Příspěvky uživatele Tomáš Hrdlička - stavebnikomunita.cz2024-03-29T10:22:40ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlickahttp://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1554401024?profile=RESIZE_48X48&width=48&height=48&crop=1%3A1http://stavebnikomunita.cz/profiles/blog/feed?user=2nnlpn94kzw7k&xn_auth=noRecyklace staveb | blog tom-builder.cztag:stavebnikomunita.cz,2016-02-21:6453524:BlogPost:497872016-02-21T17:01:03.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p style="text-align: justify;">Zdroj: <a href="http://www.tom-builder.cz">www.tom-builder.cz</a></p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<p style="text-align: justify;">Posledních několik let se začalo při výstavbě více hledět na ekologické aspekty. Přibývá pojmů jako ekologie, udržitelnost, udržitelné bydlení,…. Jedno mají však společné a to je cíl. Cílem je šetřit a ochraňovat přírodu a zdroje nerostných surovin, především pro další generace. Já se s těmito myšlenkami naprosto ztotožňuji.…</p>
<p style="text-align: justify;">Zdroj: <a href="http://www.tom-builder.cz">www.tom-builder.cz</a></p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<p style="text-align: justify;">Posledních několik let se začalo při výstavbě více hledět na ekologické aspekty. Přibývá pojmů jako ekologie, udržitelnost, udržitelné bydlení,…. Jedno mají však společné a to je cíl. Cílem je šetřit a ochraňovat přírodu a zdroje nerostných surovin, především pro další generace. Já se s těmito myšlenkami naprosto ztotožňuji. Nicméně mám tu jedno ALE. Občas tu schází selský rozum.</p>
<p style="text-align: justify;">V době, kdy se mluví o super ekologických projektech, je třeba být na pozoru a prověřit všechny skutečnosti kokem. Ne každá stavba může být pro přírodu tak pozitivní. Zvláště když stojí na zelené louce. Dobrým případem je třeba jeden z berounských obchodních domů. Po necelých 15 letech provozu byl stržen a nahrazen novým. Z hlediska obchodu určitě zajímavý krok, viz video. Mnoho nového bylo provedeno. Z hlediska ekologie jen <strong>kupa suti</strong>, která se ocitla na skládce. A to je dle mého docela škoda. Většina konstrukcí mohla ještě pár desítek let sloužit, když už, tak na jiné stavbě.</p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<center></center>
<h6 style="text-align: center;">Zdroj: <a href="http://ekonomika.idnes.cz/lidl-v-beroune-otevre-novy-obchod-dqs-/ekoakcie.aspx?c=A151204_161327_ekoakcie_rts">http://ekonomika.idnes.cz/lidl-v-beroune-otevre-novy-obchod-dqs-/ekoakcie.aspx?c=A151204_161327_ekoakcie_rts</a></h6>
<p></p>
<p style="text-align: justify;">Dalším příkladem je domek z padesátých let. Vznikl sice také na zelené louce, ale v daném období byla suburbanizace běžná. Zajímavostí na tomto domě je stavivo. Stavba domku vznikla recyklací jiné stavby, která ustupovala další výstavbě. Materiál jako cihly, kamenný sokl nebo třeba krovy. To vše bylo dovezeno (po železnici) a znovu použito. Drží perfektně, netřeba se obávat.:-)</p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<p><img class=" wp-image-847 align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/WP_20150917_003-1024x575.jpg" alt="Sokly i cihly mají za sebou již desítky let na jiné stavbě. " width="627" height="352"/> <em>Sokly i cihly mají za sebou již desítky let na jiné stavbě.</em></p>
<p style="text-align: center;"><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/WP_20150917_007.jpg"><img class="wp-image-848" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/WP_20150917_007-1024x428.jpg" alt="O znovupoužití krovů svědčí dlaby pro hambálky, nebo stopy po podbití. Tesané trámy jsou v perfektním stavu. " width="883" height="369"/></a> <em>O znovupoužití krovů svědčí dlaby pro hambálky, nebo stopy po podbití. Tesané trámy jsou v perfektním stavu.</em></p>
<p style="text-align: center;"></p>
<p style="text-align: justify;">Ze stavebního hlediska snad jen dvě malá upozornění. Neměli bychom používat cihly z komína a cihly zasolené. To by mohlo přidělat mnoho starostí. Druhé upozornění patří k řezivu. Je třeba dřevěné prvky ukládat ve stejném směru a pnutí, jak byly použity původně. Pokud bychom např. dřevěný trámek otočily, abychom minimalizovaly vzniklý průhyb, opět si zaděláme na pěkný problém. Krajní vlákna trámu jsou už přetvořená a nepřenáší opačné napětí, takže je únosnost takového prvku nižší.</p>
<p style="text-align: justify;"></p>
<p><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/WP_20150917_009.jpg"><img class=" wp-image-849" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/WP_20150917_009-1024x448.jpg" alt="A to nejlepší na konec. Dochovaný kolík pro zajištění spoje. Napravo historické kotvení zábradlí pomocí olova. Použito na jiném místě. " width="896" height="392"/></a> <em>A to nejlepší na konec. Dochovaný kolík pro zajištění spoje. Napravo historické kotvení zábradlí pomocí olova. Použito na jiném místě.</em></p>
