Ocelové svorníky

Ocelové svorníky se používají na spojování dřevěných prvků větších tloušťek a na zabezpečení tesařských, hřebíkových a hmoždíkových spojů. Svorníkové spoje jsou velmi poddajné. Poddajnost svorníkového spoje vedle zatlačení svorníku do dřeva způsobená i tím, že otvory pro svorníky se předvrtávají o průměr větší než je jmenovitý průměr svorníku, aby se svorník nemusel do otvoru…

Kolíkové spoje

Kolíkové spoje se používají (obdobně jako svorníky) na spojování dřevěných prvků větších tloušťek a na zabezpečení tesařských, hřebíkových a hmoždíkových spojů. Kolíkové spoje jsou velmi poddajné. Poddajnost kolíkového spoje vedle zatlačení kolíku do dřeva způsobená i tím, že otvory pro kolíky se předvrtávají o průměr větší než je jmenovitý průměr kolíku, aby se kolík nemusel do otvoru zarážet.…

Spoje obecně

Spoje dřevo - dřevo v dřevěných konstrukcí zahrnují spoje hřebíkové, svorníkové, kolíkové, sponkové a vrutové.

Návrhová únosnost pro jeden střih jednoho spojovacího prostředku spojů dřevo - dřevo, provedených pomocí výše uvedených spojů se má uvažovat jako nejmenší hodnota stanovená pomocí následujících vzorců.

Návrhové únosnosti pro spojovací prostředky v…

 Smyk

Vyjadřuje vliv posouvajících a tangenciálních napětí při ohybu. Pokud je prvek z jednoho kusu, vznikají tyto podélné síly a tangenciální napětí v každém vlákně nosníku. Ve spojích vzniká prostý smyk.

τ...tangenciální napětí (tau)…

Ohyb

U ohýbaných prvků rozhoduje o únosnosti průřezu jeho tuhost, kterou vyjádříme pomocí momentu setrvačnosti. Velikost napětí v průřezu dále závisí na vzdálenosti posuzovaného vlákna od neutrálné osy, což vyjadřuje průřezový modul.…

Hřebíkové spoje

U hřebíkových spojů jsou značky definovány následovně:

• t1 pro dvojstřižné spoje menší z krajních tlouštěk dřeva a hloubky zaražení konce hřebíku
• t2 hloubka zaražení konce hřebíku pro jednostřižné spoje a střední tloušťka pro dvojstřižné spoje
• d je průměr hřebíku, pro čtvercové hřebíky se za d dosazuje délka strany

 …

Mezní stav použitelnosti

Deformace konstrukce způsobené účinky zatížení (jako jsou osové a posouvající síly, ohybové momenty a prokluz spoje) a vlhkosti nesmí překročit příslušné meze.

Deformace nosníků (f...maximální průhyb, φa, φb...podporové pootočení (fí))

Nosník se deformuje tak, že původní přímá osa se mění v obecnou křivku (ohybová čára). Tvar křivky závisí na způsobu a velikosti…

Tesařské spoje

Tesařské spoje patří mezi nejstarší spoje dřevěných konstrukcí. Vyžadují kvalifikované provedení. Jejich nevýhodou je, že oproti spojování prvků pomocí různých ocelových přípravků, většinou velmi oslabují spojované prvky. V tabulce je uveden přehled základních tesařských spojů.

Způsob namáhání - podmínka spolehlivosti závisí na konkrétním spoji…

Prostý tah

V případě dostředně tažených prutů je účinek vnějšího zatížení na průřez dán normálovou tahovou silou působící kolmo k rovině průřezu v jeho těžišti. Při výpočtu předpokládáme rovnoměrné rozdělení napětí v průřezu. Za nebezpečný považujeme průřez v místě největšího oslabení.…

Vzpěrný tlak

Vzpěrným tlakem jsou namáhána většina tlačených prvků, jejichž průřezové rozměry jsou výrazně menší než výška tzv. štíhlé pruty.

σ...napětí v průřezu (sigma) [MPa]

N...normálová síla v maximální hodnotě…

Materiálové vlastnosti a součinitelé

Dřevěné konstrukce musí být navrženy a provedeny tak, :

• aby byly s přijatelnou pravděpodobností schopna užívání k požadovanému účelu, a to se zřetelem k předpokládané životnosti a pořizovacím nákladům.
• aby s odpovídajícími stupni spolehlivosti odolala všem zatížením a vlivům, jejichž výskyt lze během provádění a užívání očekávat, a měla přiměřenou…

Úvod do dřevěných konstrukcí

Dřevo je jedním ze stavebních materiálů, který člověk využíval již v nejstarších dobách na stavbu obydlí, lávek a mostů.

Rozvoj dřevěných konstrukcí od minulosti do současnosti vždy úzce souvisel s možnostmi výroby, jak z hlediska zpracování dřeva, tak i spojování dřevěných konstrukcí. Na dřevěné konstrukce se nejprve používala kulatina, v další etapě přibylo deskové…

Doporučené rozměry řeziva

Rozměry rostlého dřeva na stavební konstrukce musí odpovídat (pokud není uvedeno jinak) ČSN 49 1111, ČSN 49 1212, ČSN EN 336, ČSN 48 0055. Přehled vyráběného řeziva je v tabulkách 1.5 a 1.6.