Problematiku nízkoenergetického ekologického domu nelze zúžit pouze na charakteristické prvky, jakými jsou energetické úspory, výběr ekologicky vhodných stavebních materiálů nebo tvorba zdravého vnitřního klimatu. NED by měl v plné míře vyhovovat vedle škále obecných požadavků a nároků kladených na budovy i specifickým požadavkům, jakými jsou např. efektivní způsob výstavby při použití optimálních stavebních materiálů, technických prvků a nejmodernějších šetrných technologií, jakož i trvanlivost a bezporuchovost stavebních konstrukcí, zhodnocení vložených investic a v neposlední řadě ohleduplnost k prostředí.

Základní kritéria ekologické výstavby:

Vyloučení ohrožení zdraví člověka a znečištění složek životního prostředí

• omezení použití materiálů uvolňujících škodliviny nepoužívání materiálů, které se po použití musí odstraňovat ve spalovnách nebo ukládat na skládkách,
• spotřeba minimálního množství pitné vody,
• zohlednění budoucí možnosti znovupoužití surovin, materiálů nebo konstrukcí, recyklace použitých materiálů nebo konstrukcí.

Spotřeba surovin na výstavbu budov

• upřednostnění obnovitelných surovin,
• zohlednění mezím přírodních zdrojů a vlivu jejich získávání na krajinu,
• použití surovin s minimální energetickou spotřebou a minimálním zatížením životního prostředí při jejich získávání a přepravě,
• efektivní využívání surovin.

Cílevědomý výběr stavebních materiálů

• použití materiálů s minimální energetickou spotřebou a minimálním zatížením životního prostředí při jejich opracování, přepravě a výstavbě,
• upřednostnění materiálů s dlouhou životností

Využívání, provoz a údržba budov

• minimální energetická spotřeba na teplo, spotřebiče a osvětlení,
• upřednostnění obnovitelných zdrojů energie,
• upřednostnění konstrukcí s dlouhou životností.

Šetrný přístup ke krajině a ochrana přírodního ekosystému

• minimalizace záběru půdy a zásahů do krajiny,
• zachování různorodosti druhů a ochrana místní vegetace a živočichů,

Důležitým předpokladem správného výběru a optimálního využití pozemku ve vybrané lokalitě na realizaci ekologické výstavby je vyhodnocení stávajících podmínek přírodního prostředí. Průzkumy a rozbory dané lokality z hlediska geologie, geomorfologie, hydrologie a klimatologie by měly být součástí každého dobrého návrhu. Cenné jsou vlastní pozorování daného pozemku, i dva pozemky ve stejné lokalitě mohou mít zcela odlišné podmínky. Ideální pozemek určitě neexistuje, ale při dobrém návrhu se dají některé nevýhody proměnit na výhody, případně alespoň částečně či úplně eliminovat.

Kritéria výběru vhodného stavebního pozemku

• Poloha, přístup a velikost pozemku

Při výběru pozemku třeba přihlížet k vlastní pracovní, školní či jiné závazky a zájmy. Odlehlé místo vzdálené od ruchu poskytuje velké soukromí, ale vyžaduje vzhledem k omezené možnosti veřejné dopravy časté používání automobilu. Domem ušetřená energie se tím nesmyslně přesune do energie pro zajištění mobility. Velikost pozemku závisí na představě velikosti stavby a plánovaného využití pozemku, přičemž se přihlíží k požadavku minimálního záběru volných ploch. Jistou kompenzací zabrané zeleně na výstavbu je zřízení zelené střechy. Běžná velikost pozemku pro samostatně stojící dům je 500 až 800 m2.

Regionální a místní klimatické podmínky pozemku

Při komplexním posouzení pozemku, vhodném umístění a dobrém projektu domu můžeme s minimálními prostředky dosáhnout energetické zisky budovy.

• Zdroje na pozemku a v jeho okolí

Dnes všeobecně preferována snaha napojit se na rozvodné sítě není z hlediska vzniku závislosti a růstu cen energií zcela na místě. Cílem je spíše realizace obydlí se snahou o fungování na bázi "uzavřených přírodních koloběhů", s využíváním zdrojů na pozemku (obnovitelných zdrojů energie, studňové a dešťové vody ...), jakož i s odstraňováním odpadu (biologickým čištěním vody, kompostováním).

