ZIMNÍ STADIONY A DALŠÍ PROSTORY S LEDOVOU PLOCHOU JSOU CHARAKTERISTICKÉ TÍM, ŽE SPODNÍ POVRCH JEJICH STŘECHY NEBO PODHLEDU JE OCHLAZOVÁN OD LEDOVÉ PLOCHY SÁLÁNÍM (TEPELNÝM ZÁŘENÍM). TO MŮŽE MÍT PŘI NEVHODNÉM NÁVRHU ZA NÁSLEDEK KONDENZACI VODNÍ PÁRY NA OCHLAZOVANÝCH POVRŠÍCH, SKAPÁVÁNÍ VODY NA LEDOVOU PLOCHU A TVORBU NEBEZPEČNÝCH NEROVNOSTÍ NA LEDOVÉ PLOŠE. NADMĚRNÉ MNOŽSTVÍ VODNÍ PÁRY VE VNITŘNÍM PROSTŘEDÍ MŮŽE NAVÍC ZPŮSOBOVAT TVORBU MLHY NAD LEDOVOU PLOCHOU, COŽ STEJNĚ JAKO NEROVNÝ LED ZNEMOŽŇUJE PLNOHODNOTNÉ VYUŽÍVÁNÍ LEDOVÉ PLOCHY PRO SPORTOVNÍ ÚČELY.

U neklimatizovaných zimních stadionů lze vzniku popsaných negativních jevů zabránit volbou vhodné geometrie stavby, volbou vhodných povrchů stavebních konstrukcí z hlediska jejich emisivity a zajištěním vhodné míry přirozeného větrání.

Základní zásady správného návrhu střechy neklimatizovaného a nevytápěného zimního stadionu, formulované Ing. Antonínem Žákem na základě vlastního výzkumu a zkušeností, ATELIER DEK již publikoval [9]. Zde je pro úplnost znovu shrnujeme v samostatném barevném sloupku.

Pokud má být zimní stadion klimatizovaný nebo vytápěný, může si projektant dovolit větší variabilitu geometrie stavby a povrchů konstrukcí. Pro splnění požadavků z hlediska akustiky, požární ochrany apod. lze použít i materiály a povrchové úpravy, které by u neklimatizovaných a nevytápěných zimních stadionů z tepelnětechnického hlediska použít nešlo. Předpokladem pro správnou funkci stavby je ale dodržení všech podmínek, na které byly vzduchotechnika nebo vytápění dimenzované. Jedním z těchto předpokladů je dostatečně těsná obálka budovy.

S halou, která se potýkala s typickými problémy staveb s ledovou plochou, přestože v ní byla funkční vzduchotechnika, jsme se v naší praxi již také setkali. Jednalo se o zajímavé drama stavební fyziky a konstrukce obálky budovy.

Stavba má půdorysné rozměry 73,0 × 56,0 m a výšku 15,0 m (v hřebeni). Nosnou část haly tvoří železobetonové sloupy. Obvodové stěny jsou z keramických tvarovek nebo prefabrikovaných železobetonových panelů. Z vnější strany je kontaktní zateplovací systém.

Střecha je sedlová, dvouplášťová, o sklonu 10 %. Nosnou konstrukci střechy tvoří dřevěné lepené příhradové vazníky o rozponu 42,0 m v osových vzdálenostech 8,0 m. Vazníky jsou opatřeny  celovými táhly. Skladba střechy od interiéru je: hoblovaná dřevěná prkna s mezerami 20 mm, vzduchová vrstva, trapézový plech, fólie lehkého typu, tepelná izolace z minerální vlny, opět fólie lehkého typu, větraná vzduchová vrstva a krytina z trapézového plechu.

