A| B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W-Z

Kachel

kachel na stavbu kachlových kamen. V současnosti nesprávně používáno jako všeobecné označení keramického materiálu a dlaždic.

Kachlová kamna

topí se v nich nejčastěji dřevem, uhlím nebo koksem, ale i plynem nebo topným olejem.

Kanalizace

odvodnění, odvedení veškeré odpadní vody z domu. Je stanoveno v projektu kanalizace a spadá do stavebního povolení.

Kartapesta

Hmota z rozmáčeného papíru, křídy a pojiv (sádry, tmele) tvarovaná formami (kašírováním) a vhodná pro nejrůznější povrchovou úpravu v interiérech (malování, mramorování, imitaci dřeva, kovu atd.).

Kartografie

Vědní a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů, jakož i výzkumem a poznáváním prostřednictvím kartografických děl.

Kartuše

Různotvará mírně vypuklá plocha vzniklá z heraldického štítu se zdobným rámcem. Ornamentálně bohatší se zavinutými okraji se nazývá rolverk.

Karyatida

Figurální plastika (většinou ženská) nesoucí zdánlivě vodorovné (břemenné) články, např. kladí portálů. Mužské postavy v antických úborech se nazývají atlanty.

Kastel

Pravidelná hradní stavba s více věžemi (hlavně nárožními).

Katastr nemovitostí

Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení. Tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k nemovitostem. V katastru nemovitostí se evidují takové údaje, které zabezpečují jeho vysokou využitelnost. Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v České republice.

Katastrální mapa

Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Digitální katastrální mapa má svůj obsah zaznamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem.

Katastrální území

Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území.

Kazeta

Prvek členící tzv. kazetové stěny a stropy. V renesanci převážně dřevěné s malovanými a plastikami zdobenými vpadlými výplněmi, v historizujících slozích 19. století někdy provedené ve štuku. Celkové pokrytí stěn a stropů dřevěnými obklady se nazývá táflování.

Kladí

Vodorovný prvek spočívající na nosných svislých podporách (sloupy, příp. pilíře) a spojující je.

Klenák

Článek klenebního oblouku ve tvaru klínu, může být funkční, ale i jen dekorativní (štukový). V renesanci představuje díl bosáže portálů. Zvýrazněný klenák ve vrcholu klenby je hlavním klenákem.

Klenba

Stavební útvar roznášející zatížení do nosných zdí. Podle tvaru rozeznáváme řadu druhů kleneb, které se časem vyvíjely a zplošťovaly (placky, klenby zrcadlové), čímž se snižovala stavební výška podlaží. Hrany byly ve starším období podpírány a zvýrazněny kamennými žebry, v renesanci jen vyznačeny štukovými pásy a maltovými hřebínky.

Kleštiny

Párové vodorovné prvky, které ztužují pár krokví ve výšce hambalku. Kleštiny se většinou realizují ze dvou prken, které se připevňují ke krokvím ze stran.

Klihové barvy

nátěry z klihu pigmentu a vody. Pojivem je ve vodě rozpustný klíh, který po vyschnutí tuto svou vlastnost neztratí. Nátěr klihovými barvami zůstává citlivý na vlhkost.

Klima

Průměrný dlouhodobý charakter počasí v určitém regionu.

Klimatizace

Zařízení pro úpravu vzduchu v obytných, průmyslových či speciálních prostorách (např. dopravní prostředek, laboratoř). Nejčastěji je touto úpravou vzduchu myšleno jeho chlazení v letních měsících. Základem takového klimatizačního zařízení je kompresorový chladící okruh, který pracuje na obdobném principu jako chladící okruh v chladničkách.

Klimatizační zařízení

chladí nebo vyhřívají, zvlhčují nebo vysoušejí vnitřní prostor.

Klínker (slinutá keramická dlažba)

cihla vypálená až do slinutí střepu, mrazuvzdorná, s vysokou pevností v tlaku. vodonepropustná, bez trhlin vzniklých při sušení a pálení a rovněž bez výkvětů.

