Hlubinné základy

Hlubinné základy jsou vhodné tehdy, je-li únosná základová zemina ve větší hloubce a plošné základy by nebylo ekonomicky, nebo vůbec možno realizovat.

Podstatou hlubinného zakládání je přenést zatížení stavbou pomocí železobetonového základového překladu nebo bloku do sloupů nebo pilířů (pilot, studní, šachtových pilířů apod.), které jsou vetknuty do únosné zeminy nebo jsou o…

Odvodňování stavebních jam

Výkop stavební jámy je nutno chránit jak před povrchovou vodou, tak i před vodou podzemní.

Proti působení povrchových vod, které do stavební jámy přitékají se stavební jáma chrání obvodovými příkopy na dně stavební jámy a spádováním ji odvádějí do jímek, z nichž se může povrchová voda odčerpávat.

 …

Zakládání staveb

Pro dosažení stability stavby je nutné přenesení všech zatížení na základovou půdu přes základovou spáru. Tento přenos zajišťují základy stavby, bez kterých by půda nebyla schopna svou únosností probrat zatížení rovnoměrně.

Základové konstrukce musí vycházet z přesného statického výpočtu, který zajistí dimenzování základů tak, aby docházelo k rovnoměrnému sedání objektu v rozsahu, který nebude mít destruktivní vliv na…

Zakládání na hranici souseda

Při zakládání v blízkosti stávajícího objektu musíme základ navrhnout tak, aby v podzákladí nedocházelo ke sčítání napětí - výslednici zatížení nového objektu se snažíme konstrukčními metodami oddálit od stávajících objektů.

Způsoby řešení:

• konzolové vynesení štítu - část konstrukce, která bezprostředně sousedí ze stávajícím objektem je…

Plošné základy

Základové pásy

Průběžné zdi masivních staveb se obvykle zakládají na základové pásy. Protože pásy nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný vůči účinkům vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a výjimečně při větších šířkách železobeton. Kromě železobetonových pásů se základové pásy zpravidla zhotovují bez…

Zemní práce

Zemní práce v pozemním stavitelství se podle etap postupu rozdělují na:

• přípravné zemní práce
• hlavní zemní práce
• dokončovací zemní práce

Přípravné zemní práce

Zahrnují všechna opatření a práce, která je třeba na staveništi provést, aby hlavní zemní práce mohly nerušeně pokračovat. Patří sem zejména bourání…

Zajišťování stěn zemních těles

V pozemním stavitelství je třeba zajišťovat stabilitu stěn výkopů nejčastěji při zemních pracích, výjimečně při zajišťování zemních těles.

V pozemním stavitelství rozlišujeme tři základní druhy vykopávek:

• stavební jáma - je vykopávka pod úrovní přilehlého terénu se svislými nebo šikmými stěnami, min. rozměr na povrchu je 2 x 2 m a hloubka není…

Kotvení stěn stavebních jam

Dnes se při rozsáhlých zemních pracích uplatňují při zajišťování stěn výkopů častěji podzemní stěny než tradiční roubení. Zřizují se podél obvodu stavební jámy buď pomocí širokoprofilových vrtů (tzv. pilotové stěny), nebo průběžnými rýhami (tzv. milánské stěny), které se po vyztužení zabetonují. Při větších hloubkách výkopů se musí podzemní stěny kotvit (viz následující…

Geologický a hydrogeologický průzkum

Zakládání staveb se zabývá navrhováním a způsobem založení základů.

Účelem geologického průzkumu je zjištění základových podmínek v místě vybraného stanoviště. Zjišťujeme druhy základových půd, mocnost jednotlivých vrstev, složitostí podloží a hladinu podzemní vody.

Předběžný průzkum…

Mechanické vlastnosti zemin

Základová půda je zemina nebo hornina, do které se stavba zakládá. Návrh založení objektu ovlivňuje kvalita základové půdy. Vlastnosti základových půd zjišťujeme geologickým, případně hydrogeologickým průzkumem. Výsledkem průzkumu (z hlediska návrhu základů) je dovolené namáhání základové půdy (únosnost), stlačitelnost jednotlivých vrstev zeminy (sedání).

Únosnost…

Voda v zeminách

Voda má rozhodující vliv nejen při navrhování základových konstrukcí, ale i zemních těles.

Voda se v zeminách vyskytuje v těchto formách:

• voda vázaná - chemicky do krystalů (minerálů) v zemině
• voda volná:
  • podzemní - tzv. gravitační (její hladina se může pohybovat nahoru a dolu vlivem zemské tíže), nachází se v pórech zeminy, je ovlivněna srážkami,…

Základní vlastnosti zemin

Mechanika zemin se zabývá vlastnostmi zemin po stránce mechanické a fyzikální, dále chováním zemin v zemních tělesech, ale i pod základy stavebních objektů, při zatížení vlastní tíhou, tíhou konstrukce, vodními tlaky apod. a také i podmínkami pro zajištění stability zemních těles.

Zeminy vznikajú rozpadom hornín a horninotvorných…

Novodobé a speciální omítky

Jde o tzv. suché směsi, které jsou již předem namíchány v potřebném množství a na stavbě se jen smíchají s předepsaným množstvím vody.

Základní požadavky:

• dobrá přilnavost (používáme speciální přísady)
• snadná zpracovatelnost (přidáváme plastifikátory)
• vodoodpudivost (používáme hydrofobní materiály)
• propustnost vodních…

Vnější obklady

Vnější obklad budov má jednak funkci estetickou, jednak zlepšuje odolnost průčelí proti mechanickému poškození a celkovou životnost jeho povrchu. Průčelí se obkládá nejkvalitnějšími materiály, především keramikou s tvrdým střepem a kamenem.

Keramické obklady

Vnější keramické obklady tvoří hutné obklady s nízkou pórovitostí a…

 Vnitřní obklady

Obklady jsou úpravy povrchů obkládačkami, deskami nebo tenkými fóliemi.

Keramické obklady

Keramické obklady se používají pro zvýšení hygieničnosti prostředí, pro zlepšení tepelně a zvukově izolačních vlastností a také pro estetické ztvárnění prostředí. Obklady se zhotovují z…

Tradiční omítky

Tradiční omítky můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a sice na omítky vnitřní a vnější.

Vnitřní omítky

Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10 - 15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným stíradlem. Použití: na půdách, štítech,…

Rozdělení omítek a obkladů

Omítky

Povrchové úpravy tvoří lícní plochu konstrukce. Chrání stavební dílo před mechanickým poškozením i před nepříznivými vlivy povětrnosti. Zlepšují technické vlastnosti konstrukce, jako jsou odolnost stavby proti vlhkosti a tepelně-izolační i zvukově-izolační schopnost. Povrchové úpravy mají též estetický význam (barva, struktura, členitost…

Celistvé příčky

Příčka z monolitického betonu - moniérka

Tato příčka se staví jen tehdy, má-li nést těžké zařizovací předměty, nebo v průmyslových prostorech, kde je předepsána pro svou pevnost. Její nevýhodou je, že je velmi těžká a poměrně pracná a nedají se v ní dodatečně prosekávat rýhy.

Moniérka se vyztužuje…

Sklobetonové příčky

Sklobetonové příčky se provádějí ze skleněných tvárnic (dutých pro vnější stěny nebo plných pro vnitřní stěny), které se kladou do železobetonového rámu. U těchto příček musíme věnovat zvýšenou pozornost na deformace (možnost popraskání tvarovek), proto příčku provádíme až po ukončení sedání objektu.

Používají se v občanské a průmyslové výstavbě a to tam, kde potřebujeme…

Zděné příčky

Tyto příčky se vyzdívají z plných cihel, z cihel podélně a příčně děrovaných, ze škvárobetonových nebo křemelinových příčkovek nebo z lehkých betonových tvárnic. Příčky v tloušťce 1/4 cihly se vyzdívají na vápeno-cementovou maltu a někdy se vyztužují ocelovými vložkami vkládanými do ložných spár.

Příčky delší než 5,4 m nebo vyšší než 3,0 m musí být vyztuženy ocelovou výztuží,…