V sérii článků věnovaných poruchám staveb chceme studovat složitosti dějů probíhajících často skrytě ve stavebních konstrukcích a hledat odpovědi na jejich příčiny. Smyslem bude zabránit opakování chyb na dalších objektech, v širším pohledu pak přispět k rozvoji teorie i praxe navrhování i realizace staveb. budeme tak činit s pokorou a v úctě k práci projektantů i realizačních složek s vědomím, jak obtížným úkolem je vytvořit trvanlivou a funkčně spolehlivou stavbu o vysoké provozní a výtvarné kvalitě.

Návrh perfektních konstrukcí bazénových hal patří mezi nejnáročnější úkoly pozemního stavitelství. Vhodný návrh je velkým uměním.

Uvedený příklad (foto /02/, /04/) lze řadit mezi elegantně provozně i konstrukčně navržené stavby, kde se ale přesto v průběhu ověřovacího provozu s omezeným chodem klimatizace vyskytly v druhé polovině letošní zimy při dlouhodobě klesajících teplotách vnějšího vzduchu pod -15° C zajímavé difúzní a kondenzační jevy, jindy zřídka pozorovatelné. Stavba se přitom poměrně dobře vypořádávala s přívaly sněhu, jehož mocnost v okolí budovy přesahovala 2 m, i když některá dílčí negativa byla také zaznamenána. Na větraném obvodovém plášti (foto /19/) se v mnoha místech objevily ledové krápníky jako důsledek kondenzace vodní páry na kovových prvcích pláště (foto /06/, /07/, /20/). Voda v řadě míst stékala po vnějším povrchu termoizolační vrstvy (foto /17/), vnitřní povrch vnější desky pláště byl ale suchý (foto /21/). Zvláštním jevem bylo úplné zalednění vláknité termoizolační desky při jejím vnějším povrchu v tloušťce cca 20 mm (sonda foto /17/), související dle všeho se suchým zděním nosné podkladní keramické stěny bez omítek.

Navržená dvouplášťová větraná bohatě tepelně izolovaná střecha oblého tvaru s fóliovou parotěsnou zábranou a fóliovou krytinou vytvořená převážně z dřevěných prvků se s kondenzačními poměry jen těžko vypořádávala.

Kondenzace vodní páry provázená vznikem ledových krápníků na podhledech (foto /08/, /09/, /10/), respektive zviditelněná v podobě namrzlých ledových kapek vody na vnitřních površích konstrukcí (foto /10/, /11/), byla zjištěna v celém přesahu střechy.

Také sonda S1 provedená do skladby střechy v ploše po odstranění sněhové pokrývky (foto/12/, /13/), prokázala kondenzaci vodní páry na spodním povrchu nosných desek vytvořených na bázi dřeva (foto /14/), na spodním povrchu pojistné hydroizolace (foto /16/) i na povrchu dřevěných konstrukcí nacházejících se při vnějším povrchu skladby (foto /12/). Vláknitá tepelná izolace byla zastižena v suchém stavu.

Kontrola objektu v letním období

Při prohlídce budovy v letním období (06/2005) nebyly na prosklených partiích obvodového pláště zjištěny nepříznivé stopy po zimních kondenzacích. Na střeše (foto /22/) byly nalezeny stopy po destrukčních účincích sněhu. Pádem sněhu z nevýrazného výškového stupně došlo k prolomení OSB desek horního pláště střechy včetně protržení armované fóliové krytiny (foto /23/, /24/, /25/). Tlak sněhu z mírného sklonu střechy na předstěnu toboganové věže způsobil deformaci desek /foto /26/). V místě přiblížení toboganové dráhy ke spodnímu okraji střechy došlo v důsledku skluzu mas sněhu k destrukci toboganového potrubí (foto /27/). Stav střešní konstrukce byl kontrolován dvěmi sondami (foto /28/). První sonda odebrána vedle zimního odběru (03/2005) (foto /29/, /30/, /31/, /32/). Všechny vrstvy nalezeny v suchém stavu. Destrukce materiálů nebyla zaznamenána. Také druhá sonda prokázala suchý stav souvrství, v tomto místě i beze stop po zimních kondenzacích (foto /33,/34/).

Poznámka: Číselné hodnoty vlhkostí vrstev jsou k dispozici v archívu znalce. Sledování objektu v zimním období 2005-2006 prokáže reálné chování konstrukcí po ustálení proměnlivých parametrů ovlivňujících jejich funkci. Pak bude možno podat ucelenější hodnocení konstrukcí.

Autor : Zdeněk Kutnar
foto: Kutnar

Podklady: ARCHIV expertní a znalecké kanceláře KUTNAR.

Zdroj: DEKTIME 01-02-2005, Časopis společnosti DEKTRADE pro projektanty a architekty