Funkce a rozdělení

Obecně lze tyto konstrukce řadit mezi vodorovné nosné konstrukce, přičemž ze statického hlediska je jejich provádění obtížnější z důvodu jednostranného podepření, respektive vetknutí.

Při návrhu těchto stavebních částí je třeba brát v úvahu odolnost proti povětrnostním vlivům, kterým jsou vystaveny v důsledku působení teplotních změn, srážkové vody a větru. Odůvodnění uplatnění těchto konstrukčních částí budov spočívá zejména v příznivém zlepšení architektury stavby, přičemž je třeba zdůvodnit funkčnost s ohledem na náročnost provedení a zvýšení celkové ceny.

Mezi převislé a ustupující konstrukce patří:

• balkóny
• lodžie
• římsy
• markýzy
• atiky
• arkýře
• ustupující podlaží

Řešení každé vyložené konstrukce má přímý vliv na konstrukční a technologický stavební systém budovy a způsob zastropení. Vyložené konstrukce jsou podporovány jen na jedné straně a mohou být řešeny jako:

• konstrukce konzolové
• konstrukce s převislým koncem
• konstrukce zavěšené

Stabilita konzol se zajišťuje např. zatížením v celé ploše uložení nebo zatížením a kotvením. Konstrukce s převislým koncem jsou po statické stránce výhodnější. Mohou být řešeny např. jako stropní desky s převislým koncem nebo jako trámy s převislým koncem, nesoucí desku převislé konstrukce. Konstrukce zavěšené nejsou zakotveny, nýbrž zavěšeny táhly na svislou nosnou konstrukci budovy popř. na vodorovné konstrukce vyšších podlaží.

Přehled převislých konstrukcí (a - balkón, b - arkýř, c - pavlač, d - lodžie, e - terasa, f - římsa)

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.