Koeficienty

Vyjadřují regulativy intenzity využití území. Mezi udávané koeficienty pat ří: Koeficient zastavěné plochy - poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KZP). Koeficient podlažní plochy - poměr plochy všech nadzemních podlaží k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KPP). Koeficient obestavěného prostoru, resp. objemu staveb - poměr mezi součtem objemů obestavěného prostoru všech objektů (m3) k výměře dané plochy (m2). Koeficienty lze dále vyjádřit velikost pozemku ve vztahu k účelové jednotce (m2/dítě ve škole), počet účelových jednotek ku ploše (m3 skladů/ha) apod. Koeficient zeleně - vyjadřuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně ku vymezené funkční ploše. (obvykle udáván jako minimální, zkratka KZ).

Kolaudace

Kolaudaci provádí na návrh stavebníka stavební úřad. Kolaudační řízení zahrnuje odborné přezkoumání a schválení stavebních prací. Zástupci stavebního úřadu posuzují, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

Kolektor

Průchozí liniová stavba, zpravidla podzemní, v níž jsou umístěny alespoň dva druhy technického vybavení.

kolektor hybridní fotovoltaicko-tepelný

kolektor využívající současně jak fotovoltaické tak fototermické přeměny

kolektor hybridní vzduch-kapalina

kolektor se dvěma teplonosnými látkami pro využití tepla

kolektor kapalinový tepelný

solární kolektor, ve kterém je použita kapalina jako teplonosná látka

kolektor natáčivý

solární kolektor na pohyblivé konstrukci, umožňující sledovat zdánlivý pohyb Slunce po obloze během dne natáčením kolem jedné nebo dvou os

kolektor nezasklený, nezakrytý

solární kolektor bez krytu na přijímací straně

kolektor plochý

nesoustřeďující solární kolektor, jehož apertura je v zásadě rovinná

kolektor s bodovým ohniskem

solární kolektor soustřeďující sluneční záření do bodu

kolektor s dvojitým zasklením

solární kolektor opatřený dvojitým krytem (dvě krycí vrstvy se vzduchovou mezerou) pro snížení tepelných ztrát

kolektor s jednoduchým zasklením

solární kolektor opatřený jednoduchým (jednovrstvým) krytem

kolektor s lineárním ohniskem

solární kolektor soustřeďující sluneční záření pouze v jedné rovině do lineárního (přímkového) ohniska; solární kolektor z válcovým koncentrátorem v jedné rovině symetrie

kolektor s parabolickým válcovým reflektorem

solární kolektor s lineárním ohniskem, soustřeďující sluneční záření válcovým zrcadlem, které má parabolický průřez

kolektor s paraboloidním reflektorem

solární kolektor s bodovým ohniskem, jehož reflektor má tvar dutého rotačního paraboloidu

kolektor solární tepelný

zařízení určené k přeměně slunečního záření ve využitelné teplo

kolektor soustřeďující; koncentrační

solární kolektor, u kterého jsou sluneční paprsky usměrňovány reflektory, čočkami nebo jinými optickými prvky na absorbér, který má menší plochu než apertura

kolektor trubkový

solární kolektor s aperturou ve tvaru skleněných válců

kolektor vakuový trubkový

solární kolektor s absorbérem umístěným uvnitř uzavřené skleněné průhledné trubky (tvořící aperturu), jejíž vnitřní prostor je vakuován

kolektor vakuový trubkový typu Sydney

vakuový trubkový kolektor s válcovou aperturou a válcovým absorbérem; skládá se ze dvou celoskleněných trubek (krycí, absorpční) s uzavřeným vakuovaným meziprostorem

kolektor vzduchový

solární kolektor, ve kterém je používán vzduch jako teplonosná látka

kolektor zasklený, zakrytý

solární kolektor opatřený krytem (zasklením)

Komenda

Obytná stavba rytířských řádů, sídlo řádového správce příslušných statků - komtura.

Komentářová řádka

je část souboru určená pro libovolné pomocné, doprovodné a standardem nedefinované informace sloužící k orientaci v souboru, nenese informaci významnou pro konstrukci a komponování geoprvků.

Komín odolný při vyhoření sazí

Komín, který splní stanovené podmínky při zkoušce odolnosti při vyhoření sazí.

Komín s přirozeným tahem

Při provozu takového komína je tlak uvnitř komínové vložky nižší než vně.

Komín

Svislý stavební prvek či konstrukce sloužící obvykle k odvodu spalin z topeniště. Nejčastěji se na něj napojují kamna, krby, kotle nebo pece.

Komínová hlava

Poslední část komína nad střechou. Kromě estetické funkce slouží k ochraně ústí komína proti působení povětrnostních vlivů.

Komínová přepážka

Svislá část konstrukce uvnitř komína s více pruduchy, která od sebe jednotlivé komínové či větrací průduchy odděluje.

Komínová vložka

Tenkostěnný konstrukční prvek komína z kovu nebo keramiky, který vytváří průduch ve vícevrstvém komíně a jeho vnitřní povrch tak přichází do styku se spalinami. Komínová vložka je tepelně a dilatačně oddělená od komínového pláště.

Komínové tvárnice

Průmyslově vyrobený jednovrstvý nebo vícevrstvý konstrukční díl s jednou nebo více spalinovými cestami.

Komínový nástavec

Tenkostěnný konstrukční prvek osazený na ústí komína. Prodlužuje komínový průduch a tím účinnou výšku komína nad komínovou hlavou.

Komínový plášť

Jedna za základních částí komína - jeho vnější vrstva. Vedle estetické funkce zajišťuje komínový plášť ochranu nadstřešní části komína proti vlivům počasí.

Komínový průduch

Průchozí část komína, která může mít čtvercový, obdélníkový či kruhový průřez. Část průduchu pod sopouchem je určena k jímání kondenzátů a nečistot a část od sopouchu po ústí komínu je pak určena pro odvod spalin. Komín může obsahovat více průduchů.

Komínový tah

Tlak, který žene vzduch komínem. Horké spaliny, jež mají nižší hustotu než okolní vzduch, stoupají komínem vzhůru a na jejich místo je nasáván vzduch čerstvý. Tah komína ovlivňuje výška komína a poměr vnitřního průměru k objemu spalin.

Kompaktní klimatizace

Opak klimatizace dělené. Jde o jednodílné klimatizační jednotky, které mají kondenzační a výparníkovou část umístěny v jednom šasi přístroje. Nejběžnějšími kompaktními klimatizacemi jsou klimatizace okenní a mobilní.

Kompaktní město

Sídlo se souvislým zastavěním, výrazně ucelenou hranicí směrem k okolní krajině.

Kompenzace (náhrada) za omezení vlastnického práva

Vzájemná náhrada, vzájemné vyrovnání dvou hodnot, jevů.

Kompenzátory

mezikusy vložené do potrubí, které omezují šíření zvuku v tělese nebo kompenzují délkové změny dlouhých potrubí.

Kompoziční osa města

Sled prostorů a pohledových os navzájem vázaných a vytvářejících ústřední komponovaný soubor, který ztělesňuje základní výtvarnou myšlenku města, ať záměrně založeného nebo vývojově rostlého a je jeho ideovým a výtvarným těžištěm.

Komunikace

Účelově a hmotně vymezené dopravní spojení určené k pohybu dopravních prostředků, chodců, zvířat, k přemísťování hmot, kapalin, plynů a energií. Podle povahy a druhu se dělí na drážní, pozemní, podpovrchové, podzemní, výškové, letecké, vodní, potrubní atd.

Komunikace dopravně zklidněná

Komunikace, z níž je dopravně-inženýrským řešením úplně nebo částečně vyloučena průjezdná motorová doprava a do které je za určitých podmínek připuštěna buď veškerá cílová nebo jen obslužná, případně zásobovací doprava. Dopravně organizační opatření je doplněno stavebními úpravami zpomalujícími rychlost vozidel a zlepšujícími podmínky chodců a cyklistů.

Komunikace místní

Veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce.

Komunikace nemotoristická

Dělení nemotoristických komunikací: pěší zóny, obytné zóny, cyklistické stezky, stezky pro pěší.

Komunikace okružní

Komunikace ve tvaru prstence vedoucí po obvodu zastavěného území nebo jeho části. Dopravně odlehčuje vnitroměstské komunikace od tranzitní dopravy.

Komunikace pozemní

Dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace.

Komunikace účelová

Pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, případně k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

Koncentrace

Soustředění, zhuštění. V urbanismu a územním plánování se hovoří o koncentraci osídlení nebo zástavby kolem jednotlivých bodů – center koncentrace. Opakem je dekoncentrace, tj. rozvolňování.

Koncept řešení územně plánovací dokumentace

Zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace. Koncept se zpracovává ve stejném rozsahu jako návrh územně plánovací dokumentace, pokud není ve schváleném zadání jeho rozsah rozšířen, zpravidla v alternativách nebo variantách. Obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části ÚPD a vyhodnocení zpracovaných alternativ nebo variant. Koncept řešení územně plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborné ho stanoviska. Po dobu, kdy není pro řešené území schválena územně plánovací dokumentace, slouží po schválení souborného stanoviska koncept řešení též jako podklad pro územní řízení.

Kondenzace vodních par

vlhkost ze vzduchu se sráží na povrchu stavebních částí nebo v nich, jestliže se vzduch ochladí pod teplotu rosného bodu.

Kondenzační plynový kotel

Kotel, který jako zdroj energie využívá zemní plyn a slouží k vytápění domácností. V současnosti patří k nejefektivnějším vytápěcím zařízením, které se dají využít i k ohřevu vody.

Kondenzát

Kapaliny, které vznikají, když je teplota spalin shodná s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

Kondenzátní jímka

Vodotěsný prostor v průduchu komína, který je určený pro jímání kondenzátů spalin.

Kondenzátní potrubí

Vodotěsné potrubí, které slouží k odvodu kondenzátu. Kondenzátní potrubí se napojuje na potrubí komínového průduchu nebo kouřovodu.

Konečná kalkulace

Všechny skutečně zabudované materiály jsou započteny zvlášť podle řemesel. Kalkulace je podkladem pro konečnou fakturu.

konstanta sluneční

sluneční ozáření v rovině kolmé ke směru šíření záření mimo zemské atmosféry v průměrné vzdálenosti Země od Slunce; střední roční hodnota podle World Radiation Center je 1367 W/m2

Konstrukce dlouhodobé životnosti

Také prvky dlouhodobé životnosti. Jsou to nosné konstrukce stavby, které mají zásadní význam z hlediska její technické životnosti. Pokud dojde k poškození konstrukce dlouhodobé životnosti a tyto prvky přestanou plnit svou funkci, stává se stavba nefunkční a hrozí její zřícení. Případné opravy jsou často natolik náročné, že bývá efektivnější původní stavbu zcela odstranit a postavit stavbu novou. Prvky dlouhodobé životnosti mají životnost zpravidla vyšší než 100 let a rozlišujeme jich pět:

Konstrukce hrázděných staveb

konstrukce z dřevěné kostry. Nosnými prvky budovy jsou masivní dřevěné nosníky, jejichž příhrady jsou vyplněny zdivem nebo stavebními deskami.

Konstrukce krátkodobé životnosti

Také prvky krátkodobé životnosti. Jde o všechny nenosné konstrukce: podlahy, instalace, omítky, okna, dveře apod. Prvky krátkodobé životnosti mají zpravidla životnost do 100 roků. Jejich případné poškození nemá vliv na životnost celé stavby a lze je snadno vyměnit či zrekonstruovat.

Konstrukční výška místnosti

Svislá vzdálenost úrovní vymezujících následná podlaží. Světlá výška místnosti i s tloušťkou konstrukce stropu a podlahy umístěné nad ním.

Kontreskarpa

Vnitřní líc vnějšího obezdění (svahování) příkopu. Nalézá se proti eskarpě - vnitřní obezdívce, často přímo hradbě.