STÁHNI:  Návrh střech nad ledovou plochou 

Samotný prostor haly sousedí ze 3 stran s exteriérem a z jedné strany jsou přidružené prostory. Na jedné z delších stran se nachází tribuna pro cca 800 sedících diváků. U zbývajících stěn se ve výšce cca 4,0 m nachází ochoz pro stojící diváky /foto 01/. O vnitřní klima „se stará” vzduchotechnické zařízení 20 mm, vzduchová vrstva, trapézový plech, fólie lehkého typu, tepelná izolace z minerální vlny, opět fólie lehkého typu, větraná vzduchová vrstva a krytina z trapézového plechu.Samotný prostor haly sousedí ze s odvlhčovací jednotkou, kontrolující teploty a relativní vlhkosti vzduchu v interiéru a exteriéru. Dle defi novaných požadavků zařízení odvlhčuje interiérový vzduch. V hřebeni haly je odváděcí potrubí a po stranách jsou potrubí přiváděcí /foto 02/. V hale probíhá provoz od srpna do dubna. V ostatních měsících není hrací plocha haly zaledněna.

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMŮ

Od přelomu léta a podzimu 2007 se začaly v interiéru projevovat tepelně-vlhkostní problémy. Ve dnech, kdy byla obdobná teplota vzduchu v interiéru i exteriéru, se nad ledem tvořila mlha /foto 05 a 06/ a docházelo k rosení skel mantinelů /foto 04/. Nejzávažnějším problémem byla tvorba ledových stalagmitů na hrací ploše /foto 07/. Jejich vznik byl způsoben odkapáváním kondenzátu z dolního povrchu podhledu z dřevěných hoblovaných prken. Stalagmity se na ledové ploše  objevovaly často v pravidelném rastru /foto 08/ odpovídajícím v jednom směru vzdálenosti nosných trámů dřevěného podhledu a ve druhém směru vzdálenosti mezi prkny. Tepelně-vlhkostní problémy se neprojevovaly od počátku, ale až cca 3 roky od spuštění provozu haly. Dle sdělení provozovatele haly došlo v roce 2007 k výpadku vzduchotechniky. Při opravě se zjistilo, že celé zařízení pracovalo s daleko větším výkonem, než jaký byl zapotřebí dle výpočtů. Výkon byl takřka dvojnásobný. Aby se zamezilo  další poruše, bylo zařízení nastaveno dle původních výpočtů. V té době se  začaly objevovat uvedené epelněvlhkostní problémy.


DIAGNOSTIKA

Graf /01/ znázorňuje parametry vzduchu v období mezi 6. až 10. Září 2007, tedy v době, kdy byla tvorba mlhy, rosení skel mantinelů a růst stalagmitů na ledové ploše největší. Průměrné teploty a relativní vlhkosti vzduchu za uvedené období jsou  vedeny v tabulce /01/.

 Vzduchotechnice se nedařilo snižovat relativní vlhkost pod hodnotu 81,8 %, při které docházelo k problémům s kondenzací. Vstupními parametry návrhu klimatizace jsou mj. objem prostoru a požadovaná výměna vzduchu. Při návrhu se předpokládá, že výměna vzduchu mezi interiérem a exteriérem probíhá pouze konstrukcemi a spárami, které jsou k tomu určené. Ověřili jsme výpočtem, že vzduchotechnika v hale je navržena správně tak, aby zajistila vyhovující parametry – teplotu a relativní vlhkost. Rozpor mezi nastavením vzduchotechniky a skutečným nevyhovujícím stavem prostředí haly vyvolává domněnku, že se do interiéru někudy dostává velké množství nepředpokládané vlhkosti. Jedna nebo více částí obalových konstrukcí haly jsou pravděpodobně nevzduchotěsné.

Potvrdit tuto domněnku jsme se rozhodli měřením vzduchotěsnosti  halové části. K tomuto účelu jsme použili blower-door test. Z důvodu velkého objemu haly jsme museli nasadit nejtěžší kalibr, a to blower-door test se třemi ventilátory  s výkonem až 30 000 m3/h/foto 09/. Objem haly je rovněž cca 30 000 m3/h. 

