Stavby vyššího občanského vybavení

Některé budovy občanského vybavení mohou mít význam místní (pošta, zdravotní středisko) nebo celostátní význam (ministerstva, senát, ambasády). Rozmanitost budov pro vyšší občanské vybavení se projevuje jak v jejich účelovém a provozním řešení, v náročnosti na architektonické pojetí a v požadavcích na umístění, tak i prostorovém a konstrukčním řešení.

Podle prostorového konstrukčního pojetí můžeme tyto budovy zhruba rozdělit do čtyř velkých skupin:

• Vícepodlažní budovy - vhodné pro administrativní a správní budovy, nemocnice, hotely, školy apod. Jako nosná konstrukce se uplatňuje ocelový nebo železobetonový skelet, který odhmotní stavbu a uvolní průčelí pro uplatnění architektonických záměrů.
• Velkoprostorové budovy - vhodné pro sportovní haly, výstavní pavilony a shromažďovací sály, kde převládá horizontální provoz. Limitujícím faktorem je zde konstrukce střechy, umožňující překlenutí prostoru bez mezilehlé podpory (ŽB skořepiny, lomenice, rámové nebo obloukové klenby). Nutno řešit problémy vytápění, klimatizace, větrání a umělého osvětlení.
• Kombinované vícepodlažní budovy se sálovými prostory - slučuje dva druhy konstrukčního a prostorového pojetí, odpovídající účelovým požadavkům, a to vícepodlažní skelet a velké sálové prostory. Tyto budovy bývají dispozičně, provozně i prostorově velmi složité a kladou velké nároky na umístění i na řešení okolí.
• Nezakryté nebo polozakryté stavby - do této skupiny patří především sportovní stadióny, hřiště, koupaliště, letní kina apod. Stavby nezakryté vhodně využívají konfiguraci terénu (převládají zemní a sadové práce). Stavby polozakryté se obvykle sestávají z ŽB nebo ocelových tribun, popřípadě vhodně upraveným terénem.

Administrativní budovy

Charakteristickým znakem provozů, tvořících náplň administrativních budov, je jejich rozmanitost a častá proměnlivost, závislá na organizačních podmínkách. Budovy musí být proto uspořádány tak, aby umožňovaly v maximální míře všechny požadované provozní změny - musí být variabilní jak v prostorovém, tak i ve stavebně technickém uspořádání.

V podélném směru musí být prostor dělitelný v určitém rozměrovém modulu, který bývá odvozen z rozměrů převažujících typických pracovišť. Za optimální je pokládán modul 1800 mm.

V příčném směru jsou rozměry místností (hloubky traktů) závislé na počtu pracovišť umístěných vedle sebe směrem od okenní stěny (2 až 3 pracoviště). Odpovídající optimální hloubka traktu je 5400 až 6000 mm. Světlo musí dopadat vždy z levé strany.

Dispoziční uspořádání pracovišť bývá řešeno převážně buňkovým systémem. Vyskytují se také návrhy tzv. velkoprostorových kanceláří, v nichž jsou všechna pracoviště rozmístěna v nepravidelných skupinách, oddělených pouze vzájemným odstupem, nábytkem a květinami.

Význam administrativních budov neustále roste, neboť v souvislosti s mechanizací a automatizací provozů řada procesů z výrobních složek je převedena na administrativní pracoviště. Zde se pro výpočetní techniku (samočinné počítače) zřizují zvláštní klimatizované prostory. Architektonický projekt musí proto vždy vycházet z vysoce odborných rozvah organizačních a ekonomických při respektování všech nároků estetiky a hygieny práce.

Zdravotnické stavby

Ve výstavbě nemocnic se dlouho uplatňoval pavilonový způsob výstavby. V dnešní době se naopak řada oddělení soustřeďuje do výškových budov, k nimž přiléhají nízké budovy s vyšetřovacími, laboratorními, operačními a dalšími složkami. Ve zvláštních objektech jsou situována jen oddělení infekčního charakteru.

Řešení všech rozmanitých pracovišť, vyšetřoven, operačních sálů, laboratoří, rentgenových pracovišť aj. vychází ze studií provozu a z potřebného vybavení. Řešení ovlivňuje technický rozvoj a vývoj vyšetřovacích a léčebných metod.

Z celého souboru zdravotnických zařízení je uvedeno jako příklad pouze členění okresní nemocnice s poliklinikou a se společným komplementárním zařízením, obsahujícím ústřední rentgen, laboratoře a sterilizaci, rehabilitaci, patologicko-anatomické oddělení, lékárnu, dokumentaci, knihovnu a další zařízení. Kromě toho jsou tu zařízení správní, hospodářská a technická.

Okresní nemocnice má nejméně čtyři lůžková oddělení. Lůžková oddělení dospělých se člení na ošetřovací jednotky - samostatné provozní celky o 25, 30 nebo 35 lůžkách.

Poliklinika má zpravidla deset odborných oddělení.

Hotely

S rozvojem cestovního ruchu dochází v celém světě k velkému rozmachu ve výstavbě hotelů. Podle stupně architektonického řešení, nákladnosti vybavení a podle rozsahu a úrovně služeb zařazujeme hotely do tříd A de Luxe, A, B a C.

V hotelu obvykle rozeznáváme tyto zcela odlišné provozy:

• ubytovací část - pokoje s příslušenstvím, prostory pro denní pobyt hostů, místnosti a zařízení pro služby hostům včetně horizontálních a vertikálních komunikací
• stravovací část - restaurace, kavárny, vinárny, bufety aj., sloužící jak pro hotelové, tak i pro ostatní hosty; k nim náleží dále výrobní, provozní a skladovací zařízení a sociální zařízení zaměstnanců této části
• administrativně provozní část - zařízení pro vedení hotelu, pro styk vedení hotelu s hosty, zařízení pro provoz a údržbu (dílny, prádelny, sklady atd.)

V současné době se při návrhu výrazně uplatňuje kombinace výškové zástavby, obsahující lůžkovou část, s nízkou zástavbou (podnoží objektu), která obsahuje stravovací, společenské a hospodářské části hotelu.

Většinou jsou používány skeletové konstrukční soustavy nebo často kombinace konstrukční soustavy s příčnými nosnými stěnami, obvykle panelovými pro ubytovací část, se skeletovou nebo halovou soustavou pro společenskou a stravovací část.

Divadla

Při návrhu divadel je nutno vycházet ze základní požadavků včasného a bezpečného vyprazdňování budov, dobré viditelnosti a slyšitelnosti a provozního zařízení jeviště.

Závažná jsou ustanovení o podmínkách viditelnosti, která určují, že ze všech sedadel má být vidět nejméně 75 % hrací plochy, a dále určují konstrukci křivky viditelnosti, podle níž se řídí zakřivení podlahy v hledišti.

Ve skupině stavebních a provozních požadavků jsou v normě ustanovení pro řešení hledištní části (vstupy, šatny diváků, společenské prostory, hlediště, komunikace) a jevištní části (jeviště, orchestřiště, provaziště, mechanické zařízení, sklady, zkušebny, šatny herců, dílny atd.).

Závažnou kapitolu tvoří požadavky požární ochrany, požadavky na větrání, klimatizaci, vytápění a osvětlení.

Vypracování projektu a vybudování divadla je vysoce specializovanou a náročnou prací řady odborníků a specializovaných závodů.

Kina

Předpisy pro projektování kin v ČSN 73 5251 obsahují řadu ustanovení týkajících se zajištění dobrých technických podmínek promítání obrazu a reprodukce zvuku, bezpečnosti diváků atd. V technických požadavcích jsou rozvedeny údaje k zajištění požární bezpečnosti, tj. řešení schodišť, dveří, oken, únikových komunikací apod. Podrobně jsou rozvedena ustanovení pro řešení hlediště a jeho rozměrů vhodných k zajištění dobré viditelnosti promítaného obrazu i dobré akustiky. Důležité jsou rovněž požadavky na promítárnu s příslušenstvím, zdravotně technické zařízení, elektrické instalace, vytápění a větrání.

V současné výstavbě kin je patrná velká rozmanitost dispozičního i architektonického řešení. Především volba tvaru hlediště, konstrukce a tvar zastřešení i použití nových materiálů značně ovlivňují celkovou koncepci staveb.

Kulturní domy

Kulturní dům, nebo také osvětové zařízení klubového typu, je definován jako kulturní a společenské zařízení univerzálního typu, sloužící kulturnímu a společenskému životu a zájmové činnosti obyvatel příslušného územního obvodu.

Maximální stavební program kulturního domu obsahuje divadlo, kino, hudební část s koncertní síní a divadlem hudby, klubovou a společenskou část, tj. zejména přednáškový sál, sál pro taneční zábavy a společenský život, klubovny, knihovnu s čítárnou a studovnou, fotokomory, dílny a laboratoře, ateliér pro výtvarnou a zájmovou činnost, výstavní prostory apod., dále doplňkovou a administrativní část (např. restauraci, kavárnu, kanceláře, služební byty, popřípadě i další části).

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.