Kontrolní otvor komína

Otvor v komínovém plášti, v komínové vložce a kouřovodu. Kontrolní otvor umožňuje kontrolu komínového průduchu, kondenzátní jímky, průduchu kouřovodu spotřebičů na plynná paliva a slouží k odstraňování kondenzátu spalin.

Konurbace

Souměstí, spojení dvou nebo více měst v jeden celek se zachováním správní samostatnosti měst.

Konvekční podlahové vytápění

Druh podlahového vytápění, kdy se teplo do místnosti předává prouděním, tedy konvekcí. V podlaze jsou zabudovány podlahové konvektory, které mohou být bez ventilátoru nebo s ventilátorem. Konvektory nejsou zabetonovány, ale ukládají se do takzvané vany, což je zpravidla plechová nádoba. Podlahové konvektory se umisťují na okraje podlahové plochy, často kolem oken, ale lze je umisťovat i do prostoru. Konvekční podlahové vytápění nachází v domácnostech menší uplatnění než sálavé podlahové vytápění.

Konvekční vytápění

Princip vytápění, kdy je primárně ohříván vzduch a od něj pak další předměty. Přesný opak než vytápění objektů pomocí infračerveného záření. V praxi se oba principy (konvekční a sálavý) prolínají a důležitý je poměr, v jakém jsou zastoupeny. Tento poměr přitom podstatně ovlivňuje poloha topného zařízení. U stropních panelů je poměr sálavého tepla ke konvekčnímu přibližně 80% / 20%. Panely umístěné na zdi pak mají vyšší složku konvekce – cca 50%.

Konvektor

otopné těleso z žebrových trubek, které odevzdává teplo do prostoru převážně výměnou vzduchu.

Konzola

vyčnívající podpěra nosného stavebního prvku, který není jiným způsobem podepřen.

Kordonová římsa

Vodorovný prvek vystupující z líce průčelí a oddělující jednotlivá podlaží. Přízemí od podnože stavby odděluje římsa soklová.

Korek

výborný izolační materiál, který se získává z kůry korkového dubu.

Koridor

Spojovací chodba, průchod, přeneseně úzká, komunikačně využitá soutka (ulička) spojující dvě brány.

Korková plovoucí podlaha

Typ plovoucí podlahy. Lamely korkové plovoucí podlahy jsou vyrobené sendvičově. Nosnou část lamely tvoří dřevotřísková deska, vrchní nášlapná vrstva je z korku. Výhodou korkové plovoucí podlahy je její pružnost, snadná údržba, tvarová stálost a tichá chůze. Nevýhodou pak náchylnost k mechanickému poškození - vydrolení korkové vrstvy lze nicméně předcházet vhodnou povrchovou úpravou (např. lakováním).

Kotel na biomasu

Druh kotle na tuhá paliva. Kotle na biomasu vyrábějí teplo spalováním kusového dřeva, pelet, štěpky, případně obilí. Lze je dále rozdělit podle druhu používaného paliva (jednodruhové, více druhů paliva), způsobu přidávání paliva (ruční přidávání, automatické kotle), jejich umístění (interiérové kotle, kotle do technické místnosti) a technologie spalování (např. pyrolytické). Protože biomasa patří mezi ekologické zdroje vytápění, jsou kotle na biomasu většinou zvýhodněny v dotačních programech.

Kotevní desky

jsou vyrobeny z oceli, jsou zabetonovány nebo zazděny v případě, že stavební díl musí být pevně spojen s ostatní stavební konstrukcí.

Kouřovod

Konstrukční díl nebo díly s průduchem odvádějícím spaliny. Kouřovod spojuje spalinové hrdlo spotřebiče paliv a sopouch.

Kování dveří

Všechny dveřní prvky, které slouží ke spojení dveřního křídla s rámem.

Kraj

Kraj je územní společenství občanů: náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanovené zákonem a v souladu s potřebami kraje, dále jen samostatná působnost. Kraj je veřejnoprávní korporací: vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících.

Krajina

Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.

Krajina sídla

Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky nad prvky přírodními (dříve intravilán).

