Prezident Čínské lidové republiky, Xi Jinping, měl během dvouhodinového sympózia, které se konalo minulý týden v Pekingu, údajně vyzvat architekty k tomu, aby v Číně přestali stavět 'zvláštní budovy'. Vyjádřil svůj názor, že architektura by měla sloužit lidem a být navíc morálně inspirující, což podle něho současné čínské umění nesplňuje. Projekty, jakým je i stavba Oma CCTV Headquarters, by podle něj, zejména v Pekingu, neměly dále vznikat.

Přitom právě o čínském stavebním boomu se v posledních měsících mluví nejvíce. Někteří architekti a designéři ze západu se nechávají inspirovat právě čínským uměním, aby pozvedli své stavby. Čínská tvorba má tak možnost ovlivnit architekturu po celém světě. Co tedy stojí za těmito slovy?

Patrně je to součást jeho poslání ve vládě, slíbil totiž, že čínskou vládu oprostí od jakékoliv korupce a extravagance. Od června pak přišlo o své místo už 51 poslanců. A přesto, že se budova CCTV Headquarters, čínské televize, těší velké popularitě, byla poměrně výrazně kritizována za průtahy stavby (původně mělo být dílo dokončené a otevřené při olympiádě v roce 2008). Místní jí přezdívají “velké kalhoty“ (Big Pants), to kvůli jejímu tvaru.

Svým tvrzením, že umění by mělo inspirovat mysl i srdce a kultivovat vkus, tak na sebe chce prezident evidentně upozornit. Jeho snahou také je zabránit extravagantní architektuře, a to zejména ve státních budovách.

Také zaznamenal, že počet turistů, kteří do Číny v uplynulých letech zavítali, stále klesá. Uvedl ale, že by upadajícímu turismu mohly pomoci projekty od světových architektů. Nejspíše ale myslel pravý opak: počet turistů klesá a tato “zvláštní architektura“ není dost silná na to, aby do Číny nalákala nové návštěvníky.

Komentáře prezidenta však odráží jeho postoj k nacionalismu (jak si někteří již loni všimli, je poslední dobou celkem silný). New York Times cituje část projevu, ve které čínská hlava státu prohlásila, že čínské umění by mělo šířit současné čínské hodnoty, ztělesňovat čínskou kulturu a odrážet estetické smýšlení lidí. To zkrátka nezapadá do kontextu těchto “zvláštních budov“ a prezident tím chtěl pravděpodobně vzkázat jedno: Čína není testovacím územím pro cizince.

Dříve se myslelo, že Čína nebude bez pomoci zahraničních architektů dost silná a nebude tak moci dostatečně podporovat stavební boom. Z kraje roku 2012 napsal  Hu Jintao, předchůdce současného prezidenta, následující: ,,Mezinárodní západní kultura je silná, zatímco my jsme slabí.“ O pár měsíců později však získal Wang Shu  Pritzkerovu cenu. Ta tak byla poprvé udělena architektovi žijícímu a pracujícímu v Číně. Wang Shu se prosadil svým kriticko-regionálním přístupem, který kombinuje západní modernu s tradičními čínskými vlivy.

Wang Shu je v současné době spojován s další generací umělců, jako například Ma Yansongem, jehož koncept města Shanshai je výslovně inspirován tradiční čínskou malbou. Možná právě proto, že v současnosti dochází k obnovení zájmu o tradiční čínské umění, je prezident ve střehu, aby mohl případně koordinovat ideologický boj mezi čínskou a západní kulturou.

Architekt CCTV Headquarters, Rem Koolhaas, si nedávno postěžoval na celosvětovou homogenizaci měst. Možná právě on tedy vyvolal tuto reakci a silný odpor.