ÚSKALÍ REKONSTRUKCE PLOCHÝCH STŘECH PANELOVÝCH DOMŮ

V ARCHIVU ATELIERU DEK SE V SOUČASNÉ DOBĚ NACHÁZÍ PŘES 14 TISÍC ZÁZNAMŮ O ŘEŠENÝCH REKONSTRUKCÍCH PANELOVÝCH DOMŮ. ZALOŽENÉ DOKUMENTY POCHÁZEJÍ MIMO JINÉ Z RŮZKUMŮ PŮVODNÍHO STAVU STŘECH, ZE ZPRACOVÁNÍ PROJEKTŮ REKONSTRUKCÍ, Z VÝKONU DOZORU PŘI PROVÁDĚNÍ REKONSTRUKCÍ I Z TECHNICKÉ POMOCI POSKYTOVANÉ REALIZAČNÍM FIRMÁM. BĚHEM ČASU SE DO ARCHIVU DOSTALY VELMI ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY, KTERÉ JSOU ZDROJEM POUČENÍ PRO MAJITELE DOMŮ, PRO PROJEKTANTY, PRO REALIZAČNÍ FIRMY I PRO ODBORNÍKY VYKONÁVAJÍCÍ DOZOR PŘI REKONSTRUKCÍCH STŘECH. NĚKTERÉ ZAJÍMAVÉ POZNATKY Z REKONSTRUKCÍ STŘECH PANELOVÝCH DOMŮ JSME VYBRALI PRO TENTO ČLÁNEK. V ARCHIVU ATELIERU DEK JE ZAJÍMAVÝCH PŘÍPADŮ REKONSTRUKCÍ TOLIK, ŽE TENTO ČLÁNEK NEMUSÍ BÝT JEDINÝ. 

ZÁHADNÉ ZATÉKÁNÍ DO DVOUPLÁŠŤOVÝCH STŘECH

Mnohokrát jsme se setkali s problémy výrazného zatékání do bytů pod střechou v objektech s dvouplášťovou střechou. Zatékání nebylo vázáno na déšť, v největším rozsahu se projevovalo po delších mrazivých obdobích ve chvíli, kdy teplota vzduchu vzrostla nad nulu nebo když vysvitlo slunce. S problémem jsme se setkali prakticky na všech konstrukčních soustavách panelových domů, které měly dvouplášťovou střechu. U všech objektů, na kterých se závada vyskytla byla zjištěna nějaká netěsnost mezi vzduchovou vrstvou střechy a nástavbami nad instalačními šachtami bytových jader. V případě domu konstrukční soustavy T–08B v Podbořanech jsme v roce 1998 dokonce zjistili, že instalační šachta není v úrovni vzduchové vrstvy vůbec opláštěna a celým svým profi lem vyúsťuje do vzduchové vrstvy. Instalační šachty jsou dvířky v zadních stěnách WC spojeny s interiéry bytů pod střechou. Propojení vzduchové vrstvy střechy s instalační šachtou vedlo k pronikání interiérovéhovzduchu do vzduchové vrstvy a tedy i k transportu vysokého množství vlhkosti. Při mrazivých dnech se na spodním povrchu horního pláště střechy vytvořila silná vrstva námrazy, která po zvýšení venkovních teplot nebo po oslunění povrchu střechy roztála a způsobila masivní zatékání do bytů. Zatékání nebylo vázáno jen na okolí instalační šachty.

Řešení problému je velmi jednoduché a poměrně levné. Je třeba vzduchotěsně uzavřít plášť instalační šachty vůči vzduchové vrstvě dvouplášťové střechy. Toho lze dosáhnout zednickými pracemi. V případě, kdy plášť instalační šachty chyběl, dozdil se nový. Osvědčilo se také obložení stěn a dna šachty kompletizovanými dílci POLYDEK a svaření souvislé vrstvy asfaltových pásů na jejich povrchu, viz /foto 01 a 02/.

Setkali jsme se bohužel s více případy, kdy majitelé nerozpoznali pravou příčinu zatékání a trápili zhotovitele nové krytiny střechy nekonečnými reklamacemi krytiny. V několika případech dokonce byla provedena krytina zcela nová, leč závada se v chladném období projevila znovu.

Zásah do konstrukce větrací šachty zdokumentovaný na fotografi ích /03 až 07/ byl spojen s úpravou tvaru konstrukce tak, aby prostup větracího potrubí kanalizace mohl být spolehlivě opracován hydroizolací. Popsaná úprava řešení prostupů větracího potrubí kanalizace se často uplatňuje i při rekonstrukcích jednoplášťových střech. Vpodstatě všechny typy konstrukcí nad instalačními šachtami jsou zdrojem detailů velmi komplikovaných pro opracování hydroizolace.

REKONSTRUOVANÁ STŘECHA SE NEMŮŽE DOČKAT ZATEPLENÍ FASÁDY

Každý panelový dům bude v průběhu času určitě vyžadovat provedení rekonstrukce střechy, obvykle se zateplením, i zateplení fasády. Vyplatí se na to pamatovat hned při přípravě první z akcí, ať již jí je zateplení fasády nebo rekonstrukce střechy. styku rekonstruované střechy.

Nesprávné řešení detailů s budoucím zateplením fasády může vést i k problémům se stabilitou střešních vrstev. Případ zdokumentovaný na fotografi ích /08 a 09/ a obrázku /01/ sice není z panelového domu a dokonce se vyskytl na novostavbě, je však typický i pro rekonstrukce panelových domů. Vnitřní plocha atik domu byla zateplena, hydroizolace byla ukončena až na vnějším okraji koruny atiky. V geometrii konstrukčního detailu bylo správně pamatováno na budoucí realizaci zateplení fasády. Koruna atiky byla vytvořena z dostatečně široké OSB desky tak, aby ukončovací lišta hydroizolace měla dostatečný přesah přes povrch fasády. Deska však byla připevněna k nevyztužené spádové vrstvě betonu na koruně atiky. Tato vrstva neměla dostatečnou přídržnost k nosné konstrukci. Vítr, který způsobil destrukci atiky nemusel být nijak zvlášť silný. Přesah atiky „čekající“ na zateplení fasády vytvořil velkou plochu, o kterou se proud vzduchu narážející na stěnu mohl opřít. Ve zdokumentovaném případě byla nosná konstrukce vyzděna z dutinových cihel.Často se ale setkáváme se zvyšováním atik nebo úpravou spádu jejich koruny při rekonstrukcích panelových domů. Při návrhu takových úprav atiky je třeba pamatovat na dostatečné připojení nových částí atiky ke stabilním částem původní konstrukce. Připevnění musí být nadimenzováno na přechodný stav velkého vyložení koruny atiky v době, kdy ještě nebude dokončeno zateplení fasády. Pro výše uvedený příklad je jedno z možných řešení na obrázku /02/. Případy, kdy zateplení fasády předběhne rekonstrukci střechy nebo kdy se při předcházející rekonstrukci střechy se zateplením fasády nepočítalo, vedou ke vzniku podivně vypadajícího konstrukčního detailu. Příklady takového řesení  sou na fotografi ích /10 a 11/. Je patrné, že na části, byť jen nízké, obálky budovy chybí tepelný izolant a navíc, a to je horší, těsnost vrcholu zateplení proti vodě je obvykle zajištěna pouze klempířskou konstrukcí. Klempířská konstrukce je dlouhá, složená z kratších klempířských prvků. Aby byla dostatečně těsná proti vodě, musely by klempířské prvky být spojeny dvojitou stojatou drážkou při sklonu krycí plochy klempířských prvků 3° a více nebo by musely být spájeny do dilatačních úseků propojených speciálními dilatačními prvky. Skutečnost je ale taková, že klempířská konstrukce ukončující VKZS je provedena z klempířských  prvků pouze vzájemně překrytých. Dle normy ČSN 73 3610 nelze u takové konstrukce očekávat těsnost proti vodě.

ZMĚNA VĚTRÁNÍ STŘECHY

Dvouplášťové střechy často staví projektanta před otázku, kam s novou tepelnou izolací. V drtivé většině případů není reálné dostat se do prostoru mezi plášti střechy a tepelnou izolaci doplnit. Také je známo více případů, kdy pokusy o doplnění tepelné izolace na spodní plášť skončily narušením funkce střechy. Nová tepelná izolace ucpala prostor pod středovým úžlabím střechy a znemožnila tak větrání. Položení tepelné izolace na horní plášť větrané dvouplášťové střechy v určitých případech vede ke zvýšení teploty vzduchu v prostoru mezi plášti a k odstranění povrchové kondenzace, ale ke zvýšení tepelného odporu střechy výrazně nepřispěje. Je tedy třeba zvážit změnu konstrukčního principu na dvouplášťovou nevětranou střechu. Problematika zateplování dvouplášťových střech byla jedním z hlavních témat kongresu KUTNAR – Ploché střechy 2003. Na základě jednání kongresu byly zformulovány zásady přeměny dvouplášťové střechy s větranou vzduchovou vrstvou na střechu s nevětranou vzduchovou vrstvou:

• Spodní plášť střechy musí být vzduchotěsný.

• Původní větrací otvory se uzavřou.

• Pro správný návrh tepelněizolační vrstvy je nezbytný tepelně technický výpočet. Návrh tepelné izolace horního pláště musí potlačit účinek tepelné izolace spodního pláště.

• Doporučuje se neuvažovat ve výpočtech s původní parozábranou. Nelze zkontrolovat její stav.

• Pokud je ve střeše zabudovaná vlhkost, je třeba zrušit větrání až po vyschnutí vrstev.

• Pro střechy, jejichž horní plášť je tvořen dřevěnou konstrukcí bedněním přeměnu na nevětranou dvouplášťovou střechu nenavrhovat. Fotografi e /12 a 13/ dokumentují, že dřevo je problematickým materiálem pro uzavření v nevětrané vzduchové vrstvě.

• Je třeba ověřit riziko povrchové kondenzace na vnitřním povrchu atik v uzavřené vzduchové vrstvě. Pokud povrchová kondenzace hrozí, je třeba atiku opatřit tepelnou izolací. Ideální je spojit zásahy do  střechy se zateplením celého objektu.

V době, kdy byly formulovány výše uvedené zásady, nebyly k dispozici žádné poznatky o skutečném vlhkostním režimu dodatečně uzavřených vzduchových vrstev. Mezi zářím 2004 a březnem 2005 provedli pracovníci Atelieru DEK měření na jednom z pražských bytových domů, jehož dvoupláštová střecha byla rekonstruována se zateplením horního pláště a uzavřením větrání vzduchové vrstvy. Rekonstruovaná střecha měla následující skladbu:

PŮVODNÍ VRSTVY

• souvrství oxidovaných asfaltových pásů

• cementová malta tloušťky 10 mm

• železobetonová deska tloušťky 95 mm

• vzduchová mezera průměrné tloušťky 450 mm

• škvárový násyp tloušťky 80 mm

• heraklitová deska tloušťky 50 mm

• železobetonová deska tloušťky 95 mm

DODATEČNĚ PROVEDENÉ VRSTVY NA HORNÍM PLÁŠTI

• 2×SBS modifi kovaný asfaltový pás

• EPS tloušťky 140 mm

V konstrukci střechy byla osazena čidla pro měření vlhkosti a teploty napojená na záznamové zařízení. Sledovala se povrchová teplota na spodním povrchu horního pláště, teplota v nové hydroizolaci a vlhkost vzduchu ve střeše. Naměřené teploty ve vzduchové vrstvě byly porovnány s hodnotami vypočtenými. Jako podklad pro průměrné výpočtové měsíční hodnoty teplot vzduchu posloužila data z Českého hydrometeorologického ústavu pro předmětné období. Ve střeše se neprojevily žádné tepelně technické problémy. Hlavní poznatky z měření lze shrnout takto:

• Naměřená relativní vlhkost vzduchu ve vzduchové vrstvě nepřesahuje 50 %.

• Na spodním povrchu horního pláště nedocházelo v celém období měření k povrchové kondenzaci a jeho povrchová teplota je minimálně o 5°C vyšší než teplota rosného bodu.

• Výpočet průměrné teploty vzduchu ve vzduchové vrstvě za jednotlivé měsíce téměř odpovídá praktickému měření, rozdíl mezi změřenými a vypočtenými hodnotami je minimální graf /01/. Tepelně technický výpočet tudíž odpovídá reálnému stavu.

Výsledky měření potvrdily, že při dodržení výše uvedených pravidel lze dvouplášťovou střechu účinně zateplit tak, že se zaslepí větrací otvory a tepelný izolant se umístí na vnější povrch horního pláště střechy spolu s novou povlakovou hydroizolací. Pro předběžný návrh tloušťky tepelného izolantu s respektováním účinků původního izolantu lze použít /graf 02/. Příznivé výsledky měření dokonce umožňují modifi kovat šestý bod ze závěrů kongresu KUTNAR – Ploché střechy 2003. Na základě podrobného výpočtového posouzení lze připustit  zaslepení otvorů u dvouplášťové střechy s dřevěným horním pláštěm. Výpočtové posouzení musí směřovat k ověření, že v žádné části dřevěné konstrukce nemůže dojít k nárůstu vlhkosti na hodnotu umožňující rozvoj dřevokazných organizmů. Realizaci zateplení takové střechy nelze zahájit bez předchozího podrobného mykologického průzkumu. Zároveň se navrhuje na nejkritičtějším místě střechy zřízení kontrolního otvoru, který umožní průběžně kontrolovat stav dřevěné konstrukce po dokončení opatření. V souvislosti se zaslepováním větracích otvorů je třeba upozornit na problematiku ochrany kolonií rorýse obecného, které v mnoha městěch sídlí právě ve dvouplášťových střechách. V časopisu DEKTIME 06|2007 se této problematice věnoval ing. Žemla. Například hlavní město Praha řeší ochranu rorýsů Nařízením rady ze dne 15.12.2009 o ochraně hnízdní populace rorýse obecného při rekonstrukcích budov.

STŘECHY, KTERÉ ZAPOMNĚLY ODLETĚT

V některých regionech se ve velkém množství vyskytují panelové domy, jejichž jednoplášťová střecha má spádovou vrstvu provedenu ze štěrkového násypu a tepelněizolační vrstva, obvykle z tzv. kompletizovaných dílců POLSID, někdy kombinovaných s heraklitovými deskami, je volně položena na násypu /foto 14 až 15/. Při posouzení stability takové skladby proti sání větru podle platných norem vyjde, že povlaková hydroizolace spolu s deskami POLSID nemá dostatečnou hmotnost, aby vzdorovala sání větru. Projektant navrhující nové vrstvy střechy při rekonstrukci se zateplením stojí před otázkou, jak fi xovat nové vrstvy, když ani ty staré nejsou výpočtově stabilní. V období září-říjen 2008 provedli pracovníci Atelieru DEK v Brně vyhodnocení 28 plochých jednoplášťových střech panelových objektů, které měly výše popsanou skladbu. Zajímavé je, že v původní dokumentaci, kterou se podařilo u některých ze sledovaných domů dohledat, je uvedena vrstva kačírku o tloušťce cca 50 mm nad povlakovou hydroizolací /obrázek 3 a foto 16/. U některých domů se jejich majitelé domnívají, že vrstva kačírku nebyla nikdy realizována, u jiných si majitelé vzpomínají, že byla zřejmě sejmuta při některé z oprav hydroizolace. Na objektu, z jehož původní projektové dokumentace byl pořízen obrázek /03/ žádný kačírek nalezen nebyl.

Prohlídky byly provedeny po orkánu Kyrill, který byl v Brně nejsilnější 19. 1. 2007 kolem 7,00 hod.  EČ.

V tabulce /1/ jsou hodnoty rychlostí větru při orkánu Kyrill. Je patrné, že normových hodnot dosáhla rychlost větru v Praze, jižních Čechách a v horských oblastech.

Zkoumané střechy v Brně s největší pravděpodobností normovým hodnotám zatížení větrem vystaveny dosud nebyly (norma defi nuje pro Brno desetiminutovou střední rychlost 25 m/sec, reálně dosažená rychlost při orkánu Kyrill byla max. 19 m/sec, silnější vítr za dobu meteorologických měření v Brně nebyl).

V tabulce /2/ jsou uvedeny tíhy skladeb S1 a S2 nejčastěji se vyskytujících na sledovaných objektech, hodnoty sání větru normové a hodnoty sání větru dosažené při orkánu Kyrill v Brně. Z tabulky /2/ je patrné, že hodnocené střechy nejsou stabilní proti vypočtenému sání větru a při orkánu Kyrill měly „odletět“. Přesto na žádné z nich nebyly zjištěny stopy poškození větrem.

Odborníci se domnívají, že se na uvedených střechách příznivě projevuje působení podtlaku („přisátí“ lehkých vrstev k hmotnému únosnému podkladu) ve chvíli, kdy se sání větru pokouší nadzvednout lehké vrstvy. To není zahrnutelné do výpočtů. Podmínkou pro uplatnění podtlaku je vzduchotěsné zavření obvodu střešní skladby.  Dále se uplatňuje spolupůsobení stabilních souvisejících konstrukcí (atiky, konstrukce nad instalačními šachtami, stěny strojoven, prostupy potrubí), ke kterým jsou okraje některých vrstev střechy připojeny. Tento názor podporuje také zkušenost, že drtivá většina destrukcí plochých střech byla iniciována poškozením některého z okrajů střech, nikoliv roztržením vrstev v ploše. Využití nespočitatelného podtlaku a spolupůsobení konstrukcí kolem střechy by bylo možné jen u střech menších rozměrů odpovídajících jedné sekci panelového domu s rovnoměrně rozmístěnými souvisejícími konstrukcemi. Úvahy o spolupůsobení podtlaku mají ale určitou slabinu ve skutečnosti, že mnohé ze sledovaných domů mají v atikovém panelu v úrovni štěrkového násypu větrací otvory. Navíc to, že vrstvy střechy neodletěly, neznamená, že nedochází k jejich pohybu a namáhání, zvláště u střech větších rozměrů. Co tedy se střechami, které jsou výpočtově nestabilní?

Nabízí se demontáž původní skladby a provedení skladby nové, pevně spojené s nosnou konstrukcí nebo bezpečně zatížené. Příklad takového řešení je zdokumentován na fotografi ích /17 až 20/. Okolnosti konkrétní akce umožnily vyjímečně minimalizovat transport vybouraného materiálu, protože materiál pískového spádového násypu byl zpracován na spádový beton. Zvolenou metodou se zároveň vyřešilo vadné původní spádování povrchu střechy. Je však třeba upozornit na značné riziko rekonstrukce střechy, při níž se provádí rozsáhlá demontáž původních vrstev. V podstatě všechny rekonstrukce se provádějí nad obydlenými byty, panelová konstrukce obsahuje velké množství cest schopných vést vodu. Voda z přívalového deště proniklá do střechy zbavené hydroizolace se obvykle nezastaví jen v podstřešních bytech a rozsah škod bývá obrovský. Ani ekologické hledisko demontáže starých vrstev střechy není zanedbatelné, demontovaný materiál je třeba uložit na skládku. Při demontáži starých hmotných vrstev je také třeba počítat s pružností nosné konstrukce a s jejím případným zvednutím a odtržením od příček po odlehčení.

Další možností řešení fixace nových i starých vrstev je vytvoření lokálních „zátěží“ v původním souvrství, například vyplnění rýh provedených v původním souvrství střechy v polohách stanovených v projektu betonem. K takovým „zátěžím“ lze pak nové vrstvy mechanicky přikotvit.

Pokud je vrstva spádového násypu v původní skladbě střechy provedena z takového materiálu, který umožní provedení vrtu až k nosné konstrukci, aniž by se vrt „zavalil“ po vyjmutí vrtáku, lze zvažovat připevnění nových vrstev střechy k nosné konstrukci. Návrh takového kotvení musí být ale vždy proveden na základě zkoušek montáže a únosnosti kotev za účasti dodavatele kotev.

Reálnou variantou fi xace je také přitížení vrstvou dlaždic nebo kameniva. Tato varianta je použitelná zvlášť v případech, kdy se prokáže, že kamenivo nebo dlažba na střeše již někdy byly, jen je třeba zkontrolovat, zda nedošlo k významnému přitížení opravami hydroizolace nebo novými vrstvami. Ostatní případy vyžadují velkou obezřetnost a zpracování podrobného statického posouzení.

Způsobů fixace popsaných skladeb při rekonstrukci se tedy nabízí dostatečné množství. Pro úplnost je třeba dodat, že existuje množtví střech (i mezi  ledovanými takové byly), u kterých se projektanti rekonstrukce rozhodli vyjít z poznatku, že střecha byla několik desítek let funkční a zvolili takový způsob rekonstrukce, o kterém se domnívají, že nezhorší existující stav střechy. Tyto rekonstrukce jsou obvykle založeny na použití kompletizovaných tepelněizolačních dílců z pěnového polystyrenu (tuhé desky) co nejpevněji spojeného s původní povlakovou hydroizolací z asfaltových pásů. Původní hydroizolace musí být vždy podrobně zkontrolována, rozhodující je její spojitost, nesmí se rozlupovat. Stejně důkladná musí být kontrola stavu konstrukcí tvořících obvod střešní skladby. Projektant, který rozhoduje o takovém způsobu rekonstrukce na sebe bere obrovskou zodpovědnost, protože v současné době není k dispozici obecně uznávaná metodika výpočtu zahrnujícího vliv podtlaku a souvisejících konstrukcí, takže není možnost předem prokázat stabilitu rekonstruované střechy a tedy splnění základních požadavků na stavby.

ÚPRAVY DETAILŮ VYVOLANÉ ZATEPLENÍM STŘECHY

Zateplení střechy vede logicky ke změně úrovně povrchu střechy. Mnoho případů zateplení plochých střech proto zároveň vyžaduje speciální úpravy okrajů střechy a konstrukcí nad střechou. Způsobů řešení se nabízí velké množství, vždy je však třeba zajistit požadovanou stabilitu prováděných úprav proti působení větru a proti vlivu tangenciálních sil od povlakové vrstvy. Z předchozích odstavců vyplývá, že u atiky pouhé nabetonování nebo nadezdění nestačí, vždy je třeba zajistit pevné propojení nových úprav se stabilními částmi původní konstrukce. Zároveň je vždy třeba zajistit vzduchotěsnost úprav tak, aby nedocházelo k pronikání vduchu do nové střešní skladby. V některých případech se může stát, že řešení detailů střechy bude dražší než rekonstrukce plochy střechy. Na fotografi ích /21 až 25/ je zdokumentována rekonstrukce střechy na jednom z pražských panelových domů, kde byly navyšovány všechny konstrukce související se střechou.

VODOTĚSNOST STŘECHY VYŽADUJE ŘEŠENÍ V SOUVISLOSTECH

Kvalitně zrekonstruovaných střech panelových domů přibývá. I na těchto střechách se však občas vyskytnou případy zatékání. Obvykle po kontrole provedení všech rozhodujících částí hydroizolace takových střech je třeba hledat jiné příčiny než netěsnosti v povlakové hydroizolaci. Častým viníkem 26| Montáž napojení hydroizolace z fólie ALKORPLAN na stěnu strojovny výtahu. Těsnost proti vodě mohou ovlivnit spáry stěnových panelů strojovny, pokud strojovna nebude zateplena. 27, 28| Telekomunikační zařízení osazená na střeše budou bránit budoucím opravám nebo rekonstrukcím střechy. Pohyb pracovníků obsluhy zařízení po střeše mění střechu na pochůznou. zatékání srážkové vody do střech panelových domů bývají strojovny výtahů, přesněji řečeno svislé spáry mezi panely strojoven. Na fotografi i /26/ je vidět rozpracované poměrně kvalitně řešené napojení hydroizolace na strojovnou výtahu. Dokud však nebudou opraveny spáry panelů ve stěně strojovny nebo nebude proveden VKZS na strojovně, hrozí pronikání vody svislými spárami panelů pod krytinu.

PROMENÁDA NA STŘEŠE

V současné době jsou střechy panelových domů, zvláště těch vysokých, využívány k osazení různých telekomunikačních zařízení /foto 27/. Pro majitele domů to představuje zdroj nezanedbatelného příjmu, ale také možné potíže se střechou. Majitelé domů si neuvědomují, že osazením zařízení, které vyžaduje pravidelnou údržbu, změnili nepochůznou střechu na terasu. Pracovníci údržby, často vlekoucí těžká břemena, nadměrně zatěžují povrch střechy. U některých tepelněizolačních materiálů, především u minerálmních vláken, může dojít k poškození jejich struktury, také nechráněným povlakovým izolacím zvýšený provoz škodí. Asfaltové pásy přicházejí o ochranný posyp, tím ztrácejí ochranu proti UV záření,  za chladného počasí může dojít v materiálu povlakové izolace k postupnému rozvoji prasklinek. Samotné osazení zařízení také není bez problémů. Osazovací rošt pod zařízením na fotografi i /28/ je dobře nadimenzován tak, aby nepůsobil na skladbu střechy nadměrným tlakem. Zamýšlel se ale někdo, jak bude opravena nebo vyměněna povlaková hydroizolace, až dožije, nebo jak se zvýší tepelný odpor střechy, až to bude potřeba? Bez demontáže zařízení a jeho základu to nebude možné. Při přípravě záměrů s osazením nějakých zařízení na střechu se vyplatí zvážit, zda je nelze umístit na svislé konstrukce. Pokud to není možné, je třeba podkladní rošt navrhnout tak, aby umožnil práci izolatérů pod ním. Změna v užívání střechy vyžaduje provést úpravy v povrchu střechy, přinejmenším položením ochranné vrstvy (popř. Zdvojením povlakové hydroizolace) alespoň ve vymezených komunikačních koridorech a stanovení provozního řádu pro střechu.

ZÁVĚREM

Všechny uvedené případy mají jedno společné. Jejich kvalitní a spolehlivé řešení vyžaduje před rekonstrukcí střechy provést podrobný průzkum a po zhodnocení závěrů průzkumu ve všech souvislostech vypracovat podrobný projekt. Projekt musí obsahovat konstrukční, materiálové a technologické řešení skladby střechy i všech detailů střechy. Měl by ale také stanovit pravidla pro kontroly a údržbu střechy v průběhu užívání, v případě střech s nějakým provozem je třeba navrhnout provozní řád a stanovit organizační zásady pro přístup osob na střechu a pohyb po ní. Také je třeba řešit bezpečnost osob pohybujících se na střeše bez zábradlí. Nedílnou součástí procesu rekonstrukce střechy panelového domu musí být činnost dozoru stavby.

PODKLADY

V odstavci Záhadné zatékání do dvouplášťových střech byly využity záznamy ing. Luboše Káně, ing. Jiřího Tokara a Tomáše Rozsívala z průzkumů a rekonstrukcí vadných střech.

V odstavci Změna konstrukčního principu střechy byly použity informace z článku ing. Štajnrta ve sborníku kongresu KUTNAR Poruchy staveb 2005. Článek vznikl pod vedením ing. Ctibora Hůlky, ředitele společnosti DEKPROJEKT s.r.o.

V odstavci Střechy, které zapomněly odletět jsou použity závěry z rozvojového úkolu DEK 13/2008 řešeného ing. Tomášem Zieglerem, který nyní působí jako technik v plzeňském regionu. Při řešení úkolu byly použity záznamy o prohlídkách střech provedených ing. Žákem a ing. Mikuškou, techniky Atelieru DEK v Brně. Akci, z níž jsou fotografi e /17 – 20/ konzultoval Milan Hromádko, technik Atelieru DEK v Pardubicích. Odstavec byl konzultován s Josefem Krupkou, odborníkem na mechanické kotvení střech.

Projektování a dozor střechy domu v Mladenovově ulici v Praze, z něhož byly použity fotografi e uvedené v odstavci Úpravy detailů vyvolané zateplením střechy, probíhaly pod vedením ing. Jiřího Tokara, který je nyní ředitelem technického rozvoje pro skupinu DEK.

<Luboš KÁNĚ> technický ředitel DEK

Zdroj: DEKTIME 01-2010, Časopis společnosti DEKTRADE pro projektanty a architekty

Zobrazení: 312

Přidat komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být členem stavebnikomunita.cz!

Staňte se členem stavebnikomunita.cz.

Sponzorovaný odkaz

Fórum

Xylolit

Zahájeno uživatelem Jiří Bernhardt v Stavební práce, stavební materiál a firmy 10.10. 0 Odpovědi

Dobrý den, chystám se na rekonstrukci dětského pokoje. Podlaha je pravděpodobně z xylolitu, stará jako dům sám, tj. rok 1938 a potřebuje vyrovnat. Existuje nějaká vhodná nivelační stěrka na tento povrh? Co použít jako kontaktní můstek? Jaký musím…Pokračovat

Rekonstruovat, nebo stavět nově?

Zahájeno uživatelem Ondřej Klemš v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 28.8.. 1 Odpovědět

Zdravím všechny v této komunitě. Rád bych vyzistil fundované názory, ne nějaké kecičky od piva z hospody, nebo rádoby odborné názory se všemi kalkulacemi, ale střízlivý dojem a radu lidí, kteří se s tímto velikým tématem potýkali a vrhli se do…Pokračovat

Jakou krytinu použít na venkovní přístřešek?

Zahájeno uživatelem Radek Salajka v Exteriér, bazén, zahrada. Poslední odpověď uživatele Radek Salajka 18.6.. 2 Odpovědi

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jakou krytinu byste mi doporučili pro zahradní přístřešek? Zvolili jsme malý krov sedlového tvaru se sklonem 25°, v příloze posílám obrázek samotného krovu. Prostor pod střechou bude využit jako posezení a zústane…Pokračovat

Popisky: fólie, střecha, krytina

Schodiště s podestovým trámem

Zahájeno uživatelem Jana Velíšková v Stavební konstrukce. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 17.3.. 1 Odpovědět

Dobrý den , chtěla bych poprosit o radu při počítání a navrhování výztuže na schodiště s podestovýmI trámY. Dostali jsme toto zadání ve škole  a nic moc nevíme, čeho se chytit a jak postupovat ...DĚKUJUPokračovat

Vybourani niky/pricky v obyvaku

Zahájeno uživatelem Zuzana Krištofíková v Stavební práce, stavební materiál a firmy. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobry den, ma nekdo zkusenost s podobnym bytem? Je to cihla a v obyvaku mame tento vyklenek a z duvodu, ze bychom potrebovali do obyvaku vtesnat i loznici, potrebujeme ten vyklenek alespon pri lampe dat ven, ale mame tezkou obavu, ze to mozne neni i…Pokračovat

úzký pozemek

Zahájeno uživatelem Jan Zouhar v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Ing. arch. Jakub Jaroš 28.2.. 1 Odpovědět

Dobrý den, má smysl uvažovat o stavbě rodinného domu na obdélníkovém pozemku o šířce 10,5 metru (délka asi 25 metru), na jehož obou sousedních stranách se nachází domy, jejichž stěny jsou přímo na hranici tohoto pozemku? V současné době se na tomto…Pokračovat

Rozvody vody a odpadu v zakladech

Zahájeno uživatelem Pavel Kaňa v Voda, kanalizace, ČOV 3.1. 0 Odpovědi

Zdravim vas.Potreboval bych radu nejakeho vodare. Zacali mi delat zaklady a nastal mi problem u jednoho vodare. Naspojkoval mi vodovodni potrubi pod zakladama. Budu po nem chtit minimalne tlakovou zkousku a u odpadu tesnosti spoju. Bohuzel jsem…Pokračovat

Splnění minimální světlé výšky RD v objektu s pohledovým dřevěným trámovým stropem (bez rovného podhledu)

Zahájeno uživatelem Jan Šefčík v Interiér, design, zařízení, osvětlení .... Poslední odpověď uživatele Honza Fojtl 12. 4, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý denChtěl bych se zeptat, zda-li existuje nějaká výjimka, pro určité typy stropních konstrukcí (především dřevěné trámové stropy) na splnění minimální světlé výšky u RD 2500 mm - jde mi především o to, zda-li musí tuto podmínku nezbytně…Pokračovat

Popisky: výška, Světlá

Dodatečná kolaudace

Zahájeno uživatelem Ivana Kaňková v Pozemek, projekt, stavba na klíč. Poslední odpověď uživatele Jakub Krtička 9. 5, 2016. 1 Odpovědět

Dobrý den,potřebovala bych vědět, co všechno má obsahovat dodatečná kolaudace. Objekt má č.p., ale při digitalizaci bylo zjištěno, že není provedena kolaudace. Předpokládám, že dokumentace bude na úrovni pasportu (M 1:100, půdorysy, řez, pohledy,…Pokračovat

Zkusenosti s pujcovnou naradi

Zahájeno uživatelem Pavel v Pozemek, projekt, stavba na klíč 8. 4, 2016 0 Odpovědi

Dobry den, kvuli rekonstrukci garaze potrebuji vypujcit naradi v Brne a shanim nejakou pujcovnu - levnou a proverenou. Nasel jsem http://www.naradi-vesely.cz . Mate nekdo s ni zkusenost? DikyPokračovat

Snímky

Sekyragroup nabízí luxusní byty Praha v žádaných lokalitách.

Solární ohřev vody

Získejte solární ohřev vody s dotací 50 000 Kč!

Exkluzivní novostavby Praha pro vás staví developer Finep.

Svetlotechnikasvetelnotechnické posudky a štúdie na rodinné domy a pozemné stavby

© 2017   Vytvořila Stavebnikomunita.cz | Kontakt: stavebnikomunita.cz@gmail.com |   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby