Břidlicová krytina

Krytinové desky se vyrábějí z přírodní břidlice, s vyvrtanými otvory pro hřebíky, nebo se otvory provádějí na stavbě. Desky se používají pro krytinu i na obklad svislých stěn. Přírodní břidlice se přibíjí na bednění nebo laťování, a to diagonálně v řadách od jednoho dolního rohu. Břidlice přesahuje 60 až 100 mm, podle sklonu střechy. Materiál je určen většinou pro opravy památkových…

Plechová krytina

Krytina z plechových šablon se dělá na střechách s minimálním sklonem 30°. Podkladem krytiny je většinou bednění, které je doplněno o pojistnou hydroizolaci.

Šablony z pozinkovaného plechu: Šablony se upevňují k podkladu ve vrcholech pozinkovanými hřebíky se dvěma podložkami, jednou přítlačnou (plechovou) a druhou těsnící z PVC. Přesah šablon je 100 až 150 mm ve směru spádu.…

Krytina z pálených tašek

Osazování tašek

Pálené tašky se pokládají na laťování, které probíhá po celé délce střešní roviny a jejich rozteč závisí na rozměrech tašek a je shodná s krycí délkou tašky. Minimální průřez latí musí být 30x50 mm a kontralatí se stanoví na základě požadavků na větrací průřez, min. však 50x30 mm (lépe 50x50 mm).

Tašky se v…

Funkce a požadavky

Střešní krytiny tvoří vrchní vodotěsnou část střešního pláště, který chrání objekty proti dešti, sněhu, prachu, kouři a dalším atmosférickým vlivům. Pokrývačské práce zahrnují práce s kladením střešních krytin na všech typech střech (plochých, šikmých, strmých).

Z hlediska funkce mají krytiny vyhovovat především těmto…

Bezpečnost při práci na střeše

Mezi práce ve výškách patří i práce spojené se stavbou a údržbou střešních konstrukcí a příslušných stavebních částí. Mezi základní bezpečnostní pravidla patří:

• používání osobních ochranných pracovních pomůcek
• používání bezpečnostních pracovních postupů
• zřízení ochranného zábradlí nebo ohrazení na okraji střech
• bezpečné zakrytí otvorů ve…

Krytina z betonových tašek

Osazování tašek

Betonové tašky se pokládají na laťování, které probíhá po celé délce střešní roviny a jejich rozteč závisí na rozměrech tašek a je shodná s krycí délkou tašky. Minimální průřez latí musí být 30x50 mm a kontralatí se stanoví na základě požadavků na větrací průřez, min. však 50x30 mm (lépe 50x50 mm).

Tašky se v…

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.

Výroba, spojování a připevňování klempířských prvků

Výroba klempířských prvků

Prvky pro klempířské konstrukce se dnes obvykle vyrábějí průmyslově ve výrobnách mimo stavbu. Průmyslově vyrobené prvky a dílce se na stavbě zpravidla pouze spojují a připevňují. Volné konce se již ve výrobě zesilují ohyby, drážkami nebo…

Klempířské prvky a konstrukce

Zděře

Zděře slouží k připevňování odpadních trub k průčelní stěně. Jejich tvar se řídí tvarem odpadních trub. Osové vzdálenosti zděří nemají být větší než 2000 mm.

Žlabové háky

Slouží k upevnění žlabů ke stavbě, kromě lůžkových žlabů, které se ukládají do lůžka vytvořeného ve zdivu,…

Materiály pro klempířské práce

Klempířství úzce souvisí se stavbou. Spojuje se v ní oblast technická s oblastí estetickou. Klempíř má za úkol profesionálně a citlivě dokončit stavbu tak, aby jeho práce zkrášlila objekt a nikoli pokazila první dojem.

V oblasti technické je cílem práce klempíře zabránit zatékání vody do stavby, tedy ochránit půdní a ostatní prostory stavby před vodou. Klempířské…

Oplechování, lemování a ostatní klempířské prvky

Oplechování

Oplechování se na přední straně zpravidla ukončuje okapnicí a na zadní straně úpravou pro napojení na souvisící konstrukci. Nejmenší sklon oplechování je 5%. Přesah okapnice musí být u oplechování okapů střech, balkónů a teras alespoň 50 mm, u ostatních oplechování alespoň 30 mm.

Podle umístění…

Stavby vyššího občanského vybavení

Některé budovy občanského vybavení mohou mít význam místní (pošta, zdravotní středisko) nebo celostátní význam (ministerstva, senát, ambasády). Rozmanitost budov pro vyšší občanské vybavení se projevuje jak v jejich účelovém a provozním řešení, v náročnosti na architektonické pojetí a v požadavcích na umístění, tak i prostorovém a konstrukčním řešení.

Podle…

Základy typologie

Typologie je nauka o navrhování budov. Rozlišujeme:

• budovy obytné
  • rodinné domy
  • bytové domy
  • dočasné bydlení
• objekty občanské vybavenosti (školy, nemocnice, kina apod.)
• objekty průmyslové
• objekty zemědělské
• speciální objekty

Úkolem typologie je vytvořit zdravé a přříjemné prostředí pro…

Stavby občanského vybavení

Členění sídlištních útvarů

Sídliště se člení na menší organizační útvary, aby bylo možno organicky zajistit všechny nutné funkční vazby potřeb obyvatel sídliště.

• Obytná skupina je nejmenším organizačním útvarem obytného území. Zajišťu jí se v ní některé funkce obslužné a hospodářské.
• Obytný okrsek se skládá z několika…

Obytné budovy

Obytnou budovou se míní takový objekt, kde min. 2/3 celkové plochy musí sloužit k bydlení.

Bytový dům: obytná budova o 4 a více bytech, které jsou přístupné ze společných komunikačních prostor

Rodinný dům: obytný objekt o max. 2 bytech a max. 2 podlažích

Kategorizace bytů

Aby byt vyhovoval různým domácnostem, je třeba přihlížet ke…

Ploché střechy

Rozdělení plochých střech

• Podle základního konstrukčního řešení:
• jednoplášťová střecha - střecha (střešní konstrukce), která odděluje chráněné či vnitřní prostředí od vnějšího jedním střešním pláštěm.
• dvouplášťová střecha - střecha, která odděluje chráněné či vnitřní prostředí od vnějšího dvěma střešními plášti (horní plášť a dolní plášť, nebo také vnější plášť a…

Krovy

Nejčastějším materiálem krovu je dřevo. Můžeme se však setkat také s krovy ocelovými a výjimečně i s krovy železobetonovými. Podle konstrukčního uspořádání při němž jde hlavně o způsob podpory krokví, dělí se krovy na různé soustavy. Nejznámější soustavy jsou:

• soustava vaznicová - nejjednodušší a nejpoužívanější
• soustava vlašská - pro jednoduché a nízké střechy
• soustavy…

Vazníky

Vazníky se používají k zastřešení velkých ploch kde není možno zbudovat střední podpory. Nejčastěji se s nimi setkáváme u jednopodlažních hal.

Vazníky buď spočívají na sloupech, nebo jsou uloženy na průvlaku. Střešní plášť je zpravidla z desek (panelů), tyčových prvků nebo bednění. Tyto konstrukční prvky se ukládají buď přímo na vazníky rovnoběžně s hřebenem, nebo se kladou na další…

Návrh střešní konstrukce

• Návrh nosné střešní konstrukce by měl respektovat následující hlediska:
• Tvar střešní plochy by měl vycházet z provozní funkce zamyšleného prostorového a tvarového řešení objektu.
• Současně musí splňovat konstrukčně statická hlediska, jež vyžadují, aby konstrukce bezpečně přenášela zatížení stálá i nahodilá (vnější i vnitřní vlivy, podvěsná dopravy, technické…

Rozdělení střešních konstrukcí

Střecha je definována jako konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu. Skládá se z nosné střešní konstrukce a ze střešního pláště. Nosnou střešní konstrukcí se rozumí část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště.

Střešní plášť je…