Obytné budovy

Obytnou budovou se míní takový objekt, kde min. 2/3 celkové plochy musí sloužit k bydlení.
Bytový dům: obytná budova o 4 a více bytech, které jsou přístupné ze společných komunikačních prostor
Rodinný dům: obytný objekt o max. 2 bytech a max. 2 podlažích

Kategorizace bytů

Aby byt vyhovoval různým domácnostem, je třeba přihlížet ke složení domácnosti a zejména k počtu osob. Podle členů v domácnosti se v ČSN 73 4301 Obytné budovy člení byty tzv. kategorií, což je klasifikace bytů podle počtu ubytovaných osob. Byty I. a II. kategorie jsou tzv. nerodinné byty (určené pro 1 - 2 osoby) a byty III. a vyšších kategorií jsou byty rodinné.

Místnosti bytu

Půdorysný tvar místnosti bytu, poloha oken, dveří, topných těles apod. musí být takové, aby umožňovalo vybavit místnost nábytkem a zařízením podle jejího účelu. Komunikační prostory musí být uspořádány tak, aby umožňovali bezpečnou přepravu předmětu o rozměrech 1,8 x 1,8 x 0,6 m.

Typy bytových místností:

• vstupní místnost - zprostředkovává přechod z vnějšího do bytu
• předsíň - nutná součást každého bytu, volná šířka musí být nejméně 110 cm
• hala - kromě komunikační funkce může sloužit k vykonávání domácích prací a přijímání návštěv
• obývací pokoj - je největší místností v bytě a slouží k soustředění společenského života rodiny, min. plocha je 18 m2 a šířka min. 3,30 m
• ložnice - obytná místnost sloužící ke spaní a nesmí sloužit jako jediný průchod do další místnosti, min. plocha pro jednu osobu je 8 m2 pro dvě osoby min. 12 m2
• jídelna - slouží ke stravování, málokdy se vyskytuje jako samostatná místnost, spíše jako jídelní kout v obývacím pokoji
• kuchyň - může být tvořena oddělenou částí jiného prostoru (kuchyňský kout) nebo samostatnou místností (pracovní kuchyně, kuchyně s příležitostným stolováním), kuchyň musí obsahovat minimálně sporák nebo vařič, pracovní plochu, odkládací plochu, dřez a prostory pro ukládání nádobí a potravin
• spíž - jako spížní komora nebo spížní skříň slouží k uskladnění potravin (prostor spíže musí být náležitě odvětrán)
• koupelna - kromě hygienické funkce slouží také k praní drobného prádla i sušení, jakož i umístění koše na špinavé prádlo a automatické pračky
• WC - u bytů pro více než dvě osoby je požadováno samostatné WC s umyvadlem, nejvhodnější přístup z předsíně, mezi WC a obytnými místnostmi musí být nejméně dvoje dveře

Domovní vybavení

V obytných domech se vylučují z bytů z provozních a hygienických důvodů některé funkce nebo jejich části a také funkční jednotky. Jsou to např. sklep na palivo, prostor pro ukládání dětských kočárků, rozvodna ústředního vytápění apod. Soubor uvedených funkčních jednotek je tzv. domovní vybavení.

Druhy obytných budov

Urbanistické typy obytných domů je možno třídit takto:

• Rodinné domky
  • izolované - využití všech světových stran, nejtěsnější styk s přírodou, ekonomické náklady jsou zde největší
  • dvojdomky - hospodárnější ve využití pozemku a inženýrských sítí, pro umístění oken jsou k dispozici tři světové strany
  • řadové - dobře využívají pozemek, jsou ekonomické, je zajištěno přímé větrání, k dispozici jsou jen dvě světové strany
  • řetězové - tvoří přechod mezi řadovými domy a dvojdomy, jsou to domy se spojovacími krčky, kde je umístěna garáž nebo dílna
  • domky ve dvojnásobné řadě - jsou velmi ekonomické, nevýhodou je malá hloubka zastavění, nemožnost příčného provětrávání a orientace jen ne jednu světovou stranu
  • čtyřdomky - jsou ekonomické, ale mají nestejnou hodnotu v orientaci jednotlivých domů vzhledem ke světovým stranám
  • atriové - obytné místnosti jsou obrácené do vnitřní zahrady (oken do ulice je méně a spíše z podružných místností), bezprostřední spojení s přírodou, izolace vůči sousedům
  • terasové - realizují se ve svažitém terénu, ustupováním jednotlivých podlaží

Urbanistické typy rodinných domů (A - izolovaný domek, B - dvojdomky,

C - řadové domky, D - řetězové domky, E - domky ve dvojnásobné řadě, F - čtyřdomky, G - atriové domky)

• Bytové domy podle dispozičního řešení a seskupení bytů v domě
  • schodišťové - byty jsou přístupné přímo ze schodišťové podesty nebo mezipodesty, vhodný pro velké a střední byty (2 - 3 byty na podlaží)
  • chodbové - byty jsou přístupné ze společné chodby uvnitř domu, byty mají okna jed do jednoho průčelí, omezená orientace vůči světovým stranám
  • pavlačové - byty jsou přístupné z chodby umístěné na dvorním průčelí domu, obytné místnosti jsou situovány k průčelí domu, vhodné pro malé byty
  • sendvičové - kombinace chodbového a schodišťového domu (střídají se po podlažích)
  • mezonetové - zvláštní druh sendvičového domu (byt je rozdělen do 2. nebo 3. podlaží), schodiště je umístěno uvnitř bytu, lze výrazně oddělit klidnou část bytu od provozní
  • bodové (krychlové) - jsou volně stojící izolované bytové domy, které podle svého vnějšího tvaru jsou nízké hranoly
  • věžové - jsou izolované, většinou schodišťové bytové domy s větším počtem podlaží, které v urbanistické koncepci bytové zástavby mohou zastávat funkci dominanty
  • deskové - jsou zpravidla vysoké domy schodišťové, chodbové, pavlačové nebo sendvičové s mnoha sekcemi, délky až 200 m
  • terasové - tvořen ustupováním konstrukce od přízemí směrem k vyšším podlažím, přičemž objekt je situován v rovině

• Bytové domy podle formy bydlení
  • s rodinnými byty - rodinné a bytové domy
  • svobodárny - ubytovny, internáty, vysokoškolské koleje
  • kolektivní - kromě bydlení mají navíc začleněné některé složky občanské vybavenosti (obchod, škola)
  • domy s pečovatelskou službou - navrženy s ohledem na staré lidi (bezbariérové), včetně místnosti pečovatelské služby a ordinace

Vztah konstrukčního řešení a dispozice

Stěnový systém podélný - vhodný pro chodbové, pavlačové a sendvičové domy.

Stěnový systém příčný - variabilita bytů je omezena příčnými nosnými stěnami. Vhodné pro schodišťové domy.

Skeletový systém - umožňuje největší volnost při řešení dispozice.

Osazení budovy do terénu a její orientace

Norma požaduje, aby byty byly dostatečně prosluněny. Proto je nutno orientovat na slunnou stranu alespoň 1/3 z celkové plochy obytných místností. Za slunné strany se požaduje východní, jihovýchodní, jižní, jihozápadní až západní strana.

Odstupy dvou bytových , v jejichž sousedících průčelích jsou okna mají být nejméně 20 m (jsou-li v jednom průčelí okna obytných místností) nebo 10 m (v ostatních případech).

Odstupy od hranic sousedících pozemků u izolovaných rodinných domů, u koncových domů řadového zastavění nebo u dvojdomků mají být nejméně 5 m.

Podlaha obytných místností má být nejméně 30 cm nad povrchem přilehlého terénu. Vrchní strana poprsníku oken obytných místností v prvním podlaží bytových domů ve městech má být nejméně 180 cm nad chodníkem.

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.