Působení sněhu na stavbu

Sníh a led zejména v horských a podhorských oblastech prověřují kvalitu architektonických a konstrukčních řešení staveb. Jevy způsobené hromaděním a pohybem srážek v tuhém skupenství se dají rozdělit následujícím způsobem (viz fotografie).

01POHYB SNĚHU NA STŘEŠE

Vrstva sněhu se na šikmé ploše neustále pohybuje. Pohyb sněhu může způsobit poškození střešní krytiny a konstrukcí umístěných nad rovinou krytiny.

02HROMADĚNÍ SNĚHU V DETAILECH ČLENITÝCH STŘECH

V detailech členitých střech dochází ke kumulaci sněhu. V nahromaděné vrstvě může docházet ke vzdouvání vody, ať už dešťové nebo vody pocházející z tajícího sněhu. Vzdutá voda může zatékat do konstrukcí, případně i do interiéru.

03HROMADĚNÍ SNĚHU A LEDU U OKRAJŮ ŠIKMÝCH STŘECH S VNĚJŠÍM ODVODNĚNÍM

K jevu dochází opětovným mrznutím vody z tajícího sněhu na chladném okraji střechy. Za ledovými valy na okrajích střech dochází ke vzdouvání vody a k jejímu zatékání do konstrukcí a do interiéru. Samotné ledové valy mohou svou hmotností a pohybem poškodit konstrukce střechy.

04PADÁNÍ SNĚHU A LEDU ZE STŘECHY

Pád sněhu a ledu může způsobit škody na samotné stavební konstrukci, škody na majetku v bezprostředním okolí stavby a zejména újmu na zdraví.

05HROMADĚNÍ SNĚHU ZE STŘECHY KOLEM STAVBY

Pokud se na hromadění sněhu nepamatovalo při projektování stavby, může sníh spadaný ze střechy omezovat nebo znemožňovat provoz na komunikacích kolem objektu.

POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM NA PROJEKTY NOVÝCH OBJEKTŮ

Ke všem jmenovaným jevům se vztahují povinnosti autorů a majitelů staveb předepsané zákonem a doporučení formulovaná v ČSN.

Požadavky týkající se navrhování nově realizovaných střešních konstrukcí a vztahu sníh – stavba jsou uvedeny ve Stavebním zákoně (č. 183/2006 Sb.) a souvisejících prováděcích vyhláškách (vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132 ze dne 29. května 1998, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, a vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998, č. 137 o obecných technických požadavcích na výstavbu):

• „Umístěním stavby a jejím následným provozem nesmí být nad přípustnou míru obtěžováno okolí, zejména v obytném prostředí, a ohrožována bezpečnost a plynulost provozu na přilehlých pozemních komunikacích.“

• „Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití.“

• „Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu,...“

• „Stavba... musí být navržena a provedena tak, aby zatížení..., kterým je vystavena během... užívání, při řádně prováděnéběžné údržbě nemohly způsobit:

a) náhlé nebo postupné zřícení, popř. jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření (deformaci konstrukce nebo vznik trhlin), které může narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a uživatelnost stavby nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,“

• „Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu v přidruženém dopravním prostoru a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb. Střešní plášť musí být odolný vůči klimatickým vlivům a účinkům.“

ČSN 73 1901 NAVRHOVÁNÍ STŘECH – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (1999)

Norma pracuje se dvěma přístupy k zadržování sněhu na šikmých a strmých střechách.

Se skluzem sněhu ze střechy počítá:

V případě skluzu sněhu ze střechy „... je třeba na střeše vyloučit úbočí nebo jiné překážky, např. Výškové stupně na střešní ploše nebo prostupy těles a potrubí.“ Provoz kolem objektu se musí řešit tak, „... aby sněhové masy nebo stékající voda neohrožovaly ani provoz ani bezpečnost lidí nebo trvanlivost přilehlých stavebních konstrukcí. Srážková voda musí být vhodně odvedena.“

Skluzu sněhu ze střechy se zabraňuje:

K zamezení skluzu sněhu ze střechy je doporučeno užít vhodných zachytávačů sněhu.

POVINNOSTI VLASTNÍKA OBJEKTU SOUVISEJÍCÍ S HROMADĚNÍM SNĚHU A PÁDEM SNĚHU ZE STŘECHY

I vlastník objektu má povinnosti, které mu v souvislosti s hromaděním sněhu ukládá zákon. Základní povinnosti defi nuje zákon č. 40/1964 Sb. – Občanský zákoník, který každému ukládá: „počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku“. Z toho podle výkladu Občanské poradny v Praze 1 vyplývá odpovědnost majitele objektu za padající sníh ze střechy. Pokud by mohl padající sníh někoho zranit nebo poškodit majetek, je povinností majitele objektu sníh ze střechy odstranit. To je v souladu i se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., který ukládá majiteli provádět údržbu objektu po celou dobu jeho životnosti.

Pokud sníh ze střechy spadne nebo je ze střechy v rámci údržby ukládán na veřejně přístupný pozemek, vznikají pro majitele další povinnosti ze zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. „Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace (za místní komunikace se považují i chodníky), které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, jej bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu.“

POŽIADAVKY PRÁVNYCH PREDPISOV A NORIEM NA PROJEKTY NOVÝCH OBJEKTOV V SLOVENSKEJ REPUBLIKE

Požiadavky týkajúce sa navrhovania novo realizovaných strešných konštrukcií a vzťahu sneh – stavba sú uvedené v Stavebnom zákone (č. 50/1976 Zb. o územnom plánovaní a stavebnom poriadku)a súvisiacich vykonávacích vyhláškách (vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 453 z 11. decembra 2000, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia stavebného zákona, a vyhláška Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 532 z 8. júla 2002, ktorou sa ustanovujú podrobnosti o všeobecných technických požiadavkách na výstavbu a o všeobecných technických požiadavkách na stavby užívané osobami s obmedzenou schopnosťou pohybu a orientácie):

• „Umiestnením stavby a jej užívaním nesmie byť zaťažené okolie nad prípustnú mieru a ohrozovaná bezpečnosť a plynulosť prevádzky na priľahlých pozemných komunikáciách.“

• „Stavebné konštrukcie a stavebné prvky sa musia navrhnúť a zhotoviť tak, aby vyhovovali požadovanému účelu a odolali každému zaťaženiu a vplyvu, ktoré sa môžu bežne a predvídateľne vyskytovať pri uskutočňovaní a užívaní stavby.“

• „Stavby sa musia navrhovať tak, aby boli po celý čas životnosti v súlade so základnými požiadavkami na stavby, so zastavovacími podmienkami a aby boli zhotovené z vhodných stavebných výrobkov .“

• „Stavba a jej zmena musia byť navrhnuté a zhotovené tak, aby zaťaženie a iné vplyvy, ktorým je vystavená počas výstavby a počas užívania pri riadne uskutočňovanej bežnej údržbe, nemohli pôsobiť:

a) okamžité alebo postupné zrútenie, prípadne iné poškodenie ktorejkoľvek jej časti alebopriľahlej stavby,

b) väčší stupeň nedovoleného pretvorenia (deformácia konštrukcie alebo vznik trhlín), ktoré môže narušiť stabilitu stavby, mechanickú odolnosť a užívateľnosť stavby alebo jej časti alebo ktoré vedie k zníženiu

životnosti stavby.“

• „Strešná konštrukcia musí chrániť stavbu pred účinkami vonkajšej klímy, zachytávať a odvádzať zrážkové vody, zabraňovať ich vnikaniu do konštrukcií a zachytávať sneh a ľad tak, aby neohrozovali chodcov a účastníkov cestnej premávky.“

STN 73 1901 NAVRHOVANIE STRIECH – ZÁKLADNÉ USTANOVENIA (2005)

Slovenská STN 73 1901 vychádza z českej ČSN 73 1901. Z hľadiska vzťahu sneh – stavba obsahuje rovnaké ustanovenia. Naviac ale obsahuje toto ustanovenie: „Snehové zachytávače navrhuje projektant. Technické riešenie detailov súvisiacich so snehovými zachytávačmi poskytuje dodávateľ krytiny a výrobca snehových zachytávačov.“

POVINNOSTI VLASTNÍKA OBJEKTU SÚVISIACE S HROMADENÍM SNEHU A PÁDOM SNEHU ZO STRECHY

Aj na Slovensku sa na vlastníka objektu vzťahujú niektoré povinnosti súvisiace s hromadením a pádom snehu zo strechy:

„Každý je povinný počínať si tak, aby nedochádzalo ku škodám na zdraví, na majetku, na prírode a životnom prostredí.“ [Zákon č. 40/1964 Zb. – Občiansky zákonník v aktuálnom znení]

„Ak stavba nezodpovedá základným požiadavkám na stavby a tým ohrozuje alebo obťažuje užívateľov alebo okolie stavby, stavebný úrad vo verejnom záujme nariadi vlastníkovi stavby uskutočniť nevyhnutné úpravy na stavbe alebo na stavebnom pozemku. Nariadené úpravy je vlastník povinný vykonať na vlastné náklady.“ [Stavebný zákon č. 50/1976]

Z hľadiska prevádzky na pozemných komunikáciach platí na Slovensku rovnaké ustanovenie jako v Českej republike:

„Pri znečistení diaľnice, cesty alebo miestnej komunikácie, ktoré spôsobí alebo môže spôsobiť závadu v zjazdnosti, je povinný ten, kto znečistenie spôsobil, bez prieťahov ho odstrániť a komunikáciu uviesť do pôvodného stavu; ak sa tak nestane, je povinný uhradiť správcovi komunikácie náklady spojené s odstránením znečistenia a s uvedením komunikácie do pôvodného stavu.“ [Zákon č. 135/1961 Zb. – o pozemných komunikáciach v aktuálnom znení]

PŘÍSTUP STAVEBNÍCH ÚŘADŮ V ČR A SR KE SNĚHU NA STŘECHÁCH

V rámci zpracování [3] jsme se obrátili na cca 50 vytypovaných stavebních úřadů z horských a podhorských oblastí. Cílem bylo zjistit, jaký je praktický postup při stavebním řízení z hlediska výše uvedených požadavků a povinností. Zároveň nás zajímalo, jak úřady dohlížejí na stav objektů v zimním období z hlediska zajištění bezpečnosti při hrozícím pádu sněhu.

STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad většinou problematiku sněhu na střeše vůbec neřeší. Spoléhá se na odpovědnost projektanta. V oblastech bohatých na sníh bývá podmínkou vydání stavebního povolení umístění sněhových zachytávačů v místech přiléhajících k veřejným prostranstvím.

KONTROLA STAVEB V ZIMNÍM OBDOBÍ

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. defi nuje kontrolní prohlídku stavby, kterou provádí stavební úřad. Při prohlídce se má sledovat, zda není ohrožován život a zdraví osob, bezpečnost a zda je řádně prováděna údržba stavby. V případě, že stavební úřad shledá nedostatky, může nařídit vlastníkovi stavby nezbytné úpravy.

Většina stavebních úřadů uvedla, že riziko pádu sněhu ze střech domů nesledují. Spoléhají se na případné občanskoprávní řešení vzniklých problémů. Pracovníci některých úřadů mají vytypované objekty, u kterých hrozí riziko pádu sněhu nebo ledu ze střechy. V zimním období je průběžně monitorují a vlastníka objektu písemně upozorní na povinnost údržby. V případě, že se jedná o aktuální hrozbu (přesah sněhu přes okapní hranu nad veřejnou komunikací), ve spolupráci s městskou policií a hasiči nebo odbornou fi rmou místo zajistí a sníh nebo led odstraní. V některých ěstech je kontrolou stavu střech v zimním období pověřena městská policie. Náklady na odstranění sněhu a ledu ze střechy nese vždy majitel objektu.

JAK REAGOVAT NA POŽADAVKY PŘEDPISŮ

Z předchozích kapitol vyplývá, že jak autor, tak majitel stavby mají z hlediska vztahu stavba – sníh mnoho povinností.

Autor stavby má dvě možnosti, jak se k povinnostem postavit:

• Navrhnout stavbu tak, aby byl sníh na střeše zadržen. Tak se lze vyhnout jevům padání sněhu ze střechy a hromadění sněhu kolem stavby.

• Navrhnout stavbu, kde se se skluzem sněhu počítá. V takovém případě musí být vyřešeny všechny komplikace způsobené pohybem sněhu a jeho hromaděním kolem stavby.

NÁVRH STAVBY KDE MÁ BÝT SNÍH NA STŘEŠE ZADRŽEN

Pokud má být sníh na střeše zadržen, protože např. Nelze z bezpečnostních a prostorových důvodů umožnit jeho skluz, musí být stavba navržena tak, aby množství sněhu na střeše neohrozilo konstrukci z hlediska únosnosti a použitelnosti, vzdouvající se voda ve vrstvě sněhu byla spolehlivě odvedena a nezatékala do konstrukcí a interiéru, nedocházelo k tvorbě ledových valů na okrajích střech, které by svým pádem mohly ohrožovat bezpečnost v okolí objektu a které by přispívaly ke vzdouvání vody u okrajů střech.

Jak vyplývá z [1], spolehlivým řešením pro zadržování sněhu je realizace ploché střechy s povlakovou hydroizolační vrstvou. Jak ale postupovat v případě šikmých střech? ČSN 731901 Navrhování střech – Základní ustanovení (1999) doporučuje zachytávače sněhu. Lze těmito prvky spolehlivě zajistit, aby sníh ze střechy nesjížděl? Na trhu je k dispozici mnoho výrobků určených výrobci krytin k zadržování sněhu. Jejich příklady uvádějí fotografi e /03–09/. U fotografi í uvádíme přesné názvy dle dokumentace výrobců krytin a doplňků.

Z našeho výzkumu však vyplývá, že tyto výrobky nejsou ve většině případů schopné na střeše sníh zadržet. Důvody poskytuje výklad o vlastnostech sněhu.

DRUHY SNĚHU A JEHO VLASTNOSTI

Ve sněhové pokrývce se vlivem kolísání teploty a vlhkosti vzduchu, působením větru, dalšího padání sněhu a následného sedání vytváří sněhové vrstvy o různých fyzikálních vlastnostech. Fyzikální vlastnosti jsou ovlivněny zejména velikostí a tvarem krystalů sněhu a jejich vzájemnou soudržností. Mezi základní druhy sněhu patří např. prachový sníh, fi rn a dutinová jinovatka. Tloušťky vrstev, jejich umístění v průřezu sněhové pokrývky a jejich vzájemné spolupůsobení se v čase mění. Působením gravitační síly dochází k pohybu sněhové pokrývky. Rychlost a způsob pohybu sněhu jsou ovlivněny zejména fyzikálními vlastnostmi jednotlivých vrstev sněhu, sklonem plochy a trajektorií, po které se sníh pohybuje. Základní způsoby pohybu sněhu se dělí na:

• Sedání sněhu – hutnění sněhových zrn (krystalů přeměněných vlivem tlaku, teploty a prostupující vlhkosti) ve svislém směru.

• Plazení sněhu – sedání kombinované s pohybem ve směru sklonu povrchu, na kterém sníh spočívá. Při plazení nedochází k pohybu vrstvy sněhu, která je v kontaktu s povrchem podkladu.

• Klouzání sněhu – v tomto případě navíc dochází k současnému pohybu spodní vrstvy sněhu po hladkém povrchu

Rychlost pohybu sněhové vrstvy závisí na objemové hmotnosti sněhu a v průřezu sněhové pokrývky se může lišit. Nejrychleji se pohybují vrstvy s malou objemovou hmotností, tzn. zejména horní vrstvy sněhové pokrývky.

Pohyb sněhové pokrývky nejlépe popisuje teorie dynamického modelu sněhu, který se chová jako reálná kapalina. To potvrdily i výsledky výzkumu, které byly publikovány v publikaci Studies on the fl uidized snow dynamics (autor Kouichi Nishimura) [2].

LZE SNÍH DOSTUPNÝMI DOPLŇKY NA STŘEŠE ZADRŽET?

Jestliže se sněhová pokrývka chová jako reálná kapalina, pak všechny konstrukce na šikmé střeše včetně doplňků pro zadržování sněhu tvoří pouze překážku proudění sněhu a podle množství sněhu jsou různým způsobem překonávány.

Doplňky určené k zadržování sněhu obvykle skluz sněhu zpomalí a zmenší množství sněhu spadlého ze střechy. Skutečný účinek je závislý na průběhu zimy a obvykle se rok od roku liší.

Lokální (bodové) překážky způsobují dočasné hromadění zanedbatelného množství sněhu nad sebou. Při překročení výšky překážky dochází k jejímu přetékání a obtékání /foto 20/. Mezi lokálními překážkami dochází k volnému plazení sněhu po střeše, případně k jeho skluzu. Liniové překážky rovněž dočasně zadržují sníh. Po překonání jejich výšky sníh přetéká /foto 21/. Pokud to tvar překážky umožňuje, může docházet i k podtékání /foto 19/. Veškeré překážky pro skluz sněhu na střeše jsou namáhány zatížením sněhem a je třeba je na toto zatížení navrhovat. Překážky na střeše mohou být namáhány také dynamickými rázy od částečných sesuvů sněhu.

Z uvedeného vyplývá, že na šikmých střechách není prakticky možné sníh spolehlivě zadržet. Proto by měly být domy se šikmou střechou navrhovány vždy s ohledem na to, že může docházet ke skluzu sněhu. Podmínka stavebních úřadů o umístění sněhových zachytávačů při vydání stavebního povolení nevede k zajištění bezpečnosti z hlediska pádu sněhu ze střechy. Z [1] vyplývá, že pokud není zabráněno tvoření ledových valů na okrajích střech, je zadržování sněhu na šikmých střechách dokonce nežádoucí.

NÁVRH STAVBY KDE SE SE SKLUZEM SNĚHU POČÍTÁ

Pokud se má se skluzem sněhu počítat, musí být stavba navržena tak, aby:

• sesouvající se sníh nepoškodil konstrukce na střeše,

• žádné konstrukce nebránily sesouvání sněhu,

• padající sníh a led neohrozily osoby a majetek v okolí stavby,

• množství sněhu kolem stavby, které odpovídá cyklům jeho odvozu, nebránilo provozu na přilehlých komunikacích.

Sníh nemusí ze střechy sklouznout okamžitě, může docházet např. pouze k plazení sněhu. Proto musí být střecha současně navržena na požadavky uvedené v kapitole „Návrh stavby kde má být sníh na střeše zadržen“. V současné době se zabýváme výzkumem, zda lze dostupnými doplňky střešních krytin ochránit některé konstrukce na střeše, které tekoucí sníh, případně led poškozuje /foto 25/. Jedná se například o oplechování střešních oken, větrací potrubí apod.

Spolehlivým řešením skluzu sněhu z hlediska ochrany konstrukcí na střeše je neklást sněhu žádnou překážku /foto 26, 27/. V takovém případě je ale nutné vytvořit pro sníh okolo objektu dostatečný prostor, tak aby nebránil provozu v okolí objektu. V bezprostřední blízkosti objektu je vhodné vytvářet komunikační prostory pro pěší vhodným tvarováním objektu a střechy (přesahy, loubí apod.). To se např. u objektu na fotografi ích /27–29/ podařilo.

Pro skluz sněhu jsou problematické členité střechy. Na členitých šikmých střechách je prakticky nemožné korigovat chování sněhu a ochránit konstrukce nad krytinou a krytinu samotnou /foto 30–32/. Pokud je na takové střeše skládaná krytina, je v zimním období velmi obtížné zajistit její spolehlivou hydroizolační funkci.

Problematiku skluzu a ukládání sněhu je každopádně třeba zohlednit již při architektonickém řešení objektu a při jeho umístění na pozemku.

Pokud sníh nesjede ze střechy bezprostředně po tom, co napadne, může se na okraji střechy vytvořit ledový val, který volnému skluzu sněhu ze střechy zabrání. To nelze vyloučit zejména u střech s ne příliš velkým sklonem a u střech s tvarovanou krytinou. Tvorbě ledových valů lze zabránit nebo ji lze výrazně omezit volbou vhodné víceplášťové skladby střechy, kde dostatečně větraná vzduchová vrstva zajistí takovou teplotu povrchu krytiny, aby sníh ze střechy neodtával a voda z odtávajícího sněhu opět nenamrzala na chladných okrajích střech. Opětovnému namrzání se dá případně zabránit vhodným vytápěním okrajů střech. (Podrobně také viz [1].)

Návrh stavby se skluzem sněhu ze střechy může ale být pro investory z různých důvodů nepřijatelný:

• Jednoduchý tvar objektu a střechy do určité míry omezuje využití zastavěné plochy a podkroví objektu.

• Plocha určená pro skladování sněhu omezuje využití pozemku. Pro příklad lze uvést, že u objektu o ploše střechy 2000 m2 je třeba počítat se skluzem 1200 až 2800 m3 sněhu za celé zimní období (hodnoty podle normálů ročních srážkových úhrnů v Jánských Lázních, Deštném a Peci pod Sněžkou z let 1961–1990 podle ČHMU).

NÁVOD NA PROVOZ A ÚDRŽBU STŘECHY V PROJEKTOVÉ DOKUMENTACI

Investor nebo uživatel objektu, u kterého se se skluzem sněhu počítá, by měl být projektantem informován o předpokládaném chování navrhované střechy v zimním období. To se týká např. staveb, které tvoří uliční čáru a mají šikmou střechu s hřebenem orientovaným rovnoběžně s ulicí. Pád sněhu a ledu ze střechy u takových staveb vždy bezprostředně ohrožuje bezpečnost v okolí objektu. Na komunikacích okolo objektu navíc obvykle nebývá vyhrazen žádný prostor pro ukládání sněhu. Investor by měl být upozorněn například na to, že:

• v zimním období bude nutné zajistit odstranění sněhu a ledu ze střechy nebo z její části, zejména z okapní hrany, aby se předešlo škodám na majetku a zdraví,

• pokud sníh dopadne na pozemek u objektu, bude třeba jej odklidit apod.

ŘEŠENÍ ŠKOD ZPŮSOBENÝCH PADAJÍCÍM SNĚHEM

Odpovědnost za škodu způsobenou pádem sněhu nebo ledu se řeší soudní cestou. Při škodní události musí být prokázáno, že škoda vznikla zaviněním majitele dané nemovitosti, tzn. Zanedbáním údržby. Jestliže majitel dělal vše, co je přiměřené jeho povinnosti, může jej soud zodpovědnosti zprostit Majitel objektu má možnost si pro případ vzniku škody padajícím sněhem ze střechy sjednat pojištění odpovědnosti.

BUDEME VĚDĚT V BLÍZKÉ DOBĚ O SNĚHU VÍCE?

Našim zájmem je navrhnout šikmou střechu tak, aby na ni bylo možné pohyb sněhu kontrolovat a předejít tak vzniku škod způsobených sjíždějícím a padajícím sněhem. K tomu je nejprve třeba vytvořit podrobný model chování sněhu. Tento výzkum teprve probíhá. Zdrojem informací pro náš výzkum jsou poznatky z obdobných výzkumných úkolů v Japonsku – The Institut of Low Temperature Science Hokkaido University Sapporo, v U.S. Army Corps of Engineers, Washington D.C. a U.S. Army Cold Regions Research and Engineering Laboratory, New Hampshire. avázali jsme spolupráci s Rensselaer Polytechnic Institute, Troy, New York a Swiss Federal Institute for Snow and Avalanche Research, Davos. V současné době pracujeme na teoretických matematických modelech. Některá data pro matematické modely získáváme z výsledků vlastních měření prováděných v zimním období v terénu. Nadále pokračujeme v monitorování chování sněhu na střechách objektů v horských oblastech.