Ocelové svorníky

Ocelové svorníky se používají na spojování dřevěných prvků větších tloušťek a na zabezpečení tesařských, hřebíkových a hmoždíkových spojů. Svorníkové spoje jsou velmi poddajné. Poddajnost svorníkového spoje vedle zatlačení svorníku do dřeva způsobená i tím, že otvory pro svorníky se předvrtávají o průměr větší než je jmenovitý průměr svorníku, aby se svorník nemusel do otvoru zarážet.

V zájmu dobré funkce svorníkového spoje je třeba navrhovat dostatečně velké podložky. Délka čtvercové podložky pod svorníky má být nejméně 3,5 násobek průměru svorníku. Tloušťka podložek má být alespoň 0,3 násobek průměru svorníku, nejméně však 5 mm.

V nosném svorníkovém spoji musí být navrženy alespoň dva svorníky. Průměr svorníků musí být nejméně 10 mm (pro tloušťku jednotlivých spojovaných prvků nejvíce 80 mm), 12 mm (pro tloušťku jednotlivých spojovaných prvků větších než 80 mm).

Určení pevností v otlačení a plastického momentu únosnosti

Pro svorníky do průměru 30 mm se mají používat následující hodnoty charakteristických pevností v otlačení pro úhel k vláknům:

fh,0,k = 0,082(1 - 0,01d)ρk

k90 = 1,35 + 0,015d (pro měkké dřevo)
k90 = 0,90 + 0,015d (pr tvrdé dřevo)
ρk se dosazuje v kg/m3 a d v mm

Pro svorníky kruhového průřezu se má používat následující charakteristická hodnota plastického momentu únosnosti:

fu,k je charakteristická pevnost v tahu

Jestliže v řadě za sebou ve směru působení síly je více než 6 svorníků má se únosnost svorníků nad počet 6 snížit o 1/3, tl. účinný počet svorníků je nef:

Zásady pro rozmisťování svorníků ve spoji

◄◄◄ Zpět na obsah

Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.