Drazí čtenáři,

dnešním článkem startuji další miniseriál na mém blogu. Tentokrát se budu věnovat vlivu tepelných mostů a vazeb na celkové zateplení objektu, vše stylově ve vztahu k rekonstrukcím.

Hned napoprvé se pusťme třeba do soklové partie. Pro potřeby vysvětlení filosofie a výpočtů si představme klasický vesnický domek. Zdivo z cihel či kamene, podlaha na hlíně pouze v násypu škváry a stavební suti, zakryta prkny či betonovu deskou.  Domek přízemní, střecha sedlové a podkroví třeba neobývané. Představeno? Můžeme pokračovat.

Nejdříve trochu teoreticky. Soklová část, tzv. sokl je část zdiva přímo nad zemí (chodníkem nebo upraveným terénem). V minulosti měl hned několik funkcí. Často je tvořen z režného kamenného zdiva, důvodem je lepší odolnost pro srážkovou vodu- jak již dopadající kapky, odstřikující vodu nebo sníh. Dalším je jistá bariéra proti vzlínání a dostatečná plocha pro odpar vlhkosti- z výhodou lze tedy využít vysoké sokly jako pasivní ochranu proti vzlínající vlhkosti. Poslední funkcí je samotná estetika, často proto vídáme sokly z tesaného kamene, pohledově vyzděných cihel a podobně.

Ve chvíli, kdy nastane ten slavný moment a investor se rozhodne pro zateplení stěn svého příbytku, nastává také otázka co se soklem. Je pravdou, že zvláště pokud má objekt problémy s vlhkostí, jakéhokoli původu, by se tento detail měl řešit velice opatrně a s rozmyslem!

Prakticky je zde jediné správné řešení, rozdílnost bude pouze v materiálové bázi. Primárně bychom měli odstranit příčinu zavlhání (snadno se to píše, hůře plánuje a o realizaci nemluvě) a až posléze řešit termoizolační obálku budovy.

Ale přejděme do fáze, kdy jsme vyřešili vlhkostní problémy nebo je eliminovali na minimum. Správným řešením je tedy dotažení tepelné izolace 1 m pod úroveň terénu (započitatelná je jak vertikální tak horizontální délka). Takováto izolace by měla být nenasákavá a odolná daným podmínkám. Nabízí se zde XPS, EPS perimetr, ale i pěnosklo, keramzit a podobně. Fantazii se meze nekladou.

A jaké možnosti potkáme na reálné stavbě?

•  Ukončení zateplovacího systému v úrovni podlahy.
• Ukončení zateplovacího systému v úrovni upraveného terénu.
• Ukončení zateplovacího systému cca 300 mm pod terénem /přece nebudeme moc kopat/.

·         Správné řešení. U rekonstrukcí budu spíše pochybovat o možném výskytu.

O reálném přístupu stavebníků (jak profesionálních tak svépomocných) hovoří fotky, dále snad raději bez komentáře. Fotky jsou posbírané z okolí bydliště, kdo poznává svůj příbytek, patřím mu omluva. Důvodem proč soklová část je natolik podceňovaná je především neznalost problematiky, ale i ochrana vzhledu stavby- aneb krásný sokl nezakryji. Poslední možností je jistá lenost a odpor provádět výkop kolem stávající stavby, což je záležitostí nepříjemnou a pracnou.

Již tedy víme o příčinách neřešení detailů. Otázkou je, jaké budou následky, opravdu to tolik vadí?

Ano Vadí, drazí čtenáři. Dle teplotního pole na obrázku níže si můžete povšimnout, že teplota na zdivu při -15°C v exteriéru dosahuje slabých 12°C. Světe div se. V této partii ze strany interiéru bude docházet ke kondenzaci vodní páry, růstu plísní a podobně. Ani pracně sanovanému zdivu od vlhkosti to zrovna neprospěje.  A jaký to bude mít vliv na celkové zateplení? Opravdu velký. V tabulce níže si můžete povšimnout, že s přibývající tloušťkou izolace (použit EPS 70 F λ= 0,039 W/mK) roste také význam tepelných mostů (tepelných vazeb). Tento jev pracovně nazývám vyrýsováním tepelných mostů. A jaký je tedy vliv neřešeného detailu na zateplení? Snížení účinnosti zateplení o 30- 50 %! A to už je přece jen znát! Nehledě na to, že si ignorací tohoto detailu vneseme do stavby druhotné vady vlivem zmíněné kondenzace.

Pozn.: výpočet je uvažován pro ukončení zateplovacího systému v úrovni podlahy. Podlaha ve skladbě škvára + betonová mazanina (na vlhkost jak dělané). Stěna z CPP na tloušťku 450 mm + kontaktní zateplení z EPS F, tloušťka dle tabulky. Výpočet vztažený na metr běžný konstrukce (výsek stěny  vč. vlivu soklu), výška stěny 3 metry. S jakým překvapením také můžeme konstatovat, že určené hodnoty ψ nesplňují požadavek ČSN 73 0540-2 (2011), hodnoty v rozmezí od 0,1 – 0,05 W/mK  (požadovaná hodnota až hodnota pasivní).

Jaký je závěr?

Tepelně-izolační obálka se musí řešit komplexně, člověk oboru neznalí nemá šanci tyto problémy řešit správně. Situace diametrálně horší nastává, kdy nám do problému vstupuje i vlhké zdivo a další problémy, to pak dobře nevyřeší ani stavební firma. I příště se podíváme na problematický detail konzol ve fasádě a jejich vliv na celkovou účinnost zateplení. 

Za 14 dní se s dalším tepelným mostem těší

Tomáš Hrdlička

Více článků na www.tom-builder.cz