Budoucnost - pasivní a nízkoenergetické domy

Koncept pasivního domu vznikl před více jak 20 lety jako stavebně-fyzikální experiment, který měl ukázat, do jaké míry lze v našich klimatických podmínkách zredukovat spotřebu tepla na vytápění budov. Minimalizace spotřeby tepla na topení bylo dosaženo vysokou tepelně izolační schopností, těsností a tvarovou kompaktností obálky domu a orientací oken převážně na jih. Jelikož je však v každém domě potřeba přiměřená výměna vzduchu, byl zbudován i ventilační systém se zpětným získáváním tepla z odsávaného vzduchu (rekuperací).

Ukázalo se, že není rentabilní stavět domy, které by po celý rok byly vytápěny pouze vnitřními a solárními zisky, reálné se však ukázalo vytápět dům ohřevem přiváděného vzduchu. Právě kritérium vytopitelnosti domu vyměňovaným vzduchem zřejmě dalo domu název pasivní – tedy dům, který nepotřebuje standardní teplovodní otopný systém. Jednoduchými výpočty i na řadě konkrétních příkladů se tehdy ukázalo, že ohřevem přiváděného vzduchu lze vytopit dům, pokud potřebný topný výkon nepřesahuje 10 W/m2 podlahové plochy a tomu odpovídá v našich klimatických podmínkách roční měrná spotřeba tepla kolem 15 kWh/m2 podlahové plochy. Dnes se stala hodnota spotřeby tepla na vytápění pod 15 kWh/m2 podlahové plochy základním kritériem pro pasivnost domu a běžně se odhlíží od toho, jakými prostředky je požadované hodnoty dosaženo. Má se však za to, že řízená ventilace s rekuperací a dostatečná tepelná izolace a těsnost je nutnou podmínkou pro pasivní dům.


Dnes jsou, především v Německu a v Rakousku, postaveny stovky, možná i tisíce pasivních domů a je vyvinuta řada koncepcí pro jejich stavbu. Ukazuje se, že pasivní dům je investičně alespoň o 10 % (někdy je to však bohužel i mnohem více) dražší než běžný dům, úspory energie na vytápění však rozumné navýšení investičních nákladů na stavbu za dobu její životnosti několikrát zaplatí, investice do pasivního domu je tedy rentabilní a navíc přináší vyšší uživatelský komfort i nezanedbatelný přínos pro ekologii a ochranu klimatu. Neexistuje racionální důvod, proč nestavět drtivou většinu nových domů v pasivním standardu. Realita na vysoce konzervativním stavebním trhu je však zcela opačná. Proč?


Dosavadní zkušenosti ukazují, že stavba pasivního domu klade vyšší nároky na projekci i na řemeslné provedení při stavbě (hlavně kvůli dodržení vysoké těsnosti obálky), než je tomu u běžného domu. Projektanti a stavební firmy zabývající se výstavbou pasivních domů jsou stále považováni za něco mimořádného. Chceme-li tedy přispět k tomu, aby se z pasivní výstavby stal standard, je třeba dále hledat nová, jednoduchá, levná a řemeslně nenáročná řešení, která by nároky na projekci, řemeslné provedení i cenu výstavby pasivních domů udělaly plně srovnatelnou s běžnými domy. Toto jsem považoval v roce 2006 za rozhodující výzvu, která mne vedla pasivní dům svépomocně naprojektovat a v Popicích postavit. V roce 2009 byl dům zkolaudován a zkušenosti z ročního provozu jsou tedy již k dispozici.
Cílem příspěvku je nejen shrnout a vyhodnotit zkušenosti ze stavby a provozu pasivního domu v Popicích, ale i vytvořit vizi pro nejbližší budoucnost – co lze ještě na koncepci pasivního domu vylepšit ve smyslu zlevnění a zjednodušení při plném zachování komfortu a spolehlivosti.

Nový stavební systém dřevostavby
Obvodový plášť budovy pasivního domu musí zajišťovat dvě základní funkce – statiku objektu a výbornou tepelnou izolaci spojenou se vzduchotěsností. Při řešení konstrukce obvodového pláště je třeba vycházet z následující úvahy. Tepelné izolace vztaženo na 1 m3 jsou vůbec nejlevnějším stavebním materiálem a tudíž jimi jakkoli šetřit není účelné. Problémem je pouze, jak tyto velké objemy izolací ve stavbě jednoduše a levně aplikovat.


V podstatě máme pro řešení obvodového pláště dvě možnosti – masivní zdivo na bázi cihelných tvárnic či porobetonu nebo dřevěnou konstrukci, v obou případech doplněnou masivní tepelnou izolací. Objemové zdící materiály samy o sobě nemají dostatečnou tepelně izolační schopnost a systémy polystyrénových tvárnic vylitých betonem nepovažuji za dostatečně dobré řešení z hlediska interiérového komfortu.
V případě masivního zdiva použijeme pro stavbu obvodovou stěnu jen o minimální staticky nutné tloušťce doplněnou co největší tloušťkou izolace. Nejlevněji můžeme provést zateplení kontaktním způsobem pomocí pěnového polystyrénu. Pokud zapustíme standardní hmoždinky běžné délky cca 20 cm do dostatečné hloubky a pak otvor zaplníme polystyrénovou zátkou, můžeme jednoduše a levně kotvit polystyrén tloušťky i kolem 35 cm, což plně odpovídá požadavkům na pasivní dům. Bližší se lze dozvědět na videu.


Je-li obvodová nosná stěna tloušťky 25 cm, výsledná tloušťka obvodové stěny je pak stále přijatelných 60 cm. Z hlediska kondenzace vlhkosti je takové řešení absolutně v pořádku, protože stěna je v celém objemu vždy dostatečně teplá a nemůže v ní docházet ke kondenzaci vlhkosti.
Dřevo je přírodní materiál s vynikajícími mechanickými vlastnostmi a s dlouholetou tradicí ve stavebnictví. Při troše šikovnosti projektanta může 1 kg dřeva nahradit 1 kg oceli nebo 30 kg betonu či zdících materiálů. Navíc dřevo v sobě uchovává po celou dobu životnosti stavby poměrně velké množství uhlíku, který by se při shnití či spálení dřeva dostal do atmosféry a přispíval tak ke klimatickým změnám. Proto jsem se rozhodl pro použití dřeva ke stavbě obvodového pláště popického pasivního domu. Později uvidíme řadu dalších výhod zvolené konstrukce.


Dosavadní běžný způsob dřevostavby obvodového pláště zajišťujícího dobrou statiku vychází obvykle z hranolů o rozměrech 8x16 cm. Tak vznikne přirozeným způsobem prostor pro uložení 16 cm tepelné izolace. Dalších alespoň 20 cm izolace je však u pasivního domu ještě třeba přidat. Vzniknou tak mnohavrstevné konstrukce, které rozhodně nejsou ani levné ani pracovně nenáročné. Proto jsem se rozhodl jít jinou cestou – použít jako základní stavební element dřevěný příhradový vazník, který má příčný rozměr 40 cm a přirozeně vytvoří v obvodové stěně prostor pro uložení tepelné izolace o stejné tloušťce. Navíc příhradové vazníky vynikají svou vysokou tuhostí při nízké hmotnosti. Proto se příhradové vazníky též velmi dobře hodí jako náhrada krokví ve střešní konstrukci, kde opět vytvářejí prostor pro pohodlné uložení 40 cm izolace.


Jako nejvhodnější způsob pro výrobu příhradových vazníků se ukázalo jejich lepení kvalitním lepidlem a stažení šroubovým svorníkem. Tato technologie umožňuje vyrábět levně a technologicky nenáročně vazníky různých délek a tvarů podle dodaných výkresů až do délky kolem 8 m. Příklad řezu domem s takovou konstrukcí je na obr. 1 a pohled na jeho stavbu je na obr. 2.


Obr. 1. Řez domem s konstrukcí obvodového pláště z příhradových vazníků.

Obr. 2. Pohled na konstrukci domu z příhradových vazníků.

Další postup při konstrukci obvodového pláště představuje instalace Velox desek WS-35 na venkovní obvod příhradových vazníků. Je potřeba použít vyschlé Velox desky (to lze s výrobcem domluvit). Velox desky jsou k příhradovým vazníkům přišroubovány ocelovými vruty a přilepeny PUR pěnou. Celý venkovní plášť je zmonolitněn slepením jednotlivých Velox desek flexibilním stavebním lepidlem. Tím vznikne mechanicky velmi odolný vnější plášť, na který lze aplikovat standardním postupem venkovní omítku. Ukázka oplášťování je na obr. 3.

Obr. 3. Oplášťování domu zvnějšku pomocí Velox desek.

Po instalaci vnějšího opláštění a vyložení ostění otvorů Velox deskami (pod Velox desky na ostění je třeba instalovat parozábranu, která pak bude napojena na parozábranu na interiérové straně) je možné vkládat tepelnou izolaci ve formě dvou desek z kamenné vlny o tloušťce 20 cm. Detail je zobrazen na Obr. 4.

Obr. 4. Detail uložení kamenné vlny a ostění okna s parozábranou vlevo nahoře. Veškeré cihlové zdi jsou založeny na šáru porobetonu pro potlačení tepelného mostu do základové desky (vpravo dole).

Podobně jako do svislých stěn ukládáme kamennou vlnu i do šikminy pod střechou. Kamennou vlnu nad strop ukládáme až po instalaci parozábrany a podhledových Velox desek – viz. Obr. 5. Jelikož parozábrana nemusí plnit funkci vzduchotěsné vrstvy, je parozábrana instalována jen pomocí sponkovačky a není slepována – pouze je na spojích dodržován dostatečný přesah.
Před instalací oken a dveří v obvodovém plášti je třeba ostění natáhnout stěrkou s perlinkou, což umožní kvalitní utěsnění spáry mezi oknem a ostěním. Po instalaci kamenné vlny je třeba provést i zateplení podlahy nad základovou deskou deskami z EPS. Je vhodné před pokládáním polystyrénových desek vyrovnat svařené hydroizolační pásy tenkou vrstvou jemného písku, kterou může být případná zkondenzovaná voda prostupivší podlahou odvedena ke stěnám či k obvodu domu a nebude tak docházet k degradaci EPS postupným hromaděním vlhkosti. Postup pokládání desek z EPS je znázorněn na obr. 6.

Instalace rozvodů a zajištění vzduchotěsnosti

Celková tloušťka obvodové stěny včetně vnitřní a vnější omítky je 48 cm, přitom zajišťuje statiku objektu, umožňuje pohodlné uložení 40 cm tepelné izolace a z exteriéru i interiéru poskytuje mechanicky velmi odolné povrchy. Parozábranu tvoří neslepovaná PE fólie instalovaná pod interiérovou Velox deskou. Vzduchotěsnosti objektu je dosaženo pomocí stěrky s perlinkou a štukové omítky na vnitřní Velox desce. Stavební systém však též umožňuje velmi pohodlnou instalaci všech rozvodů, jak je zdokumentováno v následujícím.

Obr. 5. Pohled na stropní podhled z Velox desek a na šikminu tepelně zaizolovanou deskami z kamenné vlny.

Obr. 6. Pokládání desek z EPS v celkové tloušťce 24 cm (může být i 30 cm) na základovou desku.

Objemné rozvody vzduchotechniky provádíme velmi jednoduše a levně pomocí plastového kanalizačního potrubí v obvodové stěně. Mezi příhradovými vazníky je dost místa i na křížení potrubí, jak je vidět na obr. 7. Podobně jako vzduchotechniku můžeme do obvodového pláště umístit i rozvody kanalizace (obr. 8). Kolem rozvodů musíme prostor řádně vycpat kamennou vlnou aby nevznikaly tepelné mosty (obr. 9). Poté co instalujeme parozábranu (pro prostupy vytvoříme v parozábraně velmi těsnou díru) a Velox desky, spáru mezi Velox deskou a prostupem vypěníme PUR pěnou. Stejně vypěníme i napojení mezi Velox deskou a trámy či zdmi – viz. obr. 10. Těsnost pak zaručí stěrka s perlinkou dotažená až k prostupu či trámu.

Obr. 7. Rozvody vzduchotechniky kanalizačními rourami v příhradových vaznících. Oranžové vývody v horní části obrázku jsou připraveny pro připojení podstropní rekuperační jednotky.

Obr. 8. Podobně jako vzduchotechniku můžeme do obvodového pláště umístit i rozvody kanalizace.

Obr. 9. Důkladná instalace kamenné vlny kolem rozvodů vzduchotechniky

Obr. 10. Po seříznutí PUR pěny dotáhneme stěrku s perlinkou až těsně k prostupu vzduchotechniky a k trámům. Tím velmi dobře zabezpečíme vzduchotěsnost objektu.

Rozvody elektřiny a slaboproudu provádíme do vzduchotěsných krabic E 2000, které uchytíme před instalací Velox desky do v ní předvrtaných otvorů – viz. Obr. 11. Podobně můžeme vést i „husí krky“ pro slaboproudé rozvody. Perlinka se stěrkou pak krabici, případně prostup kabelu pro osvětlovací těleso dokonale utěsní – viz. obr. 12.

Obr. 11. Elektroinstalační krabici upevníme do předvrtaného otvoru ve Velox desce a zavedeme do ní kabely. Ty budou vedeny mezi parozábranou a Velox deskou. V místě styku s příhradovým vazníkem je nutno do Velox desky vydlabat pro kabel drážku.

Obr. 12. Stěrka s perlinkou utěsní elektroinstalační krabici i prostup kabelu.

Pro tažení rozvodů vody plně postačuje prostor daný tloušťkou Velox desky. Všechny vodovodní rozvody upevníme na příhradovou konstrukci – viz. obr. 13. Poté přišroubujeme Velox desky a mezery mezi Velox deskou a vodovodními rozvody zapěníme PUR pěnou či zapravíme stavebním lepidlem – viz. obr. 14.

Obr. 13. Vodovodní rozvody upevníme na příhradovou konstrukci. Vývody uchytíme na pásovou ocel. Mezi parozábranou a Velox deskou můžeme též jednoduše vést i stupačky podlahového topení.

Obr. 14. Výška Velox desky je pro vedení vodovodních instalací plně postačující a trubky lze zapravit stavebním lepidlem nebo PUR pěnou.

Otopný a ventilační systém

Otopný systém a ventilační systém jsou klíčové aktivní systémy v pasivním domě. Měly by být na jedné straně dostatečně jednoduché, investičně levné a provozně úsporné, na druhé straně by měly poskytovat dostatečný komfort a být dostatečně flexibilní pro možnost výměny zdroje tepla či rekuperační jednotky.
Původní myšlenka vytápět dům jen pomocí vyměňovaného vzduchu se dnes ukázala jako nevhodná. Předně praxe ukázala, že množství vyměňovaného vzduchu v pasivním domě je vhodné držet na podstatně nižší úrovni než se původně předpokládalo – zhruba 25 m3/přítomnou osobu (to odpovídá běžně přijímaným představám o přijatelné výši 1000 ppm CO2 v interiérovém vzduchu). S takovými výměnami vzduchu nelze dům teplovzdušně vytopit. Pokud je výměna vzduchu výrazně vyšší než 25 m3/přítomnou osobu, klesá relativní vlhkost interiérového vzduchu v mrazivém počasí pod nepříjemných a nezdravých 30%. Také pokud spojíme výměnu vzduchu s vytápěním, nelze vytápění a výměnu vzduchu nezávisle regulovat a nastává např. problém výměny vzduchu ve sluncem vyhřátých místnostech.
Dnes se v řadě českých pasivních domů setkáváme se systémem teplovzdušného vytápění, kdy značná část přihřívaného vzduchu v domě cirkuluje a jen malá část cirkulujícího vzduchu je vyměňována. Má to jistou výhodu v tom, že v celém domě jsou zhruba „konstantní“ podmínky, na druhé straně to brání zónování, které má řadu jiných předností, jak popíši později. V případě cirkulačního systému však narazíme na jednu podstatnou nevýhodu. Oproti jednoduchému ventilačnímu systému je systém s cirkulačním vytápěním výrazně složitější a investičně dražší. A jelikož je běžně k topení u systému s cirkulačním vytápěním používána elektřina, vyjde jistě systém s cirkulačním vytápěním výrazně dráž než jednoduchý ventilační systém doplněný elektrickými přímotopy.
Zkusme si tedy krátce rozebrat, co nabízí jednoduchý ventilační systém doplněný elektrickými přímotopy za výhody oproti cirkulačnímu teplovzdušnému topení. Předně je to dokonalá možnost regulace teploty v každé místnosti, kdy např. v ložnici nebudeme vůbec topit a v koupelně budeme držet teplotu o něco vyšší než ve zbytku bytu. Jednoduchý ventilační systém nám pak umožňuje i zónování čerstvosti vzduchu, pokud z rekuperátoru přivádíme čerstvý vzduch jen do pokojů, ten se pak veškerý svede do kuchyně, odtud je přes uhlíkový filtr v cirkulační digestoři nad sporákem přiváděn do koupelny a z koupelny je přes WC odváděn do rekuperároru. Takto funguje k plné spokojenosti bydlících ventilační systém v popickém pasivním domě. Jeho velkou výhodou je, že vzduch je postupně degradován – vzduch z pokojů je plně postačující pro kuchyň, vzduch z kuchyně zbavený pachů je stále ještě dobrý pro větrání koupelny a vzduch z koupelny je jistě dobrý pro větrání WC. Systém velmi účinně brání šíření pachů po domě a ať je člověk v domě v obytné části kdekoliv, vždy se potká s přiměřeně čerstvým vzduchem. Výměna vzduchu v kuchyni, koupelně i WC je na maximální možné úrovni plně v souladu s předpisy.
Zdá se tedy, že jednoduchý ventilační systém doplněný přímotopy je z dnešního pohledu uživatele velmi vhodný. Jenže si je třeba uvědomit, že se možná i v blízké budoucnosti zdraží elektřina natolik, že bude vhodné přejít na jiný způsob vytápění jako je elektrické tepelné čerpadlo, kondenzační plynový kotel, plynové tepelné čerpadlo či kotel na biomasu. U všech těchto zdrojů je velmi vhodné využít podlahové topení s možností poměrně značné akumulace tepla v betonové desce nesoucí podlahové topení. V Popicích bylo proto vybudováno velmi levné a jednoduché podlahové topení napájené plynovým kondenzačním kotlem. Běžně se topí vodou o teplotě kolem 30 °C, kdy má kondenzační kotel vynikající účinnost. V případě, nahrazení plynového kondenzačního kotle elektrickým tepelným čerpadlem by byl topný faktor čerpadla spolupracující s podlahovým topením opět vynikající. Pro zhotovení podlahového topení v popickém pasivním domě bylo použito 400 m hadice v ceně 7000 Kč. Hadice byla rozdělena do 6 sekcí – 4 sekce na vytápění přízemí a 2 sekce na vytápění 1. podlaží. Hadice byly jednoduše přichyceny k armovací karisíti a zabetonovány do desky o tloušťce 8 cm tvořící těžkou plovoucí podlahu. Betonové desky podlahy současně tvoří významný tepelně-akumulační prvek v domě. Betonáž desky s podlahovým topením v přízemí a v 1. podlaží je zachycena na obr. 15 a 16.

Obr. 15. Betonáž podlahové desky s podlahovým topením v přízemí. Vzdálenost hadic je asi půl metru a jejich instalace trvala asi půl dne.

Obr. 16. Betonáž podlahové desky s podlahovým topením v 1. poschodí. Vzdálenost hadic je asi 1 metr. I při tak nízké hustotě hadic se místnosti 1. poschodí spolehlivě vytopí vodou o teplotě 30 °C.

Otopný systém v pasivním domě by měl být, dle mého, založen na levném podlahovém topení spojeným s akumulací v betonové desce. Zde si je třeba uvědomit, že kdykoliv v budoucnu pořídíme dodatečně teplovodní otopný systém za mnohonásobně vyšší cenu. Na již vybudované podlahové topení můžeme též v budoucnu napojit malý kotel na peletky či malá krbová kamna s teplovodní vložkou. Akumulace v podlaze spojená s velmi malými tepelnými ztrátami domu umožní i v mrazech topit obden do podlahy jednorázovým spálením cca 10 kg biomasy. To nijak výrazně bydlící nezatíží a nebudou to zřejmě chápat jako diskomfort. Žádné akumulační nádrže nejsou potřeba, sám dům je velkým dobře izolovaným tepelným akumulátorem v němž bude i při uvedeném způsobu vytápění kolísat teplota sotva o 1 °C.
Jak by tedy měl podle mne vypadat optimální otopný a ventilační systém pro pasivní dům? Začněme otopným systémem. Jako zdroj tepla se v dnešní době jeví nejvýhodnější tepelné čerpadlo, jehož tepelný výkon by měl být pro běžný pasivní dům kolem 5 kW. Toto tepelné čerpadlo by mělo fungovat ve dvou režimech:
1. Od podzimu do jara by tepelné čerpadlo odebíralo teplo z okolního vzduchu a bylo by přednostně ovládáno bojlerovým termostatem pro ohřev vody a pak prostorovým termostatem pro topení do podlahy.
2. V letním režimu, když je žádoucí dům chladit, by bylo tepelné čerpadlo ovládáno bojlerovým termostatem a odebíralo by teplo z podlahového topení (to by fungovalo jako chlazení). Tak zajistíme průměrný chladící výkon kolem 0,2 kW.
Dá se předpokládat, že přepnutí mezi oběma režimy by se provádělo pouze dvakrát ročně ručním přepnutím několika elektrických přepínačů a změnou poloh několika ventilů podle dodaného schématu.
Tepelné čerpadlo uvedeného výkonu jistě na trhu existuje, je jej jen třeba doplnit potřebnými výměníky a ventily. Dá se očekávat, že po zavedení výroby by mohlo takové čerpadlo s doplňky stát kolem 70 000 Kč. Bohužel, takto vybavené tepelné čerpadlo zatím na trhu chybí.
Co se týče ventilace s rekuperací, ani tam nabídka na trhu není optimální. Představme si, že dům je plánován pro 4 lidi, není tedy nutné mít v domě větší výměnu vzduchu zajištěnou rekuperačním výměníkem, než je 100 m3/h. Celá rekuperační jednotka by měla být postavena právě na takový výkon a zoptimalizována na minimum hluku a spotřeby a na maximální účinnost výměníku přesahující 90%. Dá se očekávat že spotřeba takto vyladěné jednotky by byla na každý ventilátor kolem 10 W. Jednotka by měla umět pracovat ve třech režimech:
1. V topné sezóně rekuperační jednotka nasává vzduch z podzemního registru přes rekuperační výměník do obytných místností a vzduch z WC vypouští přes rekuperační výměník ven.
2. Mimo topnou sezónu, kdy není třeba dům chladit, lze dům odtěsnit např. použitím mikroventilační polohy u oken a pomocí rekuperační jednotky vzduch z domu pouze odtahovat (ušetří se 10 W jednoho ventilátoru). I pokud by plášť domu zůstal utěsněn, přívod vzduchu přes zemní registr a rekuperátor by pořád existoval, tudíž by odtah aspoň z části fungoval.
3. V období potřeby dům chladit rekuperační jednotka nasává vzduch ze zemního registru přes bypas do obytných místností a vzduch z WC vypouští přes rekuperační výměník ven. To zajistí chladící výkon kolem 0,5 kW při spotřebě 10 W navíc.
Jednotlivé režimy jednotky jsou přestavovány pouze čtyřikrát do roka s tím, že jde pouze o vypnutí či zapnutí jednoho ventilátoru či manuální přehození klapky bypasu. Vyladěná rekuperační jednotka s manuálním bypasem by mohla stát kolem 25 000 Kč. Výkon jednotky je možno regulovat spínáním přes standardní programovatelné spínací hodiny. V každém domě by měl být vlhkoměr, podle kterého by se hlídala výměna vzduchu tak, aby relativní vlhkost vzduchu v domě v zimním období příliš nepoklesla pod 50%.
Značné úspory investičních nákladů lze dosáhnout při budování zemního registru, pokud jej umístíme do základových pasů – viz. obr. 17. Tato koncepce se již u řady domů prakticky osvědčila.

Obr. 17. Zemní registr v základových pasech popického pasivního domu.

Pokud sečteme investiční náklady na aktivní systémy pasivního domu dojdeme při započtení tepelného čerpadla (70 000 Kč), rekuperační jednotky (25 000 Kč), zemního registru a vnitřních vzduchotechnických rozvodů (15 000 Kč), bojleru (10 000 Kč) a podlahového topení (15 000 Kč) k částce kolem 135 000 Kč. Za takovou částku získáme komfortní systém se zdrojem velmi levného tepla pro topení a ohřev vody a s přiměřeným, provozně téměř beznákladovým chlazením.

Jak to zatím chodí v pasivním domě v Popicích

Předně je třeba oznámit výsledky měření těsnosti budovy. První a současně poslední měření těsnosti budovy bylo provedeno těsně před nastěhováním a dalo hodnotu n50=0,33 1/h, což je hodnota skoro dvakrát lepší, než je vyžadována jako nejvyšší možná pro pasivní domy (viz. protokol).
Popický pasivní dům o podlahové ploše 180 m2 je rozdělen na dvě bytové jednotky: 5+1 v nichž žije rodina s dvěma malými dětmi a 1+1, kde žije babička dětí. Stavební úřad nedovolil otočit dům hodně proskleným štítem na jih a proto štíty otočeny na východ a západ, což je pro zimní sluneční zisky poměrně nevýhodné. Ač byl dům kvůli malým dětem minulou zimu vytápěn na teplotu 23 °C bylo na vytápění za uplynulou topnou sezónu spotřebováno přibližně jen 300 m3 zemního plynu, což představuje spotřebu asi 16 kWh/m2/rok.
Dá se tedy prohlásit, že stavební systém se ať z hlediska těsnosti obálky tak z hlediska tepelně-izolační schopnosti obálky plně osvědčil.
Zajímavé se ukázaly zkušenosti s používáním rekuperační jednotky pro řízené větrání. Zpočátku byla rekuperační jednotka nastavena na trvalý výkon 75 m3/hod avšak v průběhu prosince klesla relativní vlhkost v domě ke 30%. Proto byl snížen výkon jednotky na výměnu 50 m3/hod a při velkých mrazech byla jednotka i na několik hodin denně vypínána. Tak se zdařilo udržovat relativní vlhkost v domě po celý zbytek zimy v rozmezí 40-50%. Bydlící považují kvalitu vzduchu v domě za plně vyhovující a oceňují, že se po domě nešíří pachy. V zimě bude ještě v domě provedeno měření koncentrace CO2. Pohled na dům těsně před dokončením je na obr. 18.

Obr. 18. Dům v „kabátku“ těsně před dokončením.

Co se zatím neděje

Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba a pak by již plošnému prosazení výstavby pasivních domů nemohlo nic zabránit.
O problematice pasivních domů jsem diskutoval s několika architekty a shodli jsme se na tom, že sami optimalizaci z časových důvodů provádět nemohou a spolehlivý soubor zoptimalizovaných řešení, který by mohli při projektování použít, nemají k dispozici. To je totiž zřejmě práce pro stavební fakulty či Centrum pasivního domu, aby v rámci řešení grantových projektů či vedení diplomových a doktorských prací neustále vytvářeli, dopracovávali a prakticky ověřovali optimalizované systémy pro stavbu pasivních domů, které jsou oproštěny od lobbistických tlaků výrobců a dodavatelů. Pokud by to takto začalo fungovat, architekti a projektanti by měli neustále aktualizovaná optimalizovaná řešení k dispozici a mohli by z nich při návrhu domů vycházet.

Závěr

Popický dům rozhodně nepovažuji za ideál pasivního domu a proto uvítám jakoukoli kritiku i návrhy na vylepšení stavebního systému. Detailně si můžete výstavbu prohlédnout na komentované fotogalerii. Další dotazy rád zodpovím. V dnešní době je v různém stavu rozpracování asi desítka domů stavěných svépomocně tímto systémem. Další zájemci o svépomocnou výstavbu jsou vítáni s tím, že jsem schopen zajistit projekt domu a výrobu příhradových vazníků za velmi příznivou cenu. Rozhodně uvítám zahájení podnikatelských aktivit využívajících představený stavební systém a jsem připraven ke spolupráci.

Autor : Jiří Svoboda

Zobrazení: 2474

Přidat komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být členem stavebnikomunita.cz!

Staňte se členem stavebnikomunita.cz.


Odborník
Komentář přidal(a) Rozumbrada dne 9.Září.2019 v 19:57

Další důležitou součástí pasivních a nízkoenergetických staveb jsou kvalitní okna.


Odborník
Komentář přidal(a) Rozumbrada dne 9.Září.2019 v 19:55

Důležitou součástí domů je vytápění a druh vytápění.

Fórum

volné prac. místo

Zahájeno uživatelem Martin Papež v Stavební práce, stavební materiál a firmy 6.9. 0 Odpovědi

Rodinný kolektiv Papežů zabývající se přírodními dřevostavbami, slamáky a hliněnými omítkami, prosí o pozornost.S narůstající poptávkou po naší práci hledáme nového kolegu, který bude stejného…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Radek Jeleček 19.1.. 3 Odpovědi

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s…Pokračovat

Posuvne dvere

Zahájeno uživatelem Roman Vach v Výplně otvorů - okna, dveře 4. 30, 2018 0 Odpovědi

Dobry den, chystame se rekonstruovat bytove jadro a zaujala nas moznost zabudovanych posuvnych dveri, byl nam doporucen tento typ:…Pokračovat

Zpevnění podlahy

Zahájeno uživatelem Tomas Svoboda v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Zdeněk Trávníček 2. 20, 2018. 2 Odpovědi

Dobrý den, řešíme rekonstrukci podkroví a nejsme si jistí s podlahou resp. stropem. Jde o stavbu z roku 1963 a podle plánů by skladba stropů nad přízemím měla být následující: prefabrikát, zásyp,…Pokračovat

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

Snímky

Energetické projektové hodnotenie stavieb a teplotechnické posúdenia.

© 2019   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby