikla  ztrátou  schopnosti  stávajícího  provozovatele zajišťovat

   dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

 

   (2)  Povinnost  veřejné  služby  lze  uložit  provozovateli, který má k

   jejímu  zajištění  vytvořeny  potřebné  podmínky; tato povinnost vzniká

   rozhodnutím  příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí

   se  vydává  na  dobu  určitou,  nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání

   proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

 

   (3)  Prokázané  náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím

   příslušného  orgánu  veřejné  správy  uložena povinnost veřejné služby,

   hradí tento orgán veřejné správy.

 

   HLAVA VI

 

   OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK

 

   § 23

 

   Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

 

   (1)  K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před

   poškozením  se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních

   stok (dále jen "ochranná pásma").

 

   (2)  Ochrannými  pásmy  se  rozumí  prostor  v  bezprostřední blízkosti

   vodovodních  řadů  a  kanalizačních  stok  určený  k  zajištění  jejich

   provozuschopnosti.  Ochranná  pásma  vodních  zdrojů  podle  zvláštního

   zákona^26) tímto nejsou dotčena.

 

   (3)  Ochranná  pásma  jsou  vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího

   líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

 

   a)  u  vodovodních  řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně,

   1,5 m,

 

   b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

 

   c)  u  vodovodních  řadů  nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm,

   jejichž  dno  je  uloženo  v  hloubce  větší  než  2,5  m pod upraveným

   povrchem,  se  vzdálenosti  podle  písmene  a) nebo b) od vnějšího líce

   zvyšují o 1,0 m.

 

   (4)  Výjimku  z  ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v

   odůvodněných   případech   vodoprávní   úřad.  Při  povolování  výjimky

   přihlédne  vodoprávní  úřad k technickým možnostem řešení při současném

   zabezpečení  ochrany  vodovodního  řadu  nebo  kanalizační  stoky  a  k

   technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

 

   (5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

 

   a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná

   zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu

   nebo  kanalizační  stoce  nebo  které by mohly ohrozit jejich technický

   stav nebo plynulé provozování,

 

   b) vysazovat trvalé porosty,

 

   c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,

 

   d) provádět terénní úpravy,

 

   jen  s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě

   provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

 

   (6)  Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci

   5,  souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k

   těmto  činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti

   v  ochranném  pásmu  povolit  a  současně  stanovit podmínky pro jejich

   provedení.

 

   (7)  Při  porušení  povinnosti  stanovené  v  odstavci 5 nařídí obnovit

   předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem

   b)  a  příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů^27) u činností

   uvedených pod písmeny a), c) a d).

 

   (8)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud

   tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost

   poskytnout  informaci  žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným

   pásmem  vodovodního  řadu  nebo  kanalizační  stoky a další údaje podle

   zvláštního  zákona.^28)  Při  zasahování  do  terénu,  včetně zásahů do

   pozemních   komunikací   nebo  jiných  staveb  v  ochranném  pásmu,  je

   stavebník,  v  jehož  zájmu  se  tyto zásahy provádějí, povinen na svůj

   náklad  neprodleně  přizpůsobit  nové úrovni povrchu veškerá zařízení a

   příslušenství  vodovodního  řadu  a  kanalizační  stoky mající vazbu na

   terén,  pozemní  komunikaci  nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět

   pouze  s  vědomím  a  se  souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

   popřípadě  provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §

   8 odst. 2.

 

   § 24

 

   Přeložky vodovodů a kanalizací

 

   (1)  Přeložkou  vodovodu  nebo  kanalizace se rozumí dílčí změna jejich

   směrové  nebo  výškové  trasy  nebo  přemístění  některých prvků tohoto

   zařízení.

 

   (2)  Přeložku  je  možno  provést  jen  s  písemným souhlasem vlastníka

   vodovodu  nebo  kanalizace.  Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko

   provozovatele.  Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních

   právních předpisů.^29)

 

   (3)  Přeložku  vodovodu  nebo  kanalizace  zajišťuje  na vlastní náklad

   osoba,  která  potřebu  přeložky  vyvolala,  pokud  zákon  o  pozemních

   komunikacích^15) nestanoví jinak.

 

   (4)  Vlastnictví  vodovodu  nebo  kanalizace  se  po provedení přeložky

   nemění.

 

   (5)  Stavebník  přeložky  je  povinen  předat vlastníkovi vodovodu nebo

   kanalizace  dokončenou  stavbu  po  nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o

   kolaudaci  včetně  příslušné  dokumentace skutečného provedení stavby a

   souvisejících dokladů.

 

   HLAVA VII

 

   PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

 

   § 25

 

   Veřejnou  správu  na  úseku  vodovodů  a kanalizací podle tohoto zákona

   vykonávají

 

   a) obecní úřady,

 

   b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

 

   c) krajské úřady,

 

   d) ministerstvo.

 

   § 26

 

   (1) Obce v samostatné působnosti

 

   a)  dbají  o  rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce,

   zajištěním   jeho   zapracování   do  závazné  části  územně  plánovací

   dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

 

   b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem

   (§ 9 odst. 11, § 20 odst. 4).

 

   (2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují

 

   a)  o  povinnosti  veřejné  služby podle § 22 na území obce, pokud obec

   není provozovatelem,

 

   b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8.

 

   § 27

 

   (1)  Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na

   úseku  vodovodů  a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností

   jako vodoprávní úřady.

 

   (2)  Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o povinnostech

   veřejné služby podle § 22 ve správním obvodu, ve kterém vykonávají tuto

   působnost.

 

   § 28

 

   (1)  Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování a schvalování

   plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.

 

   (2) Krajské úřady v přenesené působnosti

 

   a)  vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje

   podle § 6,

 

   b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,

 

   c)  předávají celkové výsledky rozborů surové vody ministerstvu podle §

   13 odst. 3,

 

   d)  rozhodují  o  povinnosti  veřejné  služby  podle  § 22, jestliže se

   vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s

   obecními úřady s rozšířenou působností.

 

   § 29

 

   (1) Ministerstvo

 

   a)  je  pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná

   krajským úřadem v prvním stupni,

 

   b)  zajišťuje  zpracování  plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to

   včetně časových harmonogramů jejich plnění,

 

   c)  zajišťuje  zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území

   státu,

 

   d)  projednává  a  eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje

   vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,

 

   e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,

 

   f) vede seznam technických auditorů,

 

   g) vyhlašuje provedení technického auditu.

 

   (2)  V  působnosti  ministerstva  je  dále  regulace  oboru  vodovodů a

   kanalizací,  ochrana  spotřebitelů  a  podpora  hospodářské  soutěže  v

   prostředí  přirozeného  monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků

   na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů,

   zajištění  dohledu  nad  zpracováním a plněním plánů financování obnovy

   vodovodů  a  kanalizací  a  poskytování  objektivních informací z oboru

   vodovodů a kanalizací veřejnosti.

 

   (3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o

 

   a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst.

   9,

 

   b)  pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné,

   včetně  struktury  nákladových  položek,  pro účely porovnání cen podle

   odstavce 4 písm. c),

 

   c) úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících

   vodovodů  a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8

   odst. 3,

 

   d) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových

   vodovodů  a  vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka

   nebo   provozovatele   s   jednotlivými  vlastníky  nebo  provozovateli

   připojených vodovodů.

 

   (4) Ministerstvo dále

 

   a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,

 

   b)  zabezpečuje  informační  systém  na úseku vodovodů a kanalizací pro

   podporu výkonu veřejné správy,

 

   c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné

   a stočné a zveřejňuje výsledky,

 

   d)  provádí  vyhodnocení  údajů  podle  §  8  odst. 12 a § 9 odst. 12 a

   zveřejňuje je,

 

   e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,

 

   f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

 

   (5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni

 

   a)  vstupovat  do  objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody,

   odvádění a čištění odpadních vod,

 

   b)   nahlížet  do  všech  účetních  a  jiných  dokladů  vlastníků  nebo

   provozovatelů  vodovodů  nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace,

   pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž

   se  dozvěděli  v  souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat

   mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

 

   (6)  Ustanoveními  odstavců  2  a  5  není  dotčena působnost Úřadu pro

   ochranu hospodářské soutěže.

 

   § 30

 

   Místní příslušnost

 

   (1)  Místní  příslušnost  orgánů  veřejné  správy  na  úseku vodovodů a

   kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.

 

   (2)  Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více

   orgánů  veřejné  správy,  je  místně  příslušný orgán veřejné správy, v

   jehož  územním  obvodu  leží převažující část vodovodu nebo kanalizace.

   Spory o místní příslušnost rozhoduje nejbližší společně nadřízený orgán

   veřejné správy na návrh orgánu veřejné správy nebo účastníka řízení. Na

   rozhodování sporů o místní příslušnosti se nevztahuje správní řád.

 

   § 31

 

   (1)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, postupují orgány veřejné správy v

   řízení podle tohoto zákona podle správního řádu.^20)

 

   (2)  Rozhodnutí  o  povinnosti veřejné služby podle § 22 je vykonatelné

   dnem doručení povinnému účastníku řízení.

 

   HLAVA VIII

 

   SANKCE

 

   "Správní delikty

 

   § 32

 

   Přestupky

 

   (1)  Fyzická  osoba  se  jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí

   přestupku tím, že

 

   a)  nezajistí  průběžné  vedení  majetkové evidence svých vodovodů nebo

   kanalizací  podle  §  5  odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence

   podle § 5 odst. 2,

 

   b)  nepředá  vodoprávnímu  úřadu  vybrané  údaje  z  majetkové evidence

   vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

 

   c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

 

   d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu

   nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

 

   e)  neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §

   8 odst. 4,

 

   f) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

 

   g) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod

   s odběratelem podle § 8 odst. 6,

 

   h)  nevypracuje  nebo  nerealizuje  plán  financování obnovy vodovodů a

   kanalizací podle § 8 odst. 11,

 

   i)  neposkytne  údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace

   podle § 8 odst. 12,

 

   j) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné

   podle § 20 odst. 8,

 

   k)  nezveřejní  informace  o  celkovém vyúčtování všech položek výpočtu

   ceny  podle  cenových  předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné v předchozím

   kalendářním  roce  podle  §  36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl

   anebo  nezašle  vyúčtování  ministerstvu  v termínu podle § 36 odst. 5,

   nebo

 

   l)  neposkytne  k  provedení  technického auditu údaje vyžádané orgánem

   uvedeným v § 38 odst. 2.

