Voda je na jedné straně základní podmínkou pro život, ale na straně druhé hrozbou pro stavební objekty, zejména pro části, které jsou vybudovány pod úrovní terénu respektive v těsném kontaktu s terénem. Voda působí rušivě téměř na všechny stavební látky, a proto musíme stavební konstrukce vystavené její působení účinně chránit vhodnými opatřeními. Poruchy budov, jejichž příčinou je vysoká vlhkost, salinita a další s ní související jevy, ovlivňují jejich životnost a také možnosti využívání vnitřních prostor. Přibližně 80% obyvatel střední Evropy bývá v stavbách starších 35 let, což je optimální čas životnosti v té době používaných hydroizolaci staveb. Většina těchto objektů, není izolovaná ani jiným způsobem chráněna proti vodě a vlhkosti. Z toho vyplývá, že tyto budovy jsou s vysokou pravděpodobností zavlhlé a bydlení v nich je zdraví škodlivé. Prvním příznakem problémů s vlhkostí je obvykle estetická závada na povrchu stěny, odlupování nátěru nebo narušení omítky. Pro úspěšnou volbu sanační úpravy zavlhlé konstrukce je nutná důkladná analýza příčin výskytu zvýšené vlhkosti a možné dopady navrhovaných úprav na konstrukce a další užívání stavby.

Projevy zvýšené vlhkosti na svislých konstrukcích

Vlivem působení vlhkosti se na zdivu projevují charakteristické vlhkostní mapy, jejich tvar a výskyt je směrodatný pro určení příčiny zvýšené vlhkosti.

     Vzlínající vlhkost do zdiva z podzákladí


Souvislé mapy se objevují v oblastech styku obvodových stěn a středních stěn, v koutech podél obvodu, v místech schodišťový těles a výtahových šachet.

Vlhkost pronikající do zdiva z oblastí, kde je voda naakumulovaná


Na středních zdech kolmo situovaných k obvodu se tvoří vlhkostní mapy ve tvaru trojúhelníku jehož přepona klesá směrem do středu objektu.

Vlhkost na povrchu zdiva kondenzující vlivem jeho tepelně technických vlastností a nedostatečným pohybem vzduchu


Na zdivu se objevují viditelné, nepravidelně ohraničené vlhkostní mapy zdánlivě nelogicky, na různých částech zdiva, často i vysoko nad suchou částí zdiva, v horních koutech místností, v oblastech tepelných mostů (okna, dveře, kotvení reklam a podobně) a patách kleneb.

Projevy zvýšené vlhkosti na vodorovných konstrukcích

Hlavní dopady, které spôsobujúporuchy horizontálních konstrukcí, které nejsou v přímém kontaktu s terénem, je vysoká hmotnostní vlhkost svislých konstrukcí, vlastnosti stavebního materiálu a prostorová relativní vlhkost v místnostech pod nimi.

     Stropy a klenby bývají povětšinou viditelně zavlhlé:

     V místech kontaktu stropů s obvodovými stěnami
     V patách kleneb
     Ve vrstvách pod nášlapnou vrstvou podlahy

Dobře izolované podlahy nad místnostmi s vysokou relativní vlhkostí jsou často důvodem pro radikální zhoršování vlhkostního stavu celé skladby.

Podlahové vrstvy v kontaktu s terénem

Podlahy se často vzdouvají vlivem vlhkosti, případně se rozpadají hnilobou. Vytvářejí se podmínky pro výskyt plísní a hub.

Důvodem tohoto stavu jsou zejména vysoká vlhkost zeminy v podzákladí, eventuálně blízkost vody, Poruchy nebo nevhodný typ hydroizolačního systému respektive jeho úplná absence.

Co je třeba brát v úvahu před sanací objektu

Při vytváření koncepce dodatečného hydroizolačního systému je nutné si položit otázku zda je třeba izolovat podlahu pokud ani zdivo není zaizolované a jak velké úpravy v dispozici, provozu nebo v typu nášlapných vrstev by to znamenalo.

Ne všechny metody na odstraňování vlhkosti z konstrukcí jsou úspěšné, zejména pokud jsou zvoleny náhodně podle informací o dosažených výsledků u jiných typů staveb bez ohledu na specifické a odlišné podmínky. Přihlédneme-li na druh zdiva, většina uváděných metod se používá při cihlovém zdivu, málo metod při smíšeném a ještě méně při kamenném zdivu, přičemž téměř všechny starší stavby mají zdivo právě kamenné nebo smíšené. Tyto metody odstraňují vlhkost stěny obvykle nad terénem, protože jsou realizovány z exteriéru. Pokud jsou budovy podsklepené suterénní stěny zůstávají tedy i nadále pod škodlivými účinky vody i vlhkosti. Suterénní prostory zůstávají i po sanaci zavlhlé, tedy neobyvatelné, resp. nevhodné pro provoz, kde se déle zdržují lidé. Navíc vlhkost konstrukcí, které budou pod nově vytvořenou hydroizolační skladbou bude rapidně zvyšovat což může mít v budoucnu za následek vážné statické poruchy celého objektu.

závěr

Odstranění vlhkosti stěn není jen problém ekonomický, ale i fyzikální, tedy zda je ekonomické stěny vysušovat nebo celou stavbu demolovat a nahradit ji novou, zda sanací budeme moci obnovit rezistenci stavby vůči vnikání vlhkosti.
Při rozhodování o způsobu sanaci objektu třeba brát v úvahu všechna kritéria, zejména však historickou nebo kulturní hodnotu objektu.

Zdroj: Odvlhčování staveb, Michael Balík a kol. vydavatelství Grada

• Vlhkosť na povrchu muriva kondenzujúca vplyvom jeho tepelno technických vlastností a nedostatočným pohybom vzduchu

Na murive sa objavujú viditeľné, nepravidelne ohraničené vlhkostné mapy zdanlivo nelogicky, na rôznych častiach muriva, často aj vysoko nad suchou časťou muriva, v horných kútoch miestností , v oblastiach tepelných mostov (okná, dvere, kotvenie reklám a podobne) a pätách klenieb.