◄◄◄ Zpět na právní a technické požadavky na výstavbu ve stavebnictví

 

 

Stáhnout zákon: Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, a související předpisy,

 

 

 

   406/2000 Sb.

 

   ZÁKON

 

   ze dne 25. října 2000

 

   o hospodaření energií

 

   Změna: 359/2003 Sb.

 

   Změna: 694/2004 Sb.

 

   Změna: 180/2005 Sb.

 

   Změna: 177/2006 Sb.

 

   Změna: 214/2006 Sb.

 

   Změna: 574/2006 Sb.

 

   Změna: 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb.

 

   Změna: 393/2007 Sb.

 

   Změna: 124/2008 Sb.

 

   Změna: 177/2006 Sb. (část)

 

   Změna: 223/2009 Sb.

 

   Změna: 299/2011 Sb.

 

   Změna: 53/2012 Sb.

 

   Změna: 165/2012 Sb.

 

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

   ČÁST PRVNÍ

 

   HLAVA I

 

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

   § 1

 

   Předmět zákona

 

   Tento  zákon  zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) (dále jen

   "Unie") a stanoví:

 

   a)  některá  opatření  pro  zvyšování  hospodárnosti  užití  energie  a

   povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

 

   b)  pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické

   koncepce  a  Státního  programu  na  podporu  úspor  energie  a využití

   obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

 

   c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

 

   d)  požadavky  na  uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na

   energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

 

   e)  požadavky  na  informování  a  vzdělávání v oblasti úspor energie a

   využití obnovitelných a druhotných zdrojů.

 

   § 2

 

   Základní pojmy

 

   (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

 

   a)  nakládáním  s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod,

   spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

 

   b)  obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie,

   jimiž  jsou  energie  větru,  energie  slunečního  záření,  geotermální

   energie,  energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy,

   energie  skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních

   vod a energie bioplynu,

 

   c)  druhotným  energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož

   energetický  potenciál  vzniká  jako  vedlejší  produkt  při  přeměně a

   konečné  spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin včetně

   degazačního  a  důlního  plynu  nebo  při  energetickém  využívání nebo

   odstraňování  odpadů  a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo

   při jiné hospodářské činnosti,

 

   d)  energetickým  hospodářstvím  soubor  technických  zařízení  a budov

   sloužících k nakládání s energií,

 

   e)  účinností  užití  energie  míra efektivnosti energetických procesů,

   vyjádřená  poměrem  mezi  úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož

   procesu, vyjádřená v procentech,

 

   f)  energetickou  náročností  budovy  u  existujících  staveb  množství

   energie  skutečně  spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů

   změn  staveb, na něž je vydáno povolení, vypočtené množství energie pro

   splnění   požadavků  na  standardizované  užívání  budovy,  zejména  na

   vytápění,  přípravu  teplé  vody,  chlazení,  úpravu vzduchu větráním a

   úpravu   parametrů   vnitřního   prostředí   klimatizačním  systémem  a

   osvětlení,

 

   g)  kombinovanou  výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na

   energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím

   procesu v jednom výrobním zařízení,

 

   h)  klimatizačním  systémem  soubor  všech  zařízení  a prvků na úpravu

   parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním

   a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,

 

   i)  vytápěním  proces  sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný

   příslušným  technickým  zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či

   požadovaných  standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední

   vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,

 

   j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj

   tepla  nebo  chladu  je  umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a

   slouží pro vytápění nebo chlazení vícebytových či nebytových prostor,

 

   k)  jmenovitým  výkonem  kotle množství tepelné energie udané výrobcem,

   které   kotel   předává  trvale  v  teplonosné  látce  při  stanovených

   podmínkách v ustáleném stavu,

 

   l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon

   pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

 

   m)  průkazem  energetické  náročnosti  budovy  průkaz,  který  obsahuje

   informace  o  energetické  náročnosti  budovy  vypočtené  podle  metody

   stanovené prováděcím právním předpisem,

 

   n)   energetickým  auditem  soubor  činností,  jejichž  výsledkem  jsou

   informace  o  způsobech  a  úrovni  využívání  energie  v  budovách a v

   energetickém  hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a

   návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických

   úspor,

 

   o)  budovou  zastřešená  stavba  se stěnami, v níž se používá energie k

   úpravě  vnitřního  prostředí;  za  budovu se může považovat budova jako

   celek  nebo  ty  její  části,  které  byly  navrženy  nebo upraveny pro

   samostatné užívání,

 

   p)  celkovou  podlahovou  plochou podlahová plocha všech podlaží budovy

   vymezená  mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených

   nevytápěných prostor,

 

   q)  větší  změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která

   probíhá  na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo

   taková  změna  technických  zařízení budovy s energetickými účinky, kde

   výchozí  součet  ovlivněných  spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové

   spotřeby energie,

 

   r) zásadní změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která

   probíhá  na více než 75 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo

   taková  změna  technických  zařízení budovy s energetickými účinky, kde

   výchozí  součet  ovlivněných  spotřeb energií je vyšší než 75 % celkové

   spotřeby energie.

 

   (2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

 

   a)  výrobkem  spojeným  se  spotřebou  energie  výrobek,  jenž  má  při

   používání  dopad  na  spotřebu  energie a jenž je uveden na trh nebo do

   provozu,  a  dále  části,  které  jsou  určeny  k zabudování do výrobku

   spojeného  se  spotřebou  energie  a které jsou uváděny na trh anebo do

   provozu  jako  jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na

   životní prostředí lze posoudit samostatně,

 

   b)  součástmi  a  podsestavami  části  určené  k  zabudování do výrobku

   spojeného  se  spotřebou  energie,  jež  nejsou  uváděny na trh nebo do

   provozu  jako  jednotlivé  části  pro  konečné uživatele, anebo u nichž

   nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

 

   c)   energetickým  štítkem  označení  výrobku  spojeného  se  spotřebou

   energie,  které  obsahuje  údaje  o  spotřebě energie a jiných hlavních

   zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem,

 

   d)  informačním  listem  normalizovaný  přehled  informací  týkající se

   výrobku spojeného se spotřebou energie,

 

   e)  ekodesignem  začlenění  prvků  nebo  funkcí  výrobku  spojeného  se

   spotřebou  energie,  které  mohou  mít  vliv na životní prostředí během

   životního   cyklu  tohoto  výrobku,  do  návrhu  výrobku  spojeného  se

   spotřebou  energie  s  cílem  zlepšit vliv výrobku na životní prostředí

   během celého životního cyklu,

 

   f)  jinými  hlavními  zdroji  voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky

   spotřebované výrobkem při běžném používání,

 

   g)  uvedením  na  trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou

   energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za

   úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,

 

   h)  uvedením  do  provozu  první použití výrobku spojeného se spotřebou

   energie  uživatelem  v  členském  státě  Unie  k  účelu,  pro který byl

   zhotoven,

 

   i)  výrobcem  osoba  vyrábějící  výrobek spojený se spotřebou energie a

   která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem,

   popřípadě obchodním označením,

 

   j)  zplnomocněným  zástupcem  osoba usazená v Unii, která byla výrobcem

   písemně  pověřena  k  tomu,  aby  jeho  jménem plnila zcela nebo zčásti

   povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

 

   k)  dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v

   Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,

 

   l)  dodavatelem  výrobce  nebo  jeho  zplnomocněný zástupce v Unii nebo

   dovozce,  uvádějící výrobek spojený se spotřebou energie na trh nebo do

   provozu  v  Unii;  pokud  tito  neexistují,  považuje  se za dodavatele

   jakákoli  osoba,  která  uvádí  na  trh  nebo do provozu v Unii výrobky

   spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje tento zákon,

 

   m)  obchodníkem  osoba,  která  prodává,  pronajímá, nabízí ke koupi na

   splátky  nebo  předvádí  výrobky  spojené se spotřebou energie konečným

   uživatelům.

 

   HLAVA II

 

   ENERGETICKÉ KONCEPCE

 

   § 3

 

   Státní energetická koncepce

 

   (1)  Státní  energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem

   na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu

   s  potřebami  hospodářského  a  společenského  rozvoje,  včetně ochrany

   životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických

   koncepcí.

 

   (2)  Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu

   a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě.

 

   (3)  Naplňování  státní  energetické  koncepce vyhodnocuje ministerstvo

   nejméně  jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu.

   V  případě  potřeby  ministerstvo  zpracovává  návrhy  na  změnu státní

   energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

 

   § 4

 

   Územní energetická koncepce

 

   (1)  Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce

   a  obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni

   kraje,  statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro

   hospodárné  nakládání  s  energií v souladu s potřebami hospodářského a

   společenského  rozvoje  včetně  ochrany  životního prostředí a šetrného

   nakládání s přírodními zdroji energie.

 

   (2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský

   úřad,  Magistrát  hlavního  města  Prahy a magistráty statutárních měst

   (dále  jen  "pořizovatel")  v  přenesené působnosti. Územní energetická

   koncepce je součástí územně plánovací dokumentace.

 

   (3)  Obec  má  právo  pro  svůj  územní  obvod nebo jeho část pořídit v

   přenesené  působnosti  územní energetickou koncepci v souladu se státní

   energetickou  koncepcí.  Územní energetická koncepce je neopomenutelným

   podkladem pro územní plánování.

 

   (4)  Územní  energetická  koncepce  se  zpracovává na období 20 let a v

   případě potřeby se doplňuje a upravuje.

 

   (5) Územní energetická koncepce obsahuje

 

   a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

 

   b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,

 

   c)  hodnocení  využitelnosti  obnovitelných  a druhotných energetických

   zdrojů  a  kombinované  výroby  elektřiny a tepla, zvláště se vyhodnotí

   vhodnost vytápění a chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie v

   místní infrastruktuře,

 

   d)   hodnocení   využitelnosti   energetického  potenciálu  komunálních

   odpadů^1b),

 

   e)   hodnocení   technicky   a   ekonomicky   dosažitelných   úspor   z

   hospodárnějšího využití energie,

 

   f)  řešení  energetického  hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh

   opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

 

   (6)  K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel

   může  vyžádat  součinnost držitelů licence na podnikání v energetických

   odvětvích^2),  dodavatelů  tuhých  a  kapalných  paliv  a  zpracovatelů

   komunálních  odpadů^1b),  kteří podnikají na území, pro které se územní

   energetická   koncepce  zpracovává,  jakož  i  největších  spotřebitelů

   energie.  Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro

   vypracování  územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném

   rozsahu  potřebné  podklady  a  údaje;  rozsah  a  lhůty pro poskytnutí

   podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis^2a).

 

   (7)  Naplňování  územní  energetické  koncepce  vyhodnocuje pořizovatel

   nejméně  jedenkrát  za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat

   návrhy na změnu.

 

   (8)   Pořizovatel   poskytuje  ministerstvu  na  vyžádání  informace  o

   aktuálním  stavu  zpracování  a vyhodnocení územní energetické koncepce

   pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí.

 

   (9)  Vláda  nařízením  stanoví  podrobnosti  obsahu  územní energetické

   koncepce podle odstavce 5.

 

   HLAVA III

 

   STÁTNÍ  PROGRAM  NA  PODPORU  ÚSPOR  ENERGIE  A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A

   DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

 

   § 5

 

   (1)  Státní  program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a

   druhotných  zdrojů energie (dále jen "Program") je dokument vyjadřující

   cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické

   náročnosti a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu

   se  schválenou  státní  energetickou  koncepcí  a zásadami udržitelného

   rozvoje^3).

 

   (2)  Program  zpracovává na období jednoho roku ministerstvo v dohodě s

   Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě.

 

   (3)   Ministerstvo   v   dohodě  s  Ministerstvem  životního  prostředí

   vyhodnocuje   naplňování   Programu  jedenkrát  ročně  a  o  výsledcích

   informuje  vládu.  Ministerstvo  výsledky hodnocení Programu zohlední v

   návrhu Programu na další období.

 

   (4)  K  uskutečnění  Programu  mohou být poskytovány dotace ze státního

   rozpočtu na

 

   a)  energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a

   snižování energetické náročnosti budov,

 

   b) rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla,

 

   c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

 

   d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

 

   e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

 

   f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b),

 

   g)  osvětu,  výchovu,  vzdělávání  a  poradenství v oblasti nakládání s

   energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

 

   h)  vědu,  výzkum  a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických

   úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

 

   i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

 

   j)   zavádění   průkazu   energetické   náročnosti  budov  a  provádění

   energetických auditů,

 

   k)  pobídky  malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím výrobky

   spojené  se  spotřebou  energie  k zavádění nových postupů vedoucích ke

   splnění požadavků na ekodesign,

 

   l) rozvoj energeticky úsporných budov.

 

   (5)  Program  je  uveřejňován  v  Obchodním věstníku a ministerstvo jej

   uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (6)  Vláda  nařízením  stanoví  pravidla  pro  poskytování dotací podle

   odstavce 4.

 

   HLAVA IV

 

   NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

 

   § 6

 

   Účinnost užití energie

 

   (1)  Výrobce  elektřiny  nebo  tepelné  energie^2)  je  povinen  u nově

   zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit

   alespoň  minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním

   předpisem.  Tuto  povinnost  má  i  u zařízení na výrobu elektřiny nebo

   tepelné  energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu

   podle zvláštního právního předpisu^4).

 

   (2) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva

   se  jmenovitým  výkonem  do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel

   povinen  zajistit  pravidelnou  kontrolu  účinnosti.  Četnost, rozsah a

   způsob provedení kontroly stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (3)  U  zařízení sloužícího pro ústřední vytápění se jmenovitým výkonem

   nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo

   provozovatel  povinen  zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních

   rozvodů  tepelné  energie  do  3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona.

   Součástí  této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování

   v  poměru  k  požadavkům  výlučně  na vytápění budovy podle prováděcího

   právního předpisu.

 

   (4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva

   se  jmenovitým  výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel

   povinen   zajistit   pravidelnou   kontrolu   jejich   účinnosti  podle

   prováděcího právního předpisu^4b).

 

   (5) Kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2

   a  3  a  kontrolu  kotlů  o  výkonu nad 200 kW sloužících pro vytápění,

   umístěných  ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10

   nebo   osoby   autorizované   podle  zvláštního  právního  předpisu^4d)

   přezkoušené  ministerstvem.  Rozsah  přezkoušení  těchto  osob  stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (6)  Povinnosti  podle  odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo

   provozovatele  kotlů  a  vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v

   rodinných  domech,  bytech  a  stavbách  pro  individuální  rekreaci  s

   výjimkou  případů,  kdy  jsou  provozovány  výhradně pro podnikatelskou

   činnost.  Vlastníkům  kotlů  umístěných  v  rodinných  domech, bytech a

   stavbách  pro  individuální  rekreaci  se  pro  kontrolu  kotlů, jejich

   dimenzování  a  zařízení  sloužících pro vytápění poskytuje poradenství

   podle § 5 odst. 4 písm. g).

 

   (7)  U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se

   jmenovitým   chladicím  výkonem  vyšším  než  12  kW  povinen  zajistit

   pravidelnou   kontrolu  každé  4  roky.  Způsob  provedení  kontroly  a

   vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (8)  Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle §

   10  nebo  osoby  autorizované  podle  zvláštního  právního předpisu^4d)

   přezkoušené  ministerstvem  z  problematiky  užití  účinnosti energie a

   návrhů opatření. Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis.

 

   (9)   Vlastník   nebo   provozovatel  zařízení  na  distribuci  tepelné

   energie^2)  a  vlastník  vnitřního  rozvodu tepelné energie a chladu je

   povinen  u  nově  zřizovaných  zařízení na distribuci tepelné energie a

   vnitřní  distribuci  tepelné  energie zajistit účinnost užití energie a

   vybavení rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu

   stanoveném  prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i v případě

   změny   dokončených   staveb   v   rozsahu  podle  zvláštního  právního

   předpisu^4).

 

   (10)  Výrobce,  dovozce  nebo prodejce může uvádět na trh pouze výrobky

   spojené  se  spotřebou  energie  s  minimální  účinností  užití energie

   stanovenou  prováděcím  právním předpisem. Tato podmínka se považuje za

   splněnou,  pokud  daný  výrobek  vyhovuje příslušné harmonizované české

   technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.

 

   (11)  Dodavatel  zařízení  pro  výrobu  energie z obnovitelných zdrojů,

   zejména kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních

   tepelných  systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel,

   je  povinen  uvést  pravdivé  a nezkreslené informace o předpokládaných

   přínosech  a ročních provozních nákladech těchto zařízení včetně jejich

   energetické  účinnosti  v průvodní technické dokumentaci nebo návodu na

   použití.

 

   § 6a

 

   Energetická náročnost budov

 

   (1)  Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek^5)

   musí  zajistit  splnění  požadavků  na  energetickou náročnost budovy a

   splnění   porovnávacích   ukazatelů,  které  stanoví  prováděcí  právní

   předpis^6a),   a   dále   splnění   požadavků  stanovených  příslušnými

   harmonizovanými  českými  technickými normami. Prováděcí právní předpis

   stanoví   požadavky   na   energetickou  náročnost  budov,  porovnávací

   ukazatele,  metodu  výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti

   vztahující  se  ke  splnění  těchto  požadavků. Při změnách dokončených

   budov  jsou  požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a

   prvků budovy.

 

   (2)  Splnění  požadavků  podle  odstavce  1 dokládá stavebník, vlastník

   budovy   nebo  společenství  vlastníků  jednotek  průkazem  energetické

   náročnosti  budovy  (dále  jen  "průkaz"),  který musí být přiložen při

   prokazování  dodržení  obecných  technických požadavků na výstavbu^5a).

   Průkaz  nesmí  být  starší  10  let  a  je  součástí  dokumentace podle

   prováděcího právního předpisu při

 

   a) výstavbě nových budov,

 

   b)  při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou

   nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

 

   c)  při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro

   tyto  budovy  nastala  povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo

   b).

 

   (3)  Průkaz  může  být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u

   budov  s  ústředním  vytápěním,  které  je připojeno na zdroj či rozvod

   tepelné energie.

 

   (4)  Součástí průkazu musí být výsledky posouzení technické, ekologické

   a   ekonomické   proveditelnosti   obnovitelných   zdrojů   energie   a

   alternativních systémů, kterými jsou:

 

   a)  decentralizované  systémy  dodávky  energie  založené  na energii z

   obnovitelných zdrojů,

 

   b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,

 

   c)  dodávka tepelné energie nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou

   energií,

 

   d) tepelná čerpadla a solární kolektory“.

 

   (5)  Obsah  průkazu  a  způsob jeho zpracování stanoví prováděcí právní

   předpis.

 

   (6)  Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví,

   kultury,   obchodu,   sportu,   ubytovacích   a   stravovacích  služeb,

   zákaznických   středisek   odvětví  vodního  hospodářství,  energetiky,

   dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad

   1000  m2 v případě, že jim vznikla povinnost nechat si zpracovat průkaz

   podle  odstavce  2,  jsou  povinni umístit průkaz na veřejně přístupném

   místě v budově.

 

   (7)  Průkaz  může  vypracovávat  pouze  osoba oprávněná podle § 10 nebo

   osoba  autorizovaná podle zvláštního právního předpisu^5b), přezkoušená

   ministerstvem  podle  prováděcího  právního předpisu z podrobností jeho

   vypracování.

 

   (8)  Požadavky  podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené

   budovy  v  případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že

   to  není  technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na

   životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům

   zvláštního  právního předpisu^6). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být

   dále  splněny  u  budov  dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let,

   budov  experimentálních,  budov  s  občasným  používáním,  zejména  pro

   náboženské  činnosti,  obytných  budov,  které  jsou  určeny  k užívání

   kratšímu  než  4  měsíce  v  roce, samostatně stojících budov o celkové

   podlahové   ploše   menší  než  50  m2  a  budov  obsahujících  vnitřní

   technologické  zdroje  tepla.  Požadavky  dále  nemusí  být  splněny  u

   výrobních  budov  v  průmyslových  areálech,  u provozoven a neobytných

   zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění^6a).

 

   (9)  Vlastník  budovy  nebo  společenství  vlastníků jednotek nesmí při

   užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně

   mající  vliv  na  všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit

   měrné  ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu

   teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem^6b).

 

   (10)  Stavebník,  vlastník  budovy nebo společenství vlastníků jednotek

   musí  vybavit  vnitřní  tepelná  zařízení  budov přístroji regulujícími

   dodávku  tepelné  energie  konečným  spotřebitelům v rozsahu stanoveném

   prováděcím  právním  předpisem.  Konečný spotřebitel je povinen umožnit

   instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

 

   (11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit

   pravidly  pro  vytápění  a  chlazení  a  dodávku teplé vody stanovenými

   prováděcím právním předpisem^6b). Pravidla se nevztahují na

 

   a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,

 

   b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení

   limitů  stanovených  prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a

   majetku,

 

   c)  dodávky  uskutečňované  pro  byty, při souhlasu alespoň dvou třetin

   nájemníků  nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky

   nepřekročení  limitů  stanovených  prováděcím  právním  předpisem^6b) a

   neohrožení zdraví a majetku.

 

   (12)  U nových budov veřejné správy a při zásadních změnách dokončených

   budov  veřejné  správy  v  případě  technické,  ekonomické a ekologické

   proveditelnosti  instalace  obnovitelných  zdrojů energie vyplývající z

   průkazu   je   stavebník  nebo  vlastník  budovy  povinen  tyto  zdroje

   instalovat.  Tato  povinnost  může  být splněna také výstavbou budovy s

   nulovou  spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie

   ze soustavy zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím

   kalendářním   roce   vyrobena  více  než  polovina  tepelné  energie  z

   obnovitelných zdrojů.

 

   § 7

 

   Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

 

   (1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než

   5  MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených

   staveb   u   zdrojů   již   vybudovaných  podrobit  dokumentaci  stavby

   energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.

 

   (2)  Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém

   výkonu  zdroje  vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů

   nebo  při  změně  dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit

   dokumentaci  stavby  energetickému  auditu  z hlediska zavedení dodávky

   tepla.  Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony

   vyšší  než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8

   MWe.

 

   (3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou

   výrobu  elektřiny  a  tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování

   zařízení a účinnost užití energie.

 

   § 8

 

   Energetické štítky

 

   (1)  Výrobky  spojené  se  spotřebou  energie,  na  které  se  vztahují

   požadavky  označování energetickými štítky, dodání informačních listů a

   zpracování  technické  dokumentace,  stanoví  přímo  použitelný předpis

   Evropské unie nebo prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je

   uveden v prováděcím právním předpise.

 

   (2) Dodavatel je povinen

 

   a)  dodávat  tištěný  energetický  štítek  a  informační  list v českém

   jazyce,   který   splňuje   požadavky   stanovené   prováděcím  právním

   předpisem^10),

 

   b)   uchovávat  technickou  dokumentaci  podle  odstavce  3  pro  účely

   kontroly,  a  to nejméně po dobu 5 let od vyrobení posledního dotčeného

   výrobku spojeného se spotřebou energie,

 

   c)   předložit  na  vyžádání  Státní  energetické  inspekci  technickou

   dokumentaci  podle  odstavce  3 a všechny doklady prokazující správnost

   informací  uvedených  na  energetickém  štítku, v informačním listu a v

   technické dokumentaci,

 

   d)  předložit  na  vyžádání  Státní  energetické inspekci nebo Evropské

   komisi elektronickou verzi technické dokumentace, a to do 10 pracovních

   dnů  po  obdržení  žádosti  Státní  energetické  inspekce nebo Evropské

   komise,

 

   e)  poskytovat  na  požádání obchodníkům okamžitě a bezúplatně potřebné

   energetické  štítky  a  informační listy výrobků spojených se spotřebou

   energie,

 

   f)  zahrnovat informační list výrobku spojeného se spotřebou energie do

   všech   informačních  a  reklamních  materiálů  týkajících  se  výrobku

   spojeného se spotřebou energie,

 

   g)  uvést  na  energetických  štítcích a v informačních listech správné

   informace  založené  na  metodách  a postupech měření podle prováděcího

   právního předpisu^10).

 

   (3) Technická dokumentace musí obsahovat

 

   a) obecný popis výrobku spojeného se spotřebou energie,

 

   b)  provedené  konstrukční  výpočty,  stanoví-li  tak  prováděcí právní

   předpis,

 

   c)  protokoly  o  zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o

   těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými notifikovanými osobami

   podle jiných právních předpisů^11),

 

   d)  výpočty  nebo  odvození  informací uvedených v písmenech a) až c) v

   případě, že tyto informace byly získány formou zkoušek u podobných typů

   výrobků  spojených  se  spotřebou  energie umožňující ověření přesnosti

   uvedených informací včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků

   spojených  se spotřebou energie, u nichž byly informace získány stejným

   způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.

 

   (4) Obchodník je povinen

 

   a)  řádně  viditelným  a  čitelným  způsobem vystavit na nebo u výrobku

   spojeného   se   spotřebou  energie  energetický  štítek  a  poskytnout

   informační list v českém jazyce v informačních a reklamních materiálech

   týkajících  se  výrobku  spojeného  se  spotřebou energie, které jsou k

   výrobkům  spojeným  se spotřebou energie přiloženy, když jsou prodávány

   konečným uživatelům,

 

   b) opatřit výrobek spojený se spotřebou energie příslušným energetickým

   štítkem  na  místě stanoveném v prováděcím právním předpise^10), a to v

   českém  jazyce,  kdykoli  je  výrobek  spojený se spotřebou energie, na

   něhož se vztahuje prováděcí právní předpis^10), nabízen nebo předváděn,

 

   c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu

   nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu,

   internetu,  telemarketingu  nebo  jakýmikoli  jinými způsoby, při nichž

   nelze  předpokládat,  že  potenciální  konečný uživatel uvidí vystavený

   výrobek spojený se spotřebou energie, tak, aby byly konečnému uživateli

   informace   uvedené  na  energetickém  štítku  a  v  informačním  listu

   zpřístupněny podle prováděcího právního předpisu^10).

 

   (5)  Dodavatel  a  obchodník  jsou  dále  povinni uvádět odkaz na třídu

   energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v

 

   a)  informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie

   nebo cenu výrobku spojeného se spotřebou energie,

 

   b)  informačních  a  reklamních  technických  materiálech  popisujících

   konkrétní  technické  parametry  výrobku spojeného se spotřebou energie

   uveřejňovaných v písemné nebo elektronické formě.

 

   (6)  Požadavky  na  energetické  štítky,  informační listy a technickou

   dokumentaci  podle  tohoto  zákona  se  nevztahují  na  použité výrobky

   spojené se spotřebou energie, jakékoli dopravní prostředky pro přepravu

   osob,  zvířat  nebo  věcí  a  na  štítek  s  údaji  o  výkonu nebo jeho

   ekvivalent  připojený  k  výrobku  spojenému  se  spotřebou  energie  z

   bezpečnostních důvodů.

 

   (7)  Náležitosti  označování  výrobků  spojených  se  spotřebou energie

   energetickými   štítky,   provedení  a  obsah  energetických  štítků  a

   informačních  listů,  metody a postupy měření, určení třídy energetické

   účinnosti  a podrobnosti obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí

   právní předpis^10).

 

   § 8a

 

   Ekodesign

 

   (1)  Výrobky  spojené  se  spotřebou  energie,  na  které  se  vztahují

   požadavky  na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanoví

   přímo  použitelný  předpis  Evropské  unie  a  seznam těchto výrobků je

   uveden v prováděcím právním předpise.

 

   (2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen

 

   a)  uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie,

   pouze  pokud  splňují  požadavky  na  ekodesign, po posouzení shody, po

   označení  CE  a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího

   právního předpisu,

 

   b)  nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné

   označení,  které  by  mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně,

   pokud jde o význam a tvar označení CE,

 

   c)  vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o

   shodě v českém jazyce.

 

   (3)  Výrobce  nebo  jeho  zplnomocněný  zástupce  je po uvedení výrobku

   spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen

 

   a)  uchovávat  příslušné  dokumenty  týkající  se provedeného posouzení

   shody  a  vydaných  ES  prohlášení  o  shodě po dobu 10 let od vyrobení

   posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

 

   b)  poskytovat  Státní  energetické inspekci veškeré potřebné informace

   uvedené  v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k

   ověření  označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení

   o  shodě,  a  to  do  10  dnů  po  obdržení  žádosti Státní energetické

   inspekce,

 

   c)  poskytovat  Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se

   spotřebou  energie  k  ověření  označení  CE, k posouzení a předpokladu

   shody a k ES prohlášení o shodě,

 

   d)  v  případě,  že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy,

   poskytnout  výrobci  výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se

   vztahuje  toto  ustanovení,  údaje  o  materiálovém  složení a spotřebě

   energie,  materiálů  nebo  zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud

   tak stanoví prováděcí právní předpis,

 

   e)  poskytnout  konečným  uživatelům  výrobků  spojených  se  spotřebou

   energie  nezbytné  informace  o  tom,  jak mohou přispět k udržitelnému

   užívání  výrobku  spojeného  se  spotřebou  energie a ekologický profil

   výrobku  spojeného  se  spotřebou  energie  a  výhody  ekodesignu podle

   prováděcího právního předpisu.

 

   (4)   Není-li  výrobce  usazen  v  Unii  a  neexistuje-li  zplnomocněný

   zástupce,  je  povinnosti  uvedené  v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit

   dovozce.  Neexistuje-li  dovozce,  považuje  se za osobu povinnou podle

   tohoto  ustanovení  osoba,  která  uvádí na trh nebo do provozu výrobky

   spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.

 

   (5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují

   na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky

   spojené  se  spotřebou  energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo

   předváděcích  akcích,  pokud  jsou  opatřeny  oznámením, že nesmějí být

   uváděny  na  trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky

   stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

 

   (6)  Požadavky  na  ekodesign,  náležitosti  označování  CE,  obsah  ES

   prohlášení  o  shodě,  postupy  posuzování  a předpoklad shody, postupy

   ověřování  požadavků  na  ekodesign a poskytování informací o výrobku a

   jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis.

 

   § 9

 

   Energetický audit

 

   (1)  Energetický  audit  provádí energetický auditor. Energetický audit

   musí  být  zpracován  s  využitím  energeticky  úsporných  materiálů  a

   postupů,  objektivně  a pravdivě. Energetický audit provedený v rozsahu

   stanoveném   prováděcím  právním  předpisem^6f)  je  zakončen  písemnou

   zprávou, která musí obsahovat

 

   a)  hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a

   budov,

 

   b)  celkovou  výši  dosažitelných  energetických úspor včetně použitých

   vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu,

 

   c)  návrh  vybrané  varianty doporučené k realizaci energetických úspor

   včetně ekonomického zdůvodnění.

 

   (2)  Pokud  energetické  hospodářství  a  budova byly povinně podrobeny

   energetickému  auditu  nebo  byla  na  zpracování auditu využita státní

   dotace,  je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na

   vyžádání  kopii  zprávy  o  energetickém  auditu  ministerstvu,  Státní

   energetické  inspekci,  kraji a obci, které jsou místně příslušné podle

   místa,  v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova,

   a to i v elektronické podobě.

 

   (3)  Povinnost  podrobit  energetické  hospodářství a budovu, k nimž má

   vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na

 

   a)  každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v

   rámci  Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje

   200 kW,

 

   b)  organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, hlavního

   města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie

   vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota,

 

   c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s

   celkovou  roční  spotřebou  energie  vyšší,  než  je prováděcím právním

   předpisem stanovená hodnota.

 

   (4)  Organizační  složky  státu,  organizační  složky  krajů  a  obcí a

   příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v

   rozhodnutí Státní energetické inspekce.^2)

 

   (5)  Energetický  audit  se neprovádí, jestliže stávající technologická

   zařízení  na  výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a

   distribuci  elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům

   na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem.

 

   (6)  Energetický  audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná

   spotřeba  tepla  při  vytápění  odpovídá  požadavkům  stanoveným  podle

   prováděcího   právního   předpisu,   a  u  budov  obsahujících  vnitřní

   technologické  zdroje  tepla  v  rozsahu  stanoveném prováděcím právním

   předpisem.

 

   (7) Pokud povinnost podle odstavce 3 plní vlastník nebo osoba, která má

   jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost.

 

   (8) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

 

   (9)  Podrobnosti  týkající  se náležitostí energetického auditu stanoví

   vyhláška.

 

   (10)  Energetický  audit  může  provést  také osoba, která je usazena v

   jiném   členském   státě   Evropské  unie,  jestliže  vykonává  činnost

   energetického auditora na území České republiky dočasně nebo ojediněle,

   pokud je

 

   a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

 

   b)  oprávněn  k  výkonu  činnosti energetického auditora podle právních

   předpisů jiného členského státu Evropské unie.

 

   (11)  Osoba  oprávněná  vykonávat  audit  podle  odstavce 10 je povinna

   oznámit provedení auditu ministerstvu.

 

   § 10

 

   Energetický auditor

 

   (1)  Energetický  auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu

   energetických   auditorů   vedeného   ministerstvem,   a   to  způsobem

   umožňujícím dálkový přístup.

 

   (2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

 

   a) složení odborné zkoušky,

 

   b) způsobilost k právním úkonům,

 

   c)  bezúhonnost  daná  tím,  že  uchazeč  nebyl pravomocně odsouzen pro

   úmyslný trestný čin v oblasti energetiky nebo stavitelství,

 

   d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 5.

 

   (3)  Způsob  podání  žádosti  o  složení  odborné zkoušky, její obsah a

   průběh  (dále  jen  "zkušební  řád")  stanoví prováděcí právní předpis.

   Písemná žádost obsahuje

 

   a)  doklady  o odborné způsobilosti, které zahrnují doklad o vzdělání a

   doklad  o  praxi  v  oboru;  při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné

   způsobilosti  příslušníků  členských  států  Evropské unie se postupuje

   podle zvláštního zákona^6g),

 

   b)  kopie  minimálně  2  zpráv  o  energetických auditech provedených v

   posledních  2  letech,  na  jejichž  provedení  se  uchazeč  podílel, s

   potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora.

 

   (4)  Odborná  zkouška  se  koná  před  zkušební  komisí, kterou jmenuje

   ministerstvo.  Uchazeč obdrží písemné oznámení o termínu a místě konání

   zkoušky nejméně 10 dnů před jejím konáním spolu s posudkem předložených

   energetických  auditů.  O  průběhu  a  výsledku zkoušky zkušební komise

   pořizuje protokol a na jeho základě vydává doklad o zkoušce.

 

   (5)  Odbornou  způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo

   prokáže   vysokoškolské   vzdělání   magisterského   nebo   doktorského

   studijního  programu  v  oblasti technických věd a technologií a 3 roky

   praxe  v  oboru  energetiky  a stavitelství nebo ukončené středoškolské

   vzdělání  s  maturitní  zkouškou  a  5  let  praxe v oboru energetiky a

   stavitelství   nebo  ukončené  středoškolské  vzdělání  a  odpovídající

   profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe v oboru

   energetiky  a  stavitelství,  nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském

   studijním  programu  v  oblasti  technických  věd a technologií a 5 let

   praxe v oboru energetiky a stavitelství.

 

   (6)  Uchazeč  podává  ministerstvu  písemnou  žádost o zápis do seznamu

   energetických   auditorů,   jejíž   vzor   stanoví   prováděcí   právní

   předpis^6f).

 

   (7)  K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce

   6 se připojí doklad o složení odborné zkoušky.

 

   (8)  Ministerstvo  si  za účelem prokázání bezúhonnosti uchazeče vyžádá

   podle  zvláštního  právního  předpisu^6f)  výpis  z  evidence Rejstříku

   trestů.  Žádost  o  vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z

   evidence  Rejstříku  trestů  se  předávají  v elektronické podobě, a to

   způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

   (9)  Pokud  jsou  splněny  podmínky  pro zápis do seznamu energetických

   auditorů, obdrží uchazeč osvědčení o odborné způsobilosti energetického

   auditora. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických

   auditorů,  obdrží  uchazeč  písemné rozhodnutí ministerstva o zamítnutí

   žádosti.  Oprávnění k činnosti energetického auditora vzniká též marným

   uplynutím  lhůty  a  způsobem  podle  § 28 až 30 zákona o volném pohybu

   služeb.

 

   (10)  Ministerstvo  nepřipustí  ke  zkoušce  nebo  nezapíše  do seznamu

   energetických  auditorů  3  roky  od  podání  žádosti uchazeče, který v

   žádostech   uvedl   nepravdivé   informace  prokazující  jeho  odbornou

   způsobilost,  zejména  o  dosaženém vzdělání, délce praxe a provedených

   auditech.

 

   (11)  Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a

   b) provést energetický auditor, který

 

   a)  má  majetkovou  účast  ve  společnosti  nebo  družstvu,  které jsou

   zadavatelem energetického auditu,

 

   b)   je  společníkem  společnosti  nebo  členem  družstva,  které  jsou

   zadavatelem,  je  statutárním  orgánem  nebo členem statutárního orgánu

   zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,

 

   c)  je  osobou  blízkou^7)  osobám,  které mají u fyzických osob nebo v

   právnických   osobách,   jež  jsou  zadavatelem  energetického  auditu,

   postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

 

   (12)  Energetický  auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za

   škodu,  která  by  mohla  vzniknout  v  souvislosti  s výkonem činnosti

   energetického  auditora,  a  to  tak,  aby rozsah pojistného plnění byl

   úměrný  možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění

   musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

 

   (13)  Energetický  auditor  je  povinen  zachovat  mlčenlivost  o všech

   skutečnostech  týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se

   dozvěděl  v  souvislosti  s  prováděním  energetického  auditu na jejím

   energetickém  hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít

   ke  svému  prospěchu  nebo  k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit

   energetického  auditora  mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická

   osoba,  na  jejímž  energetickém  hospodářství  a budovách byl proveden

   energetický audit, nebo stanoví-li tak tento nebo jiný zákon.

 

   (14)   Energetický   auditor  opatřuje  zprávu  o  energetickém  auditu

   vlastnoručním  podpisem,  svým  jménem  a  číslem, pod nímž je zapsán v

   seznamu  energetických  auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo

   energetického   auditora   nesmí  být  auditorem  používáno  na  jiných

   dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy, inspekce kotle,

   klimatizačního  zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti

   a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů.

 

   (15)   Energetický   auditor   je  povinen  vést  chronologický  seznam

   energetických  auditů  a ostatních činností opatřených číslem, pod nímž

   je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento

   seznam  energetických  auditů  a  ostatních činností za uplynulý rok je

   povinen  předložit  na  vyžádání  nebo  každoročně  vždy  do 31. března

   ministerstvu,  a  to  i  když  energetické audity nebo ostatní činnosti

   neprováděl.

 

   (16)  Seznam energetických auditů a ostatních činností, který předkládá

   energetický auditor podle odstavce 15, obsahuje název zadavatele, název

   zařízení,  jeho  roční  spotřebu  energie  v GJ, navržené úspory v GJ a

   datum,  kdy  byl  energetický  audit,  průkaz  nebo inspekce kotlů nebo

   klimatizačních zařízení objednán a vyhotoven.

 

   (17)  Dokumenty podle odstavce 14 označené uchazečem o zápis do seznamu

   energetických  auditorů  nebo  energetickým  auditorem se předkládají v

   originále nebo notářsky ověřené kopii.

 

   § 11

 

   Působnost ministerstva

 

   (1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti

 

   a)  rozhoduje  o  přidělování  dotací za podmínek stanovených nařízením

   vlády (§ 5),

 

   b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov

   a  působí  na  snižování  její spotřeby a snížení negativních dopadů na

   životní prostředí při nakládání s energií,

 

   c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

 

   d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací

   efektivního  využívání  energie  a využívání obnovitelných a druhotných

   zdrojů energie,

 

   e)  zajišťuje  mezinárodní  spolupráci v oblasti nakládání s energií za

   účelem  zahraniční  pomoci,  účasti  České  republiky  v  mezinárodních

   organizacích a prezentace dosažených výsledků,

 

   f)  rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, osob

   zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly

   podle  §  6 odst. 5 a 8, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební

   řád pro zkoušky energetických auditorů,

 

   g)  rozhoduje  o  zápisu  do  seznamu  energetických  auditorů a vydává

   osvědčení  o  odborné  způsobilosti energetického auditora, dále vydává

   osvědčení  o odborné způsobilosti osob zpracovávajících průkazy podle §

   6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8,

 

   h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů

   na  základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický

   auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického

   auditora  vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor

   povinnost stanovenou v § 10 odst. 10 až 14 nebo nedodržuje-li opakovaně

   povinnosti  pro  provádění  a zpracování energetického auditu stanovené

   tímto  zákonem  nebo  nevykonává-li činnost energetického auditora déle

   než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel,

 

   i)  uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního

   rozvoje,

 

   j) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic

   a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

 

   k)  zveřejňuje  a  aktualizuje  informace  ohledně  jednotlivých  forem

   podpory  pro  úspory  energie  a  pro  zařízení  využívající  energii z

   obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

 

   (2)  Činnostmi  podle  odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační

   složku státu.

 

   § 11a

 

   Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů

 

   (1) Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů,

   poruší-li auditor povinnosti stanovené mu v § 9 tohoto zákona (dále jen

   "provinění").   O  zrušení  zápisu  v  seznamu  energetických  auditorů

   rozhoduje  ministerstvo  v  řízení, které se zahajuje na základě podání

   doručeného  ministerstvu  nebo na základě podnětu ze Státní energetické

   inspekce nebo z úřední moci ministerstva.

 

   (2)  Řízení  o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů může být

   zahájeno  do  6  měsíců  ode  dne,  kdy  se  ministerstvo  dozvědělo  o

   provinění, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k provinění došlo.

 

   (3)  Návrh  na  zahájení  řízení  musí  mít  písemnou  formu a musí být

   skutkově  vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být

   po zahájení řízení měněny.

 

   (4)  Energetický  auditor,  proti  kterému  je  řízení vedeno, má právo

   vyjádřit  se k návrhu podle odstavce 3, k důvodům v návrhu uvedeným, ke

   způsobu   zjištění   jeho   provinění,   k  výsledkům  kontroly  Státní

   energetické inspekce; dále má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění,

   klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání.

 

   (5)  Ministerstvo může rozhodnout i bez ústního jednání, jestliže s tím

   energetický  auditor  souhlasí.  Má se za to, že souhlas je udělen také

   tehdy,  nevyjádří-li  energetický  auditor  do 14 dnů od doručení výzvy

   ministerstva  svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být

   ve výzvě poučení.

 

   (6)  Podkladem  pro  vydání  rozhodnutí  jsou  vždy  výsledky  kontroly

   provedené  Státní  energetickou  inspekcí;  tato  kontrola se provádí v

   řízení nebo může být provedena i před zahájením řízení, jde-li o řízení

   zahájené z podnětu Státní energetické inspekce.

 

   (7)  Ministerstvo  může  na návrh Státní energetické inspekce v případě

   méně   závažných   provinění  rozhodnout  o  přezkoušení  energetického

   auditora. Neuspěje-li energetický auditor při přezkoušení, ministerstvo

   zruší rozhodnutím zápis v seznamu energetických auditorů.

 

   (8)  Energetický  auditor  je  povinen  do 14 dnů po nabytí právní moci

   rozhodnutí  o  zrušení  zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit

   ministerstvu originál osvědčení.

 

   (9)   Energetický   auditor,   jemuž   byl   zrušen  zápis  do  seznamu

   energetických auditorů, se může přihlásit ke složení zkoušky podle § 10

   tohoto  zákona  nejdříve  po  uplynutí  1  roku  od  nabytí právní moci

   rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů.

 

   HLAVA V

 

   SPRÁVNÍ DELIKTY

 

   § 12

 

   Přestupky

 

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

 

   a)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná

   nebo  pevná  paliva  se  jmenovitým  výkonem  do  200  kW,  nejde-li  o

   provozovatele  uvedeného  v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu

   jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

 

   b)  jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se

   jmenovitým  výkonem  nad  20  kW  a  staršího 15 let od data uvedení do

   provozu  nezajistí  jednorázovou  kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů

   tepelné energie podle § 6 odst. 3,

 

   c)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná

   nebo   pevná   paliva  se  jmenovitým  výkonem  nad  200  kW  nezajistí

   pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

 

   d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým

   chladicím  výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu

   podle § 6 odst. 7,

 

   e)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie

   nebo  vlastník  vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí

   účinnost  užití  energie  nebo  vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů

   tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

 

   f)  jako  stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle §

   6a  odst.  1,  12 nebo 13, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v

   rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle

   § 6a odst. 3, 4 a 5,

 

   g)  jako  vlastník  budovy  v  rozporu  s  §  6a odst. 9 překročí měrné

   ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu

   teplé vody,

 

   h)  jako  stavebník  nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné

   zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným

   spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

 

   i)  jako  konečný  spotřebitel  v  rozporu  s  §  6a  odst. 10 neumožní

   instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné

   energie konečným spotřebitelům,

 

   j)  jako  vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení

   anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

 

   k)  jako  vlastník  energetického  hospodářství nebo budovy, které byly

   povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu

   byla  využita  státní  dotace,  neposkytne  na  vyžádání kopii zprávy o

   energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

 

   l)  jako  osoba  uvedená  v  §  9  odst.  3  písm. a) nebo c) nepodrobí

   energetické  hospodářství  nebo  budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné

   užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

 

   m)  jako  osoba  mající  jiné  užívací  právo  než  právo  vlastnické k

   energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst.

   7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost.

 

   (2) Za přestupek lze uložit pokutu do 100 000Kč.

 

   § 12a

 

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

   deliktu tím, že

 

   a)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná

   nebo  pevná  paliva  se  jmenovitým  výkonem  do  200  kW,  nejde-li  o

   provozovatele  uvedeného  v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu

   jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

 

   b)  jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se

   jmenovitým  výkonem  nad  20  kW  a  staršího 15 let od data uvedení do

   provozu  nezajistí  jednorázovou  kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů

   tepelné energie podle § 6 odst. 3,

 

   c)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná

   nebo   pevná   paliva  se  jmenovitým  výkonem  nad  200  kW  nezajistí

   pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

 

   d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým

   chladicím  výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu

   podle § 6 odst. 7,

 

   e)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie

   nebo  vlastník  vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí

   účinnost  užití  energie  nebo  vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů

   tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

 

   f)  jako  stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle §

   6a  odst.  1,  12 nebo 13, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v

   rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle

   § 6a odst. 3, 4 a 5,

 

   g)  jako  vlastník  budovy  v  rozporu  s  §  6a odst. 9 překročí měrné

   ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu

   teplé vody,

 

   h)  jako  stavebník  nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné

   zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným

   spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

 

   i)  jako  konečný  spotřebitel  v  rozporu  s  §  6a  odst. 10 neumožní

   instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné

   energie konečným spotřebitelům,

 

   j)  jako  vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení

   anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

 

   k)  jako  vlastník  energetického  hospodářství nebo budovy, které byly

   povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu

   byla  využita  státní  dotace,  neposkytne  na  vyžádání kopii zprávy o

   energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

 

   l)  jako  osoba  uvedená  v  §  9  odst.  3  písm. a) nebo c) nepodrobí

   energetické  hospodářství  nebo  budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné

   užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

 

   m)  jako  osoba  mající  jiné  užívací  právo  než  právo  vlastnické k

   energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst.

   7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost,

 

   n)  jako  dodavatel  zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

   uvedených  v  §  6  odst. 11 neuvede pravdivé a nezkreslené informace o

   předpokládaných   přínosech   a  ročních  provozních  nákladech  těchto

   zařízení  včetně  jejich  energetické  účinnosti  v  průvodní technické

   dokumentaci nebo návodu k použití.

 

   (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

   deliktu dále tím, že

 

   a)  jako  držitel  licence  na podnikání v energetických odvětvích nebo

   dodavatel  tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů

   neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle §

   4 odst. 6,

 

   b)  jako  výrobce  elektřiny  nebo  tepelné  energie  nezajistí  u nově

   zřizovaných  zařízení  pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie nebo u

   zařízení  na  výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí

   změna  dokončených  staveb,  minimální účinnost užití energie podle § 6

   odst. 1,

 

   c) jako výrobce nebo dovozce nebo prodejce uvede na trh výrobek spojený

   se spotřebou energie v rozporu s § 6 odst. 10,

 

   d)  jako  provozovatel  budov pro účely uvedené v § 6a odst. 6 neumístí

   průkaz na veřejně přístupném místě v budově,

 

   e) jako výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5

   MWt  v rozporu s § 7 odst. 1 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému

   auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny,

 

   f)  jako  výrobce  elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém

   výkonu  zdroje  vyšším  než  10  MWe  v rozporu s § 7 odst. 2 nepodrobí

   dokumentaci  stavby  energetickému  auditu  z hlediska zavedení dodávky

   tepla,

 

   g)  jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

   8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,

 

   h)  jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie

   uvedenými v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 4,

 

   i)  jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

   8  odst.  1  nebo  jako  obchodník  obchodující s těmito výrobky poruší

   některou z povinností podle § 8 odst. 5,

 

   j)  jako  výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na

   trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a

   odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,

 

   k)  jako  výrobce,  zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh

   nebo  do  provozu  výrobky  spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a

   odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,

 

   l)  jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v §

   8  odst.  1  nesplní  opatření  podle § 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e)

   energetického zákona, nebo

 

   m)  jako  výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených

   se  spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle §

   94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona.

 

   (3)  Společenství  vlastníků jednotek se dopustí správního deliktu tím,

   že

 

   a)  nesplní  požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a

   odst.  8,  nebo  v  rozporu  s  §  6a  odst. 2 splnění těchto požadavků

   nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5,

 

   b) v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro

   vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody,

 

   c)  nevybaví  vnitřní  tepelné  zařízení  budovy přístroji regulujícími

   dodávku  tepelné  energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve

   lhůtě podle § 14 odst. 2, nebo

 

   d)  se  neřídí  pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé

   vody podle § 6a odst. 11.

 

   (4) Energetický auditor se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  v rozporu s § 9 odst. 1 zpracuje neobjektivní zprávu o energetickém

   auditu,

 

   b)  neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9

   odst. 2,

 

   c) provede energetický audit v případech uvedených v § 10 odst. 11,

 

   d) provede energetický audit bez pojištění podle § 10 odst. 12,

 

   e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 odst. 13,

 

   f)  použije  evidenční  číslo  energetického  auditora v rozporu s § 10

   odst. 14, nebo

 

   g)   nevede  chronologický  seznam  energetických  auditů  a  ostatních

   činností nebo jej na vyžádání nepředloží podle § 10 odst. 15.

 

   (5) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

 

   a)  jako  osoba provádějící kontrolu kotlů uvedených v § 6 odst. 2 až 4

   nesplňuje požadavky uvedené v § 6 odst. 5,

 

   b) jako osoba provádějící kontrolu klimatizačních systémů uvedených v §

   6 odst. 7 nesplňuje požadavky podle § 6 odst. 8, nebo

 

   c) jako zpracovatel průkazu nesplňuje požadavky podle § 6a odst. 7.

 

   (6) Za správní delikt se uloží pokuta do

 

   a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 3

   písm. b) nebo d),

 

   b)  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a) nebo

   c), odstavce 4 písm. b), c), d), e), f) nebo g) nebo odstavce 5,

 

   c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce

   4 písm. a).

 

   § 12b

 

   Společná ustanovení ke správním deliktům

 

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že

   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení

   právní povinnosti zabránila.

 

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti

   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a

   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

 

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže

   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm

   dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán.

 

   (4)  Správní  delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická

   inspekce^7a).  V  prvním  stupni  územní  inspektorát,  v  jehož územní

   působnosti  se  nachází  místo  spáchání  správního deliktu. O odvolání

   rozhoduje ústřední inspektorát.

 

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické

   osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona

   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

 

   (6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

 

   (7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

 

   § 13

 

   Ochrana zvláštních zájmů

 

   (1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů

   chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany,

   Ministerstvo  vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých

   staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

 

   (2)  Státní  energetická  inspekce je dotčeným orgánem státní správy^8)

   při  ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí

   jiné  stavební  úřady,  než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V

   těchto  řízeních  vydává  závazná  stanoviska,  jejichž  rozsah stanoví

   prováděcí právní předpis.

 

   (3)  Státní  energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při

   pořizování  politiky  územního  rozvoje a územní plánovací dokumentace,

   pokud  umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k

   distribuci  elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení.

   V  těchto  případech  vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím

   právním předpisem.

 

   (4)  Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických

   zařízení,   k  nimž  vydává  stanovisko  podle  odstavce  3  a  závazné

   stanovisko  podle  odstavce  2  ministerstvo  nebo  Státní  energetická

   inspekce.

 

   § 13a

 

   Kontrola

 

   Kontrolu   dodržování   ustanovení   tohoto  zákona  upravuje  zvláštní

   zákon^2).

 

   HLAVA VI

 

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

   § 14

 

   (1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být

   splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (2)  Povinnost  podle  §  6a  odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení

   budov  přístroji  regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna

   do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (3)   Organizační  složky  státu,  organizační  složky  krajů  a  obcí,

   příspěvkové  organizace  uvedené  v  §  9  odst. 3 písm. b) a fyzické a

   právnické  osoby  uvedené  v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let

   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona nechat si zpracovat na jimi

   provozované  energetické  hospodářství a budovy energetický audit. Tato

   lhůta  nemusí  být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší

   než  desetinásobek  vyhláškou  stanovených  hodnot;  v tomto případě se

   lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím,

   že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti

   tohoto zákona.

 

   (4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6, 6a, § 8 až 10 a § 13.

 

   (5)  Práce  na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny

   do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

   (6)   Povinnost   zpracovávat   energetický   audit  se  nevztahuje  na

   energetické  hospodářství  a  budovy,  u  kterých  bylo vydáno stavební

   povolení,   nebo  byla  zahájena  nebo  ukončena  výstavba  nebo  změna

   dokončené stavby

 

   a)  do  31.  prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v

   rámci programu, nebo

 

   b)  do  31.  prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem

   životního    prostředí,   Ministerstvem   pro   místní   rozvoj,   nebo

   Ministerstvem zemědělství.

 

   ČÁST DRUHÁ

 

   ÚČINNOST

 

   § 15

 

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

 

   Klaus v. r.

 

   Havel v. r.

 

   Zeman v. r.

 

   Vybraná ustanovení novel

 

   Čl. XXXV zákona č. 223/2009 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Řízení  zahájená  přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto

   dne  neskončená  se  dokončí a práva a povinnosti s nimi související se

   posuzují podle dosavadních právních předpisů.

 

   Čl. II zákona č. 299/2011 Sb.

 

   Přechodné ustanovení

 

   Řízení  zahájená  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

   podle dosavadních právních předpisů.

 

   1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince

   2002 o energetické náročnosti budov.

 

   Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009

   o  podpoře  využívání  energie  z  obnovitelných  zdrojů  a  o  změně a

   následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009

   o  stanovení  rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených

   se spotřebou energie.

 

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010

   o  uvádění  spotřeby  energie a jiných zdrojů na energetických štítcích

   výrobků  spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích

   o výrobku.

 

   1b)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších

   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   2)  Zákon  č.  458/2000  Sb.,  o podmínkách podnikání a o výkonu státní

   správy   v   energetických   odvětvích   a  o  změně  některých  zákonů

   (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   2a)  Nařízení  vlády  č.  195/2001  Sb.,  kterým se stanoví podrobnosti

   obsahu územní energetické koncepce.

 

   3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

 

   4)  §  139b  odst.  1  a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

   stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   4b)  Vyhláška  č.  150/2001  Sb.,  kterou se stanoví minimální účinnost

   užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

 

   4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

   a  o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   4d) § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání

   autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a

   techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

 

   5)  Zákon  č.  72/1994  Sb.,  o  vlastnictví  bytů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   5a)  Vyhláška  č.  137/1998  Sb., o obecných technických požadavcích na

   výstavbu.

 

   5b)  §  5  odst.  3  písm. a), e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu

   povolání  autorizovaných  architektů a o výkonu povolání autorizovaných

   inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

 

   6)  Například  zákon  č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   6a)  Vyhláška  č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti

   užití energie při spotřebě tepla v budovách.

 

   6b) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a

   dodávku  teplé  užitkové  vody,  měrné  ukazatele  spotřeby  tepla  pro

   vytápění  a  pro  přípravu  teplé užitkové vody a požadavky na vybavení

   vnitřních  tepelných  zařízení  budov  přístroji  regulujícími  dodávku

   tepelné energie konečným spotřebitelům.

 

   6c)  Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

   energetických  spotřebičů  energetickými  štítky a zpracování technické

   dokumentace,  jakož  i  minimální účinnost užití energie pro elektrické

   spotřebiče uváděné na trh.

 

   6d)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o

   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

   Nařízení  vlády  č.  291/2000  Sb.,  kterým  se stanoví grafická podoba

   označení CE.

 

   6e)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17.

   července   2000   o  revidovaném  systému  Společenství  pro  udělování

   ekoznačky.

 

   6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí

   energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.

 

   6f)  Zákon  č.  269/1994  Sb.,  o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších

   předpisů.

 

   6g)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné

   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o

   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

 

   7) § 116 občanského zákoníku.

 

   7a)  §  92  odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách

   podnikání  a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně

   některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

   7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

 

   8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

   9)  Zákon  č.  71/1967  Sb.,  o správním řízení (správní řád), ve znění

   pozdějších předpisů.

 

   10)  Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování

   energetických  spotřebičů  energetickými  štítky a zpracování technické

   dokumentace,  jakož  i  minimální účinnost užití energie pro elektrické

   spotřebiče uváděné na trh.

 

   11)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o

   změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.