PŘESTOŽE SE PROSTUPY VÝZTUŽE POVLAKOVOU HYDROIZOLACÍ NA STAVBÁCH VYSKYTUJÍ POMĚRNĚ ČASTO, NEBÝVÁ NÁVRHU JEJICH UTĚSNĚNÍ VĚNOVÁNA PATŘIČNÁ POZORNOST. V MÍSTĚ PROSTUPU VÝZTUŽE POVLAKOVOU HYDROIZOLACÍ NESMÍ BÝT SNÍŽENA ÚČINNOST HYDROIZOLAČNÍ OCHRANY STAVBY NAVRŽENÁ PRO DANÉ HYDROFYZIKÁLNÍ NAMÁHÁNÍ, A PŘITOM MUSÍ BÝT UTĚSNĚNÍ PROVEDITELNÉ. UTĚSNĚNÍ PROSTUPŮ VÝZTUŽE POVLAKOVOU HYDROIZOLACÍ JE ZÁROVEŇ SOUČÁSTÍ OCHRANY STAVBY PROTI RADONU Z PODLOŽÍ V SOULADU S ČSN 73 0601.

PŘÍKLAD NÁVRHU A REALIZACE  TĚSNĚNÍ PROSTUPU VÝZTUŽE

Objekt administrativní budovy je umístěn ve svažitém terénu. Po dvou stranách se podlaha nejnižšího podlaží nachází pod úrovní upraveného terénu. Nosná konstrukce suterénního podlaží je železobetonová. Budova je založena na železobetonových pasech a železobetonových patkách.

Složité základové poměry stavby, defi nované v inženýrskogeologickém průzkumu, si vyžádaly provázání základové konstrukce se ztužujícími a nosnými stěnami, tak aby byl zajištěn rovnoměrný přenos zatížení a vyloučilo se riziko překročení únosnosti základové spáry.

Hydrogeologickým průzkumem bylo zjištěno, že spodní stavba budovy bude osazena v jílovitopísčité zemině, tedy v zemině (po stránce hydroizolační techniky) nepropustné pro vodu. Zemina byla inženýrskogeologickým průzkumem klasifi kována jako středně agresivní vůči okolním konstrukcím. Základová spára se nachází v hloubce, kde lze předpokládat maximální hladinu podzemní vody.

Statikem stanovené napětí v tlaku,které bude působit na povlakovou  hydroizolaci, nebude překračovat hodnotu 0,5 MPa.

Při projektování stavby se zvažovaly varianty umístění hydroizolace pod základovou konstrukcí a nad ní. Z technologických důvodů se jako výhodnější zvolila varianta hydroizolace nad základovou konstrukcí s těsněním prostupů výztuže.

Po vyhodnocení všech vlivů bylo technikem Atelieru DEK stanoveno hydrofyzikální namáhání, kterému bude spodní stavba vystavena. Jedná se o namáhání tlakovou vodou hromadící se v zásypech stavební jámy.

Společně s projektanty stavby byla zvažována možná materiálová složení povlakové hydroizolace, která musela odpovídat všem popsaným hlediskům. Hydroizolační vrstva byla navržena ze dvou SBS modifi kovaných asfaltových pásů (GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL a ELASTEK 40 SPECIAL MINERAL). Pro zvýšení spolehlivosti byla hydroizolační vrstva, odolávající namáhání tlakovou vodou, kombinována s opatřením snižujícím hydrofyzikální namáhání – obvodovou drenáží odvádějící srážkovou vodu ze zásypů stavební jámy.

DETAIL PROSTUPU VÝZTUŽE

Prostupy povlakovou hydroizolační vrstvou v podmínkách tlakové vody se obecně řeší sevřením hydroizolační vrstvy mezi pevnou a volnou přírubu chráničky a těsněním prostoru mezi chráničkou a prostupujícím tělesem. Princip řešení je zpracován v publikaci KUTNAR – Izolace spodní stavby – Skladby a detaily. Pro případ prostupující výztuže lze využít stejný princip s tím, že odpadá použití chráničky.

Pevnou přírubu v detailu prostupující výztuže tvoří nerezový plech, na který je z obou stran navařena výztuž, tak aby došlo ke statickému provázání základové konstrukce a ztužujících obvodových stěn a sloupů. Po obvodě plechu jsou navařeny šrouby, na které se nasazuje volná příruba. Ta se přes hydroizolační vrstvu dotahuje na pevnou přírubu maticemi.

ŘEŠENÍ HYDROIZOLACE PATY SUTERÉNNÍ STĚNY

Napojení svislé a vodorovné části hydroizolační vrstvy se s ohledem na postup výstavby řešilo etapovým spojem. Vyloučen byl zpětný spoj povlakové hydroizolace v rovině vodorovné konstrukce. Realizace etapového spoje si u obvodových stěn vyžádala patní profi l ve tvaru L, tak aby bylo možné volnou přírubou sevřít svislou i vodorovnou část hydroizolace. Svislá část profi lu zároveň vytyčuje líc obvodové stěny /foto 02/.

ZÁSADY TĚSNĚNÍ HYDROIZOLACE V PEVNÉ A VOLNÉ PŘÍRUBĚ :

• Svary a šroubované spoje musí být vodotěsné.

• Všechny ocelové příruby musí mít tloušťku 10 mm a min. Šířku 150 mm.

• Šrouby musí být min. M12 v osových vzdálenostech max. 150 mm.

• Všechny styky hydroizolačního povlaku s přírubou musí být podtmeleny PU tmelem.

• Všechny ocelové prvky musí být z nerezové oceli.

• Volná příruba může být sestavena z více dílů, mezera mezi nimi nesmí překročit 2 mm.

• Mezi přírubami nesmí být sevřen spoj hydroizolace.

ČSN 73 0601 ROZLIŠUJE TŘI KATEGORIE TĚSNOSTI KONSTRUKCE:

KONSTRUKCE 1. KATEGORIE TĚSNOSTI

stavební konstrukce výrazně omezující proudění vzduchu a snižující transport radonu difúzí pod hodnoty stanovené podle 6.2.6; obsahuje vždy alespoň jednu vrstvu celistvé protiradonové izolace (6.2 a kapitola 7) s plynotěsně provedenými spoji a prostupy utěsněnými podle 6.8

KONSTRUKCE 2. KATEGORIE TĚSNOSTI

stavební konstrukce výrazně omezující proudění vzduchu; vodotěsná železobetonová konstrukce podle ČSN EN 206-1 o minimální tloušťce prvků 250 mm nebo konstrukce, která obsahuje nejméně jednu vrstvu celistvé povlakové hydroizolace podle ČSN P 73 0606 s vodotěsně provedenými spoji a prostupy utěsněnými podle 6.8

KONSTRUKCE 3. KATEGORIE TĚSNOSTI

stavební konstrukce omezující proudění vzduchu s prostupy utěsněnými proti proudění vzduchu; neobsahuje izolační vrstvy

OCHRANA STAVBY PROTI PRONIKÁNÍ RADONU Z PODLOŽÍ

V rámci návrhu hydroizolační ochrany spodní stavby bylo třeba ověřit, zda uvažovaný způsob těsnění prostupů výztuže vyhovuje závěrům hydrogeologického průzkumu a požadavkům ČSN 73 0601.

Radonový index pozemku byl vyhodnocen jako střední, plynopropustnost zemin také jako střední. Veškeré prostupující prvky tedy měly být provedeny v 1. kategorii těsnosti. Způsob těsnění hydroizolační vrstvy přes pevnou a volnou přírubu odpovídá 1. kategorii těsnosti. Z tohoto plyne, že prezentovaný patní „L“ profi l, který byl v první fázi navržen podle podmínek hydrofi zikálního namáháním je rovněž vhodným řešením pro dané radonové zatížení a požadovanou kategorii těsnosti.

POSTUP REALIZACE

Patní L profi ly, které měly předem navařenou výztuž ke spodnímu líci, se osadily do čerstvého etonu. Při osazování profi lů, které vymezovaly vnější líc obvodové stěny a rohy budoucího objektu, byla nutná účast geodeta. Při osazování bylo třeba dbát na to, aby došlo k dokonalému zapuštění nerezového profi lu do líce železobetonového pasu. Z důvodu přesnosti osazení profi lů se muselo dbát zvýšené obezřetnosti i při hutnění. Po zhutnění betonu byla správná poloha profi lů ověřena opět geodetem. Další technologické kroky vyplývají z fotografi í /3 – 11/. Stavba byla zrealizována v roce 2006. Od dokončení stavby se neprojevily sebemenší hydroizolační defekty.

<Zdeněk Pikl>

technik Atelieru DEK pro České Budějovice, Strakonice a Prachatice

Foto:

Zdeněk Pikl

Ing. Jiří Tokar

Jan Karásek

Kresba obrázků:

Zdeněk Pikl

Zdroj: DEKTIME 02-2009, Časopis společnosti DEKTRADE pro projektanty a architekty