Kotvení stěn stavebních jam

Dnes se při rozsáhlých zemních pracích uplatňují při zajišťování stěn výkopů častěji podzemní stěny než tradiční roubení. Zřizují se podél obvodu stavební jámy buď pomocí širokoprofilových vrtů (tzv. pilotové stěny), nebo průběžnými rýhami (tzv. milánské stěny), které se po vyztužení zabetonují. Při větších hloubkách výkopů se musí podzemní stěny kotvit (viz následující obrázek).

Pilotové stěny

Podzemní pilotová stěna (1 - pilotová stěna, 2 - při větších hloubkách stavebních

jam je možno pilotovou stěnu kotvit kořenovými pilotami, 3 - kotvení při použití kořenových pilot)

a - postup stavby piloty se překrývají (1. etapa - hloubení lichých pilot, 2. etapa - betonáž lichých pilot

a hloubení sudých pilot, 3. etapa - betonáž sudých pilot (obvykle ŽB),

b - postup stavby piloty se dotýkají (1. etapa - postupné hloubení a betonáž lichých pilot,

2. etapa - postupné hloubení a betonáž sudých pilot),

c - piloty ve vzdálenostech cca 2 m s dobetonováváním

Pilotové stěny se zřizují z jednotlivých pilot o průměru 600 až 1000 mm. Otvory pro jednotlivé piloty se hloubí pod ochranou bentonitové směsi, poté vložíme výztuž a od zdola postupně betonujeme a zároveň odčerpáváme bentonitovu směs.

Jednotlivé piloty ve stěně se mohou buď:

• vzájemně přesahovat (viz předchozí obrázek varianta a)
• vzájemně se dotýkat (viz předchozí obrázek varianta b)
• jsou vzdáleny od sebe cca 2 m (viz předchozí obrázek varianta c) - prostor mezi jednotlivými pilotami je vyplněn ocelovou sítí, na kterou je nastříkán beton

Milánské stěny

Milánské stěny jsou podzemní stěny tvořené průběžnou rýhou tloušťky 400 až 1500 mm a hloubku do 40 m. Jejich stavba je plně mechanizována. Používají se speciální stroje, které z úrovně terénu postupně hloubí rýhu paženou výplachem bentonitovou suspenzí a pak zabetonovanou. Podzemní stěny tohoto typu mohou sloužit nejen jako zajištění stěn výkopů, ale mnohdy tvoří i obvodové zdivo budoucí spodní stavby.

Štětové stěny

K hloubení výkopů pod úrovní spodní vody se používají štětovnice, tj. speciální nosníky ze dřeva nebo z oceli zaberaněné do zeminy těsně vedle sebe. Takto vytvořenou štětovou stěnu se zachycuje nejen tlak vody, ale i zemní tlak. Velmi často se štětové stěny používají jako části tzv. jímek, které se uplatňují zejména ve vodním stavitelství.

U staveb pozemního stavitelství se lze setkat zejména se stěnou provedenou ze zaberaněných ocelových štětovnic typu Larsen. Beraní se do hloubky 20 m a navzájem jsou spojeny zámky, které zaručují vodotěsnost štětové stěny.

 ◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.