Funkce a rozdělení

Stropní konstrukce jsou nejběžnějšími vodorovnými konstrukcemi v objektu. Rozdělují prostor budovy ve vertikálním směru na jednotlivá podlaží a přenášejí veškerá zatížení v těchto podlažích působící do svislých nosných konstrukcí. Zajišťují tuhost a stabilitu celých budov nebo jejich částí.

Základní části stropů je jejich nosná část, která je zpravidla doplněna podlahou, popř. podhledem (tloušťka celé stropní konstrukce má být dle možností co nejmenší, aby se zbytečně nezvyšovala konstrukční výška podlaží a tím celý obestavěný prostor budovy, což zvyšuje náklady). Hlavní funkce nosné stropní konstrukce je funkce statická. Na stropy jsou však kladeny i další požadavky, např. požadavek zvukové izolace, tepelné izolace, odolnosti proti ohni, odolnost proti vlivům prostředí, životností, požadavky architektonické.

Požadavky na stropní konstrukce:

• Statické - nosná konstrukce musí bezpečně přenášet zatížení stálé (tíhu konstrukce, podlah, příček ), zatížení nahodilá, zejména zatížení užitné (např. osobami, nábytkem, skladovanými předměty aj.) a zatížení klimatické (sněhem, větrem, teplotami). Tuhost stropních konstrukcí a jejich návaznost na ostatní svislé nosné konstrukce voleného konstrukčního systému ovlivňuje prostorovou tuhost celé stavby, která je vysoce důležitá zejména u zástavby výškovými objekty.
• Zvuková izolace - zvukově izolační požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0531, která specifikuje nároky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost stropů v různých objektech a prostorách
  • Vzduchová neprůzvučnost zvuková je zabezpečována především plošnou hmotností stropní konstrukce, kterou odolává rozkmitání dopadající zvukovou vlnou, dostatečnou vzduchovou neprůzvučnost vykazuje např. deskový strop o hmotnosti větší než 350 kgm-2
  • Kročejová neprůzvučnost zvuková nemůže být dosažena pouze hmotností, zvýšením plošné hmotnosti stropů a odstraněním dutin v jejich konstrukci se sice kročejová neprůzvučnost zlepší, avšak nelze ji úplně eliminovat,a proto je nutno používat vhodné skladby podlahy (použitím tzv. plovoucí podlahy, ketrá je pružnou podložkou oddělena od stropní konstrukce a popřípadě i stěn).
• Tepelně izolační - tepelná izolace stopů je požadována tehdy, pokud strop odděluje vytápěné a nevytápěné prostory (např. stropy nad průjezdy, stropy nad nejvyšším podlažím).
• Odolnost proti ohni - odolnost stropů proti ohni je limitována časem, uváděným v min., po který stropní konstrukce odolává působení ohně, přičemž v této době:
  • konstrukce nesmí ztratit únosnost a stabilitu
  • teplota konstrukce na povrchu, na straně odvrácené od ohně, nesmí být vyšší než 150 °C
  • v konstrukci nesmí dojít ke ztrátě celistvosti, ke vzniku trhlin, kterými by se požár mohl šířit

Vysoké nároky na požární odolnost jsou kladeny zejména na stropy schodišť a únikových komunikací. Odolnost proti ohni se zvyšuje použitím nehořlavých materiálů nebo ochranou povrchu konstrukce vrstvami z nehořlavých materiálů (důležité zejména u kovových stropních konstrukcí, které ztrácejí při teplotách nad 500 °C zcela svou únosnost a stabilitu).

Deska - je vhodná pro malá rozpětí

Trám - se používá pro větší rozpětí, při kterém by deska musela mít velkou tloušťku, deska se proto kombinuje s trámy, zatížení se přenáší deskou do trámu a z trámu do podpory

Průvlak - se používá pro velká rozpětí, obvykle v kombinaci s deskou a trámy, zatížení se přenáší deskou do trámu a trámem na průvlak osazený na svislé podpoře

Skladba stropních konstrukcí (a - deska, b - deska a trám, c - deska + trám + průvlak)

Způsoby podepření stropní konstrukce (a - stěnou, b - skeletem rámovým, c - skeletem hlavicovým, d - bodově slopuy)

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.