◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů,

 

 

 

 

   361/2000 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 14. září 2000

 

   o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

 

   (zákon o silničním provozu)

 

   Změna: 60/2001 Sb.

 

   Změna: 478/2001 Sb.

 

   Změna: 62/2002 Sb.

 

   Změna: 311/2002 Sb., 320/2002 Sb.

 

   Změna: 436/2003 Sb.

 

   Změna: 53/2004 Sb.

 

   Změna: 229/2005 Sb.

 

   Změna: 76/2006 Sb.

 

   Změna: 411/2005 Sb., 226/2006 Sb.

 

   Změna: 342/2006 Sb.

 

   Změna: 226/2006 Sb. (část)

 

   Změna: 264/2006 Sb.

 

   Změna: 215/2007 Sb.

 

   Změna: 170/2007 Sb.

 

   Změna: 374/2007 Sb.

 

   Změna: 124/2008 Sb.

 

   Změna: 374/2007 Sb. (část), 274/2008 Sb. (část)

 

   Změna: 274/2008 Sb., 480/2008 Sb.

 

   Změna: 227/2009 Sb.

 

   Změna: 424/2010 Sb.

 

   Změna: 281/2009 Sb.

 

   Změna: 133/2011 Sb. (část)

 

   Změna: 133/2011 Sb.

 

   Změna: 133/2011 Sb. (část)

 

   Změna: 297/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb.

 

   Změna: 375/2011 Sb.

 

   Změna: 119/2012 Sb. (část)

 

   Změna: 119/2012 Sb.

 

   Změna: 197/2012 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   ZÁKON O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

 

   HLAVA I

 

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět úpravy

 

   Zákon  upravuje  práva  a  povinnosti  účastníků  provozu  na pozemních

   komunikacích  podle  zvláštního právního předpisu^1) (dále jen "pozemní

   komunikace"),  pravidla  provozu  na  pozemních  komunikacích, úpravu a

   řízení provozu na pozemních komunikacích, řidičská oprávnění a řidičské

   průkazy  a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie

   České  republiky  (dále  jen  "policie") ve věcech provozu na pozemních

   komunikacích.

 

   § 2

 

   Vymezení základních pojmů

 

   Pro účely tohoto zákona

 

   a)  účastník  provozu na pozemních komunikacích je každý, kdo se přímým

   způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích,

 

   b)  provozovatel  vozidla  je  vlastník  vozidla nebo jiná fyzická nebo

   právnická  osoba  zmocněná  vlastníkem  k  provozování vozidla vlastním

   jménem,

 

   c)  průvodce  vedených  nebo  hnaných  zvířat  je  účastník  provozu na

   pozemních  komunikacích, který doprovází zvířata jdoucí jednotlivě nebo

   ve  stádech  po  pozemní  komunikaci;  průvodcem  vedených nebo hnaných

   zvířat není chodec vedoucí psa,

 

   d)  řidič  je  účastník  provozu  na pozemních komunikacích, který řídí

   motorové  nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na

   zvířeti,

 

   e) vozka je řidič, který řídí potahové vozidlo,

 

   f) vozidlo je motorové vozidlo, nemotorové vozidlo nebo tramvaj,

 

   g)  motorové  vozidlo  je  nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou

   jednotkou a trolejbus,

 

   h)  nemotorové  vozidlo  je  vozidlo  pohybující  se pomocí lidské nebo

   zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo,

 

   i)  jízdní  souprava je souprava složená z jednoho nebo více motorových

   vozidel a jednoho nebo více přípojných vozidel,^2)

 

   j)  chodec  je  i  osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek,

   vozík  pro  invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600

   mm,  pohybuje  se  na  lyžích  nebo  kolečkových  bruslích anebo pomocí

   ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl

   o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně,

 

   k) vozidlo hromadné dopravy osob je autobus, trolejbus nebo tramvaj,

 

   l)  nesmět  ohrozit  znamená  povinnost  počínat  si  tak,  aby  jinému

   účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo žádné nebezpečí,

 

   m) nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku

   provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo,

 

   n)  stát  znamená  uvést  vozidlo  do  klidu  nad  dobu  dovolenou  pro

   zastavení,

 

   o)  zastavit  znamená  uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k

   neprodlenému  nastoupení  nebo  vystoupení  přepravovaných osob anebo k

   neprodlenému naložení nebo složení nákladu,

 

   p) zastavit vozidlo znamená přerušit jízdu z důvodu nezávislého na vůli

   řidiče,

 

   q)  dát  přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo

   jízdní  úkon  nebo  v  nich  nepokračovat,  jestliže by řidič, který má

   přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,

 

   r) dálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou "Dálnice",

 

   s) silnice pro motorová vozidla je pozemní komunikace označená dopravní

   značkou "Silnice pro motorová vozidla",

 

   t)  jízdní  pruh  je  část  vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než

   dvoukolových (motocyklů) v jednom jízdním proudu za sebou,

 

   u)  připojovací  pruh  je  přídatný  jízdní  pruh určený pro zařazování

   vozidel do jízdního proudu průběžného pruhu,

 

   v)  krajnice  je  část  povrchu  pozemní komunikace ležící mezi okrajem

   přilehlého jízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace,^1) skládá

   se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části,

 

   w)  křižovatka  je  místo,  v němž se pozemní komunikace protínají nebo

   spojují;  za  křižovatku  se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty

   nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci,

 

   x)  hranice  křižovatky  je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou

   "Příčná  čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost

   v  jízdě!"  nebo  "Příčná  čára  souvislá  s  nápisem STOP"; kde taková

   dopravní  značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v

   místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky,

 

   y)  křižovatka  s  řízeným  provozem  je křižovatka, na které je provoz

   řízen  světelnými,  případně  i  doprovodnými  akustickými signály nebo

   příslušníkem   policie   ve   stejnokroji   (dále   jen   "policista"),

   příslušníkem  Vojenské  policie  ve  stejnokroji  (dále  jen  "vojenský

   policista") nebo usměrňován strážníkem obecní policie,

 

   z)  průběžný  pruh  je  jízdní  pruh  probíhající v původním směru (bez

   odbočení) křižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhů,

 

   aa)  tramvajový  pás  je  část  pozemní komunikace určená především pro

   provoz tramvají,

 

   bb)  železniční  přejezd  je  místo,  kde  se  úrovňově  kříží  pozemní

   komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném

   tělese, a označené příslušnou dopravní značkou,

 

   cc)  obec  je  zastavěné  území,  jehož  začátek  a konec je na pozemní

   komunikaci   označen  příslušnými  dopravními  značkami;  na  účelových

   komunikacích se značky neosazují,

 

   dd)  přechod  pro  chodce  je  místo  na  pozemní komunikaci určené pro

   přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou,

 

   ee)  překážka  provozu  na  pozemních  komunikacích je vše, co by mohlo

   ohrozit  bezpečnost  nebo  plynulost provozu na pozemních komunikacích,

   například  náklad,  materiál  nebo  jiné předměty, vozidlo ponechané na

   pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace,

 

   ff)  snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních

   komunikacích  dostatečně  zřetelně  nerozeznají  jiná  vozidla,  osoby,

   zvířata  nebo  předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do

   svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu,

 

   gg)  doklad  totožnosti  je  doklad,  kterým občan České republiky nebo

   cizinec   prokazuje   svoji   totožnost   podle   zvláštního   právního

   předpisu,^3)

 

   hh)  obvyklé bydliště na území České republiky je místo trvalého pobytu

   fyzické  osoby  na území České republiky, nebo pokud fyzická osoba nemá

   na  území České republiky trvalý pobyt, místo na území České republiky,

   kde fyzická osoba

 

   1.  pobývá  alespoň 185 dnů v kalendářním roce z důvodů osobních vazeb,

   kterými  se  rozumí  zejména  soužití  ve  společné domácnosti, rodinné

   vazby,  vlastnictví  nebo  nájem  nemovitosti,  a popřípadě zároveň i z

   důvodů  podnikání,  výkonu  jiné  samostatně  výdělečné  činnosti  nebo

   závislé práce na území České republiky, nebo

 

   2.  pobývá z důvodu osobních vazeb a pravidelně se na toto místo vrací,

   ačkoliv  podniká,  vykonává  jinou  samostatně  výdělečnou činnost nebo

   závislou  práci  v jiném státě, není-li výkon takovéto činnosti v jiném

   státě omezen na dobu určitou,

 

   ii)  zádržný bezpečnostní systém je zařízení schválené podle zvláštního

   právního  předpisu^2)  a  určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných

   osob;  zádržným  bezpečnostním systémem je bezpečnostní pás nebo dětský

   zádržný systém (dále jen "dětská autosedačka"),

 

   jj)  dětská autosedačka je zařízení schválené podle zvláštního právního

   předpisu^2) určené k zajištění bezpečnosti přepravovaných dětí, jejichž

   tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm,

 

   kk) celostátní dopravní informační systém je systém obsahující aktuální

   informace  o  situaci  v  provozu na pozemních komunikacích, které mají

   vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,

 

   ll)  přejezd  pro  cyklisty  je  místo na pozemní komunikaci určené pro

   přejíždění   cyklistů  přes  pozemní  komunikaci  vyznačené  příslušnou

   dopravní značkou,

 

   mm)  kolonou  vozidel  se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého

   nelze  předjíždět  každé vozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými

   vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení.

 

   HLAVA II

 

   PROVOZ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

 

   DÍL 1

 

   Účastníci provozu na pozemních komunikacích

 

   § 3

 

   Základní podmínky účasti na provozu na pozemních komunikacích

 

   (1) Provozu na pozemních komunikacích se nesmí účastnit osoba, která by

   vzhledem  k  věku  nebo  ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem

   mohla  ohrozit  bezpečnost tohoto provozu. To neplatí, pokud osoba sama

   nebo  jiná  osoba  učinila  taková opatření, aby k ohrožení bezpečnosti

   provozu na pozemních komunikacích nedošlo.

 

   (2)  Řídit  vozidlo  nebo  jet  na  zvířeti  může pouze osoba, která je

   dostatečně  tělesně  a duševně způsobilá k řízení vozidla nebo jízdě na

   zvířeti  a  v  potřebném  rozsahu  ovládá  řízení vozidla nebo jízdu na

   zvířeti a předpisy o provozu na pozemních komunikacích.

 

   (3) Řídit motorové vozidlo může pouze

 

   a)  osoba,  která je držitelem příslušného řidičského oprávnění podle §

   81, nebo

 

   b)  žadatel  o  řidičské  oprávnění,  který  se  pod  dohledem  učitele

   autoškoly^4)  podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla nebo skládá

   zkoušku z řízení motorového vozidla, nebo

 

   c)  osoba,  která  se  pod  dohledem učitele autoškoly ^4) připravuje k

   přezkoušení  z  odborné  způsobilosti  k řízení motorových vozidel nebo

   skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení ^4a).

 

   (4)  Nikdo  nesmí  používat  technické  prostředky  a  zařízení,  které

   znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při

   dohledu  na  bezpečnost  provozu  na  pozemních  komunikacích (dále jen

   "antiradar").

 

   § 4

 

   Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích

 

   Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen

 

   a)  chovat  se  ohleduplně  a  ukázněně,  aby svým jednáním neohrožoval

   život,   zdraví   nebo  majetek  jiných  osob  ani  svůj  vlastní,  aby

   nepoškozoval  životní  prostředí  ani  neohrožoval  život  zvířat,  své

   chování   je   povinen   přizpůsobit   zejména  stavebnímu  a  dopravně

   technickému   stavu  pozemní  komunikace,^1)  povětrnostním  podmínkám,

   situaci  v  provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému

   zdravotnímu stavu,

 

   b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto

   zákonem,  pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na

   pozemních  komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel

   podle  §  79  odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní

   předpis,^5)  vydanými  k  zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na

   pozemních komunikacích,

 

   c)  řídit  se  světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály,

   dopravními  značkami,  dopravními  zařízeními a zařízeními pro provozní

   informace.

 

   § 5

 

   Povinnosti řidiče

 

   (1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen

 

   a)  užít  vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním

   právním předpisem^2),

 

   b)  věnovat  se  plně  řízení  vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat

   situaci v provozu na pozemních komunikacích,

 

   c)  přizpůsobit  jízdu  technickým  vlastnostem  vozidla  nebo fyzickým

   vlastnostem zvířete,

 

   d)  dbát  zvýšené  opatrnosti  zejména  vůči  dětem,  osobám s omezenou

   schopností  pohybu  a orientace^6), osobám těžce zdravotně postiženým a

   zvířatům,  brát  ohled na vozidlo přepravující děti, řidiče začátečníka

   nebo  osobu  těžce  zdravotně  postiženou  označené  podle  prováděcího

   právního  předpisu  a  na  výcvikové  vozidlo označené podle zvláštního

   právního předpisu^4),

 

   e)  odstranit  na  místě závadu, zjistí-li během jízdy, že vozidlo nebo

   náklad  nesplňuje  stanovené  podmínky  uvedené  v  § 52; nemůže-li tak

   učinit,  smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího

   místa,  kde  lze  závadu odstranit; přitom musí učinit takové opatření,

   aby  během  jízdy  nebyla  ohrožena  bezpečnost  provozu  na  pozemních

   komunikacích  a  nedošlo  k  poškození pozemní komunikace ani životního

   prostředí,

 

   f)  podrobit  se  na  výzvu  policisty,  příslušníka  Vojenské policie,

   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie

   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

   ovlivněn alkoholem,

 

   g)  podrobit  se  na  výzvu  policisty,  příslušníka  Vojenské policie,

   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie

   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

   ovlivněn jinou návykovou látkou,

 

   h)  snížit  rychlost  jízdy  nebo  zastavit  vozidlo před přechodem pro

   chodce,  sníží-li rychlost jízdy nebo zastaví-li vozidlo před přechodem

   pro chodce i řidiči ostatních vozidel jedoucích stejným směrem,

 

   i)  zajistit  bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete^8) a bezpečnou

   přepravu nákladu,

 

   j)   zabezpečit   přepravované  zvíře  tak,  aby  neohrozilo  řidiče  a

   přepravované osoby,

 

   k)  zajistit,  aby  k  jízdě  byl  přibrán potřebný počet způsobilých a

   náležitě  poučených  osob,  jestliže  to vyžaduje bezpečnost provozu na

   pozemních komunikacích,

 

   l)  mít  na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu

   stanovené  prováděcím  právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li

   se  mimo  vozidlo  na  pozemní  komunikaci  mimo  obec  v souvislosti s

   nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového

   vozidla.

 

   (2) Řidič nesmí

 

   a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy,

 

   b)   řídit   vozidlo  nebo  jet  na  zvířeti  bezprostředně  po  požití

   alkoholického  nápoje  nebo  užití návykové látky nebo v takové době po

   požití  alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být

   ještě pod jejich vlivem,

 

   c)  řídit  vozidlo  nebo  jet  na zvířeti, jestliže je jeho schopnost k

   řízení   vozidla   nebo  jízdě  na  zvířeti  snížena  v  důsledku  jeho

   zdravotního stavu,

 

   d)  předat  řízení  vozidla  nebo  svěřit  zvíře osobě, která nesplňuje

   podmínky  podle  § 3 odst. 2 a 3 nebo která je pod vlivem alkoholu nebo

   jiné návykové látky nebo jejíž schopnost k řízení vozidla nebo jízdě na

   zvířeti je snížena v důsledku jejího zdravotního stavu,

 

   e) vyhazovat předměty z vozidla,

 

   f)  ohrozit  nebo  omezit  chodce, který přechází pozemní komunikaci po

   přechodu   pro   chodce  nebo  který  zjevně  hodlá  přecházet  pozemní

   komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i

   zastavit   vozidlo  před  přechodem  pro  chodce;  tyto  povinnosti  se

   nevztahují na řidiče tramvaje,

 

   g)  ohrozit  chodce  přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič

   odbočuje,  a  dále  nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící

   mimo  pozemní  komunikaci,  při  vjíždění  na  pozemní komunikaci a při

   otáčení nebo couvání.

 

   (3)  Povinnost  podle  odstavce 1 písm. a) neplatí pro řidiče soupravy,

   tvořené  záchranným  vozidlem  Horské  služby,  které  splňuje podmínky

   stanovené zvláštním právním předpisem a je určeno především pro pohyb v

   jinak  nepřístupném  terénu  (sněžný  skůtr,  čtyřkolka),  s  přípojným

   podvozkem  (vozidlem),  určeným k odsunu zraněné osoby, nebo k přepravě

   záchranářského  vybavení,  pokud  je  užití  takové  soupravy  k řešení

   mimořádných  událostí  nebo  jejich  prevenci  i  na pozemní komunikaci

   nezbytné.

 

   § 6

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1)  Řidič  motorového  vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5

   dále povinen

 

   a)  být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je

   sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),

 

   b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které není

   vybaveno zádržným bezpečnostním systémem,

 

   1. dítě mladší tří let,

 

   2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,

 

   c)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je

   vybaveno  zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost

   nepřevyšuje  36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití

   dětské autosedačky; při této přepravě

 

   1.  dítě  musí  být  umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho

   hmotnosti a tělesným rozměrům,

 

   2.  na  sedadle,  které  je  vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo

   činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě

   v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,

 

   d)  umístit  a  upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské

   autosedačky  podle  podmínek  stanovených výrobcem dětské autosedačky v

   návodu k použití této dětské autosedačky,

 

   e)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie M1, N1, N2 nebo N3^2), které je

   vybaveno  zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost

   převyšuje  36  kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě

   za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,

 

   f)  přepravovat  ve  vozidle  kategorie  M1 a N1 ^2), které je vybaveno

   zádržným  bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již

   umístěny  2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit

   třetí  dětskou  autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm

   na   zadním   sedadle  pouze,  je-li  toto  dítě  za  jízdy  připoutáno

   bezpečnostním pásem,

 

   g)  poučit  osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované

   ve   vozidle  kategorie  M2  a  M3  ^2),  které  je  vybaveno  zádržným

   bezpečnostním   systémem,  o  povinnosti  použít  zádržný  bezpečnostní

   systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,

 

   h)  mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně

   připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního

   předpisu^2)  a  chránit  si  za  jízdy zrak vhodným způsobem, například

   brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy, například

   za deště nebo sněžení.

 

   (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro

 

   a) řidiče při couvání vozidla,

 

   b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,

 

   c)  řidiče  vozidla  bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského

   zpravodajství  při  plnění služebních povinností, řidiče vozidla obecní

   policie  při  plnění  úkolů  obecní  policie,  řidiče  vozidla jednotky

   požární   ochrany  a  záchranného  vozidla  Horské  služby  při  řešení

   mimořádných  událostí^8a)  a  řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické

   záchranné  služby  v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v

   rychlém opuštění vozidla za účelem výkonu dalších povinností.

 

   (3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí

 

   a)  pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje

   použití zádržného bezpečnostního systému,

 

   b)  pro  přepravu  dítěte  ve  vozidle  bezpečnostních sborů při plnění

   služebních  povinností,  ve  vozidle  obecní  policie při plnění jejích

   povinností,  ve vozidle jednotky požární ochrany při řešení mimořádných

   událostí^8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby a

   Horské služby při řešení mimořádných událostí ^8a) nebo při poskytování

   zdravotních služeb přepravovanému dítěti,

 

   c)  do  1.  května  2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících

   svoz  a  rozvoz dětí do mateřských a základních škol nebo přepravu dětí

   na  sportovní,  kulturní  nebo  společenské  akce  za  podmínky omezení

   rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod.

 

   (4)  Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve

   vozidle  taxislužby  při provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu

   c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle řidiče a musí být připoutáno

   bezpečnostním  pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská autosedačka

   použita,  musí  být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě

   2.

 

   (5)  Ustanovení  odstavce  1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské

   služby  v  případech,  kdy použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo

   znemožnit komunikaci se zachraňovanou osobou.

 

   (6)  Zdravotní  důvody  musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě

   případů,  kdy  aktuální  zdravotní  stav  zřejmě  vypovídá o nenadálých

   zdravotních  potížích  projevujících  se  v naplnění zdravotních důvodů

   podle  odstavce  2  písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto potvrzení musí

   mít  řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované

   dítě  za  jízdy  u  sebe  a na požádání policisty nebo strážníka obecní

   policie  je  musí  předložit ke kontrole; v případech, kdy se nejedná o

   trvalý  stav,  musí  být  platnost  lékařského potvrzení časově omezena

   nejdéle  na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a

   vzor lékařského potvrzení.

 

   (7)  Přesahuje-li  počet  přepravovaných  dětí  starších  tří let počet

   sedadel  vybavených  bezpečnostními  pásy  nebo dětskými autosedačkami,

   může řidič vozidla kategorie M1 a N1^2) přechodně, nejdéle do 1. května

   2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic

   přepravovat  na  zadním  sedadle větší počet dětí, než je počet sedadel

   vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, bez použití

   zádržného bezpečnostního systému.

 

   (8) Řidič motorového vozidla musí mít při řízení u sebe

 

   a) řidičský průkaz,

 

   b)   osvědčení   o   registraci   vozidla   podle  zvláštního  právního

   předpisu^2),

 

   c)  doklad  prokazující  pojištění  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou

   provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu^9),

 

   d) doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jde o řidiče podle § 87 odst.

   3.

 

   (9)  Řidič  motorového  vozidla,  k  jehož  řízení  opravňuje  řidičské

   oprávnění  skupiny C, C+E, D nebo D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 nebo

   D1+E  nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné, je dále povinen

   mít   při  řízení  u  sebe  průkaz  profesní  způsobilosti  řidiče  pro

   příslušnou  skupinu  nebo  podskupinu  nebo obdobný doklad vydaný jiným

   členským státem Evropské unie, s výjimkou vozidel stanovených zvláštním

   právním  předpisem^9a).  Držitel  průkazu profesní způsobilosti řidiče,

   který   se   podrobil  vstupnímu  školení  v  základním  rozsahu  podle

   zvláštního  právního  předpisu^9b),  je oprávněn řídit motorové vozidlo

   skupiny  C  a C+E až od 21 let a motorové vozidlo skupiny D a D+E až od

   23  let,  s  výjimkou  motorového vozidla linkové osobní dopravy, pokud

   trasa  linky  nepřesahuje  50 km. Držitel průkazu profesní způsobilosti

   řidiče,  který se podrobil vstupnímu školení v rozšířeném rozsahu podle

   zvláštního  právního  předpisu^9b),  je oprávněn řídit motorové vozidlo

   skupiny C a C+E od 18 let a motorové vozidlo skupiny D a D+E od 21 let.

 

   (10)  Průkaz  profesní  způsobilosti řidiče pro některou ze skupin nebo

   podskupin  C1,  C1+E,  C  nebo  C+E  platí  pro  všechny tyto skupiny a

   podskupiny.  Průkaz profesní způsobilosti řidiče pro některou ze skupin

   nebo  podskupin  D1,  D1+E, D nebo D+E platí pro všechny tyto skupiny a

   podskupiny. Věkové hranice podle odstavce 9 tím nejsou dotčeny.

 

   (11)  Povinnost  podle  odstavce  9  se  nevztahuje na řidiče, který je

   občanem  jiného než členského státu Evropské unie a nevykonává závislou

   práci^9c)   pro  zaměstnavatele  usazeného  na  území  členského  státu

   Evropské unie ani nepodniká na území členského státu Evropské unie.

 

   (12)  Na  výzvu policisty je řidič motorového vozidla povinen předložit

   doklady  podle  odstavců  8  a  9  policistovi  ke  kontrole.  Na výzvu

   strážníka obecní policie ve stejnokroji nebo celníka^9d) ve stejnokroji

   je   řidič   motorového   vozidla   povinen  předložit  strážníkovi  ve

   stejnokroji nebo celníkovi^9d) ve stejnokroji ke kontrole doklady podle

   odstavce 8 písm. a) a b).

 

   (13)  Řidič  motorového  vozidla  je  povinen  na  výzvu policisty nebo

   celníka^9d)  podrobit  vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti na

   nápravu, největší přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy nebo

   technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy.

 

   (14)  Řidič  vozidla ozbrojených sil je povinen na výzvu policisty nebo

   vojenského   policisty  podrobit  toto  vozidlo  nebo  jízdní  soupravu

   kontrole technického stavu.

 

   § 6a

 

   (1) Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle §

   6 odst. 13 a 14 je řidič povinen

 

   a)  zajet  k  zařízení  pro provedení kontroly technického stavu, pokud

   zajížďka,  včetně  cesty  zpět  na pozemní komunikaci, není delší než 8

   kilometrů a

 

   b)  řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického

   stavu.

 

   (2)  O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy

   vydá policie řidiči doklad.

 

   (3)  Zjistí-li  se  při  kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní

   soupravy  vážná nebo nebezpečná závada^2), je řidič vozidla nebo jízdní

   soupravy  povinen  uhradit  náklady  na  provedení kontroly technického

   stavu.

 

   (4)  Způsob  provádění  kontroly  technického  stavu,  způsob stanovení

   nákladů  na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o

   výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 7

 

   (1) Řidič nesmí

 

   a) předat řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3

   odst. 3,

 

   b)  obtěžovat  ostatní  účastníky provozu na pozemních komunikacích ani

   jiné   osoby   zejména   nadměrným   hlukem,   znečišťováním   ovzduší,

   rozstřikováním kaluží, bláta nebo zbytečným ponecháním motoru stojícího

   vozidla v chodu,

 

   c)  při  jízdě  vozidlem  držet  v  ruce  nebo jiným způsobem telefonní

   přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení.

 

   d) kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole,

 

   e) na druhém sedadle motocyklu přepravovat osobu mladší 12 let.

 

   (2)  Řidič  vozidla  hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit a za

   jízdy  jíst  a  pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do

   prostoru  vyhrazeného  pro  řidiče, rozjíždět se před uzavřením dveří a

   otevírat dveře před zastavením.

 

   (3)   Řidič   vozidla   taxislužby   a  příležitostné  osobní  silniční

   dopravy^10) nesmí při přepravě osob ve vozidle kouřit.

 

   (4)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti

   převyšující  3 500 kg, zvláštního vozidla nebo jízdní soupravy musí jet

   ze  svahu  se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič motorového vozidla o

   maximální  přípustné  hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit,

   jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.

 

   (5)  Ustanovení  odstavce  1  písm.  c) se nevztahuje na řidiče vozidla

   bezpečnostních  sborů,  ozbrojených  sil a vojenského zpravodajství při

   plnění  služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění

   jejích   povinností   a  řidiče  vozidel  jednotek  požární  ochrany  a

   poskytovatele  zdravotnické  záchranné  služby  při  řešení mimořádných

   událostí a Horské služby při řešení mimořádných událostí^8a).

 

   § 8

 

   Povinnosti řidiče tramvaje

 

   (1) Pro řidiče tramvaje platí § 4, 5 a § 7 odst. 1 písm. a) a c).

 

   (2)  Řidič  tramvaje je povinen mít při řízení tramvaje u sebe občanský

   průkaz a průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla podle zvláštního

   právního  předpisu.^11)  Na  výzvu  policisty je řidič tramvaje povinen

   předložit tyto doklady policistovi ke kontrole.

 

   § 8a

 

   Povinnosti učitele autoškoly

 

   (1)  Učitel  autoškoly  nesmí  při  provádění  výcviku podle zvláštního

   právního předpisu^4)

 

   a)  požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku během jízdy

   ve výcvikovém vozidle,

 

   b)  sedět  během  jízdy  ve  výcvikovém vozidle bezprostředně po požití

   alkoholického  nápoje  nebo  užití jiné návykové látky, kdy by mohl být

   ještě pod jejich vlivem,

 

   c)  sedět během jízdy ve výcvikovém vozidle, jestliže je jeho schopnost

   k   vykonávání   funkce  učitele  autoškoly  snížena  v  důsledku  jeho

   zdravotního stavu.

 

   (2)  Učitel  autoškoly  je  povinen  v souvislosti s prováděním výcviku

   podle zvláštního právního předpisu4)

 

   a)  podrobit  se  na  výzvu  policisty,  příslušníka  Vojenské policie,

   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie

   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

   ovlivněn alkoholem,

 

   b)  podrobit  se  na  výzvu  policisty,  příslušníka  Vojenské policie,

   zaměstnavatele,  ošetřujícího  lékaře  nebo  strážníka  obecní  policie

   vyšetření  podle  zvláštního právního předpisu^7) ke zjištění, zda není

   ovlivněn jinou návykovou látkou.

 

   § 9

 

   Povinnosti přepravované osoby

 

   (1) Přepravovaná osoba je povinna

 

   a) být za jízdy připoutána na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je

   sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu^2),

 

   b)   užívat   za  jízdy  na  motocyklu  nebo  mopedu  ochrannou  přílbu

   schváleného  typu  podle  zvláštního  právního  předpisu,^2)  kterou má

   nasazenou a řádně připevněnou na hlavě,

 

   c)   neohrožovat   svým   chováním   bezpečnost  provozu  na  pozemních

   komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla,

 

   d) dbát pokynů řidiče, zejména při nastupování do vozidla a vystupování

   z něj.

 

   (2)  Povinnosti  podle  odstavce 1 písm. a) neplatí pro osobu starší 18

   let  a menší než 150 cm a osobu, která tak nemůže učinit ze zdravotních

   důvodů  na základě lékařského potvrzení. Lékařské potvrzení musí mít za

   jízdy  u  sebe;  v případech, kdy se nejedná o stav trvalého rázu, musí

   být  platnost  lékařského  potvrzení  časově  omezena  nejdéle  na dobu

   jednoho roku. Náležitosti lékařského potvrzení stanoví prováděcí právní

   předpis.  Pokud  je osoba pohybově postižená přepravovaná ve vozidle na

   vozíku  pro  invalidy,  musí  být  vozík  a  osoba  pohybově  postižená

   připoutána speciálním zádržným systémem schváleného provedení.^2)

 

   (3)  Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) dále neplatí pro bezpečnostní

   sbory,  ozbrojené  síly  a  vojenské  zpravodajství  při  plnění jejich

   služebních  povinností,  obecní  policii při plnění úkolů podle zákona,

   hasiče  ve  vozidle  požární  ochrany a záchranáře v záchranném vozidle

   Horské   služby   při  řešení  mimořádných  událostí^8a),  kdy  použití

   bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla, učitele jízdy při

   výcviku,   jakož   i   pro   zdravotnického   pracovníka  poskytovatele

   zdravotnické   záchranné   služby,   záchranáře   nebo   zdravotnického

   pracovníka  Horské  služby,  který v době přepravy poskytuje pacientovi

   zdravotní služby.

 

   (4) Povinnost podle odstavce 1 písm. b) neplatí pro člena Horské služby

   v případech, kdy by použití ochranné přílby mohlo ztížit nebo znemožnit

   komunikaci  se  zachraňovaným nebo kdy použití ochranné přílby vylučuje

   zdravotní stav zachraňovaného.

 

   (5) Přepravovaná osoba nesmí vyhazovat předměty z vozidla.

 

   (6)  Přepravovaná  osoba  při jízdě na motocyklu se musí nohama dotýkat

   stupaček a nesmí kouřit.

 

   (7) Boční sezení na motocyklu je zakázáno.

 

   DÍL 2

 

   Provozovatel vozidla

 

   § 10

 

   Povinnosti provozovatele vozidla

 

   (1) Provozovatel vozidla nesmí

 

   a)  přikázat  ani dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích

   užito  vozidlo,  které  nesplňuje  podmínky stanovené zvláštním právním

   předpisem,^2)  pokud  nejde o přípojný podvozek (vozidlo) k záchrannému

   vozidlu Horské služby podle § 5 odst. 3,

 

   b) svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 2,

 

   c)  svěřit  řízení  motorového  vozidla osobě, která nesplňuje podmínky

   podle § 3 odst. 3,

 

   d)  přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná

   údaje potřebné k určení její totožnosti.

 

   (2)  Provozovatel  vozidla je povinen zajistit, aby barevné provedení a

   označení  vozidla  nebylo  zaměnitelné se zvláštním barevným provedením

   vozidel   Vojenské  policie  podle  zvláštního  právního  předpisu,^12)

   policie  podle  zvláštního  právního  předpisu,^13)  celní správy podle

   zvláštního   právního  předpisu,14)  obecní  policie  podle  zvláštního

   právního  předpisu,^14a)  Vězeňské  služby  České  republiky  (dále jen

   "Vězeňská  služba")  podle  zvláštního právního předpisu^14b) a vozidel

   jednotek požární ochrany podle zvláštního právního předpisu.^14c)

 

   (3)  Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s

   výjimkou,  kdy  provozovatelem  vozidla  je  zpravodajská  služba, jsou

   povinni  na  výzvu  policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s

   rozšířenou  působností  sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti

   řidiče  vozidla  podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto

   ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu^14d).

 

   (4)  Provozovatel  vozidla  kategorie  M2  a  M3 ^2), které je vybaveno

   zádržným  bezpečnostním systémem, je povinen zajistit, aby přepravované

   osoby  starší  3  let  nebo  osoby  je  doprovázející  byly  poučeny  o

   povinnosti   použít   tento   zádržný   bezpečnostní   systém.  Způsoby

   informování stanoví prováděcí právní předpis.

 

   DÍL 3

 

   Pravidla provozu na pozemních komunikacích

 

   ODDÍL 1

 

   Jízda vozidly

 

   § 11

 

   Směr a způsob jízdy

 

   (1)  Na  pozemní  komunikaci  se  jezdí  vpravo,  a  pokud tomu nebrání

   zvláštní  okolnosti,  při  pravém  okraji vozovky, pokud není stanoveno

   jinak.

 

   (2)  Na  krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a

   stání  nebo,  jestliže je to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování

   nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti.

 

   § 12

 

   Jízda v jízdních pruzích

 

   (1)  Mimo  obec  se  na  pozemní  komunikaci  o dvou nebo více jízdních

   pruzích  vyznačených  na  vozovce  v  jednom směru jízdy jezdí v pravém

   jízdním  pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to

   nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

 

   (2)  V  obci  na  pozemní  komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích

   vyznačených  na  vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič motorového

   vozidla   užívat   k  jízdě  kteréhokoliv  jízdního  pruhu;  přitom  se

   nepovažuje  za  předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů

   rychleji  než  vozidla  v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí

   současně  ve  všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu

   vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co

   nejdříve  uvolnit;  to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního

   pruhu  k  odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

   Řidič  nákladního  automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg,

   jízdní   soupravy,  jejíž  celková  délka  přesahuje  7  m,  zvláštního

   motorového  vozidla  a  motocyklu  s nejvyšší povolenou rychlostí do 45

   km.h-1  smí  levý  krajní  jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to

   nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

 

   (3)  Je-li  na  pozemní  komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v

   jednom  směru  jízdy  taková  hustota  provozu,  že se vytvoří souvislé

   proudy  vozidel,  v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou

   rychlostí,  která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou

   jet  motorová  vozidla  souběžně (dále jen "souběžná jízda"); přitom se

   nepovažuje  za  předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů

   rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

 

   (4)   Na   pozemní  komunikaci  o  třech  nebo  více  jízdních  pruzích

   vyznačených  na  vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič nákladního

   automobilu  o  celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy,

   jejíž  celková  délka  přesahuje  7  m, zvláštního motorového vozidla a

   motocyklu  s  nejvyšší  povolenou  rychlostí  do 45 km.h-1 užít k jízdě

   výhradně  dvou  jízdních  pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky; v

   ostatních  jízdních  pruzích  smí jet jen tehdy, jestliže je to nutné k

   objíždění, otáčení nebo odbočování.

 

   (5)  Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy,

   neohrozí-li  a  neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého

   přejíždí;  přitom  musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné

   jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel

   do  tohoto  pruhu  přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným,

   vjet  tak,  aby  se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho

   přejíždějící   mohla  řadit  střídavě  po  jednom  do  jízdního  proudu

   průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by

   bylo  zřejmé,  který  z  nich  je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém

   jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.

 

   (6)  Na  pozemní  komunikaci  o  třech  jízdních pruzích vyznačených na

   vozovce  v  jednom  směru  jízdy  smí řidič přejíždět z levého jízdního

   pruhu  do  středního  jízdního  pruhu  jen  tehdy,  neohrozí-li  řidiče

   přejíždějícího  do  středního  jízdního pruhu z pravého jízdního pruhu;

   obdobně  se  postupuje  při  přejíždění  z  levých  jízdních  pruhů  do

   středních  jízdních  pruhů  na  pozemní  komunikaci  o  čtyřech  a více

   jízdních pruzích vyznačených na vozovce.

 

   (7)   Je-li   pro   zařazování  do  průběžného  jízdního  pruhu  zřízen

   připojovací  pruh,  je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu

   užít  připojovacího  pruhu.  Při  zařazování  z  připojovacího pruhu do

   průběžného  pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.

   Není-li  připojovací pruh zřízen, je řidič povinen dát přednost v jízdě

   vozidlům jedoucím v průběžném pruhu.

 

   (8)  Nejsou-li  jízdní  pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely

   odstavců  3  a  5  jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel

   jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou.

 

   Jízda ve zvláštních případech

 

   § 13

 

   (1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se

   smí  jet  jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to

   bezpečnější  s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél

   nástupního  nebo  ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti.

   Podél  tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou "Objíždění

   tramvaje" povolena jízda vlevo.

 

   (2) Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen

   při  objíždění,  předjíždění,  odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní

   komunikaci,  nebo  vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li

   mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás

   zvýšený  nad  nebo  snížený  pod  úroveň  vozovky nebo od vozovky jinak

   oddělený  například  obrubníkem  se  smí  přejíždět jen příčně, a to na

   místě  k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič

   ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj.

 

   § 14

 

   (1) Je-li vyznačen jízdní pruh dopravní značkou "Vyhrazený jízdní pruh"

   (dále  jen  "vyhrazený jízdní pruh") pro určitý druh vozidel, platí pro

   řidiče ostatních vozidel obdobně § 13 odst. 2, a je-li vyhrazený jízdní

   pruh vyznačen na tramvajovém pásu, též § 21 odst. 7.