To znamená, že pokud by byla hala dostatečně vzduchotěsná, byla by šance se dostat na násobnost výměny vzduchu cca kolem 1 h-1. Měření se uskutečnilo na začátku prosince 2007. Teplota vzduchu v exteriéru byla 4 °C a teplota vzduchu v hale 9 °C. Ventilátory byly instalovány do revizních vstupních dveří na střechu. Bohužel se ukázalo, že hala je natolik netěsná, že se nepodařilo docílit požadovaného tlakového rozdílu mezi interiérem a exteriérem.

Nejvyšší dosažený tlakový rozdíl byl 15 Pa. Tato hodnota a rozdíl teploty vzduchu mezi interiérem a exteriérem 5 °C ale již dostačují k tomu, aby se pro hledání netěsností dala použít termovizní kamera. Pro tento účel byly v interiéru při přirozeném tlakovém rozdílu nasnímány prakticky všechny vnitřní povrchy střechy a stěn. Jednalo se takřka o 100  termovizních snímků. Následněbyl v interiéru udržován po dobu několika hodin podtlak 10 Pa až 15 Pa a opět byly nasnímány termovizní kamerou všechny vnitřní povrchy. Při podtlaku dochází k nasávání studenějšího vzduchu z exteriéru přes netěsnosti do interiéru.

V okolí netěsností dojde k ochlazení konstrukcí a netěsnosti se projeví poklesem povrchových teplot. Z porovnání snímků při přirozeném takovém rozdílu a při podtlaku /foto 10 až 13/ se podařilo lokalizovat několik netěsností v ploše střechy a především netěsnosti ve styku obvodových stěn se střechou. Poměrně nevzduchotěsná byla většina vstupních dveří.

Nedostatečná vzduchotěsnost je obvykle způsobena absencí vzduchotěsnicích vrstev nebo chybně provedených spojů mezi materiály zajišťujícími vzduchotěsnicí funkci. Z lokalizace netěsností termovizní kamerou nebylo možné stanovit přesnou příčinu, a proto bylo rozhodnuto o provedení sond v místě styku střechy se stěnou a sond do střešního pláště.

 

SONDY

Sondy byly provedeny v polovině června 2008, tedy v době, kdy se  hala nevyužívá.

A) SONDA S1 – STYK STŘECHY S BOČNÍ STĚNOU.

Sonda byla realizována z exteriéru v přesahu střechy přes hoblovaná prkna podhledu /foto 14 a 15/. Místo sondy odpovídá v interiéru přibližně místu na /foto 12/. Mezera mezi trapézovým plechem a hoblovanými prkny podhledu byla vyplněna pouze přířezy minerální vlny. Toto provedení je vyhovující z hlediska prostupu tepla, ale nelze jej provažovat za vzduchotěsné. V přesazích střechy lokálně chyběla tepelná izolace.

B) SONDA S2 – STYK STŘECHY SE ŠTÍTOVOU STĚNOU.

Sonda byla opět realizována z exteriéru. Vlny trapézového plechu byly u štítové stěny vyplněny pouze přířezy minerální vlny /foto 16 a 17/.

C) SONDA S3 – PŘESAH STŘECHY U ŠTÍTU.

Pro napojení spodní fólie lehkého typu na navazující konstrukce byla použita lepicí páska. Obdobně byla použita lepicí páska také pro slepení přesahů fólie v ploše. Jak to bývá u spojů fólie v těchto konstrukcích obvyklé, nepodařilo se je slepit dokonale /foto 18/. U napojení fólie na navazující konstrukce páska dokonce lokálně chyběla /foto 19/.

D) SONDA S4 – V PLOŠE STŘECHY BLÍZKO SVĚTLÍKU.

Spoje horní fólie lehkého typu byly řešeny jen přesahem bez použití lepicí pásky /foto 20/. U napojení na navazující konstrukce opět lokálně lepicí páska chyběla (především u konstrukce světlíku).

