Základní funkce a požadavky

Podlahy jsou jedno nebo vícevrstvé konstrukce uložené na vrchní ploše podkladu (stropní konstrukce apod.) za účelem dosažení žádoucích technických vlastností podle požadovaného provozu. Pod pojmem podlaha se rozumí vedle nášlapné vrstvy i vrstva vyrovnávací a izolační. Správná volba podlahy musí představovat soulad mezi provozními požadavky na ni kladenými a mezi vlastnosti…

Ztužující věnce a pásy

Ztužující věnce ztužují budovu a zabraňují vybočení zdi způsobené tahovým namáháním, které může ve zdivu vznikat a zabraňují i nestejnoměrnému sedání zdiva. Výškové umístění ztužujících pásů ve zdivu závisí na druhu použité stropní konstrukce.

U dřevěných stropů betonujeme pásy těsně pod stropnicemi. Pás je vyztužen ocelovou výztuží tvořenou čtyřmi až šesti vložkami…

Zvláštní stropní konstrukce

Hřibové stropy

Používají se pro velká užitná zatížení (nad 10 kNm-2) a pro velkou osovou vzdálenost sloupů (nad 7,5 m). Půdorysná osnova podpor může být čtvercová až obdélníková (do poměru stran 1 : 1,25). Mají menší konstrukční výšku než stropy trámové, jednoduší bednění, ale spotřeba betonu a oceli je u nich vyšší.

Hřibové…

Spřažené stropní konstrukce

Princip spřežených konstrukcí spočívá ve vzájemném tuhém spojení ocelových nebo dřevěných nosníků a železobetonové desky. Výhoda takovéto konstrukce spočívá v rozdělení přenášení zatížení konstrukce. Ocelová část nebo dřevěná přenáší zatížení tahová a betonová deska přenáší tlaková namáhání.

Ocelobetonové stropy

Konstrukce se…

Železobetonové montované stropní konstrukce

Montované stropy se sestavují na stavbě z prefabrikovaných dílců, které se na stavbě zmonolitňují v tuhé konstrukce, schopné přenášet i vodorovná zatížení působící na budovu. Výhodou montovaných stropů je možnost použití různě profilovaných nebo dutinami vylehčených prefabrikátů -> snížení hmotnosti konstrukce, omezení mokrých procesů na staveništi, snížení…

Železobetonové monolitické stropní konstrukce

Monolitické železobetonové stropy se betonují přímo na stavbě do bednění, ve kterém je uložena výztuž. Přednosti těchto stropů spočívají v možnosti dokonalého ztužení objektu v obou směrech, ve tvarové stabilitě, v použitelnosti pro jakýkoliv půdorys o různém rozpětí a zatížení, dá se velmi hospodárně dimenzovat na dané podmínky vhodnou volbou tvaru, rozměrů, druhu…

Keramické stropní konstrukce

Nosníky tvoří hlavní nosnou konstrukci keramického stropu a mohou být železobetonové nebo keramickobetonové opatřené ocelovou výztuží (výztuž přenáší v konstrukci tahová napětí, napětí tlaková přejímá buď beton nebo sama keramická tvarovka), jejich průřez bývá tvaru I nebo obráceného T. Vložky jsou výplňové prvky, které přenášejí zatížení do nosníků, bývají vyrobeny z keramického…

Nosníkové stropní konstrukce

Nosnou konstrukcí těchto stropů tvoří ocelové nosníky průřezu tvaru I, uložené na nosných zdech. Kladou se ve vzdálenostech 1,0 až 1,5 m od sebe. Desky se zpravidla kladou na spodní přírubu nosníku, výjimečně také na horní přírubu.

Přímá klenba

Jedná se o cihelnou klenbu, která je vetknutá do ocelovýých nosníků. Vzepětí klenby…

Dřevěné stropní konstrukce

Dřevěné stopy se běžně používaly v bytových, občanských i zemědělských stavbách z důvodu snadného opracování dřeva a tím snadné a rychlé výstavbě stropní konstrukce, okamžité únosnosti, vhodnosti pro atypické stavby, poměrně dobrá tepelná i zvuková izolace a konstrukční spolehlivost. Naproti tomu mají několik nevýhod, mezi které patří malá odolnost proti působení vody, vlhkosti…

Klenby se používaly ve všech slohových architektonických obdobích, jsou jedním z nejstarších konstrukčních prvků, používaných pro stropní konstrukce.  Stropní klenby byly nalezeny v komplexech staveb pyramid v Egyptě, v Mezopotamii, běžně se používaly v antice a neodmyslitelnou součástí staveb zůstaly až do začátku 20.…

Funkce a rozdělení

Stropní konstrukce jsou nejběžnějšími vodorovnými konstrukcemi v objektu. Rozdělují prostor budovy ve vertikálním směru na jednotlivá podlaží a přenášejí veškerá zatížení v těchto podlažích působící do svislých nosných konstrukcí. Zajišťují tuhost a stabilitu celých budov nebo jejich částí.

