Rozdělení střešních konstrukcí

Střecha je definována jako konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu. Skládá se z nosné střešní konstrukce a ze střešního pláště. Nosnou střešní konstrukcí se rozumí část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště.
Střešní plášť je charakterizován jako část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.

Druhy střech

Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy:

• plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 10°
• šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 10°- 45°
• strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
• zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
• zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
• pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
• nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav nebo s úpravami, která zamezí poškození krytiny)

Třídění nosných střešních konstrukcí

Podle rozponu (osové vzdálenosti podpor) lze rozdělit nosné střešní konstrukce na:

• malorozponové (cca do 10 - 12 m)
• středněrozponové (od 12 - 36 m)
• velkorozponové (více jak 36 m)

Podle konstrukčního systému a materiálu nosné střešní konstrukce rozlišujeme tyto druhy zastřešení:

• krovy s krokvemi (dřevěné, kovové, betonové) převážně malé rozpony
• vazníkové a rámové soustavy (dřevěné, betonové, kovové) - zpravidla středněrozponové konstrukce, používané především pro jednopodlažní průmyslové haly
• skořepinové a lomenicové konstrukce (betonové, dřevěné, kovové, keramické) - na střední rozpony
• prostorové příhradové a prutové konstrukce (kovové) - na střední a velké rozpony
• visuté lanové střešní konstrukce - na střední a velké rozpony
• pneumatické střešní konstrukce - zpravidla na střední rozpony
• prostorové střešní konstrukce z plastických hmot

Podle tvaru rozeznáváme střechy zalomené:

• střecha sedlová je nejstarší a nejvíce používaný tvar střechy půdní prostor je omezen na dvou protilehlých stranách skloněnými střešními rovinami, které se protínají v hřebeni, na druhých stranách je půda omezena štíty
• střecha pultová je polovina střechy sedlové, voda stéká na jednu stranu
• střecha valbová vznikne seříznutím střechy sedlové na dvou protějších stranách v místě štítu, dvě strany mají tvar lichoběžníku a zbylé tvar trojúhelníku
• střecha polovalbová vznikne podobně jako střecha valbová, trojúhelníkové strany nezabírají celou plochu, ale jen část (zčásti je zde štít)
• střecha křížová vznikne průnikem dvou střech sedlových o stejné výšce
• střecha polokřížová vznikne průnikem dvou střech sedlových, jejichž hřebeny neleží ve stejné výšce
• střecha mansardová (mansarda) má střešní roviny v tupém úhlu zalomení a lze ji užít jako střechy sedlové nebo valbové
• střecha stanová má tvar jehlanovitý a všechny střešní roviny se sbíhají v jednom vrcholu, střechy stanové jsou obvykle čtyřboké nebo osmiboké jehlany s různými přechody k okapu
• střecha pilová se skládá z několika střech sedlových o nestejném sklonu, které k sobě přiléhají okapy
• střecha věžová značí značně vysokou střechu nad pravidelným půdorysem

Druhy střech (a - pultová, b - valbová, c - sedlová, d,e - polovalbová, f - stanová, g - mansardová, h - pilová, i - věžová)

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.