Gabiony - dráto-kamenné konstrukce

Drátěné koše, které se naplňují kamenivem, zeminou nebo jinými zrnitých materiály se nazývají gabiony. Začaly se používat v Itálii a Rakousku koncem 19.století. Konstrukce z gabionů jsou postupem času zanášané zeminou a zarůstají vegetací díky čemuž splynou s okolím. Také kořeny vegetace zajistí vyšší stabilitu konstrukce a drží Gabion pohromadě i po zničení pletiva vlivem koroze. Gabiony jsou schopné přenášet velké deformace a výborně odolávají sesuvům svahu.
Gabiony se skládají ze dvou částí a to z drátěného koše a výplňového materiálu. Dráty jsou obvykle pozinkované nebo poplastované co je chrání před korozí. Drátěné koše se montují z předem zhotovených dílců, které jsou buď pletené nebo svařované. Koše ze svařovaných sítí jsou tvarově stálejší než ty z pletených, což hraje roli při výběru typu z estetického hlediska.

Jako plnící materiál do košů se nejčastěji používají skalní horniny odolné proti zvětrávání, které se do košů ukládají ručně nebo se sypou. Na pohledové straně gabionu se ukládá stěna ručně a zbytek se vyplní sypáním. Při plnění košů zeminou je výhodné stěny košů nejprve opatřit geotextilií. Zemina se ukládá po vrstvách, které je třeba zhutňovat.

Koše se na sebe ukládají střídavě, aby se navzájem provázaly. Vhodné je jednotlivé koše navzájem spojovat ocelovými sponami aby se zajistila celková tuhost stěny. Po výšce se gabiony ukládají stupňovitě z jedné nebo obou stran. Stěnu z gabionů je výhodné oproti svahu naklonit, základová spára má sklon okolo 10 °. Pokud se jako výplň použije kamenivo není třeba za konstrukcí vytvářet drenážní vrstvu. Nicméně pokud je jako výplň použita zemina případně jiný málo propustný materiál je třeba navrhnout i odvodnění.
Povrchová, případně dešťová voda stékající z vyšších poloh se zachycuje rygolů umístěným na gabionové zdí. Voda prosáklá se odvádí podélnou drenáží se sklonem 2%.
Základovou spáru je výhodné umístit do hloubky minimálně 0,8 m čímž se předejde zbytečným pohybem hotové konstrukce. Při zakládání gabionů do soudržných nebo na zvětrávání náchylných skalních hornin je vhodné v základové spáře zhotovit 0,2 až 0,3 m silnou vrstvu z betonového podkladu.