Základní části stropů je jejich nosná část, která je zpravidla doplněna podlahou, popř.…

 Zpevňování základové půdy

Základové půdy se zpevňují za tímto účelem:

• pro zvýšení pevnosti
• pro zmenšení deformace (sedání)
• zmenšení propustnosti

Nejpoužívanější metody

Výměna neúnosné vrstvy odstraněním a nahrazením neúnosné…

Hlubinné základy

Hlubinné základy jsou vhodné tehdy, je-li únosná základová zemina ve větší hloubce a plošné základy by nebylo ekonomicky, nebo vůbec možno realizovat.

Podstatou hlubinného zakládání je přenést zatížení stavbou pomocí železobetonového základového překladu nebo bloku do sloupů nebo pilířů (pilot, studní, šachtových pilířů apod.), které jsou vetknuty do únosné zeminy nebo jsou o…

Odvodňování stavebních jam

Výkop stavební jámy je nutno chránit jak před povrchovou vodou, tak i před vodou podzemní.

Proti působení povrchových vod, které do stavební jámy přitékají se stavební jáma chrání obvodovými příkopy na dně stavební jámy a spádováním ji odvádějí do jímek, z nichž se může povrchová voda odčerpávat.

 …

Zakládání staveb

Pro dosažení stability stavby je nutné přenesení všech zatížení na základovou půdu přes základovou spáru. Tento přenos zajišťují základy stavby, bez kterých by půda nebyla schopna svou únosností probrat zatížení rovnoměrně.

Základové konstrukce musí vycházet z přesného statického výpočtu, který zajistí dimenzování základů tak, aby docházelo k rovnoměrnému sedání objektu v rozsahu, který nebude mít destruktivní vliv na…

Zakládání na hranici souseda

Při zakládání v blízkosti stávajícího objektu musíme základ navrhnout tak, aby v podzákladí nedocházelo ke sčítání napětí - výslednici zatížení nového objektu se snažíme konstrukčními metodami oddálit od stávajících objektů.

Způsoby řešení:

• konzolové vynesení štítu - část konstrukce, která bezprostředně sousedí ze stávajícím objektem je…

Plošné základy

Základové pásy

Průběžné zdi masivních staveb se obvykle zakládají na základové pásy. Protože pásy nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je odolný vůči účinkům vlhkosti (lomový ložní kámen, prostý beton, prokládaný beton a výjimečně při větších šířkách železobeton. Kromě železobetonových pásů se základové pásy zpravidla zhotovují bez…

Zemní práce

Zemní práce v pozemním stavitelství se podle etap postupu rozdělují na:

• přípravné zemní práce
• hlavní zemní práce
• dokončovací zemní práce

Přípravné zemní práce

Zahrnují všechna opatření a práce, která je třeba na staveništi provést, aby hlavní zemní práce mohly nerušeně pokračovat. Patří sem zejména bourání…

Zajišťování stěn zemních těles

V pozemním stavitelství je třeba zajišťovat stabilitu stěn výkopů nejčastěji při zemních pracích, výjimečně při zajišťování zemních těles.

V pozemním stavitelství rozlišujeme tři základní druhy vykopávek:

• stavební jáma - je vykopávka pod úrovní přilehlého terénu se svislými nebo šikmými stěnami, min. rozměr na povrchu je 2 x 2 m a hloubka není…

Kotvení stěn stavebních jam

Dnes se při rozsáhlých zemních pracích uplatňují při zajišťování stěn výkopů častěji podzemní stěny než tradiční roubení. Zřizují se podél obvodu stavební jámy buď pomocí širokoprofilových vrtů (tzv. pilotové stěny), nebo průběžnými rýhami (tzv. milánské stěny), které se po vyztužení zabetonují. Při větších hloubkách výkopů se musí podzemní stěny kotvit (viz následující…