• potenciální nebezpečí

Povodeň, požár, vichřice, lavina, sesuv půdy jsou bohužel stále častějšími jevy současnosti. Optimální je se při výstavbě takto exponovaným lokalitám vyhýbat, stejně jako zdrojů škodlivých vlivů (hluk, škodliviny ze vzduchu), umělých záření (vysokonapěťové vedení) a přírodních polí záření (geopatogenní zóny). Přezkoumání možného výskytu těchto zón ve stádiu umístění a návrhu domu je smysluplným opatřením v zájmu zdraví budoucích uživatelů.

Tvar domu - kompaktní stavební forma

Při návrhu tvaru domu vycházíme z podmínky zabezpečení požadovaného objemu při co nejnižším povrchu stavby (optimální tvar je koule, resp. Polokoule). Kompaktní, málo členitá stavba s malým počtem zalomení, výstupků, nik, vikýřů nebo balkonů, má při stejném objemu při menší vnější ploše i menší ztráty přestupem tepla. U dobře izolovaných domech je vliv tvaru budovy velmi malý, ale tento požadavek je zásadní také z hlediska snahy o co nejnižší počet kritických míst potenciálních tepelných mostů.

Při určování vhodné polohy pro dům je rozhodující lokální klima

• Nadmořská výška

Nárůstem nadmořské výšky o 100 m průměrná teplota klesne o přibližně 0,5 až 0,8 °C
Expozice proti slunečním paprskům
Na jižně exponované polohy dopadá v zimě o 10 až 30% více globálního slunečního záření než na severní svahy ve stejné klimatu.

• Topografie (svažitost a tvar terénu)

Důležité je především směrování svahu na slunečnou stranu a poloha domu na svahu. Teploty vzduchu v údolních polohách a na vrcholech kopců jsou nižší než v chráněných polohách a na jižních svazích. Údolní oblasti mohou vlivem klesání studeného vzduchu hlavně v noci vytvářet jezera studeného vzduchu.V údolích se také shromažďují škodliviny a znečištěný vzduch.

• povětrnostní poměry

v lokalitě ovlivňují spotřebu topné energie budov. Rychlost větru závisí na výškové poloze a tvaru budovy, od její výše a plochy povrchu. Zatížení větrem se může zmenšit vhodným nasměrováním budovy vzhledem ke směru větru (45° odchylka od hlavního směru zimního větru), zlepšením aerodynamiky budovy (kompaktní formou), omezením její výšky a vhodným uspořádáním okolní vegetace. Vodní toky a plochy zmírňují výkyvy teplotních změn, a proto mají důležitou klimatickou funkci. Jeden mł vody o teplotě 10 ° C dokáže ohřát 3000 m3 vzduchu z -10 °C na 0 °C. I malé jezírko s hloubkou min. 1 m nabízí ochranu proti mrazu pro bezprostřední okolí s plochou desetinásobně větší než je jeho povrch.

• Hustota okolní zástavby

Na tvorbě mikroklimatu obytného prostředí se podílí způsob vytváření bloků, uličních tahů, nebo rozptýlených systémů.V hustě zastavěných plochách sídel může být teplota venkovního vzduchu až o 10 °C vyšší než ve volné krajině.

• Hustota a druh vegetace

Zalesněné plochy mají výraznou regulační funkci pro lokální klima pročišťují zduch, zadržují vláhu a tím regulují vlhkost a teplotu okolního vzduchu, chrání před větrem, vytvářejí oddechové a rekreační plochy a mají estetizujúcu funkci. Správnou orientací budovy a vhodnou výsadbou zeleně lze cíleně usměrňovat a odvádět studený vzduch. Při návrhu zelených ploch na pozemku třeba přihlížet nejen na estetické a kompoziční faktory, ale i na klimatické.Výsadbou stromů a vyšších keřů lze chránit dům před vlivy větru, chladu a hluku, přičemž se dodatečně zlepšuje i kvalita vzduchu.

Zdroj:

• Stavba a užívaní nízkoenergetických a pasívních domů - Josef Smola
• Nízkoenergetické domy - Othmar Humm