Úkolem základů stavby je bezpečně přenést do podloží zatížení, způsobené hmotností a provozem stavebního objektu, bez deformací a poruch podloží nebo objektu. Kromě toho základy spolu se suterénem chrání objekt proti podzemní vodě.
Druh, velikost a tvar základů, jejich polohu a postup prací navrhne projekt na základě geologického průzkumu, jehož výsledkem jsou:

• geologický profil podloží (poloha a tloušťka jednotlivých vrstev hornin a zemin),
• půdomechanické vlastnosti hornin a zemin podloží (únosnost, propustnost atd..),
• výška hladiny podzemní vody a její kolísání

 
Druhy základových půd
Typ základové půdy zjišťujeme na základě granulometrického složení, tj. podle křivky zrnitosti, kterou získáme areometrickou hustoměrnou zkouškou.

• Horniny skalní - Skalní horniny vytvářející zemskou kůru, mají různé minerální složení a strukturu., mají velkou pevnost, danou soudržností, malou stlačitelnost a malou propustnost.

• Horniny nesoudržné - Zeminy nesoudržné, nekohezní, jsou to převážně písky a štěrky, materiály, které nejsou stmeleny. U nich závisí pevnost na tření částic mezi sebou a stlačitelnost je závislá na ulehlosti či nakypření.

• Horniny soudržné - Zeminy soudržné, kohezní, u nich je pevnost dána soudržností, jsou stlačitelné a propustné. Mezi ně patří jíly, slíny, silty, spraše, sprašové hlíny atd.

• Organické půdy - Organické půdy, jsou měkké, stlačitelné a propustné; obsahují organické částice.

• Násypy - Násypy také patří k základovým půdám, jejich vlastnosti závisí na druhu, ulehlosti a stáří.

Kvalita základových půd je tedy závislá nejen od vlastností, ale i od jejich geologického původu.

Z hlediska zakládání staveb se jednotlivé druhy hornin a zemin hodnotí takto:

Velmi vhodné :

•   poloskalné horniny: velmi vhodné podloží, pozor na velmi zvětralé místa,

Vhodné :

• skalní horniny: optimální podloží s vysokou únosností, ale s vyšší cenou prací,

• hrubý štěrk, pevně ulehnutí stavební odpad a struska: vhodné podloží

• soudržné zeminy jako např.. tuhý, mastný jíl: vhodné podloží

• soudržné zeminy jako např.. písčitá hlína, silně zahlinený písek, spraše: vhodné podloží, ale pozor na spraše (velmi jemná prachová hlína), která při kontaktu s vodou se může stát tekutou,

• nesoudržné zeminy jako písek a štěrkopísek: z hlediska únosnosti vhodné podloží, při výkopu však třeba zvolit mírnější sklon svahů jámy (max 1:2). Pokud hladina podzemní vody je nad úrovní základové spáry, je třeba zvolit zakládání pomocí odvodnění stavební jámy nebo pomocí její utěsnění,

Nevhodné :

• vodou nasycené, promočené zeminy (bláto), rašelina: nevhodné podloží, je třeba vyměnit, nebo odvodnit (pokud lze),

• ornice, znečištěné povrchové vrstvy, smetiště: nevhodné podloží, lze pouze odstranit. Poznámka: z ornice ponechejte na staveništi pouze množství potřebné na rekultivaci

Průzkum staveniště

Vlastnosti zemin na neporušených vrstvách získáme geologickým nebo půdně mechanickým průzkumem. Druh i podrobnost průzkumu závisí na složitosti geologických a hydrogeologických poměrů v podzákladí, na konstrukci a rozsahu stavby. Geologický průzkum (IGP) pro stavební účely, se rozlišuje na:

• předběžný průzkum - jehož výsledkem je předběžný posudek, se provádí převážně pro zastavovací (urbanistický) plán. Úkolem je určení stability území (staveniště) jako celku a vhodnost staveniště pro navrhovanou konstrukci.
• podrobný průzkum - upřesňuje průzkum předběžný tak, abychom dostali jasný obraz o geologických poměrech a vlastnostech základové půdy. Je nutno vyšetřit pevnost, stlačitelnost základové půdy a provést výpočet únosnosti a sedání. Také je třeba stanovit ochranu základové konstrukce proti agresivitě vody. Na základě předchozích poznatků a výpočtů navrhneme založení, případně rozčleníme stavbu dilatačními spárami, a postup při zakládání. Stanovíme zabezpečení stavební jámy proti účinkům vody a sesouvání.
• průzkum během stavění
• průzkum během existence stavby

účel a obsah IGP
inženýrskogeologický průzkum poskytuje geologické a geotechnické podklady pro návrh založení stavby (podle ČSN 73 0090)

• geologická stavba
• hydrogeologická charakteristika
• základové poměry – posouzení vhodnosti staveniště
• zatřídění zemin a hornin – únosnost a stlačitelnost základové půdy
• posouzení vhodné hloubky základové spáry
• vliv podzemní vody
• chemické složení vody
• výška hladiny podzemní vody
• směr proudění
• vhodnost použití zeminy z výkopu
• vliv navrhované stavby na sousední budovy

O výsledcích průzkumu, který může být předběžný, podrobný, během stavby či po jejím dokončení, se musí sepsat zpráva. Je třeba také uvést, jakým způsobem byly vzorky odebrány, v jakých místech a v jakém množství. Na dokonalosti průzkumných prací a projektu konstrukce závisí užívání objektu. Proto musíme těmto okolnostem věnovat patřičnou pozornost. Závisejí na tom též případné poruchy staveb.

přečtěte si také :

• Základové konstrukce a ovlivňujícími faktory pro jejich správný návrh
• Stavební jámy a výkopy

Zdroj :

• Zakladanie stavieb Peter Turček a Jozef Hulla
• Zakládání staveb - Věra Maceková - FAST Brno