 

   (2)  Fyzická  osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že

   neumožní  přístup  k  vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární

   ochrany při likvidaci požáru.

 

   (3) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že

 

   a)  nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej

   nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, nebo

 

   b)  nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační

   řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

 

   (4) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

 

   a)  nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby

   nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

 

   b)  nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a

   tak,  aby  nedošlo  ke  zmenšení  průtočného profilu stoky, do které je

   zaústěna,

 

   c) neoprávněně odebere vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1),

 

   d) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace (§ 10 odst. 2),

 

   e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

 

   f)  odvádí  odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o

   odvádění odpadních vod,

 

   g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.

   1,

 

   h)  neposkytne  nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně

   vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo

   bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

 

   i)  nekontroluje  v  místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru

   znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

 

   j)  vypouští  do  kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18

   odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

 

   k)  vypouští  do  kanalizace  odpadní  vody  přes  septik  nebo žumpu v

   případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

 

   l)   neumožní   provozovateli  přístup  k  měřicímu  zařízení  množství

   odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

 

   m)  neměří  v  případě  podle  §  19  odst.  2  míru znečištění a objem

   odpadních  vod  a  množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do

   kanalizace,  nevede  o  nich  evidenci  nebo  výsledky  měření  nepředá

   vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

 

   n)  nezajistí  na  základě  písemné  žádosti  provozovatele přezkoušení

   měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

 

   (5)  Fyzická  osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace

   dopustí  přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace

   dokončenou  stavbu  po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně

   příslušné  dokumentace  skutečného  provedení  stavby  a  souvisejících

   dokladů.

 

   (6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v

   § 23 odst. 5,

 

   b)  znemožní  bez  zvláštního  důvodu  vstup  na  pozemky nebo stavby v

   souvislosti  s  údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění

   povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst.

   1),

 

   c)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či

   příslušenství,

 

   d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

 

   e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

 

   f)  nesplní  opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného

   stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

 

   g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

 

   (7) Za přestupek lze uložit pokutu

 

   a)  do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. g), h) nebo

   odstavce 6 písm. a),

 

   b)  do  100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) až e),

   i) až k), n) nebo odstavce 6 písm. b) až f),

 

   c)  do  200  000  Kč,  jde-li  o  přestupek  podle odstavce 1 písm. g),

   odstavce 4 písm. f) nebo l),

 

   d)  do  500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d),

   f),  i) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), b), odstavce 4 písm. m)

   nebo odstavce 6 písm. g), nebo

 

   e)  do  1  000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h)

   nebo odstavce 5.

 

   § 33

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   (1)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

   nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  nezajistí  průběžné  vedení  majetkové evidence svých vodovodů nebo

   kanalizací  podle  §  5  odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence

   podle § 5 odst. 2,

 

   b)  nepředá  vodoprávnímu  úřadu  vybrané  údaje  z  majetkové evidence

   vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

 

   c) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

 

   d) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu

   nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

 

   e)  neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle §

   8 odst. 4,

 

   f)  nevypracuje  nebo  nerealizuje  plán  financování obnovy vodovodů a

   kanalizací podle § 8 odst. 11, nebo

 

   g)  neposkytne  údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace

   podle § 8 odst. 12.

 

   (2)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

   nebo  kanalizace  nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím,

   že

 

   a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

 

   b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod

   s  odběratelem  podle  §  8  odst.  6,  nebo  nepostupuje  v  souladu s

   ustanovením § 36 odst. 2,

 

   c) nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné

   podle § 20 odst. 8,

 

   d)  nezveřejní  informace  o  celkovém vyúčtování všech položek výpočtu

   ceny  podle  cenových  předpisů^17a)  pro  vodné  a stočné v předchozím

   kalendářním  roce  podle  §  36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl

   anebo  nezašle  vyúčtování  ministerstvu  v termínu podle § 36 odst. 5,

   nebo

 

   e)  neposkytne  k  provedení  technického auditu údaje vyžádané orgánem

   uvedeným v § 38 odst. 2.

 

   (3)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu

   nebo  jako  provozovatel  vodovodu  dopustí  správního  deliktu tím, že

   neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární

   ochrany při likvidaci požáru.

 

   (4)   Právnická   nebo  podnikající  fyzická  osoba  se  jako  vlastník

   kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej

   nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení,

 

   b)  nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační

   řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

 

   (5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  provozuje  vodovod  nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9

   odst. 1,

 

   b)  nepředá  obci  přehled  zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9

   odst. 3,

 

   c)  nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k

   navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,

 

   d)  neoznámí  odběrateli  přerušení  nebo  omezení  dodávky  vody  nebo

   odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 7 písm. b),

 

   e)  odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu,

   jež  v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu

   s § 13 odst. 2,

 

   f)  neprovádí  odběry  vzorků  surové  vody  v místě odběru a neprovádí

   jejich  rozbory  a  celkové  výsledky  nepředává krajskému úřadu jednou

   ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,

 

   g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory,

 

   h)  nezajistí  přezkoušení  vodoměru  u  subjektu  oprávněného provádět

   státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,

 

   i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle

   § 21 odst. 2, nebo

 

   j)  neoznámí  podle  §  36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody

   nebo  v  návaznosti  na  toto  oznámení  nepostupuje  podle  zvláštního

   právního předpisu.

