◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými

 

 

353

ZÁKON

ze dne 9. prosince 1999

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Zákon upravuje

a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt nebo zařízení podle odstavce 1, jakož i povinnosti ostatních právnických osob a podnikajících fyzických osob při zabezpečování prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

b) způsob zařazení objektu nebo zařízení do příslušných skupin podle umístěného druhu a množství vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemického přípravku,

c) poskytování informací veřejnosti při prevenci závažných havárií v objektu nebo zařízení, v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek,

d) výkon správních úřadů na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky,

e) způsob poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

a) vojenské objekty a vojenská zařízení,1a)

b) skládky odpadů,2)

c) silniční, drážní, leteckou a vodní dopravu mimo objekty a zařízení, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během dopravy,3)

d) přepravu v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení,4)

e) geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem,5) s výjimkou uložení nebezpečných chemických látek a přípravků v objektech nebo zařízeních umístěných na povrchu; touto výjimkou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,5)

f) rizika spojená s ionizujícím zářením.6)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) prevencí organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění opatření na zmírnění dopadů možné závažné havárie a havarijní připravenosti,

b) nebezpečnou látkou vybraná chemická látka nebo chemický přípravek, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností klasifikovaných podle zvláštního předpisu7) a jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

c) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat8) a životní prostředí nebo k újmě na majetku,

d) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná látka v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání provozovatele,

e) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, vlečky a nákladové prostory,

f) rizikem pravděpodobnost vzniku zvláštních účinků ve specifikovaném období nebo za specifikovaných okolností,

g) provozovatelem každá právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající, která ke dni účinnosti tohoto zákona užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo byla zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu podle § 3 odstavce 5,

h) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie,

i) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku a velikosti dopadů závažné havárie v důsledku umístění podniků nebo skupiny podniků a jejich nebezpečných látek,

j) vyjádřením veřejnosti písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání (§ 13),

k) vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií státní dozor Ministerstva životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

l) zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná látka, (dále jen "krajský úřad") uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů,

m) zdrojem rizika (nebezpečím) podstatná vlastnost nebezpečné látky a možné konkrétní situace, které mohou způsobit závažnou havárii,

n) havarijní připraveností příprava opatření na odvrácení dopadů havárií nebo alespoň na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování sc énářů možných závažných havárií, odezvy na možné závažné havárie, řízení odezvy na možné závažné havárie i přípravu prostředků a pomůcek nutných pro odezvu na závažné havárie,

o) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to jednak spontánně probíhajících, a jednak událostí probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh havárie.

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 3

Obecné podmínky prevence závažných havárií

(1) Každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá anebo bude vlastnit nebo užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude umístěna nebezpečná látka, je povinna zařadit objekt nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Je-li v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, musí každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá takový objekt nebo zařízení, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu (dále jen "skupina A"), pokud

a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 1, a současně je menší než množství uvedené ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo je větší než 1.

(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu (dále jen "skupina B"), pokud

a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

b) součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu je roven nebo je větší než 1.

(5) Krajský úřad návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B posoudí a vyhodnotí možnosti vzniku domino efektu vyplývajícího z polohy okolních objektů nebo zařízení a z druhu a množství v nich umístěné nebezpečné látky. Na základě návrhu zařazení a vyhodnocení možnosti vzniku domino efektu vydá krajský úřad právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která užívá určený objekt nebo zařízení, rozhodnutí o zařazení tohoto objektu do skupiny A nebo do skupiny B; přitom není vázán tím, zda právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby navrhly zařadit alespoň jeden z posuzovaných objektů nebo zařízení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

(6) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 5 zařazeny do skupiny A nebo B, jsou povinny plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení, kteří navrhli svoje zařazení do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4, a jsou povinny vzájemně spolupracovat při analýze a hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen "program") nebo bezpečnostní zprávy a havarijních plánů podle tohoto zákona.

(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, jejichž objekt nebo zařízení byly rozhodnutím krajského úřadu podle odstavce 6 zařazeny do skupiny A nebo B, je povinna plnit všechny povinnosti provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A podle odstavce 3 nebo do skupiny B podle odstavce 4.

(8) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která splnila povinnosti podle odstavců 1 a 2, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, kopii zaslat krajskému úřadu a předložit kontrolním orgánům podle § 22, včetně identifikace a množství umístěných nebezpečných látek.

§ 4

Pojištění odpovědnosti za škody

(1) Provozovatel je povinen sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie.9) Tímto ustanovením není dotčeno zákonné pojištění podle zvláštního předpisu10) do 100 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí krajského úřadu o schválení dokumentace.

(2) Provozovatel má povinnost být pojištěn podle odstavce 1 po celou dobu, po kterou splňuje podmínky pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3.

(3) Provozovatel je povinen sjednat pojištění podle odstavce 1 před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, před uvedením do trvalého užívání.

(4) Výše pojistné částky navržená provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie, které jsou vyjádřeny ve schváleném programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě podle § 7 až 9.

(5) Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout následkem závažné havárie, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření.

(6) Provozovatel je povinen bezodkladně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění podle odstavce 1.

HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELE

§ 5

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie

(1) Provozovatel je povinen provést analýzu a hodnocení rizik závažné havárie.

(2) Analýza a hodnocení rizik závažné havárie musí zahrnovat zejména

a) určení zdrojů rizik (nebezpečí),

b) určení příčin a možných scénářů nehod, které mohou vyústit v závažnou havárii,

c) stanovení odhadu dopadů sc énářů závažných havárií pro zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,

d) stanovení odhadu pravděpodobností scénářů závažných havárií,

e) ocenění rizik,

f) hodnocení přijatelnosti rizik vzniku závažných havárií,

g) návrh technicko-bezpečnostních opatření ke snížení rizika vzniku závažných havárií.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem zásady analýzy a hodnocení rizik závažné havárie.

§ 6

Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny je dokument, jímž provozovatel oznámí krajskému úřadu základní identifikační údaje o objektu nebo zařízení, uvede v něm seznam umístěných nebezpečných látek podle jejich druhu a množství a návrh zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B podle § 3 odst. 3 nebo 4. Návrh zařazení je provozovatel povinen zpracovat podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu a předložit krajskému úřadu v jednom písemném výtisku a v elektronické podobě.

(2) Návrh na zařazení podle odstavce 1 je provozovatel nového objektu nebo zařízení povinen doručit krajskému úřadu současně s prohlášením o předložení návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě též o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby podle zvláštního právního předpisu11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) Návrh na zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Toto oznámení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu do 1 měsíce též od ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestanou vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

(4) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B nebo o vyřazení objektu nebo zařízení ze skupiny A nebo B. Krajský úřad v tomto rozhodnutí stanoví s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků počet výtisků, v jakém mu provozovatel předloží dokumentaci podle § 7 nebo § 8, včetně elektronické verze dokumentace.

§ 7

Bezpečnostní program prevence závažné havárie

(1) Bezpečnostní program prevence závažné havárie (dále jen "program") je dokument zpracovaný provozovatelem, který stanoví systém řízení bezpečnosti v objektu nebo zařízení.

(2) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného ve skupině A je povinen zpracovat program a podle něj postupovat tak, aby byla zajištěna ministerstvem stanovená úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí odpovídajícími prostředky, složkami a systémy řízení.

(3) V programu je provozovatel povinen uvést

a) celkové cíle a zásady prevence závažné havárie,

b) popis systému řízení bezpečnosti zajišťujícího plnění stanovených cílů.

(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem strukturu systému řízení bezpečnosti, rozsah a způsob zpracování programu a úroveň ochrany života a zdraví osob a životního prostředí.

(5) Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu do programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.

(6) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu. Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo změnou užívání, je povinen předložit program ke schválení krajskému úřadu spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(7) Krajský úřad zašle program nebo jeho aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené správní úřady k programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

(8) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených správních úřadů, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení programu rozhodnutí, kterým program nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků programu. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

(9) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance se schváleným programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

(10) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci programu po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen do jednoho měsíce ode dne nastalé změny podle věty první předložit krajskému úřadu ke schválení.

(11) Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení programu krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které jsou stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení11) pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení programu. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,11)pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Bezpečnostní zpráva

§ 8

(1) Bezpečnostní zpráva je provozovatelem zpracovaný dokument, ve kterém provozovatel v jednotlivých kapitolách uvede

a) informace o systému řízení a organizaci podniku s ohledem na prevenci závažné havárie (bezpečnostní program podle § 7),

b) informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení,

c) technický popis objektu nebo zařízení,

d) postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a hodnocení rizik a metody prevence,

e) opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie.

(2) Provozovatel objektu nebo zařízení je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu a podle ní postupovat v případě zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B.

(3) Obsah kapitol podle odstavce 1 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit bezpečnostní zprávu krajskému úřadu ke schválení. Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo změnou užívání, je povinen předložit bezpečnostní zprávu ke schválení spolu s prohlášením o předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění objektu nebo zařízení, popřípadě o předložení žádosti o stavební povolení nebo o dodatečné povolení stavby11) v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(5) Krajský úřad zašle bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci obsahující předepsané náležitosti neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené správní úřady k bezpečnostní zprávě nebo její aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejího obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu dotčené obce své vyjádření a vyjádření veřejnosti (§ 13).

(6) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených správních úřadů, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým bezpečnostní zprávu nebo její aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků bezpečnostní zprávy. Krajský úřad zašle kopii svého rozhodnutí ministerstvu k informaci.

(7) Užívání nového objektu nebo zařízení nesmí být zahájeno, dokud rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy krajským úřadem nenabude právní moci. Provozovatel nového objektu nebo zařízení, které je stavbou, je povinen předložit ke kolaudačnímu řízení11)pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní zprávy. Toto rozhodnutí je provozovatel povinen předložit též k žádosti o povolení změny v užívání stavby,11) pokud by nový účel užívání stavby souvisel s umístěním nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

§ 9

(1) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství anebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Aktualizaci je provozovatel povinen do jednoho měsíce ode dne nastalé změny podle věty první předložit krajskému úřadu ke schválení.

(2) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne jejího schválení, aktualizace nebo předchozího posouzení a předložit v této lhůtě krajskému úřadu zprávu o výsledku tohoto posouzení k evidenci a archivaci.

(3) Provozovatel je povinen na základě sdělení krajského úřadu zahrnout do bezpečnostní zprávy preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu v důsledku polohy objektu nebo zařízení, ve vztahu k jinému objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka v množství stejném nebo nižším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo vzájemným působením těchto objektů nebo zařízení.

§ 9a

Plán fyzické ochrany

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení, jež je zařazeno do skupiny A nebo B podle § 3, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (dále jen "plán fyzické ochrany").

(2) V plánu fyzické ochrany uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení podle odstavce 1,

b) režimová opatření,

c) fyzická ostraha,

d) technické prostředky a

e) zápis o provedení funkčních zkoušek poplachového systému.

(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo zařízení krajskému úřadu a územně příslušné správě kraje Policie České republiky na vědomí.

(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení uvedená v plánu fyzické ochrany.

(5) Funkčnost bezpečnostních opatření podle odstavce 2 písm. b) až d) je provozovatel povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.

(6) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany musí zaměstnanci provozovatele, zaměstnanci správních úřadů a jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytují o nich informace podle zvláštního zákona.11a) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo příslušných prací.

(7) Podrobnosti o bezpečnostních opatřeních podle odstavce 2 písm. b) až d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném vyhláškou, kterou vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ministerstvem.

HLAVA IV

HAVARIJNÍ PLÁNY

§ 10

Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů, zejména scénáře odezvy na závažnou havárii, modifikované na místní specifika a případně i na časový souběh několika událostí.

a) uvnitř objektu nebo u zařízení (dále jen "vnitřní havarijní plán"), nebo

b) v okolí objektu nebo zařízení (dále jen "vnější havarijní plán").

§ 11

Vnitřní havarijní plán

(1) Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9, je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán. Vnitřní havarijní plán stanoví opatření uvnitř objektu nebo zařízení k zabránění vzniku závažné havárie a při vzniku závažné havárie ke zmírnění jejích dopadů.12)

(2) Ve vnitřním havarijním plánu musí provozovatel uvést

a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s krajským úřadem a jím pověřenými úřady a organizacemi,

b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,

c) popis možných dopadů závažné havárie a vyjádření škod, které mohou být způsobeny závažnou havárií,

d) popis preventivních bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku,

e) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,

f) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,

g) způsob vyrozumění dotčených správních úřadů a varování lidí,

h) plán havarijních cvičení.

(3) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů13) jsou součástí vnitřního havarijního plánu a tvoří samostatné přílohy.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a archivaci a popřípadě k dalšímu využití pro účely sestavení vnějšího havarijního plánu krajskému úřadu. Provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen vypracovat a předložit vnitřní havarijní plán krajskému úřadu k evidenci a archivaci nejpozději 6 měsíců před uvedením objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do trvalého užívání.11)

(5) Provozovatel je povinen

a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,

b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a archivaci a popřípadě k dalšímu využití pro účely sestavení vnějšího havarijního plánu,

c) zahrnout na základě sdělení krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu závažné havárie v důsledku polohy objektu nebo zařízení ve vztahu k jinému objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka v množství stejném nebo nižším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo vzájemným působením těchto objektů nebo zařízení,

d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům,

e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem. Tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné osoby,

f) informovat zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,

g) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo,

h) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu, a pověřeným zástupcům správních úřadů.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu.

§ 12

Vnější havarijní plán

(1) Provozovatel, který zpracovává bezpečnostní zprávu, je povinen

a) vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením bezpečnostní zprávy,

b) spolupracovat s krajským úřadem a dále jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.

(2) Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu musí obsahovat zejména

a) jméno a příjmení (název), místo pobytu cizinců a místo trvalého pobytu u občanů České republiky (sídlo), identifikační číslo provozovatele, pokud bylo přiděleno,

b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,

c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž dopady se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení,

d) přehled možných dopadů závažné havárie na život a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito dopady,

e) přehled preventivních bezpečnostních opatření ke zmírnění dopadů závažné havárie,

f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,

g) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem (například podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování dopadů závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů), a dále údaje vyžádané podle zvláštního právního předpisu.13a)

(3) Provozovatel je povinen předložit krajskému úřadu podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu nejpozději 6 měsíců před zahájením užívání nového objektu nebo zařízení, v němž bude umístěna nebezpečná látka.

(4) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Při vypracování vnějšího havarijního plánu musí vyhodnotit možnost vzniku domino efektu a přihlížet k oprávněným připomínkám veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování, jakož i k vyjádřením dotčených správních úřadů. Při vypracování vnějšího havarijního plánu postupuje podle zvláštního právního předpisu.13a)

(5) Krajský úřad aktualizuje vnější havarijní plán nejpozději do 4 měsíců po obdržení aktualizovaných údajů od provozovatele o každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti v zóně havarijního plánování.

(6) Krajský úřad zajistí prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne jeho schválení, předchozího prověření, popřípadě aktualizace.

(7) Podle vnějšího havarijního plánu krajský úřad postupuje v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.

(8) Pokud se objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, nachází na území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodnou o tom, který z nich stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán, určí Ministerstvo vnitra, který krajský úřad v takovém případě zónu havarijního plánování stanoví a vypracuje pro ni vnější havarijní plán. Příslušné krajské úřady při stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu vzájemně spolupracují. Krajský úřad, který vnější havarijní plán vypracoval, jej poskytne ostatním krajským úřadům vykonávajícím působnost v zóně havarijního plánování.

(9) Krajský úřad zašle vnější havarijní plán po jeho schválení územně příslušným základním složkám integrovaného záchranného systému.

(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu.

(11) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu.

HLAVA V

ÚČAST VEŘEJNOSTI

§ 13

Účast veřejnosti při projednávání programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu

(1) Krajský úřad zajistí veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu, včetně jejich aktualizací.

(2) Krajský úřad zašle program, bezpečnostní zprávu a vnější havarijní plán nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným obcím. Obec oznámí veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba nebo právnická osoba uplatnit k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu anebo k jejich aktualizaci písemné vyjádření.

(3) Provozovatel může vypustit z programu, bezpečnostní zprávy nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, jen údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství,13b) utajovaných informací13c) anebo zvláštních skutečností.13d) Tyto údaje musí být uvedeny ve výtisku opatřeném na titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, který provozovatel zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu podle § 20 odst. 1 písm. b).

(4) Za předmět obchodního tajemství,13b) utajovaných informací13c) anebo zvláštních skutečností13d) pro účely veřejného nahlížení nesmí být označen druh ani množství nebezpečné látky, která je umístěna v objektu nebo zařízení a uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(5) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 k veřejnému nahlížení do programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

(6) Dotčené správní úřady zašlou krajskému úřadu své vyjádření k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy je k vyjádření obdržely.

(7) Pokud dotčený správní úřad, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nesdělí ve stanovené lhůtě své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s programem, bezpečnostní zprávou, vnějším havarijním plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.

(8) Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce nebude uplatněno ve lhůtě stanovené v odstavci 5, platí, že k programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nemají připomínky.

(9) Krajský úřad rozhodne o schválení programu, bezpečnostní zprávy nebo jejich aktualizace na podkladě vyjádření veřejnosti, dotčených obcí a dotčených správních úřadů.

(10) Ustanovení § 7 a 8 nejsou ustanoveními odstavců 3 a 4 dotčena.

§ 14

Informování veřejnosti

(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci14) veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.

(2) Krajský úřad aktualizuje informaci určenou pro veřejnost po každé změně, která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti.

(3) Krajský úřad po projednání s provozovatelem stanoví jeho účast při zpracování informace.

(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob informace určené veřejnosti a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

§ 15

Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která způsobí závažnou havárii, je povinna závažnou havárii neprodleně ohlásit příslušnému krajskému úřadu a jiným správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.15)

(2) V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna doručit krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; konečnou písemnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie je povinna doručit krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie.

(3) Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a nejpozději do 4 měsíců ode dne jejího vzniku konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.

HLAVA VI

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 16

Správní úřady

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo vnitra,

c) Česká inspekce životního prostředí,

d) krajské úřady,

e) Český báňský úřad,

f) správní úřady inspekce práce,

g) správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému,

h) krajské hygienické stanice.

§ 17

Ministerstvo

Ministerstvo

a) je ústředním orgánem státní správy na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy podle tohoto zákona,

c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a okresním úřadem,

d) zpracovává a vede souhrnnou evidenci návrhů zařazení, protokolů o nezařazení, programů, bezpečnostních zpráv a k nim vydaných souhlasů za Českou republiku,

e) posuzuje analýzy a hodnocení rizik závažných havárií a preventivní bezpečnostní opatření uvedená v programech a bezpečnostních zprávách,

f) vydává pro krajský úřad vyjádření k analýzám a hodnocení rizik závažné havárie a k preventivním bezpečnostním opatřením uvedeným v programech a bezpečnostních zprávách,

g) eviduje a vyhodnocuje konečné zprávy o vzniku a dopadech závažných havárií za Českou republiku a plní funkci odpovědného místa pro výměnu informací o závažných haváriích přesahujících hranice státu,

h) schvaluje plán kontrol u provozovatelů pro každý kalendářní rok (dále jen "plán kontrol"),

i) eviduje a vyhodnocuje výsledky kontrol provedených u provozovatelů podle plánu kontrol,

j) zpracovává roční souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a na podkladě této zprávy informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

k) informuje Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s právními předpisy Evropského společenství v oblasti prevence závažných havárií.

§ 18

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra

a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje vnější havarijní plán, jestliže objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, se nachází a zóna havarijního plánování zasahuje na území dvou nebo více krajů v případě, kdy se příslušné krajské úřady o tom nedohodly,

c) eviduje písemné hlášení o vzniku závažné havárie,

d) eviduje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

§ 19

Česká inspekce životního prostředí Česká inspekce životního prostředí

a) zpracovává a projednává návrh plánu kontrol nad dodržováním tohoto zákona se správními úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi, a projednaný návrh předkládá ke schválení ministerstvu,

b) kontroluje, jak provozovatel dodržuje ustanovení tohoto zákona,

c) ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,

d) organizuje a koordinuje provádění kontrol na základě zvláštních právních předpisů,16)

e) zpracovává výslednou zprávu o kontrole podle informací o dílčích kontrolách provedených jinými správními úřady podle § 23 a na podkladě vlastního zjištění; výslednou zprávu o kontrole projedná s provozovatelem nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení kontroly a nejpozději do 15 dnů ode dne jejího projednání s provozovatelem ji doručí krajskému úřadu a ministerstvu.

Krajské úřady

§ 20

Okresní úřady

(1) Krajský úřad

a) vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za újmy předložených provozovateli podle § 4 odst. 5,

b) schvaluje, eviduje a archivuje návrhy zařazení, programy, bezpečnostní zprávy a jejich aktualizace podle § 6 až 9,

c) bere na vědomí plány fyzické ochrany objektu nebo zařízení a jejich změny,

d) zasílá ministerstvu k vyjádření autorizované výtisky programů a bezpečnostních zpráv podle § 7 odst. 7 a § 8 odst. 5,

e) eviduje a archivuje protokoly o nezařazení podle § 3 odst. 8, vnitřní havarijní plány a jejich aktualizace podle § 11 odst. 4 a 5,

f) stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předaných provozovatelem podle § 12 odst. 4,

g) určuje objekty nebo zařízení, jejichž vzájemná poloha zvyšuje nebo může zvyšovat v důsledku domino efektu možnost vzniku závažné havárie nebo zvyšuje závažnost jejích následků, a sděluje tuto skutečnost právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která užívá určený objekt nebo zařízení podle § 3 odst. 5,

h) odpovídá za zpracování vnějšího havarijního plánu podle § 12 odst. 4 až 7,

i) zajišťuje veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace podle § 13,

j) zpracovává informaci pro veřejnost v zóně havarijního plánování o rizicích závažné havárie podle § 14,

k) podává ministerstvu a Ministerstvu vnitra neprodleně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15 odst. 3,

l) zasílá ministerstvu kopie návrhů zařazení podle § 6 odst. 1, 2 a 3, protokolů o nezařazení podle § 3 odst. 8 a kopie všech rozhodnutí týkajících se návrhů zařazení, programů, bezpečnostních zpráv a jejich aktualizací podle § 6 odst. 4, § 7 odst. 8 a § 8 odst. 6,

m) kontroluje podle plánu kontrol schváleného ministerstvem, jak jsou provozovateli dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí o uložených opatřeních vydaných krajským úřadem, a zpracovává informaci o výsledku kontroly a doručuje ji České inspekci životního prostředí podle § 22 odst. 4,

n) ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem podle § 24 odst. 1,

o) vydává rozhodnutí provozovatelům o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností stanovených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy podle § 22 odst. 5,

p) rozhoduje o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí podle § 25 odst. 4.

(2) Krajský úřad je dotčeným správním úřadem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby,11) pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení podléhající tomuto zákonu. Na základě oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu, který vede územní řízení, analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5, které mu předložil provozovatel ve svém programu anebo bezpečnostní zprávě. V případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 na základě oznámení o zahájení stavebního řízení, popř. řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.11) Bez hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 nelze za podmínek v tomto ustanovení uvedených schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) K vydávánísprávních rozhodnutía k provádění kontroly podle tohoto ustanovení je třeba zvláštní odborné způsobilosti.17)

§ 21

Ostatní správní úřady

(1) Správní úřady inspekce práce, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad a krajské hygienické stanice

a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí,

b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují písemnou informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci životního prostředí; Česká inspekce životního prostředí si může vyžádat předložení informace o výsledku kontroly též v digitalizované podobě (například na digitálním nosiči dat, elektronickou poštou).

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy.18)

§ 22

Provádění kontroly

(1) Předmětem kontroly jsou

a) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení podle tohoto zákona,

b) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné havárie,

c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,

d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Zpráva, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou předmětem kontroly havarijního plánu. Plán fyzické ochrany je předmětem zvláštních kontrol organizovaných krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

(3) Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádějí nejméně jednou za 3 roky. Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádějí jednou ročně.

(4) Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci se správními úřady inspekce práce, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi určí postup, zaměření a termín kontrol.

(5) Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, správní úřad inspekce práce, správní úřad na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad, krajský úřad a krajská hygienická stanice. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, popřípadě protokol podle zvláštního zákona,18a) kterou doručí České inspekci životního prostředí.

(6) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů.18)

(7) Správní úřady, které provádějí kontrolu podle tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace podle § 20 a 21 a obsah výsledné zprávy o kontrole.

§ 23

Práva a povinnosti zaměstnanců provádějících kontrolu

(1) Pověření zaměstnanci ministerstva, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů a ostatních správních úřadů vykonávající plánovanou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky s vědomím jejich vlastníka nebo na základě povolení soudu či státního zástupce. V případě, kdy je ohrožena bezpečnost, život a zdraví lidí nebo mohou vzniknout značné škody, mohou zaměstnanci provádějící kontrolu podle tohoto zákona vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky bez vědomí jejich vlastníka. Jsou však povinni jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět. Ustanovení zvláštních předpisů vyžadující zvláštní povolení ke vstupu na stavby, do staveb a do objektů, popřípadě vjezdu na pozemky nejsou tímto ustanovením dotčena.

(2) Pověření zaměstnanci k provedení kontroly podle tohoto zákona mají právo

a) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,

b) nařídit provedení zkoušky a odebrání vzorků, a

c) pořizovat kopii dokumentace pro spis.

(3) Pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávající kontrolu podle tohoto zákona jsou povinni

a) prokázat se průkazem a pověřením opravňujícím k provádění kontroly,

b) dokumentaci získanou pro spis ochraňovat dle příslušných právních předpisů,

c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své kontrolní činnosti,

d) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele, se kterými byli seznámeni,

e) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.

(4) Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 24

Pokuty

(1) Krajský úřad může uložit pokutu do výše

a) 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která nenavrhne nebo navrhne nesprávně zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3, neučiní oznámení nebo neoznámí změnu podmínek podle § 6, nepřijme nebo nezavede opatření k zamezení vzniku závažné havárie a ke zmírnění jejích dopadů, nesplní povinnosti podle § 9a nebo neposkytne informace o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15,

b) 700 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo nového zařízení, který nevypracuje a nezašle krajskému úřadu protokol o nezařazení podle § 3 odst. 8, nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody podle § 4 nebo neurčí zdroje rizika závažné havárie nebo neprovede hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 odst. 1,

c) 5 000 000 Kč provozovateli, který nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení program podle § 7, nezpracuje, neaktualizuje a nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9 nebo podle ní nepostupuje, nebo nevypracuje vnitřní havarijní plán podle § 11 nebo podle něj nepostupuje anebo neposkytne krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 12 nebo podklady podle § 7, 8, 9, 11 a 12 nejsou odborně vyhovující nebo jsou dokonce chybné.

(2) Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4.

(3) O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují.

(4) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.19) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

(6) Při stanovení výše pokuty přihlíží správní úřad oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.20)

(8) Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona.

(9) Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu20a) příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let.

ČÁST DRUHÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 25

Společná ustanovení

(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,21) s výjimkou řízení podle ustanovení § 12, 14, 15, § 17 písm. d), e), f) a g), h) a § 18 tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen hradit veškeré finanční náklady související s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(3) Kraj ze svého rozpočtu hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(4) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.

§ 25a

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 26

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba podle § 3 odst. 1 je povinna pro objekt nebo zařízení, které vlastní nebo již užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen pro objekt nebo zařízení, které je již užívané ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení

a) § 3 a 6 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) § 7 až 11 a § 12 odst. 1 a 2 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel je povinen splnit pro nový objekt nebo zařízení povinnosti uvedené v tomto zákoně do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen sjednat pojištění podle § 4 odst. 1 do 100 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení programu nebo bezpečnostní zprávy.

(5) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, použijí se ustanovení českých právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou závažnou havárií i mimo území České republiky.

(6) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů.12)

(7) Zařízení a objekty, pro něž bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební povolení, se považují za objekty a zařízení stávající.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

§ 27

Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 254/1994 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 5 odst. 2 věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 4d) zní: "Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, popřípadě i vnější havarijní plán podle zvláštních právních předpisů4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem.

4d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).".

2. V § 15 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

"i) v dohodě s Ministerstvem životního prostředí metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech prevence závažných havárií.4d)".

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST ZÁKONA

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 82/2004 Sb. Čl. II

1. Každá právnická osoba a podnikající fyzická osoba, pro kterou ke dni nabytí účinnosti zákona vyplývaly povinnosti z § 3 odst. 1 až 4 a 9 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárii), ve znění pozdějších předpisů, je povinna ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splnit povinnosti uvedené v § 3 odst. 1 až 4 a 8 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Každá právnická osoba a podnikající fyzická osoba, na kterou se vztahují povinnosti podle § 9a, je povinna zaslat plán fyzické ochrany podle § 9a odst. 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zajistit v plánu uvedená bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Část 1
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.

2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.

3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.

4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.

Tabulka I - Vybrané nebezpečné látky

Nebezpečné látky	množství v tunách
	sloupec 1	sloupec 2
Dusičnan amonný22)	350	2 500
Dusičnan amonný23)	1 250	5 000
Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli	1	2
Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli		0,1
Brom	20	100
Chlór	10	25
Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)		1
Ethylenimin	10	20
Fluor	10	20
Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%)	5	50
Vodík	5	50
Chlorovodík (zkapalněný)	25	250
Alkyly olova	5	50
Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn	50	200
Acetylen	5	50
Ethylenoxid	5	50
Propylenoxid	5	50
Methanol	500	5 000
4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku		0,01
Methyl-isokyanát		0,15
Kyslík	200	2 000
Toluen-diisokyanát	10	100
Karbonyl dichlorid (fosgen)	0,3	0,75
Arsenovodík (arsin)	0,2	1
Fosforovodík (fosfin)	0,2	1
Chlorid sirnatý	1	1
Oxid sírový	15	75
Motorový benzín a jiné lakové benzíny	5 000	50 000
Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), po- čítané jako TCDD ekvivalent24)		0,001
Následující KARCINOGENY: 4-Aminobifenyl nebo jeho soli 4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli Bis (chloromethyl) ether Chloromethylmethylether N,N'-Dimethylkarbamoylchlorid Dimethylnitrosoamin Hexamethylfosfor triamid  2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli  Propan-1,3-sulton  4-Nitrobifenyl	0,001	0,001

 

Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
2,3,7,8-TCDD	1	2,3,7,8-TCDF	0,1
1,2,3,7,8-PeDD	0,5	2,3,4,7,8-PeCDF	0,5
		1,2,3,7,8-PeCDF	0,05
1,2,3,4,7,8-HxCDD	0,1	1,2,3,4,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD		1,2,3,7,8,9-HxCDF
1,2,3,7,8,9-HxCDD		1,2,3,6,7,8-HxCDF
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD	0,01	2,3,4,6,7,8-HxCDF
OCDD	0,001	1,2,3,4,6,7,8-HpCDF	0,01
		1,2,3,4,7,8,9-HpCDF
		OCDF	0,001
T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta

Tabulka II - Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako množství v tunách

Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako		množství v tunách
		sloupec 1	sloupec 2
1.	Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a	50	200
2.	Oxidující	50	200
3.	Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c	10	50
4a.	Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b1	50	200
4b.	Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b2	5000	50000
5.	Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a	5000	50000
6.	Vysoce toxické	5	20
7.	Toxické	50	200
8.	Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b	10	50
9.	Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
● (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy		200	500
● (ii) R51: toxické pro vodní organismy a		500	2000
● R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí		500	2000
10.	Další nebezpečné vlastnosti, které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost:
● R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15)		100	500
● R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn		50	200

Poznámka č. 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší mez.

Poznámka č. 2: Pro účely tohoto zákona označení "výbušná" znamená

a)

i) látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2),

ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo

iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech,

b) látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3).

Poznámka č. 3: Pro účely tohoto zákona označení "hořlavá", "vysoce hořlavá" a "extrémně hořlavá" znamená

a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21 °C a méně než nebo rovno 55 °C (riziková věta R10), podporující hoření,

b) vysoce hořlavé kapaliny:

1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonecvzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17), látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55 °C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie,

2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21 °C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka),

c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:

1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35 °C (riziková věta R12, první odrážka),

2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1,

3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot nad jejich bodem varu.

Část 2
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

kde:

qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,

Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

n = počet nebezpečných látek,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

2. Tento vzorecse použije samostatně

a) pro sčítání nebezpečných látek, uvedených v tabulce I v množství menším, než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I s nebezpečnými látkami, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,

b) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,

c) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

Příloha č. 2 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Vzor oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B

Příloha č. 3 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Poskytnutí informace o vzniku a následcích závažné havárie

Každou závažnou havárii, na kterou se vztahuje bod 1 nebo má jeden nebo více následků uvedených v bodech 2, 3, 4, 5 nebo 6, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba oznámit krajskému úřadu.

1. Závažná havárie, způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství nebezpečných látek uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

2. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z následujících událostí:

a) úmrtí,

b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

c) zranění minimálně jednoho občana mimo objekt nebo zařízení, pokud jeho hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

e) nutnosti provedení evakuace nebo ukrytí občanů v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí občanů (počet občanů x doba) přesáhla 500 hodin,

f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet občanů x doba) přesáhla 1 000 hodin.

3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu25) na

a) území chráněném podle zvláštních předpisů,26) tj. chráněných územích, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

c) toku řeky nebo vodního kanálu o délce stejné nebo větší než 10 km,

d) vodní hladině jezera nebo nádrže, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. saturované a nesaturované zóny v místě jímání nebo akumulace podzemních vod, nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek

a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí k následkům mimo území České republiky.

1) Směrnice Rady 96/82/ES o řízení nebezpečí vzniku závažných havárií zahrnujících nebezpečné chemické látky.

1a) Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb.

2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

3) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

4) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.

9) Například § 789 občanského zákoníku, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 205d zákoníku práce.

11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.

12) § 133 zákoníku práce.

13) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

13b) § 17 až 20 obchodního zákoníku.

13c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

13d) § 27 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

14) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

15) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1991 Sb.

16) Například zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 16 odst. 1 zákona č. 425/1990 Sb.

18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251//2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

20) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

20a) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

22) Dusičnan amonný
Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.

23) Dusičnan amonný
Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahují dusičnan amonný s fosfátem nebo potaší).

24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).

25) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb.

26) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 161/1993 Sb.