◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),

 

 

 

 

   309/2006 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 23. května 2006,

 

   kterým  se  upravují  další  požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při

   práci  v  pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany

   zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

 

   (zákon  o  zajištění  dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při

   práci)

 

   Změna: 362/2007 Sb.

 

   Změna: 189/2008 Sb.

 

   Změna: 223/2009 Sb.

 

   Změna: 365/2011 Sb.

 

   Změna: 375/2011 Sb.

 

   Změna: 225/2012 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   DALŠÍ   POŽADAVKY   BEZPEČNOSTI   A   OCHRANY   ZDRAVÍ   PŘI   PRÁCI  V

   PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

 

   HLAVA I

 

   POŽADAVKY  NA  PRACOVIŠTĚ  A  PRACOVNÍ  PROSTŘEDÍ,  VÝROBNÍ  A PRACOVNÍ

   PROSTŘEDKY   A   ZAŘÍZENÍ,   ORGANIZACI  PRÁCE  A  PRACOVNÍ  POSTUPY  A

   BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

 

   § 1

 

   Úvodní ustanovení

 

   Tento  zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1),

   upravuje  v  návaznosti  na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další

   požadavky  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci v pracovněprávních

   vztazích  a  zajištění  bezpečnosti  a ochrany zdraví při činnosti nebo

   poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce.

 

   § 2

 

   Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

 

   (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a

   konstrukčně  uspořádána  a  vybavena  tak,  aby  pracovní  podmínky pro

   zaměstnance   z   hlediska  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci

   odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí

   a pracoviště, aby

 

   a)  prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly

   stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,

 

   b)   pracoviště  byla  osvětlena,  pokud  možno  denním  světlem,  měla

   stanovené  mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu,

   větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

 

   c)  prostory  pro  osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí,

   odpočinek  a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a

   vybavení,

 

   d)   únikové   cesty,  východy  a  dopravní  komunikace  k  nim  včetně

   přístupových cest byly stále volné,

 

   e)  v  prostorách  uvedených  v  písmenech  a)  až  d)  byla  zajištěna

   pravidelná údržba, úklid a čištění,

 

   f)   pracoviště   byla  vybavena  v  rozsahu  dohodnutém  s  příslušným

   poskytovatelem  pracovnělékařských  služeb  prostředky  pro  poskytnutí

   první   pomoci   a  vybavena  prostředky  pro  přivolání  poskytovatele

   zdravotnické záchranné služby.

 

   (2)  Bližší  požadavky  na  pracoviště  a  pracovní  prostředí  stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   § 3

 

   Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

 

   (1)  Zaměstnavatel,  který  provádí jako zhotovitel stavební, montážní,

   stavebně   montážní  nebo  udržovací  práce  pro  jinou  fyzickou  nebo

   právnickou  osobu  na  jejím  pracovišti, zajistí v součinnosti s touto

   osobou  vybavení  pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty

   první  mohou  být  zahájeny  pouze  tehdy, pokud je pracoviště náležitě

   zajištěno a vybaveno.

 

   (2)  Zaměstnavatel  je  povinen  dodržovat  další  požadavky kladené na

   bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci

   stavby, jimiž jsou

 

   a) udržování pořádku a čistoty na staveništi,

 

   b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,

 

   c)  umístění  pracoviště,  jeho  dostupnost,  stanovení komunikací nebo

   prostoru  pro  příchod  a  pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních

   prostředků a zařízení,

 

   d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,

 

   e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,

 

   f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě

   a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů

   a  nářadí  během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly

   nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,

 

   g)  splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na

   staveništi,

 

   h)  určení  a  úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek,

   přípravků a materiálů,

 

   i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,

 

   j)  uskladňování,  manipulace,  odstraňování  a  odvoz  odpadu a zbytků

   materiálů,

 

   k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy

   podle skutečného postupu prací,

 

   l)  předcházení  ohrožení  života  a  zdraví fyzických osob, které se s

   vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi,

 

   m) zajištění spolupráce s jinými osobami,

 

   n)  předcházení  rizikům  vzájemného  působení  činností prováděných na

   staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,

 

   o)  vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na

   staveništi, které mu bylo předáno,

 

   p)   přijetí   odpovídajících   opatření,  pokud  budou  na  staveništi

   vykonávány  práce  a  činnosti  vystavující zaměstnance ohrožení života

   nebo poškození zdraví,

 

   q)  dodržování  bližších  minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu

   zdraví   při  práci  na  staveništích  stanovených  prováděcím  právním

   předpisem.

 

   (3) Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

   na  staveništích  a  bližší  vymezení  prací  a  činností vystavujících

   zaměstnance  zvýšenému  ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu

   je  nezbytná  zvláštní  odborná  způsobilost,  stanoví prováděcí právní

   předpis.

 

   § 4

 

   Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

 

   (1)  Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení,

   dopravní  prostředky  a  nářadí  byly  z hlediska bezpečnosti a ochrany

   zdraví  při  práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje,

   technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být

 

   a)   vybaveny  ochrannými  zařízeními,  která  chrání  život  a  zdraví

   zaměstnanců,

 

   b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a

   aby   zaměstnanci  nebyli  vystaveni  nepříznivým  faktorům  pracovních

   podmínek,

 

   c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

 

   (2) Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických

   zařízení,  dopravních  prostředků  a  nářadí  stanoví  prováděcí právní

   předpis.

 

   § 5

 

   Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

 

   (1)  Zaměstnavatel  je  povinen  organizovat  práci a stanovit pracovní

   postupy   tak,   aby  byly  dodržovány  zásady  bezpečného  chování  na

   pracovišti a aby zaměstnanci

 

   a)   nevykonávali   činnosti   jednotvárné  a  jednostranně  zatěžující

   organismus.  Nelze-li  je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními

   přestávkami^2); v případech stanovených zvláštními právními předpisy^3)

   musí  být  doba  výkonu  takové  činnosti  v rámci pracovní doby časově

   omezena,

 

   b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,

 

   c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení,

 

   d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,

 

   e)  na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu

   dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,

 

   f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví,

   zejména páteř.

 

   (2)  Bližší  požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů,

   které  je  zaměstnavatel  povinen  zajistit,  stanoví  prováděcí právní

   předpis.

 

   § 6

 

   Bezpečnostní značky, značení a signály

 

   (1)  Na  pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může

   dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní

   značky  a  značení  a  zavést  signály,  které poskytují informace nebo

   instrukce  týkající  se  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci, a

   seznámit  s  nimi  zaměstnance.  Bezpečnostní značky, značení a signály

   mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.

 

   (2)  Vzhled,  umístění  a  provedení  bezpečnostních značek a značení a

   zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis.

 

   HLAVA II

 

   PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ

 

   § 7

 

   Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

 

   (1)  Jestliže  se  na  pracovištích  zaměstnavatele  vyskytují rizikové

   faktory,  je  zaměstnavatel  povinen  pravidelně, a dále bez zbytečného

   odkladu  vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a

   kontrolovat  jejich  hodnoty  a  zabezpečit,  aby  byly  vyloučeny nebo

   alespoň  omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování,

   hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot

   je  povinen  postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými

   faktory  jsou  zejména  faktory  fyzikální  (například  hluk, vibrace),

   chemické  (například karcinogeny), biologické činitele (například viry,

   bakterie,  plísně),  prach,  fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a

   nepříznivé  mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a

   vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších

   přípustných   hodnot  rizikových  faktorů  vyloučit,  je  zaměstnavatel

   povinen  omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými

   opatřeními,  kterými  jsou  zejména  úprava  pracovních  podmínek, doba

   výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních

   ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

 

   (2) Při práci s vědomým záměrem vykonávat činnosti spojené s vystavením

   (dále  jen  "expozice")  biologickým  činitelům  skupin druhé až čtvrté

   uvedeným  ve  zvláštním  právním  předpisu^4) nebo překročí-li výsledky

   měření  rizikových  faktorů  stanovené  nejvyšší  přípustné hodnoty, je

   zaměstnavatel  povinen  zjistit  příčiny  tohoto stavu. Nelze-li výskyt

   biologických  činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit

   pod  stanovené  nejvyšší  přípustné  hodnoty a odstranit tak riziko pro

   zaměstnance,  je  zaměstnavatel povinen postupovat podle § 104 zákoníku

   práce.  Současně  je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Není-li

   možné  ochranu zdraví zaměstnance zajistit opatřeními podle odstavce 1,

   popřípadě   opatřeními   podle   zvláštního   právního   předpisu,   je

   zaměstnavatel  povinen  zdroj  rizikového  faktoru vyřadit z provozu, a

   není-li to možné, práci zastavit.

 

   (3)  Zaměstnavatel  je  povinen  zajistit,  aby  práce  s  azbestem,  s

   chemickými  karcinogeny  a  biologickými  činiteli a pracovní procesy s

   rizikem  chemické  karcinogenity  byly  v rozsahu stanoveném prováděcím

   právním  předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou

   označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v

   něm  nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo

   dozor.  Do  kontrolovaných  pásem  mohou být zaměstnavatelem zařazeny i

   další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových

   faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

 

   (4)  O  kontrolovaných  pásmech  a  zaměstnancích,  kteří  vstupují  do

   kontrolovaných  pásem,  nebo  zde konají práce uvedené v odstavci 3, je

   zaměstnavatel  povinen  vést  evidenci  a ukládat ji po dobu stanovenou

   zvláštním právním předpisem^5). Evidence obsahuje

 

   a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození,

 

   b) název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,

 

   c) charakteristiku vykonávané práce,

 

   d) účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,

 

   e) počet odpracovaných směn,

 

   f)  výčet  biologických  činitelů,  chemických  látek  a  přípravků, se

   kterými  se  v  kontrolovaném  pásmu  zachází,  nebo  jiných rizikových

   faktorů,

 

   g)  záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci

   s datem jejich provedení.

 

   (5)  V  kontrolovaném  pásmu  je  zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto

   účely   zaměstnavatel   vyhradí   zvláštní   prostory.   Vstupovat   do

   kontrolovaného  pásma  je  možné  jen  s osobními ochrannými pracovními

   prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

 

   (6)  V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to

   ani   z  důvodu  přípravy  na  povolání,  dále  těhotné  zaměstnankyně,

   zaměstnankyně,  které  kojí,  a  zaměstnankyně-matky  do konce devátého

   měsíce po porodu.

 

   (7)  Rizikové  faktory  pracovních podmínek, jejich členění, hygienické

   limity,  způsob  jejich  zjišťování  a  hodnocení  a  minimální  rozsah

   opatření k ochraně zdraví zaměstnance stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 8

 

   Zákaz výkonu některých prací

 

   (1)   Zakázány   jsou   práce   s   2-naftylaminem   a   jeho   solemi,

   4-aminobifenylem   a   jeho   solemi,   benzidinem   a   jeho   solemi,

   4-nitrodifenylem  a  polychlorovanými  bifenyly,  s  výjimkou  mono-  a

   dichlorovaných  bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1

   %  2-naftylaminu  a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a

   jeho  solí  nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných

   bifenylů.  Zákaz  těchto  prací  neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní

   práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů

   a  zařízení,  která  obsahují  tyto  látky  a  přípravky,  a  práce při

   zneškodňování  uvedených  látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní

   látka při zpracování jiné látky nebo přípravku.

 

   (2)  Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li

   o  výzkumné  laboratorní  práce,  analytické práce, práce při likvidaci

   zásob,   odpadů   a  zařízení,  která  obsahují  azbest,  a  práce  při

   odstraňování  staveb  a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a

   udržovací  práce  na  stavbách  nebo  práce  s  ojedinělou  krátkodobou

   expozicí.

 

   (3)  Aplikace  azbestu  nástřikem  a  pracovní  postupy, které zahrnují

   použití  tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než

   1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány.

 

   HLAVA III

 

   ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

 

   § 9

 

   Odborná způsobilost

 

   (1)  Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a

   prevenci  rizik  možného  ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále

   jen "zajišťování úkolů v prevenci rizik") s ohledem na

 

   a)  nebezpečí  ohrožení  bezpečnosti  a zdraví zaměstnanců při práci ve

   vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele,

 

   b) základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,

 

   c)  počet  zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou

   práci.

 

   (2)  Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li

   k  tomu  způsobilý  nebo  odborně  způsobilý  v případech a za podmínek

   uvedených  v  odstavci  3  písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit

   tyto  úkoly  odborně  způsobilým  zaměstnancem,  kterého  zaměstnává  v

   pracovněprávním  vztahu^6).  Nemá-li  takového  zaměstnance, je povinen

   zajistit   je   jinou  odborně  způsobilou  osobou.  Odborně  způsobilý

   zaměstnanec  zaměstnavatele  nebo  jiná odborně způsobilá fyzická osoba

   jsou odborně způsobilými osobami.

 

   (3) Zaměstnává-li zaměstnavatel

 

   a)  nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám,

   má-li k tomu potřebné znalosti,

 

   b)  26  až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám,

   je-li   k  tomu  odborně  způsobilý,  nebo  jednou  nebo  více  odborně

   způsobilými osobami,

 

   c)  více  než  500  zaměstnanců,  zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy

   jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

 

   (4) Zaměstnavatel je povinen

 

   a)  poskytnout  odborně  způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci

   rizik  zejména  potřebné  prostředky  a  dobu  potřebnou  k výkonu její

   činnosti,  zvláště  ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu

   určitou^7),   mladistvým   zaměstnancům^8),   těhotným  zaměstnankyním,

   zaměstnankyním,  které kojí, nebo zaměstnankyním-matkám dítěte do konce

   devátého  měsíce  po  porodu  a  zaměstnancům agentury práce^9) dočasně

   přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli,

 

   b) zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob,

 

   c) poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace

 

   1.  o  všech  skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají

   nebo  by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození

   jejich zdraví,

 

   2.  podané  zaměstnancům  jiného  zaměstnavatele,  které  obdrželi před

   zahájením  práce na pracovištích zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti

   a ochrany zdraví při práci.

 

   (5)  Při zajišťování úkolů v prevenci rizik postupuje odborně způsobilá

   osoba   v   součinnosti   s   odborně   způsobilými  fyzickými  osobami

   vykonávajícími  svoji působnost podle zvláštních právních předpisů^10),

   s  odborovou  organizací  a  zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany

   zdraví při práci^11).

 

   (6)   Zaměstnavatel  je  povinen  poskytnout  odborně  způsobilé  osobě

   písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání a potřebnou

   součinnost

 

   a)  při  předcházení  ohrožení  života a zdraví^12) s ohledem na povahu

   rizika na jeho pracovištích,

 

   b)  k přijetí ochranných opatření, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením

   zdraví zaměstnanců,

 

   c) při výběru a volbě ochranných zařízení.

 

   (7)  Plní-li  na  jednom  pracovišti  úkoly v prevenci rizik více než 2

   odborně   způsobilé   osoby,  zaměstnavatel  určí,  kdo  bude  provádět

   koordinaci jejich činnosti.

 

   § 10

 

   (1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je

 

   a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou^13),

 

   b)  odborná  praxe  v  délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku,

   jestliže  fyzická  osoba  získala  vysokoškolské vzdělání v bakalářském

   nebo  magisterském  studijním  programu v oblasti bezpečnosti a ochrany

   zdraví   při  práci;  za  odbornou  praxi  se  považuje  doba  činnosti

   vykonávané  v  oboru,  ve  kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v

   prevenci  rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při

   práci, a

 

   c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).

 

   (2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.

 

   (3)  Při  uznávání  odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v

   jiném  členském  státě  Evropské  unie,  jiném  smluvním státě Dohody o

   Evropském  hospodářském  prostoru  nebo  ve  Švýcarské  konfederaci, se

   postupuje  podle  zákona  o uznávání odborné kvalifikace^14). Uznávacím

   orgánem  je  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí.  Před  zahájením

   dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky

   fyzickou  osobou,  která  je  oprávněna  vykonávat  obdobnou  činnost v

   členském  státě  Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském

   hospodářském  prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a

   sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří^15).

 

   § 10a

 

   Dokladem   o  úspěšném  vykonání  zkoušky  z  odborné  způsobilosti  je

   osvědčení. Osvědčení se vydává na dobu 5 let.

 

   § 11

 

   Zvláštní odborná způsobilost

 

   (1) Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení

   života  a  zdraví  zaměstnanců,  pokud  jde  o  jejich obsluhu, montáž,

   údržbu,  kontrolu  nebo  opravy,  mohou  práce  a  činnosti  samostatně

   vykonávat  a  samostatně  je  obsluhovat  jen  zvlášť odborně způsobilí

   zaměstnanci.

 

   (2) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je

 

   a) zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu,

 

   b)  dosažení  věku  stanoveného  zvláštním právním předpisem; tento věk

   však nesmí být nižší než 18 let,

 

   c) odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem,

 

   d)  odborná  praxe  v  délce  a  v  oboru stanoveném prováděcím právním

   předpisem,

 

   e)  splnění  požadavků podle odstavce 3 určených osobou, která uvádí na

   trh  nebo  distribuuje,  popřípadě  uvádí  do provozu výrobky, které by

   mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem^17),

 

   f)  doklad  o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti

   (§ 20).

 

   (3)  Zvlášť  odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo

   zácvik,  v  němž  působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2 písm.

   e),  popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba

   zaškolení  nebo  zácviku  určen  osobou uvedenou v odstavci 2 písm. e),

   určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy.

 

   (4)  Zkouška  ze  zvláštní  odborné  způsobilosti  se  skládá opakovaně

   každých 5 let.

 

   (5) Ustanovení § 10 odst. 3 platí obdobně.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   ZAJIŠTĚNÍ  BEZPEČNOSTI  A  OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ

   SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY

 

   § 12

 

   Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

   činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o

 

   a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou^18) a sám též pracuje,

 

   b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle

   zvláštního právního předpisu^19),

 

   c)  spolupracujícího  manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo

   b),

 

   d)   fyzickou  nebo  právnickou  osobu,  která  je  zadavatelem  stavby

   (stavebník)  nebo  jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby

   podílí,

 

   se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až

   11  s  přihlédnutím  k  podmínkám  vykonávané činnosti nebo poskytování

   služeb a jejich rozsahu.

 

   § 13

 

   Tam,  kde  se  v  zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel

   nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   DALŠÍ  ÚKOLY  ZADAVATELE  STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ

   OSOBY,  KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, A KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI

   A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI

 

   § 14

 

   (1)  Budou-li  na  staveništi  působit  zaměstnanci  více  než  jednoho

   zhotovitele  stavby,  je  zadavatel stavby povinen určit potřebný počet

   koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále

   jen  "koordinátor")  s  přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho

   náročnosti  na  koordinaci  ve  fázi přípravy a ve fázi jeho realizace.

   Činnosti  koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být

   vykonávány toutéž osobou.

 

   (2)  Koordinátorem  je  fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem

   stavby  k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě

   při  realizaci  stavby  na  staveništi.  Koordinátorem  může být určena

   fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti

   (§   10).   Právnická   osoba   může  vykonávat  činnost  koordinátora,

   zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor

   nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby^20).

 

   (3)  Určí-li  zadavatel  stavby  více  koordinátorů,  kteří  působí při

   přípravě   nebo  realizaci  stavby  současně,  vymezí  pravidla  jejich

   vzájemné  spolupráce.  Zadavatel  stavby,  který  je  fyzickou osobou a

   splňuje   stanovené   předpoklady  odborné  způsobilosti,  koordinátora

   neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

 

   (4)  Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady

   a  informace  pro  jeho  činnost, včetně informace o fyzických osobách,

   které  se  mohou  s  jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu

   potřebnou  součinnost  a  zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě

   jiné  osoby  k  součinnosti  s  koordinátorem  po celou dobu přípravy a

   realizace stavby.

 

   (5) Koordinátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a

   skutečnostech,  o  nichž  se  v souvislosti s činností dozvěděl a které

   nelze  sdělovat  dalším  osobám,  nestanoví-li  zvláštní právní předpis

   jinak.

 

   (6) Při přípravě a realizaci staveb

 

   a)  u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle

   § 15 odst. 1,

 

   b)  které  provádí  stavebník  sám  pro sebe svépomocí podle zvláštního

   právního předpisu^21), nebo

 

   c)  nevyžadujících  stavební  povolení  ani  ohlášení  podle zvláštního

   právního předpisu^22),

 

   se koordinátor podle odstavce 1 neurčuje.

 

   § 15

 

   (1) V případech, kdy při realizaci stavby

 

   a)  celková  předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30

   pracovních  dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na

   nich  pracovat  současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1

   pracovní den, nebo

 

   b)  celkový  plánovaný  objem  prací  a  činností  během realizace díla

   přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

 

   je  zadavatel  stavby  povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož

   náležitosti  stanoví  prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu

   práce  příslušnému  podle místa staveniště^23) nejpozději do 8 dnů před

   předáním  staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné

   nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených

   v  oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu

   jeho  aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen

   na  viditelném  místě  u  vstupu  na staveniště po celou dobu provádění

   stavby  až  do  ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání.

   Rozsáhlé  stavby  mohou  být označeny jiným vhodným způsobem, například

   tabulí  s  uvedením  potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí

   štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě.

 

   (2)  Budou-li  na  staveništi  vykonávány  práce a činnosti vystavující

   fyzickou  osobu  zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které

   jsou  stanoveny  prováděcím  právním předpisem, stejně jako v případech

   podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na

   staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na

   staveništi  (dále  jen  "plán") podle druhu a velikosti stavby tak, aby

   plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

   V  plánu  je  nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i

   způsobu  provedení;  musí  být  rovněž  přizpůsoben  skutečnému stavu a

   podstatným změnám během realizace stavby.

 

   § 16

 

   Zhotovitel stavby je povinen

 

   a)  nejpozději  do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že

   informoval  koordinátora  o  rizicích  vznikajících při pracovních nebo

   technologických postupech, které zvolil,

 

   b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů

   po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu

   včas  předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho

   změny,  brát  v  úvahu  podněty  a  pokyny koordinátora, zúčastňovat se

   zpracování  plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů

   a  postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve

   lhůtách uvedených v plánu.

 

   § 17

 

   (1)  Jiná  fyzická  osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a

   která  nezaměstnává  zaměstnance  (dále  jen  "jiná osoba"), je povinna

   poskytnout  zhotoviteli  stavby a koordinátorovi potřebnou součinnost a

   postupovat  podle  pokynů  nebo  opatření k zajištění bezpečné a zdraví

   neohrožující   práce   stanovených   zhotovitelem  stavby.  Jiná  osoba

   informuje  zhotovitele  stavby  nejpozději  do  5  pracovních  dnů před

   převzetím  pracoviště,  a  není-li  to  ze  závažných důvodů možné, bez

   zbytečného  odkladu  o  všech  okolnostech,  které  by  mohly  při její

   činnosti  na  staveništi  vést  k  ohrožení  života  a poškození zdraví

   dalších   fyzických   osob  zdržujících  se  na  staveništi  s  vědomím

   zhotovitele.

 

   (2) Jiná osoba

 

   a) je povinna

 

   1.  dodržovat  právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

   na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora,

 

   2. používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky^24), technická

   zařízení,  přístroje  a nářadí, splňující požadavky stanovené zvláštním

   právním předpisem^25),

 

   b)  nesmí  vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení

   strojů,  přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za

   podmínek, pro které jsou určena.

 

   (3)  Odstavec  2  se  vztahuje i na zhotovitele stavby, který osobně na

   staveništi pracuje.

 

   § 18

 

   (1) Koordinátor je při přípravě stavby povinen

 

   a) v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby

   předat  zadavateli  stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke

   stavbě,  informace  o  rizicích,  která  se  mohou při realizaci stavby

   vyskytnout,  se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu

   zvýšenému  ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné

   pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a

   podmínek  výkonu  práce,  na  které  je  třeba vzít zřetel s ohledem na

   charakter stavby a její realizaci,

 

   b)  bez  zbytečného  odkladu  předat projektantovi, zhotoviteli stavby,

   pokud  byl  již  určen,  popřípadě jiné osobě veškeré další informace o

   bezpečnostních  a  zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se

   dotýkají jejich činnosti,

 

   c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

 

   (2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen

 

   a) bez zbytečného odkladu

 

   1.  informovat  všechny  dotčené  zhotovitele stavby o bezpečnostních a

   zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,

 

   2.  upozornit  zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků

   na  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  při  práci  zjištěné  na pracovišti

   převzatém  zhotovitelem  stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je

   oprávněn navrhovat přiměřená opatření,

 

   3.   oznámit   zadavateli   stavby  případy  podle  bodu  2,  nebyla-li

   zhotovitelem  stavby  neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání

   nápravy,

 

   b) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   HLAVA I

 

   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 19

 

   Tímto   zákonem   nejsou   dotčeny   obecné   technické   požadavky  na

   výstavbu^26),  zvláštní požadavky na pracoviště^27), na uvedení výrobků

   na  trh  a do provozu^17), na činnosti související s využíváním jaderné

   energie a ionizujícího záření^28), na požární ochranu^27) a na činnosti

   související   s   prevencí  závažných  havárií,  které  jsou  stanoveny

   zvláštními právními předpisy^29).

 

   § 20

 

   (1)  O udělení, pozastavení, změně, zrušení nebo prodloužení akreditace

   fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušky z odborné způsobilosti

   nebo  zvláštní  odborné  způsobilosti (dále jen „akreditace“) rozhoduje

   Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí.  Akreditace vzniká též marným

   uplynutím  lhůty  a  způsobem  podle  § 28 až 30 zákona o volném pohybu

   služeb.  Akreditace  se uděluje na dobu 3 let. Tato doba bude na žádost

   držitele  akreditace  nebo  oprávnění  prodloužena  o  10 let, jestliže

   držitel  akreditace  nebo  oprávnění  prokazatelně  zkoušky  z  odborné

   způsobilosti  nebo  zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona v

   uvedené době soustavně prováděl. Držitel akreditace nebo oprávnění podá

   žádost o prodloužení nejméně 60 dní před uplynutím platnosti akreditace

   nebo oprávnění.

 

   (2)  Součástí  žádosti  o  udělení  nebo  změnu  akreditace  je písemná

   dokumentace  o  způsobu a provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo

   zvláštní odborné způsobilosti.

 

   (3)  Jsou-li  splněny  podmínky  pro  udělení akreditace, je na udělení

   akreditace právní nárok.

 

   (4)  Zkoušky  z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti

   podle  tohoto  zákona  může  provádět  i  fyzická  nebo právnická osoba

   usazená  v  jiném  členském  státě  Evropské unie, jiném smluvním státě

   Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci,

   pokud  akreditace  nebo  jiné  oprávnění  z  tohoto  státu  k provádění

   obdobných  zkoušek  zaručuje  úroveň  bezpečnosti  a ochrany zdraví při

   práci  jako  tento  zákon  a právní předpisy vydané k jeho provedení. O

   oprávnění  těchto  osob  rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí

   podle odstavce 1.

 

   (5)   Ministerstvo   práce   a  sociálních  věcí  může  kontrolovat^30)

   dodržování  podmínek, na základě kterých byly akreditace podle odstavce

   1 nebo oprávnění podle odstavce 4 uděleny.

 

   (6)  Udělení, změna nebo prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění

   podle odstavce 1 a udělení oprávnění podle odstavce 4 podléhá správnímu

   poplatku.  Žadatel  přiloží  ke  své  žádosti  o  udělení,  změnu  nebo

   prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění nebo o udělení oprávnění

   doklad o zaplacení tohoto správního poplatku.

 

   (7)  Náklady  spojené  s provedením zkoušky z odborné způsobilosti nebo

   zvláštní  odborné  způsobilosti  a s vydáním dokladu podle § 10 odst. 1

   písm.  c)  nebo  §  11  odst. 2 písm. f) stanovené držitelem akreditace

   uhradí  uchazeč  o  vykonání  zkoušky  držiteli akreditace nejpozději 7

   kalendářních dnů před konáním zkoušky.

 

   § 21

 

   Vláda

 

   a) vydá nařízení k provedení § 2 odst. 2, § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5

   odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 7, § 15 a § 18 odst. 1 písm. c) a odst.

   2 písm. b),

 

   b) stanoví nařízením

 

   1. která technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života a

   zdraví  zaměstnanců,  pokud  jde o jejich obsluhu, montáž a opravy nebo

   kontrolu vyžadující zvláštní odbornou způsobilost,

 

   2.  věk  zaměstnance pro zvláštní odbornou způsobilost, má-li být vyšší

   než 18 let,

 

   3.  stupeň,  popřípadě  obor  odborného  vzdělání pro zvláštní odbornou

   způsobilost a délku a obor odborné praxe,

 

   4.  podmínky  pro  udělení,  pozastavení, změnu nebo zrušení akreditace

   fyzické nebo právnické osoby pro provádění zkoušek odborné způsobilosti

   a zvláštní odborné způsobilosti,

 

   5.   zkušební  okruhy  teoretických  znalostí  pro  zkoušku  z  odborné

   způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti,

 

   6.  obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné

   způsobilosti,  jejich  organizaci,  průběh,  hodnocení  a  podmínky pro

   opravu  těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání

   uvedených zkoušek,

 

   7.  vedení  dokumentace  držitelem  akreditace  o  vykonaných zkouškách

   odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti.

 

   HLAVA II

 

   PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 22

 

   (1)  Tímto  zákonem  se  řídí  také  pracovněprávní  vztahy týkající se

   bezpečnosti  práce  a  ochrany  zdraví při práci vzniklé před 1. lednem

   2007, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

 

   (2)  Odborná  způsobilost  a zvláštní odborná způsobilost získaná podle

   dosavadních  právních  předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu

   pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (3)  U  staveb,  u  kterých  bylo  vydáno  stavební povolení, nebo byly

   zahájeny  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle

   dosavadních právních předpisů.

 

   (4)  Tímto  zákonem  se  řídí  právní  vztahy týkající se bezpečnosti a

   ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní

   vztahy vzniklé před 1. lednem 2007.

 

   § 23

 

   Do  vydání  prováděcích  právních předpisů k provedení § 2 odst. 2, § 4

   odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7 se postupuje podle

 

   a) nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost

   a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo

   do hloubky,

 

   b)  nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb.,  o podrobnějších požadavcích na

   pracoviště a pracovní prostředí,

 

   c)  nařízení  vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky

   na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů

   a nářadí,

 

   d)  nařízení  vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

   práci související s chovem zvířat,

 

   e)  nařízení  vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

   práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,

 

   f)  nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění

   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  v  prostředí  s nebezpečím

   výbuchu,

 

   g)  nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace

   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

   provozování dopravy dopravními prostředky,

 

   h)  nařízení  vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění

   bezpečnostních  značek  a  zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.

   405/2004 Sb.,

 

   i)  nařízení  vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany

   zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a

   nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

 

   § 24

 

   Účinnost

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

 

   Zaorálek v. r.

 

   Klaus v. r.

 

   Paroubek v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl. LXII zákona č. 223/2009 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Řízení  zahájená  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

   dne  neskončená  se  dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

   posuzují podle dosavadních právních předpisů.

 

   Čl. XVIII zákona č. 365/2011 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Odborná  způsobilost  fyzické  osoby  k plnění úkolů v prevenci rizik a

   odborná způsobilost fyzické osoby k činnosti koordinátora bezpečnosti a

   ochrany  zdraví  při  práci  na  staveništi,  která byla získána do 30.

   června 2008 podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu neurčitou, se považuje

   za splněnou nejdéle do 1. ledna 2014.

 

   Čl. II zákona č. 225/2012 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Řízení  o udělení akreditace, změnu akreditace, prodloužení akreditace,

   prodloužení  oprávnění  k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo

   zvláštní odborné způsobilosti a udělení oprávnění k provádění zkoušek z

   odborné  způsobilosti  nebo  zvláštní  odborné  způsobilosti zahájená a

   pravomocně  neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

   podle  zákona č. 309/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona.

 

   1)  Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření

   pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

 

   Směrnice  Rady  89/654/EHS  ze  dne  30.  listopadu  1989 o minimálních

   požadavcích  na  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  na  pracovišti  (první

   samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice  Rady  89/655/EHS  ze  dne  30.  listopadu  1989 o minimálních

   požadavcích  na  bezpečnost  a  ochranu zdraví pro používání pracovního

   zařízení  zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES

   (druhá   samostatná   směrnice  ve  smyslu  čl.  16  odst.  1  směrnice

   89/391/EHS).

 

   Směrnice   Rady  90/269/EHS  ze  dne  29.  května  1990  o  minimálních

   požadavcích  na  bezpečnost  a  ochranu  zdraví  pro ruční manipulaci s

   břemeny,  spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance

   (čtvrtá   samostatná  směrnice  ve  smyslu  čl.  16  odst.  1  směrnice

   89/391/EHS).

 

   Směrnice   Rady  90/270/EHS  ze  dne  29.  května  1990  o  minimálních

   požadavcích  na  bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími

   jednotkami  (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice

   89/391/EHS).

 

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004

   o  ochraně  zaměstnanců  před  riziky spojenými s expozicí karcinogenům

   nebo  mutagenům  při  práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16

   odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o

   ochraně  zaměstnanců  před  riziky  spojenými  s  expozicí  biologickým

   činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1

   směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice   Rady   92/57/EHS  ze  dne  24.  června  1992  o  minimálních

   požadavcích   na   bezpečnost   a  ochranu  zdraví  na  dočasných  nebo

   přechodných  staveništích  (osmá  samostatná  směrnice ve smyslu čl. 16

   odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice   Rady   92/58/EHS  ze  dne  24.  června  1992  o  minimálních

   požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá

   samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice  Rady  98/24/EHS  ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně

   zdraví   zaměstnanců   před  riziky  spojenými  s  chemickými  činiteli

   používanými  při  práci  (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16

   odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince

   1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví

   zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná

   směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002

   o  minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí

   zaměstnanců   rizikům   spojeným  s  fyzikálními  činiteli  (vibracemi)

   (šestnáctá  samostatná  směrnice  ve  smyslu  čl.  16  odst. 1 směrnice

   89/391/EHS).

 

   2) § 89 zákoníku práce.

 

   3)  Například  § 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění

   zákona č. 150/2000 Sb.

 

   4)  §  41  zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

   některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

 

   5) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona

   č. 356/2003 Sb.

 

   6) § 3 zákoníku práce.

 

   7) § 40 zákoníku práce.

 

   8) § 343 odst. 2 zákoníku práce.

 

   9) § 2 odst. 5 zákoníku práce.

 

   10)  Například  § 83a odst. 1 písm. g), h) a i) zákona č. 258/2000 Sb.,

   ve  znění  zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., § 5 odst. 3

   zákona  č.  61/1988  Sb.,  o  hornické činnosti, výbušninách a o státní

   báňské  správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., § 17 zákona č. 18/1997

   Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový

   zákon)  a  o  změně  a  doplnění  některých  zákonů, ve znění zákona č.

   13/2002  Sb.  a  zákona  č. 310/2002 Sb., § 9 zákona č. 356/2003 Sb., o

   chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů,

   § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

 

   11) § 15 a 108 zákoníku práce.

 

   12) § 102 zákoníku práce.

 

   13)  §  58  odst.  1  písm.  c)  zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

   základním,  středním,  vyšším  odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský

   zákon).

 

   14)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné

   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států  Evropské  unie a

   některých  příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o

   uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

 

   15) § 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

 

   17)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o

   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   18) § 10 zákoníku práce.

 

   19)   Například  zákon  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání

   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   20)  § 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

   (stavební zákon).

 

   21) § 160 odst. 3 stavebního zákona.

 

   22) § 103 stavebního zákona.

 

   23) § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

 

   24) § 104 zákoníku práce.

 

   25)  Nařízení  vlády  č.  21/2003  Sb.,  kterým  se  stanoví  technické

   požadavky na osobní ochranné prostředky.

 

   26)  Například  stavební  zákon,  vyhláška  č. 137/1998 Sb., o obecných

   technických  požadavcích  na  výstavbu,  vyhláška  č.  369/2001  Sb., o

   obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami

   s omezenou schopností pohybu a orientace.

 

   27) Zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   28) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   29)  Zákon  č.  59/2006  Sb.,  o prevenci závažných havárií způsobených

   vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o

   změně  zákona  č.  258/2000  Sb.,  o ochraně veřejného zdraví a o změně

   některých  souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona

   č.  320/2002  Sb.,  o  změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s

   ukončením  činnosti  okresních  úřadů,  ve  znění  pozdějších předpisů,

   (zákon o prevenci závažných havárií).

 

   30)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   31)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších

   předpisů.