Hlubinné základy

Hlubinné základy jsou vhodné tehdy, je-li únosná základová zemina ve větší hloubce a plošné základy by nebylo ekonomicky, nebo vůbec možno realizovat.

Podstatou hlubinného zakládání je přenést zatížení stavbou pomocí železobetonového základového překladu nebo bloku do sloupů nebo pilířů (pilot, studní, šachtových pilířů apod.), které jsou vetknuty do únosné zeminy nebo jsou o únosnou zeminu opřené. V některých případech, kdy na úroveň únosné zeminy nelze z ekonomických nebo provozních důvodů sloup opřít, se zřizují tzv. piloty plovoucí, které zatížení stavbou předávají zemině třením mezi pláštěm a zeminou (jejich povrch nesmí být hladký).

Základy hlubinné: A - piloty vetknuté, B - piloty plovoucí (1 - základový překlad,

2 - dno stavební jámy pro vrtání pilot, 3 - pilota opřená, 4 - pilota plovoucí,

5 - neúnosná zemina, 6 - únosná zemina)

Piloty a pilotové rošty

Piloty jsou tyčové prvky nejčastěji kruhového průřezu, buď opřené nebo plovoucí, které přenášejí zatížení stavbou do základové zeminy.

Rozdělení podle materiálu:

• dřevěné - použití u provizorních staveb (borovice, modřín)
• ocelové - používají se nosníky I se širokými konci (vhodné do štěrkopískové zeminy)
• železobetonové - lze je použít i do mokrého prostředí (monolitické i prefabrikované)

Rozdělení podle statického působení:

• osamělé piloty - piloty se vzájemně neovlivňují (jejich vzdálenosti vřezu jsou větší jak 6násobek průměru piloty)
• skupinové piloty - piloty se vzájemně podílejí na přenášení zatížení (jejich vzdálenosti vřezu jsou max. 2,5násobek průměru piloty, min. však 700 mm)

Piloty předem připravené - vháněné

Tato technologie se používá u dřevěných, ocelových a ŽB prefabrikovaných pilot, které se do zemně zarážejí beraněním.

Piloty prováděné na místě - předražené

Použití u železobetonových monolitických pilot. Provádí se pomocí beranice, betonové zátky a beranidla, kterým piloty vyhloubíme a následně vybetonujeme.

Systém FRANKI:

• výpažnice uzavřená betonovou zátkou se beraní do zemně
• po dosažení únosného podloží vsypeme do výpažnice cca 1 m betonové směsi
• výpažnici zavěsíme na lana a beranidlem vyrazíme zátku a udusáme ji - vznikne pata piloty
• pilotu betonujeme za současného vytahování výpažnice (výpažnice musí být vždy ponořená alespoň 1 m v betonové směsy)
• po vybetonování necháme beton uzrát

Výhoda tohoto systému spočívá ve větší únosnosti piloty v důsledku rozšíření paty piloty a třením o nerovný plášť piloty.

Systém SIMPLEX: se provádí obdobně jako předchozí, jen místo betonové zátky se používá litinové botky.

Piloty prováděné na místě - vrtané

Této technologie se používá při zakládání na hranici souseda a ve stísněných podmínkách. Provádí se buď na sucho pomocí vrtáku nebo pomocí šnekového vrtáku s výplachem. Jako pažení se používá ocelová výpažníce nebo bentonitová suspenze.

Šachtové pilíře

Šachtové pilíře jsou válcové nebo hranolová tělesa o průměru větším jak 600 mm (u obdélníkových menší stran více jak 600 mm). Používají se v případě, kdy vychází větší počet menších pilot. Provádějí se nejčastěji ze železobetonu do hloubky cca 6 m. Provádí se buď jako vrtané (pomocí vrtáku) nebo jako kopané (pomocí drapáku).

Základové studny

Základové studny jsou válcová nebo hranolová dutá tělesa, která jsou zhotovena ze železobetonu. Studně se používají při zakládání pod hladinou vody a při zakládání ve zvodnělých zeminách.

Postup provádění

Plášť studně se po částech betonuje na povrchu stavební jámy a do zemně se spouštějí podhrabáváním (klesá vlastní tíhou). Po dosažení únosné vrstvy se dno zabetonuje a vnitřní část studně vyplní pískem, který se zhutní. Na takto vzniklé studni se poté zhotoví klasický plošný základ.

 ◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.