Typizace

Typizace ve výstavbě je činnost, která se zabývá vytvářením typů objektů nebo jejich částí (např. panelové domy) a jednotlivých stavebních konstrukcí (např. zastřešení, schodiště) i jednotlivých prvků (např. panely, tvárnice, cihly).

Typ - je objekt, jeho část, konstrukce nebo výrobek, který má předem jednoznačně určené vlastnosti (vlastnosti vychází z požadavků na vlastnosti konečného stavebního díla)

Fáze typizace:

• Typizační studie - jsou rozborové práce, které zajišťují výchozí údaje pro zpracování dalších podkladů
• Typizační úkoly - vymezují požadavky a podmínky pro zpracování a využití typových podkladů
• Typizační směrnice - určují základní ustanovení pro projektování stavebních objektů, konstrukcí a jejich prvků
• Typové podklady - slouží pro zpracování projektové dokumentace a technologických pravidel pro určitou stavbu, představují vlastní řešení jak stavebního objektu nebo jeho částí, tak i konstrukcí, prvků nebo soustav

Modulová koordinace

Modulová koordinace je souhrn pravidel pro určování skladebních rozměrů objektů a prvků. Smyslem modulové koordinace je zajištění souladu mezi rozměry prvků a objektů pomocí dohodnutých rozměrových jednotek.

ZÁKLADNÍ ROZMĚROVÁ JEDNOTKA = MODUL - M = 100 mm

Odvozené jednotky:

• zvětšené
  • 3 M = 300 mm
  • 6 M = 600 mm
  • 12 M = 1200 mm
  • 15 M = 1500 mm
  • 30 M = 3000 mm
  • 60 M = 6000 mm
• zmenšené
  • 1/100 M = 1 mm
  • 1/50 M = 2 mm
  • 1/20 M = 5 mm
  • 1/10 M = 10 mm
  • 1/5 M = 20 mm
  • 1/2 M = 50 mm

Rozměrové řady:

• jednoduché - jsou tvořeny z jednoho typu modulu (např. 300, 600, 900, 1200; modul 3 M)
• složené - jsou odvozeny z více modulů (např. 100, 200, 300, 600, 900; moduly 1 M a 3 M)

Schéma objektu s vztažnými přímkami půdorysné osnovy - na osu nosné konstrukce (p - vztažné přímky půdorysné osnovy, a, b, b1 - půdorysné skladebné parametry, t - skladebná tloušťka stěny, pilíře)

Schéma objektu s přímkami výškové osnovy (p' - vodorovné přímky výškové osnovy, c - výškové skladebné parametry)

V praxi rozlišujeme tři druhy rozměrů:

• Rozměry skladebné - jsou teoretické rozměry prvku včetně příslušné části spáry (např. cihla: 300 x 150 x 75 mm)
• Rozměry výrobní - jsou předepsané teoretické rozměry prvku, při nulových odchylkách
• Rozměry skutečné - jsou skutečně dosažené rozměry, které naměříme na hotovém prvku (jedná se o výrobní rozměr s určitou tolerancí)

Skladebné a základní rozměry prvku (a, b, c - skladebné rozměry prvku, a', b', c' - základní rozměry prvku, t - tloušťka přilehlé spáry)

Unifikace

Unifikace je výběr a sjednocení rozměrů stavebních objektů a prvků. Doporučené hodnoty pro půdorysné a skladebné parametry jsou tyto: 2400, 3000, 3600, 4800, 6000, 9000, 12000, 18000 a dále n x 6000 mm. Doporučené hodnoty pro výškové skladebné parametry jsou tyto: 2400, 2800, 3300, 3600, 4200, 5400, 6000 a 7200 mm.

Technická normalizace

Technická normalizace je činnost, která zabezpečuje, určuje a uplatňuje zákonným způsobem nejvýhodnější řešení určitých úkolů ve stavebnictví. Sjednocuje poznatky vědecko-technického rozvoje, zahrnuje zkušenosti z provedených a stanový normalizační okruhy.

ČSN:(česká státní norma) od roku 1995 nejsou bezpodmínečně závazné, ale tzv. doporučené. Dodržování ČSN může být požadováno např. ve smluvním vztahu. Rozlišujeme:

• normy pro projektování a technické výkresy (ČSN 01 31.. a ČSN 01 34..)
• normy pro navrhování, provádění a zkoušení konstrukcí (ČSN 73 ....)
• normy převážně pro provádění a výrobu (ČSN 74 ....)

ON:(oborové normy) vztahují se k určitému oboru národního hospodářství (např. ON 73 3300 - norma pro provádění střech)

PN:(podnikové normy) jsou vydávány v rámci podniku a platí pouze v něm

Od roku 1995 u nás platí i tzv. EVROPSKÉ NOEMY (EN), které ČSN uvádí do souladu z normami platné v EU

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.