Autorem návrhu budovy je ateliér Normana Fostera, který mimo jiné projektoval rozhlasové centrum BBC, stadion ve Wembley, sídlo CityBank, navrhl prosklení Britského muzea, most Millenium Bridge a řadu dalších. Swiss Re Tower je ovšem jeho daleko nejdiskutovanějším a nejsledovanějším projektem. Také proto, že organická silueta mrakodrapu se tyčí nad samotným centrem Londýna a je skutečně nepřehlédnutelná. Objekt se nachází na relativně malé proluce (0,57 ha), která vznikla po zřícení sídla Baltic Exchange, jež se v roce 1992 stalo terčem teroristů z Irské republikánské armády.

Většinu 46,5 tisíce metrů čtverečních užitkové plochy budovy zabírají kanceláře. V parteru se nacházejí obchody a podle dostupných údajů objekt pojme neuvěřitelný počet čtyř tisíc pracovníků. V samotné špičce budovy se bude nacházet restaurace s úchvatným 360 stupňovým výhledem na Londýn. Tedy za předpokladu, že nebude zataženo: zhruba od 30. poschodí (z celkových čtyřiceti) se totiž za okny objevují mraky. Valnou část Londýňanů to však může nechat v klidu – restaurace má být určena pouze pro zaměstnance švýcarské pojišťovny, dalších nájemců a jejich hostů.

Nová londýnská dominanta má být asi pět měsíců v roce zcela nezávislá na klimatizaci. Čerstvý vzduch bude do budovy vháněný potrubím, jež spirálově obepíná budovu. Zaoblený tvar umožňuje dobře reagovat na tlaky větru na fasádu a pomáhá tím cirkulaci vzduchu v potrubí. Věž má dvojí skleněnou fasádu a prostor mezi plášti má být provětrávaný vzduchem za kanceláří.
Na každém poschodí jsou balkóny, které tvůrci koncipovali jako komunikační centra. Soustředili do nich kopírovací techniku, automaty na kávu, občerstvení. Komfort kanceláří zvyšuje i přirozené osvětlení, akcentované kruhovým půdorysem. Nesporným lákadlem je také panoramatický výhled na město.

 
Ocelová konstrukce Swiss Re využívá originální diagonálního křížení, které vykazuje vynikající odolnost vůči větru. Proti budovám s nosným jádrem není ani potřeba bočního ztužení. Absence rohů se zase pozitivně odráží na klimatu v úrovni chodníku, především při větrných dnech, kterých v Londýně není málo.

Dosavadní realizace Normana Fostera - přes svou excentričnost danou zkrátka tím, že je výlučný tvůrce - potvrzují to, že je v projektech vždy zohledněn kontext místa. Platí to také u Swiss Re Tower. Vstřícnost k okolí dokládá mimo jiné řešení parkovacích ploch. Autům je totiž vyhrazeno pouze jedno podlaží, zatímco jízdním kolům architekti věnovali plochu třikrát větší, než u administrativních budov přikazují britské stavební normy.

Autor : Petr Ptáček