Kolébkou ozelenění střech byla s největší pravděpodobností oblast středního východu. A to hlavně starověká Mezopotámie, Asýrie a Babylon. Při vykopávkách v těchto oblastech byly objeveny reliéfy z přelomu 8. a 7. století před n. l., na těchto reliéfech jsou vyobrazeny několikapatrové terasy se zelení a s vlastním zavlažovacím systémem. Jedná se o jeden ze sedmi divů světa - visuté zahrady královny Semiramis. Byly založeny na klenbách paláců v Babylonu. Ve starém Římě se stala střešní zahrada nezbytnou součástí většiny patricijských domů a paláců. V období 11. století se objevují stavby tohoto typu v Itálii (rok 1400 Medicejský palác) a Francii (1487 zámek Fridricha III.) V Německu se začali zelené střechy budovat od poloviny 19. století na vícepodlažních domovních blocích. Několik takových střech se dodnes zachovalo v Berlíně. V Česku se zachovaly vegetační střechy z počátku 20. Stol. na zámku Konopiště nebo na konírně zámku v Lipníku nad Bečvou. Střecha konírny pochází z roku 1911 a má rozlohu přibližně 600m2.

Visuté zahrady královny Semiramis

Nejstarší střešní zahrada v České republice v Lipníku nad Bečvou

Vlivem koncentrace budov a dopravy je život v našich městech nezdravý. Doprava, topná zařízení a klimatizační jednotky spotřebovávají množství kyslíku a produkují nadbytek škodlivin. Obrovské zastavěné plochy vedou k přehřívání klimatu ve městech a způsobují, že teplý vzduch zvedá ze země částice nečistot a víří je do všech stran. Areálu pro zřizování zeleně zastavěném území nadále ubývá čímž se zhoršuje kvalita života obyvatel. V husté zástavbě je ale možné pro vegetaci využít střechy a obvodové stěny bytových a občanských staveb. "Ozelenění" budov se tak stává organickou součástí životního prostředí a svými vlastnostmi přispívá k ekologické, estetické, ekonomické a udržitelné výstavbě.

Zelená střecha nad uměleckou školou v Singapuru

Výhody použití zelených střech:

•     Tepelněizolační a tepelněakumulační vlastnosti. V zimním období zamezují úniku tepla z vnitřního prostoru. V letním období střechy s vegetací působí jako ochrana vnitřního prostoru proti nadměrné tepelné zátěži od slunečního záření. V obou případech způsobuje vegetace spolu s horními vrstvami vyrovnávání teplotních výkyvů v cyklu den-noc ve vnitřních prostorách čímž se přirozeným a ekologickým způsobem reguluje i energetická spotřeba celé budovy. Teploty na povrchu plochých střech tradičních konstrukcí mohou vystoupit v letním období až na +80 °C, v zimním období mohou poklesnout až na hodnotu-20°C. Povrchová teplota střechy s vegetací vystoupí maximálně na +30 °C. Z toho vyplývá, že rozdíly mezi průběhem teploty venkovního vzduchu a povrchovou teplotou vegetační střechy jsou několikrát menší než při tradiční ploché střeše.

•     Hydroakumulační vlastnosti. Zelené střechy zadržují část vodních srážek, které by jinak z území odtekli bez užitku do kanalizace, vegetační souvrství snižuje zatížení kanalizační soustavy o 8-10%. Zadržené srážky se pozvolna odpařují což vede k ochlazování a zvlhčování okolního vzduchu. Vegetační střecha s tloušťkou vegetační vrstvy 200 až 400 mm dokáže akumulovat 100 až 150 mm vody, což v našich klimatických podmínkách odpovídá až dvouměsíční průměrné hodnotě vodních srážek.

•     Akustická ochrana. Vegetace účinně tlumí hluk z vnějšího prostředí (silniční a letecké dopravy, klimatizační jednotky, ...). Oproti jiným skladbám se hluková pohltivost zvyšuje až o 3 dB. Tato vlastnost závisí na použitých rostlinách. Čím je vegetace hustší a vyšší, tím se zlepšuje zvuková pohltivost střechy. Samozřejmě zlepšuje i vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost střechy.

•     Protipožární ochrana. Vegetace ve střešní konstrukci omezuje vznik požáru a zabraňuje jeho šíření, slouží také jako ochrana před požárem. Podle směrnice FLL pro zelené střechy má extenzivní zeleň dostatečnou odolnost proti ohni za předpokladu, že minimální tloušťka substrátu je alespoň 30 mm a substrát obsahuje maximálně 20% hmotnostních organických látek. Před okenními, dveřními otvory a střešními přestupy je třeba počítat s pásem štěrku nebo dlažby.

•     Ochrana před poškozením hydroizolačního souvrství. Chrání střešní konstrukci a její izolační vrstvy před účinky zejména ultrafialových slunečních paprsků, před výkyvy teplot (které jsou na nechráněné střeše značné) a mechanickým poškozením. Vlivem UV záření materiály na střeše postupem času degradují. Vlivem teplotní roztažnosti může docházet k poškození hydroizolačních vrstev a dalších konstrukcí na střeše zejména při spojích, kritických detailech a v místech prostupů konstrukcí střešním pláštěm. Krupobití a vichřice mohou mít stejně pro nechráněnou hydroizolační krytinu zničující následky. Životnost správně navržené a provedené hydroizolace je na vegetační střeše nepoměrně vyšší než na střeše s nechráněnou hydroizolací. Také se vegetační střechy vyznačují nižšími náklady na údržbu hydroizolace a její detailů.

•     Pozitivní psychický význam. Příjemný vzhled střechy působí proti stresu, depresím, zvyšuje výkonnost a zlepšuje koncentraci. Zelená barva - uklidňuje, je veselá, přívětivá, symbolizuje návrat k přírodě. Rostliny zároveň uvolňují látky jako jsou éterické oleje, glykosidy, alkaloidy, fenolové sloučeniny a ethylen který je příjemnější než vůně horkých hydroizolačních pásů.

Aplikování vegetačních střech V České republice zatím není rozšířeno i navzdory značným výhodám které nabízejí oproti klasickým střechám. Bohužel projektantům chybí osobní zkušenosti s navrhováním takových konstrukcí a následnou realizací, stavební firmy se nemohou pochlubit kvalitními referencemi a bohatou praxí v této oblasti. Investoři se zas bojí zvýšených počátečních a provozních nákladů na realizaci a údržbu vegetační střechy. Zvýšené vstupní investice se ale rychle vrátí v podobě ušetřené energie, delší životnosti střechy a méně náročné údržbě. Určitě si proto najdou do budoucna místo i na Českých střechách.

Termovizní zobrazení teplot na povrchu plochých střech, rozdíl mezi klasickou a vegetační střechou je téměř 80 ° F

• Ondřej J.: Pestebním souvrství a vegetační kryt střešních zahrad. Sborník z konference Střešní terasy a zahrady, Karlovy Vary 03/1990
• Barbora Čermáková, Radka Mužíková; Ozeleněné střechy Grada publishing, as, 2009 Ing. Petr Bohuslávek, Ing Vladimír Horský;
• Kutnar - Vegetační střecha a střešní zahrady, Skladby a detaily - leden 2003konstrukční a materiálové řešení DEKTRADE as, 2003/01