 

   (2)  Přejíždí-li  řidič  vozidla,  pro které je vyhrazen jízdní pruh, z

   vyhrazeného  jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, řidič vozidla

   jedoucí  v  tomto  pruhu  mu  to musí umožnit snížením rychlosti jízdy,

   popřípadě  i  zastavením  vozidla.  Řidič vozidla ve vyhrazeném jízdním

   pruhu  je  povinen  dávat  znamení  o změně směru jízdy a nesmí ohrozit

   řidiče ostatních vozidel.

 

   (3)  Jede-li  vozidlo, pro které je vyhrazen jízdní pruh, ve vyhrazeném

   jízdním  pruhu nebo tramvaj jinou rychlostí než ostatní vozidla jedoucí

   stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění.

 

   (4)  Je-li provoz ve vyhrazeném jízdním pruhu vyznačeném na tramvajovém

   pásu  řízen  světelnými  signály  pro  tramvaje,  řídí se řidič vozidla

   jedoucí v tomto jízdním pruhu těmito světelnými signály.

 

   § 15

 

   (1)  Za  vozidlem  hromadné  dopravy  osob,  které  zastavilo  v obci v

   zastávce  bez  nástupního  ostrůvku  nebo  bez  nástupiště  na zvýšeném

   tramvajovém  pásu,  musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v

   zastávce  více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z

   nich.  V  jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující,

   kteří  nastupují  nebo  vystupují.  To neplatí, zastaví-li autobus nebo

   trolejbus u okraje vozovky.

 

   (2)  Za  autobusem s označením "Označení autobusu přepravujícího děti",

   který  zastavil v označené zastávce, musí řidič jiného vozidla zastavit

   vozidlo.  Pokračovat  v  jízdě může až po odjezdu autobusu ze zastávky.

   Řidiči protijedoucích vozidel musí přihlédnout k možnosti vběhnutí dětí

   do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti nebyly ohroženy.

 

   § 16

 

   Objíždění

 

   Řidič,  který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při

   objíždění  překážky  provozu  na  pozemních  komunikacích  anebo chodce

   vybočuje  ze  směru  své  jízdy,  nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí

   řidiče  a  ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

   Přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy.

 

   § 17

 

   Předjíždění

 

   (1)  Předjíždí  se  vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr

   jízdy  vlevo  a  není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při

   jízdě  v  připojovacím  nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět

   též  vozidlo  jedoucí  v  průběžném  pruhu. Odbočovací pruh je přídatný

   jízdní  pruh  určený  pro  odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného

   jízdního pruhu.

 

   (2)  Řidič,  který  při  předjíždění  vybočuje ze směru své jízdy, musí

   dávat  znamení  o  změně  směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za

   ním.  Řidič  musí  dát  znamení  o  změně  směru  jízdy při předjíždění

   cyklisty.

 

   (3)  Řidič,  který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel,

   musí  dávat  znamení  o  změně  směru  jízdy a nesmí ohrozit ani omezit

   řidiče vozidla, které předjel.

 

   (4) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak

   bránit předjíždění.

 

   (5) Řidič nesmí předjíždět

 

   a)  nemá-li  před  sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k

   bezpečnému předjetí,

 

   b)  jestliže  by  se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla,

   která hodlá předjet,

 

   c)  jestliže  by  ohrozil  nebo omezil protijedoucí řidiče nebo ohrozil

   jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,

 

   d) na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně

   před nimi,

 

   e)  dává-li  řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy

   vlevo  a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v

   dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy,

 

   f) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí

 

   1. jde-li o předjíždění vpravo podle odstavce 1,

 

   2.   jde-li   o  předjíždění  jízdních  kol,  mopedů  a  motocyklů  bez

   postranního vozíku,

 

   3. na hlavní pozemní komunikaci,

 

   4. na křižovatce s řízeným provozem.

 

   g) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

 

   § 18

 

   Rychlost jízdy

 

   (1)  Rychlost  jízdy  musí  řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem,

   vlastnostem  vozidla  a  nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně

   technickému   stavu   pozemní   komunikace,  její  kategorii  a  třídě,

   povětrnostním  podmínkám  a jiným okolnostem, které je možno předvídat;

   smí  jet  jen  takovou  rychlostí,  aby byl schopen zastavit vozidlo na

   vzdálenost, na kterou má rozhled.

 

   (2) Řidič nesmí

 

   a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje

   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

 

   b)  omezovat  plynulost  provozu  na  pozemních  komunikacích,  zejména

   bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.

 

   (3)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti

   nepřevyšující  3  500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše

   90  km.h-1; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše

   130  km.h-1.  Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše

   80 km.h-1.

 

   (4)  V  obci  smí  jet  řidič  rychlostí  nejvýše 50 km.h-1, a jde-li o

   dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km.h-1.

 

   (5)  Řidič  nesmí  překročit  nejvyšší povolenou rychlost vozidla,^2) a

   jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel

   soupravy.

 

   (6) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2

   lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavců 3 a 4 snížit.

 

   (7) Místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle § 61 odst. 2

   lze nejvyšší dovolenou rychlost podle odstavce 4 zvýšit, maximálně však

   o 30 km.h-1.

 

   (8)  Při  použití  sněhových  řetězů na vozidle smí jet řidič rychlostí

   nejvýše 50 km.h-1.

 

   (9)  Ustanovení  odstavců  3,  4  a 8 neplatí pro řidiče zpravodajských

   služeb^15),  Generální  inspekce bezpečnostních sborů^45) a stanovených

   útvarů  policie  a stanovených útvarů celních orgánů, je-li to nezbytně

   nutné  k  plnění  úkolů stanovených zvláštním právním předpisem,^16) je

   však   povinen  dbát  potřebné  opatrnosti,  aby  neohrozil  bezpečnost

   silničního  provozu  na  pozemních komunikacích. Útvary policie stanoví

   ministr vnitra. Útvary celních orgánů stanoví ministr financí.

 

   § 19

 

   Vzdálenost mezi vozidly

 

   (1)  Řidič  vozidla  jedoucí  za  jiným  vozidlem  musí ponechat za ním

   dostatečnou  bezpečnostní  vzdálenost,  aby  se  mohl  vyhnout srážce v

   případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které

   jede před ním.

 

   (2)   Řidič   motorového   vozidla   o  maximální  přípustné  hmotnosti

   převyšující 3 500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 10

   m,  a  zvláštního  vozidla^2)  musí  mimo  obec  zachovávat za vozidlem

   jedoucím  před  ním  takovou  vzdálenost,  aby se předjíždějící vozidlo

   mohlo  před  něj  bezpečně  zařadit;  to  neplatí,  připravuje-li  se k

   předjíždění, při předjíždění a při souběžné jízdě.

 

   (3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí

   za  ní  jet  v  takové  vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje

   ostatním řidičům.

 

   § 20

 

   Vyhýbání

 

   Řidiči  protijedoucích  vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné

   míře. Nemohou-li se bezpečně vyhnout, musí dát přednost v jízdě ten, na

   jehož  straně  jízdy  je  překážka nebo zúžená vozovka. Musí-li jeden z

   nich  couvat,  učiní  tak  ten,  pro  něhož  je  to  snazší  nebo  méně

   nebezpečné.  Není-li  možno  se  vyhnout  protijedoucí tramvaji vpravo,

   vyhýbá se jí vlevo.

 

   § 21

 

   Odbočování

 

   (1)  Při  odbočování  na  křižovatce  nebo na místo ležící mimo pozemní

   komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování

   nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.

 

   (2)  Vyžadují-li to okolnosti, například při přepravě dlouhého nákladu,

   musí  řidič  zajistit  bezpečné  odbočení  pomocí  způsobilé a náležitě

   poučené osoby.

 

   (3) Před odbočováním vpravo se musí řidič zařadit co nejblíže k pravému

   okraji  vozovky;  musí-li  přitom  s  ohledem  na  rozměry vozidla nebo

   nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně

   směru  jízdy  vpravo. Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále

   vlevo  v  části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry

   vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích

   vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo.

 

   (4) Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve

   vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen.

 

   (5)  Řidič  odbočující  vlevo  musí  dát přednost v jízdě protijedoucím

   motorovým  i  nemotorovým  vozidlům,  jezdcům  na zvířeti, protijdoucím

   organizovaným  útvarům  chodců  a  průvodcům hnaných zvířat se zvířaty,

   tramvajím  jedoucím  v  obou  směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném

   jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.

 

   (6) Řidič odbočující vpravo musí dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím

   ve  vyhrazeném  jízdním  pruhu,  pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.

   Tam,  kde  je  povolena jízda podél tramvaje vlevo, musí dát přednost v

   jízdě i tramvaji.

 

   (7)  Tramvaj,  která při odbočování nebo jiné změně směru jízdy křižuje

   směr  jízdy  vozidla  jedoucího  po  její pravé nebo levé straně a dává

   znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

 

   § 22

 

   Jízda křižovatkou

 

   (1)  Řidič  přijíždějící  na  křižovatku po vedlejší pozemní komunikaci

   označené  dopravní  značkou  "Dej  přednost  v  jízdě!" nebo "Stůj, dej

   přednost  v  jízdě!" musí dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na

   zvířatech  přijíždějícím po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované

   skupině  chodců  nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím

   po hlavní pozemní komunikaci.

 

   (2)  Nevyplývá-li  přednost  v  jízdě z ustanovení odstavce 1, musí dát

   řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím

   zprava  nebo  organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat

   se zvířaty přicházejícím zprava.

 

   (3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat

   v  jízdě  v  křižovatce  a  za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit

   vozidlo  v  křižovatce.  To  neplatí,  pokud  řidič zastavuje vozidlo v

   křižovatce  za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo

   při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5.

 

   (4)  Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" musí řidič

   zastavit  vozidlo  na  takovém  místě,  odkud má do křižovatky náležitý

   rozhled.

 

   (5)  Řidič  vjíždějící  na  kruhový objezd označený dopravními značkami

   "Kruhový  objezd"  společně  se  značkou  "Dej  přednost v jízdě!" nebo

   "Kruhový  objezd" společně se značkou "Stůj, dej přednost v jízdě" musí

   dát  přednost  v  jízdě  vozidlům  a  jezdcům  na zvířatech jedoucím po

   kruhovém  objezdu  a organizovanému útvaru chodců a průvodci vedených a

   hnaných zvířat se zvířaty jdoucími po kruhovém objezdu.

 

   § 23

 

   Vjíždění na pozemní komunikaci

 

   (1)  Při  vjíždění  z místa ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní

   komunikaci  musí  dát  řidič  přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na

   zvířatech  jedoucím  po  pozemní  komunikaci nebo organizovanému útvaru

   chodců  nebo  průvodcům  hnaných  zvířat  se zvířaty jdoucím po pozemní

   komunikaci.  To  platí i při vjíždění z účelové pozemní komunikace nebo

   ze  stezky  pro  cyklisty nebo z obytné nebo pěší zóny na jinou pozemní

   komunikaci.

 

   (2)  Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič

   zajistit  bezpečné  vjetí  na  pozemní  komunikaci  pomocí  způsobilé a

   náležitě poučené osoby.

 

   (3)  Vozidla  vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna

   tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci.

 

   § 24

 

   Otáčení a couvání

 

   (1)  Při  otáčení  platí  obdobně  ustanovení o odbočování (§ 21) a při

   otáčení na křižovatce též ustanovení o jízdě křižovatkou (§ 22).

 

   (2)  Při  couvání  řidič  nesmí  ohrozit  ostatní  účastníky provozu na

   pozemních komunikacích.

 

   (3)  Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič

   zajistit  bezpečné  otáčení  nebo  couvání  pomocí způsobilé a náležitě

   poučené osoby.

 

   (4) Řidič nesmí otáčet a couvat

 

   a)  na  nepřehledných  nebo  jinak  nebezpečných  místech,  například v

   nepřehledné  zatáčce  a  v  její  těsné  blízkosti,  před  nepřehledným

   vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním,

 

   b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti,

 

   c) na přechodu pro chodce,

 

   d) na přejezdu pro cyklisty,

 

   e) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti,

 

   f) v tunelu a v jeho těsné blízkosti,

 

   g)  na  pozemní  komunikaci  s  jednosměrným provozem; smí však couvat,

   jestliže  je  to  nezbytně  nutné, například k zajetí do řady stojících

   vozidel nebo vyjetí z ní.

 

   Zastavení a stání

 

   § 25

 

   (1) Řidič smí zastavit a stát jen

 

   a)  vpravo  ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a na

   jednosměrné pozemní komunikaci vpravo i vlevo,

 

   b) v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace; nedojde-li k

   ohrožení  bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič

   vozidla  o  celkové  hmotnosti  nepřevyšující  3 500 kg zastavit a stát

   kolmo,  popřípadě  šikmo  k  okraji  pozemní komunikace nebo zastavit v

   druhé řadě.

 

   (2)  Ve druhé řadě smí při výkonu taxislužby zastavit řidič taxislužby,

   je  však  povinen  dbát potřebné opatrnosti, aby neohrozil bezpečnost a

   plynulost provozu na pozemních komunikacích.

 

   (3)  Při  stání  musí  zůstat  volný  alespoň  jeden jízdní pruh široký

   nejméně  3  m  pro  každý  směr  jízdy; při zastavení musí zůstat volný

   alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry jízdy.

 

   (4) Při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí

   z  řady  stojících  vozidel.  Při  zastavení  a  stání  vedle vozidla s

   označením   "Označení   vozidla  přepravujícího  osobu  těžce  pohybově

   postiženou" musí ponechat boční odstup nejméně 1,2 m.

 

   (5)  Zajíždí-li  řidič  za účelem zastavení nebo stání k okraji pozemní

   komunikace nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy.

 

   (6)  Řidič vozidla, které zastavilo nebo stálo a opět vyjíždí od okraje

   pozemní  komunikace  nebo od chodníku, musí dávat znamení o změně směru

   jízdy   a   nesmí   ohrozit  ostatní  účastníky  provozu  na  pozemních

   komunikacích.  Řidiči  autobusu  hromadné  dopravy osob nebo trolejbusu

   musí v obci řidiči ostatních vozidel umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze

   zastávkového   pruhu,  a  to  snížením  rychlosti  jízdy,  popřípadě  i

   zastavením vozidla; řidič autobusu nebo trolejbusu přitom nesmí ohrozit

   zejména řidiče vozidel jedoucích stejným směrem.

 

   § 26

 

   (1)  Otevírat  dveře  nebo  boční  stěny vozidla, jakož i nastupovat do

   vozidla  nebo  vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena

   bezpečnost  nastupujících  nebo vystupujících osob ani jiných účastníků

   provozu na pozemních komunikacích.

 

   (2)  Řidič,  který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě

   potřeby  okamžitě  zasáhnout,  musí učinit taková opatření, aby vozidlo

   nemohlo  ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nemohla

   je   neoprávněně  užít  jiná  osoba.  Je-li  vozidlo  povinně  vybaveno

   zařízením  proti  neoprávněnému  použití^2)  musí  je řidič užít. Řidič

   motorového  vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími

   klíny^2)  jich  musí  užít,  je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu

   proti pohybu.

 

   (3)  Řidič  motorového  vozidla,  které  je  povinně vybaveno přenosným

   výstražným  trojúhelníkem,^2)  musí  tohoto  trojúhelníku  užít po dobu

   nouzového  stání,  například  při přerušení jízdy pro závadu na vozidle

   nebo  nákladu,  v  důsledku  dopravní nehody nebo pro náhlou nevolnost,

   jestliže   takové   vozidlo   tvoří   překážku   provozu  na  pozemních

   komunikacích.  Trojúhelník  musí  umístit na okraj vozovky tak, aby byl

   pro  přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, a to ve vzdálenosti

   nejméně  50  m,  na  dálnici nejméně 100 m za vozidlem. V obci může být

   tato  vzdálenost,  vyžadují-li  to  okolnosti,  kratší.  Je-li motorové

   vozidlo  vybaveno výstražným světelným zařízením,^2) musí ho řidič užít

   nejméně po dobu, než výstražný trojúhelník umístí na vozovce.

 

   § 27

 

   (1) Řidič nesmí zastavit a stát

 

   a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti,

 

   b)  před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za

   ním,

 

   c)  na  přechodu  pro  chodce  nebo  na  přejezdu  pro  cyklisty  a  ve

   vzdálenosti kratší než 5 m před nimi,

 

   d)  na  křižovatce  a  ve  vzdálenosti  kratší  než  5  m  před hranicí

   křižovatky  a 5 m za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatce tvaru

   "T" na protější straně vyúsťující pozemní komunikace,

 

   e) v připojovacím nebo odbočovacím pruhu,

 

   f)  u  zastávky  tramvaje,  autobusu  nebo  trolejbusu  bez  nástupního

   ostrůvku  v  úseku,  který začíná dopravní značkou "Zastávka autobusu",

   "Zastávka tramvaje" nebo "Zastávka trolejbusu" a končí ve vzdálenosti 5

   m  za  označníkem  zastávky, a tam, kde taková dopravní značka není, ve

   vzdálenosti  kratší  než  30 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li

   prostor   zastávky   vyznačen  vodorovnou  dopravní  značkou  "Zastávka

   autobusu  nebo  trolejbusu" nebo "Zastávka tramvaje", platí tento zákaz

   jen pro vyznačený prostor,

 

   g)  na  železničním  přejezdu,  v  podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti

   kratší než 15 m před nimi a za nimi,

 

   h)  v  místě,  kde  by  vozidlo  zakrývalo svislou dopravní značku nebo

   vodorovnou dopravní značku "Směrové šipky" nebo "Nápis na vozovce",

 

   i) ve vyhrazeném jízdním pruhu,

 

   j)  v  jízdních  pruzích  vyznačených  na vozovce mimo pravého jízdního

   pruhu,

 

   k)  ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní

   značky  "Podélná  čára  souvislá"  nebo nástupního ostrůvku tam, kde by

   mezi  touto  dopravní  značkou  nebo  nástupním  ostrůvkem  a  vozidlem

   nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m,

 

   l) na mostě,

 

   m)  v  tunelu;  to neplatí v případě nouzového stání na místě označeném

   dopravní  značkou "Nouzové stání"; v případě nouzového stání musí řidič

   vypnout motor,

 

   n)  před  vjezdem na pozemní komunikaci z polní nebo lesní cesty nebo z

   místa ležícího mimo pozemní komunikaci,

 

   o)   na  vyhrazeném  parkovišti,  nejde-li  o  vozidlo,  pro  které  je

   parkoviště  vyhrazeno;  to  neplatí,  jde-li o zastavení a stání, které

   nepřekročí  dobu  tří  minut  a  které  neohrozí  ani  neomezí  ostatní

   účastníky  provozu  na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče

   vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno,

 

   p) na tramvajovém pásu,

 

   r)  na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou provozu

   na pozemní komunikaci,

 

   s)  na  jiných  místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost provozu na

   pozemních komunikacích, zejména jízda ostatních vozidel.

 

   (2)  V  době  od  5.00  do  19.00  hodin  je zakázáno stání tam, kde by

   nezůstal  mezi  vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní

   pruh široký nejméně 3,5 m.

 

   (3)  Na silnicích I. třídy a za snížené viditelnosti i na silnicích II.

   a  III.  třídy^1)  je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na

   místech označených dopravní značkou jako parkoviště.

 

   (4)  Na dopravním okruhu označeném dopravní značkou "Okruh" nebo "Změna

   směru okruhu" je zakázáno stání.

 

   (5)  O  odstranění  vozidla,  které  neoprávněně  stojí  na  vyhrazeném

   parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se

   odstraní na náklad jeho provozovatele.

 

   Železniční přejezd

 

   § 28

 

   (1)  Před  železničním  přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně,

   zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.

 

   (2)  Vozidla  se  před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve

   kterém  přijela.  Nejde-li  o  souběžnou  jízdu nebo o jízdu podle § 12

   odst.2,  smějí  vozidla  přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom

   jízdním proudu.

 

   (3)  Ve  vzdálenosti  50  m  před  železničním  přejezdem  a  při  jeho

   přejíždění   smí  řidič  jet  rychlostí  nejvýše  30  km.h-1.  Svítí-li

   přerušované  bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,

   smí 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí

   nejvýše  50  km.h-1.  Při  přejíždění železničního přejezdu nesmí řidič

   zbytečně prodlužovat dobu jeho přejíždění.

 

   (4)  Dojde-li  k  zastavení  vozidla na železničním přejezdu, musí jeho

   řidič  odstranit  vozidlo  mimo  železniční  trať,^17)  a nemůže-li tak

   učinit,  musí neprodleně učinit vše, aby řidiči kolejových vozidel byli

   před nebezpečím včas varováni.

 

   (5)  Před  železničním přejezdem, u kterého je umístěna dopravní značka

   "Stůj,  dej  přednost v jízdě!", musí řidič zastavit vozidlo na takovém

   místě, odkud má náležitý rozhled na trať.

 

   § 29

 

   (1) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd,

 

   a)  je-li dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly

   signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení,

 

   b)  je-li  dávána  výstraha  přerušovaným  zvukem  houkačky nebo zvonku

   přejezdového zabezpečovacího zařízení,

 

   c) sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory,

 

   d)  je-li  již  vidět  nebo  slyšet  přijíždějící vlak nebo jiné drážní

   vozidlo  nebo  je-li  slyšet  jeho  houkání nebo pískání; toto neplatí,

   svítí-li  přerušované  bílé světlo signálu přejezdového zabezpečovacího

   zařízení,

 

   e)  dává-li  znamení  k  zastavení  vozidla zaměstnanec dráhy kroužením

   červeným  nebo  žlutým  praporkem  a  za snížené viditelnosti kroužením

   červeným světlem,

 

   f) nedovoluje-li situace za železničním přejezdem jeho bezpečné přejetí

   a pokračování v jízdě.

 

   (2)  V  případech  uvedených  v  odstavci 1 písm. a), b) a c) smí řidič

   vjíždět  na  železniční  přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním

   přejezdem  dostal  od  pověřeného zaměstnance provozovatele dráhy^11) k

   jízdě  přes  železniční přejezd ústní souhlas. V tomto případě je řidič

   povinen  řídit  se  při jízdě přes železniční přejezd pokyny pověřeného

   zaměstnance  provozovatele  dráhy.  Pověřený  zaměstnanec provozovatele

   dráhy  je  povinen  se  na  požádání  řidiče prokázat platným pověřením

   provozovatele dráhy.

 

   § 30

 

   Znamení o změně směru jízdy

 

   (1)  Znamení  o  změně  směru  jízdy  musí  řidič  dávat  kromě případů

   uvedených  v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy,

   vybočování  z  něho,  nebo  jestliže  to vyžaduje bezpečnost provozu na

   pozemních komunikacích.

 

   (2)  Znamení  o  změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím

   jízdního   úkonu   s   ohledem   na   okolnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích,  zejména  na  řidiče  jedoucí za ním a na povahu jízdního

   úkonu.

 

   (3)  Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi

   vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží

   ohnutou  v  lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou

   stranu.  Vyžadují-li  to  okolnosti,  zejména  není-li  znamení  dávané

   směrovými  světly  nebo  paží  dostatečně viditelné například pro šířku

   nákladu  nebo  za  snížené  viditelnosti,  musí  se dávat znamení jiným

   zřetelným  způsobem,  například  způsobilou a náležitě poučenou osobou.

   Jinak  smí  řidič  provést  zamýšlený  jízdní  úkon jen tehdy a takovým

   způsobem,  aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na

   pozemních komunikacích.

 

   (4)  Znamení  o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič

   jen  do  doby  ukončení  změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud

   vozidlo  nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o

   změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.

 

   (5)  Při  vjíždění  na  kruhový  objezd  a  jízdě  po kruhovém objezdu,

   nepřejíždí-li  z  jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5,

   řidič  nedává  znamení  o  změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového

   objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.

 

   § 31

 

   Výstražná znamení

 

   (1)  Je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí, dává řidič zvukové

   výstražné znamení. Mimo obec může řidič dávat zvukové výstražné znamení

   i tehdy, je-li to nutné k upozornění řidiče předjížděného vozidla.

 

   (2)  Místo  zvukového  výstražného  znamení  smí  řidič  dávat světelné

   výstražné  znamení  krátkým  přerušovaným  rozsvícením dálkového světla

   nebo  přepínáním  potkávacích  a  dálkových světel; k upozornění řidiče

   předjížděného vozidla je smí dávat i v obci.

 

   (3)  Je-li  nutné  upozornit  ostatní  účastníky  provozu  na pozemních

   komunikacích  na  hrozící  nebezpečí, zejména v případech, kdy je nutné

   náhle  snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo, dává řidič světelné

   výstražné znamení zapnutím výstražného světelného zařízení.

 

   (4) Výstražné znamení se užívá jen po dobu nezbytně nutnou.

 

   Osvětlení vozidel

 

   § 32

 

   (1)  Motorové  vozidlo  musí  mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a

   potkávací  světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno

   podle  zvláštního  právního  předpisu^2).  Tramvaj  musí mít rozsvícena

   potkávací světla nebo světla pro denní svícení.

 

   (2)  Vozidlo  musí  mít  za  jízdy  při snížené viditelnosti rozsvícena

   obrysová  a potkávací nebo dálková světla, pokud je jimi vybaveno podle

   zvláštního právního předpisu^2).

 

   (3)  Řidič  nesmí  užít  dálková  světla,  je-li  vozovka  dostatečně a

   souvisle  osvětlena  nebo  mohl-li  by  být oslněn řidič protijedoucího

   vozidla, řidič vozidla jedoucího před ním nebo jiný účastník provozu na

   pozemních  komunikacích,  strojvedoucí  vlaku,  řidič  jiného  drážního

   vozidla  nebo  řidič  plavidla.  Při zastavení vozidla před železničním

   přejezdem  nesmí  řidič  užít  ani potkávací světla, pokud by jimi mohl

   oslnit řidiče vozidla v protisměru.

 

   (4)  Přední  světla  do  mlhy  smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo

   hustého  deště.  Zadní  světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo

   hustého deště užít vždy.

 

   (5) Činná plocha světel nesmí být zakryta nebo nadměrně znečištěna.

 

   § 33

 

   (1) Motorové vozidlo nebo jízdní souprava, jejichž rozměry nebo rozměry

   nákladu  přesahují  míry stanovené zvláštním právním předpisem,^2) musí

   mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla.

 

   (2)  Vozidlo stojící za snížené viditelnosti v obci na místě, kde tvoří

   překážku  provozu na pozemních komunikacích, nebo na pozemní komunikaci

   mimo  obec  musí  mít rozsvícena alespoň na straně přivrácené ke středu

   pozemní  komunikace  obrysová nebo parkovací světla, popřípadě musí být

   osvětleno  na  straně  přivrácené  ke středu pozemní komunikace alespoň

   jedním  bílým  neoslňujícím  světlem  viditelným  zpředu  i  zezadu. To

   neplatí na parkovišti.

 

   § 34

 

   Vlečení motorových vozidel

 

   (1)  Při  vlečení  motorového  vozidla  se smí jet rychlostí nejvýše 60

   km.h-1.

 

   (2)  Motorové  vozidlo  se smí vléci na laně jen tehdy, má-li bez závad

   řízení a účinné brzdy.

 

   (3)  Motorové  vozidlo  se smí vléci na tyči jen tehdy, má-li bez závad

   řízení.  Nemá-li  vlečené  vozidlo  účinné  brzdy,  nesmí jeho okamžitá

   hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla.

 

   (4)  Při vlečení motorového vozidla musí být délka spojnice taková, aby

   vzdálenost  mezi  vozidly nebyla větší než 6 m; užije-li se lana, nesmí

   být  vzdálenost mezi vozidly menší než 2,5 m, a užije-li se tyče, nesmí

   být  menší  než  1 m. Spojnice musí být zřetelně označena (tyč příčnými

   červenými  a  bílými  pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo

   štítkem o rozměru nejméně 300 x 300 mm).

 

   (5)  Řidiči  vlečného  a  vlečeného  vozidla  jsou  povinni  si  předem

   dohodnout způsob dorozumívání během jízdy.

 

   (6) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla

   s  přívěsem  je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem.

   Za  motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo.

   Motocykl  bez  postranního vozíku a moped se nesmí vléci nebo užít jako

   vlečné vozidlo.

 

   (7) Autobus nebo motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení se

   smí vléci jen bez přepravovaných osob.

 

   (8) U vlečného vozidla musí být rozsvícena obrysová a potkávací světla.

   Vlečené   vozidlo   musí   být  zezadu  viditelně  označeno  výstražným

   trojúhelníkem, například za sklem, na zadním čele korby.

 

   (9)  Za  snížené  viditelnosti  musí být u vlečeného vozidla rozsvícena

   obrysová  nebo  potkávací  světla.  Při  jejich poruše musí být vozidlo

   osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu neoslňujícím bílým světlem

   a  vzadu  alespoň  jedním  červeným světlem; tato světla musí být dobře

   viditelná  a  nesmějí  být  umístěna  dále než 400 mm od bočního obrysu

   vozidla.

 

   ODDÍL 2

 

   Jízda vozidly ve zvláštních případech

 

   Provoz na dálnici

 

   § 35

 

   (1)  Na  dálnici  je  dovolen  jen provoz motorových vozidel a jízdních

   souprav,  jejichž  nejvyšší  dovolená  rychlost  ^2)  není nižší než 80

   km.h-1.  V  úseku  dálnice  procházejícím  obcí  je  dovolen  i  provoz

   motorových  vozidel  a jízdních souprav pro veřejnou hromadnou dopravu,

   jejichž  nejvyšší  povolená  rychlost^2) není nižší než 65 km.h-1. Mimo

   obslužná  zařízení  dálnice je ostatním účastníkům provozu na pozemních

   komunikacích zakázán vstup na dálnici, chůze a jízda po dálnici.

 

   (2)  Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k

   tomu určených.

 

   (3)  Zákaz  provozu  podle  odstavců  1 a 2 neplatí pro vozidla správce

   komunikace oprávněně užitá při její správě a údržbě.

 

   § 36

 

   (1) Řidiči je na dálnici zakázáno

 

   a)  zastavení  a stání jinde než na místech označených jako parkoviště.

   Při  nouzovém stání podle § 26 odst. 3 musí vozidlo stát na krajnici, a

   jen  není-li  to  možné,  na  vozovce.  Takové  vozidlo musí řidič vždy

   označit  jako  překážku  provozu  na  pozemních  komunikacích; jde-li o

   motorové     vozidlo     povinně    vybavené    přenosným    výstražným

   trojúhelníkem,^2) musí řidič umístit trojúhelník podle § 26 odst. 3,

 

   b)  otáčení,  couvání a vjíždění na střední dělicí pás včetně míst, kde

   je pás přerušen.

 

   (2)  Dojde-li  během jízdy na vozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou

   nelze  dosáhnout  na  rovině  rychlosti  nejméně  80 km.h-1, musí řidič

   dálnici opustit na nejbližším výjezdu.

 

   (3)  Vlečení  motorového  vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to

   nutné  k  jeho  odstranění  z  dálnice.  Vozidlo  smí být vlečeno jen k

   nejbližšímu výjezdu, kde musí dálnici opustit.

 

   (4)  Řidič  nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500

   kg  a  řidič  jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, nesmí

   předjíždět  jiné  vozidlo,  pokud  k  jeho  předjetí  nemá  dostatečnou

   rychlost,  takže  by  omezil v jízdě ostatní vozidla svou výrazně nižší

   rychlostí jízdy.

 

   § 37

 

   Není-li  v  tomto  oddílu  stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnici

   ostatní ustanovení tohoto zákona.

 

   § 38

 

   Ustanovení  o  provozu  na  dálnici  platí  i  na  silnici pro motorová

   vozidla.

 

   Provoz v obytné a pěší zóně

 

   § 39

 

   (1)  Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen dopravní

   značkou "Obytná zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec obytné

   zóny".

 

   (2)  Pěší  zóna  je  oblast,  jejíž začátek je označen dopravní značkou

   "Pěší zóna" a konec je označen dopravní značkou "Konec pěší zóny".

 

   (3)  V obytné a pěší zóně smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé

   její  šířce,  přičemž  se  na  ně  nevztahuje § 53. Hry dětí na pozemní

   komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně.

 

   (4)  Do  pěší  zóny  je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní

   části dopravní značky podle odstavce 2.

 

   (5)  V  obytné  zóně  a  pěší  zóně  smí řidič jet rychlostí nejvýše 20

   km.h-1.  Přitom  musí  dbát  zvýšené  ohleduplnosti vůči chodcům, které

   nesmí  ohrozit;  v  případě  nutnosti  musí  zastavit vozidlo. Stání je

   dovoleno jen na místech označených jako parkoviště.

 

   (6)  Za účelem organizování dopravy může obec v obecně závazné vyhlášce

   obce  vydané  v  přenesené  působnosti  vymezit  místní komunikace nebo

   jejich  úseky  v  obytné  zóně,  které  nelze  užít ke stání nákladního

   vozidla^2) nebo jízdní soupravy.^2)

 

   (7)  V  obytné  zóně a pěší zóně musí chodci umožnit vozidlům jízdu. To

   platí i pro děti hrající si v obytné zóně.

 

   § 40

 

   Není-li  v tomto oddílu stanoveno jinak, platí pro provoz v obytné zóně

   a pěší zóně ostatní ustanovení tohoto zákona.

 

   § 40a

 

   Provoz vozidel v zimním období

 

   (1) V období od 1. listopadu do 31. března, pokud

 

   a)  se  na  pozemní  komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo

   námraza, nebo

 

   b)  lze  vzhledem  k  povětrnostním  podmínkám  předpokládat,  že se na

   pozemní  komunikaci  během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu,

   led nebo námraza,

   lze  užít  motorové  vozidlo kategorie M nebo N^2) k jízdě v provozu na

   pozemních    komunikacích    pouze    za   podmínky   použití   zimních

   pneumatik^18a),  a  to  u  motorových  vozidel  s  maximální přípustnou

   hmotností nepřevyšující 3 500 kg na všech kolech a u motorových vozidel

   s  maximální  přípustnou hmotností převyšující 3 500 kg na všech kolech

   hnacích  náprav  s  trvalým přenosem hnací síly. Zimní pneumatiky podle

   věty  prvé  musí  mít  hloubku  dezénu  hlavních dezénových drážek nebo

   zářezů  nejméně  4  mm  a  u  motorových  vozidel o maximální přípustné

   hmotnosti převyšující 3 500 kg nejméně 6 mm.

 

   (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro náhradní pneumatiku použitou

   v případě nouzového dojetí^18a).

 

   Jízda vozidel s právem přednostní jízdy

 

   § 41

 

   (1)  Řidič  vozidla,  který  při  plnění  úkolů souvisejících s výkonem

   zvláštních   povinností   užívá  zvláštního  výstražného  světla  modré

   barvy,^2)  případně  doplněného  o  zvláštní  zvukové výstražné znamení

   (dále  jen "vozidlo s právem přednostní jízdy"), není povinen dodržovat

   § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. f), g), h) a odst. 2 písm. f) a g), § 6

   odst.  5  a 6, § 7 odst. 1 písm. b), § 11, § 12 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, §

   13 až 17, § 18 odst. 2, 3, 4 a 8, § 19 odst. 2 a 3, § 20, § 21 odst. 2,

   3 a 4, § 22, 23, § 24 odst. 3 a 4, § 25 odst. 1, 2, 3, 4, 5, § 26 odst.

   3,  § 27, § 28 odst. 2, 3 a 5, § 31, § 32 odst. 6, § 35, § 36 odst. 1 a

   2  a  §  39  odst. 4 a 5; je však povinen dbát potřebné opatrnosti, aby

   neohrozil bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

 

   (2)   Zvláštním   zvukovým  výstražným  zařízením  doplněným  zvláštním

   výstražným světlem modré barvy^2) mohou být vybavena vozidla

 

   a)  Ministerstva  vnitra  používaná policií a označená podle zvláštního

   právního předpisu,^13)

 

   b) Vězeňské služby,

 

   c) vojenské policie označená podle zvláštního právního předpisu,^12)

 

   d) obecní policie,^5) která určí obec,

 

   e) hasičských záchranných sborů,

 

   f) důlní záchranné služby,

 

   g) poruchové služby plynárenských zařízení,

 

   h)   poskytovatele   zdravotnické   záchranné   služby,   poskytovatele

   zdravotnické   dopravní   služby   a  poskytovatele  přepravy  pacientů

   neodkladné péče,

 

   i) ozbrojených sil používaná u vojenských záchranných útvarů pro plnění

   humanitárních úkolů civilní ochrany,

 

   j) celní správy označená podle zvláštního právního předpisu^14),

 

   k)  Generální  inspekce  bezpečnostních sborů označená podle zvláštního

   právního předpisu^45).

 

   (3) Vláda může stanovit nařízením další vozidla, která pro plnění úkolů

   souvisejících  s  výkonem  zvláštních  povinností  mohou  být  vybavena

   zvláštním  zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným

   světlem modré barvy.

 

   (4)  Řidičem  vozidla s právem přednostní jízdy smí být osoba starší 21

   let, která musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem.

 

   (5)  Řidič vozidla s právem přednostní jízdy nesmí za jízdy jíst, pít a

   kouřit.

 

   (6)  Odstavce  1  a  4 platí obdobně i pro řidiče vozidel doprovázených

   vpředu,  a  jde-li  o více než tři vozidla, i vzadu vozidly ozbrojených

   sil  nebo  ozbrojených  sborů  s  právem  přednostní jízdy. Doprovázená

   vozidla musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla.

 

   (7)  Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a

   vozidlům  jimi  doprovázeným  umožnit  bezpečný  a  plynulý  průjezd, a

   jestliže  je  to  nutné,  i  zastavit vozidla na takovém místě, aby jim

   nepřekážela.  Do  skupiny  tvořené  vozidly s právem přednostní jízdy a

   vozidly   jimi   doprovázenými  se  řidiči  ostatních  vozidel  nesmějí

   zařazovat.

 

   (8)  Pokud  hustota  provozu  na  dálnici  a  rychlostní silnici o dvou

   jízdních  pruzích  v  jednom  směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících

   vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením

   vozidla  vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně

   3,0  m  pro  průjezd  vozidel s právem přednostní jízdy; je-li v jednom

   směru  jízdy  tři  a  více  jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup

   řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních

   pruzích.  Řidiči  jedoucí  v  krajních  jízdních pruzích v jednom směru

   jízdy  mohou  při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici

   nebo na střední dělící pás. Řidičům ostatních vozidel je vjezd do pruhu

   pro  průjezd  vozidel  s  právem přednostní jízdy a jízda v tomto pruhu

   zakázána;  toto  neplatí  pro  vozidla  vlastníka  pozemní komunikace a

   vozidla technické pomoci.

 

   (9) Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré barvy na stojícím vozidle,

   musí  řidiči  ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a

   popřípadě i zastavit vozidlo.

 

   (10) V provozu na pozemních komunikacích je zakázáno neoprávněně užívat

   zvláštních   výstražných  světel  a  zvláštního  zvukového  výstražného

   znamení,  které  užívá  vozidlo  s  právem  přednostní  jízdy,  nebo je

   napodobovat.

 

   § 42

 

   (1)  Řidič  vozidla  vybaveného  zvláštním  výstražným světlem oranžové

   barvy^2)  smí  tohoto  světla  užívat  jen  tehdy, mohla-li by být jeho

   jízdou  nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu na pozemních

   komunikacích.  Jestliže  to  vyžaduje  pracovní činnost tohoto vozidla,

   není  jeho  řidič  povinen  dodržovat  ustanovení  pravidel  provozu na

   pozemních  komunikacích uvedených v § 4 písm. c), § 7 odst. 1 písm. b),

   § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, 2 a 4, § 13, § 14 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2

   písm.  b),  § 22 odst. 3, § 24 odst. 4 písm. a), c), d), e), f) a g), §

   25  odst.  1, 2 a 3, § 26 odst. 3, § 27, § 28 odst. 2, § 30, 36, 37 a §

   39  odst. 4 a 5; je však povinen dbát zvýšené opatrnosti, aby neohrozil

   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

 

   (2)  Řidiči  ostatních  vozidel  musí  vozidlu podle odstavce 1 umožnit

   jízdu  nebo  pracovní  činnost a podle okolností snížit rychlost jízdy,

   popřípadě i zastavit vozidlo.

 

   (3)  Skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů je

   možno   doprovázet   vpředu  i  vzadu  vozidly  užívajícími  zvláštního

   výstražného  světla  oranžové  barvy.^2)  Doprovázená  vozidla musí mít

   rozsvícena obrysová a potkávací světla.

 

   ODDÍL 3

 

   Zvláštní ustanovení pro provoz vozidel

 

   § 43

 

   Omezení jízdy některých vozidel

 

   (1)  Na  dálnici  a  na  silnici I. třídy je zakázána jízda nákladním a

   speciálním  automobilům  a  zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné

   hmotnosti  převyšující  7 500 kg a nákladním a speciálním automobilům a

   zvláštním vozidlům^2) o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500

   kg s připojeným přípojným vozidlem

 

   a)  v  neděli  a  ostatních  dnech  pracovního  klidu  podle zvláštního

   právního předpisu^19) (dále jen "den pracovního klidu") v době od 13.00

   do 22.00 hodin,

 

   b)  v  sobotu  v  období  od 1. července do 31. srpna v době od 7.00 do

   13.00 hodin.

 

   c)  v  pátek  v  období  od 1. července do 31. srpna v době od 17.00 do

   21.00 hodin.

 

   (2)  Na silnici I. třídy mimo obec je v období od 15. dubna do 30. září

   zakázána  jízda  zvláštním  vozidlům,^2) potahovým vozidlům^2) a ručním

   vozíkům^2) o celkové šířce větší než 600 mm

 

   a)  v  poslední  pracovní den před sobotou nebo dnem pracovního klidu v

   době od 15.00 do 21.00 hodin,

 

   b)  v  první  den  pracovního  klidu  a  v  sobotu,  pokud následuje po

   pracovním dnu, v době od 7.00 do 11.00 hodin,

 

   c) v poslední den pracovního klidu v době od 15.00 do 21.00 hodin.

 

   (3) Zákaz jízdy podle odstavců 1 a 2 neplatí pro vozidla užitá při

 

   a)  kombinované  přepravě zboží po železnici nebo po vnitrozemské vodní

   cestě  a  pozemní komunikaci od zasilatele až k nejbližšímu překladišti

   kombinované  dopravy nebo z nejbližšího překladiště kombinované dopravy

   k příjemci,

 

   b) nezbytné zemědělské sezonní přepravě,

 

   c)  činnostech bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a

   výstavbou pozemních komunikací,

 

   d)  přepravě  zboží  podléhajícího  rychlé zkáze ^20), pokud toto zboží

   zabírá  nebo  v průběhu přepravy zabíralo nejméně jednu polovinu objemu

   nákladového prostoru vozidla nebo jízdní soupravy,

 

   e) přepravě živých zvířat,

 

   f)  přepravě  pohonných  hmot určených k plynulému zásobování čerpacích

   stanic pohonných hmot,

 

   g)  nakládce  a  vykládce  letadel,  lodí  nebo  železničních vagónů na

   vzdálenost nepřesahující 100 km,

 

   h) přepravě poštovních zásilek,

 

   i)  jízdě  bez nákladu, která je v souvislosti s jízdou podle písmen a)

   až h),

 

   j) živelní pohromě,

 

   k)  jízdě  vozidel  ozbrojených  sil,  ozbrojených  sborů  a hasičských

   záchranných sborů,

 

   l)  přepravě  chemických  látek  podléhajících  teplotním  změnám  nebo

   krystalizaci,

 

   m) výcviku řidičů,

 

   n) odstranění havárií vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu.

 

   (4)  Odstavce  1  a  2 neplatí pro vozidla vybavená zvláštním světelným

   zařízením modré barvy a zvláštním zvukovým výstražným znamením.

 

   (5)  Ze zákazu jízdy podle odstavců 1 a 2 může místně příslušný krajský

   úřad  z  důvodu  hodného  zvláštního  zřetele  povolit výjimku. Výjimky

   přesahující  působnost  kraje  povoluje  Ministerstvo dopravy (dále jen

   "ministerstvo"). Povolení musí být časově omezeno, nejdéle však na dobu

   jednoho roku.

 

   (6)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví náležitosti žádosti o povolení

   výjimky podle odstavce 5.

 

   § 44

 

   Čerpání pohonných hmot

 

   (1)  V prostoru čerpací stanice pohonných hmot je řidiči i přepravované

   osobě  zakázáno  kouřit,  zacházet  s  otevřeným ohněm a seřizovat nebo

   opravovat  motor  vozidla.  Před  čerpáním  pohonných  hmot  musí řidič

   zastavit  motor  a  vypnout  zapalování.  Pokud  je  k vytápění vozidla

   použito  nezávislého topení, musí je řidič vypnout již před příjezdem k

   čerpací stanici pohonných hmot.

 

   (2) Řidiči vozidel s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných

   hmot přednost. Přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení.

 

   § 45

 

   Překážka provozu na pozemních komunikacích

 

   (1)  Kdo  způsobil  překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji

   neprodleně  odstranit;  neučiní-li  tak,  odstraní  ji  na  jeho náklad

   vlastník pozemní komunikace.^1)

 

   (2) Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně

   odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii.

 

   (3)  Překážka  provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak,

   aby  ji  jiný  účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z

   dostatečné   vzdálenosti   zpozorovat,  například  červeným  praporkem,

   dopravním zařízením "Zábrana pro označení uzavírky", "Směrovací deska",

   "Pojízdná   uzavírková   tabule"   nebo  vozidlem  vybaveným  zvláštním

   výstražným  světlem  oranžové nebo modré barvy. Za snížené viditelnosti

   musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. Pro

   označení  motorového  vozidla,  které  je  povinně  vybaveno  přenosným

   výstražným  trojúhelníkem,^2) platí § 26 odst. 3 a pro označení vozidla

   za snížené viditelnosti též § 33 odst. 2.

 

   (4)  Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o

   jeho  odstranění  policista  nebo  strážník  obecní policie; vozidlo se

   odstraní na náklad jeho provozovatele.

 

   (5) Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti,

   kdy  technický  stav  komunikace  nedovoluje  další bezpečnou jízdu, je

   policista  oprávněn  do  doby  odstranění  této závady zakázat vozidlům

   další  jízdu  a  ostatním  vozidlům  na  tuto komunikaci nebo její úsek

   zakázat vjezd.

 

   (6)  Podrobnosti  o označení překážky provozu na pozemních komunikacích

   upraví prováděcí právní předpis.

 

   § 46

 

   Zastavení vozidla v tunelu

 

   (1) Dojde-li při jízdě vozidla v tunelu k poruše vozidla, pro kterou se

   toto  vozidlo  stalo  nepojízdným,  nebo dojde-li k dopravní nehodě, je

   řidič povinen neprodleně

 

   a)  vypnout  motor,  a  je-li  k  vytápění  vozidla použito nezávislého

   topení, vypnout i toto topení,

 

   b)  učinit  vhodná  opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na

   pozemních  komunikacích v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn

   zastavovat jiná vozidla,

 

   c)  oznámit  zastavení  vozidla  nebo  stání vozidla policii nebo osobě

   vykonávající dohled nad provozem tunelu.

 

   (2)  V  případech  uvedených  v odstavci 1 nesmí řidič ani přepravovaná

   osoba kouřit nebo zacházet s otevřeným ohněm.

 

   (3) Přepravované osoby ve vozidle jsou v případech uvedených v odstavci

   1  povinny  vozidlo  opustit  a  soustředit se do míst k tomu určených,

   popřípadě opustit tunel.

 

   § 47

 

   Dopravní nehoda

 

   (1)  Dopravní  nehoda  je  událost v provozu na pozemních komunikacích,

   například  havárie  nebo  srážka,  která se stala nebo byla započata na

   pozemní  komunikaci  a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo

   ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

 

   (2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen

 

   a) neprodleně zastavit vozidlo,

 

   b)  zdržet  se požití alkoholického nápoje a jiných návykových látek po

   nehodě  po  dobu,  do  kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou

   nebo  během  jízdy  požil  alkoholický nápoj nebo návykovou látku, vždy

   však  do  doby  příjezdu  policisty v případě, že jsou účastníci nehody

   povinni ohlásit nehodu policistovi podle odstavců 4 a 5,

 

   c)  učinit  opatření  k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud

   tato hrozí v důsledku dopravní nehody, a

 

   d) spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

 

   (3) Účastníci dopravní nehody jsou povinni

 

   a)  učinit  vhodná  opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu na

   pozemních   komunikacích   v  místě  dopravní  nehody;  vyžadují-li  to

   okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla,

 

   b)  oznámit,  v  případech  stanovených  tímto zákonem, nehodu policii;

   došlo-li  k  zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k

   zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

 

   c) označit místo dopravní nehody,

 

   d)  umožnit obnovení provozu na pozemních komunikacích, zejména provozu

   vozidel hromadné dopravy osob,

 

   e)  neprodleně  ohlásit  policii  poškození  pozemní komunikace, obecně

   prospěšného  zařízení  nebo  životního  prostředí,  pokud  k  němu  při

   dopravní nehodě došlo,

 

   f)  prokázat  si  na  požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o

   vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě,

 

   g)  v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat

   společný  záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají

   pojistiteli;  tento  záznam  musí  obsahovat  identifikaci místa a času

   dopravní  nehody,  jejích  účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a

   následků.

 

   (4)  Dojde-li  při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k

   hmotné  škodě  převyšující  zřejmě  na některém ze zúčastněných vozidel

   včetně  přepravovaných  věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní

   nehody povinni

 

   a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi,

 

   b)  zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní

   nehody,  zejména  přemístění  vozidel;  musí-li se však situace vzniklá

   dopravní  nehodou  změnit,  zejména  je-li  to  nutné k vyproštění nebo

   ošetření   zraněné   osoby   nebo   k  obnovení  provozu  na  pozemních

   komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit

   situaci a stopy,

 

   c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na

   toto  místo  neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo

   ohlášení dopravní nehody.

 

   (5)  Povinnost  podle  odstavce  4  platí i v případě, kdy při dopravní

   nehodě

 

   a)  dojde  ke  hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na

   vozidle,  jehož  řidič  má  účast na dopravní nehodě nebo škody na věci

   přepravované v tomto vozidle,

 

   b)  dojde  k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní

   komunikace podle zákona o pozemních komunikacích^20a), nebo

 

   c)  účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného

   úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

 

   § 47a

 

   Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích

 

   Řidič  nesmí  na  dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k

   účasti  na  sportovních  a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být

   ohrožena  bezpečnost  silničního  provozu,  nejde-li  o akce pořádané v

   souladu  s  rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání

   pozemní komunikace podle jiného právního předpisu^1).

 

   ODDÍL 4

 

   Přeprava osob a nákladu

 

   § 48

 

   Přeprava osob

 

   (1)  Řidič  nesmí  připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12

   let  překročil počet povolených míst určených k přepravě osob (dále jen

   "povolené místo").

 

   (2)  V  motorovém  nebo  jeho  přípojném  vozidle,  které je určeno pro

   přepravu  osob,^2)  se  smějí  na  povolených místech přepravovat osoby

   pouze  do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let však

   nesmí převyšovat počet povolených míst.

 

   (3)  Odstavec  2  platí  i pro přepravu osob v kabině řidiče nákladního

   automobilu.

 

   (4)  Ve  zvláštním  motorovém  vozidle  nesmějí  být přepravovány osoby

   mladší 15 let.

 

   (5)  V  jiném přípojném vozidle, než které je určeno pro přepravu osob,

   je přeprava osob, s výjimkou případů podle § 51, zakázána.

 

   (6)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 neplatí pro přepravu zraněné a jinak na

   zdraví  ohrožené  osoby v homologovaném mobilním záchranném prostředku,

   určeném pro odsun zraněných a jinak na zdraví ohrožených z exponovaného

   terénu,  přepravovaném  v  záchranném vozidle Horské služby a nezbytnou

   přepravu záchranářů. Ustanovení odstavce 5 neplatí pro přípojné vozidlo

   Horské služby při přepravě zachraňované osoby.

 

   § 49

 

   Přeprava osob vozidlem hromadné dopravy osob

 

   (1)  Osoba,  která  čeká  na  zastávce  vozidla  hromadné dopravy osob,

   nastupuje  do tohoto vozidla, přepravuje se v něm nebo z něj vystupuje,

   se  musí  chovat  tak, aby neohrožovala bezpečnost provozu na pozemních

   komunikacích.

 

   (2)  Osoba, která čeká na zastávce vozidla hromadné dopravy osob, smí v

   zastávce  bez  nástupního  ostrůvku vstoupit do vozovky až po zastavení

   vozidla hromadné dopravy osob v zastávce.

 

   (3)  V  případech  uvedených  v  odstavcích  1  a  2  je  osoba povinna

   uposlechnout pokynů dopravce.^21)

 

   (4)  Vyžadují-li  provozní  nebo  jiné  závažné  důvody,  aby osoby při

   vystupování   z  vozidla  hromadné  dopravy  osob  mimo  zastávku  nebo

   nastupování  do  něj  mimo  zastávku  vstoupily do vozovky, je dopravce

   oprávněn zastavovat ostatní vozidla.

 

   § 50

 

   Přeprava osob vozidlem taxislužby

 

   (1)  Oprávnění  podle  §  49 odst. 4 platí obdobně i pro řidiče vozidla

   taxislužby.^21)

 

   (2)  Osoby  nastupující  do vozidla taxislužby a vystupující z něj jsou

   povinny řídit se pokyny řidiče tohoto vozidla.

 

   § 51

 

   Přeprava  osob  v  ložném  prostoru  nákladního  automobilu  a v ložném

   prostoru nákladního přívěsu traktoru

 

   (1)  Přepravovat  osoby  v  ložném  prostoru  nákladního automobilu a v

   ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je zakázáno.

 

   (2)  Odstavec 1 neplatí pro přepravu příslušníků hasičských záchranných

   sborů,  příslušníků  ozbrojených  sil  a  ozbrojených sborů a strážníků

   obecních policií při plnění jejich úkolů a jiných osob při plnění úkolů

   civilní ochrany a při živelní pohromě.

 

   (3)  Osoby  přepravované  podle odstavce 2 musí sedět v ložném prostoru

   nákladního   automobilu  nebo  v  ložném  prostoru  nákladního  přívěsu

   traktoru  na  podlaze  nebo  na sedadlech pevně k podlaze připevněných.

   Přepravované  osoby  se  nesmějí  za  jízdy  vyklánět,  nechat vyčnívat

   předměty  z vozidla ani jinak ohrožovat bezpečnost provozu na pozemních

   komunikacích.

 

   (4)  Bočnice  ložného prostoru nákladního automobilu a ložného prostoru

   nákladního   přívěsu   traktoru   musí   být   dostatečně  vysoké,  aby

   přepravované osoby za jízdy nevypadly.

 

   (5)  Řidičem  nákladního  automobilu  nebo  traktoru,  v  jehož  ložném

   prostoru se přepravují osoby podle odstavce 2, smí být jen řidič starší

   21 let, který má v řízení tohoto druhu vozidla nejméně dvouletou praxi.

   Tyto podmínky se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil.

 

   (6) Zákaz přepravy osob v ložném prostoru nákladního automobilu neplatí

   pro  přepravu  zraněné  a  jinak  na  zdraví  ohrožené osoby v mobilním

   homologovaném  transportním prostředku Horské služby, určeném pro odsun

   zraněných   a   jinak  na  zdraví  ohrožených  z  exponovaného  terénu,

   přepravovaném v prostoru pro náklad záchranného vozidla Horské služby a

   nezbytné přepravě záchranářů.

 

   § 52

 

   Přeprava nákladu

 

   (1) Předměty umístěné ve vozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly

   a  neohrožovaly  řidiče  nebo osoby přepravované ve vozidle a nebránily

   výhledu z místa řidiče.

 

   (2)  Při  přepravě  nákladu  nesmí  být  překročena maximální přípustná

   hmotnost  vozidla  a  maximální  přípustná hmotnost na nápravu vozidla.

   Náklad  musí  být  na vozidle umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna

   stabilita  a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu

   na  pozemních  komunikacích,  neznečišťoval  nebo  nepoškozoval pozemní

   komunikaci,   nezpůsoboval   nadměrný  hluk,  neznečišťoval  ovzduší  a

   nezakrýval   stanovené   osvětlení,   odrazky   a  registrační  značku,

   rozpoznávací  značku  státu a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to

   platí  i  pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu, jako jsou

   například  plachta,  řetězy  nebo  lana.  Předměty,  které  lze  snadno

   přehlédnout, jako jsou například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po

   straně vyčnívat.

 

   (3)  Přečnívá-li  náklad  vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo

   přečnívá-li  náklad  z  boku  u motorového vozidla nebo jízdní soupravy

   vnější  okraj  obrysových  světel  více  než  o 400 mm a u nemotorového

   vozidla  jeho  okraj  více  než  o  400 mm, musí být přečnívající konec

   nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 300 x 300 mm, za

   snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou

   a  vzadu  červeným  světlem  a  červenou  odrazkou. Odrazky nesmějí být

   trojúhelníkového  tvaru  a smějí být umístěny nejvýše 1,5 m nad rovinou

   vozovky.

 

   (4)  Při  přepravě  zemědělských  produktů  za  nesnížené  viditelnosti

   neplatí odstavec 2 o označení nákladu přečnívajícího vozidlo do strany;

   za  snížené  viditelnosti  se  užije  světel,  odrazek  nebo odrazových

   desek.^2)

 

   (5)  Při  přepravě  živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče,

   přepravovaných  osob  ani  zvířat a ani bezpečnost provozu na pozemních

   komunikacích.

 

   (6)  Při  přepravě  sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby

   nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání.

 

   (7)  Nakládání a skládání nákladu na pozemní komunikaci je dovoleno jen

   tehdy,  nelze-li  to  provést  mimo pozemní komunikaci. Náklad musí být

   složen  a  naložen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost

   provozu na pozemních komunikacích.

 

   (8)   Další   podmínky   přepravy   nákladu  včetně  podmínek  přepravy

   nebezpečných věcí stanoví zvláštní právní předpis.^21)

 

   ODDÍL 5

 

   Zvláštní  ustanovení  pro  chůzi,  jízdu nemotorových vozidel, jízdu na

   zvířeti a vedení a hnaní zvířat

 

   Chůze

 

   § 53

 

   (1)  Chodec  musí  užívat  především  chodníku  nebo stezky pro chodce.

   Chodec,  který  nese  předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku,

   užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.

 

   (2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí

   chodníku  nebo  stezky  pro  chodce  užívat,  pokud není v tomto zákoně

   stanoveno jinak.

 

   (3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a

   kde  není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíže při levém

   okraji  vozovky.  Chodci  smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky

   nejvýše  dva  vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na

   pozemních  komunikacích  nebo  v  nebezpečných  a nepřehledných úsecích

   smějí jít chodci pouze za sebou.

 

   (4)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní

   značkou  "Stezka  pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu

   jedoucího po stezce.

 

   (5)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní

   značkou  "Stezka  pro  chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro

   chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen užít pouze pruh vyznačený

   pro  chodce.  Pruh  vyznačený  pro  cyklisty může chodec užít pouze při

   obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom

   nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty.

 

   (6)  Osoba  pohybující  se  pomocí  ručního  nebo motorového vozíku pro

   invalidy  nesmí  na  chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní

   chodce.  Nemůže-li  užít  chodník, smí užít pravé krajnice nebo pravého

   okraje vozovky.

 

   (7)  Osoba  vedoucí  jízdní  kolo  nebo  moped  smí  užít chodníku, jen

   neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého

   okraje vozovky.

 

   (8)  Osoba  pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném

   sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit

   ostatní chodce.

 

   § 54

 

   (1)  Je-li  blíže  než  50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro

   chodce,  místo  pro  přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený

   dopravní  značkou  "Přechod  pro  chodce", "Podchod nebo nadchod", musí

   chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí

   vpravo.

 

   (2)  Mimo  přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k

   její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může

   vozovku  přejít,  aniž  by  ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na

   pozemních  komunikacích.  Chodec  smí  přecházet  vozovku,  jen pokud s

   ohledem  na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí

   jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

 

   (3) Jakmile vstoupí chodec na přechod pro chodce nebo na vozovku, nesmí

   se tam bezdůvodně zastavovat nebo zdržovat. Nevidomý chodec signalizuje

   úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení.

   Chodec   nesmí  vstupovat  na  přechod  pro  chodce  nebo  na  vozovku,

   přijíždějí-li  vozidla  s  právem  přednostní  jízdy;  nachází-li se na

   přechodu  pro  chodce  nebo na vozovce, musí neprodleně uvolnit prostor

   pro  projetí  těchto  vozidel.  Chodec  nesmí  vstupovat na přechod pro

   chodce  nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem. Chodec

   musí dát přednost tramvaji.

 

   (4) Chodec nesmí překonávat zábradlí nebo jiné zábrany na vozovce.

 

   § 55

 

   (1)  Před  železničním přejezdem si musí chodec počínat zvlášť opatrně,

   zejména  se  musí  přesvědčit,  zda  může  železniční  přejezd bezpečně

   přejít.

 

   (2) Chodec nesmí vstoupit na železniční přejezd v případech stanovených

   v § 29 odst. 1 písm. a) až e).

 

   (3)  V  případech uvedených v § 29 odst. 1 písm. a), b) a c) smí chodec

   přejít  přes  železniční přejezd pouze tehdy, jestliže před železničním

   přejezdem  dostal  od  pověřeného  zaměstnance  provozovatele dráhy^11)

   ústní  souhlas.  V  tomto  případě  je  chodec  povinen  řídit  se  při

   přecházení   železničního   přejezdu   pokyny   pověřeného  zaměstnance

   provozovatele   dráhy.  Pověřený  zaměstnanec  provozovatele  dráhy  je

   povinen  se na požádání chodce prokázat platným pověřením provozovatele

   dráhy.

 

   § 56

 

   Útvar chodců

 

   (1)  Pro  organizovaný  útvar chodců, například příslušníků ozbrojených

   sil,  školní  mládeže  nebo  průvod,  platí přiměřeně povinnosti řidiče

   podle  §  5  odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1, § 12 až 16, § 20 až 24, 25

   odst. 1 a 2, § 27, § 28 odst. 1, 2 a 5, § 29 a 30.

 

   (2)  Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen

   vpředu  po  obou  stranách  neoslňujícím  bílým světlem a vzadu po obou

   stranách  neoslňujícím  červeným  světlem.  Označení  světly  může  být

   nahrazeno oděvními doplňky s označením z retroreflexního materiálu.

 

   (3) Organizovaný útvar chodců na mostě nesmí jít jednotným krokem.

 

   (4)  Za  dodržování  povinností  podle odstavců 1 až 3 odpovídá vedoucí

   útvaru,  jímž  může  být  jen  osoba  starší  15  let,  která je k tomu

   dostatečně způsobilá.

 

   (5)  Organizovaný  útvar  chodců jdoucí nejvýše ve dvojstupu smí jít po

   chodníku, a to vpravo; přitom nemusí být označen podle odstavce 2.

 

   (6)  Pro  organizovanou  skupinu  dětí, které dosud nepodléhají povinné

   školní docházce, platí ustanovení pro chodce.

 

   (7)  Vedoucí  organizovaného  útvaru  školní  mládeže nebo organizované

   skupiny  dětí,  které  dosud  nepodléhají  povinné  školní docházce, je

   oprávněn při přecházení vozovky zastavovat vozidla.

 

   (8)  Vzor a způsob užití oděvních doplňků s označením z retroreflexního

   materiálu stanoví prováděcí právní předpis.

 

   Jízda na jízdním kole

 

   § 57

 

   (1)  Je-li  zřízen  jízdní  pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo

   je-li  na  křižovatce  s  řízeným  provozem  zřízen pruh pro cyklisty a

   vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.

 

   (2)  Na  vozovce  se  na  jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky;

   nejsou-li  tím  ohrožováni  ani  omezováni  chodci, smí se jet po pravé

   krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích

   rozumí i koloběžka.

 

   (3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou.

 

   (4)  Pohybují-li  se  pomalu  nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém

   okraji  vozovky,  může  cyklista  jedoucí  stejným  směrem tato vozidla

   předjíždět  nebo  objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo

   krajnici,  pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen

   dbát zvýšené opatrnosti.

 

   (5)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní

   značkou  "Stezka  pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce

   jdoucí po stezce.

 

   (6)  Je-li  zřízena  stezka  pro  chodce  a  cyklisty označená dopravní

   značkou  "Stezka  pro  chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro

   chodce  a  pruh  pro  cyklisty,  je  cyklista  povinen  užít pouze pruh

   vyznačený  pro  cyklisty.  Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít

   pouze  při  objíždění,  předjíždění,  otáčení, odbočování a vjíždění na

   stezku  pro  chodce  a  cyklisty;  přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v

   pruhu vyznačeném pro chodce.

 

   (7) Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba

   pohybující  se  na  lyžích  nebo  kolečkových  bruslích  nebo  obdobném

   sportovním  vybavení.  Přitom  je  tato osoba povinna řídit se pravidly

   podle odstavců 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73.

 

   (8)  Před  vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit,

   zda-li  může  vozovku  přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky

   provozu  na pozemních komunikacích, cyklista smí přejíždět vozovku, jen

   pokud  s  ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel

   nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu

   pro cyklisty se jezdí vpravo.

 

   § 58

 

   (1)  Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu

   schváleného  typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou

   a řádně připevněnou na hlavě.

 

   (2)  Dítě  mladší  10  let  smí na silnici, místní komunikaci a veřejně

   přístupné  účelové  komunikaci^1)  jet na jízdním kole jen pod dohledem

   osoby  starší  15  let;  to  neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické

   stezce a v obytné a pěší zóně.

 

   (3)  Na  jednomístném  jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li

   však  jízdní  kolo  vybaveno  pomocným  sedadlem  pro přepravu dítěte a

   pevnými  opěrami  pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7

   let.  Osoba  starší  18  let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v

   přívěsném  vozíku  určeném  pro  přepravu dětí, který splňuje technické

   podmínky  stanovené  zvláštním  předpisem^2), nebo dítě na dětském kole

   připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.

 

   (4)  Cyklista  nesmí  jet  bez držení řídítek, držet se jiného vozidla,

   vést  za  jízdy  druhé  jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a

   vozit  předměty,  které  by  znesnadňovaly  řízení  jízdního  kola nebo

   ohrožovaly  jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě

   musí mít cyklista nohy na šlapadlech.

 

   (5)  Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen

   světlomet  s  bílým  světlem  svítícím  dopředu ^2) a zadní svítilnu se

   světlem  červené  barvy  nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li

   vozovka  dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou

   za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.

 

   (6)  K  jízdnímu  kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší

   než  900  mm,  má  na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru

   umístěné  co  nejblíže  k  bočním  obrysům vozíku a je spojen s jízdním

   kolem  pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho

   náklad  za  snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního

   kola,   musí   být  přívěsný  vozík  opatřen  vlevo  na  zádi  červeným

   neoslňujícím  světlem.  Jsou-li  v  přívěsném vozíku přepravovány děti,

   musí  být  přívěsný  vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo

   štítkem  o  rozměru  300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 - 1600 mm nad

   úrovní vozovky.

 

   § 59

 

   Jízda potahovými vozidly a ručními vozíky

 

   (1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let.

 

   (2)  Nejede-li  vozka  na  potahovém  vozidle, musí za jízdy potahového

   vozidla  jít  po  jeho  pravé straně. Před opuštěním potahového vozidla

   musí  vozka  vozidlo  zabrzdit,  uvolnit  vnitřní  postraňky a na svahu

   založit kola.

 

   (3)  V období od 1. listopadu do 31. března a za snížené viditelnosti v

   období  od  1.  dubna  do  31. října musí být potahové vozidlo označeno

   vpředu nejméně jedním neoslňujícím bílým světlem na levé straně a vzadu

   nejméně jedním neoslňujícím červeným světlem na levé straně.

 

   (4) Osoba, která táhne nebo tlačí ruční vozík o celkové šířce větší než

   600  mm,  musí  jít při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni

   ani   omezováni   chodci,   smí  jít  po  pravé  krajnici.  Za  snížené

   viditelnosti  musí  být  tato  osoba nebo vozík označeny na levé straně

   neoslňujícím bílým světlem.

 

   (5)  Na  silnicích  I.  a II. třídy^1) je v době od 23.00 do 4.00 hodin

   zakázána  jízda  s  potahovými  vozidly  a s ručními vozíky uvedenými v

   odstavci 4.

 

   § 60

 

   Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat

 

   (1)  Pro  jezdce  na  zvířeti  a pro průvodce vedených a hnaných zvířat

   platí  přiměřeně povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), d), f) a

   g),  §  11  odst. 1, § 12 až 17, § 20 až 24, § 25 odst. 1 a 2, 27, § 28

   odst. 1, 2, 4 a 5, § 29, 30, § 41 odst. 7 a § 42 odst. 2.

 

   (2)  Je-li  zřízen  jízdní pruh pro jezdce na zvířatech nebo stezka pro

   jezdce  na  zvířatech  označené  dopravní značkou "Stezka pro jezdce na

   zvířeti", musí jezdec na zvířeti užít tento pruh nebo stezku.

 

   (3)  Jiní  účastníci  silničního  provozu  nesmějí  pruh  pro jezdce na

   zvířatech nebo stezku pro jezdce na zvířatech užít.

 

   (4)  Na  vozovce  musí jezdec na zvířeti jet při pravém okraji vozovky;

   nejsou-li  tím  ohrožováni  nebo  omezováni  chodci,  smí  jet po pravé

   krajnici.

 

   (5)   Na   silnici,  místní  komunikaci  a  veřejně  přístupné  účelové

   komunikaci smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Osoba starší 12

   let  smí  jet  na  zvířeti  na  silnici,  místní  komunikaci  a veřejně

   přístupné  účelové  komunikaci  jen  pod  dohledem osoby starší 15 let.

   Jezdci  na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou. Jezdec smí vést

   jen jedno zvíře.

 

   (6) Průvodce vedených nebo hnaných zvířat musí být osoba starší 15 let.

   Vyžaduje-li   to  bezpečnost  provozu  na  pozemních  komunikacích,  je

   průvodce  vedených  nebo  hnaných  zvířat při doprovodu zvířat oprávněn

   zastavovat vozidla.

 

   (7)  Zvířata  se  smějí  vést  nebo hnát rychlostí chůze a jen tak, aby

   provoz  na  pozemní  komunikaci  nebyl  ohrožován  a aby byl co nejméně

   omezován.

 

   (8)  Hnaná  zvířata  ve  stádu  musí  být  doprovázena potřebným počtem

   průvodců  hnaných  zvířat a musí být rozdělena na vhodně dlouhé skupiny

   oddělené od sebe dostatečně velkými mezerami.

 

   (9)  Průvodce  vedených zvířat smí vést nejvýše dvě zvířata, která musí

   být k sobě spřažena.

 

   (10) Za snížené viditelnosti musí být jezdec na zvířeti označen na levé

   straně   neoslňujícím  bílým  světlem  viditelným  zepředu  a  červeným

   neoslňujícím  světlem  viditelným  zezadu.  Průvodce vedených a hnaných

   zvířat  musí  být  za  snížené  viditelnosti označen neoslňujícím bílým

   světlem. Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech

   a k vedení zvířat silnice I. nebo II. třídy.^1)

 

   (11) Vlastník nebo držitel domácích zvířat je povinen zabránit pobíhání

   těchto zvířat po pozemní komunikaci.

 

   DÍL 4

 

   Úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích

 

   ODDÍL 1

 

   Úprava provozu na pozemních komunikacích

 

   § 61

 

   Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích

 

   (1)  Obecná úprava provozu na pozemních komunikacích je stanovena tímto

   zákonem.

 

   (2)  Místní  úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu

   na  pozemních  komunikacích  provedená dopravními značkami, světelnými,

   případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními.

 

   (3)  Přechodná  úprava  provozu  na  pozemních  komunikacích  je úprava

   provozu  na  pozemních  komunikacích  provedená  přenosnými  dopravními

   značkami   svislými,   přechodnými   dopravními  značkami  vodorovnými,

   světelnými signály a dopravními zařízeními.

 

   (4) Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení

   pro  provozní  informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se

   správou,  údržbou,  měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace

   nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být

   stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově

   omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku.

 

   § 62

 

   Dopravní značky

 

   (1) Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné.

 

   (2)  Svislé  dopravní  značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná

   svislá  dopravní  značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může

   měnit.  Přenosnou  svislou  dopravní  značkou se rozumí dopravní značka

   umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle.

 

   (3)  Vodorovné  dopravní  značky  jsou  stálé  a  přechodné.  Vodorovné

   dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky.

 

   (4)  Tvary  symbolů  dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro

   dopravní  značky  se  symboly,  které mohou být obráceny, a se symboly,

   které  jsou  uvedeny  jen  jako  vzory,  a  pro  svislé dopravní značky

   proměnné.

 

   (5)  Prováděcí  právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary

   dopravních značek a jejich symbolů.

 

   (6)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

   zařízení   pro   provozní  informace  musí  svými  rozměry,  barvami  a

   technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)

 

   § 63

 

   Svislé dopravní značky

 

   (1) Svislé dopravní značky jsou

 

   a)  výstražné  značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu

   na  pozemních  komunikacích  hrozí  nebezpečí  a  kde musí dbát zvýšené

   opatrnosti,

 

   b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu

   na pozemních komunikacích,

 

   c)  zákazové  značky,  které  ukládají  účastníku  provozu na pozemních

   komunikacích zákazy nebo omezení,

 

   d)  příkazové  značky,  které  ukládají  účastníku provozu na pozemních

   komunikacích příkazy,

 

   e)  informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních

   komunikacích  nutné informace, slouží k jeho orientaci nebo mu ukládají

   povinnosti    stanovené    tímto   zákonem   nebo   zvláštním   právním

   předpisem,^23)

 

   f)  dodatkové  tabulky,  které  zpřesňují, doplňují nebo omezují význam

   dopravní značky, pod kterou jsou umístěny.

 

   (2)  Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti dělení informativních

   značek.

 

   § 64

 

   Vodorovné dopravní značky

 

   Vodorovné  dopravní  značky  se  užívají  samostatně nebo ve spojení se

   svislými   dopravními  značkami,  popřípadě  s  dopravními  zařízeními,

   jejichž  význam  zdůrazňují  nebo  zpřesňují. Vodorovné dopravní značky

   jsou  vyznačeny  barvou  nebo  jiným  srozumitelným způsobem; přechodná

   změna  místní  úpravy  provozu  na  pozemních komunikacích je vyznačena

   žlutou nebo oranžovou barvou.

 

   § 65

 

   Světelné, doprovodné akustické signály a výstražná světla

 

   (1)  Světelnými,  případně  i  doprovodnými akustickými signály se řídí

   provoz  na  pozemních  komunikacích  nebo se jimi upozorňuje na nutnost

   dbát zvýšené opatrnosti.

 

   (2)   Provedení   a   tvary  symbolů  světelných  signálů  a  charakter

   akustických  signálů provedených podle prováděcího právního předpisu se

   nesmějí  měnit; to neplatí pro světelné signály se symboly, které mohou

   být  obráceny,  a  se  symboly,  které  jsou  uvedeny  jen  jako vzory.

   Doprovodné  akustické  signály  použité pro řízení provozu na pozemních

   komunikacích nesmějí být použity k jinému účelu.

 

   (3)  Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a

   tvary symbolů světelných a akustických signálů.

 

   (4)   Světelné  signály  musí  svými  rozměry,  barvami  a  technickými

   požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)

 

   § 66

 

   Dopravní zařízení

 

   (1)  Dopravní  zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické

   signály,   usměrňuje  provoz  na  pozemních  komunikacích  a  ochraňuje

   účastníky provozu na pozemních komunikacích.

 

   (2)  Provedení  a  tvary  symbolů dopravních zařízení provedených podle

   prováděcího právního předpisu se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní

   zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou

   uvedeny jen jako vzory.

 

   (3)  Prováděcí právní předpis stanoví druhy, význam, užití, provedení a

   tvary dopravních zařízení.

 

   (4)  Dopravní  zařízení  musí  svými  rozměry,  barvami  a  technickými

   požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)

 

   § 67

 

   Speciální označení vozidel a osob

 

   (1)  Parkovací  průkaz  označující  vozidlo  přepravující  osobu  těžce

   zdravotně   postiženou   (dále  jen  „parkovací  průkaz  pro  osoby  se

   zdravotním  postižením“),  označení  vozidla  řízeného  osobou sluchově

   postiženou  (dále  jen  „označení  O  2“)  nebo označení vozidla lékaře

   konajícího  návštěvní  službu  stanovené  prováděcím  právním předpisem

   smějí  užívat  jen  osoby,  které  toto  označení obdrží od příslušného

   obecního  úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu

   v zahraničí.

 

   (2)  Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením vydá příslušný

   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností osobě, která je držitelem

   průkazu  ZTP  s  výjimkou  postižených úplnou nebo praktickou hluchotou

   nebo držitelem průkazu ZTP/P podle jiného právního předpisu^24).

 

   (3)  Označení  O  2  vydá  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  držiteli  řidičského  oprávnění, který je držitelem průkazu

   ZTP z důvodu postižení úplnou nebo praktickou hluchotou.

 

   (4)  Vozidlo  lze  označit  parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním

   postižením  pouze  v  případě,  řídí-li  vozidlo  nebo je-li ve vozidle

   přepravována osoba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se

   zdravotním  postižením  podle odstavce 1. Přepravovaná osoba je povinna

   prokázat  na  výzvu  policisty  nebo  strážníka  obecní  policie, že je

   držitelem  průkazu  ZTP  nebo ZTP/P podle jiného právního předpisu^24),

   který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro

   osoby se zdravotním postižením.

 

   (5)  V jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, nemusí po dobu

   nezbytně  potřebnou  řidiči  motorového  vozidla  označeného parkovacím

   průkazem pro osoby se zdravotním postižením a lékaři konající návštěvní

   službu   podle   odstavce  1,  dodržovat  zákaz  stání  a  zákaz  stání

   vyplývající  z dopravní značky „zákaz stání“; přitom nesmí být ohrožena

   bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

 

   (6)  V  jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla

   označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět

   i  tam, kde je značka „Zákaz vjezdu“ omezena dodatkovými tabulkami „JEN

   ZÁSOBOVÁNÍ“, „MIMO ZÁSOBOVÁNÍ“, „JEN DOPRAVNÍ OBSLUHA“ a „MIMO DOPRAVNÍ

   OBSLUHY“.

 

   (7)  V  jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, mohou vozidla

   označená parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením vjíždět

   i do oblasti označené dopravní značkou „Pěší zóna“.

 

   (8)  Na  vyhrazeném parkovišti pro vozidlo označené parkovacím průkazem

   pro  osoby  se  zdravotním  postižením  je vozidlům bez tohoto označení

   zakázáno zastavení a stání.

 

   (9)  Silniční  úřad  může  na  základě  žádosti  osoby, které byl vydán

   parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením, vydat rozhodnutí o

   zřízení  vyhrazeného  parkoviště v místě bydliště podle jiného právního

   předpisu^25).  Silniční  správní  úřad  vykonává  podle jiného právního

   předpisu^1) dohled nad řádným užíváním vyhrazeného parkoviště.

 

   (10) Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích

   užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.

 

   (11)   Prováděcí  právní  předpis  stanoví  druhy,  vzory  a  provedení

   speciálních označení vozidel a osob.

 

   § 68

 

   Zařízení pro provozní informace

 

   (1)  Zařízení  pro  provozní informace uvádí aktuální údaje, které jsou

   pro  bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích významné,

   například  nehoda,  smog,  doba  jízdy  k  určenému  cíli, orientace na

   záchytné parkoviště, teplota vozovky nebo vzduchu.

 

   (2)  Provedení a tvary symbolů zařízení pro provozní informace se mohou

   měnit;  to  neplatí,  jsou-li  na tabulích pro provozní informace užity

   symboly dopravních značek, světelných signálů nebo dopravních zařízení;

   ustanovení § 62 odst. 4 není tímto dotčeno.

 

   (3)  Prováděcí  právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary

   symbolů určených pro užití na zařízení pro provozní informace.

 

   (4)  Zařízení  pro  provozní  informace  musí  svými rozměry, barvami a

   technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům.^22)

 

   ODDÍL 2

 

   § 69

 

   Řízení provozu na pozemních komunikacích

 

   Provoz  na  pozemních  komunikacích  se  řídí  světelnými,  případně  i

   doprovodnými  akustickými  signály  nebo  pokyny  policisty  nebo  osob

   oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst.

   5  nebo  pokyny  strážníka  obecní  policie  k  usměrňování  provozu na

   pozemních  komunikacích  podle  §  75  odst. 8 nebo zvláštního právního

   předpisu.^26)

 

   Řízení provozu světelnými signály

 

   § 70

 

   (1)  Při  řízení  provozu  na  křižovatce  se  užívá zejména světelných

   signálů tříbarevné soustavy s plnými signály nebo se směrovými signály.

 

   (2) Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče

 

   a)  signál  s  červeným světlem "Stůj!" povinnost zastavit vozidlo před

   dopravní  značkou  "Příčná  čára  souvislá",  "Příčná  čára souvislá se

   symbolem  Dej  přednost  v  jízdě!"  a  "Příčná čára souvislá s nápisem

   STOP",  a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním

   zařízením,

 

   b)  signál  se  současně  svítícím  červeným  a žlutým světlem "Pozor!"

   povinnost připravit se k jízdě,

 

   c)  signál se zeleným plným kruhovým světlem "Volno" možnost pokračovat

   v  jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo

   vlevo,  přičemž musí dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru

   po  přechodu  pro  chodce  a cyklistům přejíždějícím ve volném směru po

   přejezdu pro cyklisty. Svítí-li signál "Signál pro opuštění křižovatky"

   umístěný  v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo §

   21 odst. 5,

 

   d)  signál  se  žlutým světlem "Pozor!" povinnost zastavit vozidlo před

   dopravní  značkou  "Příčná  čára  souvislá",  "Příčná  čára souvislá se

   symbolem  Dej  přednost  v  jízdě!"  a  "Příčná čára souvislá s nápisem

   STOP",  a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním

   zařízením;  je-li  však  toto vozidlo při rozsvícení tohoto signálu již

   tak   blízko,  že  by  řidič  nemohl  vozidlo  bezpečně  zastavit,  smí

   pokračovat v jízdě. Svítí-li světlo tohoto signálu přerušovaně, nejde o

   křižovatku s provozem řízeným světelnými signály,

 

   e)  signál  se  zelenou směrovou šipkou nebo šipkami (například "Signál

   pro  přímý  směr",  "Kombinovaný  signál  pro  přímý  směr a odbočování

   vpravo")  možnost  pokračovat  v  jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo

   šipky  ukazují.  Směřuje-li  zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování

   vlevo § 21 odst. 5,

 

   f)  signály  „Signál  žlutého  světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého

   světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a

   cyklisty“,  jimiž  je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo

   nebo  vlevo,  upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka

   ukazuje,   křižuje   směr   chůze  přecházejících  chodců,  směr  jízdy

   přejíždějících  cyklistů  nebo  směr chůze přecházejících chodců a směr

   jízdy přejíždějících cyklistů,

 

   g)  signál  "Doplňková  zelená  šipka"  svítící  současně se signálem s

   červeným  světlem  "Stůj!"  nebo  se  žlutým  světlem  "Pozor!" možnost

   pokračovat  v  jízdě  jen  ve  směru,  kterým šipka nebo šipky ukazují;

   přitom  řidič musí dát přednost v jízdě vozidlům a jezdcům na zvířatech

   jedoucím  ve  volném  směru  a  útvarům chodců jdoucím ve volném směru;

   přitom nesmí ohrozit ani omezit přecházející chodce.

 

   (3)  Při  řízení  provozu mimo křižovatku, například před přechodem pro

   chodce nebo před nepřehledným místem, platí obdobně odstavec 2.

 

   § 71

 

   (1)  Užívá-li  se  signálu  "Rychlostní  signál  s  proměnným signálním

   znakem"  nebo  "Rychlostní  signál  s  více signálními znaky", označuje

   rozsvícené číslo doporučenou rychlost v km.h-1.

 

   (2)  Svítí-li  nad  jízdním  pruhem  signál  "Zakázaný vjezd vozidel do

   jízdního  pruhu",  nesmí  řidič  tento  jízdní  pruh užít. Svítí-li nad

   jízdním  pruhem  signál  "Volný  vjezd  vozidel do jízdního pruhu", smí

   řidič tento jízdní pruh užít.

 

   (3)  Svítí-li  signál  "Světelná  šipka  vlevo"  nebo  "Světelná  šipka

   vpravo",  musí  řidič  opustit  jízdní  pruh  nebo  objet  překážku  ve

   vyznačeném směru.

 

   (4)  Při řízení provozu při uzavírkách pozemní komunikace, při práci na

   pozemní   komunikaci   nebo   z   jiných  důvodů  se  užívá  přenosných

   signalizačních  zařízení  tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými

   kruhovými světly. Ustanovení § 70 odst. 2 platí obdobně.

 

   (5) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvaje na

   pozemní  komunikaci  se  užívá  signálu "Stůj!", jemuž předchází signál

   "Pozor!";  řidič  musí  zastavit  před  dopravní  značkou  "Příčná čára

   souvislá",  "Příčná  čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" a

   "Příčná  čára  souvislá  s  nápisem STOP", a kde taková dopravní značka

   není, před světelným signalizačním zařízením.

 

   (6)  Signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených

   světel  znamená  pro  řidiče  povinnost zastavit vozidlo před světelným

   signalizačním zařízením.

 

   (7)  Není-li světelné signalizační zařízení vybaveno signálem "Pozor!",

   platí  při  rozsvícení signálu k zastavení vozidla obdobně § 70 odst. 2

   písm. d) první věta.

 

   (8)  Signál  "Přerušované  žluté  světlo"  užitý  samostatně upozorňuje

   řidiče na nutnost dbát zvýšené opatrnosti.

 

   (9) Signál "Přerušované žluté světlo" užitý společně s dopravní značkou

   nebo   dopravním  zařízením  zdůrazňuje  význam  dopravní  značky  nebo

   dopravního zařízení.

 

   § 72

 

   Provoz  tramvají  se  řídí světelným signalizačním zařízením se signály

   "Signály  pro  tramvaje".  Těchto  signálů  se  může užít i na jízdních

   pruzích  vyhrazených  pro  autobusy  městské hromadné dopravy osob nebo

   trolejbusy.

 

   § 73

 

   (1)  Je-li  na  stezce  pro  cyklisty  nebo  cyklistickém pruhu zřízeno

   světelné  signalizační  zařízení  se  světelnými  signály  "Signál  pro

   cyklisty  se znamením Stůj!", "Signál pro cyklisty se znamením Pozor!",

   "Signál  pro  cyklisty  se  znamením Volno", platí obdobně § 70 odst. 2

   písm.  a)  až  d).  To  platí  i tehdy, je-li signál s plnými kruhovými

   světly doplněn bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.

 

   (2)  Jsou-li  signály  pro  cyklisty  umístěny  za  pozemní komunikací,

   znamená signál

 

   a)  "Signál  pro cyklisty se znamením Stůj!", že cyklista nesmí vjíždět

   na vozovku,

 

   b)  "Signál  pro  cyklisty se znamením Stůj!" spolu se signálem "Signál

   pro cyklisty se znamením Pozor!", že cyklista je povinen připravit se k

   jízdě,

 

   c)  "Signál pro cyklisty se znamením Volno", že cyklista může přejíždět

   vozovku;  rozsvítí-li  se  poté signál "Signál pro cyklisty se znamením

   Pozor!",  smí  dokončit  přejetí k světelnému signalizačnímu zařízení s

   tímto signálem.

 

   (3)  Tam, kde jsou světelná signalizační zařízení pro cyklisty vybavena

   tlačítkem  pro  cyklisty,  smí  cyklista  po stisknutí tlačítka vjet na

   vozovku  teprve  na  znamení  signálu  "Signál pro cyklisty se znamením

   Volno".

 

   § 74

 

   (1)  Pro chodce se užívá těchto signálů dvoubarevné soustavy, popřípadě

   i doprovodných akustických signálů, které znamenají

 

   a)  "Signál  pro  chodce  se  znamením Volno", že chodec může přecházet

   vozovku;  rozsvítí-li  se  poté  signál  "Signál pro chodce se znamením

   Stůj!",  smí  chodec  dokončit  přecházení  k světelnému signalizačnímu

   zařízení s tímto signálem,

 

   b)  "Signál pro chodce se znamením Stůj!", že chodec nesmí vstupovat na

   vozovku.

 

   (2)  Tam,  kde  jsou světelná signalizační zařízení pro chodce vybavena

   tlačítkem  pro  chodce,  smí  chodec  po stisknutí tlačítka vstoupit na

   vozovku  teprve  na  znamení  signálu  "Signál  pro  chodce se znamením

   Volno".

 

   § 75

 

   Řízení provozu pokyny policisty

 

   (1)  Policista  řídí  provoz na pozemních komunikacích změnou postoje a

   pokyny  paží;  přitom  zpravidla  používá směrovku, kterou drží v pravé

   ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce

 

   a)  "Stůj!" pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; řidič

   je povinen zastavit vozidlo,

 

   b)  "Pozor!",  vztyčí-li  policista  paži  nebo předloktí pravé paže se

   směrovkou;  řidič  jedoucí  ze  směru,  pro  který  byl  provoz předtím

   zastaven,  je  povinen  se  připravit  k  jízdě; řidič jedoucí ve směru

   předtím  volném je povinen zastavit vozidlo; je-li však již tak blízko,

   že by nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě,

 

   c)  "Volno"  pro  směr,  ke  kterému  stojí policista bokem; řidič může

   pokračovat  v  jízdě, a dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit

   vpravo nebo vlevo,

 

   d) má-li policista pravou paži předpaženou a levou upaženou, znamená to

   "Stůj!"  pro  řidiče  přijíždějícího  směrem  k  zádům  a  pravému boku

   policisty  a  "Volno"  pro  řidiče  přijíždějícího směrem k levému boku

   policisty;  řidič  přijíždějící směrem k zádům a pravému boku policisty

   je povinen zastavit vozidlo; řidič přijíždějící k levému boku policisty

   může  pokračovat  v  jízdě,  a  dodrží-li ustanovení o odbočování, může

   odbočit  vpravo  nebo vlevo; řidič přijíždějící směrem k čelu policisty

   smí  odbočovat  jen  vpravo; chodci smějí přecházet vozovku jen za zády

   policisty.

 

   (2) Zastavuje-li řidič při řízení provozu podle odstavce 1 písm. a), b)

   a d) na křižovatce, je povinen zastavit před hranicí křižovatky.

 

   (3) Při pokynech "Stůj!" a "Volno" může policista upažit obě nebo jednu

   paži;  obě  paže  může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To

   neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).

 

   (4)  Policista  může  při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v

   odstavci  1  i  jiné  pokyny,  například  "Zrychlit  jízdu!" vodorovným

   kýváním paže přes střed těla nebo "Zpomalit jízdu!" kýváním paže nahoru

   a   dolů.  K  zdůraznění  svého  pokynu  může  policista  užít  znamení

   píšťalkou.

 

   (5)   Odstavce  1  až  4  platí  i  pro  řízení  provozu  na  pozemních

   komunikacích  vojenským  policistou  a  příslušníkem vojenské pořádkové

   služby,  který  při  řízení  provozu  na  pozemních  komunikacích užívá

   směrovku nebo zastavovací terč.

 

   (6)  Na  požádání  je  příslušník  vojenské pořádkové služby při řízení

   provozu  na pozemních komunikacích povinen prokázat se policistovi nebo

   vojenskému  policistovi platným pověřením k řízení provozu na pozemních

   komunikacích.

 

   (7) Výstroj a označení příslušníka vojenské pořádkové služby při řízení

   provozu na pozemních komunikacích, vzor směrovky a zastavovacího terče,

   podobu  a  obsah  pověření  k  řízení provozu na pozemních komunikacích

   podle  odstavce  6  a  vzor  pokynů  při  řízení  provozu  na pozemních

   komunikacích podle odstavců 1 a 4 stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (8)  Strážník  obecní  policie  je oprávněn pokyny usměrňovat provoz na

   pozemních  komunikacích  v  případě,  že  je  to  nezbytné pro obnovení

   bezpečnosti  a  plynulosti silničního provozu, a není-li řízení provozu

   zajištěno policií nebo v součinnosti s policií. Při usměrňování provozu

   používá strážník pokyny stanovené pro řízení provozu policisty.

 

   (9)  Příslušník Hasičského záchranného sboru ve služebním stejnokroji s

   označením  příslušnosti  k  Hasičskému  záchrannému  sboru  je oprávněn

   usměrňovat  pokyny provoz na pozemních komunikacích v případě, že je to

   nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události, a není-li přítomen

   policista nebo strážník obecní policie. Při usměrňování provozu používá

   pokyny  stanovené  pro  řízení  provozu policisty. Obdobné oprávnění má

   člen  nebo  zaměstnanec jednotky požární ochrany při řešení mimořádných

   událostí.

 

   ODDÍL 3

 

   Vztahy   mezi   úpravami  provozu  na  pozemních  komunikacích,  jejich

   stanovení  a  užití  dopravních  značek, světelných signálů, dopravních

   zařízení a provozních informací

 

   § 76

 

   Vztahy  mezi  obecnou, místní a přechodnou úpravou provozu na pozemních

   komunikacích

 

   (1) Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné

   úpravě  provozu  na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na

   pozemních  komunikacích  je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na

   pozemních komunikacích.

 

   (2)  Svislé  stálé  dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním

   značkám.

 

   (3)   Přechodné   vodorovné   dopravní  značky  jsou  nadřazeny  stálým

   vodorovným dopravním značkám.

 

   (4)  Přenosné  svislé  dopravní  značky  jsou  nadřazeny všem dopravním

   značkám.

 

   (5)  Pokyny  policisty,  strážníka obecní policie, vojenského policisty

   nebo  příslušníka  vojenské  pořádkové  služby jsou nadřazeny světelným

   signálům, dopravním značkám nebo dopravním zařízením.

 

   (6)   Světelné   signály   jsou  nadřazeny  svislým  dopravním  značkám

   upravujícím přednost.

 

   (7)  Je-li  užito  vodorovné  dopravní  značky  "Přechod  pro  chodce",

   "Přejezd  pro  cyklisty",  "Zastávka  autobusu nebo trolejbusu", "Zákaz

   stání",  "Zákaz  zastavení"  nebo  "Šikmé  rovnoběžné  čáry",  je  tato

   vodorovná  dopravní  značka  v  místě  užití  nadřazena svislé dopravní

   značce  "Parkoviště"  nebo  svislé  dopravní  značce  "Zóna s dopravním

   omezením" se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště.

 

   § 77

 

   Stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích

 

   (1)  Místní  a  přechodnou  úpravu  provozu na pozemních komunikacích a

   užití zařízení pro provozní informace stanoví

 

   a)  na  silnici  I.  třídy,  kromě rychlostní silnice, místně příslušný

   krajský  úřad  po  předchozím  písemném  vyjádření  příslušného  orgánu

   policie,

 

   b)  na  dálnici^1)  a  rychlostní silnici^1) ministerstvo po předchozím

   písemném vyjádření Ministerstva vnitra,

 

   c) na silnici II. a III. třídy^1) a na místní komunikaci^1) obecní úřad

   obce   s   rozšířenou   působností  po  předchozím  písemném  vyjádření

   příslušného orgánu policie.

 

   (2)  Místní  a  přechodnou  úpravu  provozu na pozemních komunikacích a

   zařízení  pro  provozní  informace stanoví na veřejně přístupné účelové

   komunikaci  vlastník  se  souhlasem  příslušného  obecního úřadu obce s

   rozšířenou  působností  a po předchozím písemném stanovisku příslušného

   orgánu policie.

 

   (3)   Užití   dopravních   značek  "Železniční  přejezd  se  závorami",

   "Železniční  přejezd  bez  závor",  "Návěstní  deska",  "Tramvaj", "Dej

   přednost v jízdě tramvaji!" a užití dopravní značky "Stůj, dej přednost

   v  jízdě!",  má-li  být umístěna před železničním přejezdem, stanoví na

   silnici  I.  třídy^1)  místně  příslušný krajský úřad, na silnici II. a

   III.  třídy a na místní komunikaci^1) místně příslušný obecní úřad obce

   s  rozšířenou  působností  po předchozím písemném vyjádření příslušného

   orgánu policie a po projednání s příslušným drážním úřadem.^11)

 

   (4)  Užití  dopravních  značek  "Výstražný  kříž pro železniční přejezd

   jednokolejný"  a  "Výstražný  kříž pro železniční přejezd vícekolejný",

   světelného  signálu  "Signál  pro  zabezpečení železničního přejezdu" a

   signálů  pro tramvaje stanoví příslušný drážní úřad1^1) po projednání s

   příslušným  krajským  úřadem,  pokud  jde  o  užití  těchto  značek  na

   silnicích  I.  třídy^1)  nebo s místně příslušným obecním úřadem obce s

   rozšířenou působností, pokud jde o užití těchto značek na silnici II. a

   III.  třídy  a  na  místní  komunikaci,^1)  vždy po předchozím písemném

   stanovisku příslušného orgánu policie.

 

   (5)  Příslušný  orgán  policie nebo Ministerstvo vnitra vydá stanovisko

   podle  odstavců  1  až  4  do  30  dnů ode dne, kdy žádost o stanovisko

   obdržel. Pokud příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra nesdělí

   stanovisko  k  žádosti v této lhůtě, má se za to, že bylo vydáno kladné

   stanovisko.

 

   (6)   Výjimky   z  místní  a  přechodné  úpravy  provozu  na  pozemních

   komunikacích povoluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který

   úpravu  stanovil.  Policista může pokynem ve smyslu § 75 na místě samém

   povolit  okamžitou  výjimku  z  místní  a  přechodné  úpravy provozu na

   pozemních  komunikacích,  je-li  to  nutné  pro zajištění bezpečnosti a

   plynulosti  provozu  na  pozemních  komunikacích.  Nelze  však  zejména

   povolit   výjimku  z  maximální  dovolené  rychlosti,  zákazu  stání  a

   zastavení,   jestliže   by  byla  ohrožena  bezpečnost  nebo  plynulost

   silničního provozu.

 

   § 78

 

   Užití  dopravních  značek,  světelných  signálů,  dopravních zařízení a

   provozních informací

 

   (1)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

   zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.

 

   (2)  Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a

   zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a

   takovým  způsobem,  jak  to  nezbytně  vyžaduje  bezpečnost a plynulost

   provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.

 

   (3)  Přenosné  svislé  dopravní  značky,  přechodné  vodorovné dopravní

   značky,  světelné  signály,  dopravní  zařízení a zařízení pro provozní

   informace  smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů

   uvedených v odstavci 2.

 

   (4) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení

   provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v

   provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky.

 

   (5)  Prováděcí  právní předpis stanoví způsob a rozsah užití přenosných

   svislých  dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek,

   světelných   signálů,  dopravních  zařízení  a  zařízení  pro  provozní

   informace.

 

   (6)  V  bezprostřední  blízkosti  pozemní komunikace v obci je zakázáno

   umísťovat  cokoliv,  co  by  bylo  možno  zaměnit  s  dopravní značkou,

   světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro

   dopravní  informace  nebo  co  by  mohlo  snižovat  jejich viditelnost,

   rozpoznatelnost  nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních

   komunikacích  nebo  rozptylovat  jejich pozornost způsobem ovlivňujícím

   bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

 

   ODDÍL 4

 

   Zastavování vozidel

 

   § 79

 

   (1) Zastavovat vozidla je oprávněn

 

   a) policista ve stejnokroji,

 

   b) vojenský policista ve stejnokroji,

 

   c) strážník obecní policie ve stejnokroji

 

   1.  před  přechodem  pro  chodce  k zajištění bezpečného přechodu osob,

   jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje,

 

   2.  jestliže  řidič  vozidla  nebo  přepravovaná  osoba je podezřelá ze

   spáchání  přestupku  týkajícího  se bezpečnosti a plynulosti provozu na

   pozemních komunikacích,

 

   d) zaměstnanec provozovatele dráhy v blízkosti železničního přejezdu,

 

   e) účastník dopravní nehody, vyžadují-li to okolnosti podle § 47,

 

   f) dopravce podle § 49 odst. 4,

 

   g)  vedoucí  organizovaného útvaru školní mládeže, vedoucí organizované

   skupiny  dětí,  které  dosud  nepodléhají  povinné  školní  docházce, a

   průvodce zdravotně postižených osob při přecházení vozovky,

 

   h) průvodce vedených nebo hnaných zvířat podle § 60 odst. 6,

 

   i) zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením,

   opravami  a  výstavbou  pozemní  komunikace  a  k zajištění bezpečnosti

   provozu  na pozemních komunikacích, označený podle prováděcího právního

   předpisu,

 

   j)  osoba  pověřená  obecním  úřadem  obce  s  rozšířenou  působností k

   zajištění  bezpečného  přechodu  dětí  a  školní  mládeže  přes pozemní

   komunikaci  v  blízkosti školního zařízení (dále jen "pověřená osoba");

   pověřená  osoba  je  povinna  při  výkonu  činnosti  být označena podle

   prováděcího právního předpisu,

 

   k)  celník^9b)  ve  stejnokroji při výkonu činností v rozsahu oprávnění

   stanovených zvláštními právními předpisy^12a),

 

   l)   příslušník  Generální  inspekce  bezpečnostních  sborů  s  vnějším

   označením podle zvláštního právního předpisu^45).

 

   (2)  Vozidlo  se  zastavuje  dáváním znamení k zastavení vozidla. Osoby

   uvedené  v odstavci 1 dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží

   nebo  zastavovacím  terčem  a za snížené viditelnosti červeným světlem,

   kterým  pohybují  v  horním  půlkruhu.  Z jedoucího vozidla dávají toto

   znamení  kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem.

   Policista  nebo  strážník  obecní  policie  může  z  jedoucího  vozidla

   zastavovat   vozidla  i  rozsvícením  nápisu  „STOP“  podle  zvláštního

   právního  předpisu^13)  ze  směru  jízdy  zastavovaného  vozidla,  a to

   zepředu i zezadu.

 

   (3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem

   na  okolnosti  provozu  na  pozemních  komunikacích tak, aby řidič mohl

   bezpečně  zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu

   na pozemních komunikacích.

 

   (4)  Pověřenou  osobou  může  být pouze osoba starší 18 let, která je k

   činnosti podle odstavce 1 písm. j) dostatečně způsobilá.

 

   (5)  Pověřená  osoba  musí mít při činnosti podle odstavce 1 písm. j) u

   sebe  pověření  vydané  obecním  úřadem  obce  s rozšířenou působností.

   Pověření  musí  být  časově  omezeno,  nejdéle na dobu jednoho roku. Na

   požádání  je  pověřená  osoba  povinna  prokázat se policistovi platným

   pověřením.

 

   (6)  Pověřená  osoba  může  zastavovat  vozidla  pouze  na přechodu pro

   chodce;  kde  přechod pro chodce není nebo je neschůdný, smí zastavovat

   vozidla i na jiném místě na vozovce.

 

   (7)  Pověřená  osoba  nesmí zastavovat vozidla v blízkosti křižovatky s

   řízeným provozem, a to ani na přechodu pro chodce.

 

   (8)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  způsob  označení  osob  podle

   odstavce 1 písm. i) a j) a vzor pověření podle odstavce 1 písm. j).

 

   § 79a

 

   Měření rychlosti vozidel

 

   Za  účelem  zvýšení  bezpečnosti  provozu  na pozemních komunikacích je

   policie  a  obecní  policie  oprávněna  měřit  rychlost vozidel. Obecní

   policie  tuto  činnost  vykonává  výhradně na místech určených policií,

   přitom postupuje v součinnosti s policií^5).

 

   HLAVA III

 

   ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ A ŘIDIČSKÝ PRŮKAZ

 

   DÍL 1

 

   Řidičské oprávnění

 

   § 80

 

   nadpis neplatil

 

   Řidičské  oprávnění opravňuje jeho držitele k řízení motorového vozidla

   zařazeného do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

 

   § 80a

 

   neplatil

 

   § 81

 

   Skupiny a podskupiny řidičských oprávnění

 

   (1) Řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel se dělí podle skupin

   a podskupin.

 

   (2)  Řidičské  oprávnění  skupiny  A  opravňuje  k  řízení  motocyklů s

   postranním vozíkem nebo bez něj.

 

   (3)  Řidičské  oprávnění  podskupiny  A1  opravňuje  k  řízení  lehkých

   motocyklů  o  objemu válců nepřesahujícím 125 cm3 a o výkonu nejvýše 11

   kW.

 

   (4) Řidičské oprávnění skupiny B opravňuje k řízení

 

   a) motorových vozidel, s výjimkou vozidel uvedených v odstavcích 2, 3 a

   a   motocyklu  o  výkonu  nad  25  kW  nebo  s  poměrem  výkon/hmotnost

   přesahujícím 0,16 kW/kg nebo motocyklu s postranním vozíkem a s poměrem

   výkonu/hmotnost  přesahujícím  0,16  kW/kg, jejichž maximální přípustná

   hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg a s nejvýše 8 místy k sezení, kromě místa

   řidiče;  k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo

   o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 750 kg,

 

   b)   traktorů  a  pracovních  strojů  samojízdných,  jejichž  maximální

   přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg,

 

   c)  jízdních  souprav  složených  z motorového vozidla podle písmene a)

   nebo  b)  a  přípojného  vozidla,  pokud  maximální  přípustná hmotnost

   soupravy nepřevyšuje 3 500 kg a maximální přípustná hmotnost přípojného

   vozidla nepřevyšuje pohotovostní hmotnost^2) motorového vozidla.

 

   (5)  Řidičské  oprávnění  podskupiny  B1  opravňuje k řízení motorových

   tříkolových  a  čtyřkolových  vozidel  uvedených  v odstavci 4, jejichž

   maximální  konstrukční  rychlost převyšuje 45 km.h-1 nebo jsou poháněná

   spalovacím  motorem  o  objemu  válců  převyšujícím  50  cm3  nebo jsou

   poháněná  jakýmkoli  jiným zařízením srovnatelného výkonu. Pohotovostní

   hmotnost  těchto  vozidel  nesmí  být vyšší než 550 kg; do pohotovostní

   hmotnosti   vozidla  elektricky  poháněného  se  nezapočítává  hmotnost

   akumulátorů.

 

   (6) Řidičské oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel,

   s  výjimkou  vozidel  uvedených  v  odstavcích 8 a 9, jejichž maximální

   přípustná  hmotnost převyšuje 3 500 kg; k tomuto motorovému vozidlu smí

   být  připojeno  přípojné  vozidlo,  jehož  maximální přípustná hmotnost

   nepřevyšuje 750 kg.

 

   (7)  Řidičské  oprávnění  podskupiny  C1  opravňuje k řízení motorových

   vozidel,  s  výjimkou  vozidel  uvedených  v  odstavcích 8 a 9, jejichž

   maximální  přípustná  hmotnost  převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 7

   500 kg; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo,

   jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.

 

   (8)  Řidičské oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel

   určených  pro  přepravu  osob  s více než 8 místy k sezení, kromě místa

   řidiče; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo,

   jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.

 

   (9)  Řidičské  oprávnění  podskupiny  D1  opravňuje k řízení motorových

   vozidel  určených  pro přepravu osob s více než 8 místy k sezení, kromě

   místa  řidiče,  avšak  ne  s  více  než  16 místy k sezení, kromě místa

   řidiče; k tomuto motorovému vozidlu smí být připojeno přípojné vozidlo,

   jehož maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg.

 

   (10)  Řidičské  oprávnění  skupiny  B  +  E opravňuje k řízení jízdních

   souprav  složených  z  motorového  vozidla  uvedeného  v  odstavci  4 a

   přípojného  vozidla,  pokud  nejde  o  jízdní soupravu podle odstavce 4

   písm. c).

 

   (11)  Řidičské  oprávnění  skupiny  C  +  E opravňuje k řízení jízdních

   souprav  složených  z  motorového  vozidla  uvedeného  v  odstavci  6 a

   přípojného  vozidla,  jehož  maximální přípustná hmotnost převyšuje 750

   kg.

 

   (12)  Řidičské  oprávnění podskupiny C1 + E opravňuje k řízení jízdních

   souprav  složených  z  motorového  vozidla  uvedeného  v  odstavci  7 a

   přípojného  vozidla,  jehož  maximální přípustná hmotnost převyšuje 750

   kg.  Maximální přípustná hmotnost soupravy však nesmí převyšovat 12 000

   kg  a  maximální přípustná hmotnost přípojného vozidla nesmí převyšovat

   pohotovostní hmotnost motorového vozidla.

 

   (13)  Řidičské  oprávnění  skupiny  D  +  E opravňuje k řízení jízdních

   souprav  složených  z  motorového  vozidla  uvedeného  v  odstavci  8 a

   přípojného  vozidla,  jehož  maximální přípustná hmotnost převyšuje 750

   kg.

 

   (14)  Řidičské  oprávnění podskupiny D1 + E opravňuje k řízení jízdních

   souprav  složených  z  motorového  vozidla  uvedeného  v  odstavci  9 a

   přípojného vozidla, jehož maximální přípustná hmotnost převyšuje 750 kg

   a  nejsou  v  něm  přepravovány  osoby.  Maximální  přípustná  hmotnost

   soupravy však nesmí převyšovat 12 000 kg a maximální přípustná hmotnost

   přípojného  vozidla  nesmí  převyšovat pohotovostní hmotnost motorového

   vozidla.

 

   (15)  Řidičské  oprávnění skupiny AM opravňuje k řízení mopedů a malých

   motocyklů s maximální konstrukční rychlostí 45 km.h-1.

 

   (16)  Řidičské  oprávnění  skupiny  T  opravňuje  k  řízení  traktorů a

   pracovních  strojů samojízdných; k motorovému vozidlu smí být připojeno

   přípojné vozidlo.

 

   § 82

 

   Podmínky udělení a držení řidičského oprávnění

 

   (1) Řidičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která

 

   a) dosáhla věku stanoveného tímto zákonem,

 

   b) je zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,

 

   c) je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel,

 

   d)  má  na  území  České  republiky obvyklé bydliště nebo zde alespoň 6

   měsíců studuje,

 

   e) splnila další podmínky stanovené tímto zákonem,

 

   f)  není  ve  výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v

   zákazu   řízení   motorových   vozidel  nebo  nemá  v  registru  řidičů

   zaznamenáno 12 bodů,

 

   g)   není  držitelem  platného  řidičského  oprávnění  uděleného  jiným

   členským státem.

 

   (2)  Řidičské  oprávnění  nelze  udělit osobě, jejíž řidičské oprávnění

   bylo  v  jiném  členském  státě  pozastaveno nebo odejmuto, nebo jí byl

   uložen  zákaz  činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,

   pokud neuplynula lhůta pro opětovné udělení řidičského oprávnění.

 

   (3)  Podmínky  podle odstavce 1 písm. b), c) a e) musí splňovat držitel

   řidičského  oprávnění  příslušné  skupiny nebo podskupiny po celou dobu

   držení řidičského oprávnění.

 

   (4)  Studiem  se rozumí základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší

   odborné  vzdělávání  v denní formě v oborech vzdělání v základní škole,

   střední  škole,  konzervatoři  nebo  vyšší  odborné  škole,  zapsané do

   rejstříku   škol   a   školských   zařízení,   a  prezenční  studium  v

   akreditovaných  studijních programech na vysoké škole. Místem studia se

   rozumí adresa místa, kde probíhá výuka nebo její podstatná část.

 

   (5) Za účelem zjištění, zda osoba uvedená v odstavci 1 splňuje podmínku

   bezúhonnosti  podle odstavce 1 písm. f), si příslušný orgán uvedený v §

   92  odst.  1  vyžádá  podle  zvláštního  právního předpisu^27a) výpis z

   evidence  Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku

   trestů  a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické

   podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   § 83

 

   Věk

 

   (1) Řidičské oprávnění lze udělit jen osobě starší

 

   a) 15 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupiny AM,

 

   b) 16 let, jedná-li se o řidičské oprávnění podskupiny A1,

 

   c) 17 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupiny T a podskupiny B1,

 

   d)  18 let, jedná-li se o řidičské oprávnění skupin A, B, B+E, C, C+E a

   podskupin C1 a C1+E,

 

   e)  21  let,  jedná-li  se  o  řidičské  oprávnění  skupin  A, D, D+E a

   podskupin D1, D1+E.

 

   (2)  Řidičské  oprávnění skupiny A udělené osobě podle odstavce 1 písm.

   d)  opravňuje  pouze  k  řízení  motocyklů  o výkonu do 25 kW s poměrem

   výkon/hmotnost  nepřesahujícím  0,16  kW/kg nebo motocyklů s postranním

   vozíkem a s poměrem výkon/hmotnost nepřesahujícím 0,16 kW/kg.

 

   (3)  Řidičské  oprávnění skupiny A udělené osobě podle odstavce 1 písm.

   e)  opravňuje  k  řízení  motocyklů  o  výkonu nad 25 kW nebo s poměrem

   výkon/hmotnost  přesahujícím  0,16  kW/kg  nebo  motocyklů s postranním

   vozíkem a s poměrem výkon/hmotnost přesahujícím 0,16 kW/kg.

 

   (4)  Osobě uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) lze řidičské oprávnění k

   řízení  motorových  vozidel  udělit  jen  s  písemným  souhlasem jejího

   zákonného zástupce.

 

   (5) Ministerstvo udělí u řidičského oprávnění skupiny A a podskupiny A1

   výjimku   z  podmínky  věku  pro  osobu,  která  je  držitelem  licence

   motoristického  sportovce,  na  základě její písemné žádosti, popřípadě

   písemné  žádosti jejího zákonného zástupce. Udělená výjimka platí pouze

   pro jízdu při sportovní soutěži.

 

   Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

 

   § 84

 

   (1)  Zdravotní  způsobilostí  k  řízení  motorových  vozidel  se rozumí

   tělesná  a  duševní  schopnost  k  řízení  motorových vozidel (dále jen

   "zdravotní způsobilost").

 

   (2)  Zdravotní  způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti

   (dále  jen  "posudek")  vydává  posuzující  lékař na základě prohlášení

   žadatele  o  řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského oprávnění,

   výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.

 

   (3)  Zdravotně  způsobilý  k řízení motorového vozidla není ten, kdo má

   poruchy   chování   způsobené   závislostí   na  alkoholu  nebo  jiných

   psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti.

 

   (4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí

 

   a)  lékař  se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v

   oboru  praktický  lékař  pro děti a dorost registrujícího poskytovatele

   ambulantní zdravotní péče (dále jen "registrující poskytovatel"),

 

   b) lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb,

 

   c)   lékař   uvedený  v  písmenu  a)  kteréhokoliv  poskytovatele  této

   ambulantní  zdravotní  péče,  jde-li  o  posuzovanou  osobu, která nemá

   registrujícího   poskytovatele  nebo  poskytovatele  pracovnělékařských

   služeb.

 

   (5)   Lékař  registrujícího  poskytovatele  je  povinen  předat  lékaři

   zařízení poskytovatele pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání výpis

   ze  zdravotnické  dokumentace  obsahující  údaje podstatné pro zjištění

   zdravotní způsobilosti.

 

   (6)  U  osoby, která nemá registrujícího poskytovatele, musí posuzující

   lékař  vyloučit  nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují

   zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.

 

   (7)  Prováděcí  právní  předpis upraví podmínky zdravotní způsobilosti,

   rozsah  lékařské  prohlídky  a  odborného  vyšetření,  obsah prohlášení

   žadatele  o  řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského oprávnění,

   nemoci,  vady  nebo  stavy,  které  vylučují  nebo  podmiňují zdravotní

   způsobilost k řízení motorových vozidel.

 

   § 85

 

   (1) Posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost

   žadatele  o  řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského oprávnění.

   Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.

 

   (2) Po provedení lékařské prohlídky, popřípadě odborného vyšetření vydá

   posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.

 

   (3) Posudek o zdravotní způsobilosti musí mít písemnou formu.

 

   (4)  Posuzující lékař v posudku o zdravotní způsobilosti uvede zjištěný

   zdravotní  stav  z  hlediska zdravotní způsobilosti žadatele o řidičské

   oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a hodnocení jeho zdravotní

   způsobilosti.

 

   (5) Žadatel o řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění je

 

   a) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,

 

   b) zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou,

 

   c) zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.

 

   (6)  V  hodnocení  zdravotní  způsobilosti podle odstavce 5 písm. b) se

   uvede  důvod  a podmínka zdravotní způsobilosti a v hodnocení zdravotní

   způsobilosti  podle  odstavce  5  písm.  c)  se  uvede  důvod zdravotní

   nezpůsobilosti k řízení motorových vozidel.

 

   (7)  Prováděcí  právní předpis stanoví obsah a vzor posudku o zdravotní

   způsobilosti a upraví podrobnosti hodnocení zdravotní způsobilosti.

 

   § 86

 

   Je-li  žadatel  o  řidičské oprávnění nebo držitel řidičského oprávnění

   podle  posouzení  zdravotní  způsobilosti  zdravotně způsobilý k řízení

   motorových  vozidel  s  podmínkou  nebo  zdravotně nezpůsobilý k řízení

   motorových  vozidel, oznámí posuzující lékař neprodleně tuto skutečnost

   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle obvyklého

   bydliště  nebo místa studia žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele

   řidičského oprávnění a zašle mu kopii posudku o zdravotní způsobilosti.

 

   Pravidelné lékařské prohlídky

 

   § 87

 

   (1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat

 

   a)  řidič  vozidla,  který  při  plnění  úkolů  souvisejících s výkonem

   zvláštních   povinností   užívá  zvláštního  výstražného  světla  modré

   barvy,^2) případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení,

 

   b)  řidič,  který  řídí  motorové  vozidlo v pracovněprávním vztahu a u

   něhož  je  řízení  motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní

   smlouvě,

 

   c)  řidič,  u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné

   výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu,^28)

 

   d)  držitel  řidičského  oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupin

   C1,  C1+E, D1 a D1+E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné

   skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,

 

   e)  držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových

   vozidel podle zvláštního právního předpisu.^4)

 

   (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se

   podrobit  před  zahájením  výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším

   pravidelným  lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva

   roky a po dovršení 50 let věku každoročně.

 

   (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci

   1,  je  povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest

   měsíců  před dovršením 60, 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení

   stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky.

 

   (4)  Posuzující  lékař  může  na  základě  výsledku pravidelné lékařské

   prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu

   zdravotnímu  stavu,  určit  osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen

   "povinná osoba") termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než

   jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3.

 

   (5)  Je-li  to  potřebné  pro  zjištění  zdravotní způsobilosti povinné

   osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření.

 

   (6)  Náklady  na  pravidelnou  lékařskou  prohlídku  osob  uvedených  v

   odstavci 1 hradí u osob v pracovně-právním vztahu zaměstnavatel. U osob

   uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob

   uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku

   tyto osoby.

 

   (7)   Prováděcí   právní  předpis  upraví  rozsah  pravidelné  lékařské

   prohlídky.

 

   § 87a

 

   Dopravně psychologické vyšetření

 

   (1) Dopravně psychologickému vyšetření je povinen se podrobovat

 

   a)  držitel  řidičského  oprávnění  skupin  C,  C+E  a C1+E, který řídí

   nákladní  automobil  o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg

   nebo  speciální  automobil  o největší povolené hmotnosti převyšující 7

   500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a

   přípojného  vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla

   a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg,

 

   b)  držitel  řidičského oprávnění skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E,

   který   řídí  motorové  vozidlo  zařazené  do  příslušné  skupiny  nebo

   podskupiny řidičského oprávnění.

 

   (2)  Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění

   uvedený v odstavci 1 povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti

   uvedené  v  odstavci  1,  a  dalšímu dopravně psychologickému vyšetření

   nejdříve  šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení

   50 let a dále pak každých pět let.

 

   (3)  Dopravně  psychologickému  vyšetření je povinen se podrobit řidič,

   který žádá o vrácení řidičského oprávnění podle § 123d.

 

   (4)   Dopravně   psychologické  vyšetření  provádí  psycholog,  kterému

   ministerstvo udělilo akreditaci.

 

   (5)  Ministerstvo udělí akreditaci k provádění dopravně psychologického

   vyšetření na žádost fyzické osobě, která

 

   a) absolvovala akreditované magisterské studium v oboru psychologie,

 

   b)  absolvovala  postgraduální  studium  v  oboru  dopravní psychologie

   akreditovaného   studijního   programu   nebo   programu  celoživotního

   vzdělávání prováděného vysokou školou,

 

   c) má alespoň 3 roky praxe v oblasti dopravní psychologie a

 

   d)  má  k  dispozici  vybavení  nezbytné  pro  řádné provádění dopravně

   psychologického vyšetření.

 

   (6) Dopravně psychologické vyšetření se vyhotovuje písemnou formou a je

   podkladem k posudku o zdravotní způsobilosti.

 

   (7)  Náklady  na  dopravně  psychologické vyšetření držitelů řidičských

   oprávnění uvedených v odstavci 1, hradí řidič.

 

   (8)  Povinnost  dopravně  psychologického vyšetření podle odstavce 1 se

   netýká  řidiče,  který  provádí silniční dopravu soukromé povahy, pokud

   není  prováděna za úplatu a dále řidičů vozidel požární ochrany, řidičů

   vozidel policie, Vězeňské služby České republiky, zpravodajských služeb

   a řidičů vozidel ozbrojených sil České republiky.

 

   (9)  Vybavení  nezbytné  pro  řádné  provádění dopravně psychologického

   vyšetření stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 88

 

   (1)  Po  provedení  pravidelné lékařské prohlídky vydá posuzující lékař

   povinné  osobě  posudek  o  zdravotní způsobilosti. Posudek o zdravotní

   způsobilosti musí mít písemnou formu.

 

   (2) Povinná osoba je

 

   a) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel,

 

   b) zdravotně způsobilá k řízení motorových vozidel s podmínkou,

 

   c) zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.

 

   (3)  V  hodnocení  zdravotní  způsobilosti podle odstavce 4 písm. b) se

   uvede podmínka zdravotní způsobilosti.

 

   (4)  Je-li  povinná  osoba podle výsledku pravidelné lékařské prohlídky

   zdravotně  způsobilá  s  podmínkou  nebo  zdravotně nezpůsobilá, oznámí

   posuzující  lékař  tuto  skutečnost  obecnímu  úřadu  obce s rozšířenou

   působností  příslušnému  podle  obvyklého  bydliště  nebo  místa studia

   povinné  osoby  a  u  osob  uvedených  v  §  87  odst.  1, které jsou v

   pracovněprávním vztahu, i zaměstnavateli.

 

   (5)  Povinná  osoba  se  musí  podrobit  pravidelné  lékařské prohlídce

   nejpozději  den  před  dnem  ukončení  platnosti  posudku  o  zdravotní

   způsobilosti.

 

   (6)   Prováděcí   právní  předpis  stanoví  vzor  posudku  o  zdravotní

   způsobilosti  a  upraví  podrobnosti  hodnocení  zdravotní způsobilosti

   povinné osoby.

 

   § 89

 

   Povinná  osoba,  která nemá platný posudek o zdravotní způsobilosti, je

   zdravotně nezpůsobilá k řízení motorových vozidel.

 

   § 89a

 

   Lékař,  který  zjistí,  že  žadatel  o  řidičské oprávnění nebo držitel

   řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel

   s  podmínkou nebo není zdravotně způsobilý k řízení motorových vozidel,

   je  povinen o této skutečnosti neprodleně informovat obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  příslušný  podle  obvyklého bydliště nebo místa

   studia   žadatele   o   řidičské  oprávnění  nebo  držitele  řidičského

   oprávnění.

 

   § 90

 

   Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel

 

   (1)  Řidičské  oprávnění  příslušné  skupiny  nebo  podskupiny může být

   uděleno  pouze  osobě,  která  získala  odbornou  způsobilost  k řízení

   motorových  vozidel  podle  zvláštního  právního  předpisu^4) (dále jen

   "odborná způsobilost").

 

   (2)  Absolvoval-li  žadatel  o  řidičské  oprávnění  praktický výcvik a

   zkoušku   v   řízení   motorového   vozidla^4)   s  vozidlem  vybaveným

   automatickou  převodovkou,  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností

   omezí  řidičské  oprávnění  příslušné  skupiny nebo podskupiny pouze na

   vozidla  s  tímto  druhem  převodovky;  toto omezení se však neprovede,

   jde-li o řidičské oprávnění skupiny AM. Vozidlem vybaveným automatickou

   převodovkou se rozumí vozidlo, ve kterém není pedál spojky, popřípadě u

   vozidel,  k  jejichž řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny A nebo

   podskupiny A1, ruční páka.

 

   (3)  Při řízení drážních vozidel,^11) která jsou používána v provozu na

   pozemních   komunikacích,  musí  být  řidič  tohoto  vozidla  držitelem

   oprávnění   k   řízení   drážního  vozidla  podle  zvláštního  právního

   předpisu.^11)  Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění

   skupiny D.

 

   § 91

 

   Další podmínky k udělení řidičského oprávnění

 

   (1) Řidičské oprávnění

 

   a)  skupiny  D nebo podskupiny D1 lze udělit jen žadateli, který je již

   držitelem řidičského oprávnění skupiny B,

 

   b)  skupiny  C nebo podskupiny C1 lze udělit jen žadateli, který je již

   držitelem  řidičského  oprávnění skupiny B, nestanoví-li zvláštní zákon

   jinak,

 

   c)  skupiny  B  +  E  lze  udělit  jen žadateli, který je již držitelem

   řidičského oprávnění skupiny B,

 

   d)  skupiny  C  +  E  lze  udělit  jen žadateli, který je již držitelem

   řidičského oprávnění skupiny C,

 

   e)  podskupiny  C1  + E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

   řidičského oprávnění podskupiny C1,

 

   f)  skupiny  D  +  E  lze  udělit  jen žadateli, který je již držitelem

   řidičského oprávnění skupiny D,

 

   g)  podskupiny  D1  + E lze udělit jen žadateli, který je již držitelem

   řidičského oprávnění podskupiny D1.

 

   (2) Řidičské oprávnění udělené pro skupinu

 

   a) C + E nebo D + E platí i pro skupinu B + E,

 

   b) C + E platí i pro skupinu D + E, pokud má držitel řidičské oprávnění

   skupiny D.

 

   (3)  Žadatel o řidičské oprávnění skupiny A podle § 83 odst. 1 písm. e)

   a odst. 3 musí

 

   a)  být  držitelem  řidičského oprávnění skupiny A uděleného podle § 83

   odst. 1 písm. d) a odst. 2 a složit doplňovací zkoušku podle zvláštního

   právního předpisu^4), nebo

 

   b) absolvovat výcvik k získání řidičského oprávnění a zkoušku z odborné

   způsobilosti  podle  zvláštního  právního  předpisu^4) na motocyklu bez

   postranního vozíku o výkonu nejméně 35 kW.

 

   § 92

 

   Udělení a rozšíření řidičského oprávnění

 

   (1)  Řidičské  oprávnění  udělí žadateli o řidičské oprávnění příslušný

   obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

   (2)  Řidičské  oprávnění  se  uděluje  na  základě  žádosti  o řidičské

   oprávnění, která musí mít písemnou formu.

 

   (3) V žádosti o řidičské oprávnění musí být uvedeno

 

   a)  jméno,  popřípadě  jména  (dále jen „jméno“), a příjmení žadatele o

   řidičské oprávnění,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele o řidičské oprávnění na území

   České republiky, nebo místo studia,

 

   c)  datum a místo narození a rodné číslo žadatele o řidičské oprávnění,

   pokud mu bylo přiděleno,

 

   d)  skupina  nebo  podskupina  řidičského oprávnění, o jejíž udělení je

   žádáno,

 

   e)  předchozí  obvyklá  bydliště  od  dosažení věku stanoveného v § 83,

   pokud  se  nacházela  mimo  území  České  republiky, a současné obvyklé

   bydliště  mimo  území  České republiky, pokud žadatel v České republice

   pouze studuje.

 

   (4) K žádosti musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b) posudek o zdravotní způsobilosti,

 

   c) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

   do příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,

 

   d)  doklad  prokazující  obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území

   České  republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k

   jeho  prokázání,  nebo  potvrzení o studiu podle § 82 odst. 4; dokladem

   prokazujícím obvyklé bydliště žadatele je zejména

 

   1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území

   České republiky,

 

   2.   výpis  z  katastru  nemovitostí  potvrzující  vlastnická  práva  k

   nemovitosti,

 

   3. nájemní smlouva k nemovitosti,

 

   4. potvrzení o zaměstnání,

 

   5. výpis z živnostenského rejstříku,

 

   e) čestné prohlášení žadatele, že

 

   1.   není  držitelem  platného  řidičského  oprávnění  uděleného  jiným

   členským státem a

 

   2.  jiným  členským státem mu nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v

   zákazu řízení motorových vozidel nebo že jeho řidičské oprávnění nebylo

   pozastaveno  nebo  odejmuto,  nebo  že již uplynula doba, na kterou byl

   zákaz  činnosti  uložen,  nebo  doba  pro  opětovné  udělení řidičského

   oprávnění,

 

   f) rozhodnutí o udělení výjimky podle § 83 odst. 4, byla-li udělena,

 

   g) doklad o splnění dalších podmínek podle § 91,

 

   h) jedna fotografie, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o

   občanských průkazech (dále jen „fotografie“).

 

   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle

   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí

   žadateli.  Má-li  obecní úřad obce s rozšířenou působností pochybnost o

   pravdivosti  údajů  uvedených  v  čestném  prohlášení podle odstavce 4,

   ověří  si  jejich  pravdivost  u příslušného úřadu státu, ve kterém měl

   žadatel předchozí obvyklé bydliště.

 

   (6) Podle ustanovení odstavců 1 až 5 se postupuje i v případě rozšíření

   řidičského   oprávnění  o  další  skupinu  nebo  podskupinu  řidičského

   oprávnění.

 

   (7) Splňuje-li žadatel o řidičské oprávnění nebo o rozšíření řidičského

   oprávnění  všechny  podmínky  podle  §  82  odst. 1, má právní nárok na

   udělení  řidičského  oprávnění  nebo  na jeho rozšíření o další skupinu

   nebo podskupinu řidičského oprávnění.

 

   § 93

 

   Podmínění a omezení řidičského oprávnění

 

   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské

   oprávnění  podmíní,  jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně

   způsobilý k řízení motorových vozidel s podmínkou.

 

   (2)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské

   oprávnění omezí, jestliže držitel řidičského oprávnění

 

   a) pozbyl částečně odbornou způsobilost,

 

   b) přestal splňovat některou z dalších podmínek podle § 91,

 

   c) se vzdal některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

 

   (3)  Skutečnost  podle  odstavce  2  písm.  c)  musí držitel řidičského

   oprávnění  písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností. V oznámení musí být uvedeno

 

   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,

 

   b) adresa obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění,

 

   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

   pokud mu bylo přiděleno,

 

   d)  skupina  nebo  podskupina  řidičského  oprávnění,  které se držitel

   řidičského oprávnění vzdává.

 

   (4)  K  oznámení  podle  odstavce  3  musí  být  přiložen platný doklad

   totožnosti  a jedna fotografie držitele řidičského oprávnění. Po podání

   oznámení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně

   ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 2, které jsou v něm

   uvedeny, a doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.

 

   (5) V rozhodnutí o podmínění řidičského oprávnění podle odstavce 1 nebo

   o omezení řidičského oprávnění podle odstavce 2 písm. a) a b) příslušný

   obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností uvede rozsah podmínění nebo

   omezení   řidičského  oprávnění  a  popřípadě  další  podmiňující  nebo

   omezující  podmínky  pro výkon řidičského oprávnění, které musí držitel

   řidičského  oprávnění  splňovat.  Omezení  řidičského  oprávnění  podle

   odstavce  2  písm.  c)  vezme  příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou

   působností na základě oznámení podle odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje

   o omezení řidičského oprávnění.

 

   § 94

 

   Odnětí řidičského oprávnění a vzdání se řidičského oprávnění

 

   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  řidičské

   oprávnění odejme, pokud jeho držitel

 

   a) pozbyl zcela zdravotní způsobilost,

 

   b) pozbyl zcela odbornou způsobilost, nebo

 

   c) nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82;

   v  případě  nesplnění  podmínky  uvedené  v  §  82  odst. 1 písm. d) se

   řidičské  oprávnění  neodejme,  pokud v řízení vyjde najevo, že držitel

   řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.

 

   (2) Držitel řidičského oprávnění se může vzdát řidičského oprávnění.

 

   (3)  Vzdání  se  řidičského oprávnění musí držitel řidičského oprávnění

   písemně   oznámit   příslušnému   obecnímu   úřadu  obce  s  rozšířenou

   působností. V oznámení musí být uvedeno

 

   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,

 

   b)  adresa  obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění nebo místo

   studia,

 

   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

   pokud mu bylo přiděleno,

 

   d) datum udělení řidičského oprávnění.

 

   (4)  K  oznámení  podle  odstavce  3  musí  být  přiložen platný doklad

   totožnosti  držitele řidičského oprávnění. Po podání oznámení příslušný

   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  bezodkladně  ověří podle

   dokladu  totožnosti údaje podle odstavce 3, které jsou v něm uvedeny, a

   doklad totožnosti vrátí držiteli řidičského oprávnění.

 

   (5)  Vzdání  se  řidičského  oprávnění podle odstavce 2 vezme příslušný

   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností na základě oznámení podle

   odstavce 3 na vědomí a nerozhoduje o odnětí řidičského oprávnění.

 

   § 94a

 

   Pozbytí řidičského oprávnění

 

   (1) Držitel řidičského oprávnění pozbývá řidičské oprávnění dnem právní

   moci  rozhodnutí,  kterým  mu  byl  soudem uložen trest nebo příslušným

   správním  úřadem^30)  uložena  sankce  zákazu  činnosti spočívajícího v

   zákazu řízení motorových vozidel.

 

   (2)  Řidičský  průkaz  je  povinen  odevzdat držitel řidičského průkazu

   příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních

   dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle odstavce 1.

 

   (3) Pro odevzdání řidičského průkazu platí obdobně § 113 odst. 5.

 

   § 95

 

   Pozastavení řidičského oprávnění

 

   (1)  V  rámci  řízení  o  podmínění,  omezení  nebo  odnětí  řidičského

   oprávnění  může  příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností

   rozhodnout   o  pozastavení  řidičského  oprávnění  jako  o  předběžném

   opatření podle zvláštního právního předpisu.^31)

 

   (2)  Pozastavení  řidičského  oprávnění  znamená, že držitel řidičského

   oprávnění  nesmí  po  dobu  platnosti tohoto pozastavení řídit motorová

   vozidla.

 

   § 96

 

   Přezkoumání zdravotní způsobilosti

 

   (1)  Podmínění  zdravotní  způsobilosti podle § 93 odst. 1 nebo pozbytí

   zdravotní  způsobilosti  podle  §  94  odst.  1  písm.  a)  se zjišťuje

   přezkoumáním zdravotní způsobilosti.

 

   (2)  Pro  přezkoumání zdravotní způsobilosti platí obdobně ustanovení §

   84 až 86.

 

   (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o

   podmínění,  omezení  nebo  odnětí  řidičského oprávnění nařídí držiteli

   řidičského  oprávnění,  aby  se ve stanovené lhůtě podrobil přezkoumání

   zdravotní  způsobilosti  podle odstavce 2, vyjdou-li najevo skutečnosti

   důvodně nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění je zdravotně

   způsobilý  k  řízení  motorových  vozidel  s  podmínkou  nebo zdravotně

   nezpůsobilý k řízení motorových vozidel.

 

   (4)  Držitel  řidičského  oprávnění  je povinen podrobit se přezkoumání

   zdravotní   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě.  Nemůže-li  se  držitel

   řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoumání zdravotní

   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě,  oznámí  tuto skutečnost neprodleně

   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností, který mu

   stanoví lhůtu náhradní.

 

   (5)  Nepodrobí-li  se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu

   přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě ani ve lhůtě

   náhradní,  považuje  se  za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových

   vozidel.

 

   (6)  Stanovená  lhůta  pro  přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  podle

   odstavce 3 nesmí být kratší než 15 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4

   nesmí být kratší než 10 dní.

 

   § 97

 

   Přezkoušení z odborné způsobilosti

 

   (1)  Pozbytí odborné způsobilosti podle § 93 odst. 2 písm. a) nebo § 94

   odst. 1 písm. b) se zjišťuje přezkoušením z odborné způsobilosti.

 

   (2)  Přezkoušení  z  odborné  způsobilosti  se provádí podle zvláštního

   právního předpisu.^4)

 

   (3) Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v rámci řízení o

   omezení  nebo  odnětí  řidičského  oprávnění nařídí držiteli řidičského

   oprávnění,  aby  se  ve  stanovené lhůtě podrobil přezkoušení z odborné

   způsobilosti  podle  odstavce  2,  vyjdou-li najevo skutečnosti důvodně

   nasvědčující tomu, že držitel řidičského oprávnění pozbyl částečně nebo

   zcela odbornou způsobilost.

 

   (4)  Držitel  řidičského oprávnění je povinen podrobit se přezkoušení z

   odborné   způsobilosti   ve   stanovené  lhůtě.  Nemůže-li  se  držitel

   řidičského oprávnění ze závažného důvodu podrobit přezkoušení z odborné

   způsobilosti  ve  stanovené  lhůtě,  oznámí  tuto skutečnost neprodleně

   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností, který mu

   stanoví lhůtu náhradní.

 

   (5)  Nepodrobí-li  se držitel řidičského oprávnění bez závažného důvodu

   přezkoušení  z odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě ani se nepodrobí

   přezkoušení  z  odborné  způsobilosti ve lhůtě náhradní, považuje se za

   odborně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel.

 

   (6)  Stanovená  lhůta  pro  přezkoušení  z  odborné  způsobilosti podle

   odstavce 3 nesmí být kratší než 30 dní, náhradní lhůta podle odstavce 4

   nesmí být kratší než 15 dní.

 

   Zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění

 

   § 98

 

   (1) Pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93

   odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na

   základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.

 

   (2)  Žádost  o  zrušení  podmínění  řidičského oprávnění podává držitel

   řidičského  oprávnění,  kterému  bylo  řidičské  oprávnění podmíněno, u

   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

   uvedeno

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo

   přiděleno,

 

   d)   datum   nabytí  právní  moci  rozhodnutí  o  podmínění  řidičského

   oprávnění,

 

   e) podmínění řidičského oprávnění, o jehož zrušení je žádáno.

 

   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b)   posudek  o  zdravotní  způsobilosti  žadatele  vydaný  posuzujícím

   lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.

 

   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle

   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí

   žadateli.

 

   (6)   Pro  zjištění,  zda  pominuly  důvody  pro  podmínění  řidičského

   oprávnění podle § 93 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 84 až 86.

 

   § 99

 

   (1)   Pokud  pominuly  důvody  pro  omezení  řidičského  oprávnění  pro

   částečnou  ztrátu  odborné  způsobilosti  podle  § 93 odst. 2 písm. b),

   rozhodne  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě

   žádosti o zrušení omezení řidičského oprávnění.

 

   (2)  Žádost  o  zrušení  omezení  řidičského  oprávnění  podává držitel

   řidičského  oprávnění,  kterému  bylo  řidičské oprávnění pro částečnou

   ztrátu  odborné způsobilosti omezeno, u příslušného obecního úřadu obce

   s  rozšířenou  působností. Žádost může podat nejdříve po uplynutí šesti

   měsíců  ode  dne,  kdy  rozhodnutí  o  omezení řidičského oprávnění pro

   částečnou ztrátu odborné způsobilosti se stalo vykonatelným nebo kdy se

   rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění stalo vykonatelným.

 

   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

   uvedeno

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo

   přiděleno,

 

   d)  datum  vykonatelnosti rozhodnutí o omezení řidičského oprávnění pro

   částečnou ztrátu odborné způsobilosti,

 

   e)  řidičské  oprávnění  příslušné  skupiny  nebo  podskupiny,  o jehož

   vrácení je žádáno.

 

   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

   do  skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle odstavce 3 písm.

   e), který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.

 

   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle

   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí

   žadateli.

 

   (6)  Pominutí  důvodů  pro  omezení  řidičského oprávnění pro částečnou

   ztrátu   odborné   způsobilosti  se  zjišťuje  přezkoušením  z  odborné

   způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)

 

   Vrácení řidičského oprávnění

 

   § 100

 

   (1)  Pokud  zcela  nebo  zčásti  pominuly  důvody pro odnětí řidičského

   oprávnění  pro  ztrátu  zdravotní způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm.

   a),  rozhodne  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností na

   základě žádosti o vrácení řidičského oprávnění.

 

   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává osoba, které bylo

   řidičské   oprávnění   pro  ztrátu  zdravotní  způsobilosti  odňato,  u

   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (3)  Pokud  od právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro

   ztrátu  zdravotní způsobilosti uplynuly více než tři roky, musí žadatel

   podle odstavce 2 prokázat odbornou způsobilost.

 

   (4)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

   uvedeno

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo

   přiděleno,

 

   d)  datum  nabytí  právní moci rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění

   pro ztrátu zdravotní způsobilosti,

 

   e)  řidičské  oprávnění  příslušné  skupiny  nebo  podskupiny,  o jehož

   vrácení je žádáno.

 

   (5) K žádosti podle odstavců 2 a 4 musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b)  posudek  o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který

   nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní,

 

   c)  doklad  o  odborné  způsobilosti  žadatele,  který nesmí být ke dni

   podání  žádosti  starší  než 30 dní, je-li žádost podávána v době podle

   odstavce 3.

 

   (6)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle

   odstavce  4,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí

   žadateli.

 

   (7)  Pro  zjištění,  zda  zcela  nebo zčásti pominuly důvody pro odnětí

   řidičského  oprávnění  pro ztrátu zdravotní způsobilosti, platí obdobně

   ustanovení § 84 až 86.

 

   (8)  Odborná  způsobilost  podle  odstavce 3 se zjišťuje přezkoušením z

   odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)

 

   (9)  Pokud  se  zjištěním  podle odstavce 7 nebo přezkoušením z odborné

   způsobilosti  podle odstavce 8 prokáže, že žadatel o vrácení řidičského

   oprávnění  je  zdravotně  způsobilý k řízení motorových vozidel pouze s

   podmínkou  nebo  pouze  zčásti  odborně  způsobilý  k řízení motorových

   vozidel,  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností vrácené

   řidičské  oprávnění podmíní nebo omezí. Pro toto podmínění nebo omezení

   platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.

 

   § 101

 

   (1)  Pokud  zcela  nebo  zčásti  pominuly  důvody pro odnětí řidičského

   oprávnění  pro ztrátu odborné způsobilosti podle § 94 odst. 1 písm. b),

   rozhodne  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě

   žádosti o vrácení řidičského oprávnění.

 

   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává osoba, které bylo

   řidičské   oprávnění   pro   ztrátu   odborné  způsobilosti  odňato,  u

   příslušného  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností. Žádost může

   podat  nejdříve  po  uplynutí  šesti  měsíců  ode dne, kdy rozhodnutí o

   odnětí  řidičského  oprávnění  pro ztrátu odborné způsobilosti se stalo

   vykonatelným  nebo kdy se rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění

   stalo vykonatelným.

 

   (3)  Žádost  podle  odstavce  2 musí mít písemnou formu a musí v ní být

   uvedeno

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo

   přiděleno,

 

   d)  datum  vykonatelnosti  rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro

   ztrátu odborné způsobilosti,

 

   e)  řidičské  oprávnění  příslušné  skupiny  nebo  podskupiny,  o jehož

   vrácení je žádáno.

 

   (4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b) doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených

   do  skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle odstavce 3 písm.

   e), který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.

 

   (5)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně  ověří  podle  dokladu  totožnosti  údaje podle

   odstavce  3,  které  jsou  v  něm  uvedeny,  a  doklad totožnosti vrátí

   žadateli.

 

   (6)  Plné nebo částečné pominutí důvodů pro odnětí řidičského oprávnění

   pro  ztrátu  odborné  způsobilosti  se  zjišťuje přezkoušením z odborné

   způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.^4)

 

   (7)  Pokud  se  přezkoušením  z  odborné  způsobilosti podle odstavce 6

   prokáže,  že  žadatel  o  vrácení  řidičského oprávnění je pouze zčásti

   odborně  způsobilý  k  řízení motorových vozidel, příslušný obecní úřad

   obce s rozšířenou působností vrácené řidičské oprávnění omezí. Pro toto

   omezení platí ustanovení § 93 odst. 5 obdobně.

 

   § 102

 

   (1) Po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

   řízení  motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od

   výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

   řízení  motorových  vozidel  podle  zvláštních  právních  předpisů^31b)

   rozhodne  o  vrácení  řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s

   rozšířenou působností na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění

   podle § 94a.

 

   (2)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění  podává  osoba uvedená v

   odstavci  1  u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

   Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum,  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele,  pokud  mu bylo

   přiděleno,

 

   d)   datum   ukončení   výkonu   trestu  nebo  sankce  zákazu  činnosti

   spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci

   rozhodnutí  o  upuštění  nebo  usnesení o podmíněném upuštění od výkonu

   zbytku této sankce nebo tohoto trestu,

 

   e)  skupina  nebo  podskupina  řidičského oprávnění, o jehož vrácení je

   žádáno.

 

   (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b)  rozhodnutí,  kterým  byla  žadateli  uložena sankce, nebo rozsudek,

   kterým byl žadateli uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu

   řízení  motorových  vozidel,  popřípadě  ověřená  kopie rozhodnutí nebo

   usnesení,  kterým bylo rozhodnuto o upuštění nebo o podmíněném upuštění

   od výkonu zbytku této sankce nebo tohoto trestu,

 

   c)  v  případě žádosti podle odstavce 5 doklad o odborné způsobilosti k

   řízení   motorových  vozidel  zařazených  do  skupiny  nebo  podskupiny

   řidičského  oprávnění  podle  odstavce 5, který nesmí být ke dni podání

   žádosti starší než 60 dní.

 

   (4)   Po  podání  žádosti  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje žadatele a

   doklad totožnosti vrátí žadateli.

 

   (5)  Pokud  ode  dne právní moci rozsudku nebo rozhodnutí, jímž došlo k

   uložení  trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení

   motorových  vozidel,  uplynul více než jeden rok, musí žadatel prokázat

   zdravotní a odbornou způsobilost.

 

   DÍL 2

 

   Řidičský průkaz

 

   § 103

 

   (1)  Řidičský  průkaz  je  veřejná  listina,  která  osvědčuje řidičské

   oprávnění  držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno,

   příjmení  a  podobu,  jakož  i  další  údaje  v ní zapsané podle tohoto

   zákona.

 

   (2)  Řidičský  průkaz  nesmí  být  ponecháván a přijímán jako zástava a

   odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky.

 

   § 104

 

   Druhy řidičských průkazů

 

   (1)  V  České republice se vydává řidičský průkaz České republiky (dále

   jen  "řidičský  průkaz")  a  mezinárodní  řidičský průkaz vydaný Českou

   republikou (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz").

 

   (2) Řidičské oprávnění na území České republiky osvědčuje

 

   a) řidičský průkaz,

 

   b) řidičský průkaz vydaný členským státem Evropských společenství (dále

   jen "řidičský průkaz Evropských společenství"),

 

   c) řidičský průkaz vydaný cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu

   (Vídeň  1968)  a  Úmluvy  o  silničním  provozu (Ženeva 1949) (dále jen

   "řidičský průkaz vydaný cizím státem"),

 

   d)  mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem podle Úmluvy o

   silničním  provozu  (Vídeň  1968)  a Úmluvy o silničním provozu (Ženeva

   1949) (dále jen "mezinárodní řidičský průkaz vydaný cizím státem"),

 

   e) řidičský průkaz člena diplomatického personálu zastupitelského úřadu

   cizího   státu,   který   požívá  výsad  a  imunit  podle  zákona  nebo

   mezinárodního  práva,  případně jiných osob požívajících výsad a imunit

   podle zákona nebo mezinárodního práva,

 

   jsou-li  v  době  řízení  motorového  vozidla  na území České republiky

   platné.

 

   (3) Mezinárodní řidičský průkaz neosvědčuje řidičské oprávnění na území

   České republiky.

 

   (4)  Mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  cizím státem podle Úmluvy o

   silničním  provozu  (Vídeň 1968) platí pro řízení motorových vozidel na

   území  České  republiky  po  dobu  tří  let ode dne vydání, mezinárodní

   řidičský  průkaz  vydaný  cizím státem podle Úmluvy o silničním provozu

   (Ženeva  1949)  platí  pro  řízení  motorových  vozidel  na území České

   republiky po dobu jednoho roku ode dne vydání.

 

   (5)   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  vzor  řidičského  průkazu,

   mezinárodního  řidičského  průkazu  a řidičského průkazu vydaného cizím

   státem a uvede vzor řidičského průkazu Evropských společenství.

 

   § 105

 

   Údaje zapisované do řidičského průkazu

 

   (1) Řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:

 

   a) jméno a příjmení držitele,

 

   b) datum a místo narození držitele,

 

   c) rodné číslo držitele, pokud mu bylo přiděleno,

 

   d) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,

 

   e) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,

 

   f) podpis držitele,

 

   g)  skupiny a podskupiny řidičského oprávnění, jejichž udělení držiteli

   řidičský průkaz osvědčuje, a datum prvního udělení řidičského oprávnění

   pro každou skupinu a podskupinu řidičského oprávnění,

 

   h) datum vydání řidičského průkazu,

 

   i) datum platnosti řidičského průkazu,

 

   j) název a sídlo úřadu, který řidičský průkaz vydal,

 

   k) sérii a číslo řidičského průkazu,

 

   l)  záznamy  o  podmínění,  omezení  nebo  rozšíření rozsahu řidičského

   oprávnění nebo o profesní způsobilosti řidiče.

 

   (2)  Do  řidičského  průkazu  je  možno  na  žádost držitele řidičského

   oprávnění  zapsat  označení  absolventa  vyšší  odborné školy (dále jen

   "označení"),   akademický   titul,   stavovské   označení,  jiný  titul

   absolventa  vysoké  školy (dále jen "titul") nebo vědeckou hodnost.^32)

   Získal-li  občan  více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše

   se  na  jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká

   hodnost, kterou občan určí.

 

   (3)  Pokud  je  pořízení  podpisu držitele řidičského průkazu spojeno s

   těžko překonatelnou překážkou, nahradí se otiskem palce ruky.

 

   (4)  Řidičský  průkaz  obsahuje  místo  pro  datový  čip, do kterého se

   zapisují  strojově  čitelné údaje o názvu dokladu, kódu České republiky

   jako  vydávajícího  státu,  jménu  a  příjmení  držitele, čísle a sérii

   řidičského  průkazu,  skupině  a  podskupině  řidičských  oprávnění a o

   omezení řidičského oprávnění.

 

   (5)  Prováděcí právní předpis upraví způsob zápisu údajů podle odstavců

   1  a  2  v řidičském průkazu a podrobnosti o velikosti a umístění místa

   pro datový čip v řidičském průkazu.

 

   Údaje zapisované do mezinárodního řidičského průkazu

 

   § 106

 

   (1) Mezinárodní řidičský průkaz obsahuje tyto údaje:

 

   a) jméno a příjmení držitele,

 

   b) datum a místo narození držitele,

 

   c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku držitele,

 

   d)  obec  trvalého  nebo  přechodného  pobytu  držitele  na území České

   republiky,

 

   e)   skupiny   a   podskupiny   řidičského  oprávnění,  jejichž  držení

   mezinárodní řidičský průkaz osvědčuje,

 

   f) datum vydání mezinárodního řidičského průkazu,

 

   g) datum platnosti mezinárodního řidičského průkazu,

 

   h)  název,  sídlo  a  otisk  razítka  úřadu, který mezinárodní řidičský

   průkaz vydal,

 

   i) sérii a číslo mezinárodního řidičského průkazu,

 

   j) sérii a číslo řidičského průkazu, na základě kterého byl mezinárodní

   řidičský průkaz vydán,

 

   k) záznamy o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.

 

   (2)  Do  mezinárodního  řidičského  průkazu je možno na žádost držitele

   řidičského  oprávnění  zapsat  označení,  titul  nebo vědeckou hodnost.

   Získal-li  občan  více označení, titulů nebo vědeckých hodností, zapíše

   se  na  jeho návrh pouze jedno označení, jeden titul nebo jedna vědecká

   hodnost, kterou občan určí.

 

   (3) Platnost mezinárodního řidičského průkazu se stanoví shodně s dobou

   platnosti řidičského průkazu, na jehož základě byl mezinárodní řidičský

   průkaz  vydán,  nejdéle  však  na dobu tří let ode dne vydání, jde-li o

   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu

   (Vídeň  1968),  a  na  dobu  jednoho  roku  ode  dne  vydání,  jde-li o

   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu

   (Ženeva 1949).

 

   (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zápisu údajů podle odstavců

   1 a 2.

 

   § 107

 

   (1)  Byl-li  držiteli  mezinárodního  řidičského průkazu vydaného cizím

   státem  uložen  soudem nebo příslušným správním úřadem^30) trest zákazu

   činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo bylo-li mu

   pravomocným  rozhodnutím  obecního  úřadu  obce s rozšířenou působností

   podmíněno  nebo  omezeno  podle  §  93  nebo odňato podle § 94 řidičské

   oprávnění,  zapíše  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  tuto

   skutečnost  do  mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem;

   obecní   úřad   obce  s  rozšířenou  působností  současně  oznámí  tuto

   skutečnost  orgánu  cizího  státu,  který  mezinárodní  řidičský průkaz

   vydal.

 

   (2)  Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným k provedení

   zápisu  a  oznámení  podle  odstavce 1 je obecní úřad obce s rozšířenou

   působností,  který  vydal  rozhodnutí  o podmínění, omezení nebo odnětí

   řidičského   oprávnění   nebo   který   uložil  trest  zákazu  činnosti

   spočívající  v  zákazu  řízení  motorových vozidel nebo v jehož územním

   obvodu je soud, který uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu

   řízení motorových vozidel.

 

   (3)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  způsob  zápisu  trestu  zákazu

   činnosti  spočívajícího  v  zákazu řízení motorových vozidel a zápisu o

   podmínění,  omezení  nebo  odnětí řidičského oprávnění do mezinárodního

   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem  a formu a způsob oznámení

   podle odstavce 1.

 

   § 108

 

   Změna údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu

 

   (1)  Změnu  údajů,  které  jsou  zaznamenávány  v řidičském průkazu, je

   držitel  řidičského průkazu povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy

   ke  změně  došlo,  oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností.

 

   (2)  Při změně údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu vydá příslušný

   obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností držiteli řidičského průkazu

   nový řidičský průkaz.

 

   (3)  Podle  ustanovení  odstavců  1  a 2 se postupuje i v případě změny

   údajů zaznamenávaných v mezinárodním řidičském průkazu.

 

   Vydání řidičského průkazu

 

   § 109

 

   (1)  Řidičský  průkaz  se  vydá  osobě,  které  bylo  uděleno  řidičské

   oprávnění.

 

   (2) Řidičský průkaz se rovněž vydá držiteli řidičského oprávnění,

 

   a)  kterému  bylo  rozšířeno  řidičské  oprávnění  o další skupinu nebo

   podskupinu řidičského oprávnění,

 

   b) kterému bylo podmíněno nebo omezeno řidičské oprávnění nebo který se

   vzdal některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle § 93,

 

   c)  kterému  bylo  zrušeno  podmínění nebo omezení řidičského oprávnění

   podle § 98 nebo § 99,

 

   d) kterému končí platnost řidičského průkazu nebo jehož řidičský průkaz

   je neplatný podle § 118,

 

   e)  který žádá o výměnu řidičského průkazu Evropských společenství nebo

   řidičského průkazu vydaného cizím státem za řidičský průkaz,

 

   f)  který  žádá  o  vydání  řidičského  průkazu  z  důvodu  změny údajů

   uvedených v řidičském průkazu podle § 108,

 

   g)  který  žádá o vydání řidičského průkazu náhradou za řidičský průkaz

   Evropských společenství ztracený, odcizený, zničený nebo poškozený.

 

   (3)  Řidičský  průkaz  vydá  příslušný  obecní  úřad  obce s rozšířenou

   působností na žádost držitele řidičského oprávnění.

 

   (4)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského

   oprávnění  podle  odstavce  2  písm.  b) je rozhodnutí o podmínění nebo

   omezení řidičského oprávnění podle § 93.

 

   (5)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského

   oprávnění  podle  odstavce 2 písm. c) je rozhodnutí o zrušení podmínění

   nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 a 99.

 

   (6)  Podkladem  pro  vydání  řidičského průkazu pro držitele řidičského

   oprávnění  podle  odstavce  2  písm. d), e), f) a g) je žádost o vydání

   řidičského průkazu.

 

   (7)  Žádost  o  vydání  řidičského  průkazu  podle  odstavce 6 musí mít

   písemnou formu a musí v ní být uvedeno

 

   a) jméno a příjmení žadatele,

 

   b)  adresa  obvyklého  bydliště  žadatele na území České republiky nebo

   místo studia,

 

   c)  datum  a  místo  narození  a  rodné  číslo  žadatele, pokud mu bylo

   přiděleno.

 

   (8) K žádosti o vydání řidičského průkazu podle odstavců 6 a 7 musí být

   přiložen

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b) jedna fotografie podle § 92 odst. 4 písm. e),

 

   c) řidičský průkaz, jde-li o vydání řidičského průkazu podle odstavce 1

   písm. d),

 

   d)  řidičský průkaz Evropských společenství nebo řidičský průkaz vydaný

   cizím  státem,  o  jehož  výměnu  je žádáno, jde-li o vydání řidičského

   průkazu podle odstavce 2 písm. e),

 

   e)  řidičský  průkaz žadatele, jde-li o vydání řidičského průkazu podle

   odstavce 2 písm. f),

 

   f)  poškozený  řidičský průkaz Evropských společenství, jde-li o vydání

   řidičského průkazu podle odstavce 2 písm. g),

 

   g)  doklad  prokazující  obvyklé bydliště žadatele, který nemá na území

   České  republiky trvalý pobyt, nebo návrh jiného důkazního prostředku k

   jeho  prokázání;  dokladem  prokazujícím  obvyklé  bydliště žadatele je

   zejména

 

   1. potvrzení o přechodném pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území

   České republiky,

 

   2.   výpis  z  katastru  nemovitostí  potvrzující  vlastnická  práva  k

   nemovitosti,

 

   3. nájemní smlouva k nemovitosti,

 

   4. potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání,

 

   5. výpis z živnostenského rejstříku,

 

   h) čestné prohlášení žadatele, že mu jiným členským státem nebyl uložen

   zákaz  činnosti  spočívající  v zákazu řízení motorových vozidel a jeho

   řidičské  oprávnění  nebylo  pozastaveno  nebo  odejmuto,  nebo  že již

   uplynula  doba,  na  kterou  byl  zákaz  činnosti uložen, nebo doba pro

   opětovné  udělení  řidičského  oprávnění,  jde-li  o  vydání řidičského

   průkazu  podle  odstavce  2  písm.  e) a g); bylo-li řidičské oprávnění

   žadateli  jiným  členským  státem  omezeno  nebo  podmíněno, uvede tuto

   skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.

 

   (9)  Po  podání  žádosti  podle odstavců 6, 7 a 8 příslušný obecní úřad

   obce s rozšířenou působností bezodkladně

 

   a)  ověří podle dokladu totožnosti údaje podle odstavce 7, které jsou v

   něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí žadateli,

 

   b)  zaznamená  z přiloženého řidičského průkazu nebo řidičského průkazu

   Evropských  společenství  nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem

   údaje potřebné pro vydání řidičského průkazu a vrátí doklad žadateli.

 

   (10)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví obsah a vzor žádosti o vydání

   řidičského průkazu.

 

   § 110

 

   (1) Řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění příslušný obecní

   úřad obce s rozšířenou působností.

 

   (2)  Jsou-li  splněny  podmínky  pro  vydání  řidičského  průkazu, vydá

   příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností řidičský průkaz

   nejpozději  do  20  dnů  ode  dne  podání  žádosti  o vydání řidičského

   průkazu.

 

   (3) Řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových

   vozidel po dobu 10 let ode dne jeho vydání. Výměna řidičského průkazu z

   důvodu  uplynutí  doby  jeho  platnosti a za podmínky, že žádost o jeho

   výměnu  byla  podána  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou

   působností  v  době  platnosti  tohoto  řidičského  průkazu, se provádí

   bezplatně.

 

   (4) Žádá-li držitel řidičského oprávnění o vydání řidičského průkazu ve

   lhůtě  kratší, než je lhůta uvedená v odstavci 2, lze mu vydat řidičský

   průkaz do 5 pracovních dnů po úhradě správního poplatku ve výši 500 Kč.

 

   (5)  Držitel  řidičského  oprávnění  je povinen převzít řidičský průkaz

   osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci

   na  příslušném  obecním  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností.  Je-li

   držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst.

   2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň

   s  převzetím  řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo

   řidičský  průkaz Evropských společenství nebo poškozený řidičský průkaz

   Evropských  společenství  nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo

   řidičský průkaz obsahující již neplatné údaje.

 

   (6)  Držitel  řidičského  oprávnění  nesmí  mít  více  než jeden platný

   řidičský průkaz.

 

   (7)  Držitel  řidičského  průkazu  ani  jiná  neoprávněná osoba nesmí v

   řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy.

 

   (8)  Prováděcí  předpis  upraví způsob nakládání s tiskopisy řidičských

   průkazů při vydávání řidičských průkazů.

 

   § 110a

 

   (1) Paměťovou kartu řidiče vydá na základě žádosti do 15 pracovních dnů

   od  jejího  doručení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

   řidiči

 

   a)  vozidla  silniční  dopravy  stanoveného přímo použitelným předpisem

   Evropských společenství^32a),

 

   b) který je držitelem řidičského oprávnění pro tato vozidla a

 

   c)   který   řídí   silniční  motorové  vozidlo  vybavené  podle  přímo

   použitelného    předpisu    Evropských   společenství^32b)   záznamovým

   zařízením.

 

   Pokud  při  ověření podmínek pro vydání paměťové karty řidiče příslušný

   obecní úřad obce s rozšířenou působností zjistí skutečnosti, které jsou

   v  rozporu  s  podmínkami  pro  vydání paměťové karty řidiče, paměťovou

   kartu řidiče nevydá.

 

   (2) Pokud žadatel o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění vozidla

   vybaveného     podle    přímo    použitelného    předpisu    Evropských

   společenství^32b) záznamovým zařízením nebo žadatel o vydání řidičského

   průkazu  pro  řízení vozidel silniční dopravy podle odstavce 1 písm. a)

   podá  současně  žádost  o  vydání paměťové karty řidiče, vydá příslušný

   obecní úřad obce s rozšířenou působností po ověření podmínek pro vydání

   paměťové  karty řidiče s řidičským průkazem žadateli současně paměťovou

   kartu řidiče.

 

   (3)  Vydání paměťové karty řidiče se považuje za vydání osvědčení podle

   části čtvrté správního řádu^32c).

 

   (4)   Řidič  je  povinen  převzít  paměťovou  kartu  řidiče  osobně  na

   příslušném  obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Poškozenou nebo

   nefunkční  paměťovou  kartu  řidiče je řidič povinen vrátit příslušnému

   obecnímu  úřadu obce s rozšířenou působností. Po předání paměťové karty

   řidiče  příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností znehodnotí

   dosavadní paměťovou kartu řidiče.

 

   (5)  Pro  vydávání  paměťových  karet  řidiče a jejich evidenci využívá

   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností údaje vedené v centrálním

   registru řidičů.

 

   (6) Paměťová karta řidiče platí 5 let ode dne vydání. Jestliže platnost

   dokladu,  na jehož podkladě byla paměťová karta řidiče vydána, skončí v

   kratší  lhůtě,  než je doba platnosti paměťové karty řidiče, omezuje se

   její  platnost na dobu platnosti tohoto dokladu. Jestliže řidič přestal

   být  držitelem  řidičského  oprávnění  k  řízení  silničních motorových

   vozidel   vybavených   podle  přímo  použitelného  předpisu  Evropských

   společenství^32a)  záznamovým  zařízením nebo jeho řidičské oprávnění k

   řízení  těchto  vozidel  bylo  pozastaveno,  je  držitel paměťové karty

   řidiče  povinen  odevzdat  ji  do  5  pracovních  dnů  od  právní  moci

   rozhodnutí  o  odnětí  nebo  pozastavení řidičského oprávnění nebo do 5

   pracovních  dnů  od  podání  písemného  oznámení o vzdání se řidičského

   oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (7)  Vzor  paměťové  karty řidiče stanoví v souladu s přímo použitelným

   předpisem Evropských společenství^32b) prováděcí právní předpis.

 

   § 111

 

   Vydání mezinárodního řidičského průkazu

 

   (1) Mezinárodní řidičský průkaz se vydává držiteli řidičského oprávnění

   na základě jeho žádosti.

 

   (2)  S  žádostí  o vydání mezinárodního řidičského průkazu musí držitel

   řidičského oprávnění předložit

 

   a) platný doklad totožnosti žadatele,

 

   b) platný řidičský průkaz žadatele nebo platný řidičský průkaz žadatele

   vydaný cizím státem,

 

   c) jednu fotografii podle § 92 odst. 4 písm. e).

 

   (3) Držitel řidičského oprávnění má při splnění podmínek podle odstavce

   2 právní nárok na vydání mezinárodního řidičského průkazu osvědčujícího

   řidičské   oprávnění   k  řízení  motorových  vozidel  v  rozsahu  jeho

   řidičského oprávnění.

 

   (4)  Mezinárodní  řidičský  průkaz  vydá  držiteli řidičského oprávnění

   příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

 

   (5)  Jsou-li  splněny  podmínky  pro  vydání  mezinárodního  řidičského

   průkazu,  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností vydá

   mezinárodní  řidičský  průkaz  bezodkladně  po  podání žádosti o vydání

   mezinárodního řidičského průkazu.

 

   (6)  Žadatel  o  vydání  mezinárodního  řidičského  průkazu  je povinen

   převzít mezinárodní řidičský průkaz osobně u příslušného obecního úřadu

   obce s rozšířenou působností.

 

   (7)  Držitel  řidičského  oprávnění  nesmí  mít  více  než jeden platný

   mezinárodní  řidičský  průkaz  vydaný  podle Úmluvy o silničním provozu

   (Vídeň 1968) a více než jeden platný mezinárodní řidičský průkaz vydaný

   podle Úmluvy o silničním provozu (Ženeva 1949).

 

   (8) Držitel mezinárodního řidičského průkazu ani jiná neoprávněná osoba

   nesmí  v  mezinárodním  řidičském průkazu provádět žádné zápisy, změny,

   opravy nebo úpravy.

 

   (9)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  způsob  nakládání  s tiskopisy

   mezinárodních  řidičských průkazů při vydávání mezinárodních řidičských

   průkazů.

 

   § 112

 

   Vydání  duplikátu  řidičského  průkazu  nebo  mezinárodního  řidičského

   průkazu

 

   (1)  Za  řidičský  průkaz  nebo  mezinárodní  řidičský průkaz ztracený,

   odcizený,  poškozený nebo zničený se vydává duplikát řidičského průkazu

   nebo duplikát mezinárodního řidičského průkazu.

 

   (2)  Pro  vydání duplikátu řidičského průkazu platí obdobně § 109 odst.

   6, 7, § 109 odst. 8 písm. a) a b), § 109 odst. 9 a § 110.

 

   (3) Pro vydání duplikátu mezinárodního řidičského průkazu platí obdobně

   § 111.

 

   (4)  K  žádosti  o  vydání  duplikátu řidičského průkazu nebo duplikátu

   mezinárodního  řidičského  průkazu  za  poškozený  řidičský průkaz nebo

   poškozený  mezinárodní  řidičský  průkaz  musí  žadatel  přiložit tento

   poškozený řidičský průkaz nebo poškozený mezinárodní řidičský průkaz.

 

   § 113

 

   Odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

 

   (1)  Řidičský  průkaz  je  povinen odevzdat držitel řidičského průkazu,

   jehož řidičský průkaz je neplatný nebo kterému bylo

 

   a)  podmíněno  nebo  omezeno  řidičské  oprávnění  nebo  který se vzdal

   některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění podle § 93,

 

   b)  odňato  řidičské oprávnění nebo který se vzdal řidičského oprávnění

   podle  §  94, nebo kterému byl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti

   spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel,

 

   c) pozastaveno řidičské oprávnění podle § 95,

 

   d)  zrušeno podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 98 nebo

   § 99.

 

   (2)  Držitel  řidičského  průkazu  je  povinen odevzdat řidičský průkaz

   podle   odstavce   1  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou

   působností  do  pěti  pracovních  dnů  ode  dne, kdy nabylo právní moci

   rozhodnutí  o  omezení  řidičského  oprávnění  nebo rozhodnutí o odnětí

   řidičského oprávnění nebo rozhodnutí o pozastavení řidičského oprávnění

   nebo rozhodnutí o zrušení omezení řidičského oprávnění.

 

   (3)  V  případě  vzdání  se  některé skupiny nebo podskupiny řidičského

   oprávnění  podle  §  93  odst.  2  písm.  c)  nebo vzdání se řidičského

   oprávnění  podle  §  94  odst.  2 je držitel řidičského průkazu povinen

   odevzdat  řidičský  průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností  zároveň  s  oznámením  o  vzdání  se  některé  skupiny nebo

   podskupiny  řidičského  oprávnění podle § 93 odst. 3 nebo s oznámením o

   vzdání se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 3.

 

   (4)  Zemřel-li držitel řidičského oprávnění, jsou pozůstalí nebo osoba,

   která  pozůstalost  zemřelého vyřizuje, povinni odevzdat bez zbytečného

   odkladu  řidičský  průkaz  zemřelého  obecnímu  úřadu obce s rozšířenou

   působností   příslušnému  podle  místa  posledního  obvyklého  bydliště

   zemřelého.

 

   (5)  Při odevzdání řidičského průkazu vydá příslušný obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností doklad o odevzdání řidičského průkazu. V dokladu

   musí být uvedeno

 

   a) jméno a příjmení držitele řidičského průkazu,

 

   b) obec obvyklého bydliště držitele na území České republiky,

 

   c) datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského průkazu,

 

   d) série, číslo a datum vydání odevzdaného řidičského průkazu,

 

   e) datum odevzdání řidičského průkazu.

 

   (6)  Při  odevzdání  řidičského  průkazu podle odstavce 1 písm. a) a d)

   předloží   držitel   řidičského  průkazu  zároveň  svůj  platný  doklad

   totožnosti a jednu fotografii, aby mu mohl příslušný obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  vydat řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm.

   b) a c) a § 110 odst. 2 písm. b).

 

   (7)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě

   uvedeném  v odstavci 6 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

   podle  odstavce  5, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

   držiteli řidičského průkazu.

 

   (8)  Odstavce  1  až  7  platí i pro odevzdání mezinárodního řidičského

   průkazu  nebo  pro  odevzdání  Potvrzení  o  oznámení ztráty, odcizení,

   poškození nebo zničení řidičského průkazu.

 

   (9)  Prováděcí  právní  předpis  upraví  postup  obecního  úřadu obce s

   rozšířenou  působností při odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního

   řidičského  průkazu,  nakládání  s  odevzdanými  řidičskými  průkazy  a

   mezinárodními  řidičskými  průkazy  a  stanoví vzor dokladu o odevzdání

   řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.

 

   § 114

 

   Vrácení řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

 

   (1)  Bylo-li rozhodnuto o vrácení řidičského oprávnění podle § 100, 101

   ,  102  nebo  123d,  nebo  bylo-li  zrušeno  nebo  pozbylo-li účinnosti

   pozastavení řidičského oprávnění podle § 95, příslušný obecní úřad obce

   s  rozšířenou  působností  vrátí držiteli řidičského oprávnění řidičský

   průkaz  odevzdaný  podle  § 113 odst. 1 písm. b) a c) nebo podle § 123c

   bezodkladně  poté,  co  rozhodnutí  o vrácení řidičského oprávnění nebo

   zrušení pozastavení řidičského oprávnění nabylo právní moci, nebo poté,

   co pozastavení řidičského oprávnění pozbylo účinnosti.

 

   (2)  Rozhodl-li  příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při

   vrácení  řidičského  oprávnění  o  podmínění  nebo  omezení  řidičského

   oprávnění  podle  §  100  odst.  9  a  § 101 odst. 7 nebo podle § 123d,

   předloží držitel řidičského oprávnění příslušnému obecnímu úřadu obce s

   rozšířenou působností po nabytí právní moci rozhodnutí o podmínění nebo

   omezení  řidičského  oprávnění  svůj  platný  doklad totožnosti a jednu

   fotografii,  aby  mu  mohl  příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou

   působností  vydat  řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. b) a § 110

   odst. 2 písm. b).

 

   (3)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě

   uvedeném  v odstavci 2 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

   o  jménu  a  příjmení, adrese místa trvalého nebo přechodného pobytu na

   území  České  republiky,  datu a místu narození a rodném čísle držitele

   řidičského  oprávnění  a  doklad  totožnosti  vrátí držiteli řidičského

   oprávnění.

 

   (4)  Odstavce  1  až  3  platí  i  pro vrácení mezinárodního řidičského

   průkazu.

 

   § 115

 

   Ztráta,   odcizení,   poškození   nebo  zničení  řidičského  průkazu  a

   mezinárodního řidičského průkazu

 

   (1)  Ztrátu,  odcizení,  poškození  nebo  zničení řidičského průkazu je

   držitel  řidičského  oprávnění  povinen  neprodleně ohlásit příslušnému

   obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (2)  Zároveň  s  ohlášením  podle  odstavce  1  je  držitel  řidičského

   oprávnění   povinen   předložit   příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s

   rozšířenou působností platný doklad totožnosti.

 

   (3)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností vydá držiteli

   řidičského oprávnění bezodkladně po ohlášení podle odstavce 1 potvrzení

   o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu.

   V  potvrzení  o  oznámení  ztráty,  odcizení,  poškození  nebo  zničení

   řidičského průkazu musí být uvedeno

 

   a) jméno a příjmení držitele řidičského oprávnění,

 

   b) obec obvyklého bydliště držitele řidičského oprávnění na území České

   republiky,

 

   c)  datum a místo narození a rodné číslo držitele řidičského oprávnění,

   pokud mu bylo přiděleno,

 

   d)  skupiny  vozidel,  které  je  držitel řidičského oprávnění oprávněn

   řídit,  a  datum vzniku řidičského oprávnění pro každou z těchto skupin

   vozidel,

 

   e) datum ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,

 

   f)  datum  vydání potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo

   zničení řidičského průkazu.

 

   (4)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností v případě

   uvedeném  v odstavci 3 bezodkladně ověří podle dokladu totožnosti údaje

   podle  odstavce  3, které jsou v něm uvedeny, a doklad totožnosti vrátí

   držiteli řidičského oprávnění.

 

   (5)  Potvrzení  o  oznámení  ztráty,  odcizení,  poškození nebo zničení

   řidičského  průkazu  platí  30  dní  ode  dne jeho vydání, po tuto dobu

   nahrazuje držiteli řidičského oprávnění řidičský průkaz.

 

   (6)  Po  uplynutí doby platnosti oznámení o ztrátě, odcizení, poškození

   nebo zničení řidičského průkazu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou

   působností  vystaví  držiteli  řidičského oprávnění duplikát řidičského

   průkazu podle § 112.

 

   (7)  Odstavce  1  až  6  platí  i  pro ztrátu, odcizení, poškození nebo

   zničení mezinárodního řidičského průkazu.

 

   (8)  Prováděcí právní předpis stanoví vzor potvrzení o oznámení ztráty,

   odcizení,  poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního

   řidičského průkazu.

 

   § 116

 

   Výměna  řidičského  průkazu Evropských společenství, řidičského průkazu

   vydaného cizím státem

 

   (1)  Příslušník  státu  Evropské  unie,  který  je držitelem řidičského

   průkazu  Evropských  společenství  a  který má na území České republiky

   bydliště,   může  požádat  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  o  vydání  řidičského  průkazu  výměnou  za řidičský průkaz

   Evropských společenství. Má-li obecní úřad obce s rozšířenou působností

   pochybnost  o  platnosti  řidičského  průkazu  Evropských společenství,

   ověří  si  jeho  platnost na zastupitelském úřadu státu, který řidičský

   průkaz Evropských společenství vydal.

 

   (2)  Příslušník  státu Evropské unie, kterému byl vydán řidičský průkaz

   Evropských  společenství  a který má na území České republiky bydliště,

   může  požádat  příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností o

   vydání  řidičského  průkazu  náhradou  za  řidičský  průkaz  Evropských

   společenství  ztracený,  odcizený,  zničený  nebo  poškozený. Žadatel o

   vydání  řidičského  průkazu  náhradou  za  řidičský  průkaz  Evropských

   společenství   ztracený,  odcizený,  zničený  nebo  poškozený  poskytne

   příslušnému  obecnímu  úřadu obce s rozšířenou působností všechny údaje

   potřebné  k  vydání  řidičského  průkazu. Obecní úřad obce s rozšířenou

   působností  ověří poskytnuté údaje u příslušného úřadu členského státu,

   který  tento řidičský průkaz Evropských společenství vydal, a oznámí mu

   ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení tohoto řidičského průkazu.

 

   (3) Držitel platného řidičského průkazu vydaného cizím státem, který má

   na  území  České  republiky  trvalý  pobyt nebo přechodný pobyt na dobu

   delší  než  1  rok  podle  zákona  o  pobytu  cizinců  na  území  České

   republiky^33),   je  povinen  požádat  příslušný  obecní  úřad  obce  s

   rozšířenou  působností  o vydání řidičského průkazu výměnou za řidičský

   průkaz  vydaný  cizím státem, a to do 3 měsíců ode dne návratu do České

   republiky,  jde-li  o  občana České republiky, nebo ode dne, kdy mu byl

   povolen  trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 1 rok^33),

   jde-li  o  cizince.  Má-li  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností

   pochybnost  o platnosti řidičského průkazu vydaného cizím státem, ověří

   si  jeho  platnost  na zastupitelském úřadu státu, který tento řidičský

   průkaz vydal.

 

   (4)  Při  výměně  řidičského  průkazu  podle  odstavců  1, 2 a 3 zapíše

   příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  do řidičského

   průkazu skupiny a podskupiny řidičského oprávnění shodné se skupinami a

   podskupinami   řidičského   oprávnění  uvedenými  v  řidičském  průkazu

   Evropských   společenství,  řidičském  průkazu  vydaném  cizím  státem.

   Neodpovídá-li  skupina  nebo  podskupina řidičského oprávnění uvedená v

   řidičském  průkazu  Evropských  společenství, řidičském průkazu vydaném

   cizím  státem skupině nebo podskupině řidičského oprávnění podle tohoto

   zákona,  obecní  úřad obce s rozšířenou působností zapíše do řidičského

   průkazu  řidičské  oprávnění skupiny nebo podskupiny v rozsahu nejblíže

   vyšším s omezením. Pro vydání řidičského průkazu podle odstavců 1, 2, 3

   a  4  platí  §  109  odst.  6,  7,  8 a 9 a § 110. Ministerstvo stanoví

   prováděcím právním předpisem skupiny a podskupiny řidičských oprávnění,

   které  odpovídají  skupinám  a  podskupinám  řidičského oprávnění podle

   tohoto zákona.

 

   (5)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí řidičský

   průkaz  Evropských  společenství  nebo  řidičský  průkaz  vydaný  cizím

   státem,  za  který  byl  výměnou  vydán  řidičský  průkaz, státu, který

   řidičský  průkaz  Evropských  společenství  nebo řidičský průkaz vydaný

   cizím  státem  vydal.  Na  žádost  držitele  podle  odstavce  3  nebo 4

   příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností uschová řidičský

   průkaz  vydaný  cizím  státem  do  doby  jeho opětovné výměny za vydaný

   řidičský průkaz.

 

   (6)  Povinnost  výměny  řidičského  průkazu vydaného cizím státem podle

   odstavce   3   se   nevztahuje   na   člena   diplomatického  personálu

   zastupitelského  úřadu  cizího státu, který požívá výsad a imunit podle

   mezinárodního   práva.  Řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem,  jehož

   držitelem  je  pracovník diplomatické mise a za který byl výměnou vydán

   řidičský průkaz, uschovává ministerstvo do doby jeho opětovné výměny za

   vydaný řidičský průkaz.

 

   (7)  Prováděcí  právní předpis stanoví seznam států a skupin řidičských

   oprávnění a podmínky jejich uznávání.

 

   § 117

 

   Žádosti  a  oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114

   až  116, § 123d, 123e a 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského

   oprávnění  i  poštou  nebo elektronickou formou. V takovém případě musí

   být  podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo

   oznámení   úředně   ověřen   nebo   ověřen  podle  zvláštního  právního

   předpisu.^34)   Doklad   totožnosti  žadatel  nebo  držitel  řidičského

   oprávnění nepřikládá.

 

   § 118

 

   Neplatnost řidičských průkazů

 

   (1)  Řidičský  průkaz  nebo  mezinárodní  řidičský  průkaz je neplatný,

   jestliže

 

   a) uplynula doba jeho platnosti,

 

   b) údaje o řidičském oprávnění v něm uvedené neodpovídají skutečnosti,

 

   c) jsou v něm neoprávněně provedeny zápisy, změny, opravy nebo úpravy,

 

   d) je poškozený tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné.

 

   (2)  Řidičský  průkaz  vydaný  cizím  státem, jehož držitel má na území

   České  republiky  trvalý  pobyt  nebo  přechodný  pobyt  na  dlouhodobé

   vízum^33)  na  dobu  delší  než  1 rok, neopravňuje k řízení motorového

   vozidla  na  území  České republiky, jestliže tento držitel nepožádal o

   výměnu  řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem za řidičský průkaz

   podle § 116 odst. 2 nebo odst. 3; toto neplatí, jestliže se na držitele

   řidičského  průkazu  vydaného cizím státem vztahuje výjimka podle § 116

   odst. 6.

 

   Díl 3

 

   Zabránění v jízdě a zadržení řidičského průkazu

 

   § 118a

 

   Zabránění v jízdě

 

   (1)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

   pozemních  komunikacích  přikázat  řidiči  motorového  vozidla jízdu na

   nejbližší,  z  hlediska  bezpečnosti  a plynulosti provozu na pozemních

   komunikacích,  vhodné  místo  k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě

   použitím  technického  prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen

   "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič

 

   a)  je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při

   které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,

 

   b)  ujel  z  místa  dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím

   účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b),

 

   c) řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,

 

   d)  se  odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce ke zjištění,

   není-li ovlivněn alkoholem,

 

   e)  se  odmítl  na  výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle

   písmene  d)  byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění,

   není-li  ovlivněn  alkoholem,  ačkoli  toto  vyšetření nebylo spojeno s

   nebezpečím pro jeho zdraví,

 

   f)  se  odmítl  na  výzvu  policisty  podrobit  lékařskému vyšetření ke

   zjištění,   není-li   ovlivněn  jinou  návykovou  látkou,  ačkoli  toto

   vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,

 

   g)  řídil  motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění

   pro příslušnou skupinu vozidel,

 

   h)  řídil  motorové  vozidlo,  přestože mu byl soudem uložen trest nebo

   správním  orgánem^30)  uložena  sankce  zákazu  činnosti  spočívající v

   zákazu řízení motorových vozidel,

 

   i)  je  podezřelý  ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti

   provozu  na  pozemních  komunikacích a je důvodné podezření, že se bude

   vyhýbat  přestupkovému  řízení  a  nesložil  kauci  jako  záruku, že se

   dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku.

 

   (2)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

   pozemních  komunikacích  zabránit  v  jízdě motorovému vozidlu použitím

   technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže

 

   a) je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno,

 

   b)   vozidlo   je   technicky   nezpůsobilé   k  provozu  na  pozemních

   komunikacích^34a)  tak  závažným  způsobem,  že  bezprostředně ohrožuje

   ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,

 

   c)  vozidlo  svými  rozměry, rozměry jízdní soupravy nebo nákladu, nebo

   největší  povolenou hmotností, nebo největší povolenou hmotností jízdní

   soupravy,   nebo  největší  povolenou  hmotností  na  nápravu  vozidla,

   zjištěnými  při kontrolním vážení podle zvláštního právního předpisu1),

   překračuje hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem,

 

   d) je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.

 

   (3)  Policista  může  při  dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na

   pozemních  komunikacích  zabránit  v  jízdě  vozidlu autoškoly použitím

   technického  prostředku  k  zabránění  odjezdu  vozidla  nebo odtažením

   vozidla, jestliže učitel autoškoly

 

   a) požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,

 

   b)  se  odmítl na výzvu policisty podrobit zkoušce ke zjištění, není-li

   ovlivněn alkoholem,

 

   c)  se  odmítl  na  výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle

   písmene  b)  byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění,

   není-li  ovlivněn  alkoholem,  ačkoli  toto  vyšetření nebylo spojeno s

   nebezpečím pro jeho zdraví,

 

   d)  se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření, není-li

   ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s

   nebezpečím pro jeho zdraví.

 

   (4)  Strážník  obecní  policie  je  povinen  v  případech  uvedených  v

   odstavcích  1  a 2 přivolat policii a řidič je povinen setrvat na místě

   do příchodu policie.

 

   (5)  Policista zajistí zabránění v jízdě vozidla na náklady řidiče nebo

   provozovatele vozidla.

 

   (6)  Policie  zajistí  uvolnění  vozidla,  jestliže pominuly důvody pro

   zabránění  v  jízdě vozidla. Pokud důvody pro zabránění v jízdě byly na

   straně řidiče, může s vozidlem pokračovat v jízdě jiný způsobilý řidič.

   Došlo-li  k zabránění v jízdě podle odstavce 2 písm. d), policie uvolní

   vozidlo  teprve  v okamžiku, kdy odpadne nebezpečí jeho dalšího užití v

   rozporu  s  §  47a, nejpozději však po uplynutí 48 hodin od zabránění v

   jízdě.

 

   (7)  Technický  prostředek  k  zabránění v jízdě nelze použít, pokud by

   vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích.

 

   (8)  Při  nesprávném  postupu policisty může poškozený postupovat podle

   zákona  č.  82/1998  Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu

   veřejné  moci  rozhodnutím  nebo  nesprávným úředním postupem a o změně

   zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

 

   Zadržení řidičského průkazu

 

   § 118b

 

   (1)  Policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a)

   až  h)  zadržet  řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí

   policista  bez  zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru

   řidičů,  u  zahraničních  řidičů  příslušnému  obecnímu  úřadu  obce  s

   rozšířenou působností.

 

   (2)  Po  dobu  zadržení  řidičského  průkazu  nesmí  držitel řidičského

   oprávnění řídit motorové vozidlo.

 

   (3) Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského

   průkazu   o  důsledku  zadržení  řidičského  průkazu  a  vydá  držiteli

   řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.

 

   (4)  Policie  písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu

   obce  s  rozšířenou  působností,  v  jehož  územním  obvodu  k zadržení

   řidičského  průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským

   průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po

   dni  zadržení  řidičského  průkazu. U řidiče, který nemá na území České

   republiky  bydliště,  trvalý  pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie

   zadržený  řidičský  průkaz  obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

   příslušnému  podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle

   příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal.

 

   (5)  Je-li  zadržen  řidičský  průkaz  příslušníku zpravodajské služby,

   policie  písemně oznámí zadržení řidičského průkazu příslušnému orgánu;

   oznámení  odešle  spolu  se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného

   odkladu,   nejpozději   následující   pracovní  den  ode  dne  zadržení

   řidičského průkazu.

 

   (6)  Vzor a náležitosti potvrzení o zadržení řidičského průkazu stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   § 118c

 

   (1)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode

   dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí

   řízení,  na  základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu

   do  doby  pravomocného  rozhodnutí  o  přestupku  nebo o trestném činu;

   jde-li  o  podezření  ze  spáchání  trestného  činu,  zahájí  řízení po

   předchozím  souhlasu  státního  zástupce. Rozhodl-li obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  o  zadržení  řidičského  průkazu, oznámí to bez

   zbytečného   odkladu   obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou  působností

   příslušnému  k  vedení  registru řidičů držitele řidičského oprávnění a

   postoupí  mu  zadržený  řidičský  průkaz  k úschově. Obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  je  vkladatelem  údajů  do  evidence  vydaných,

   odcizených, ztracených a vadných paměťových karet řidiče^32b).

 

   (2)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský

   průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže

 

   a) nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1,

 

   b)  v  pravomocně  skončeném  řízení  o  skutku, pro který byl řidičský

   průkaz   zadržen,  nebyl  uložen  trest  nebo  sankce  zákazu  činnosti

   spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

 

   (3)  Doba  zadržení  řidičského  průkazu  se  započítává do doby výkonu

   sankce  nebo  trestu  zákazu  činnosti  spočívajícího  v  zákazu řízení

   motorových  vozidel,  pokud  byla  tato  sankce nebo tento trest řidiči

   uložen za skutek, za který mu byl zadržen řidičský průkaz.

 

   HLAVA IV

 

   REGISTR ŘIDIČŮ

 

   § 119

 

   (1)  Evidence  údajů  o  řidičích je vedena v registru řidičů, který je

   informačním  systémem,  jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou

   působností. Registr řidičů je informačním systémem veřejné správy podle

   zvláštního  zákona^34a).  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností je

   vkladatelem  údajů  do  evidence  vydaných, odcizených, ztracených nebo

   vadných paměťových karet řidiče ^32b).

 

   (2) Registr řidičů obsahuje

 

   a)  osobní  údaje o řidiči uvedené v řidičském průkazu a v mezinárodním

   řidičském průkazu,

 

   b) evidenci vydaných řidičských průkazů,

 

   c) evidenci skupin a podskupin udělených řidičských oprávnění,

 

   d) evidenci vydaných mezinárodních řidičských průkazů,

 

   e)  evidenci  řidičských  průkazů  vydaných  výměnou za řidičský průkaz

   vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz Evropských společenství,

 

   f)  evidenci  odevzdaných řidičských průkazů a mezinárodních řidičských

   průkazů,

 

   g) evidenci spáchaných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu

   na pozemních komunikacích,

 

   h)  záznamy  o  počtu  bodů  dosažených  řidičem  v bodovém hodnocení a

   záznamy o odečtu bodů,

 

   i)  údaje  o  odnětí  řidičských  oprávnění  pro  ztrátu zdravotní nebo

   odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a jejich navrácení,

 

   j)  údaje  o zákazech činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových

   vozidel uložených soudem za spáchané trestné činy nebo správním orgánem

   za spáchané přestupky,

 

   k)  evidenci ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských

   průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,

 

   l)  evidenci vyrobených a nevydaných tiskopisů mezinárodních řidičských

   průkazů  a  vyrobených  a  nevydaných  tiskopisů  potvrzení  o oznámení

   ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu,

 

   m)  evidenci  vydaných  řidičských průkazů za průkazy ztracené, zničené

   nebo neupotřebitelné,

 

   n)  údaje  o  pozbytí řidičského oprávnění a údaje o vrácení řidičského

   oprávnění,

 

   o)  údaje  o  pozbytí  práva k řízení motorového vozidla na území České

   republiky  po  dobu  jednoho  roku  dosažením  počtu  12 bodů v bodovém

   hodnocení,  jedná-li se o řidiče, který je držitelem řidičského průkazu

   Evropských  společenství,  řidičského  průkazu  vydaného  cizím státem,

   mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem,

 

   p)   evidenci  vydaných  průkazů  profesní  způsobilosti  řidiče  podle

   zvláštního právního předpisu^4),

 

   q)  evidenci  vydaných  osvědčení  pro  učitele  výuky  a výcviku podle

   zvláštního právního předpisu^4).

 

   § 120

 

   (1)  Jestliže držitel řidičského průkazu změní trvalý pobyt, je povinen

   oznámit  do  5  pracovních  dnů  změnu obecnímu úřadu obce s rozšířenou

   působností v místě nového trvalého pobytu. V souvislosti s touto změnou

   předloží  řidičský  průkaz.  Obecní úřad obce s rozšířenou působností v

   místě  nového trvalého pobytu provede evidenční úkony a zapíše změny do

   řidičského  průkazu  nebo  vydá řidičský průkaz nový. V případě řidiče,

   který  je  držitelem  řidičského  průkazu,  který  nemá  na území České

   republiky  trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobé vízum^33) na

   dobu  delší  než  jeden  rok,  vede  registr  řidičů obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností,  v  jehož  správním  obvodu  byl poprvé spáchán

   skutek, na základě kterého byl řidič zařazen do registru řidičů.

 

   (2)  Záznamy  o  spáchaných  přestupcích  proti  bezpečnosti provozu na

   pozemních  komunikacích,  záznamy  o  odnětí  řidičského  oprávnění pro

   ztrátu  zdravotní  nebo  odborné  způsobilosti  a  záznamy  o  zákazech

   činnosti  spočívajících  v  zákazu  řízení motorových vozidel uložených

   soudem  nebo  správním  orgánem  se  do  registru řidičů zapisují až po

   nabytí právní moci příslušných rozhodnutí. Příslušná rozhodnutí uvedená

   v  předchozí větě jsou orgány, které je vydaly, povinny zaslat obecnímu

   úřadu  obce  s  rozšířenou  působností příslušnému podle místa trvalého

   pobytu občana.

 

   § 121

 

   Výdej dat z registru řidičů

 

   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností je oprávněn

   poskytnout údaje z registru řidičů na základě písemné žádosti pouze

 

   a) orgánům státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů,

 

   b) soudům všech stupňů, státním zastupitelstvím všech stupňů,

 

   c)  orgánům  a  organizacím,  které jsou pověřeny zvláštními předpisy k

   práci  s těmito údaji, například pojišťovně ke zjištění údajů o řidiči,

   který byl účastníkem dopravní nehody nebo takovou nehodu zavinil,

 

   d) orgánům činným v trestním řízení,

 

   e) obcím v rozsahu potřebném pro jejich činnost,

 

   f) fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené,

 

   g)  jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu

   osoby,  o  jejíž  údaje  fyzická  nebo  právnická osoba žádá, ověřeného

   příslušným orgánem.

 

   (2)  Výpis  údajů  z registru řidičů se řídí, pokud není v tomto zákoně

   stanoveno jinak, zvláštním právním předpisem.^35)

 

   § 122

 

   Centrální registr řidičů

 

   (1)  Evidence  údajů  o řidičích, shromažďovaných z registru řidičů, je

   vedena  v  centrálním  registru  řidičů (dále jen "centrální registr"),

   který   je   informačním  systémem,  jehož  správcem  je  ministerstvo.

   Centrální   registr   je  informačním  systémem  veřejné  správy  podle

   zvláštního  zákona.^34a)  Ministerstvo  je  správcem centrální evidence

   paměťových karet řidiče.

 

   (2)   Ministerstvo   v  centrálním  registru  a  v  centrální  evidenci

   paměťových  karet řidiče zpracovává údaje předávané obecními úřady obcí

   s  rozšířenou  působností  z  registru  řidičů  a  z evidence vydaných,

   odcizených,  ztracených  nebo  vadných paměťových karet řidiče způsobem

   stanoveným zvláštním zákonem.^35a)

 

   (3)  Ministerstvo  poskytuje  údaje  z  centrálního registru na základě

   písemné žádosti pouze subjektům a za podmínek uvedených v § 121.

 

   (4) Z centrálního registru poskytuje ministerstvo pouze ty osobní údaje

   řidiče, které jsou vedeny v řidičském průkazu, vyjma rodného čísla.

 

   (5)  Ministerstvo  vnitra,  Generální  inspekce  bezpečnostních  sborů,

   policie,  Vojenská  policie,  obecní  policie a Bezpečnostní informační

   služba musí mít zajištěn přímý přístup do centrálního registru řidičů.

 

   (6)  Výpis  z  údajů  z centrálního registru se řídí, pokud tento zákon

   nestanoví jinak, zvláštním právním předpisem.^35)

 

   (7)  Z  centrálního registru se vydávají ověřené výstupy z informačního

   systému veřejné správy^35b).

 

   § 122a

 

   nadpis vypuštěn

 

   (1)  Ministerstvo  vnitra nebo policie poskytuje ministerstvu pro výkon

   působnosti podle tohoto zákona

 

   a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

 

   b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

 

   c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

 

   (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

 

   a) příjmení,

 

   b) jméno, popřípadě jména,

 

   c)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v

   cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

 

   d) adresa místa pobytu,

 

   e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území

   České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí

   došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,

   který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt

   údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto

   rozhodnutí,

 

   f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

 

   (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b) datum narození,

 

   c) rodné číslo,

 

   d) pohlaví,

 

   e) státní občanství,

 

   f)  místo  a  okres  narození,  popřípadě místo a stát, pokud se státní

   občan České republiky narodil v cizině,

 

   g) adresa místa trvalého pobytu,

 

   h) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

 

   i)  datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum, místo úmrtí a stát, na

   jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,

 

   j)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

   jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

 

   (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

 

   a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

   b) datum narození,

 

   c) rodné číslo,

 

   d) pohlaví,

 

   e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

 

   f) místo a stát narození,

 

   g) druh a adresa místa pobytu,

 

   h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

 

   i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

 

   j)  datum,  místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož

   území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,

 

   k)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

   jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

 

   (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

   obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence

   obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou

   ve tvaru předcházejícím současný stav.

 

   (6)  Ministerstvo může jemu poskytnuté údaje podle odstavce 1 pro účely

   ověřování  údajů  vedených  v  evidenci řidičů podle tohoto zákona dále

   předávat,  třídit  nebo kombinovat, popřípadě je blokuje, zjistí-li, že

   poskytnuté   údaje   nejsou   přesné;   o   zjištění  nepřesného  údaje

   Ministerstvo vnitra nebo policii neprodleně informuje.

 

   (7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen

   takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

 

   § 122b

 

   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  technické  prostředky  a  způsob

   zpracování  údajů  v  registru  řidičů a v centrálním registru a způsob

   předávání údajů z registru řidičů do centrálního registru.

 

   § 122c

 

   Poskytování  údajů  z  evidence  paměťových  karet  řidiče  a centrální

   evidence paměťových karet řidiče

 

   Při  poskytování údajů z evidence paměťových karet řidiče a z centrální

   evidence   paměťových   karet  řidiče  postupují  obecní  úřad  obce  s

   rozšířenou  působností  a  ministerstvo obdobně jako obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  a ministerstvo při poskytování údajů z registru

   řidičů podle § 121 a 122.

 

   § 123

 

   Evidence dopravních nehod a centrální evidence dopravních nehod

 

   (1) Evidenci dopravních nehod vede policie.

 

   (2) Evidence dopravních nehod obsahuje

 

   a) údaje o účastnících dopravní nehody,

 

   b) údaje o vozidlech, která měla účast na dopravní nehodě,

 

   c) údaje o místu a době dopravní nehody,

 

   d) údaje o příčinách dopravní nehody.

 

   (3)  Centrální  evidenci  dopravních  nehod  vede  Ministerstvo vnitra.

   Policie předává aktualizované podklady do centrální evidence dopravních

   nehod.

 

   (4)   Pro  výdej  údajů  z  evidence  dopravních  nehod  platí  obdobně

   ustanovení § 121.

 

   (5)  Údaje  z evidence dopravních nehod se právnickým a fyzickým osobám

   podle  § 121 odst. 1 písm. c), f) a g) poskytují pouze za úhradu, jejíž

   druh a výši stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (6)  Prováděcí  právní předpis stanoví způsob vedení záznamů v evidenci

   dopravních  nehod, podrobnosti o údajích vedených v evidenci dopravních

   nehod  a  způsob  předávání  podkladů  do centrální evidence dopravních

   nehod.

 

   HLAVA V

 

   BODOVÉ HODNOCENÍ PORUŠENÍ POVINNOSTÍ STANOVENÝCH ZÁKONEM

 

   § 123a

 

   Bodovým   hodnocením   se   zajišťuje   sledování  opakovaného  páchání

   přestupků,  jednání,  které  má  znaky  přestupku podle jiného právního

   předpisu^30),  nebo  trestných  činů,  spáchaných  porušením  vybraných

   povinností  stanovených  předpisy  o  provozu na pozemních komunikacích

   řidičem   motorového   vozidla  nebo  že  se  řidič  porušování  těchto

   povinností   nedopouští.   Přehled  jednání  spočívajícího  v  porušení

   vybraných  povinností  stanovených  předpisy  o  provozu  na  pozemních

   komunikacích  a  počet  bodů  za  tato  jednání je stanoven v příloze k

   tomuto zákonu.

 

   Započítávání bodů

 

   § 123b

 

   (1)  Řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena

   sankce  za přestupek, sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve

   zvláštním  právním  předpise,  nebo  mu  byl  uložen  kázeňský trest za

   jednání  mající  znaky  přestupku  anebo  mu byl soudem uložen trest za

   trestný  čin,  a  přestupek,  jednání  vojáka  označené za přestupek ve

   zvláštním  právním  předpise,  jednání  mající  znaky  přestupku  anebo

   trestný  čin,  spáchal  jednáním  zařazeným  do  bodového hodnocení, se

   zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů.

 

   (2)  Záznam  v  registru  řidičů  provede  příslušný obecní úřad obce s

   rozšířenou  působností  ke  dni  uložení pokuty za přestupek v blokovém

   řízení  nebo  ke  dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za

   přestupek,  rozhodnutí  o  uložení sankce za jednání vojáka označené za

   přestupek   ve   zvláštním   právním  předpise,  rozhodnutí  o  uložení

   kázeňského  trestu  za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí,

   kterým  se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních

   dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno

 

   a) oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení,

 

   b)  rozhodnutí  o  uložení  sankce  za  přestupek, rozhodnutí o uložení

   sankce  za  jednání  vojáka  označené za přestupek ve zvláštním právním

   předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající

   znaky přestupku, nebo

 

   c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin.

 

   (3)  Oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu

   úřadu obce s rozšířenou působností doručí

 

   a)  policie nebo obecní policie, jde-li o oznámení uvedené v odstavci 2

   písm.  a),  a  to do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty v blokovém

   řízení,

 

   b)  orgán,  který  uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka

   označené  za  přestupek  ve  zvláštním  právním předpise anebo trest za

   kázeňský  přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená

   v odstavci 2 písm. b), a to do

 

   1.  5  pracovních  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li

   rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo

 

   2.  5  pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou

   právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení,

 

   c)  soud,  který  uložil  trest  za trestný čin v prvním stupni řízení,

   jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. c), a to do

 

   1.  5  pracovních  dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, nabylo-li

   rozhodnutí právní moci v prvním stupni řízení, nebo

 

   2.  5  pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou

   právní moci od soudu, který věc projednal ve druhém stupni řízení.

 

   (4)  Oznámení  nebo  rozhodnutí  uvedená  v  odstavci  2 se považují za

   doručená   dnem,  kdy  je  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou

   působností  obdrží.  Není-li  rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci,

   považuje  se  za  nedoručené.  Místo  rozhodnutí lze doručit oznámení o

   nabytí  právní  moci  rozhodnutí,  které má být doručeno. Neobsahuje-li

   oznámení  podle  věty  třetí  údaje  potřebné  k  provedení  záznamu do

   registru  řidičů,  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností požádá o

   doručení rozhodnutí.

 

   (5)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá na žádost

   řidiče výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení.

 

   (6) Kontaktní místo veřejné správy vydá na žádost řidiče ověřený výstup

   z  registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení podle zvláštního

   právního předpisu^35g).

 

   (7)  Jde-li  o  řidiče,  který  je  příslušníkem  zpravodajské  služby,

   odstavce 1 až 4 se nepoužijí.

 

   § 123c

 

   (1)  Příslušný  obecní  úřad  obce  s rozšířenou působností zaznamenává

   řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.

 

   (2) Dopustil-li se řidič více přestupků nebo trestných činů, spáchaných

   jednáním  zařazeným  do  bodového hodnocení a projednaných ve společném

   řízení,  zaznamená  příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností

   počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.

 

   (3)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností při provedení

   záznamu  bodů,  kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně

   písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve

   jej  k  odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

   nejpozději  do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič

   pozbývá  řidičské  oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž

   mu bylo toto oznámení doručeno.

 

   (4)  Příslušný  obecní  úřad obce s rozšířenou působností při provedení

   záznamu  bodů,  kterým  řidič,  který  je  držitelem řidičského průkazu

   Evropských  společenství,  řidičského  průkazu  vydaného  cizím státem,

   mezinárodního   řidičského   průkazu   vydaného  cizím  státem,  dosáhl

   celkového  počtu  12  bodů,  neprodleně  písemně oznámí tuto skutečnost

   řidiči a ministerstvu.

 

   (5)  Řidič,  který  pozbyl  odbornou  způsobilost  podle odstavce 3, je

   povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.

 

   (6) Pro odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu

   podle odstavce 3 platí obdobně § 113 odst. 5.

 

   (7)  Dosáhne-li řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropských

   společenství,  řidičského  průkazu vydaného cizím státem, mezinárodního

   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem,  celkového počtu 12 bodů,

   pozbývá  právo  k řízení motorového vozidla na území České republiky po

   dobu  jednoho  roku. Ministerstvo sdělí, po obdržení podkladů zaslaných

   příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, tuto skutečnost

   orgánu, který řidičský průkaz vydal.

 

   (8)  Lhůta  jednoho  roku  uvedená  v  odstavci  7 počíná běžet ode dne

   uložení  pokuty  v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o

   přestupku  nebo trestném činu, spáchaným jednáním zařazeným do bodového

   hodnocení, na jehož základě řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů.

 

   § 123d

 

   Vrácení řidičského oprávnění

 

   (1)  Řidič,  který  podle  § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je

   oprávněn  požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1

   roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.

 

   (2)  Byl-li  řidiči  za  přestupek  nebo trestný čin, spáchaný jednáním

   zařazeným  do  bodového  hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového

   počtu  12 bodů, uložen trest nebo sankce zákazu činnosti, spočívající v

   zákazu  řízení  motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení

   řidičského  oprávnění  nejdříve  po  vykonání trestu nebo sankce zákazu

   činnosti,  pokud  je  uložená doba zákazu činnosti delší než doba podle

   odstavce 1.

 

   (3)  Žádost  o  vrácení  řidičského  oprávnění podává žadatel písemně u

   příslušného  obecního  úřadu  obce  s  rozšířenou působností. Podmínkou

   vrácení  řidičského  oprávnění  je  prokázání,  že  se žadatel podrobil

   přezkoušení   z   odborné   způsobilosti   podle   zvláštního  právního

   předpisu^4)  a  dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně

   dopravně  psychologického  vyšetření.  Pro vrácení řidičského oprávnění

   platí přiměřeně § 101.

 

   (4)  Ode dne vrácení řidičského oprávnění podléhá řidič novému bodovému

   hodnocení;  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností ke dni vrácení

   řidičského  oprávnění  zaznamená  v  registru  řidičů odečtení všech 12

   bodů.

 

   § 123e

 

   Odečítání bodů

 

   (1)  Řidiči,  kterému  nebyla  ode dne uložení pokuty v blokovém řízení

   nebo  nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru

   řidičů  zaznamenán  naposled  stanovený  počet bodů, pravomocně uložena

   sankce  za  přestupek  nebo  trest  za  trestný  čin, spáchaný jednáním

   zařazeným do bodového hodnocení,

 

   a) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z

   celkového počtu dosažených bodů,

 

   b) po dobu 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z

   celkového  počtu  dosažených  bodů  zbývajících  po odečtení bodů podle

   písmene a),

 

   c)  po dobu 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou všechny

   zbývající body.

 

   K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

   záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených

   bodů  řidiči,  a  to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl

   řidiči nárok na odečtení bodů.

 

   (2) Řidiči se rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě

   pravomocného  rozhodnutí  o přestupku nebo trestném činu po pravomocném

   zrušení tohoto rozhodnutí.

 

   (3)  Po dobu výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti, spočívajícího v

   zákazu  řízení motorových vozidel, neběží doba pro odečítání bodů podle

   odstavce 1.

 

   (4)  Příslušný  obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede

   záznam  v  registru  řidičů  o  odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů

   řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a

 

   a)  doložil  žádost  potvrzením  o  ukončeném školení bezpečné jízdy ve

   středisku  bezpečné  jízdy podle zvláštního právního předpisu^4), které

   není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a

 

   b)  neměl  ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné

   jízdy  v  registru  řidičů  zaznamenáno  více  než  10 bodů za porušení

   právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.

 

   (5)  Příslušný  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  provede záznam o

   odečtení bodů ke dni ukončení školení ve středisku bezpečné jízdy, a to

   nejpozději do 3 pracovních dnů od podání žádosti. Příslušný úřad obce s

   rozšířenou  působností  může  provést  záznam o odečtení bodů řidiči na

   základě  potvrzení  o  ukončeném školení bezpečné jízdy pouze jednou za

   kalendářní rok.

 

   (6)  Odečtení  všech 12 zaznamenaných bodů oznámí příslušný obecní úřad

   obce  s rozšířenou působností písemně řidiči nejpozději do 5 pracovních

   dnů  ode dne, ke kterému byl záznam o odečtení bodů proveden v registru

   řidičů.

 

   § 123f

 

   (1)  Nesouhlasí-li  řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů,

   může  podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce

   s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

 

   (2)   Shledá-li  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  námitky

   oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky

   doručeny,  provede  opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v

   registru  řidičů  a  neprodleně  písemně  vyrozumí  o  provedené opravě

   záznamu řidiče.

 

   (3)  Shledá-li  příslušný  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností

   námitky  řidiče  neodůvodněné,  rozhodnutím námitky zamítne a provedený

   záznam potvrdí.

 

   (4)  Podá-li  řidič  námitky  proti  provedenému  záznamu,  kterým bylo

   dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3

   se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s

   rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude

   právní moci.

 

   HLAVA VI

 

   STÁTNÍ SPRÁVA

 

   § 124

 

   Působnost   ministerstev,   krajských  úřadů,  obecních  úřadů  obcí  s

   rozšířenou působností a policie

 

   (1)  Státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává

   ministerstvo,  které  je  ústředním  orgánem  státní  správy  ve věcech

   provozu  na  pozemních  komunikacích,  krajský úřad, obecní úřad obce s

   rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie.

 

   (2) Ministerstvo

 

   a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5 a § 83 odst. 5,

 

   b)   stanoví   po  písemném  vyjádření  Ministerstva  vnitra  místní  a

   přechodnou  úpravu  provozu  na  pozemních  komunikacích  na  dálnici a

   rychlostní  silnici^1)  a  užití  zařízení  pro  provozní  informace na

   dálnici a rychlostní silnici,^1)

 

   c)  schvaluje  na  žádost  a  náklady  výrobce  nebo výhradního dovozce

   provedení  a  používání  dopravních  značek,  světelných  a akustických

   signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace,

 

   d) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle

   tohoto zákona,

 

   e) vede centrální registr řidičů,

 

   f)  zabezpečuje  výrobu  a distribuci řidičských průkazů, mezinárodních

   řidičských průkazů a dalších dokladů stanovených tímto zákonem,

 

   g)  zabezpečuje  výrobu  a  na  základě požadavků obecních úřadů obcí s

   rozšířenou  působností  i  distribuci  paměťových  karet  řidiče a vede

   jejich centrální evidenci,

 

   h)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích.

 

   (3)  Ministerstvo  nebo  jím  pověřená  osoba  zajišťuje  informovanost

   veřejnosti  o situacích v provozu na pozemních komunikacích, které mají

   vliv  na  bezpečnost  a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Za

   tím  účelem  jsou  policie,  obecní  policie,  silniční  správní úřady,

   správci   pozemních   komunikací  a  Hasičský  záchranný  sbor  povinni

   poskytovat   ministerstvu   aktuální  informace,  které  mají  vliv  na

   bezpečnost  a  plynulost  provozu  na pozemních komunikacích. Prováděcí

   právní  předpis stanoví druh informací, které mají vliv na bezpečnost a

   plynulost  silničního provozu, způsob předávání informací, způsob sběru

   informací   a   způsob  zveřejňování  informací  pro  potřeby  dopravní

   veřejnosti.

 

   (4) Krajský úřad

 

   a) povoluje výjimky podle § 43 odst. 5,

 

   b)  stanoví  po  písemném vyjádření příslušného orgánu policie místní a

   přechodnou  úpravu  provozu  na  pozemních  komunikacích  na silnici I.

   třídy,  kromě  rychlostní  silnice,^1)  a  užití  zařízení pro provozní

   informace na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice,^1)

 

   c)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích.

 

   (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

 

   a)  pověřuje  osoby  oprávněné k zastavování vozidel podle § 79 odst. 1

   písm. j),

 

   b)  uděluje,  podmiňuje,  omezuje,  odnímá a vrací řidičské oprávnění a

   zrušuje podmínění nebo omezení řidičského oprávnění,

 

   c)  nařizuje  přezkoumání  zdravotní  způsobilosti  držitele řidičského

   oprávnění,

 

   d)  nařizuje  přezkoušení  z  odborné  způsobilosti držitele řidičského

   oprávnění,

 

   e)  vydává a vyměňuje řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy a

   vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů,

 

   f)  vyměňuje řidičské průkazy Evropských společenství, řidičské průkazy

   vydané cizím státem podle § 116,

 

   g)  zapisuje  do mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem

   skutečnosti  podle § 107 a oznamuje je orgánu cizího státu, který tento

   mezinárodní řidičský průkaz vydal,

 

   h) vede registr řidičů a vydává data z registru řidičů,

 

   i) vydává speciální označení vozidel podle § 67,

 

   j)  projednává  přestupky  proti  bezpečnosti  a  plynulosti provozu na

   pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu,^30)

 

   k) provádí v registru řidičů záznamy o počtech bodů dosažených řidiči v

   bodovém hodnocení a o odečtu bodů,

 

   l)  projednává  námitky  a  rozhoduje  ve  věci záznamu o počtu řidičem

   dosažených bodů v bodovém hodnocení,

 

   m)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích.

 

   (6)  Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností  stanoví po písemném

   vyjádření příslušného orgánu policie místní a přechodnou úpravu provozu

   na  pozemních  komunikacích  na  silnici  II.  a III. třídy a na místní

   komunikaci^1)  a užití zařízení pro provozní informace na silnici II. a

   III. třídy a na místní komunikaci.^1)

 

   (7) Ministerstvo vnitra

 

   a) vede centrální evidenci dopravních nehod,

 

   b)  spolupracuje  s  ministerstvem  při  provádění  prevence  v oblasti

   bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

 

   (8)  Policie  vykonává  dohled  na  bezpečnost  a  plynulost provozu na

   pozemních komunikacích tím, že

 

   a)  kontroluje  dodržování  povinností  účastníků a pravidel provozu na

   pozemních komunikacích a podílí se na jeho řízení,

 

   b) objasňuje dopravní nehody,

 

   c) vede evidenci dopravních nehod,

 

   d)   projednává   v  blokovém  řízení  přestupky  proti  bezpečnosti  a

   plynulosti  provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního

   předpisu,^30)

 

   e)   provádí  prevenci  v  oblasti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích.

 

   (9)  Při  dohledu  na  bezpečnost  a  plynulost  provozu  na  pozemních

   komunikacích   jsou   příslušníci   Policie  ve  služebním  stejnokroji

   oprávněni zejména

 

   a) dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích,

 

   b) zastavovat vozidla,

 

   c) zabránit v jízdě řidiči podle § 118a,

 

   d) zadržet řidičský průkaz podle § 118b,

 

   e)  zakázat  řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr

   jízdy,  vyžaduje-li  to  bezpečnost  a  plynulost  provozu na pozemních

   komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem,

 

   f)  vyzvat  řidiče  a  učitele  autoškoly  k vyšetření podle zvláštního

   právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,

 

   g)  vyzvat  řidiče  a  učitele  autoškoly  k vyšetření podle zvláštního

   právního  předpisu^7)  ke  zjištění,  zda není ovlivněn jinou návykovou

   látkou,

 

   h)  vyzvat  řidiče  motorového  vozidla k předložení dokladů k řízení a

   provozu vozidla,

 

   i)  vyzvat  řidiče  motorového  vozidla ke kontrole maximální přípustné

   hmotnosti na nápravu, maximální přípustné hmotnosti vozidla nebo jízdní

   soupravy nebo technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy,

 

   j)  rozhodnout o odstranění vozidla, je-li překážkou provozu na pozemní

   komunikaci,   nebo  vozidla,  které  neoprávněně  stojí  na  vyhrazeném

   parkovišti,

 

   k)  použít  technických  prostředků  k  zabránění odjezdu vozidla podle

   zvláštního právního předpisu.^37)

 

   l) vybírat kauce podle § 125a.

 

   § 125

 

   zrušen

 

   § 125a

 

   Vybírání kaucí

 

   (1)   Policista   je  oprávněn  vybrat  od  řidiče  motorového  vozidla

   podezřelého  ze  spáchání  přestupku  proti  bezpečnosti  a  plynulosti

   provozu  na  pozemních komunikacích, u kterého je důvodné podezření, že

   se  bude  vyhýbat přestupkovému řízení, kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč,

   nejvýše  však  do  výše  hrozící  peněžní sankce za spáchaný přestupek.

   Kauci  nelze  vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona

   nebo mezinárodního práva.

 

   (2)  Složení kauce je zárukou, že se řidič uvedený v odstavci 1 dostaví

   ke   správnímu  orgánu  k  projednání  přestupku  proti  bezpečnosti  a

   plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

 

   (3)  Při výběru kauce policista poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a

   podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce.

   V  písemném  potvrzení  musí  být  uveden  důvod uložení kauce. Písemné

   potvrzení se vystavuje ve třech vyhotoveních.

 

   (4)  Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista řidiči,

   jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely policie a jedno vyhotovení

   předá  spolu  s  vybranou  kaucí  nejpozději  následující  pracovní den

   obecnímu  úřadu  obce  s  rozšířenou působností, v jehož územním obvodu

   byla  kauce  vybrána.  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností uloží

   kauci do úschovy.

 

   (5)  Kauce  se  řidiči vrátí v plné výši, nebyl-li v řízení o přestupku

   shledán  vinným  z jeho spáchání. V opačném případě se kauce započte na

   zaplacení  uložené  pokuty.  Toto  započtení musí být uvedeno ve výroku

   rozhodnutí  o uložení sankce za přestupek. Započtení kauce na zaplacení

   pokuty  lze  provést  teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení

   pokuty  za  přestupek.  Je-li  vybraná  kauce vyšší než uložená pokuta,

   vrátí  se  řidiči  část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení

   uložené pokuty.

 

   (6) Kauce propadne, jestliže nelze

 

   a)  řízení  ukončit  rozhodnutím  ve věci přestupku proti bezpečnosti a

   plynulosti  provozu  na  pozemních  komunikacích  proto, že podezřelý z

   přestupku je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný,

 

   b)  rozhodnutí ve věci přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu

   na  pozemních  komunikacích  doručit  pachateli  z  důvodů  uvedených v

   písmenu a).

 

   (7)  Propadlá  kauce  je  příjmem  obce  s rozšířenou působností, jejíž

   obecní úřad vedl řízení o přestupku.

 

   (8)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví náležitosti a vzor potvrzení o

   převzetí kauce.

 

   § 125b

 

   Státní odborný dozor a vrchní státní odborný dozor

 

   (1)  Státní  odborný  dozor  a  vrchní  státní  odborný dozor (dále jen

   "státní  dozor")  nad výkonem působností ve věcech provozu na pozemních

   komunikacích  podle  tohoto  zákona a zvláštního právního předpisu ^30)

   (dále   jen   "výkon   působností")  vykonávají  krajské  úřady^38a)  a

   ministerstvo.

 

   (2)  Ministerstvo  vykonává  vrchní  státní  odborný  dozor nad výkonem

   působností  obecními  úřady  obcí  s  rozšířenou působností a krajskými

   úřady.

 

   (3)  Při  výkonu  státního dozoru je pověřený pracovník krajského úřadu

   nebo  pověřený  pracovník  ministerstva povinen prokázat se pověřením k

   výkonu  státního  dozoru.  Pověření  k výkonu státního odborného dozoru

   vystavuje  krajský  úřad, pověření k výkonu vrchního státního odborného

   dozoru  vystavuje  ministerstvo.  Náležitosti  a  vzor pověření stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (4)  Při výkonu státního dozoru pověřený pracovník krajského úřadu nebo

   pověřený pracovník ministerstva

 

   a) je oprávněn vstupovat na pracoviště dozorovaného správního orgánu,

 

   b) je oprávněn požadovat předložení listin, jiných písemností, záznamů,

   podkladů a poskytnutí jiných informací týkajících se výkonu působností,

 

   c)  je  povinen  sepsat  písemný záznam o provedení státního dozoru, ve

   kterém  zaznamená  průběh  státního  dozoru,  zjištění,  která byla při

   výkonu  státního  dozoru  učiněna,  a opatření, která byla dozorovanému

   správnímu  orgánu uložena k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků,

   vad nebo jiných pochybení při výkonu působností,

 

   d)  nesmí  zasahovat  do řízení a rozhodování v jednotlivých případech,

   které  provádí  dozorovaný  správní  orgán  podle  tohoto  zákona  nebo

   zvláštního  právního  předpisu^30),  nebo  jiným způsobem toto řízení a

   rozhodování v jednotlivých případech ovlivňovat.

 

   (5)   Dozorovaný   správní   orgán  je  povinen  poskytnout  pověřenému

   pracovníkovi  krajského  úřadu  nebo  ministerstva  součinnost k výkonu

   státního dozoru podle odstavce 4 písm. a) a b).

 

   (6)  Zjistí-li pověřený pracovník krajského úřadu nebo ministerstva při

   výkonu  státního dozoru nedostatky, vady nebo jiná pochybení při výkonu

   působností,  uloží  dozorovanému  správnímu  orgánu  opatření  k jejich

   odstranění  a  nápravě,  včetně  lhůty  pro provedení těchto opatření a

   nápravy.

 

   (7)  Nesouhlasí-li  dozorovaný  správní  orgán  s  postupem  pověřeného

   pracovníka  krajského  úřadu  nebo  ministerstva  při  výkonu  státního

   dozoru,  se zjištěními uvedenými v záznamu o provedení státního dozoru,

   s  opatřeními  uloženými  k  odstranění zjištěných nedostatků, vad nebo

   jiných  pochybení  nebo  s lhůtou stanovenou k jejich provedení, oznámí

   tento  nesouhlas  nejpozději  do  5  pracovních  dnů  ode  dne ukončení

   státního  dozoru  krajskému  úřadu  v případě státního odborného dozoru

   nebo   ministerstvu  v  případě  vrchního  státního  odborného  dozoru.

   Oznámení  nesouhlasu ve stanovené lhůtě má odkladný účinek na provedení

   uložených opatření do doby rozhodnutí krajského úřadu nebo ministerstva

   o předmětu oznámení.

 

   (8)  Krajský úřad nebo ministerstvo přezkoumá oznámení podle odstavce 7

   a  opatření  uložená  k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, vad

   nebo jiných pochybení nebo lhůtu k provedení uložených opatření a

 

   a) potvrdí je, shledá-li nesouhlas neodůvodněným,

 

   b) zruší nebo změní je, shledá-li, že nesouhlas je odůvodněný, nebo

 

   c)  podle  potřeby  rozhodne  o  opakovaném  provedení státního dozoru,

   zjistí-li  vady nebo nedostatky v postupu pověřeného pracovníka nebo ve

   zjištěních  učiněných při výkonu státního dozoru; opakovaným provedením

   státního dozoru nesmí být pověřen stejný pracovník krajského úřadu nebo

   ministerstva,  který  vykonal  státní  dozor  napadený  oznámením podle

   odstavce 7.

 

   (9) Rozhodnutí krajského úřadu nebo ministerstva podle odstavce 8 písm.

   a)  a  b)  je  konečné.  Při  opakovaném  výkonu  státního dozoru podle

   odstavce  8  písm.  c)  může  dozorovaný  správní  orgán  opět  oznámit

   nesouhlas podle odstavce 7.

 

   (10)  Na  výkon  státního  dozoru a na rozhodování krajského úřadu nebo

   ministerstva podle odstavce 8 se nevztahuje správní řád^31).

 

   Správní delikty

 

   § 125c

 

   Přestupky

 

   (1)  Fyzická  osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních

   komunikacích

 

   a) řídí vozidlo,

 

   1.  na  němž  v  rozporu  s  jiným právním předpisem^38b) není umístěna

   tabulka státní poznávací značky (dále jen „registrační značka“) nebo je

   umístěna tabulka registrační značky, která nebyla vozidlu přidělena,

 

   2. jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena

   anebo  umístěna  tak,  že  je  znemožněna  nebo  podstatně ztížena její

   čitelnost, nebo

 

   3.   které   je   technicky   nezpůsobilé   k   provozu   na  pozemních

   komunikacích^34a)  tak  závažným  způsobem,  že  bezprostředně ohrožuje

   ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích,

 

   b)  v  rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti

   bezprostředně  po  požití  alkoholického  nápoje  nebo  po  užití  jiné

   návykové  látky  nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo

   užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem,

 

   c)  řídí vozidlo nebo jede na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost,

   který  si  přivodila  požitím  alkoholického  nápoje  nebo  užitím jiné

   návykové látky,

 

   d)  se  přes  výzvu  podle  §  5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit

   vyšetření,  zda  při  řízení  vozidla  nebo  jízdě  na  zvířeti  nebyla

   ovlivněna   alkoholem  nebo  jinou  návykovou  látkou,  ačkoliv  takové

   vyšetření není spojeno s nebezpečím pro její zdraví,

 

   e) řídí motorové vozidlo a

 

   1.  v  rozporu  s  §  3  odst.  3  písm.  a) není držitelem příslušného

   řidičského oprávnění podle § 81,

 

   2. byl jí zadržen řidičský průkaz podle § 118b odst. 1,

 

   3. není držitelem platného průkazu profesní způsobilosti řidiče^4),

 

   4. není držitelem platného posudku o zdravotní způsobilosti, nebo

 

   5.  pozbyla  jako řidič, který je držitelem řidičského průkazu Evropské

   unie,  řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem  nebo mezinárodního

   řidičského  průkazu  vydaného  cizím  státem, právo k řízení motorového

   vozidla na území České republiky podle § 123c odst. 7,

 

   f) při řízení vozidla

 

   1.  v  rozporu  s  § 7 odst. 1 písm. c) drží v ruce nebo jiným způsobem

   telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení,

 

   2.  překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo

   mimo obec o 50 km.h-1 a více,

 

   3.  překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo

   mimo obec o 30 km.h-1 a více,

 

   4.  překročí  nejvyšší  dovolenou  rychlost v obci o méně než 20 km.h-1

   nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1,

 

   5.  v rozporu s § 4 písm. b) a c) nezastaví vozidlo na signál, který jí

   přikazuje  zastavit  vozidlo  nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení nebo

   usměrňování provozu na pozemních komunikacích osobou k tomu oprávněnou,

 

   6.  v  rozporu  s  § 5 odst. 2 písm. f) neumožní chodci na přechodu pro

   chodce  nerušené a bezpečné přejití vozovky nebo nezastaví vozidlo před

   přechodem  pro  chodce  v  případech,  kdy  je povinna tak učinit, nebo

   ohrozí  chodce  přecházejícího  pozemní komunikaci, na kterou odbočuje,

   nebo  v  rozporu s § 5 odst. 2 písm. g) ohrozí chodce při odbočování na

   místo   ležící   mimo  pozemní  komunikaci,  při  vjíždění  na  pozemní

   komunikaci nebo při otáčení a couvání,

 

   7.  předjíždí  vozidlo  v  případech,  kdy  je  to obecnou, místní nebo

   přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno,

 

   8.  nedá  přednost  v  jízdě  v  případech,  ve  kterých je povinna dát

   přednost v jízdě,

 

   9.  v  rozporu s § 29 odst. 1 vjíždí na železniční přejezd v případech,

   kdy je to zakázáno,

 

   10. v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla se otáčí,

   jede  v  protisměru nebo couvá v místě, kde to není dovoleno podle § 36

   odst. 1 písm. b), nebo

 

   11.  neoprávněně  stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo

   označené  parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nebo v

   rozporu  s  § 67 odst. 4 neoprávněně použije parkovací průkaz pro osoby

   se zdravotním postižením při stání nebo při jízdě,

 

   g) v rozporu s § 43 poruší omezení jízdy některých vozidel,

 

   h) způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví,

 

   i) při dopravní nehodě

 

   1. v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo,

 

   2.  v  rozporu  s  §  47  odst.  3  písm.  b)  neohlásí dopravní nehodu

   policistovi,

 

   3.  v  rozporu  s  §  47  odst. 3 písm. f) neprokáže totožnost ostatním

   účastníkům  nehody  včetně sdělení údajů o vozidle, které mělo účast na

   dopravní nehodě, nebo

 

   4.  v  rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní

   nehody   nebo  se  neprodleně  nevrátí  na  místo  dopravní  nehody  po

   poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,

 

   j) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar,

 

   k)  jiným  jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní

   nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

 

   (2)  Fyzická  osoba se dopustí jako provozovatel vozidla přestupku tím,

   že  v  rozporu  s  §  10 odst. 1 písm. d) přikáže nebo svěří samostatné

   řízení  vozidla  osobě,  o  níž  nezná  údaje  potřebné  k  určení její

   totožnosti.

 

   (3)  Fyzická osoba se dopustí přestupku jako učitel autoškoly tím, že v

   provozu na pozemních komunikacích

 

   a)  v  rozporu  s  §  8a odst. 1 písm. a) požije alkoholický nápoj nebo

   užije návykovou látku během provádění výcviku ve výcvikovém vozidle,

 

   b)  v  rozporu  s  §  8a  odst. 1 písm. b) provádí výcvik ve výcvikovém

   vozidle   bezprostředně  po  požití  alkoholického  nápoje  nebo  užití

   návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem,

 

   c)  v  rozporu  s  §  8a  odst. 1 písm. c) provádí výcvik ve výcvikovém

   vozidle,  jestliže  je  jeho  schopnost  k  vykonání  učitele autoškoly

   snížena v důsledku jeho zdravotního stavu,

 

   d)  se  přes  výzvu  dle  §  8a  odst. 2 písm. a) a b) odmítne podrobit

   vyšetření,  zda  při  provádění  výcviku  nebyl ovlivněn alkoholem nebo

   jinou  návykovou  látkou,  ačkoliv  takové  vyšetření  není  spojeno  s

   nebezpečím pro jeho zdraví.

 

   (4) Za přestupek se uloží pokuta

 

   a) od 25 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

   c), d), e) bodů 1 a 5, a písm. h),

 

   b) od 10 000 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

 

   c)  od 2 500 Kč do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

   b),

 

   d)  od 5 000 Kč do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

   a),  e)  bodů  2  až  4,  písm. f) bodů 2, 7, 10 a 11, písm. j) a podle

   odstavce 2,

 

   e)  od  2 500 do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f)

   bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i),

 

   f)  od  1 500 Kč do 2 500 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm.

   f) bodů 1 a 4 a písm. k).

 

   (5)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) bodů 1 a 5, a písm.

   h)  se  uloží  zákaz činnosti od jednoho roku do dvou let. Za přestupek

   podle  odstavce  1  písm.  a), písm. b), písm. e) bodů 2 až 4, písm. f)

   bodů  2,  7  a  10  a podle odstavce 3 se uloží zákaz činnosti od šesti

   měsíců  do  jednoho  roku. Tomu, kdo spáchal přestupek podle odstavce 1

   písm.  f)  bodů 3, 5, 6, 8 a 9, písm. g) a i) v období dvanácti po sobě

   jdoucích  kalendářních  měsíců  dvakrát  a  vícekrát,  se  uloží  zákaz

   činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců.

 

   (6) V blokovém řízení se uloží pokuta do

 

   a) 2 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. k),

 

   b) 1 000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 1 a 4,

 

   c) 2 500 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. f) bodů 3, 5, 6, 8, 9 a

   písm. g).

 

   (7)  Přestupek,  za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti,

   nelze projednat v blokovém řízení.

 

   (8)  Od  uložení  sankce  podle  odstavců 4 až 7, s výjimkou odstavce 6

   písm. a), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

 

   § 125d

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   (1)  Právnická  nebo  podnikající  fyzická  osoba  se dopustí správního

   deliktu tím, že jako provozovatel vozidla

 

   a)  v  rozporu  s § 10 odst. 1 písm. a) přikáže nebo dovolí, aby bylo v

   provozu  na  pozemních  komunikacích  použito  vozidla, které nesplňuje

   podmínky stanovené jiným právním předpisem^2),

 

   b)  v rozporu s § 10 odst. 1 písm. b) svěří řízení vozidla osobě, která

   nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 2 a § 5 odst. 2 písm. b) a c),

 

   c)  v  rozporu  s § 10 odst. 1 písm. c) svěří řízení motorového vozidla

   osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3,

 

   d) v rozporu s § 10 odst. 2 nezajistí, aby barevné provedení a označení

   vozidla  bylo  provedeno  tak,  aby  nebylo  zaměnitelné  se  zvláštním

   barevným   provedením   a   označením  vozidel  Vojenské  policie^12x),

   policie^13), celní správy^14), obecní policie^14a) a Vězeňské služby,

 

   e)  v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) přikáže řízení vozidla nebo svěří

   vozidlo osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,

 

   f) v rozporu s § 3 odst. 4 použije antiradar.

 

   (2)  Za  správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až f) se uloží pokuta

   do 100 000 Kč.

 

   § 125e

 

   Společná ustanovení o správních deliktech

 

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   právní povinnosti zabránila.

 

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

 

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby za správní delikt zaniká, jestliže o

   něm  příslušný  orgán  nezahájil  řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm

   dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (4)  Správní  delikty  podle tohoto zákona v prvním stupni projednává v

   přenesené  působnosti  obecní  úřad  obce s rozšířenou působností podle

   působnosti stanovené v § 124 odst. 5 písm. j).

 

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby^38c)  nebo  v  přímé  souvislosti  s  ním, se vztahují ustanovení

   zákona  o  odpovědnosti a postihu právnické osoby; obdobně to platí pro

   odpovědnost fyzické osoby za správní delikt podle § 125d.

 

   (6)  Pokuty  vybírá  orgán,  který je uložil. Příjem z pokut je příjmem

   rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

 

   (7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení

   nabylo právní moci.

 

   § 125f

 

   neplatil

 

   § 125g

 

   neplatil

 

   § 125h

 

   neplatil

 

   § 125i

 

   Pokud  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností rozhodne o uložení

   sankce  za  jiný  správní  delikt podle § 125d odst. 1 písm. a) nebo c)

   spáchaný  některým  z porušení pravidel uvedených v seznamu podle čl. 6

   odst.  2  písm. b) nebo příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské

   unie,   kterým   se  zavádějí  společná  pravidla  pro  výkon  povolání

   podnikatele  v  silniční  dopravě^43)  osobě,  která  je podnikatelem v

   silniční  dopravě provozované velkými vozidly podle zvláštního právního

   předpisu^21),  nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného

   rozhodnutí  dopravnímu  úřadu podle zvláštního právního předpisu^21), v

   jehož  územním  obvodu  je sídlo této osoby, jde-li o právnickou osobu,

   nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu.

 

   HLAVA VII

 

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 126

 

   (1)  Podle tohoto zákona se vydávají řidičské průkazy též osobám, které

   plní úkoly podle zvláštních právních předpisů.^39)

 

   (2)  U  osob,  které jsou členy zastupitelských úřadů cizích států nebo

   zahraničních  služeb  akreditovaných  v  České  republice,  plní funkci

   příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností ministerstvo.

 

   § 127

 

   (1)  Zaměstnanci  ministerstva,  krajů  a  obcí  a  další  osoby, které

   zabezpečují  výrobu  a  vyplňování  řidičských  průkazů,  jsou  povinni

   zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech,  o  kterých se dozvěděli při

   provádění  tohoto  zákona  nebo  v  přímé  souvislosti s ním. Povinnost

   mlčenlivosti jim trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

 

   (2)  Povinnosti  zachovávat  mlčenlivost  mohou  být  osoby  uvedené  v

   odstavci 1 zproštěny

 

   a) pouze občanem, jehož se skutečnosti, které jsou předmětem povinnosti

   zachovávat mlčenlivost, týkají, nebo

 

   b)  vedoucím  zaměstnancem,  a to ve veřejném zájmu a písemnou formou s

   uvedením rozsahu a účelu zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost.

 

   (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost osob uvedených v

   odstavci  1  oznamovat  určité  skutečnosti  orgánům  příslušným  podle

   zvláštních právních předpisů.

 

   § 128

 

   (1)  Kopii  nebo  opis  pravomocného  rozsudku, kterým byl uložen trest

   zákazu  činnosti  spočívající  v zákazu řízení motorových vozidel, jsou

   povinny  soudy  všech  stupňů  zaslat příslušnému obecnímu úřadu obce s

   rozšířenou působností.

 

   (2)  Kopii  nebo  opis pravomocného rozhodnutí správního orgánu, kterým

   byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových

   vozidel,   jsou   povinny  správní  orgány,  které  je  vydaly,  zaslat

   příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   (3)  Oznámení  o  uložení  pokuty  v blokovém řízení za přestupek proti

   bezpečnosti  a  plynulosti  provozu na pozemních komunikacích, za který

   byla  uložena pokuta vyšší než 1 000 Kč nebo za který lze uložit body v

   bodovém  hodnocení  řidičů,  jsou orgány policie, Vojenské policie nebo

   obecní  policie  povinny  zaslat  do  pěti pracovních dnů po projednání

   přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

 

   § 128a

 

   Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu  nebo  obecnímu  úřadu  obce  s

   rozšířenou  působností  podle  tohoto  zákona  jsou  výkonem  přenesené

   působnosti.

 

   § 129

 

   Vztah ke správnímu řádu

 

   (1)  Jestliže  se  žadateli  o  udělení  řidičského  oprávnění  anebo o

   rozšíření řidičského oprávnění podle § 92 vyhoví v plném rozsahu, místo

   rozhodnutí   se  žadateli  vydá  řidičský  průkaz  s  uděleným  nebo  s

   rozšířeným řidičským oprávněním.

 

   (2)  Jestliže  se žadateli o výjimku ze zákazu jízdy podle § 43 odst. 5

   nebo  o  výjimku  z podmínky věku pro osobu, která je držitelem licence

   motoristického  sportovce  podle  § 83 odst. 5, vyhoví v plném rozsahu,

   místo rozhodnutí se žadateli udělí výjimka ze zákazu jízdy nebo výjimka

   z  podmínky  věku  pro osobu, která je držitelem licence motoristického

   sportovce. Proti udělení výjimky se nelze odvolat.

 

   (3)  Odvolání  proti  rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění, omezení

   řidičského  oprávnění  nebo o zadržení řidičského průkazu nemá odkladný

   účinek.

 

   § 130

 

   Pracovněprávní vztahy

 

   Práva   a   povinnosti   z   pracovněprávních   vztahů   zaměstnanců  k

   zaměstnavateli  podle  zvláštního  právního  předpisu,^40) kteří ke dni

   účinnosti zákona vykonávají převážně činnost ve věcech stanovení místní

   a  přechodné  úpravy  provozu  na  pozemních  komunikacích,  řidičských

   oprávnění  a  řidičských  průkazů, evidencí uvedených v registru řidičů

   podle  §  119  a  přestupků  proti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích,^30)  přecházejí  ke  dni  účinnosti zákona z Ministerstva

   vnitra a z policie na ministerstvo a na okresní úřady.

 

   § 131

 

   Předání agendy dopravním úřadům

 

   Útvary  Ministerstva  vnitra  a  policie, které ke dni účinnosti zákona

   vykonávají  správní  činnosti  ve  věcech  stanovení místní a přechodné

   úpravy   provozu   na  pozemních  komunikacích,  řidičských  průkazů  a

   řidičských  oprávnění, evidencí uvedených v registru řidičů podle § 119

   a   projednávání  přestupků  proti  bezpečnosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích,^30)   jsou  povinny  předat  spisovou  agendu  příslušným

   útvarům  ministerstva  a  okresním  úřadům nejpozději do 30 dnů ode dne

   nabytí účinnosti zákona.

 

   § 132

 

   (1)  Řízení  zahájená  před  nabytím  účinnosti  zákona se ukončí podle

   dosavadních právních předpisů.

 

   (2)  Doklady  týkající  se  řidičských  oprávnění  a řidičských průkazů

   vydané před účinností zákona se považují za doklady vydané podle tohoto

   zákona.

 

   § 133

 

   Rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění

 

   (1)  Řidičská  oprávnění  udělená  na  základě předpisů platných do 30.

   června 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:

 

   a)  řidičské  oprávnění  řidiče  I.  nebo  II. třídy opravňuje k řízení

   motorových  vozidel  zařazených  do všech skupin a podskupin řidičských

   oprávnění,

 

   b)  řidičské  oprávnění řidiče III. třídy opravňuje k řízení motorových

   vozidel  zařazených  do všech skupin a podskupin řidičských oprávnění s

   výjimkou skupin D, D + E a podskupin D1 a D1 + E,

 

   c)  řidičské  oprávnění  řidiče  osobního automobilu opravňuje k řízení

   motorových  vozidel  zařazených  do řidičských oprávnění skupin AM, B a

   podskupiny B1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,

 

   d)  řidičské  oprávnění  řidiče motocyklu opravňuje k řízení motorových

   vozidel  zařazených  do  řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny

   A1,

 

   e)  řidičské  oprávnění  řidiče  traktoru opravňuje k řízení motorových

   vozidel  zařazených  do řidičských oprávnění skupin AM a T a podskupiny

   A1 s omezením do 50 cm3,

 

   f)  řidičské  oprávnění  k  řízení  malých motocyklů opravňuje k řízení

   motorových  vozidel  zařazených  do  řidičského  oprávnění skupiny AM a

   podskupiny A1 s omezením do 50 cm3.

 

   (2)  Řidičská  oprávnění  udělená  na  základě  předpisů platných po 1.

   červenci 1964 platí po nabytí účinnosti zákona v tomto rozsahu:

 

   a)  řidičské  oprávnění skupiny A opravňuje k řízení motorových vozidel

   zařazených do řidičských oprávnění skupin A, AM a podskupiny A1,

 

   b)  řidičské  oprávnění skupiny B opravňuje k řízení motorových vozidel

   zařazených  do  řidičských  oprávnění  skupin  B,  AM a podskupiny B1 a

   podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,

 

   c)  řidičské  oprávnění skupiny C opravňuje k řízení motorových vozidel

   zařazených  do  řidičských oprávnění skupin AM, B, C, T a podskupin B1,

   C1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,

 

   d)  řidičské  oprávnění skupiny D opravňuje k řízení motorových vozidel

   zařazených  do  řidičských  oprávnění skupin AM, B, C, D, T a podskupin

   B1, C1, D1 a podskupiny A1 s omezením do 50 cm3,

 

   e)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny B

   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských

   oprávnění skupiny B + E ,

 

   f)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny C

   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských

   oprávnění skupiny C + E a podskupiny C1 + E,

 

   g)  řidičské  oprávnění  skupiny  E  u  řidičského  oprávnění skupiny D

   opravňuje   k   řízení  motorových  vozidel  zařazených  do  řidičských

   oprávnění skupiny D + E a podskupiny D1 + E,

 

   h)  řidičské  oprávnění  skupiny M a A/50 opravňuje k řízení motorových

   vozidel zařazených do řidičského oprávnění skupiny AM a podskupiny A1 s

   omezením do 50 cm3,

 

   i)  řidičské  oprávnění skupiny T opravňuje k řízení motorových vozidel

   zařazených  do  řidičských  oprávnění  skupin  T a AM a podskupiny A1 s

   omezením do 50 cm3.

 

   (3) Omezení řidičského oprávnění zapsané v řidičském průkazu na základě

   předpisů platných před nabytím účinnosti zákona zůstávají v platnosti i

   po nabytí účinnosti zákona.

 

   (4)  Průkaz  způsobilosti  k  řízení  hnacího  vozidla  na trolejbusové

   dráze^41)  vydaný  před  účinností tohoto zákona s řidičským oprávněním

   skupiny C pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2003.

 

   § 134

 

   Výměna dosavadních řidičských průkazů

 

   (1) Řidičské průkazy vydané

 

   a)  od  1. ledna 1994 do 31. prosince 2000 jsou jejich držitelé povinni

   vyměnit do 31. prosince 2010,

 

   b)  od  1.  ledna  2001  do 30. dubna 2004 jsou jejich držitelé povinni

   vyměnit do 31. prosince 2013.

 

   (2)  Řidičské  průkazy  podle  odstavce 1 pozbývají platnosti uplynutím

   příslušné doby stanovené pro jejich výměnu. Platnost řidičského průkazu

   omezená  podle  předchozí  věty se prodlužuje o lhůtu vydání řidičského

   průkazu  podle § 110 odst. 2, prokáže-li držitel řidičského průkazu, že

   podal  příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žádost o

   vydání řidičského průkazu před uplynutím lhůty stanovené podle odstavce

   1.

 

   § 135

 

   Platnost dosavadních mezinárodních řidičských průkazů

 

   Mezinárodní  řidičský průkaz vydaný podle dosavadních právních předpisů

   platí po dobu jeho platnosti i po nabytí účinnosti zákona.

 

   § 136

 

   Platnost dosavadních speciálních označení

 

   Označení  vozidla  přepravujícího  osobu  těžce  postiženou  na zdraví,

   označení  vozidla  přepravujícího  osobu těžce pohybově postiženou nebo

   označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou, která byla vydána

   podle stávajících právních předpisů, platí do 30. června 2001.

 

   § 137

 

   Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

 

   (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 41 odst. 3.

 

   (2)  Ministerstvo vydá prováděcí právní předpis k provedení § 5 odst. 1

   písm.  d),  § 6 odst. 6, § 6a odst. 4, § 10 odst. 5, § 43 odst. 6, § 45

   odst.  6,  § 56 odst. 8, § 62 odst. 5, § 63 odst. 2, § 65 odst. 3, § 66

   odst.  3, § 67 odst. 1, § 67 odst. 11, § 68 odst. 3, § 75 odst. 7, § 78

   odst.  5,  §  79 odst. 8, § 87a odst. 9, § 92 odst. 8, § 104 odst. 5, §

   105  odst. 5, § 106 odst. 4, § 107 odst. 3, § 109 odst. 10, § 110 odst.

   8,  §  110a odst. 7, § 111 odst. 9, § 113 odst. 9, § 115 odst. 8, § 116

   odst.  4  a  7, § 118b odst. 6, § 122b, § 123 odst. 6, § 124 odst. 3, §

   125a odst. 8 a § 125b odst. 3.

 

   (3)   Ministerstvo   zdravotnictví  vydá  prováděcí  právní  předpis  k

   provedení  § 6 odst. 6, § 84 odst. 6, § 85 odst. 7, § 87 odst. 7 a § 88

   odst. 7.

 

   (4) Ministerstvo vnitra vydá prováděcí právní předpis k provedení § 123

   odst. 5.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   Změna   zákona   o   bezpečnosti  a  plynulosti  provozu  na  pozemních

   komunikacích

 

   § 138

 

   Zákon  č.  12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních

   komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb. a zákona č. 247/2000 Sb.,

   se mění takto:

 

   1. § 2 se zrušuje.

 

   2. § 3 zní:

 

   "§ 3

 

   Ředitelství   služby  dopravní  policie  vykonává  působnost  okresního

   dopravního  inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států

   ve   věcech   evidencí   silničních  vozidel  a  schvalování  technické

   způsobilosti silničních vozidel.".

 

   3. § 4 se zrušuje.

 

   4. V § 5 odst. 1 se písmena a), b), c), d), e), g) a k) zrušují.

 

   Dosavadní písmena f), h), i) a j) se označují jako písmena a), b), c) a

   d).

 

   5.  V  §  5  se  odstavce  2  a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení

   odstavce 1.

 

   6.  §  6  až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5), 6), 7), 8), 9) a 10) se

   zrušují.

 

   7. § 9 až 11 se zrušují.

 

   ČÁST TŘETÍ

 

   Změna zákona o silniční dopravě

 

   § 139

 

   Zákon  č.  111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995

   Sb.,  zákona  č.  304/1997  Sb.,  zákona  č.  132/2000  Sb. a zákona č.

   150/2000 Sb., se mění takto:

 

   1. V § 21 se odstavec 5 zrušuje.

 

   Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

 

   2. V § 40b se odstavec 1 zrušuje.

 

   Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.

 

   ČÁST ČTVRTÁ

 

   zrušena

 

   § 140

 

   zrušen

 

   ČÁST PÁTÁ

 

   Změna zákona o přestupcích

 

   § 141

 

   Zákon  č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb.,

   zákona  č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb.,

   zákona  č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb.,

   zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb.,

   zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.,

   zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a

   zákona č. 151/2000 Sb., se mění takto:

 

   1. § 22 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:

 

   "§ 22

 

   Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu

 

   (1) Přestupku se dopustí ten, kdo

 

   a)  jako  řidič motorového vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost

   stanovenou  zvláštním  zákonem^2a)  nebo dopravní značkou o více než 30

   km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec,

 

   b)  jako  řidič  motorového  vozidla  poruší  nesprávným způsobem jízdy

   zvláštní zákon^2a) tím, že

 

   1.  nezastaví  vozidlo  na příkaz světelného signálu s červeným světlem

   "Stůj"  světelného signalizačního zařízení nebo pokynu policisty "Stůj"

   při řízení provozu na pozemních komunikacích,

 

   2. předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním

   nebo  předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo

   jiné  účastníky  silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže

   bezpečně  zařadit  před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo

   předjíždí,  aniž  má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k

   bezpečnému předjetí,

 

   3.  nedá  při  jízdě  z  vedlejší  pozemní komunikace označené dopravní

   značkou  "Dej  přednost  v  jízdě" nebo "Stůj, dej přednost v jízdě" na

   křižovatku  přednost  v  jízdě vozidlům přejíždějícím po hlavní pozemní

   komunikaci  nebo vozidlům přijíždějícím zprava, nevyplývá-li přednost v

   jízdě z dopravní značky,

 

   4.  vjíždí  na  železniční  přejezd  v  případech,  kdy je to zvláštním

   zákonem^2a) zakázáno,

 

   c)  porušením  zvláštního zákona^2a) způsobí dopravní nehodu, kterou je

   povinen podle zvláštního zákona^2a) neprodleně ohlásit policistovi,

 

   d)  se  dopustí  jednání  uvedeného  pod písmenem c) jako řidič vozidla

   hromadné dopravy osob,

 

   e)  jiným  jednáním,  než které je uvedeno pod písmeny a), b), c) a d),

   poruší zvláštní zákon.^2a)

 

   (2)  Za  přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 2 000

   Kč,  za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 3 000 Kč, za

   přestupek  podle  odstavce  1 písm. c) pokutu do 7 000 Kč, za přestupek

   podle odstavce 1 písm. d) pokutu do 10 000 Kč.

 

   (3)  Zákaz  činnosti  do  šesti měsíců lze uložit tomu, kdo se v období

   dvanácti  po  sobě  následujících kalendářních měsíců dopustí přestupku

   podle odstavce 1 písm. a) a b) více než dvakrát.

 

   (4)  Zákaz  činnosti  do  jednoho  roku lze uložit tomu, kdo se dopustí

   přestupku podle odstavce 1 písm. c).

 

   (5)  Zákaz  činnosti  do  dvou  let  lze  uložit  tomu,  kdo se dopustí

   přestupků podle odstavce 1 písm. d).

 

   (6) V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. e) uložit

   pokutu  do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu

   do  2  000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) pokutu do 5

   000 Kč.

 

   2a)  Zákon  č.  361/2000  Sb.,  o provozu na pozemních komunikacích a o

   změnách některých zákonů.".

 

   2.  V  §  52  písm.  c) se slova "přestupky spáchané porušením právních

   předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu," zrušují.

 

   3.  V  §  54  se  slova  "porušením  právních  předpisů o bezpečnosti a

   plynulosti  silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty

   v blokovém řízení, a přestupky" zrušují.

 

   4.  V  § 86 písm. a) se za slova "policie též přestupky proti" vkládají

   slova "bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22, proti".

 

   ČÁST ŠESTÁ

 

   § 142

 

   Zrušuje  se  §  7  vyhlášky  č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   ČÁST SEDMÁ

 

   ÚČINNOST

 

   § 143

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001 s výjimkou části šesté,

   která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

 

   Klaus v. r.

 

   Havel v. r.

 

   Zeman v. r.

 

   Příl.

 

   Přehled   jednání   spočívajících   v   porušení  vybraných  povinností

   stanovených  předpisy  o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů

   za tato jednání

------------------------------------------------------------------------

Porušení předpisů o provozu na pozemních komunikacích        Počet bodů

------------------------------------------------------------------------

řízení vozidla bezprostředně po požití alkoholu nebo              7

v takové době po požití alkoholu, po kterou je řidič

ještě pod jeho vlivem, je-li zjištěný obsah alkoholu

u řidiče vyšší než 0,3 promile, nebo řízení vozidla

bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo

v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou

je řidič ještě pod jejím vlivem

------------------------------------------------------------------------

odmítnutí řidiče podrobit se vyšetření podle jiného               7

právního předpisu^7) ke zjištění, zda není ovlivněn

alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoli to

nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví

------------------------------------------------------------------------

způsobení dopravní nehody porušením povinnosti řidiče,            7

při které došlo k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví

jiné osoby

------------------------------------------------------------------------

neprodlené nezastavení vozidla účastníka dopravní                 7

nehody nebo nedovolené opuštění místa dopravní nehody

nebo neprodlené nevrácení se na místo dopravní nehody

po poskytnutí nebo přivolání pomoci

------------------------------------------------------------------------

při jízdě na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla            7

otáčení se nebo jízda v protisměru nebo couvání v místě,

kde to není dovoleno

------------------------------------------------------------------------

vjíždění na železniční přejezd v případech, ve kterých            7

je to zakázáno

------------------------------------------------------------------------

neposkytnutí účinné pomoci (první pomoc a přivolání               7

záchranných složek) účastníkem silničního provozu, který

není účastníkem dopravní nehody při nehodě s evidentním

poškozením zdraví nebo ohrožením života

------------------------------------------------------------------------

předjíždění vozidla v případech, ve kterých je to                 7

zákonem zakázáno

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla řidičem, kterému byl zadržen            7

řidičský průkaz

------------------------------------------------------------------------

řízení vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu          5

na pozemních komunikacích tak závažným způsobem, že

bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu na

pozemních komunikacích

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          5

nebo dopravní značkou o 40 km.h-1 a více v obci nebo

o 50 km.h-1 a více mimo obec

------------------------------------------------------------------------

nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči             5

zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“

daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou

oprávněnou k řízení tohoto provozu

------------------------------------------------------------------------

ohrožení jiného řidiče při přejíždění s vozidlem z jednoho        5

jízdního pruhu do druhého

------------------------------------------------------------------------

ohrožení chodce přecházejícího pozemní komunikaci při             5

odbočování s vozidlem na místo ležící mimo pozemní

komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci nebo

při otáčení a couvání

------------------------------------------------------------------------

při řízení vozidla ohrožení chodce na přechodu a                  4

neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky

------------------------------------------------------------------------

nedání přednosti v jízdě v případech, ve kterých je               4

řidič povinen dát přednost v jízdě

------------------------------------------------------------------------

překročení maximální doby řízení vozidla nebo nedodržení          4

minimální doby odpočinku o 20 % a více nebo nedodržení

bezpečnostní přestávky o 33 % a více podle jiných

právních předpisů^42)

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla bez držení příslušné skupiny            4

nebo podskupiny řidičského oprávnění

------------------------------------------------------------------------

porušení povinnosti použít dětskou autosedačku nebo               4

bezpečnostní pás při přepravě dětí podle § 6

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          3

nebo dopravní značkou o 20 km.h-1 a více v obci nebo

o 30 km.h-1 a více mimo obec

------------------------------------------------------------------------

nezastavení vozidla před přechodem pro chodce v případech,        3

kdy je řidič povinen tak učinit

------------------------------------------------------------------------

překročení povolených hodnot stanovených jiným právním            3

předpisem při kontrolním vážení vozidla podle jiného

právního předpisu

------------------------------------------------------------------------

řízení motorového vozidla bez držení platného osvědčení           3

profesní způsobilosti řidiče^4)

------------------------------------------------------------------------

porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním          3

pásem nebo užít ochrannou přílbu

------------------------------------------------------------------------

neoznačení překážky provozu na pozemních komunikacích,            2

kterou řidič způsobil

------------------------------------------------------------------------

překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem          2

nebo dopravní značkou o více než 5 km.h-1 a méně

než 20 km.h-1 v obci nebo o více než 10 km.h-1 a méně než

30 km.h-1 mimo obec

------------------------------------------------------------------------

držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo          2

záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem

při řízení vozidla

------------------------------------------------------------------------

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl.II zákona č. 411/2005 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Dopravně  psychologickému vyšetření a neurologickému a EEG vyšetření je

   držitel řidičského oprávnění uvedený v § 87a odst. 1 zákona č. 361/2000

   Sb.,  ve  znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinen

   podrobit  se v termínu pravidelné lékařské prohlídky podle § 87 odst. 2

   nejpozději však do 31. prosince 2007.

 

   Čl. XIII zákona č. 170/2007 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   V  evidenci  ztracených, odcizených, poškozených a zničených řidičských

   průkazů  a  mezinárodních  řidičských průkazů a v evidenci vyrobených a

   nevydaných  tiskopisů  mezinárodních  řidičských průkazů a vyrobených a

   nevydaných  tiskopisů  potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození

   nebo  zničení  řidičského  průkazu  podle  §  119 odst. 2 písm. k) a l)

   zákona  č.  361/2000  Sb.,  ve  znění  účinném ode dne nabytí účinnosti

   tohoto  zákona,  se  evidují  pouze  doklady  nahlášené  jako ztracené,

   odcizené, poškozené nebo zničené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

   a tiskopisy vyrobené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   Čl. II zákona č. 133/2011 Sb.

 

   Přechodná ustanovení

 

   1.  Při  zaznamenávání  bodů  do bodového hodnocení za jednání spáchaná

   porušením  vybraných  povinností  stanovených  předpisy  o  provozu  na

   pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla před účinností tohoto

   zákona  se  postupuje podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do

   dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   2.  Označení O 1 mohou osoby, které je obdržely od příslušného obecního

   úřadu obce s rozšířenou působností podle dosavadních právních předpisů,

   využívat   na   území  České  republiky  do  ukončení  jeho  platnosti,

   nejpozději  však  do  31.  prosince  2012.  Osobám podle věty prvé vydá

   obecní  úřad  obce  s  rozšířenou působností na jejich žádost parkovací

   průkaz,  podá-li  tato osoba žádost před ukončením platnosti označení O

   1,  které obdržela podle dosavadních právních předpisů, nejpozději však

   do 31. prosince 2012. Žadatel o vydání parkovacího průkazu pro osoby se

   zdravotním  postižením, který byl držitelem označení O 1 vydaného podle

   dosavadních  předpisů,  je povinen toto označení při vydání parkovacího

   průkazu pro osoby se zdravotním postižením odevzdat obecnímu úřadu obce

   s rozšířenou působností.

 

   3.  Osoby  oprávněné  provádět  dopravně  psychologické vyšetření podle

   zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto

   zákona,  mohou toto vyšetření provádět po dobu 12 měsíců ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona.

 

   4. Povinnost užít při jízdě v provozu na pozemních komunikacích vozidlo

   vybavené  zimními  pneumatikami  podle § 40a zákona č. 361/2000 Sb., ve

   znění  účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 12 tohoto zákona, se

   na  vozidla  ozbrojených  sil vztáhne od 1. listopadu 2016 a na vozidla

   jednotek  požární  ochrany o maximální přípustné hmotnosti nad 3 500 kg

   od 1. listopadu 2021.

 

   Čl. II zákona č. 297/2011 Sb.

 

   neplatil

 

   1)  Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   2)  Zákon  č.  56/2001  Sb.,  o podmínkách provozu vozidel na pozemních

   komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

   za  škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

   zákonů  (zákon  o  pojištění  odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

   zákona  č.  307/1999  Sb.,  ve  znění  pozdějších předpisů. Vyhláška č.

   341/2002  Sb.,  o  schvalování  technické  způsobilosti a o technických

   podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky

   č. 100/2003 Sb.

 

   3) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

 

   Zákon  č.  329/1999  Sb.,  o  cestovních  dokladech a o změně zákona č.

   283/1991  Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

   (zákon o cestovních dokladech).

 

   Zákon  č.  326/1999  Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o

   změně některých zákonů.

 

   4)   Zákon  č.  247/2000  Sb.,  o  získávání  a  zdokonalování  odborné

   způsobilosti  k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   4a) § 45 zákona č. 247/2000 Sb.

 

   5)  Například  § 17b zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   6)  Vyhláška  č.  174/1994  Sb.,  kterou  se  stanoví  obecné technické

   požadavky  zabezpečující  užívání  staveb osobami s omezenou schopností

   pohybu a orientace.

 

   7)  Zákon  č.  379/2005  Sb.,  o  opatřeních  k  ochraně  před  škodami

   působenými  tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a

   o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.

 

   8)  Zákon  č.  246/1992  Sb.,  na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   8a)  §  2  písm.  b)  zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

   systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   9) Zákon č. 168/1999 Sb.

 

   9a) § 46 odst. 3 zákona č. 247/2000 Sb.

 

   9b) § 47 odst. 3 a 4 zákona č. 247/2000 Sb.

 

   9c) § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

 

   9d) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

 

   Zákon  č.  13/1997  Sb.,  o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   10)  §  2 odst. 10 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění

   zákona č. 150/2000 Sb.

 

   11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

 

   12)  Vyhláška  č.  58/1996  Sb.,  kterou  se  stanoví  zevní označení a

   služební  průkaz  vojenského  policisty  a barevné provedení a označení

   dopravních prostředků Vojenské policie.

 

   12a)  Například  zákon  č.  111/1994  Sb., o silniční dopravě, ve znění

   pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

   znění pozdějších předpisů.

 

   13)  Vyhláška  č. 25/1998 Sb., o vnějším označení policie a prokazování

   příslušnosti k policii, ve znění vyhlášky č. 246/2002 Sb.

 

   13a)  §  1  odst.  3  a  §  2 písm. d) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní

   policii, ve znění pozdějších předpisů.

 

   §  86  písm.  d)  zákona  č.  200/1990  Sb.,  o  přestupcích,  ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   14)  Vyhláška  č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích

   celní  správy,  vzorech  služebních  stejnokrojů  a  zvláštním barevném

   provedení a označení služebních vozidel celní správy, ve znění vyhlášky

   č. 246/2002 Sb.

 

   14a) Vyhláška č. 88/1996 Sb., kterou se provádí zákon o obecní policii.

 

   14b)  § 24b zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži

   České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.

 

   14c) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární

   ochrany.

 

   14d)  §  60  zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   15)  Zákon  č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky,

   ve znění pozdějších předpisů.

 

   16)  Například zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,

   ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon  č.  67/1992  Sb.,  o Vojenském

   obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991

   Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   17) § 9 vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický

   řád drah.

 

   18) Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase.

 

   Nařízení vlády č. 41/1998 Sb., o zavedení letního času v letech 1998 až

   2001.

 

   18a)  §  21  odst.  3 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické

   způsobilosti  a  o  technických podmínkách provozu vozidel na pozemních

   komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

 

   19) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o

   významných dnech a o dnech pracovního klidu.

 

   20)  Vyhláška  č.  61/1983  Sb.,  o  Dohodě  o mezinárodních přepravách

   zkazitelných  potravin  a  o specializovaných prostředcích určených pro

   tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.

 

   20a)  §  12  a  13  zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

   znění zákona č. 102/2000 Sb. a zákona č. 80/2006 Sb.

 

   21) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   22)  Například  ČSN  01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích,

   ČSN  36  560-1-1  Světelná  signalizační  zařízení, technické a funkční

   požadavky,  ČSN  73  6021  Světelná  signalizační  zařízení, umístění a

   použití návěstidel.

 

   23)  Například  § 23 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000

   Sb.

 

   24)  § 31 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním

   zabezpečení  a  zákon  České  národní  rady  o  působnosti orgánů České

   republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

 

   25) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.

 

   26) Například § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění

   zákona  č.  39/1995 Sb., § 37 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č.

   113/1997 Sb.

 

   27) Zákon č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   27a)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   28)  Zákon  č.  455/1991  Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský

   zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   29) ČSN 66 6416.

 

   30) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   31)  Zákon  č.  71/1967  Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   31b) § 14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb.

 

   § 61 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   32)  § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních

   škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský  zákon), ve znění zákona č.

   138/1995 Sb.

 

   32a)  Nařízení  Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních

   právních předpisů v silniční dopravě.

 

   32b)  Nařízení  Rady  (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční

   dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

 

   32c) Zákon č. 500/2004 Sb.

 

   33)  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

   o změně některých zákonů.

 

   34) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

 

   34a) § 37 zákona č. 56/2001 Sb.

 

   35)  §  12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

   změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

 

   35a) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   35b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

   změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   35c) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

 

   35d)  Zákon  č.  40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství

   České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

   35e) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.

 

   35f)  §  5  odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č.

   439/2004 Sb.

 

   35g) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

   změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   37)  Zákon  č.  283/1991  Sb.,  o  Policii  České  republiky,  ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   38a) § 69 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   38b) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   38c)  Zákon  č.  513/1991  Sb.,  obchodní  zákoník, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   39)  Například  §  33  zákona  č.  283/1991  Sb.,  ve  znění pozdějších

   předpisů, § 13 zákona č. 154/1994 Sb.

 

   40) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

 

   41)  Vyhláška  č.  101/1995  Sb.,  kterou se vydává Řád pro zdravotní a

   odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.

 

   42)  Nařízení  Rady  (EHS)  č.  3820/85  ze  dne  20.  prosince  1985 o

   harmonizaci  určitých  sociálních právních předpisů v silniční dopravě.

   Evropská  dohoda  o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě

   (AETR), vyhlášená pod č. 108/1976 Sb.

 

   Nařízení  vlády  č.  168/2002  Sb., kterým se stanoví způsob organizace

   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při

   provozování dopravy dopravními prostředky.

 

   Vyhláška  č.  478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě,

   ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.

 

   43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21.

   října  2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných

   podmínek  pro  výkon  povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje

   směrnice Rady 96/26/ES.

 

   45)  Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a

   o změně souvisejících zákonů.