<p></p>
<p style="text-align: justify;">Právě v recyklaci staveb vidím velký potenciál. Místo pro cihly, kusy betonu nebo kámen není na skládce, ale ve stavbách. Je pravdou, že občas je třeba přidat zvýšené úsilí. Samozřejmě s mírou. Nevidím jediný důvod, proč by nešlo použít recyklát jako násyp pod základovou desku, postavit "třicítku" zeď a zateplit, nebo utopit pár kusů betonových bloků v základech. Jak dlouho vydrží betonová či keramická střešní taška? Ty kvalitnější nás přežiji. Je škoda je bez využití vyhodit.</p>
<p style="text-align: justify;"></p>Rekonstrukce vs. modernizace | blog tom-builder.cztag:stavebnikomunita.cz,2016-02-21:6453524:BlogPost:499082016-02-21T16:55:32.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p style="text-align: center;"><strong>Zdroj: <a href="http://www.tom-builder.cz%C2%A0">www.tom-builder.cz </a>;</strong></p>
<p style="text-align: center;"></p>
<p style="text-align: justify;">Pokud se chceme zabývat určitou problematikou, základem úspěchu je dobrá znalost pojmů. V poslední době se často setkávám s pojmy <strong>rekonstrukce- modernizace- stavební úprava- přístavba-nástavba.</strong> A tak jsem se těmto výrazům podíval na zoubek.</p>
<p style="text-align: justify;">U pojmů…</p>
<p style="text-align: center;"><strong>Zdroj: <a href="http://www.tom-builder.cz%C2%A0">www.tom-builder.cz </a>;</strong></p>
<p style="text-align: center;"></p>
<p style="text-align: justify;">Pokud se chceme zabývat určitou problematikou, základem úspěchu je dobrá znalost pojmů. V poslední době se často setkávám s pojmy <strong>rekonstrukce- modernizace- stavební úprava- přístavba-nástavba.</strong> A tak jsem se těmto výrazům podíval na zoubek.</p>
<p style="text-align: justify;">U pojmů <strong>přístavba a nástavba</strong> nalezneme poměrně dobrou oporu ve stavebním zákoně. Jedná se o rozšíření stavby do výšky u nástavby a půdorysné rozšíření u přístavby.</p>
<p><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/p%C5%99%C3%ADstavba.png"><img class=" aligncenter wp-image-819 align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/p%C5%99%C3%ADstavba-1024x725.png" alt="přístavba" width="554" height="392"/></a></p>
<p style="text-align: justify;">Ve smyslu změny dokončené stavby zná stavební zákon č. 183/2006 sb. ještě jeden pojem a to stavební úprava. V tomto případě se jedná o úpravu, při které se zachová půdorysné a výškové ohraničení stavby <sup>1)</sup>. Tato definice tak ukrývá veškeré změny a úpravy stavby. Nahradit bychom ji mohli třeba slovem rekonstrukce či modernizace. Obecně pojmy rekonstrukce a modernizace stavební zákon <strong>nezná.</strong>Jak ale definovat rekonstrukci a modernizaci? Viz tabulka níže ↓↓↓.</p>
<p> <img class="aligncenter wp-image-821 size-large align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/tabulka-rekonsrtukce-685x1024.png" alt="tabulka rekonsrtukce" width="685" height="1024"/></p>
<p>Je zajímavé, že některé definice jsou si velice podobné. Těžko říci, kdo myšlenku použil první :-). Je třeba také připomenout pravý význam slova rekonstrukce, tedy <strong>re</strong> (znovu) <strong>konstrukce</strong> (stavba, zhotovení), návrat k původnímu stavu, jeho obnovení. Osobně (a tedy v rozporu s některými odkazy na literaturu :-)) se přikláním k názoru: <a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/graf-rekonstrukce.png"><img class=" aligncenter wp-image-820 align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2016/02/graf-rekonstrukce.png" alt="graf rekonstrukce" width="423" height="224"/></a></p>
<ul>
<li>při rekonstrukci se navracíme k původnímu řešení. Tj. konstrukci opravíme, změníme, ale neměníme její vlastnosti;</li>
<li>u modernizace se naopak dle mého jedná, když konstrukci přizpůsobujeme dnešním požadavků, především těm technickým;</li>
<li>v obou případech se bezpochyby jedná o zhodnocování objektu, potlačování opotřebení a prodlužování životnosti;</li>
<li>při změně využití stavby raději používám termín <strong>adaptace</strong>.</li>
</ul>
<p> </p>
<hr/><p> <sup>1)</sup>§2, odstavec 5 zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 183/2006 sb.</p>Hospodaření s dešťovou vodoutag:stavebnikomunita.cz,2015-04-26:6453524:BlogPost:458382015-04-26T17:30:00.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p style="text-align: left;"><a href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563792908?profile=original" target="_self"><img class="align-center" height="270" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563792908?profile=RESIZE_1024x1024" width="406"></img></a></p>
<p style="text-align: left;">Voda je živel, bez kterého se lidstvo neobejde. Voda je základem všeho a pro stavaře je především velkým strašákem. O pitnou vodu, bude jednou boj. Co bude, už je.</p>
<p style="text-align: left;">Dnes jsem se zamyslel nad vodou z hlediska vodohospodářského. Věděli jste, že až polovina dešťové vody se vsákne do půdy,…</p>
<p style="text-align: left;"><a href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563792908?profile=original" target="_self"><img width="750" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563792908?profile=RESIZE_1024x1024" width="406" class="align-center" height="270"/></a></p>
<p style="text-align: left;">Voda je živel, bez kterého se lidstvo neobejde. Voda je základem všeho a pro stavaře je především velkým strašákem. O pitnou vodu, bude jednou boj. Co bude, už je.</p>
<p style="text-align: left;">Dnes jsem se zamyslel nad vodou z hlediska vodohospodářského. Věděli jste, že až polovina dešťové vody se vsákne do půdy, zhruba jedna desetina odteče po povrchu do recipientů a zbytek se přirozeně odpaří? Tyto poměry platí pro volnou přírodu. Jak to ale funguje ve městech, kde je velké množství zpevněných ploch, které neumožňují vsakování? Většina dešťové vody odtéká do kanalizace. V lepším případě do dešťové a následně putuje do potoků a řek. V horším případě do splaškové kanalizace, kde ředí splašky v čističkách odpadních vod a komplikuje proces čištění. Obecně platí, že se ve městech vsakuje pouze 15- 20 % dešťových vod.</p>
<p style="text-align: left;">Základem udržitelného rozvoje je hospodaření s vodou, zadržet dešťovku na pozemku a umožnit její vsakování. To je <strong>filozofie budoucnosti.</strong> Ještě lépe, dešťovou vodu částečně také využít. I legislativa mluví jasně. Pro stavaře tolik známá prováděcí vyhláška 501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu, která v § 20 odd. 5 říká:</p>
<p style="text-align: left;"><strong><em>„Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na mě bylo řešeno:</em></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><em>c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití, přitom musí být řešeno:</em></strong></p>
<p style="text-align: left;"><strong><em>1) přednostně jejich vsakováním;“.</em></strong></p>
<p style="text-align: left;">(Zdroj: vyhláška 501/2006 Sb.)</p>
<p style="text-align: left;">Vyhláška také umožňuje odvod srážkových vod do oddělené kanalizace, nebo ido smíšené kanalizace. Avšak jen s možnou regulací odtoku, tak aby návaly vody nevyřadili z provozu ČOVky.</p>
<p style="text-align: left;">Co to v praxi znamená? Na pozemku by měla být vyřešena likvidace dešťové vody (ze střechy, zpevněných ploch) nejlépe <strong>vskakováním</strong>. Pokud to z technických důvodů není možné, například mě napadá jílové či skalnaté podloží, lze vodu vypouštět do oddělené kanalizace. Likvidace dešťových vod do splaškové kanalizace se dnes povoluje jen zřídka. Tyto pravidla platí nejen pro novostavby, ale i rekonstrukce (jsou-li legální <img src="http://www.tom-builder.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif" alt=":)" class="wp-smiley"/> ).</p>
<p style="text-align: left;"><strong>A jaký má smysl zadržování vody na pozemku?</strong></p>
<div id="attachment_280" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/04/Tom-grafika-blog.png"><img class=" wp-image-280 align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/04/Tom-grafika-blog-1024x765.png" alt="Tom- grafika - blog" width="743" height="555"/></a><p class="wp-caption-text" style="text-align: left;">Zdroj: překvapivě vlastní :))</p>
</div>
<p></p>
<p>Voda se vsakuje do spodních vod, které vodu zadrží, vzlínáním zásobují vrchní vrstvy zeminy vodou a umožnují odpařování. Mnohé nemovitosti stále využívají studně, jako zdroj vody. Spodní voda je vlastně přirozená zásobárna vody.</p>
<p>Vsakovací zařízení je vhodné spojit s akumulační nádrží na vodu, kterou lze snadno využít pro splachování toalet nebo zavlažování. V takovém případě se i prokazatelně šetří pitná voda. Je třeba pamatovat na to,<strong> že pitná voda je strategické medium.</strong> Navíc, úprava běžné přírodní vody na pitnou je poměrně nákladný proces.</p>
<div id="attachment_277" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/04/vsakovac%C3%AD-n%C3%A1dr%C5%BE.jpg"><img class="size-full wp-image-277" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/04/vsakovac%C3%AD-n%C3%A1dr%C5%BE.jpg" alt="Zdroj: www.tzb-info.cz" width="1000" height="635"/></a><p class="wp-caption-text">Zdroj: <a href="http://www.tzb-info.cz">www.tzb-info.cz</a></p>
<p class="wp-caption-text"></p>
</div>
<p>Poslední dobou se taky často potýkáme s tzv. bleskovými záplavami. I na to „obor“ udržitelnost pamatuje, název Stormwater management je toho jasným důkazem. Vše je jen o konfiguraci terénu, důmyslném uzemním plánu a respektování pravidla, že voda teče z kopce. Na to se bohužel často zapomíná a náhlé přívaly vody pak ničí vše, co jim stojí v cestě. Naštěstí se dnes už obnovují léta zanešené příkopy, rokliny a opět tvoří poldry pro rozliv vod.</p>
<p><strong>Jak to funguje? A jak by to mělo fungovat?</strong></p>
<div id="attachment_278" class="wp-caption alignright"><br/><p class="wp-caption-text"></p>
</div>
<p>Celé to zní logicky a uzavírá to pomyslný cyklus vody. To neradi slyšíme mi stavaři. „Voda u domu, spodní voda, … jéjé, to je základ na pořádný malér“. A tak se stavaři snaží vodu od domu odvádět co nejdál. Je to nádherný příklad toho, jak stavba je multidisciplinární záležitostí a ne jen bezmyšlenkovité pokrytí potřeby „bydlet“.</p>
<p>Věřím, že stavaři právě protestují, že podporuju akumulaci vody na pozemku. Hydrofyzikální namáhání podzemních konstrukcí se zvýší, do sklepu bude téct voda. No…je třeba pamatovat na jednu léty prověřenou skutečnost. <strong>Nemá cenu se stavět vodě do cesty</strong>. Jediná naše možnost je respektovat ji.</p>
<p></p>
<p style="text-align: center;"><strong>Více na <a href="http://www.tom-builder.cz%C2%A0">www.tom-builder.cz </a>;</strong></p>
<p></p>Kolik to bude stát?tag:stavebnikomunita.cz,2015-03-06:6453524:BlogPost:440062015-03-06T08:00:00.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p><a href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/kolik-to-bude-stat" target="_self"><img class="align-left" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/03/roof-79171_1280-300x225.jpg?width=495" width="495"></img></a> Snad první otázka každého, kdo se chystá koupit nemovitost k rekonstrukci. Odhadovat cenu rekonstrukce je náročné. Nikdy nevíme, kde a jaký kostlivec vyleze ze skříně. Ve výsledku toho zbouráte víc, než byl původní záměr. Věřte tomu.</p>
<p>Proto dávám do placu jednoduchý nástroj v prostředí MS Excel, který dokáže po zadání měrných jednotek odhadnout výši nákladů na rekonstrukci. Je možné…</p>
<p><a target="_self" href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/kolik-to-bude-stat"><img class="align-left" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/03/roof-79171_1280-300x225.jpg?width=495" width="495"/></a>Snad první otázka každého, kdo se chystá koupit nemovitost k rekonstrukci. Odhadovat cenu rekonstrukce je náročné. Nikdy nevíme, kde a jaký kostlivec vyleze ze skříně. Ve výsledku toho zbouráte víc, než byl původní záměr. Věřte tomu.</p>
<p>Proto dávám do placu jednoduchý nástroj v prostředí MS Excel, který dokáže po zadání měrných jednotek odhadnout výši nákladů na rekonstrukci. Je možné rozlišit práci svépomocí, nebo subdodávkou. Věřte nebo ne, lidská práce je drahá. Zdrojem pro mě byly různé ceníky stavebních firem a ceníkové databáze. Jedná se tedy o reálné ceny, které firmy nabízejí. Pokud se Vám některé budou zdát přepálené, asi máte výhodnější nabídku. Nezabere to dlouho a budu rád za případnou zpětnou vazbu, která případně potvrdí relevantnost nástroje. Či naopak. <img src="http://www.tom-builder.cz/wp-includes/images/smilies/icon_smile.gif" alt=":)" class="wp-smiley"/></p>
<p><a target="_blank" href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/03/sipka-1-300x142.png"><img class="align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/03/sipka-1-300x142.png?width=283" width="283"/></a></p>
<h2><a href="http://www.tom-builder.cz/kolik-to-bude-stat/" target="_blank">Náklady na rekonstrukci</a></h2>
<p></p>
<p>Postup:</p>
<p>Prvně se zamyslete nad tím, zda bude stavba probíhat svépomocí či ji bude provádět firma. Za druhé postupně zadávejte rozsah jednotlivých prací v metrech běžných, čtverečních či kubických. S přesností si hlavu nelamte, metr na každou stranu nic neznamená a vytvoří nám případnou rezervu. Při zadávání je nutné sledovat případné poznámky.</p>
<p></p>
<p>A pak už se jen pustit do stavby. Ať to jde od ruky!</p>Lepení nebo mechanické kotvení?tag:stavebnikomunita.cz,2015-02-28:6453524:BlogPost:435212015-02-28T11:13:19.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p>V některých ohledech jsem konzervativní a lepení je jeden z nich. Není složité analyzovat příčinu pádu. Pravděpodobně došlo k průhybu stropní konstrukce a tím překročení únosnosti lepidla.Jednalo se o tepelnou izolaci na silikátové bázi. Snad se tam nikomu nic nestalo. Do týdne již bylo dokotveno pomocí hmoždinek,Já bych si nad hlavu nic nenalepil :).…</p>
<p></p>
<p><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/TomBuilder1.png"><img alt="TomBuilder" class=" wp-image-200 aligncenter align-center" height="205" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/TomBuilder1.png" width="768"></img></a></p>
<p>V některých ohledech jsem konzervativní a lepení je jeden z nich. Není složité analyzovat příčinu pádu. Pravděpodobně došlo k průhybu stropní konstrukce a tím překročení únosnosti lepidla.Jednalo se o tepelnou izolaci na silikátové bázi. Snad se tam nikomu nic nestalo. Do týdne již bylo dokotveno pomocí hmoždinek,Já bych si nad hlavu nic nenalepil :).</p>
<p></p>
<p><a href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/TomBuilder1.png"><img class=" wp-image-200 aligncenter align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/TomBuilder1.png" alt="TomBuilder" width="768" height="205"/></a></p>
<p style="text-align: center;">Foceno: České Budějovice, léto 2014, kolaudace objektu 2012/2013</p>
<p style="text-align: center;"></p>
<p style="text-align: center;"><strong>A co vy? Preferujete mechanické kotevní prostředky, nebo lepené spoje?</strong> </p>
<p style="text-align: center;"></p>
<p style="text-align: center;">Více článků: <a href="http://www.tom-builder.cz">http://www.tom-builder.cz</a></p>Nové vs. starétag:stavebnikomunita.cz,2015-02-21:6453524:BlogPost:432952015-02-21T09:00:00.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p style="text-align: left;"><a href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/nove-vs-stare" target="_self"><img class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563805891?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"></img></a> Takové filozofické téma, nad kterým je dobré se zamyslet. V ČR je spousta objektů, které se právě teď dožívají stáří několika desítek let. Možná i stovek. Zajímalo by mě, jak tyto domy efektivně rekonstruovat, protože už dávno neplní svůj účel, ani požadavky na komfortní užívání.</p>
<p style="text-align: left;">Spousta lidí říká, <strong>zbourat a postavit nové</strong>,…</p>
<p style="text-align: left;"><a target="_self" href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/nove-vs-stare"><img width="495" class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563805891?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"/></a>Takové filozofické téma, nad kterým je dobré se zamyslet. V ČR je spousta objektů, které se právě teď dožívají stáří několika desítek let. Možná i stovek. Zajímalo by mě, jak tyto domy efektivně rekonstruovat, protože už dávno neplní svůj účel, ani požadavky na komfortní užívání.</p>
<p style="text-align: left;">Spousta lidí říká, <strong>zbourat a postavit nové</strong>, ostatní křičí né, né, to je staré, to musíme zanechat…a já nevím, na jakou stranu se postavit.</p>
<p style="text-align: left;"><strong>Tak snad krátké zamyšlení:</strong></p>
<p style="text-align: left;">Zbourat? Fajn. Získáme volnou parcelu na lukrativním místě a při troše štěstí si můžeme postavit vše, co chceme. Libovolná dispozice i vzhled. Co ale okolí? Kontrast moderní a klasické architektury nemusí být na škodu. Šikovný architekt si pohraje s lehkým propojením nových i původních staveb. Původní obyvatelé, památkáři ani lidé s nostalgií rádi nebudou. Nikdy. Bez diskuze. Napadá mě ještě jeden uhel pohledu: <strong>udržitelnost</strong>. Při demolici vzniká stavební odpad, pro stavbu nové budovy musíme stavební materiál vyrobit. To vše negativně ovlivňuje přírodu, přírodní zdroje i naší budoucnost.</p>
<p style="text-align: left;">Tak přece jen nebyla by lepší nějaká rozsáhlejší stavební úprava? Vždyť při dnešních technologiích můžeme zachovat hodnoty a přitom se vyřádit, dle našich přání. Vidím zde analogii s příslovím o koze a vlkovi :).</p>
<p style="text-align: left;">Napadá mě, jak to řešili naši předci? Tam bychom se měli nejvíce učit. Ani v historii se neopečovávali skanzeny a běžně se dělali stavební úpravy. Jednalo se především o takové úpravy, aby stavby vyhovovali moderním požadavkům, a důkazů je mnoho. Na původních gotických základech běžně najdeme stavbu, která se tváří býti neorenesanční. Takové stavby pak ukrývají dlouhou historii přestaveb a vývoje stavebnictví. Stačí vzpomenout třeba Karlštejn a jeho „regotizaci“ pod vedením Josefa Mockra. Byť je to v dnešní době jeden z hlavních důvodů, proč nemůže být <strong>Karlštejn</strong> zapsán jako památka UNESCO. Proto si myslím, že nelze do nekonečna opečovávat stavby 50-100-150 let staré, je načase jim vdechnout nový život, modernizovat je. Nemůžeme stavět znovu další hrady, a držet se v historii. Ani naši předci to nedělali.</p>
<p style="text-align: center;"><a target="_blank" href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/DSC02557.jpg"><img class="align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/DSC02557-300x199.jpg?width=500" width="500"/></a></p>
<p style="text-align: left;">Při troše štěstí lze splnit moderní požadavky, při zachování<strong>„genia loci“</strong> a pokračovat v již započatém příběhu staby. Nechat tu ostisk pro další generaci, tak jak se zachoval pro tu naši. Samozřejmě najdeme případy, kde demolice je nevyhnutelná, osobně tento krok považuji za krajní.</p>
<p style="text-align: center;"><a target="_blank" href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/door-161935_1280-199x300.jpg"><img class="align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/door-161935_1280-199x300.jpg?width=500" width="500"/></a></p>
<p style="text-align: center;">Ale nebojím se říct, že někdy je demolice racionálním řešením.</p>
<h4 style="font-size: 13px; text-align: center;"></h4>
<h5><a target="_blank" href="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/excavators-139976_1280-300x279.jpg"><img class="align-center" src="http://www.tom-builder.cz/wp-content/uploads/2015/02/excavators-139976_1280-300x279.jpg?width=500" width="500"/></a></h5>
<h4 style="text-align: center;"> Opravdu je nutné takové stavby bourat? Neekologické, nehospodárné, nelogické. Toť můj názor.</h4>
<h3 style="text-align: center;"> Ostatní příspěvky mužete najít na <a href="http://www.tom-builder.cz">http://www.tom-builder.cz</a> . </h3>Vliv tepelných mostůtag:stavebnikomunita.cz,2014-05-10:6453524:BlogPost:364302014-05-10T09:30:00.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"><a href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/vliv-tepelnych-mostu" target="_self"><img class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563804179?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"></img></a> <strong>Drazí čtenáři,</strong></span></p>
<p class="MsoNormal"><strong>dnešním článkem startuji další miniseriál na mém blogu. Tentokrát se budu věnovat vlivu tepelných mostů a vazeb na celkové zateplení objektu, vše stylově ve vztahu k rekonstrukcím.</strong></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Hned napoprvé…</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"><a target="_self" href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/vliv-tepelnych-mostu"><img width="495" class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563804179?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"/></a><strong>Drazí čtenáři,</strong></span></p>
<p class="MsoNormal"><strong>dnešním článkem startuji další miniseriál na mém blogu. Tentokrát se budu věnovat vlivu tepelných mostů a vazeb na celkové zateplení objektu, vše stylově ve vztahu k rekonstrukcím.</strong></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Hned napoprvé se pusťme třeba do soklové partie. Pro potřeby vysvětlení filosofie a výpočtů si představme klasický vesnický domek. Zdivo z cihel či kamene, podlaha na hlíně pouze v násypu škváry a stavební suti, zakryta prkny či betonovu deskou. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Domek přízemní, střecha sedlové a podkroví třeba neobývané. Představeno? Můžeme pokračovat.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Nejdříve trochu teoreticky. Soklová část, tzv. sokl je část zdiva přímo nad zemí (chodníkem nebo upraveným terénem). V minulosti měl hned několik funkcí. Často je tvořen z režného kamenného zdiva, důvodem je lepší odolnost pro srážkovou vodu- jak již dopadající kapky, odstřikující vodu nebo sníh. Dalším je jistá bariéra proti vzlínání a dostatečná plocha pro odpar vlhkosti- z výhodou lze tedy využít vysoké sokly jako pasivní ochranu proti vzlínající vlhkosti. Poslední funkcí je samotná estetika, často proto vídáme sokly z tesaného kamene, pohledově vyzděných cihel a podobně.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"><a target="_self" href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563809107?profile=original"><img width="346" class="align-right" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563809107?profile=RESIZE_480x480" width="346"/></a></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Ve chvíli, kdy nastane ten slavný moment a investor se rozhodne pro zateplení stěn svého příbytku, nastává také otázka co se soklem. Je pravdou, že zvláště pokud má objekt problémy s vlhkostí, jakéhokoli původu, by se tento detail měl řešit velice opatrně a s rozmyslem!</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Prakticky je zde jediné správné řešení, rozdílnost bude pouze v materiálové bázi. Primárně bychom měli odstranit příčinu zavlhání (snadno se to píše, hůře plánuje a o realizaci nemluvě) a až posléze řešit termoizolační obálku budovy.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Ale přejděme do fáze, kdy jsme vyřešili vlhkostní problémy nebo je eliminovali na minimum. Správným řešením je tedy dotažení tepelné izolace 1 m pod úroveň terénu (započitatelná je jak vertikální tak horizontální délka). Takováto izolace by měla být nenasákavá a odolná daným podmínkám. Nabízí se zde XPS, EPS perimetr, ale i pěnosklo, keramzit a podobně. Fantazii se meze nekladou.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"> </span></p>
<p class="MsoNormal"><strong>A jaké možnosti potkáme na reálné stavbě?</strong></p>
<ul>
<li><span style="font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-ansi-language: CS;"><span style="mso-list: Ignore;"><span style="font: 7.0pt 'Times New Roman';"> </span></span></span><span style="mso-ansi-language: CS;">Ukončení zateplovacího systému v úrovni podlahy.</span></li>
<li><span style="mso-ansi-language: CS;">Ukončení zateplovacího systému v úrovni upraveného terénu.</span></li>
<li><span style="mso-ansi-language: CS;">Ukončení zateplovacího systému cca 300 mm pod terénem /přece nebudeme moc kopat/.</span></li>
</ul>
<p class="MsoListParagraphCxSpLast" style="text-indent: -18.0pt; mso-list: l0 level1 lfo1;"><span style="font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-ansi-language: CS;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7.0pt 'Times New Roman';"> </span></span></span> <span style="mso-ansi-language: CS;">Správné řešení. U rekonstrukcí budu spíše pochybovat o možném výskytu.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">O reálném přístupu stavebníků (jak profesionálních tak svépomocných) hovoří fotky, dále snad raději bez komentáře. Fotky jsou posbírané z okolí bydliště, kdo poznává svůj příbytek, patřím mu omluva. <a target="_self" href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563809557?profile=original"><img width="750" class="align-center" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563809557?profile=RESIZE_1024x1024" width="750"/></a></span><span style="mso-ansi-language: CS;"><strong>Důvodem proč soklová část je natolik podceňovaná je především neznalost problematiky</strong>, ale i ochrana vzhledu stavby- aneb krásný sokl nezakryji. Poslední možností je jistá lenost a odpor provádět výkop kolem stávající stavby, což je záležitostí nepříjemnou a pracnou.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Již tedy víme o příčinách neřešení detailů. Otázkou je, jaké budou následky, opravdu to tolik vadí?</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Ano Vadí, drazí čtenáři. Dle teplotního pole na obrázku níže si můžete povšimnout, že teplota na zdivu při -15°C v exteriéru dosahuje slabých 12°C. Světe div se. V této partii ze strany interiéru bude docházet ke kondenzaci vodní páry, růstu plísní a podobně. Ani pracně sanovanému zdivu od vlhkosti to zrovna neprospěje.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span> A jaký to bude mít vliv na celkové zateplení? Opravdu velký. V tabulce níže si můžete povšimnout, že s přibývající tloušťkou izolace (použit EPS 70 F</span> <span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-ansi-language: CS;">λ</span><span style="mso-ansi-language: CS;">= 0,039 W/mK) roste také význam tepelných mostů (tepelných vazeb). Tento jev pracovně nazývám vyrýsováním tepelných mostů. A jaký je tedy vliv neřešeného detailu na zateplení? Snížení účinnosti zateplení o 30- 50 %! A to už je přece jen znát! Nehledě na to, že si ignorací tohoto detailu vneseme do stavby druhotné vady vlivem zmíněné kondenzace.</span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"><a target="_self" href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563812342?profile=original"><img width="650" class="align-center" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563812342?profile=RESIZE_1024x1024" width="650"/></a></span><a target="_self" href="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563812650?profile=original"><img width="650" class="align-center" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563812650?profile=RESIZE_1024x1024" width="650"/></a></p>
<blockquote><p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Pozn.: výpočet je uvažován pro ukončení zateplovacího systému v úrovni podlahy. Podlaha ve skladbě škvára + betonová mazanina (na vlhkost jak dělané). Stěna z CPP na tloušťku 450 mm + kontaktní zateplení z EPS F, tloušťka dle tabulky. Výpočet vztažený na <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">metr běžný</b> konstrukce (výsek stěny <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>vč. vlivu soklu), výška stěny 3 metry. S jakým překvapením také můžeme konstatovat, že určené hodnoty</span> <span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-ansi-language: CS;">ψ nesplňují požadavek ČSN 73 0540-2 (2011), hodnoty v rozmezí od 0,1 – 0,05 W/mK<span style="mso-spacerun: yes;"> </span> (požadovaná hodnota až hodnota pasivní).</span></p>
</blockquote>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"> </span></p>
<p class="MsoNormal"><strong>Jaký je závěr?</strong></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Tepelně-izolační obálka se musí řešit komplexně, člověk oboru neznalí nemá šanci tyto problémy řešit správně. Situace diametrálně horší nastává, kdy nám do problému vstupuje i vlhké zdivo a další problémy, to pak dobře nevyřeší ani stavební firma. I příště se podíváme na problematický detail konzol ve fasádě a jejich vliv na celkovou účinnost zateplení.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Za 14 dní se s dalším tepelným mostem těší</span></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://plus.google.com/108327590251554133678?rel=author">Tomáš Hrdlička</a></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Více článků na <strong><a href="http://www.tom-builder.cz">www.tom-builder.cz</a></strong></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;"> </span></p>
<p></p>Shrnutí požadavků na pasivní domy dle TNI 73 0329tag:stavebnikomunita.cz,2014-02-21:6453524:BlogPost:347472014-02-21T13:30:00.000ZTomáš Hrdličkahttp://stavebnikomunita.cz/profile/TomasHrdlicka
<p><a href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/shrnuti-pozadavku-na-pasivni-domy-dle-tni-73-0329" target="_self"><img class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563772909?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"></img></a> Mnoho lidí v mém okolí doslova háže kolem sebe pojmy, pasivní, nízkoneregtický, kdo však zná všechny požadavky na takové stavby? V následujícím textu si můžete přečíst shrnutí požadavků na pasivní domy dle TNI 73 0329 (Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění- rodinné domy).</p>
<p><strong>Stavby musí…</strong></p>
<p><a target="_self" href="http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/shrnuti-pozadavku-na-pasivni-domy-dle-tni-73-0329"><img width="495" class="align-left" src="http://storage.ning.com/topology/rest/1.0/file/get/1563772909?profile=RESIZE_1024x1024" width="495"/></a>Mnoho lidí v mém okolí doslova háže kolem sebe pojmy, pasivní, nízkoneregtický, kdo však zná všechny požadavky na takové stavby? V následujícím textu si můžete přečíst shrnutí požadavků na pasivní domy dle TNI 73 0329 (Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění- rodinné domy).</p>
<p><strong>Stavby musí být dobře tepelně izolovány</strong></p>
<p>Legislativa vyžaduje dosáhnout hodnot U= 0,1-0,12 W/(m2K), to odpovídá cca 250 – 300 mm tepelné izolace. Samozřejmostí je pak vyřešení všech detailů.</p>
<p>Stejně tak i okna mají svůj požadavek. Obecně můžeme říci, že by okna měla být zhruba o půlku lepší, než ty co máme dnes doma.</p>
<p>Pokud Účka všech konstrukcí <strong>zprůměrňujeme</strong> (resp. určíme váženým průměrem přes tepelnou ztrátu prostupem), neměli bychom se přehoupnout přes hodnotu Průměrného součinitele prostupu tepla 0,22 W/m2K.</p>
<p><strong>Čerstvý vzduch do každé místnosti</strong></p>
<p>Do pobytových místností musí být zajištěn přísun čerstvého vzduchu. Věřte, že argument s <strong>otevřeným oknem</strong> neobstojí! Okny by unikalo hodně drahocenného tepla. Pasivní dům se proto neobjede bez rekuperační jednotky, tedy součástí vzduchotechniky, která odebere „odpadnímu“ vzduchu teplo a předá ho vzduchu, který přivádíme do objektu.</p>
<p></p>
<p>Vzduchotěsnost je klíčovou vlastností pasivních domů. Kdyby se někdo obával, že nechce bydlet v uzavřeném igelitovém sáčku, předcházející odstavec by mu měl napovědět, že vnitřní klima je zajištěno četnou výměnou vzduchu v místnostech.</p>
<p>U pasivních domů by se vzduchotěsnost (resp. množství tepla, které projde obálkou budovy) měla pohybovat kolem 0,6 h<sup>-1</sup> (výměna vzduchu v objektu, při uměle vytvořeném tlakovém spádu 50 Pa). Nikdo přece nechce, aby mu do domu foukalo. Mimochodem běžná výstavba dosahuje násobnosti výměny vzduchu řádově šestkrát vyšší.</p>
<p><strong>V zimě teplo, v létě příjemně</strong></p>
<p>V letních vedrech není nikomu do zpěvu. Teplota vzduchu v pasivním domě by neměla přesáhnout 27°C, bez použití klimatizace!Požadavek je zajištěn stíněním oken a prosklených ploch.</p>
<p><strong>Šetříme za topení</strong></p>
<p>Měrná potřeba tepla na vytápění, klíčová hodnota, která je velice často vidět. Co vlastně znamená? Jedná se o množství tepla, které použijeme na vytápění objektu, vztažené na metr čtvereční podlahové plochy a rok. Pro pasivní dům se jako strop považuje 20 kWh/m2a. Pro porovnání, dnešní výstavba dosahuje závratných hodnot, řádově 70 – 100 kWh/m2a.</p>
<p><strong>Šetříme životní prostředí i zásoby energií</strong></p>
<p>Jeden z důvodů výstavby pasivních domů je šetřit životní prostředí a energie. Proto při návrhu pasivních domů sledujeme tzv. potřebu primární energie na provoz budovy. Jedná se o přepočet všech energií na energie primární. Požadavek 60 kWh/m2a pak splníme jen za předpokladu využití šetrných zdrojů energie. S ohřevem teplé vody elektřinou ze sítě a vytápěním na hnědé uhlí tuto hodnotu splníme jen těžko.</p>
<p><strong>A princip?</strong></p>
<p>Základním principem pasivních domů je co nejvíce dosáhnout energetické bilance tepelných ztrát a zisků. Pro regulaci ztrát dům izolujeme, instalujeme větrání s rekuperaci. Pro solární zisky dům vhodně orientujeme na jih a navrhujeme prosklené plochy, naopka stíníme proti letnímu přehřátí.</p>
<p>Osobně si dnes neumím představit stavbu či rekonstrukci jinou, než nízkoenergetickou a pasivní. Má to svůj smysl.</p>
<div><div style="color: #000000; background-color: transparent; text-align: left; text-decoration: none;"><br/> Foto a starší články na <a href="http://www.tom-builder.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fwww.tom-builder.cz%2Fblog%2F">http://www.tom-builder.cz/blog/</a><br/> <br/> <a href="http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fwww.tom-builder.cz%2Fblog%2F"></a></div>
</div>