SHRNUTÍ POZNATKŮ Z PRŮZKUMU

Skutečná skladba střechy zjištěná sondami je uvedena v tabulce /02/. Materiálové složení odpovídá projektové dokumentaci. Provedení jednotlivých vrstev a jejich napojení na související konstrukce může ukazovat na pravděpodobné příčiny popsaných poruch. Součinitel prostupu tepla skladby střechy 0,38 W/(m2·K) splňuje požadovanou hodnotu 0,54 W/ (m2·K) dle ČSN 73 0540-2 [1]. Ve skladbě vypočtově nedochází ke kondenzaci. Výpočet povrchové teploty na spodním líci podhledu byl proveden dle bilance rovnováhy tepelných toků na vnitřním povrchu zahrnující tepelný tok sáláním i vedením. Výsledky výpočtu ukázaly, že největší riziko povrchové kondenzace hrozí v srpnu a září.

ANALÝZA PROBLÉMŮ

Díky nekontrolovatelnému proudění vzduchu mezi interiérem a exteriérem se v části roku hala chová jako neklimatizovaná. V podstatě pro ni platí pravidla formulovaná v článku Ing. Antonína Žáka [9]. Pojďme pro zajímavost naši halu s těmito pravidly zkonfrontovat.

A)     „Navrhovat vnitřní povrchy střešních plášťů s nízkou emisivitou (pohltivostí).“

Dřevo patří k materiálům s velice vysokou emisivitou přesahující hodnotu 0,9. Hoblováním lze emisivitu snížit, ale pouze o malou hodnotu. Vysoká emisivita podhledu se pravděpodobně  polupodílí na uvedených nežádoucích jevech. Nižší povrchovou teplotu části podhledu nad ledem oproti části podhledu nad tribunou dokládá také /foto 21/.

B)      „Haly by měly být co nejvíce rozlehlé a co nejvyšší. Tvar zastřešení nehraje příliš velkou roli. Proto je možné volit rozmanitá řešení střech. Je nutné zajistit minimální výšku střechy v ose ledové plochy.“

S výškou povrchu střechy nad ledovou plochou se snižuje vliv radiace a tedy ochlazování spodního povrchu střechy. Dle ČSN 73 0540-2 [1], [2] se doporučuje pro vyloučení dlouhodobě se vyskytujícího efektu tvorby stalagmitů v přechodných období roku nejmenší vzdálenost střechy od středu ledové plochy:

 

 

a pro vyloučení i krátkodobě se vyskytujícího stejného efektu v zimním období se doporučuje tuto vzdálenost zvýšit na:

 

Výška haly v hřebeni 15 mnedosahuje ani jedné z uvedené hodnot. Tento fakt se opět spolupodílí na vzniku nežádoucích jevů.

 

C) „U vzduchotechnických zařízení je  vhodné vyústky nesměrovat pouze na podhled, ale také nad ledovou plochu tak, aby napomáhaly pohybu vlhkostí nasyceného vzduchu nad ledovou plochou.“ Vyústky směřují jak na podhled, tak také na ledovou plochu /foto 22/. Pokud by uvedené opatření nebylo realizováno, lze předpokládat, že by nežádoucí jevy byly rozsáhlejší. Pravděpodobně by docházelo k povrchové kondenzaci i v dalších měsících než jen v srpnu a září.

D) „Při návrhu střešního pláště je vhodné navrhovat vrstvu zabraňující pronikání vlhkosti z obou stran tepelné izolace (při obráceném vlhkostním toku funguje hydroizolace – krytina – jako parozábrana). Z hlediska trvale příznivého tepelně-vlhkostního režimu jsou nejvíce výhodné jednoplášťové střechy s parozábranou a hlavní hydroizolací na podobné materiálové bázi (s podobnými difuzními vlastnostmi).“

Střecha haly je dvouplášťová. Parotěsnost mají pravděpodobně zajišťovat dvě vrstvy z fólie lehkého typu (vyztužené PE fólie) u obou povrchů tepelné izolace. Použití těchto typů fólií i pro vzduchotěsnicí vrstvy skládaných konstrukcí je však problematické (viz např. [11]). To se potvrdilo i zde. Ani jednu z fólií se nepodařilo provést zcela těsně.

KONCEPCE ŘEŠENÍ

Pro zamezení vzniku nežádoucích tepelně-vlhkostních jevů je třeba provést nápravná opatření. Možnou variantou je výměna vzduchotechnické jednotky za výkonnější nebo doplnění o další. Z ekonomického hlediska však toto řešení nemusí být přijatelné, protože bude třeba upravovat vzduch po celou dobu provozu haly. Navíc cyklické zatěžování střešního pláště, především tepelné izolace, vlhkostí může snížit mechanicko-fyzikální vlastnosti a významně zkrátit trvanlivost konstrukcí. Jako nejlepší řešení se jeví komplexní oprava střechy včetně napojení střechy na obvodové stěny. Současně lze také doporučit úpravu podhledu.

<Viktor Zwiener>

Foto:

Tomáš Kafka

Michal Škuta

Pavel Šuster

Viktor Zwiener

Literatura:

[1] ČSN 73 0540-2:1994 Tepelná ochrana budov – Část 2: Funkční požadavky

[2] ČSN 73 0540-2:2007 Tepelnáochrana budov – Část 2:  Požadavky

[3] ČSN 73 0540-3:1994 Tepelná ochrana budov – Část 3: Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování

[4] ČSN 73 0540-3:2005 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin

[5] ČSN 73 0540-4:1994 Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody pro navrhování a ověřování

[6] ČSN 73 0540-4:2005 Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody

[7] ČSN EN 13187:1999 (73 0560) Tepelné chování budov – Kvalitativní určení tepelných nepravidelností v pláštích budov – Infračervená metoda

[8] ČSN EN 13829:2001 (73 0577) Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda

[9] Žák A.: Navrhování střech nevytápěných a neklimatizovaných zimních stadionů, Dektime, 05/2005, str. 27-35

[10] Laník R., Bohuslávek P.: Zajímavé momenty z návrhu a realizace střech zimního stadionu, Dektime Speciál semináře/2007, str. 4-13

[11] Žemla P.: Parotěsnicí vrstva z fólie lehkého typu prováděná zdola, Dektime Speciál 1/2008, str. 22-29 

Zdroj: DEKTIME 01-2009, Časopis společnosti DEKTRADE pro projektanty a architekty

Zobrazení: 234

Přidat komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být členem stavebnikomunita.cz!

Staňte se členem stavebnikomunita.cz.

Fórum

volné prac. místo

Zahájeno uživatelem Martin Papež v Stavební práce, stavební materiál a firmy 6.9. 0 Odpovědi

Rodinný kolektiv Papežů zabývající se přírodními dřevostavbami, slamáky a hliněnými omítkami, prosí o pozornost.S narůstající poptávkou po naší práci hledáme nového kolegu, který bude stejného…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Radek Jeleček 19.1.. 3 Odpovědi

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s…Pokračovat

Posuvne dvere

Zahájeno uživatelem Roman Vach v Výplně otvorů - okna, dveře 4. 30, 2018 0 Odpovědi

Dobry den, chystame se rekonstruovat bytove jadro a zaujala nas moznost zabudovanych posuvnych dveri, byl nam doporucen tento typ:…Pokračovat

Zpevnění podlahy

Zahájeno uživatelem Tomas Svoboda v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Zdeněk Trávníček 2. 20, 2018. 2 Odpovědi

Dobrý den, řešíme rekonstrukci podkroví a nejsme si jistí s podlahou resp. stropem. Jde o stavbu z roku 1963 a podle plánů by skladba stropů nad přízemím měla být následující: prefabrikát, zásyp,…Pokračovat

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

Snímky

Energetické projektové hodnotenie stavieb a teplotechnické posúdenia.

© 2019   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby