Hotely, sportovní zařízení, školní tělocvičny a internáty, parky a kempy, zařízení dlouhé péče, nemocnice jsou jen jedny z mnoha příkladů budov, které musí poskytnout možnost sprchování a hygieny i imobilním. Sprchové kouty se mohou konstruovat z běžných voděodolných obkladových materiálů, nebo to mohou být prefabrikáty z fenolu, akrylu, plexiskla a jiných materiálů. V případě více bezbariérových sprch v jednom zařízení, doporučuje se variace pro praváky a leváky pro zajištění univerzální užitkovosti. V budovách pro přechodné ubytování musí být část pokojů s bezbariérovými sprchovými kouty nebo vanami.

Samostatné sprchové kúty

Sprchové kouty s přemísťováním ( obr. 23 ) jsou nejběžnějším typem individuálních sprch užívaných pro lidi s omezením . Musí být rozměru 915 x 915 mm s pevným nebo sklopným sedákem montovaným na boční protilehlou stěnu ke sprchové hlavici . Rozměr 915 x 915 mm odpovídá ideálním rozměrům pro dospělého uživatele . Při využití sklápění sedáku je tato sprcha pohodlně uživatelný i pro běžného stojícího uživatele . Sprchový kout může být osazen prahem , ale ten nesmí být vyšší než 13 mm (obr. 21 ) . V případě přestavby již existujících zařízení je možný práh vysoký 51 mm , kde by nutnost nižšího prahu narušovala konstrukci stavby . Před sprchou je nezbytná volná podlahová plocha 915 x 1220 mm , která umožňuje přechod z invalidního vozíku do sprchy . V tomto typu sprchy je nezbytná ovladatelná sprchová hlavice napojena na volnou hadici . Využití nastavitelného vertikálního madla je volitelné (obr. 23d , 24b , 25b ) .

Sprchové kouty s možností vjezdu na vozíku (obr. 24 ) jsou využitelné pro všechny uživatele, včetně lidí využívajících speciální židli pro sprchování . Minimální rozměr podlahy ve sprše je 760 x 1525 mm , což je minimální rozměr hlavně pro přestavbu již existujících sprch na bezbariérové ​​varianty . Tento rozměr je skutečně minimálním hlavně ve směru 760 mm , který je neadekvátní pro proces sprchování. V tomto případě se doporučuje voděodolné provedení všech stěn místnosti. Prahy jsou v tomto případě nežádoucí , pokud je to nezbytné dodržujeme maximální výšku 13 mm (obr. 21a , b) . V případě vyššího prahu by bylo nezbytné zkosení v poměru 1:2 (obr. 21b ) . Optimálními rozměry sprchové plochy jsou 915 x 1525mm , 1220 x 1550 a 1525 x 1525 mm což umožní pohodlnější sprchování . Pro manévrování invadlidným vozíkem je potřebná plocha před sprchou rozměru 760 x 1525 mm . Při vhodném provedení koupelny může být tato plocha součástí podlahové plochy celé koupelny ( viz předešlé kapitoly) .

Kombinace vany a sprchového koutu musí být minimální šířky 760 mm. Toto provedení vyžaduje buď pevný nebo odstranitelný sedák na hraně vany. Sedák je spojen s okrajem vany (obr. 25a). Tento typ se používá k sezení během sprchování. Sedáky v záhlaví vany musí být 380 mm široké a jsou obvykle součástí pevné stavby (obr. 26a, 33). Tyto se užívají pouze pro přemisťování do vany.

Madla jsou nezbytné ve všech bezbariérových zařízeních. Jejich průměr (průřez při nekruhových profilu) musí být 32 až51 mm s prostorem 38 mm mezi stěnou a madlem. Nejméně jedno madlo ve sprše musí být namontováno 840 až 915 mm nad podlahou (obr. 23c, 23d, 23e; 24b, 24d, 24e; 25b, 25c, 25d; 26b).

Dvě horizontální nebo jedno dvoustěnné madlo musí být montovány vedle a na opačné straně k sedáku (obr. 23a). Při sprchách s vjezdem jsou madla umístěny maximálně 150 mm od rohů (Obr. 24a, 24c).

Vany musí mít horizonálne madlo montované v záhlaví vany minimálně 610 mm dlouhé (Obr. 25a, 26a). Dvě paralelní madla jsou na zadní stěně (obr. 25d, 26b). Vrchní madlo je montováno ve standardní výšce a spodní je 205 až 255 mm nad okrajem vany. U vany se sedákem jsou tyto madla dlouhé 610 mm (obr. 25d). U van s odnímatelným sedákem je třeba ještě madlo na čele vany, které přečnívá 305 mm od okraje vany (obr. 25a).

◄◄◄ Zpět na "Bezbariérové toalety"