 

   (6)  Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí

   správního deliktu tím, že

 

   a)  nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby

   nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

 

   b)  nezajistí,  aby  kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná

   nebo tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je

   zaústěna,

 

   c) neoprávněně (§ 10 odst. 1) odebere vodu z vodovodu,

 

   d) neoprávněně (§ 10 odst. 2) vypouští odpadní vody do kanalizace,

 

   e) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

 

   f)  odvádí  odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o

   odvádění odpadních vod,

 

   g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst.

   1,

 

   h)  neposkytne  nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně

   vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo

   bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

 

   i)  nekontroluje  v  místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru

   znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

 

   j)  vypouští  do  kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18

   odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

 

   k)  vypouští  do  kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes žumpu v

   případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

 

   l)   neumožní   provozovateli  přístup  k  měřicímu  zařízení  množství

   odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

 

   m)  neměří  v  případě  podle  §  19  odst.  2  míru znečištění a objem

   odpadních  vod  a  množství  zvlášť  nebezpečných látek vypouštěných do

   kanalizace,  nevede  o  nich  evidenci  nebo  výsledky  měření  nepředá

   vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

 

   n)  nezajistí  na  základě  písemné  žádosti  provozovatele přezkoušení

   měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

 

   (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky

   vodovodu  nebo  kanalizace  dopustí  správního  deliktu tím, že nepředá

   vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní

   moci  rozhodnutí  o  kolaudaci  včetně příslušné dokumentace skutečného

   provedení stavby a souvisejících dokladů.

 

   (8)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a) poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v

   § 23 odst. 5,

 

   b)  znemožní  bez  zvláštního  důvodu  vstup  na  pozemky nebo stavby v

   souvislosti  s  údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění

   povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst.

   1),

 

   c)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či

   příslušenství,

 

   d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

 

   e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

 

   f)  nesplní  opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného

   stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

 

   g) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

 

   (9) Za správní delikt se uloží pokuta

 

   a)  do  50  000  Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c),

   odstavce 6 písm. g), h) nebo odstavce 8 písm. a),

 

   b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d),

   h), odstavce 6 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 8 písm. b) až

   f),

 

   c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),

   odstavce 5 písm. b), i) nebo odstavce 6 písm. f) nebo l),

 

   d)  do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až

   d), g), odstavce 2 písm. a), c) až e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a),

   b),  odstavce 5 písm. e) až g), j), odstavce 6 písm. m) nebo odstavce 8

   písm. g), nebo

 

   e)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e),

   f), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7.

 

   § 34

 

   Společná ustanovení

 

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   povinnosti zabránila.

 

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

 

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže

   správní  orgán  o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl,

   nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (4)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby^29a)  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním, se vztahují ustanovení

   tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

 

   (5)  Přestupky  podle  §  32  odst. 1 až 3 a správní delikty podle § 33

   odst.  1 až 5 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský

   úřad,  v  jehož  správním  obvodu  došlo ke spáchání správního deliktu.

   Přestupky  podle § 32 odst. 4 až 6 a správní delikty podle § 33 odst. 6

   až 8 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce

   s  rozšířenou  působností,  v  jehož  správním obvodu došlo ke spáchání

   správního deliktu.

 

   (6)  Pokuty  vybírá  a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je

   příjmem  rozpočtu,  ze  kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu

   uložil.

 

   (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

   nabylo právní moci.

 

   § 35

 

   zrušen

 

   HLAVA IX

 

   OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT

 

   § 36

 

   Ochrana odběratele

 

   (1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v

   souladu  s  právními  předpisy,  vzniká  odběrateli  nárok  na uzavření

   písemné  smlouvy  podle  §  8  odst.  6. Tento nárok nevzniká, pokud se

   okolnosti,  za  kterých  došlo  k  povolení  připojení  na vodovod nebo

   kanalizaci,  změnily  natolik,  že nejsou splněny podmínky pro uzavření

   této smlouvy na straně odběratele.

 

   (2)  Vlastník  vodovodu  nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud

   byl  k  uzavírání  smluv  podle  § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při

   uzavírání  smlouvy  podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy,

   zejména nesmí odběratele diskriminovat.

 

   (3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

   k  tomu  vlastníkem  zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce, v

   jejímž  obvodu  zajišťuje  provoz  vodovodu  nebo kanalizace, a to před

   uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o

 

   a)  rozsahu  zmocnění  předaných  vlastníkem  vodovodu  nebo kanalizace

   provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,

 

   b)  jakosti  dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných

   odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,

 

   c)  způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů

   umístění  vodoměrů,  způsobu  zjišťování  množství  odpadních  vod  a o

   možných výjimkách,

 

   d)  technických  požadavcích  na  vnitřní  vodovod a vnitřní kanalizaci

   včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

 

   e) technických požadavcích na přípojky,

 

   f)  pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné,

   včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné

   a stočné, podle § 29 odst. 3 písm. c),

 

   g) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,

 

   h)  rozsahu  a  podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich

   uplatnění,  včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační

   řád),

 

   i)  možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních

   vod  a  o  podmínkách  náhradních  dodávek  vody  a náhradního odvádění

   odpadních  vod  a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby

   využívají,

 

   j) případných smluvních pokutách.

 

   (4)  Obecní  úřad  v  přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly

   zpřístupněny  informace  o  podmínkách  pro  uzavření smlouvy podle § 8

   odst. 6 uvedených v odstavci 3.

 

   (5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je

   k  tomu  vlastníkem  zmocněn,  je  povinen každoročně nejpozději do 30.

   června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné

   informace  o  celkovém  vyúčtování  všech  položek  výpočtu  ceny podle

   cenových  předpisů  pro  vodné  a  stočné^17a) v předchozím kalendářním

   roce.  Vykázaný  rozdíl  musí  být  zdůvodněn.  Vyúčtování  je vlastník

   vodovodu  nebo  kanalizace,  popřípadě  provozovatel, povinen zaslat ve

   stejném termínu ministerstvu.

 

   (6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné

   vody  bez  prodlení  toto  oznámit  orgánu  ochrany  veřejného zdraví a

   krajskému   úřadu   a   dále   postupovat   podle  zvláštního  právního

   předpisu^17).

 

   (7)  Postup  a rozsah vyúčtování podle odstavce 5 a jeho rozsah stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (8)  Povinnost  zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 se považuje za

   splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu

   obce,  na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo

   kanalizaci  nachází.  Obec  příslušné  informace vyvěsí na úřední desce

   obecního  úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do

   2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů.

 

   § 37

 

   Dozor

 

   (1)  Obecní  úřady  obcí s rozšířenou působností vykonávají v přenesené

   působnosti  dozor  nad  dodržováním  tohoto zákona a předpisů podle něj

   vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Krajské úřady

   vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a

   předpisů  podle  něj  vydaných  v rozsahu své působnosti založené tímto

   zákonem.  Orgány  veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda

   jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

 

   (2) Vrchní dozor na tomto úseku vykonává ministerstvo.

 

   (3)  Práva  a  povinnosti  zaměstnanců  úřadů  při  výkonu dozoru podle

   odstavců 1 a 2 se řídí zvláštním zákonem.

 

   § 38

 

   Technický audit

 

   (1)  Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen "technický audit")

   je  specializovaná  odborná  činnost  sloužící  ke kontrole technického

   stavu  vodovodů  a  kanalizací,  oprávněnosti  vynaložených  provozních

   nákladů,  jakož  i  pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje

   vodovodů a kanalizací.

 

   (2)  Provedení  technického  auditu  ministerstvo  vyhlásí  z vlastního

   podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo

   kanalizace,  vodoprávního  úřadu,  krajského  úřadu,  Úřadu pro ochranu

   hospodářské   soutěže   nebo   Ministerstva   financí.   Vlastník  nebo

   provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení

   technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není

   právní nárok.

 

   (3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními

   ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.

 

   (4)  Technický  audit  je  zpracován  na  náklady toho, kdo jej navrhl.

   Zpráva  o  technickém  auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a

   ministerstvu.

 

   (5)  K  provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět,

   technického   auditora   ze   seznamu   technických  auditorů  vedeného

   ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických

   auditorů  odborně  způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se

   zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10

   let  a  která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém

   vzdělání,  soupisu  vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a

   publikací  a  popisu  dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji,

   které  jsou  jako  doklady  součástí  žádosti  o  zařazení  do  seznamu

   technických auditorů.

 

   (6)  Obsah  a  využití  technických  auditů a bližší podmínky pro zápis

   odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (7)  Pro  osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k

   provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

 

   § 38a

 

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností  nebo  obecnímu  úřadu  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem

   přenesené působnosti.

 

   HLAVA X

 

   USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

 

   § 39

 

   (1)   Vlastníci  kanalizací,  pro  jejichž  kanalizaci  nebyl  schválen

   kanalizační  řád,  jsou  povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu

   úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (2)   Vlastníci   kanalizací,   pro  jejichž  kanalizaci  byl  schválen

   kanalizační  řád  podle  dosavadních  právních  předpisů,  jsou povinni

   zpracovat  a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační

   řád nejpozději do 31. března 2004.

 

   (3)  Fyzické  a  právnické  osoby  oprávněné  k  podnikání  na  základě

   živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů

   a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností

   tohoto  zákona,  mohou  v provozování živnosti pokračovat nejpozději do

   31.  března  2004,  pokud  jim  na  základě jejich žádosti krajský úřad

   nevydá  povolení  podle  § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení

   předchozí  věty  příslušný  živnostenský  úřad  vydá  bez žádosti těmto

   osobám  ve  lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový

   živnostenský list.

 

   (4)  Vodovody  a  kanalizace,  které  byly  podle  dosavadních právních

   předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky

   stanovené  v  §  1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V

   pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

 

   (5)  Plán  rozvoje  vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen

   nejpozději do 31. prosince 2004.

 

   (6)  Povinnost  bezplatně  předat  vodoprávnímu  úřadu  vybrané údaje z

   majetkové  evidence  a  z  provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být

   poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

 

   (7)  Povinnost  vlastníka  vodovodu  nebo  kanalizace uzavřít smlouvu s

   odběratelem  podle  §  8  odst.  5  a  §  36  odst.  1 musí být splněna

   nejpozději do 31. prosince 2003.

 

   (8)  Povolení  vodoprávního  úřadu k vypouštění odpadních vod, která se

   vydávají  podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je

   jejich  vydání  nahrazeno  postupem  v  řízení  o  vydání integrovaného

   povolení  podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o

   integrovaném  registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o

   integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto  zákona tím nejsou

   dotčena.

 

   § 40

 

   Ministerstvo  vydá  vyhlášku  k  provedení  ustanovení § 4 odst. 8, § 5

   odst. 6, § 6 odst. 11, § 8 odst. 11 a 15, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, §

   12  odst.  1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, §

   19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   Změna živnostenského zákona

 

   § 41

 

   Zákon  č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

   ve  znění  zákona  č.  231/1992  Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č.

   600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č.

   38/1994  Sb.,  zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č.

   200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č.

   94/1996  Sb.,  zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č.

   19/1997  Sb.,  zákona  č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

   79/1997  Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č.

   15/1998  Sb.,  zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č.

   167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.

   358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č.

   27/2000  Sb.,  zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

   122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č.

   149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č.

   247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.

   309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č.

   458/2000  Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č.

   120/2001  Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění

   takto:

 

   1. V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v

   jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:

+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+

|"Provozování vodovodů      |a) vyučení v tříletém učebním oboru   |Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech |

|a kanalizací pro veřejnou  |   obsahově zaměřeném na vodovody a   |a kanalizacích pro veřejnou potřebu |

|potřebu                    |   kanalizace nebo v příbuzném oboru  |a o změně některých zákonů (zákon   |

|                           |   a nejméně 3 roky praxe v oboru     |o vodovodech a kanalizacích).".     |

|                           |   vodovody nebo kanalizace, nebo     |                        |

|                           |b) středoškolské vzdělání zakončené   |                        |

|                           |   maturitní zkouškou v oboru obsahově|                        |

|                           |   zaměřeném na vodovody a kanalizace |                        |

|                           |   nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 |                        |

|                           |   roky praxe v oboru vodovody nebo   |                        |

|                           |   kanalizace, nebo                   |                        |

|                           |c) vysokoškolské vzdělání v oboru     |                        |

|                           |   obsahově zaměřeném na vodovody a   |                        |

|                           |   kanalizace nebo v příbuzném oboru  |                        |

|                           |   a nejméně 1 rok praxe v oboru      |                        |

|                           |   vodovody nebo kanalizace.          |                        |

+---------------------------+--------------------------------------+------------------------------------+

 

   2.  V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v

   jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:

+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+

|"Provozování vodovodů*)    |a) vyučení v tříletém    |Ministerstvo  | *) § 30 zákona č. 138/1973   |

| a kanalizací              |   učebním oboru nebo    |zemědělství**)|    Sb., o vodách (vodní zákon),  |

|                           |   v příbuzném oboru     |              |**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb.,  |

|                           |   a 3 roky praxe v oboru|              |    o státní správě ve vodním     |

|                           |   nebo                  |              |    hospodářství, ve znění zákona |

|                           |b) středoškolské vzdělání|              |    ČNR č. 23/1992 Sb.".          |

|                           |   v oboru zakončené     |              |                        |

|                           |   maturitní zkouškou    |              |                        |

|                           |   a 2 roky praxe v oboru|              |                        |

|                           |   nebo v příbuzném      |              |                        |

|                           |   oboru nebo            |              |                        |

|                           |c) vysokoškolské         |              |                        |

|                           |   vzdělání v oboru      |              |                        |

|                           |   a 1 rok praxe v oboru |              |                        |

|                           |   nebo příbuzném.       |              |                        |

+---------------------------+-------------------------+--------------+----------------------------------+

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   Změna zákona o přestupcích

 

   § 42

 

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

   zákona  č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

   zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb.,

   zákona  č.  370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona

   č.  164/2001  Sb.,  zákona  č.  254/2001  Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a

   zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:

 

   1.  V  §  34  odst.  1  se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a

   doplňují  se  písmena  f),  g),  h),  i), j), k), l) a m), která včetně

   poznámek pod čarou č. 3j) a 3k) znějí:

 

   "f)  neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce

   vody  nebo  odebírá  vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr,

   který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává

   odběr  menší  než  skutečný,  nebo  za vodoměrem, na němž bylo porušeno

   zajištění proti neoprávněné manipulaci,

 

   g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy

   o  odvádění  odpadních  vod  nebo  v  rozporu  s  ní  nebo s podmínkami

   stanovenými kanalizačním řádem,

 

   h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,

 

   i)  odebírá  vodu  z  vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o

   dodávce vody nebo odvádění odpadních vod,^3j)

 

   j)  v  ochranném  pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu

   jeho   vlastníka  nebo  provozovatele,  popřípadě  vodoprávního  úřadu,

   provádí  zemní  práce,  provádí  stavby  nebo  jinak  omezuje přístup k

   vodovodu  nebo  kanalizaci  či  ohrožuje  jejich  technický  stav  nebo

   vysazuje trvalé porosty, provádí skládky nebo provádí terénní úpravy,

 

   k)   poškodí   vodovod   nebo   kanalizaci   nebo  jejich  součásti  či

   příslušenství,

 

   l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

 

   m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona

   o vodovodech a kanalizacích.^3k)

 

   3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a

   kanalizacích).

 

   3k) Zákon č. 274/2001 Sb.".

 

   2. V § 34 odstavec 2 zní:

 

   "(2)  Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do

   15  000  Kč,  za  přestupky  podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze

   uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze

   uložit pokutu do 100 000 Kč.".

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

 

   § 43

 

   Zákon  č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

   souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:

 

   1. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:

 

   "(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^5) je povinen zajistit,

   aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou

   povinnost  má  osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou,

   osoba,  která  dodává  pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která

   vyrábí  pitnou  vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž

   výkon musí být používána pitná voda.

 

   5)  §  1  a  2  zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro

   veřejnou  potřebu  a  o  změně  některých  zákonů (zákon o vodovodech a

   kanalizacích).".

 

   2.  V  § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: "Orgán

   ochrany  veřejného  zdraví  povolení  vydá,  jestliže zásobování pitnou

   vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.".

 

   3.  V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: "Povolení však nelze vydat,

   jde-li  o  ukazatele  s  nejvyšší  meznou hodnotou nebo meznou hodnotou

   referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.".

 

   4. V § 3 se zrušuje odstavec 5.

 

   5.  V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova "výrobce pitné vody" nahrazují

   slovy "osoby uvedené v § 3 odst. 2".

 

   6. V § 4 odstavec 6 zní:

 

   "(6)  K  jímání,  odběru,  dopravě  k  úpravě,  úpravě,  shromažďování,

   dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a

   odběratelé  pitné  vody  užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým

   požadavkům podle § 5.".

 

   7. V § 4 se odstavec 7 zrušuje.

 

   8.  V  §  57  se  dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

   odstavec 2, který zní:

 

   "(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna

   podle  potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je

   podnikatelem,  právnická  osoba  a  každá  osoba  při likvidaci původců

   nákaz,  při  zvýšeném  výskytu  škodlivých a epidemiologicky významných

   členovců, hlodavců a dalších živočichů.".

 

   9.  V  §  58  odst.  2 se za slova "v jeho objektech" vkládají slova ",

   jakož  i  speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle

   odstavce 3".

 

   10. V § 58 odstavec 3 zní:

 

   "(3)   Speciální   ochranná   dezinfekce,  dezinsekce  a  deratizace  v

   potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod

   dohledem a řízením fyzické osoby, která

 

   a) absolvovala speciální mistrovský kurs,

 

   b)  podrobila  se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má

   osvědčení o odborné způsobilosti.".

 

   11. V § 58 odstavec 5 zní:

 

   "(5)   Řídit   a  dohlížet  na  výkon  speciální  ochranné  dezinfekce,

   dezinsekce  a  deratizace,  při  které  se  používají  toxické a vysoce

   toxické  chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která

   má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.".

 

   12. V § 58 odstavec 6 zní:

 

   "(6)  Předpokladem  k  přijetí  do  kursu  podle odstavce 3 písm. a) je

   absolvování  odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve

   speciální  ochranné  dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci. Předpokladem

   přijetí  do  kursu  podle  odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného

   kursu  podle  odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1

   neplatí správní řád.".

 

   13. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:

 

   "§ 60a

 

   (1)  Občané  členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu

   činností podle § 58 odst. 2 až 5

 

   a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro

   přístup  k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie,

   nebo

 

   b)  dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným

   v členském státě Evropské unie,

   § 58 odst. 2 až 5.

 

   (2)  V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce

   1   na   žádost  občana  členského  státu  Evropské  unie  Ministerstvo

   zdravotnictví.  Žádost  musí  obsahovat  dokumenty  vydané  příslušnými

   orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci

   1.  Řízení o posouzení žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců

   po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě.".

 

   14.  V  §  82  odst.  2  větě  druhé  se za slova "městského hygienika"

   vkládají slova "na návrh příslušného krajského hygienika".

 

   15.  V  § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se

   slova "nebo zvláštním právním předpisem,".

 

   16. V § 87 odst. 3 se za slovo "podle" vkládají slova "§ 81 odst. 2 a".

 

   17.  V  §  88  odst.  2 se za slova "služebního průkazu" vkládají slova

   "nebo pověření".

 

   18.  V  §  97  odst. 2 se slova "výkonu státního zdravotnického dozoru"

   nahrazují  slovy  "plnění  úkolu  orgánu  ochrany  veřejného  zdraví  a

   zaměstnanců  uvedených  v  §  88  odst.  1" a za slova "orgánem ochrany

   veřejného  zdraví"  se  vkládají  slova  "a zařízením ochrany veřejného

   zdraví".

 

   19.  V § 108 odst. 1 se slova "§ 3 odst. 1, 4 a 5" nahrazují slovy "§ 3

   odst. 1 a 4".

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   zrušena

 

   § 44

 

   zrušen

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   Změna  zákona  o  působnosti  orgánů  České republiky ve věcech převodů

   vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby

 

   § 45

 

   V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech

   převodů  vlastnictví  státu  k  některým  věcem  na jiné právnické nebo

   fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb.,

   zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb.,

   zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb.,

   zákona  č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb.,

   zákona  č.  246/2000  Sb.  a  zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2

   písm.  u)  tečka  na  konci  nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v),

   které zní:

 

   "v)  k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet

   státních  finančních  aktiv  k částečnému financování programů státního

   rozpočtu "výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)"

   a "výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329

   040)".".

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   Změna zákona o místních poplatcích

 

   § 46

 

   Zákon  č.  565/1990  Sb.,  o  místních  poplatcích,  ve znění zákona č.

   184/1991  Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č.

   305/1997  Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění

   takto:

 

   1.  V  § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i),

   které zní:

 

   "i)  poplatek  za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení

   na stavbu vodovodu nebo kanalizace.".

 

   2.  Za  §  10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č.

   16) až 18) zní:

 

   "§ 10c

 

   (1)   Poplatek   platí  vlastník  stavebního  pozemku^16)  zhodnoceného

   možností  připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace

   po  nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto

   stavebnímu  pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit

   poplatek společně a nerozdílně.

 

   (2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek

   uvedený v odstavci 1.

 

   (3)  Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez

   možnosti  připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace

   a  ceny  stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v

   obci  se  stanoví  podle zvláštního právního předpisu^17) v kalendářním

   roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí^18) pro stavbu

   vodovodu   nebo   kanalizace   obcí   vybudované.  Výše  sazby  na  1m2

   zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.

 

   16)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých

   zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

 

   17)  Vyhláška  č.  279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

   zákona  č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

   (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

 

   18)  Zákon  č.  50/1976  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním řádu

   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

 

   ČÁST OSMÁ

 

   ÚČINNOST

 

   § 47

 

   Tento  zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení

   části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

   Klaus v. r.

 

   Havel v. r.

 

   v z. Špidla v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II zákona č. 76/2006 Sb.

 

   Přechodná a závěrečná ustanovení

 

   1.  Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo

   kanalizaci,  která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění

   účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31.

   prosince 2015.

 

   2.  Smlouvy  o  dodávce  vody  nebo  smlouvy  o odvádění odpadních vod,

   uzavřené  podle  dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010

   uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne

   nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   3.  Plán  financování  obnovy  vodovodů a kanalizací musí být zpracován

   nejpozději do 31. prosince 2008.

 

   4.  Povolení  k  provozování  vodovodu  nebo  kanalizace vydané fyzické

   osobě,  která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na

   vodovody   a  kanalizace  nebo  v  příbuzném  oboru,  nebo  povolení  k

   provozování  vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě

   nebo  právnické  osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém

   učebním  oboru  obsahově  zaměřeném  na  vodovody  a  kanalizace nebo v

   příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011.

 

   5.  Řízení  zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona

   se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

 

   1)  §  3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o

   změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Vyhláška  č.  252/2004  Sb.,  kterou se stanoví hygienické požadavky na

   pitnou  a  teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění

   vyhlášky č. 187/2005 Sb.

 

   2)  §  55  odst.  1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně

   některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

 

   3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

 

   3a) § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

 

   § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

 

   4)  §  9  zákona  č.  219/2000  Sb.,  o majetku České republiky a jejím

   vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

 

   5)  Zákon  č.  72/1994  Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické

   vztahy  k  budovám  a  některé  vlastnické  vztahy  k bytům a nebytovým

   prostorům  a  doplňují  některé  zákony  (zákon o vlastnictví bytů), ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   6) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

 

   7)  §  9  zákona  č.  50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

   (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

 

   7a) § 25 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

 

   8)  Například  zákon  č.  44/1988  Sb.,  o ochraně a využití nerostného

   bohatství  (horní  zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.

   114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody  a  krajiny,  ve  znění  pozdějších

   předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.

 

   9) § 8 až 11 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   10)  Zákon  č.  265/1992  Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných

   práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

 

   12)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský

   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   12a)  Například  zákon  č.  254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

   zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   13) § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   14)  Zákon  č.  151/1997  Sb.,  o oceňování majetku a o změně některých

   zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

 

   15) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   16)  Zákon  č.  133/1985  Sb.,  o  požární ochraně, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   17)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně

   některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   18)  Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. Vyhláška č.

   376/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  požadavky  na pitnou vodu a rozsah

   četnosti její kontroly.

 

   20)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   21)  Zákon  č.  505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000

   Sb.

 

   Vyhláška  č.  334/2000  Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na

   studenou vodu označované zkratkou EHS.

 

   22) Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

 

   24)  §  115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č.

   509/1991 Sb.

 

   25)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

   některých zákonů.

 

   Zákon  č.  240/2000  Sb.,  o krizovém řízení a o změně některých zákonů

   (krizový zákon).

 

   Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o

   změně některých souvisejících zákonů.

 

   26) § 30 zákona č. 254/2001 Sb.

 

   27) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon

   č.  44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o

   odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.

 

   28) § 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

 

   29) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   29a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

 

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Xylolit

Zahájeno uživatelem Jiří Bernhardt v Stavební práce, stavební materiál a firmy 10.10. 0 Odpovědi

Dobrý den, chystám se na rekonstrukci dětského pokoje. Podlaha je pravděpodobně z xylolitu, stará jako dům sám, tj. rok 1938 a potřebuje vyrovnat. Existuje nějaká vhodná nivelační stěrka na tento povrh? Co použít jako kontaktní můstek? Jaký musím…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby