Přidat komentář

Projektant Komentář přidal(a) Tomáš Hlavín dne 4.Prosinec.2014 v 16:15

Závaznost je jasná. K posudku dle PHPP se musí ještě pro stavební povolení/ohlášení doplnit PENB, který vychází ze zmíněné vyhlášky, která je zároveň prováděcí dokument k zákonu 406, zejména k článku myslím 6.

Student Komentář přidal(a) Tomáš Hrdlička dne 4.Prosinec.2014 v 15:25

Zajímavé srovnání dokumentů. Co se týče kvality souhlasím, ale co se týče závaznosti? Bohužel platí opak. Už jen fakt, že je třeba doložit PENB k povolení stavby, který defacto vychází z 78/2012, která volně vychází z ČSN.

Osobně se i já těším na rok 2020, ovšem stále si tuto skutečnost neumím představit a věřím, že různé loby vybojují ještě odklad, alespoň pro domy v privátní  sféře. Ono je to prakticky jedno, v obou případech by vznikaly paskvily (jak již nepovedené pasivní domy tak domy „standardní“ úrovně… :))

Projektant Komentář přidal(a) Tomáš Hlavín dne 4.Prosinec.2014 v 15:13

Nelze jen souhlasit. Legislativa PD a NED jak píšete je různorodá. Pokud by se dalo sestrojit jakýsi žebříček kvality norem, či metod návrhu  vypadal by možná takto:

1. principy návrhu dle Centra pasivních domu v Darnstadt (Německo) potažmo Centrum v Brně

2. TNI + ČSN 73 0540 + příslušné vyhlášky

Princip návrhu dle Centra pasivních domu vychází z algoritmu výpočetního programu PHPP, který je bezesporu přesnější, neboť, už při výpočtu uvažuje s denními klimatickými hodnotami, či dokonce v hodinovém kroku. Naproti tomu TNI a ČSN pracují s klimatickými hodnotami referenčního dne v měsíci. To je asi ten největší rozdíl. Rozdíli je však mnoho. Věřím, že kolegů z Centra pasivního domu v Brně se bude dařit lépe v ovlivňování vývoje českých norem. Ale to je už asi pravděpodobně rozhodnuté, když si členské státy na přelomu roku 12/14 odsouhlasily změnu EPBD II, která bude po rove 2020 implementována do všech norem v členských státech. Takže po tomto roce bychom měly stavět domy s téměř nulovou potřebou energií. Osobně to podporuji, protože takové domy projektujeme, ale neumím si představit, že v tak krátkém čase se má celé stavebnictví takto rázně změnit. Myslím, že si naši politici, jako většinou vyprosí nějakou změnu, nebo při nejmenším odklad :)

Student Komentář přidal(a) Tomáš Hrdlička dne 4.Prosinec.2014 v 14:51

Dobrý den,

 

děkuji za komentář, rád diskutuji nad touto problematikou.  Ano, já s Vámi souhlasím! Článek jen ve zkratce shrnuje požadavky na PD dle TNI 73 0329. Co se týče tvaru budovy, máte naprostou pravdu. Je to velice důležitý faktor.

Co se týče primární energie, máme pravdu oba. Respektive na území ČR existuje několik vedle sebe stojících dokumentů, které definují požadavky na PD a NED, ať už se jedná o tuto TNI, ČSN 73 0540-2, požadavky dle Centra pasivního domu, resp. převzané z německého centra pasivních domů i vyhláška 78/2012 Sb. o energetické náročnosti budov. Každý z těchto dokumentů svým způsobem definuje energeticky pasivní dům a tyto dokumenty se v některých hodnotách rozcházejí nebo dokonce k jeijich výpočtu je používáno jiných vstupních parametrů (např. rozdílně pojata podlahová plocha).

Inu i o výplních otvorů s Vámi souhlasím, ale jak jsem zmínil, pouze jsem parafrázoval zmíněnou vyhlášku, popř. jisté zvyklosti. Asi nejideálnějším parametrem pro realizaci otvorové výplně je ten, že by okno mělo být energeticky aktivní, tj., že vzniká více tepelných tisků než tepelných ztrát. A vznik solárních zisků může podpořit třeba i použití zasklení s vyšším solární faktorem zasklení „g“.

Projektant Komentář přidal(a) Tomáš Hlavín dne 4.Prosinec.2014 v 14:13

Dobrý den

Uvedené shrnutí požadavků na výstavbu objetků v pasivním standardu chápu jako rychlý náhled. Ovšem parametru je daleko více, ale myslím že to víte. Například geometrický faktor tvaru apod. Co se týče formulace primární energie, tak není tak úplně zde pravdivě uvedená. Limit a to i dle podmínek dotace zelená úsporám je 90 kWh/m2a. Co se týče součinitelů prostupu tepla,tak obecně se doporučuje hodnota 0,15 W/m2.K.Taková hodnota může například rodinného domu býti, avšak pokud máte ideální právě geometrický faktor. To by však znamenalo udělat dům velmi kompaktního tvaru, tedy krychle. V jakémkoliv jiném tvaru domu tato hodnota u rodinného domu neobstojí a musí býti nižší. V našich projektech se pohybujeme v rozmezí 0,09 - 0,13 W/m2.K. Co se týče energetických hodnot výplní otvorů, tak to je velmi složité téma. Obecně se doporučuje hodnota celé výplně 0,8 W/m2.K To však znamená užít ty nejkvalitnější výplně s enormně kvalitním zasklením. To je obecně. Ve skutečnosti hodnota Uw může být i klidně vyšší než zmíněných 0,8 ale vše záleží na samotné orientaci výplně otvoru vůči světovým stranám. Velmi zjednodušeně lze říci, že výplně s jižním směrem mohou mít klidně Uw vyšší a severní naopak. Klidně je možné, že u pasivního domu na jižní straně postačí i izolační dvojskla, ale ve většíně případu se dávají 3skla. Tedy dimenze výplní je úzce spojeno se solárními zisky. Z tohoto důvodu se také volí typ skla. Ten kdo do pasivního domu navrhne skla do všech výplní stejného typu, zpravidla domu ublíží.