Základy jsou konstrukční nosné prvky všech typů stavebních objektů, které zabezpečují přenášení účinků stavby (svislých nosných konstrukcí) do základové půdy. Objekty musí být vždy založeny tak, aby základy přenesly bezpečně veškerá zatížení horní stavbou.

Rozhodujícími, vzájemně se ovlivňujícími faktory pro volbu konstrukce jsou:

• rozměry a hmotnost objektu velikost zatížení na základ
• úroveň nezámrzné hloubky
• hloubka zakládání (úroveň základové spáry)
• hydrogeologické poměry - přítomnost podzemní vody a výška její hladiny
• fyzikálně mechanických vlastnostech základové půdy druh (sedání, únosnost a stlačitelnost)
• rovnoměrnost / nerovnoměrnost základových poměrů pod objektem
• vliv interakce mezi podloží - základem a horní stavbou
• stavebně konstrukční řešení horní stavby a prostorové tuhosti budovy,
• ekonomickém provádění výkopových prací a základů samotných.

Základové poměry dle náročnosti :

• jednoduché základové poměry základová půda se v rozsahu stavebního objektu podstatně nemění, jednotlivé vrstvy mají přibližně stálou mocnost a jsou uloženy vodorovně nebo téměř vodorovně. Podzemní voda neovlivňuje uspořádání objektů a návrh jejich konstrukce.

• složité základové poměry základová půda se v rozsahu stavebního objektu místo od místa podstatně mění, nebo vrstvy mají proměnlivou nosnost a nebo jsou nepravidelně uložené. Podzemní voda se nepříznivě uplatňuje při návrhu objektů.

Rozdělení stavebních konstrukcí podle statické náročnosti s ohledem na jejich založení

• nenáročné konsrtukce - nejsou citlivé na rozdíly v nerovnoměrném sedání a mají dostatečnou rezervu spolehlivosti v plastické oblasti přetvoření (rodinné domy, garáže, nízké obytné domy, nízké zemědělské a průmyslové stavby).

• náročné konstrukce - ostatní konstrukce, především výškové a staticky neurčité stavební konstrukce

Minimální hloubka založení stavby v závislosti na promrzání zeminy

• u definitivních staveb založených na zeminách pod zámrznou hloubkou 0,8 až 1,2 m ale min 0,8 m
• u základů provizorních konstrukcí a u základů prokazatelně chráněných proti promrzání min 0,4 m
• u jemnozrnných zemin (soudržných) je třeba zpravidla volit hloubku větší než 1,0 m
• u jemnozrnných (F6, F7) mohou-li vysychat volit hloubku min 1,6 m
• v případech vysoké hladiny podzemní vody (výše než 2,0 m pod povrchem) se volí hloubka založení vždy větší až 1,2 m
• u vnitřních základů lze hloubku založení zmenšit až na 0,5 m

Podle toho, jakým způsobem je přenášeno zatížení horní stavbou na základovou půdu, a vzhledem k hloubce založení rozeznáváme dva konstrukční typy základů:

• základy plošné, které zatížení stavbou roznášejí na větší plochu únosné základové půdy, Horizontální základy patří mezi nejrozšířenější způsoby zakládání. Vybíráme je tehdy, když je základová půda požadované únosnosti v dosažitelné hloubce.

• základy hlubinné, které přenášejí zatížení stavbou bodově do hloubky prostřednictvím vertikálních základových prvků, kterými jsou podporovány plošné základy. Používají se převážně tam, kde je málo únosná a značně stlačitelná, popřípadě zvodnělá základová půda nebo dostatečně únosná základová půda je ve velkých hloubkách.

Na zakládání rodinných domů se v našich podmínkách používají v podstatě dva typy základových konstrukcí :

• základové pásy - pro domy bez suterénu (nepodsklepené) postačují ve většině případů základové pásy umístěny pod nosnými stěnami. Při nízké únosnosti podloží a / nebo vysoké hladině podzemní vody je třeba zvážit použití základové desky.

• základové desky - pro domy se suterénem (podsklepené) se doporučuje použít základovou desku, která je pak součástí ochrany proti vodě.

přečtěte si také : Stavební jáma a vhodné typy základových půd

Zdroj :

• Zakladanie stavieb Peter Turček a Jozef Hulla
• Zakládání staveb - Věra Maceková - FAST Brno