Hank se jako student architektury pro svůj závěrečný projekt rozhodl koupit klasický školní autobus a přeměnit jej na malý - ale funkční prostor pro život.

Byl unavený z práce na imaginárních školních projektech, které se nikdy nezhmotnili. Proto se raději rozhodl pro tento projekt, na kterém si mohl vlastníma rukama ověřit to co se naučil v měřítku 1:1. Měl štěstí na školitele, který ho v tomto projektu plně podporoval.

Samotný autobus ho stál $ 3000 a jeho úprava jej vyšla na $ 6000 což sice nejsou drobné, ale v porovnání s podobným projektem domu byly náklady nižší. Práce na přestavbě trvaly 15 týdnů (z toho prvních 7 zabral návrh a zkoušky) a Hank jich stihl právě včas pro závěrečnou prezentaci.

Po závěrečných zkouškách se rozhodl prozkoumat možnosti reálného využití přeměny stávajících vozidel na obyvatelné alternativy ke klasickému bydlení –vydal se na cesty.

Svým projektem chtěl poukázat na důležitost výuky architektů a inženýrů v reálném měřítku.

Je příliš mnoho studentů, kteří nerozumí základním fyzikálním omezením při práci s materiály. Tento projekt byl cestou jak ukázat, že práce na malých konstrukcích s jednoduchými detaily přinese mnohem více užitku než teoretická práce na komplexních projektech.

Obrázky ukazují  jako je prostor organizovaný aby vytvořil komfortní a funkční obytní prostor.

Rastrace oken a sedadel předurčila rozdělení prostoru do modulů. Moduly jsou seskupeny na vytvoření  4 základních zón: koupelna, kuchyň, denní a noční část.

Primárním cílem bylo při návrhu vytvoření obytného prostoru, který je otevřený a neomezující. Za tímto účelem si stanovil pravidlo, že žádný nábytek ani konstrukce nesmí přesahovat spodní hranu oken. To umožnilo vytvořit prostor s výhledem z jednoho konce na

hank-si-koupil-autobus