Krajinář

Odborně vyškolený pracovník zabývající se, zpravidla ve volné krajině, zakládáním, ochranou a správou objektů zeleně a péčí o ně.

Krajinný celek

Část zemského povrchu, která se vyznačuje strukturou vztahů a působením krajinných prvků, případně krajinných faktorů (půdní obal, vodstvo), krajinnou strukturou, krajinnou historií a krajinným obrazem, čímž se odlišuje od jiných částí zemského povrchu, jež ji obklopují.

Krajinný ráz

přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině.

Krakorec

Vesměs stupňovitě se zmenšující kamenný podpůrný prvek, který vystupuje z líce zdiva a nese arkýře, ochozy a balkony.

Krb

otevřené ohniště s vlastním komínem stavebně přizpůsobené k vytápění místnosti.

křivka účinnosti

závislost účinnosti na provozních podmínkách

Křížová střecha

Podobně jako střecha polokřížová je variantou střechy sedlové. Pro střechy křížové i polokřížové je charakteristické, že vznikají pronikem dvou sedlových střech, které mají stejnou výšku hřebene.

Křižovatka

Místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají (křižovatka průsečná) nebo stýkají (křižovatka styková) a alespoň dvě z nich jsou vzájemně dopravně propojeny (křižovatky úrovňové a mimoúrovňové, kolmé a šikmé, podle míry oddělení jízdních pruhů prosté, usměrněné a rozvinuté). Křižovatkou není: úrovňové připojení lesní nebo polní cesty, účelové komunikace, která není veřejně přístupná, zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu,motorestu, parkoviště, odpočívky, sousední nemovitosti.

Kročejový hluk

hluk, který vzniká při chůzi po podlaze jako zvuk pevného tělesa a částečně se šíří vzduchem.

Krokev

Krokve jsou umístěné v šikmině střechy, jde o šikmé prvky krovu. Nesou střešní latě, na kterých je následně upevněna střešní krytina. Krokve tvoří různé vazby (např. vazba jalová).

Krov

Nosná konstrukce střechy. Nejčastěji je krov složený z dřevěných nebo kovových nosníků, které přenášejí váhu střešní krytiny, sněhu, větru a svoji vlastní na nosné stěny stavby.

Kružba

Kamenný kroužený architektonický článek, výplň oken a výklenků (slepá kružba).

Krycí deska

Konstrukční prvek, který tvoří komínovou hlavu. Slouží k ochraně konstrukce komína shora před účinky spalin a povětrnostími vlivy.

kryt kolektoru

průsvitný nebo průhledný materiál zakrývající absorbér solárního kolektoru na přijímací straně; snižuje tepelné ztráty a chrání proti vlivům počasí

Kultura

Bytostně lidská reflexe vlastního bytí a jeho interakce s okolním světem, jeho antropogenními a přírodními aspekty v kontextu světového vývoje i lidské historie. V užším významu označení uměleckých výtvorů a jejich dědictví. Národní kultura je systém zkušeností, naučených vzorců chování a hodnot, sdílených obyvateli stejné národnosti.

Kulturní dědictví

Stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství (místa) hodnotná z historického, estetického, etnologické ho a antropologického pohledu (definice UNESCO)

Kulturní hodnoty území

Jde o takové nesporné hmotné i duchovní kvality, které byly v daném území vytvořeny kulturní činností člověka.

Kulturní památka

Kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo dochované historické prostředí sídelních celků a architektonických souborů. Též věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin a kultury. Památkou je také soubor kulturních statků a věcí, z nichž některé samy o sobě nemusí být památkami.

Kupole

Půlkulová klenba nad okrouhlým půdorysem.

Kupolový světlík

jeden nebo několik osvětlovacích prvků ze skla nebo z umělého skla pro ploché střechy.

Kurtina

Úsek hradby mezi aktivními obrannými prvky (věžemi, baštami, bastiony).

Kuželová střecha

Střecha, která zakrývá věže kruhového půdorysu. Její variantou je střecha půlkuželová.