Zdroj: www.tom-builder.cz

Posledních několik let se začalo při výstavbě více hledět na ekologické aspekty. Přibývá pojmů jako ekologie, udržitelnost, udržitelné bydlení,…. Jedno mají však společné a to je cíl. Cílem je šetřit a ochraňovat přírodu a zdroje nerostných surovin, především pro další generace. Já se s těmito myšlenkami naprosto ztotožňuji. Nicméně mám tu jedno ALE. Občas tu schází selský rozum.

V době, kdy se mluví o super ekologických projektech, je třeba být na pozoru a prověřit všechny skutečnosti kokem. Ne každá stavba může být pro přírodu tak pozitivní. Zvláště když stojí na zelené louce. Dobrým případem je třeba jeden z berounských obchodních domů. Po necelých 15 letech provozu byl stržen a nahrazen novým. Z hlediska obchodu určitě zajímavý krok, viz video. Mnoho nového bylo provedeno. Z hlediska ekologie jen kupa suti, která se ocitla na skládce. A to je dle mého docela škoda. Většina konstrukcí mohla ještě pár desítek let sloužit, když už, tak na jiné stavbě.

Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/lidl-v-beroune-otevre-novy-obchod-dqs-/ek...

Dalším příkladem je domek z padesátých let. Vznikl sice také na zelené louce, ale v daném období byla suburbanizace běžná. Zajímavostí na tomto domě je stavivo. Stavba domku vznikla recyklací jiné stavby, která ustupovala další výstavbě. Materiál jako cihly, kamenný sokl nebo třeba krovy. To vše bylo dovezeno (po železnici) a znovu použito. Drží perfektně, netřeba se obávat.:-)

Sokly i cihly mají za sebou již desítky let na jiné stavbě.

O znovupoužití krovů svědčí dlaby pro hambálky, nebo stopy po podbití. Tesané trámy jsou v perfektním stavu.

Ze stavebního hlediska snad jen dvě malá upozornění. Neměli bychom používat cihly z komína a cihly zasolené. To by mohlo přidělat mnoho starostí. Druhé upozornění patří k řezivu. Je třeba dřevěné prvky ukládat ve stejném směru a pnutí, jak byly použity původně. Pokud bychom např. dřevěný trámek otočily, abychom minimalizovaly vzniklý průhyb, opět si zaděláme na pěkný problém. Krajní vlákna trámu jsou už přetvořená a nepřenáší opačné napětí, takže je únosnost takového prvku nižší.

A to nejlepší na konec. Dochovaný kolík pro zajištění spoje. Napravo historické kotvení zábradlí pomocí olova. Použito na jiném místě.

Právě v recyklaci staveb vidím velký potenciál. Místo pro cihly, kusy betonu nebo kámen není na skládce, ale ve stavbách. Je pravdou, že občas je třeba přidat zvýšené úsilí. Samozřejmě s mírou. Nevidím jediný důvod, proč by nešlo použít recyklát jako násyp pod základovou desku, postavit "třicítku" zeď a zateplit, nebo utopit pár kusů betonových bloků v základech. Jak dlouho vydrží betonová či keramická střešní taška? Ty kvalitnější nás přežiji. Je škoda je bez využití vyhodit.