Klempířské prvky a konstrukce

Zděře

Zděře slouží k připevňování odpadních trub k průčelní stěně. Jejich tvar se řídí tvarem odpadních trub. Osové vzdálenosti zděří nemají být větší než 2000 mm.

Žlabové háky

Slouží k upevnění žlabů ke stavbě, kromě lůžkových žlabů, které se ukládají do lůžka vytvořeného ve zdivu, připevňujeme všechny ostatní druhy žlabů tak, že je zavěsíme na žlabové háky. Žlabové háky potom připevňujeme ke krokvím, na střešní bednění, nebo vruty do zabetonovaných špalíků. Háky se musí osazovat tak, aby jejich přední hrany a nejnižší vnitřní hrany byly v přímce a v předepsaném sklonu. Tvar háků je dán druhem žlabu, způsobem připevnění háků a sklonem žlabu.

Různé typy podokapních žlabových háků (a - rovné, b - přetočené)

Střešní žlaby

Názvy žlabů jsou odvozeny od místa uložení na střeše, které je ovlivněno zejména tvarem střešní konstrukce. Žlaby jsou buď zavěšené, pokud jsou pomocí zvláštních háků (táhel) připevněny vně okapní linie, nebo jsou opřené, i částečně, o kamenné či železobetonové římsy a ukotvené pomocí táhel k nosné konstrukci střechy.

Přímé spojování různých prvků žlabů se provádí přeložením konců jednotlivých kusů o několik desítek milimetrů s následným měkkým pájením cínem, nebo s předchozím slepením (vzácně) k zajištění vodotěsnosti. Aby voda mohla snadno proudit, musí přeložení směřovat k odpadu.

Žlaby jsou na koncích upraveny návalkem, půlnávalkem nebo ohybem. Důvodem úpravy je zpevnění konstrukce žlabu.

Druhy žlabů podle umístění (1 - podokapní, 2 - nadřímsový, 3 - nástřešní, 4 - zaatikový, 5 - mezistřešní)

Žlabové kotlíky

Kotlíky slouží pro převedení vody ze žlabu do odpadních trub. Nejběžnějším jsou jednoduché kónické žlabové kotlíky. Kotlíky se zavěšují na návalky žlabů a a připevňují se ke žlabu nýtováním. Žlabové kotlíky mají ve spodní části nejméně 80 mm dlouhé hrdlo sloužící k zasunutí do odpadní trouby.

Kónický žlabový kotlík (1 - kotlík, 2 - žlab, 3 - otvor na dně žlabu, D - průměr hrdla kotlíku podle průměru odpadní trouby)

Odpadní potrubí

Odpadní trouby slouží k odvádění dešťové vody ze žlabů na taková místa, na nichž voda nemůže způsobovat škody na zdivu budovy ani na jejich základech. Zaúsťují se nejčastěji do kanalizační sítě. Dešťová voda tak současně i proplachuje kanalizační síť. Odpadní trouby se osazují na zdivo s hotovou omítkou nebo s obkladem. Drážky vytvořené ve zdivu pro odpadní trouby, musí být nejméně o 40 mm větší než průřez trouby. Odpadní trouby se při montáži zasouvají do sebe na délku 60 mm ve směru toku vody.

Zejména při odvodnění střech s velkou plochou je třeba vybudovat odvodňovací systém s několika samostatnými odpadními troubami. Každá trouba potom odvádí vodu z určitého povodí, vymezeného vhodným uspořádáním sklonů sběrných žlabů. Odvodňovací systém musí být vyřešen tak, aby jednotlivé odpadní trouby byly při deštích rovnoměrně zatěžovány.

Příklad odvodnění střechy (1 - žlabový kotlík, 2 - horní koleno, 3 - zděř,

4 - odpadová trouba, 5 - odskok, 6 - přechodový kus, 7 - manžeta, 8 - kanalizační trouba, 9 - výtokové koleno)

Hladké plechové krytiny

Hladké plechové krytiny se používají pro krytí střech v horských a drsných klimatických podmínkách. Minimální sklon střešní roviny jsou 3°. Krytina se klade nejčastěji z tabulí 660 x 2000 mm nebo 1000 x 2000 mm. Krytina se připevňuje k bednění a u okapů na podkladový plech. Ve směru spádu jsou jednotlivé díly krytiny spojovány dvojitou ležatou drážkou. Pod krytinu se podkládá vždy jedna vrstva pojistné hydroizolace.

Příklad hladké plechové krytiny (1 - dvojitá ležatá drážka, 2 - dvojitá stojatá drážka)

 ◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.