Schodiště

Schodiště zajišťuje v objektu komunikaci mezi podlažími. Jeho základními prvky jsou nosník (podestový, schodnice, nosný stupeň) a deska (ramena, podesty).

Podle uspořádání nosné konstrukce ramen rozdělujeme schodiště na:

• konzolová

a) desková na jednom konci je deska vetknutá, vyztužená ve směru šířky ramena

b) se samonosnými stupni, stupně jsou nosné na,…

Základové konstrukce

Slouží k přenášení sil od zatížení vrchní stavby a své vlastní tíhy na základovou spáru. Zemina působí na základ stejně velkou reakcí jako základ. Z této úvahy plyne, že základové konstrukce působí podobně jako obrácená stropní konstrukce. Pokud je to možné, navrhujeme základy z prostého betonu, většinou monolitické. Pro základy můžeme použít cementy s nižším vývinem hydratačního tepla a…

PB a SVB tlačené prvky

Prvky z betonu prostého a slabě vyztuženého jsou namáhány kombinací tlaku a ohybového momentu. Vzhledem k nepatrné pevnosti betonu v tahu, není dovoleno použití v nosné konstrukci prvků tažených. Prakticky tedy jde o mimostředný tlak. Průřez je namáhán normálovou silou Nd, která působí na rameni výstřednosti ed (výstřednost viz…

Stropní konstrukce

Přenášejí svislé zatížení i vodorovné zatížení do svislých nosných podpor. Zajišťují stabilitu a tuhost objektu. Monolitické stropy jsou vhodné pro průmyslové stavby s velkým užitným zatížením a pro objekty občanské výstavby s nepravidelného půdorysu.

Stropy deskové

a) Pnuté v jednom směru - jsou výhodné pro jednoduché bednění, dnes se…

Smyková namáhání

V ohýbaném prvku vznikají vlivem posouvajících sil dvě hlavní napětí: tahové a tlakové. Tlakové napětí bezpečně přenese beton a z hlediska smykového namáhání nás zajímá napětí tahové, které způsobuje tahové trhliny v průřezu.

Působením tahových napětí se začínají od líce podpory objevovat smykové trhliny. Tahová napětí mohou být zachyceny pouze betonem (u velmi malých…

ŽB tlačené prvky

Tlačené prvky ze ŽB jsou vždy namáhané mimostředným tlakem, protože vždy musíme uvažovat alespoň náhodnou výstřednost ea (výstřednost viz součinitelé). Toto zatížení, ale budeme nadále značit jako dostředný tlak. Zásady výpočtu jsou stejné jako u prvků z …

Ohýbané prvky

Při návrhu a posouzení ŽB prvku vycházíme z těchto poznatků:

• beton má velkou pevnost v tlaku, ale malou pevnost v tahu
• ocel má velkou pevnost v tlaku i tahu

Z těchto poznatků vyplývá, že řešením bude vyztužení betonu v tažené části průřezu pevnější a pružnější ocelovou výztuží. Takovému průřezu budeme říkat jednostranně vyztužený. Výztuž v něm přenáší…

Pevnosti betonu a oceli

Podmínka použitelnosti ŽB prvků

Jelikož je posouzení z hlediska II. mezního stavu pro ŽB prvky složité, lze ho pro běžné ohýbané prvky nahradit posouzením vymezující ohybové štíhlosti.

h(hs)...výška prvku

li...redukované rozpětí prvku [mm], viz…

Součinitelé

• Součinitel geometrie průřezu - vyjadřuje vliv nepřesnosti bednění a nepřesnost uložení výztuže

de h je výška průřezu v mm

• Součinitelé podmínek působení betonu:

γb...součinitel dílčích součinitelů se spočte:…

 Vyztužování prvků

I.) Plošné prvky

a) Deska prostě uložená - navrhujeme nad obdélníkové půdorysy, přičemž deska je pnutá ve směru kratšího půdorysného rozměru. Hospodárné rozpětí je do 3 m. Tloušťku desky navrhujeme v závislosti na rozpětí: hs = ls/20.

Rozdělovací výztuž je kolmá na hlavní nosnou výztuž, minimální rozdělovací výztuže As,roz = 15%As…

Obecné zásady vyztužování

I.) Ukončení výztuže v podporách

V ŽB prvcích musí každým řezem prvku protínat nosná, rozdělovací nebo pomocná výztuž.

Plochu Ast nosné tahové výztuže v poli nosníku (desky, trámy), navrhujeme na největší ohybový moment. Část vložek (min dvě) z pole musíme dovést jako přímé vložky při taženém okraji až do podpory. Je…

Konstrukční zásady

I.) Krytí výztuže

Krytí výztuže

Krytí je vzdálenost povrchu výztuže od…

◄◄◄ Zpět na pozemní stavitelství obsah

 Upozornění : Obsah převzat ze stránky pozemní-stavitelství.wz.cz. Stav k roku 2000, článek bude aktualizován podle soudobých norem a předpisů platných v ČR.

Zvláštní druhy betonu

Konstrukce z obyčejných betonů jsou velmi těžké a jejich tepelný odpor je nízký. Proto se nehodí na obvodové zdivo objektů občanské a bytové výstavby. Lehké betony odstraňují obě tyto nevýhody při zachování mechanizované výroby a výroby velkorozměrových prefabrikovaných prvků. Objemová hmotnost takovéhoto betonu je menší než 2000 kg/m3. Objemovou hmotnost snižujeme zvýšením mezerovitosti…

Druhy bednění

Nepřenosné bednění - je bednění individuální (pro architektonické ozdobné prvky), stavíme je pro konstrukce, které se na objektu neopakují, ze základních dílců systémového bednění se nedají vytvořit.

Přenosné bednění - je bednění, které po odbednění znovu použijeme na jiném místě.

Posuvné bednění - používáme u vertikálních konstrukcí uzavřeného průřezu, bednění se…

Progresivní bednění

Oproti tradičnímu bednění má několik výhod. Podpůrná konstrukce je mnohem lehčí, pro bednění velkých ploch má velké dílce, rychle a snadno se spojuje dohromady, lze opakovaně použít, rychlá výstavba.

Nevýhodou je velká počáteční finanční nákladnost a nutnost vytvořit výkres stavby bednění.

Příklady systémů: NOE, MEVA, DOKA, PERI, HÜNNEBEK,…

Tradiční bednění

Bednění se skládá z podpůrné konstrukce a konstrukce vytvářející tvar prvku. Musí být řádně dimenzováno, neboť přenáší tíhu čerstvé betonové směsi, provozního zatížení a zatížení nutného ke stavbě. Bednění je jen pomocnou konstrukcí, proto jej děláme co nejjednodušší, co nejméně pracné, avšak dostatečně tuhé, lehce rozebíratelné, abychom jednotlivé části mohli znovu použít, a tím snížit…

Druhy betonářské oceli

Dráty a pruty - se používají jako výztužné vložky

běžně se vyrábějí v těchto průměrech: 5,5; (6,0); 6,5; 7,0; 8,0; 10; 12; 14; 16; 18; 20; 22; 25; 28; 32; (36; 39; 50) mm, přičemž průměry uvedené v závorkách lze použít po dohodě s dodavatelem.

Svařované sítě - se dodávají jako rohože nebo svitky, nejpoužívanější druhem jsou KARI sítě s oky 100x100 mm; 150x150 mm;…

Odbedňování

Nenosné části bednění můžeme odstranit, jakmile beton dosáhne pevnosti zachovávající tvar konstrukce. Za běžných podmínek tuhnutí a tvrdnutí uvolňujeme bočnice trámů a průvlaků již druhý nebo třetí den, bočnice pilířů a sloupů po deseti dnech. Dna trámů a desek o rozpětí do 2 m uvolňujeme nejdříve po deseti dnech, kdy beton vykazuje pevnost alespoň 5 MPa. Desky, trámy a průvlaky většího rozpětí…